Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 23. 1. 2019 « předcházející | další »

Archiv diskuse Elektrizace tratí do 23. 1. 2019

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pezos
Neděle, 20. ledna 2019 - 14:06:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1255
Registrován: 4-2014
Těžko říct, během výstavby obchvatu se část vedení přeložila na nové stožáry s výbavou 110 kV.
Další původní stožáry s různě dlouhými izolátory jsou za obchvatem směrem k rozvodně Ropice.
Neděle, 20. ledna 2019 - 15:25:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 410
Registrován: 8-2017
Pezos 1255:
To vypadá skoro jako to o čem jsem mluvil, nízké 22kV soudky. Ještě je možné že původní sloupy již nevyhovovaly vedení 110kV, jak třeba polohou vodičů, tak mechanicky (silnější lana), tak se staré konvertovalo na oba potahy jako 22kV. Dole máte posledních pár u Břeclavi včetně sloupu s několika odbočkami, nahoře bylo tažené dřív ještě zemnící lano.
Neděle, 20. ledna 2019 - 17:54:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18283
Registrován: 5-2002
KS: tohle na fotce snad nikdy nemohlo 110 kV být, na to je ten stožár moc malej.
Neděle, 20. ledna 2019 - 18:33:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2583
Registrován: 6-2016
K.S.: Moje okometrie detekuje na druhém snímku "poněkud nakloněný" stožár 22 kV.
Ale budiž spravedlivě řečeno, že v této republice není ani zdaleka sám...
Možná se to s nástupem elektromobilismu zlepší[rofl]
Neděle, 20. ledna 2019 - 19:05:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18286
Registrován: 5-2002
HK: Moje okometrie detekuje na druhém snímku "poněkud nakloněný" stožár 22 kV.
Hezky nakloněné jsou taky sloupy 22 kV z Cerhenic přes pole k okruhu.

No a nedávno jsem zase viděl 22 kV sloup s převýšením - asi aby mohly elektrony rychleji procházet zlomem vedení (vliv na dovolenou ampéráž bohužel nezjištěn):
Pezos
Neděle, 20. ledna 2019 - 19:18:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1256
Registrován: 4-2014
honzaklonfar:
"Ale budiž spravedlivě řečeno, že v této republice není ani zdaleka sám... "
Třeba vedení mimo páteřní trasu někde v horách - tam je občas (obrazně řečeno) každý sloup nakloněný na jinou stranu [uhoh]
Hajnej:
"No a nedávno jsem zase viděl 22 kV sloup s převýšením - asi aby mohly elektrony rychleji procházet zlomem vedení"
A jaká je rychlost pro elektrony s náklápěním? [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Neděle, 20. ledna 2019 - 19:46:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5917
Registrován: 9-2011
Honza_Střídavý [proud]: Vy jste opravdu všichni hora volů. ... a nesouhlasit s tím může jen fanatik nebo imbecil. Hlavně že se tady nadává mně. Vy jste ti praví fanatici.
Áááá, tady už někomu tečou nervíčky [happy]

To jako fakt nechápete, jak to zbrzdilo elektrizaci?
No, na začátku možná trochu jo, protože se muselo všecko namalovat, zkonstruovat, vyrobit... Ale pak už to bylo jedno. Prostě se buď objednal materiál na drátizaci 50 km stejnosměrně nebo střídavě, přičemž varianta B byla levnější

Jaký problémy to způsobilo v Kutné Hoře, kde se zbytečně čekalo čtvrt hodiny na další lokomotivu?
U nákladních vlaků to bylo jedno, kde čekají, u osobních se tam holt 10 minut počkalo. Nikdo to neřešil, prostě to tak bylo.

Vy by jste nejradši rozjeli stavbu toho bájného hyperloopu, i když vůbec nevíte, jestli to s ním po zprovoznění nedopadne
Ale děte, vy šmudlo.
O AC se ví moc dobře, jak to dopadne. DOBŘE.
Hyperloop dělat nikdo nechce.

Ale stejně máte smůlu. Já se budu smát poslední a vaše vlhké šotosny zůstanou nenaplněny.
Smůlu máte vy, jen si to nechcete připustit.
Hele, nevěříte ještě pořád na to, že dárky pod stromeček nosí ježíšek, příp. že děti nosí čáp? To je taky velká rána pro děti, když to zjistí, a spousta si to nechce připustit.

V Česku aspoň v dohledných desetiletích žádná blbá konverze nebude.
Jo, tady souhlasím. Žádná blbá konverze nebude.
Bude totiž jediná možná konverze DC > AC. A ta rozhodně blbá není.
Už se na tom pracuje.

Tečka.
Klidně vlnovka.
Všichni jste volové. Servít
Neděle, 20. ledna 2019 - 19:57:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2585
Registrován: 6-2016
Honza_Střídavý: Tenhle problém už na světě jednou byl. Za DC kopal jistý Edison, za AC jistý Tesla. Zapojením voltmetru do zásuvky se lze přesvědčit jak to dopadlo. A to Edison ve prospěch DC zabil i slona[rofl]
Neděle, 20. ledna 2019 - 20:12:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1210
Registrován: 7-2017
Honzaklonfar: Ehhh, to není 100% pravda. HVDC vedení vám omlátí o hlavu. Ale jinak máte pravdu. [vypravci]
Neděle, 20. ledna 2019 - 21:23:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3025
Registrován: 12-2007
Aleš_Liesk.: Já samozřejmě jsem pro konverzi z DC na AC. Ale docela by mne zajímalo, kdy a kde se nejdříve začne. A také, zda se někdy v celé Evropské unii vlády dohodnou na sjednocení soustavy AC v oblasti napětí a kmitočtů. Děkuji předem za odpověď.
Neděle, 20. ledna 2019 - 21:47:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 411
Registrován: 8-2017
Hajnej 18283:
Ano to co mám na fotce jsou sloupy ZME (blbě jsme naformuloval větu) pro 22kV, ale je to to nejbližší tomu původnímu záhadnému sloupu a pak jsem se na streetview mapě, kterou odkazoval Pezos, podíval na blbé ze dvou vedení, to vlevo při pohledu od rozvodny.

Stejné, či velmi podobné byly sloupy pro 44kV, alespoň podle jedné velmi staré fotky. Problém je že se tu bavíme o něčem hodně starém, sledoval jsem to vedení dál podle mapy a ten rozdíl výšky je na moderní dobu prostě hrozně malý mi přijde. Navíc když si zase otevřu streetview na seznamu u brány rozvodny nebo se na ni podívám z leteckého snímku, tak spíš než 110kV mi to přijde jako vyvedení několika linek 22kV. Když se podívám kus vedle, tak podle seznamu je toto vedení 110kV, ale přijde mi to hodně nízké. Jaká je vůbec norma pro vedení 110kV? Myslím že odpověď na to co a jak to vzniklo asi najdeme spíš když budeme sledovat historický vývoj, eventuálně plány co mělo být. Sledoval jsem to vedení ještě na pár místech a byť streetview zkresluje.

Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení, ale bez výsledku, nicméně jsem narazil v nějakých materiálech k vedení do Varnsdorfu na zákres (str. 15 obr. 13) sloupů 110kV a 35kV a jsou skoro stejně vysoké. Takže kdo ví, to Pezosovo vedení prostě končí v poli sloupem a dvěma 22kV kabely. jestli tam někdy plánovali soudruzi rozvodnu, bůh ví to by byl jediný důvod aby se takto tahalo 110kV.

(Příspěvek byl editován uživatelem K.S..)
Neděle, 20. ledna 2019 - 22:03:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 412
Registrován: 8-2017
honzaklonfar 2583:
Tam takových je, další má celou konzoli naraženou až na betonu (je na fotce) a ty dřevěné jsou ve směru vedení taky sem tam nakloněné, myslím že to někdo vzal kombajnem, nebo traktorem, navíc tam je někde i závlahový vodovod, podle nějakého reportu je většina závlah a meliorací u nás v nedefinovatelném stavu a dělají dělají paseku, přeschlá či podmáčená místa. nedivil bych se kdyby to byl i tento případ.

Nemyslím si, spíš budou elektrárny vymýšlet cokoliv by nemusely dělat opravy.

Wagon 3025:
Nemyslím si že by se celá EU dohodla na tom jaké bude napětí a kmitočet v drátech, na to je toho už moc a navíc asi není moc velký rozdíl mezi 15kV a 25kV co do kvalit, rozhodně mnohem menší než proti DC soustavám, takže spíš budu mizet jen stejnosměrné soustavy pro nedostatečný výkon a to asi jen v těch zemích kde si to vyžádá situace, Holandsko to asi jen tak nebude a i Polsko s rovinami nebude mít tolik důvodů k tomu.
Neděle, 20. ledna 2019 - 22:10:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3027
Registrován: 12-2007
K.S.: Děkuji za informaci.
Neděle, 20. ledna 2019 - 22:51:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18293
Registrován: 5-2002
Wag: Ale docela by mne zajímalo, kdy a kde se nejdříve začne
Jedním z horkých favoritů je Říkovice - Nedakonice...
Pondělí, 21. ledna 2019 - 06:22:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2586
Registrován: 6-2016
K.S.: Velmi zajímavý materiál! A to nejen v oblasti konstrukce vn/vvn vedení.
Něco mi našeptává, že na Šluknovsku se bude časem svítit krajinným rázem...
Pondělí, 21. ledna 2019 - 10:19:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3029
Registrován: 12-2007
Hajnej: Děkuji za informaci, ale kdy ten horký favorit odstartuje svůj závod?
Pondělí, 21. ledna 2019 - 11:55:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5920
Registrován: 9-2011
K.S.
Tak tak, oba střídavé systémy jsou považovány za perspektivní, na rozdíl od stejnosměrných.

Jo, ještě pro Střídavého Honzu:
- systém Kándó byl pouze o mašině (štěpení fází, přepínání pólů atd.). Pevná tr. zařízení byla stejná jako jsou dnes.
- Bulhaři začali drátovat o 10 let dříve, počátkem 60. let. První Škodovácké mašiny - 41E - byly ignitronové a jak říkával p. prof. Solík, poskytly výrobci cenné údaje, jak to nedělat.
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 21. ledna 2019 - 12:48:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5921
Registrován: 9-2011
K.S. K lepšímu popisu byste potřeboval ale nějakého elektrotechnika, ten motor se jistě pří různé zátěži chová různě.
Asynchronní motor se v okolí svého pracovního bodu chová trochu podobně, jako sériový motor. Tzn. při zrychlení moment klesá, při zpomalování stoupá. Závislost je ale mnohem strmější než u ss motoru a je omezená jen do okolí prac. bodu.
Dále, mám nějakou potuchu, že Kándó snad měl motory s vinutou kotvou a s rotorovým spouštěčem. To by pak umožnilo jet trvale jakoukoliv rychlostí, byť za cenu ztrát (tj. v podstatě totéž, co odporová regulace)
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 21. ledna 2019 - 20:52:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 12-2017
K.S. Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení,
Vedení 110, 220 a 400kV se navrhuje např. podle PNE 33 3330. Minimální vzdálenost vodiče nad holým terénem je u vedení 110kV - 6,1m u vedeni 220kV - 7,2m a u 400kV - 8,4m. Pak je tam obrovské množství výjmek, jinak je to např nad oblastmi, které jsou nepřístupné (skalní stěna, strmý svah) tam jsou hodnoty naopak nižší cca o 40%, řeší se různé typy porostů, zda-li vedení křižuje silnici, trať, lanovku nebo se jedná o obytné budovy (napři zda-li budovy mají klasickou nebo rovnou střechu), také má vliv na celkovou výšku vodiče nad terénem to zda-li v dané oblasti panují nepříznivé podmínky (vítr, tvorba námrazy...)

Stejné, či velmi podobné byly sloupy pro 44kV
Vedení 44kV se u nás myslím nepoužívalo. Historicky se na severní Moravě používalo 11 a 22 kV a od roku 1930 byla první 110kV linka z Ostravy do Třince, sice byl záměr postavit vedení 66kV ale naštěstí to nedopadlo.

Staré 110kV stožáry (soudek) dle směrnice pro stavbu vedení z roku 1938 měly celkovou výšku od 40 do 50m a délka nosného ramene, na kterém byl upevněn vodič, měl od středu stožáru délku 6 až 7m na každou stranu.
Fotky sloupků ve Vašem příspěvku 410 jsou asi staré 22kV sloupy, na ně by asi 110kV vedení nikdo nikdy nepověsil.
Pezos
Pondělí, 21. ledna 2019 - 21:23:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1257
Registrován: 4-2014
První bylo myslím 110 kV (tehdy to bylo dokonce myslím ještě 100 kV) vedení Třinec - Žilina, ještě o nějaký rok dříve.

Mimochodem, z jakého období jsou stožáry typu stromek/jedlička, které jsou k vidění třeba za Ostravou směrem na Studénku nebo v Jablunkovském průsmyku? Hlavně z důvodu, že je to v trase těch nejstarších vedení (Ostrava-Žilina, Ostrava-Dluhonice).
Pondělí, 21. ledna 2019 - 21:45:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 415
Registrován: 8-2017
Bandita 129:
44kV bylo dálkové vedení Oslavany - Brno. Nevím kdy se rušilo.

Ano, sloupy jsem vysvětloval v komentáři 411.


Aleš Lisek 5921:
Maďarsky bohužel neumím, ale dával jsem sem video kde jsou ty motory v rozebraném stavu vidět. A vinutý rotor dává smysl, v době vzniku snad ani jiné neexistovaly. Když jsem se o historii kdysi zajímal, tak to, podle některých, mělo co dělat se stavem hliníkárenského průmyslu, cenou hliníku a vůbec stavem techniky.

(Příspěvek byl editován uživatelem K.S..)
Pondělí, 21. ledna 2019 - 22:29:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 130
Registrován: 12-2017
Pezos: ano asi je to tak, 100/110kV vedení se stavěla od roku 1928 do 1931, úseky Žilina-Čadca-Třinec a Třinec-Karviná-Třebovice.

Mimochodem, z jakého období jsou stožáry typu stromek/jedlička, které jsou k vidění třeba za Ostravou směrem na Studénku nebo v Jablunkovském průsmyku? Hlavně z důvodu, že je to v trase těch nejstarších veden
Tipuju že se jedná o 60tá možná 70tá léta. Stožáry v Jablunkovském průsmyku jsou už novější asi 80/90 léta. Původní stožáry ze 30 let nebyly tak robustní, měly nýtovanou konstrukci a byly užší a nižší od 19,5 do 26,5m, životnost plánovaná na cca 40/50 let a jako vodič bylo použito měděné lano.
Mladějov
Úterý, 22. ledna 2019 - 09:44:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13438
Registrován: 3-2007
bandita:
"K.S. Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení,
Vedení 110, 220 a 400kV se navrhuje např. podle PNE 33 3330. Minimální vzdálenost vodiče nad holým terénem je u vedení 110kV - 6,1m u vedeni 220kV - 7,2m a u 400kV - 8,4m. Pak je tam obrovské množství výjmek,

"
8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy [proud] !
Jinak zajímavá diskuse, pánové, aspoň se taky něco dozvím (bez ironie). Zajímavé téma.
Úterý, 22. ledna 2019 - 10:29:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8732
Registrován: 9-2002
Si vezmi zuřivku (jen tu trubku,) sedni na kolo/motorku a projeď se pod nějakým vedením VVN. Zuřivka se rozsvítí.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Mladějov
Úterý, 22. ledna 2019 - 10:43:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13440
Registrován: 3-2007
Jo, to už chci vyzkoušet hromadu let [proud]. Fakt. Stejně tak u SV vysílače Liblice (kde jde "do vzduchu" 750 kW - taková slabší "žehla" [wink]).

Jinak pod 25kV trolejí dostanete za deště od deštníku ranku pěknou.
Úterý, 22. ledna 2019 - 10:47:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18312
Registrován: 5-2002
ML: 8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy
No a to ještě počítej, že se nejspíš uvažuje i to, že člověk stojí na něčem (třeba na korbě auta). Nasvědčuje tomu to možné snížení v nepřístupných oblastech.
Úterý, 22. ledna 2019 - 10:51:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8733
Registrován: 9-2002
Hele, H. St. a MŠ nejsou ze stejný familie, že ne ? Už mi jaksi přijde, že "Modrej paragraf jedna" by se dal extrapolovat do cvokařský "D1," - čo to táram, do DSM V nebo DSM VI coby diagnóza.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Úterý, 22. ledna 2019 - 12:53:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2011
Registrován: 11-2012
Já teď v zimě dostával aj lehké kopance do tváře, když jsem se jí dotknul kovové plošiny pod vedením nejspíše 110kV. Podotýkám, že plošina byla ve sbaleném stavu. Prsty to ustály.

(Ten příspěvek už jsem psal před obědem, ale asi se neodeslal...)
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí...
Úterý, 22. ledna 2019 - 13:57:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8735
Registrován: 9-2002
Jel jsem s pracovní plošinou pod vystupem z elektrárny (220 kV) a musel jsem se pustit rukou železa, brnělo to fest i přes rukavice. Naštěstí rajčák toho verglu je z plastu a dalo se to uřídit jednou rukou i na tom rozbahněnym tankodromu.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Úterý, 22. ledna 2019 - 15:20:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131
Registrován: 12-2017
Mladějov: 8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy
přeskoková vzdálenost na 220kV (245kV) může být až 1,9m (délka izolátorů), přeskok na této vzdálenosti nastane při napětí cca kolem 600kV (hodnota za deště). Přeskoková vzdálenost na 400kV vedení je cca od 2,5 do 3,8m (záleží na typu izolace a o jaký typ závěsu se jedná, nosný kotevní atd...) a přeskoková hodnota za deště je cca od 650kV do 900kV.

Přeci jen ta vzdálenost 8,4m je dostatečná, ale určitě se může stát že za určitých povětrnostních podmínkách se Vám můžou ty vlasy postavit [happy]. Při stavbě vedení se ohledně výšky vodiče nad terénem sleduje mraky věcí, například zda-li není v cestě vední sad, kde by mohli česáči přijít se žebříkem, tak aby se neopřeli o fázi [proud]. V blízkosti neelektrifikované tratě může být sloup VN/VVN nejblíže 5m u elektrifikované (nebo tam kde se plánuje) 9m. Výška vodiče VVN 400kV nad elektrifikovanou tratí musí být min 15,4m od hlavy kolejnice, u tratě bez vedení je min. vzdálenost 9,4m.

Čas od času se občas objeví průšvihy, někdo něco pod vedení postaví, například cyklostezku, terén se nepatrně zvedene a už třeba ty vzdálenosti tak úplně nevychází i když se podle projektu zdálo že vše bude OK. Řeší se co s tím, zbourat cyklostezku? zvednout vodiče zkrácením izolátorů? To zase nevyjde koordinace izolace. Zvednout stožáry? to nikdo nezaplatí... atd.
Úterý, 22. ledna 2019 - 15:21:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3897
Registrován: 5-2004
K.S.:
"Co se týče "prapodivné" Maďarské soustavy, trik je v "Kandóbedně", což mi příjde jako několik elektrických strojů v jednom, na fotce byste to nepoznal ani podle izolátorů, jenom ty sběrače byly trochu divné. Jen pro zajímavost:
Kandó system (eng)
Článek z roku 1936 (de)
Více o Kandó systemu (eng) str. 137 Další zajímavé věci taktéž.
Video srovnávající systémy (1968) (hu)

No to Vám snad k tomuto systému bude stačit, ale ještě na střídavině byly další věci, třeba právě v USA, kde měli v provozu něco podobného. Problém takového systému je akorát v tom že se budete pohybovat v pevně daných rychlostech a jízda mezi nimi asi není moc možná, pokud se pamatuji tak čím více sad pólů tím menší otáčky, tím menší rychlost a shora jste omezen převodovým poměrem a otáčkami pod 3000 za minutu (asynchornní), nebo rovných 3000 (synchronní).

Pro jednoduchost příkladu dejme tomu že se bavíme o lokomotivě na 120km/h, asynchronní motor bude mít 2500 ot/min, průměr hnacích kol bude 1250mm, obvod tedy 3,925m, za minutu urazíte 2km, kolo se tedy otočí 509,5x, zaokrouhleme na 500 za minutu (reálně bude jezdit 117,75km/h), převodový poměr bude 1:5, to platí při jedné sadě, při dvou to bude 58,75km/h, při třech sadách to bude 39,25km/h, při čtyřech sadách 29,43km/h, jinak ani ťuk. S tím by se blbě jezdilo a pro nějak rozumný systém byste musel mít spíš jen 1, 2 a 4 sady. K lepšímu popisu byste potřeboval ale nějakého elektrotechnika, ten motor se jistě pří různé zátěži chová různě. "

Téměř všechny Kándóovky měly plynule měnitelnou rychlost, jedinou výjimkou byla až poslední generace, která měla pevně dané frekvence motorů a z toho dané 4 „hospodárné“ rychlosti. Tuším, že je to popsané přímo v těch odkazech výše ↑↑↑. [wink]
František_souček
Úterý, 22. ledna 2019 - 15:29:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 9-2006
K historii vedení VN a VVN u nás:
44kV - toto napětí měla dvojitá linka (spíš dvě paralelní vedení) Oslavany - Brno z roku 1913. Toto napětí se pak v síti ZME (jižní Morava) používalo až cca do poloviny 40.let jako nadřazená síť, i když od 30.let již nově budovaná vedení byla pro 100kV - Vranov nad Dyjí - Oslavany nebo Brno - Uherské Hradiště, ale dočasně zapojená na 44kV.

100kV - první dálkové vedení VVN o napětí 100kV (po 2. svět válce formálně zvýšené na 110kV) bylo z Ervěnic do Prahy, uvedené do provozu v únoru 1926. Původně končilo v Holešovicích, ale ještě do konce 20.let bylo prodlouženo z odbočky Šutka do rozvodny Praha-Jih.
100kV vedení elektrárna Třebovice - Třinec - Žilina byla taktéž až konec 20.let.

Ale podle tehdejších norem bylo VVN už od 50kV (včetně) - dnes je nad 50kV. Tj. první VVN vedení u nás bylo "soukromé" vedení 50kV plzeňské Škodovky z Nýřan do Plzně (to donedávna v některých úsecích sloužilo jako 22kV, ale tak asi před deseti lety poslední zbytky zmizely).
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Úterý, 22. ledna 2019 - 17:05:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988
Registrován: 8-2006
bandita 131: ty přeskokové vzdálenosti "čtyřstovky" jsi čerpal odkud? Protože když si stoupnu v dukovanské rozvodně pod vývodový odpojovač, tak délku izolátorů bych typoval okolo čtyř metrů, víc to nebude (osobně jsem to ale neměřil). Řetězce na stožárech a klesačkách jsou delší.
Za deště když jdu pod vývody jednotlivých bloků, tak to pěkně kope. A za sucha v rozvodně taky[proud].
Pezos
Úterý, 22. ledna 2019 - 18:23:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1258
Registrován: 4-2014
František_souček: Pravda, Třinec - Žilina bylo první VVN na území dnešního Slovenska, ne celé ČSR.

Jinak, hezké shrnutí historie přenosové soustavy je v článku na tzb-info.cz
Úterý, 22. ledna 2019 - 20:15:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 418
Registrován: 8-2017
David Jaša 3897:
Co bylo anglicky jsem přečetl, tam to myslím nebylo, německý jsem přelouskal jen zběžně a něco, maďarsky neumím. Asi ano u motoru s vinutou kotvou by to asi nějak šlo, o používání 3F motorů v době před WWII se toho většinou moc nepíše a pokud ano, tak většinou o těch opravdu 3F systémech.

František souček 18:
Děkuji, je to velmi vyčerpávající komentář.

Jste si jistý že ta síť 44kV bylo v provozu jen do poloviny 40. let? Asi neznáte pozadí/důvody toho proč bylo zvoleno zrovna 22 a 100kV pro vedení za první republiky, že? 22kV bych ještě chápal právě jako polovinu z těch 44 000V, ale 100kV mi tam nějak nesedí, není to celočíselný násobek, to až těch 110kV co máme dnes.

Na stránkácch ZME history je obrázek VVN sloupu se čtyřmi izolátory, místo tří, nevíte náhodou proč? Pochybuji že to bylo z důvodu zapojení do hvězdy.

Agent:
Jestli se zuřivka [happy] rozsvítí nevím, ale kdysi jsem jel pod 400kV vedením a jsem si skoro jistý že mne pod ním koplo moje vlastní kolo, sice mi mohl do ruky narazit hmyzák a zamávat křídly mezi brzdou, řídítkem a mou rukou, ale jsem skoro ochotný přísahat že to bylo stejné jako když mne jednou pokopalo trafo v elektronkovém rádiu, tedy hádám elektřina.
František_souček
Úterý, 22. ledna 2019 - 20:30:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 9-2006
Na stránkácch ZME history je obrázek VVN sloupu sečtyřmi izolátory, místo tří, nevíte náhodou proč? 

To je právě ono vedení Vranov nad Dyjí - Oslavany a většina jich stojí dodnes. Čtvrtý vodič byl údajně jako rezerva pro případ poruchy, ale šli i o symetrii stožárů. Vedení bylo dimenzováno na 100(110)kV, ale provizorně tam bylo 44kV. Jestli byla v Oslavanech uvedena rozvodna 100kV ještě za protektorátu nebo až po 1945 si z hlavy nevybavuji.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Pezos
Úterý, 22. ledna 2019 - 20:44:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1259
Registrován: 4-2014
Agent:
"Si vezmi zuřivku (jen tu trubku,) sedni na kolo/motorku a projeď se pod nějakým vedením VVN. Zuřivka se rozsvítí."
Ani nemusí projíždět, i bez pohybu to funguje.
K.S.:
" Jestli se zuřivka [happy] rozsvítí nevím"
Rozsvítí, ale ne dost aby to bylo poznat přes den.
Úterý, 22. ledna 2019 - 21:14:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 419
Registrován: 8-2017
František Souček 19:
Symetrie dává smysl a byla to jedna z věcí, která mne napadla, ale přišlo mi zvláštní že by to rovnou vybavili vodičem. Osobně to považuji za méně rušivý design než současná vedení.
Úterý, 22. ledna 2019 - 21:15:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 132
Registrován: 12-2017
Vasekpetr: y přeskokové vzdálenosti "čtyřstovky" jsi čerpal odkud?
Jedná se o praktické zkušenosti z přenosovek ve světě. Těch 2,5m se u nás asi moc nepoužívá, tyto vzdálenosti se občas používají třeba na balkáně nebo v Rusku. Jsou to izolátorové řetězce se skleněnýma izolátorama a poměrně velkýma armaturama, u nás jsou vzdálenosti něco mezi 3,0 až 3,5m. Ale na elektrárnách to může být asi delší tam to bude mít nějaký svůj specifický důvod.
Úterý, 22. ledna 2019 - 21:24:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8743
Registrován: 9-2002
No to má sakra důvod, jmenuje se to svod. A pokud zaprší, tak se tyto pěkně zvyšují, což je zrovna v blízkosti zdroje krajně nežádoucí. Tak se dávají větší izolatory, aby to ty svody měly trochu náročnější.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Úterý, 22. ledna 2019 - 21:36:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3350
Registrován: 5-2002
Symetrie dává smysl a byla to jedna z věcí, která mne napadla, ale přišlo mi zvláštní že by to rovnou vybavili vodičem.

Že by kvůli rovnoměrnému zatížení?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Úterý, 22. ledna 2019 - 21:38:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133
Registrován: 12-2017
K.S. 22kV bych ještě chápal právě jako polovinu z těch 44 000V, ale 100kV mi tam nějak nesedí, není to celočíselný násobek, to až těch 110kV co máme dnes
Na čísla se vyprdněte jestli 100kV nebo 110kV je celkem buřt. Vtipný je že i dneska je to se značením třeba trochu nelogický. ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV. Přijdete na rozvodnu a hned tam máte o 20kV víc [happy]
Úterý, 22. ledna 2019 - 23:14:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3900
Registrován: 5-2004
K.S.:
"Co bylo anglicky jsem přečetl, tam to myslím nebylo, německý jsem přelouskal jen zběžně a něco, maďarsky neumím. Asi ano u motoru s vinutou kotvou by to asi nějak šlo, o používání 3F motorů v době před WWII se toho většinou moc nepíše a pokud ano, tak většinou o těch opravdu 3F systémech. "
Tak se musím opravit, tu plynulou změnu frekvence měly až válečné následnice, viz na třetí stránce toho anglického odkazu:
:
" The modern drive systems however required small size traction motors, and the V40's 48 pole multiphase engine was not to be built smaller. It was obvious to use small, simple 3-phase asynchronous (induction) motors, but this way it was necessary to generate not only multi-phase but also multi-frequency traction current. This was possible when the successor of Mr. Kandó, Mr. Ratkovszky developed a machine, the frequency converter. They did not want to change the phase converter construction, thus the frequency converter was a separate machine.

It could not only produce different fixed frequency current, but by using rotating generation field it could change the frequency continuously. Despite of this feature the fluid resistor was necessary to start. The synchronous speeds - when the frequency converter had no counterrotating magnetic field - were 25, 50, 75, 100 and 125 km/h (15.6, 31.2, 47, 62.5 and 78.1 mph), the lover 4 same as those of the V40 loco."
nebo v česky psané (mnohem kratší) historii zde:
:
"Změny provozních podmínek během desetiletí následujícím po uvedení prvních lokomotiv s fázovým měničem do provozu vyžadovaly vývoj dalších typů. V roce 1943 vyrobil maďarský průmysl 2 pokusné lokomotivy s větším výkonem, ale stále s fázovým měničem a které namísto pohonu dvojkolí tyčovím měly přímo na nápravách indukční motory s kotvou nakrátko. Volba rychlosti se děla prostřednictvím změny frekvence, proto byl použit na fázovém měniči mechanicky nezávislý frekvenční měnič. Podle návrhu Ferencze Ratkovszkého byly zhotoveny lokomotivy "Radony" (Radoň) o váze 144 tun, maximální rychlosti 125km/h, které pracovaly se souvislou změnou frekvence a rychlosti. Kvůli válečným událostem se nepodařilo zkoušky dokončit, avšak prokázala se správnost a použitelnost principu frekvenčního měniče. Lokomotivy sice padly za oběť válečným událostem, ale zkušenosti z krátkého zkušebního provozu bylo možné využít při dalším vývoji."
Úterý, 22. ledna 2019 - 23:15:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18317
Registrován: 5-2002
B: ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV.
A nemůže těch 5% navíc nějak souviset s přechodem z 380/220V na 400/230V...?
Středa, 23. ledna 2019 - 08:56:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 989
Registrován: 8-2006
Momentálně v této chvíli je v uzlu Slavětice 418kV[wink]. Holt větší poptávka, tak točíme o 106...[proud].
Středa, 23. ledna 2019 - 09:02:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4817
Registrován: 3-2004
400 kV je označení napěťové soustavy.

Tech 420 kV je pak jmenovité (štítkové) napětí použitých prvků, na soustavě 110 kV je to 115 kV.

Přechod z 380/220 na 400/230 se (pokud se náhodou vůbec fyzicky něco dělo) realizoval pouze na odbočkách distribučních transformátorů. A ty trafa mají mimochodem taky jmenovité napětí 420 V.

EDIT: zmínky o loďstvu smazány, on je tu Hajnej a zas by mi tam našel nějakou chybu.

(Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.)
Středa, 23. ledna 2019 - 09:04:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18318
Registrován: 5-2002
DJ: Kvůli válečným událostem se nepodařilo zkoušky dokončit, avšak prokázala se správnost a použitelnost principu frekvenčního měniče.
To sice jo, ale ještě bylo potřeba ukázat, že ten správnej matroš na takovej frekvenční měnič není motaná měď, ale zašpiněnej křemík...
František_souček
Středa, 23. ledna 2019 - 09:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 9-2006
Vtipný je že i dneska je to se značením třeba trochu nelogický. ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV. Přijdete na rozvodnu a hned tam máte o 20kV víc

A nebo překročíte hranici do Německa nebo Rakouska a je to zas o 20kV míň[happy] Na čáře se ze 400kV stane najednou 380kV.

Jste si jistý že ta síť 44kV bylo v provozu jen do poloviny 40. let?
Pokud vím, tak 44kV bylo jen kvůli tomu, že to tak už vybudovali v roce 1913. Normalizované napětí to nebylo a jinde než na jižní Moravě se nevyskytovalo. 44kV zaniklo po zprovoznění vedení 100kV Oslavany - Brno, které bylo provizorně vybudováno na dřevěných portálech ještě za protektorátu. Definitivní dvojitá linka na stožárech typu Donau byla vybudována až po válce, ale ještě ve 40.letech.

Za války vybudované vedení Ranna (v Horním Rakousku) - Větřní mělo úředně napětí 45kV až do poloviny 50.let, kdy bylo zrušeno.

A ještě doplněk ke včerejšímu z mobilu psanému příspěvku. Linka 50kV Nýřany - Škoda Plzeň byla zprovozněna někdy mezi lety 1921-23. Podle starých rakouských norem byla snad dimenzována dokonce na 100kV, ale tyto podceňovaly vzdálenost vodičů. Ale původní izolátory na těch 100kV byly.

(Příspěvek byl editován uživatelem František_souček.)
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Středa, 23. ledna 2019 - 10:05:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18319
Registrován: 5-2002
FS: Linka 50kV Nýřany - Škoda Plzeň
V těch končinách taky bývala napěťově atypická linka z Čeňkovy Pily kamsi do vnitrozemí, snad 75 kV nebo něco takového...
František_souček
Středa, 23. ledna 2019 - 11:15:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 9-2006
V těch končinách taky bývala napěťově atypická linka z Čeňkovy Pily kamsi do vnitrozemí, snad 75 kV nebo něco takového
Bylo to 60kV a zas tak atypické to nebylo.

VVN 60kV připouštěly normy ESČ jako možné, i když základní VVN bylo 100kV. Na 60kV byly vybudovány celkem rozsáhlé sítě v západních a středních Čechách, ve 40.letech byly propojené.
Západočeské začaly linkou Zbůch - Plzeň - Hrádek u Rokycan ve druhé polovině 20.let a pak následovala linka elektrárna Vydra - Klatovy - Plzeň na konci let 30. Z té druhé stavěné na Mannesmannových stožárech existují zbytky provozované na 22kV a hlavně úsek přímo od elektrárny na sever, kde jsou původní stožáry upraveny pro jednoduchou linku 110kV (odstraněním prostředních konzol).
Po válce se ještě budovala provizorní vedení jako Zbůch - Toužim - Dolní Rychnov.

Středočeská síť 60kV byla budována od 30.let. Začala postupným budováním linky Elektrárna Lány (Rynholec) - Zbraslav - Krahnice s odbočkou Beroun - Osek u Hořovic (kam byla na zač. 40.letech dovedena linka ZČE z Hrádku u Rokycan). Další linka byla Lány - Miřejovice (obě jako dvojité, ale ve druhém vedení bylo 22kV). Z Miřejovic vedla později jednoduchá linka do rozvodny v Doksanech, odkud už byla vybudována dvojitá linka do Loun.
Od Zbraslavi byla později odbočka k elektrárně ve Vraném nad Vltavou a z Vraného též za války vybudována spojka do Oseka u Hořovic. Ve 40.letech byly 60kV linky stavěny jako provizoria na dřevěných portálech.
Síť 60kV ze začala postupně rušit od poloviny 50.let nahrazováním novými 110kV.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Středa, 23. ledna 2019 - 12:29:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18322
Registrován: 5-2002
Aha, tak 60 kV. Ale ty rourový stožáry jsou zajímavý.
Středa, 23. ledna 2019 - 12:37:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5347
Registrován: 9-2005
Nějake historické vedení odbocovalo do Radotína. Tam byla v centru cementarna a asi dvě budovy rozvodných závodů. Vedení odbocovalo na dnešních hranicích Prahy tipují z té linky 60 kV do Zbraslavi. Linka do Zbraslavi i odbočka do Radotína byla dvojitá, kotevní stožáry typu donau z příhradoviny, nosné byly trubka s konzolemi tvaru donau. Odbočka do Radotína
vedoucí mezi hřbitově a Berounkou byla zlikvidována koncem osmdesátých let minulého století, či v devadesátých letech. Linka do Zbraslavi byla přestrojená novými lány a izolátory a e v provozu asi pod jiným napětím.

Píšu jen svoje upomínky, nikdy jsem po faktech nepatral.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 23. ledna 2019 - 12:43:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5348
Registrován: 9-2005
Zde https://mapy.cz/letecka?x=14.3497453&y=49.9742527&z=20
je odbočný stožár do Radotina už bez odbočky. Za radotínským kostelem se vedení lomilo doleva.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 23. ledna 2019 - 14:21:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2650
Registrován: 3-2004
Ale stejně máte smůlu. Já se budu smát poslední a vaše vlhké šotosny zůstanou nenaplněny. V Česku aspoň v dohledných desetiletích žádná blbá konverze nebude. Tečka.
Ukládám do sklepa láhev dobrého sektu za účelem otevření u příležitosti zprovoznění první konverze. Tečka [blesk]
Ythomas_ct
Středa, 23. ledna 2019 - 15:03:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2701
Registrován: 10-2009
Ad Dusanh:

Ukládám do sklepa láhev dobrého sektu...

Předpokládám, že tentokráte již bez použití vysokozdvižného vozíku a díry v podlaze... [wink]
Středa, 23. ledna 2019 - 15:26:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5924
Registrován: 9-2011
- Zbraslav -
Když jsem jako malé dítko jezdilo na Slapy, tak mne u Zbraslavi zaujalo jakési podivné vedení vedené napříč vltavským údolím. Nemohl to být fyzický pozůstatek té linky 60 kV?
Všichni jste volové. Servít
Středa, 23. ledna 2019 - 15:48:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2651
Registrován: 3-2004
YT - psal jsem láhev, ne kubík [wink]
Středa, 23. ledna 2019 - 15:49:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9666
Registrován: 4-2003
Aleši, zaujalo Tě to nejspíš velmi správně, osobně bych to odhadoval jako Ty, že jde o zbytek té 60 kV linky. Když vyběhneš na Homoli (kopec skrz který jde jarovský tunel), tak na jeho vrchu uvidíš tyto patky: https://www.google.com/maps/place/Zvolsk%C3%A1+homole/@49.9403864,14.3984113,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1sAF1QipP6lke Dh6LxMFpWZXTpx7t1aYGQhXi_S6_jYiiV!2e10!3e12!6shttps:%2F%2Flh5.goo gleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipP6lkeDh6LxMFpWZXTpx7t1aYGQhXi_S6_j YiiV%3Dw203-h152-k-no!7i5184!8i3888!4m5!3m4!1s0x0:0xdfc62b9ba808e 5fa!8m2!3d49.9403864!4d14.3984113

Odkaz je nutné nakopírovat.

Měly by to být patky stožáru linky, jejíž pozůstatky v Radotíně a na Zbraslavi popisuje Qěcy. Nemám teď čas štrachat fotku Homole s linkou přes Vltavu (stožár podobný jako v Radotíně, ale mnohem mohutnější, neb kotvil vedení přes Vltavu), ale existuje, viděl jsem jí. Ostatně směr ze Zbraslavi na Krhanice by byl logický právě tudy [wink].
Středa, 23. ledna 2019 - 16:10:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3902
Registrován: 5-2004
Odkaz je nutné nakopírovat.

Ne. To samo o sobě nestačí kvůli vloženým mezerám. Jsou hned dvě funkční cesty, které na tvé straně vyžadují navíc hýbnutí asi tak jedním prstem, zato všem ostatním ušetří práci s vyťupáváním mezer:
- buď si v gůglu vygenerovat zkrácený sdílecí odkaz
- nebo sem vložit plnou URL přes tu zeměkouli mezi tabulkou a roletkou -Barva- (resp. na mobilu mezi smajlíkem a B)
Středa, 23. ledna 2019 - 16:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18326
Registrován: 5-2002
DH: psal jsem láhev, ne kubík
Bodejť, ještě by to mohl být "baňok" z filmu Metanol... [smrt]