Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 19. 1. 2019 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 1. 2019dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 535 Registrován: 11-2008 |
Dobrý den, našel by se nějaký dobrák z řad bývalých i současných zaměstnanců dráhy, vykonávající funkci průvodčí-vlakvedoucí, co by prodal-daroval pro další užívání modrou služební čepici velikost alespoň 58 a větší s pokud možno modrou linkou (vlakvedoucí) ? Dnes se již nedají u ČD vyfasovat a já bych moc rád nosil. Věřím, že jich je mezi lidmi ještě dost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 11-2008 |
Pokud by se někdo našel, ať se prosím ozve na email: U.s.E@seznam.cz a nějak se dohodneme. Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 7-2017 |
Výrobce železničních modelů PIKO uvádí na trh model lokomotivy ČSD 413.097 ve velikosti TT, což mezi modeláři pochopitelně rozvířilo diskusi na téma jejího nasazení u ČSD. Rád bych tuto otázku rozšířil na celou pětici lokomotiv, která tu zůstala po r. 1945, tj. 413.096 až 0101. Je známo něco o jejich přidělení do výtopen a o provozních výkonech? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2525 Registrován: 6-2016 |
K6S31ODR: Přesné znění dodá první z dvojice Hajnej - AL, který sem zabrousí![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5938 Registrován: 11-2009 ![]() |
ŽOS Č.Velenice xxxx ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 6-2015 ![]() |
honzaklonfar: Díky. za informaci. No ty fotky to je krása, jak v Ocelovém městě! ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 930 Registrován: 7-2017 |
Krása... no, možná na koukání na fotkách nebo dřevorytech. Kdo jste někdy v něčem takovém museli pracovat v dělnické profesi, asi mi dáte za pravdu, že to už taková krása nebyla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 6-2015 ![]() |
dědek hank: Ano, přesně tak to myslím, krása jen na oko - a pro objektiv fotoaparátu. Můj bývalý (a starší) kolega mi o tomto ještě vyprávěl, že po vyučení obraběčem kovů když nastoupil do fabriky s takovýmto podobným vehiklem ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 8-2017 |
Už jsem se ptal vedle, ale tam mi nikdo neodpověděl, tak to zkusím zde. Mohl by mi někdo říct, o jakou stanici jde ve videu v tomto odkazu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-fil movy-tydenik/204562262700002/ Reportáž je cca. v čase 3:55 až 5:10. Jedná se o zprovoznění tratě Havlíčkův Brod - Brno. Tu trať znám víc, než dobře, ale v tomto případě opravdu nevím, o jaké místo (stanice, kde je přestřižená páska a z níž vyjíždí vlak) jde. Osobně tipuju Kuřim, ale fakt nevím jistě. Díky za odpovědi a vše nej do nového roku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2018 |
Jde o zárodek Maloměřic. A když se již hovoří o zahájení dopravy na nové Tišnovce, existuje i delší, méně sestříhaná verze tohoto filmu z roku 1953. Není někde k dispozici, klidně i za úplatu? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2421 Registrován: 9-2009 |
Honza_-_St.: V pozadí jsou vidět komíny Královopolské strojírny. Jedná se o zastávku v Maloměřicích. Zde jsou vidět patrně i objekty, které jsou vidět ve filmu. Také druhý den v pondělí vyšel o otevření tratě článek v tehdejším Rudém právu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2018 |
Ano, v tuto dobu již stál podchod a kryté vstupy na nástupiště, která ale zůstala nedokončena. A v pozadí jsou komíny maloměřické cementárny, ne KPS. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2422 Registrován: 9-2009 |
Jsem ze Sokolova, takže nemám takový přehled o Brnu, ale na záběru je lokomotiva postavena od Brna. Cementárna je na opačné straně nebo se mýlím? Já tu Královopolskou určoval dle této fotografie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 4-2018 |
Máte pravdu, cementárna je opačným (severním) směrem a na záběrech se vůbec neukáže, ale Královopolská je za kopcem a odtud nemůže být vidět. Na tomto záběru jsou v dálce komíny Zbrojovky a možná i teplárny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 7-2017 |
![]() "Máte pravdu, cementárna je opačným (severním) směrem a na záběrech se vůbec neukáže, ale Královopolská je za kopcem a odtud nemůže být vidět. Na tomto záběru jsou v dálce komíny Zbrojovky a možná i teplárny." Teplárny? Tím myslíš (tehdejší) plynárnu na Špitálkách? V těch dobách byly v tom prostoru i další komíny (Bytex, Mosilana, Šmeralky). Otázka je, co z toho mohlo být vidět až z Majlonta. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3152 Registrován: 7-2006 ![]() |
Mně zase zajímá, co lokomotiva táhne. První bude služební vůz asi německého původu. Třetí vůz je asi jídelní vůz zase německého původu, který bude natřen v krémově modrém nátěru.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 7-2017 |
ano,to zajímá i mě...a jistě i JameseC!![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7416 Registrován: 9-2003 ![]() |
Ještě jen drobnost k transmisním dílnám..Možná jedinou a plně funkční a s pohonem parním strojem můžete vidět zatím cca 2x za rok v Muzeu starých strojů v Žamberku..kde se mimo jiné opravují i parní lokomotivy a různé další samohyby..![]()
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 4-2018 |
A já k brněnským komínům: při pohledu k jihu jsme tehdy mohli vidět zbrojovácké komíny (nejsevernější a nejvíc vpravo byla bývalá Briessova sladovna) a za nimi v zákrytu opravdu průmyslovou zónu Cejl-Radlas-Špitálka. Nejvyšší komíny měla určitě teplárna Špitálka (již stál i komín nového provozu 100 bar) a z našeho pohledu od severu před ní stojící plynárna, ryze teoreticky by tam mohl být stín plynojemu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 8-2017 |
Díky za odpovědi. Každopádně v kontextu té reportáže mě udivuje, jak provizorně byla ta trať postavená, nejspíš protože ji chtěli zprovoznit co nejrychleji. A zdaleka nešlo jen o notoricky známé jednokolejné úseky (které byly navíc zdvoukolejněny během dalších pěti let) nebo telefoniku. Koneckonců mnou zmíněné nádraží v Kuřimi prý dostalo perony a podchod až v roce 1956, a bezpečně nebylo jediné, natož poslední. Osobně bych řekl, že vzhledem k tomu, že přístřešky na nově zprovozněné trati byly buď z betonu nebo ze dřeva, to vypadá, že i v Králově Poli, Čebíně, Tišnově, nebo Žďáru postavili nástupiště, přístřešky a podchody až ve druhé polovině 50. nebo 1. polovině 60. let (o Židenicích nemluvě, tam k tomu bezpečně došlo až na přelomu 50. a 60. let). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 939 Registrován: 7-2017 |
![]() "Ještě jen drobnost k transmisním dílnám..Možná jedinou a plně funkční a s pohonem parním strojem můžete vidět zatím cca 2x za rok v Muzeu starých strojů v Žamberku..kde se mimo jiné opravují i parní lokomotivy a různé další samohyby.. ![]() " Plně funkční a běžně provozovaný pohon transmisí je v živém sklářském muzeu v Harrachově. Transmisi ovšem nepohání parní stroj, ale vodní kolo. Transmise slouží k pohonu sklářských brusů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3338 Registrován: 3-2006 ![]() |
Funkční transmise jsou i na hamru v Dobřívě, bohužel se ale teď opravuje. Je možné se tam každoročně dovézt Hamerník expresem. ![]() |
Josefj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 10-2007 |
Děkuji všem za reakce na můj dotaz z 22.12. a omlouvám se, že se k nim ozývám se zpožděním. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 7-2009 |
Žamberk i Dobřív (t.č. památka v dlouhodobé rekonstrukci) znám osobně. A dalším profláklým rájem transmisí je sklárna Novosad v Harrachově. Po exkurzi v brusírně doporučuji pivovar v prvním patře. Jen při mé návštěvě v půlce listopadu tam byla, myslím, minimálně půlka Prahy... Kde by se taky tak lacině pražák na**al ??? Cestou zpátky doporučuji zastávku v pivovarech Prdek a Příchovice :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 7-2009 |
Fotky jsem chtěl připojit. Jenže si naserte, když je potřeba je zmenšit a upravit :-) Všem rozumným rád a obratem pošlu mailem... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26045 Registrován: 5-2002 ![]() |
![]() "Fotky jsem chtěl připojit. Jenže si naserte, když je potřeba je zmenšit a upravit :-) Všem rozumným rád a obratem pošlu mailem..." A jinak v pohodě? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7419 Registrován: 9-2003 ![]() |
V pohodě,já myslím kolegu Petra165 chápu..Je fakt,že diskuze zde s nutností neustále upravovat a zmenšovat fotky oproti např. facebooku je trochu omezující..Chápu že z provozního hlediska zde "skladovat" giga dat navíc není moc ideální.. A jinak všem přeji Nový rok "v pohodě" ![]() ![]()
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8840 Registrován: 6-2002 ![]() |
Petr165: A co se Vám člověče zdá nedostatečné na povolené velikosti obrázků 24 MPix / 20 MB? K-report si je upraví sám. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7970 Registrován: 1-2007 ![]() |
To je zajímavá informace. ![]() ![]()
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7421 Registrován: 9-2003 ![]() |
Beru zpět svůj povzdech a moderátorům se omlouvám.. za ta léta tady na tomto fóru jsem si zvykl na max. parametry 400kB a rozlišení 1024..Takže lze-li už natahovat fotky větší bez úpravy,musím jen říci díky!![]()
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18146 Registrován: 5-2002 ![]() |
K6S: jak zněla ta věta o transmisním ložisku? Transmisních ložisek je ve fabrice hodně, proto takové ložisko musí být levné. Protože musí být levné, musí být litinové (protože kompozice je drahá sranda). Protože musí být litinové, musí být dlouhé (protože litina snese jen malej styčnej tlak). Protože musí být dlouhé, musí být naklápěcí (aby hřídel "nejel" jen po hraně). Protože musí být naklápěcí, tak bude drahé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 5-2002 ![]() |
Třetí vůz je asi jídelní vůz zase německého původu, který bude natřen v krémově modrém nátěru. Jde o teakový jídelní vagon francouzské CIWL - viz dochovaný kus od Ringhoffera u MÁV. http://www.mavnosztalgia.hu/en/galeria/247 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 886 Registrován: 7-2009 |
Alf + Masinka Aleši, díky za podporu. Chtěl jsem sem fláknout 2 fotky z harrachovské brusírny, bohužel to neprošlo... Mašinko - ty dvě fotky měly při 18 MPix velikost necelých 12 MB a už to na mě řvalo, že překračuji povolenou velikost a nelze je nahrát. Nyní zkouším posílat znovu, tak do 5 minut uvidíme... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 887 Registrován: 7-2009 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 7-2009 |
Po mírné úupravě se zadařilo :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3153 Registrován: 7-2006 ![]() |
Petr_barchánek Ano, to může být ten typ vozu. Podle filmového záznamu na voze už není znak CIWL. Vypadá to, že je tam číslo a lev, ale také se můžu mýlit. I když, ta čelní střešní partie je trochu jiná. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 7-2017 |
Petr_bachránek: S největší pravděpodobností to není vůz původem od CIWL, ale od Mitropa. V vzhledem k roku pořízení už pochopitelně v barvách ČSD. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1096 Registrován: 5-2002 ![]() |
Mitropa byla založená 24.11.1916 tak, že převzala směsici vozů CIWL a jejich dceřiné DESG, které se vlivem války ocitly za (resp. před) frontou - vizte Tempotaxiho devět let starý příspěvek https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1650836. První vozy dodané přímo pro Mitropu byly už celokovové z roku 1928. Vagon v reportáži je z roku cca 1907 plusmínus pár let, takže jde téměř jistě o vůz původem od CIWL (typově velmi podobné vozy SSG neuvažujeme, protože jednak v době natočení reportáže jezdily všechny prokazatelně u SBB a druhak mají u kuchyně o jedno okénko víc). Lakem modrá-krémová odpovídá vozům ČSD-JLV té doby, takže to bude vůz CIWL zabavený nejprve Mitropou a následně jako druhoválečná kořist zabavený ČSD. Střešní a čelní partie se lišily podle výrobců. Důležitý je tvar okenních rámů (hranaté) a rozložení oken v bočnici - 3+1+7+1, obojí je shodné s WR2347 z Budapešti. Rám vozu v reportáži nemá vzpínadlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3154 Registrován: 7-2006 ![]() |
Ano okna jsou 3+1+7+1, což odpovídá vzhledu vozu WR 2347. Čelní střecha je trošku jiná, než je muzeální vůz, ale nikde není napsáno, že u muzeálního vozu může být tato partie lehce změněna. Dále porovnávat rozmazanou černobílou fotku z muzeálním vozem, také nejde. Prostě chtělo by to seznam převzatých jídelních vozů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 7-2006 ![]() |
Podle seznamu zde zůstalo od Mitropy tento počet jídelních vozů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchránek: Dovolím si poopravit to zabavování Mitropou, které hlásal už Tempotaxi. Vozy byly Mitropou řádně odkoupeny nebo pronajaty. A také se střechy nelišily podle výrobců, ale podle konkrétního typu, protože CIWL dodávala jednotné výkresy výrobcům. Zmíněné uspořádání oken je typické prakticky pro všechny jídelní vozy od roku 1902 do války, takže to bylo několik v detailech odlišujících se sérií. Ale k tomu vozu. Pokud považujete vozy DESG za vozy CIWL, tak je to prakticky jisté že jde o takový vůz. Ale vozy DESG nejsou vozy CIWL. Právě chybějící vzpínadlo svědčí buď o jiném typu nebo o větší rekonstrukci. U rekonstruovaného vozu nemusí být rozložení nebo typ oken vůbec původní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 8-2017 |
mjb: Dostal jsem se náhodou k 16 mm filmu, kde je na obalu přibližně napsáno: "Zahájení provozu na trati Brno- Havlíčkův Brod - zbytky". Jsou tam jednak podobné záběry jako v týdeníku a taky něco asi z Brna hl.n. (papoušek před odjezdem) a ze zastavení v Tišnově a Křižanově. Vždy to jsou velmi krátké sekvence. Co mě však nejvíc zajímá a to setkání slavnostních vlaků v Křižanově (měly být tuším 4), tak tam bohužel není, pouze tam VIP řeční na tribuně postavené na nástupišti. Také si myslím, že by mohl existovat nějaký obsáhlejší filmový materiál, ale zatím jsem neměl štěstí.![]() |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 10-2010 |
Trošku dost mi u toho vozu chybí detail vzpínadla ![]() ![]() Hezký den Všem!! P.F. 2019 !! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2111 Registrován: 6-2004 |
Tempotaxi 3155: moc informací také nemám, ale jednoznačně vím, že uveřejněný seznam zdaleka není úplný. Co třeba pětice Schürzenwagen Ara 1-0200 až 0204... Jídelní vozy se od CIWL po válce do provozu nepřebíraly, jen nějakým řízením osudu u nás zbyl vůz CIWL č. 2304, ale zřejmě od počátku vyčleněný pro pomocné účely. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 7-2017 |
Polabský: Vzpínadlo není nutnou součástí vozů ve smíšené stavbě, zvýšení odolnosti rámu proti průhybu lze udělat i jinými způsoby. V Německu aplikováno už před rokem 1900, u nás za ČSD před stavbou prvních celokovových vozů. |
Administrátor Číslo příspěvku: 8841 Registrován: 6-2002 ![]() |
Petr165: Jestli opravdu nešel nahrát obrázek splňující uvedené podmínky, prosím o jeho zaslání mailem (na mail co mám pod jménem). Díky ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 966 Registrován: 7-2017 |
Modelář, který sem chodí diskutovat jako Trainmaniak, má na svých stránkách tento (viz příloha) přehled vývoje kolejového uspořádání stanice/dopravny Žacléř. Bohužel je však příliš mladý ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2017 |
Je prosím někde rozumně přístupný seznam výrobních čísel lokomotiv Krauss Linz do roku 1900? K ničemu se nemůžu dogůglit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 9-2016 |
Nevím, zda to bude to pravé ořechové, ale seznam lokomotiv je docela dobře zpracován u pana Pospichala v němčině. Ale jsou tam i jiní výrobci a bude potřeba prohledat a bádat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 7-2017 |
![]() "Nevím, zda to bude to pravé ořechové, ale seznam lokomotiv je docela dobře zpracován u pana Pospichala v němčině. Ale jsou tam i jiní výrobci a bude potřeba prohledat a bádat." Pospichal má sice slušnou databázi, i když někteří mu vytýkají dost chyb, ale nelze ji seřadit podle výrobců. Kromě toho Krauss vyráběl nejen pro "velké" dráhy, takže spoustu úzkých lokomotiv pro lesní a průmyslové železnice u Pospichala nenajdeš. Možná bys mohl upřesnit, o co konkrétně ti jde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 7-2017 |
Historií výrobců v Německu (Krauss Linz byla dceřiná fa mnichovského Krausse) se dlouhodobě zabýval Jens Merte. Stránky jsou sice ještě přístupné tady http://www.lokhersteller.de/lokbau/entwicklung.htm a kdysi tam bylo možno najít části seznamů dodacích listů některých výrobců i ke stažení, ale teď už to nejde a stránky byly naposledy aktualizovány v r. 2012. Ale zkus mu napsat. Tady http://www.lokhersteller.de/lokbau/cd-info/cd-info-e.htm je nabídka i s kontaktem. Před 6 lety stálo stažení seznamů dodacích listů všech výrobců, které se na jeho webu nacházely, 20 EUR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 8-2017 |
Pánové díky, na tyhle odkazy jsem právě taky narazil, měl jsem ale dojem, že hledám blbě a někde musí existovat něco přehlednějšího. Konkrétně, a čistě jen ze zvědavosti (takže za 30 éček fakt ne), chci ověřit výrobní číslo 1994. Zda bylo vyrobeno v roce 1889 (interval sedí), a zda se jednalo o dvounápravovou úzkorozchodku (760 mm) pro Místní dráhu Solné komory, případně kterou - dráha měla dvě lokomotivy tohoto typu, č. 1 a 2. U odkazů na SKGLB jsem na jejich výrobní čísla zatím taky nenarazil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 7-2017 |
![]() "Pánové díky, na tyhle odkazy jsem právě taky narazil, měl jsem ale dojem, že hledám blbě a někde musí existovat něco přehlednějšího. Konkrétně, a čistě jen ze zvědavosti (takže za 30 éček fakt ne), chci ověřit výrobní číslo 1994. Zda bylo vyrobeno v roce 1889 (interval sedí), a zda se jednalo o dvounápravovou úzkorozchodku (760 mm) pro Místní dráhu Solné komory, případně kterou - dráha měla dvě lokomotivy tohoto typu, č. 1 a 2. U odkazů na SKGLB jsem na jejich výrobní čísla zatím taky nenarazil." Tak Pospichal má sice v textu na SKGLB link, ale pod ním není nic... ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 7-2017 |
Můžete mi prosím někdo oživit paměť a připomenout, a) kdy bylo nákladiště Červený Potok povýšeno na stanici, kdy tam byla přidána dopravní kolej č. 2 a vystavěna nová staniční budova? b) kdy byla bývalá stanice Podlesí degradována na nákladiště a kdy tam byla vytrhána dopravní kolej? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 9-2010 |
dědek_hank: sice ne všechno, ale aspoň něco: 77,626 Podlesí; 22.12.1997 ukončena dopravní služba ve stanici => nz 84,224 Červený Potok, 1979-84 postupná přestavba z nákladiště na stanici (z vojenských důvodů, rampy pro nakládání a vykládání techniky Sovětské armády) se dvěma dopravními kolejemi 670 m. Po dokončení zůstalo zz několik let zakonzervováno, návěstidla trvale označena jako neplatná a dopravna obsazena pouze komerčním zaměstnancem; 22.12.1997 v 11 h oživena dopravní služba (jako náhrada za zrušenou dopravní službu v Podlesí) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 7-2017 |
Zdeněk_Šindlauer 129: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7438 Registrován: 9-2003 ![]() |
Ad. hank, mrknou do tématu podorlické tratě ![]() ![]()
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2715 Registrován: 7-2005 |
Krauss & Comp., München Zu den Lieferungen unter Krauss-Maffei siehe "KM.doc". Zu den Lieferungen unter Krauss, Werk Linz [A], siehe "Krauss_Linz.doc". Listen-Verwaltung: Stw D* 1994 1889 A 5 C1n2t 760 neu Steyrthal-Bahn "2" /19xx Kärtner Museumsbahnen KMB, Treibach [A] "298.102" /1991 ÖGEG "298.102" [SVA 12/83][LR7/99][JM-99-06-19] Zrovna u Krausse je tu jeden drobný problém. Pan Merte opsal tovární seznam výroby obou lokomotivek Krauss, který v roce 1977 vyšel knižně u Slezaka z pera pánů Schmeiser a Hansjüngen. Pak k tomu doplnil, co se kde zachovalo, ale už asi neměl sílu zajet do Mnichova (München), kde je v tovární archivu lokomotivky Krauss-Maffei uložena původní dokumentace k výtobě. Linecká pobočka má smůlu, že zůstala jen v opisech a nekompletní. O tom co je v Mnichově má přehled ing.ZB a ten mě upozornil na pár nepřesností v případě lokomotiv, které se někdy objevily na našem území. Krauss-Lokomotiven: mit vollständigen Lieferlisten d. Werke München (1867 - 1931) u. Linz (1881 - 1930) Schmeiser, Bernhard ; Wenzel, Hansjürgen ; Slezak, Josef Otto 1977. - 127 S. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2017 |
Zdepa: Moc děkuju![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 9-2010 |
V ukázkách SJŘ 1963/64, co jsem viděl, mají vlaky s elektrickou lokomotivou mezi Děčínem hl.n. a Děčínem východem stanovenou rychlost 20 km/h. Neví prosím někdo proč? Kvůli labskému mostu? Díky, ZdŠ |