Diskuse » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 12. 10. 2018 « předcházející | další »

Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 12. 10. 2018

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Neděle, 05. srpna 2018 - 15:24:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 270
Registrován: 8-2017
Sucho 571:
Hledáme důvody jak to nejde, že?

V zásadě není nic jednoduššího než mezi oběma železničními mosty natáhnout vhodně vysoký val, Dolní nádraží by mělo být už dneska nad hladinou Q100. Mimochodem je třeba řešit celkovou ochranu Jižního centra a Starého Brna, protože i to je v záplavové oblasti.

Dolní má kótu 201 m.n.m. Jižní centrum 198m.n.m. Hlavas 206 m.n.m, dle map, pokud jde o podjezd v Hyebešova-Úzká, tak by jistě šlo najít vhodné místní opatření.
Úterý, 07. srpna 2018 - 08:55:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3670
Registrován: 5-2004
Suchol: takže chcete říct, že odkazovaná technická zpráva kecá? A jinak zní jako kravina to, co píšete, to koryto se má rozšiřovat a podél Poříčí má vzniknout zeď, že by pak při 285 m³/s byla Úzká 2 m pod vodou se mi fakt nezdá. (Prakticky jde o to udržet vodu v kynetě, rozlivy nebo mělké bermy se na průtoku podílejí dost málo.)
Suchol
Úterý, 07. srpna 2018 - 13:50:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 572
Registrován: 5-2016
DJ:
Povšechnému popisu záměru bych neříkal technická zpráva a zvýšení průtočné kapacity koryta bude jenom tam, "kde je to možné".
Předpokládaná hladina při Q100 na západním konci Úzké je necelých 1,4 m nad její stáv. niveletou a nové vozovky je dobrým zvykem dělat tak vysoko, aby jejich konstrukce byla nad hladinou Q100 (+nějaké vlnky).
Nová tram. trať v ose Bulváru jakožto důležitá spojnice nového hl.n. Řeka se stáv. tram. sítí by pro svou spolehlivou funkci i během povodně měla být výš cca o (možná necelých) 2 m. On se tím také zmenší podélný sklon do Husovy.
Nevím, kde jste vzal, že by stáv. Úzká byla 2 m pod vodou.

Původně jsem jenom reagoval na představu zdejšího všestranného znalce a grafomana, že mezi okamžikem "překlopení" a zprovozněním nové tram. trati bude jen krátká doba.
K tomu opakuju svůj dotaz: Ví někdo, jak by byla dopr. obsluha hl.n.Řeka po tuto dobu řešena, tj. dle oficiálních představ?
Úterý, 07. srpna 2018 - 14:24:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3671
Registrován: 5-2004
Technická zpráva a situace jsou z té stránky linkované. TZ sice v podivném formátu, ale kompletní.
Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 14:54:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 271
Registrován: 8-2017
Joe:
Nevíte co jsou zač nýtované "vany", které se objevují jak na mostě přes Křidlovickou, tak nyní pře Hybešovu? Bylo to zasypané pod štěrkem, Hádal bych součást vodních jeřábů, ale nemám to jak ověřit.
Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 22:40:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 553
Registrován: 10-2007
Na toto nejsem expert, ale řekl bych, že jde o nosnou konstrukci.

Podle dokumentace jde o konstrukci obloukovou, nýtovanou, příhradovou s horní ocelovou vanou. Ocelová vana kolejového lože je tvořena tzv. puklovkami, miskovitě prohnutými plechy mezi podélníky a příčníky s odvodňovací trubkou ve svém středu.

Pro ilustraci přikládám sobotní dokumentační foto z vlaku:

Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 23:41:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 4-2018
Co se týká oněch "van", tak alespoň most přes Hybešovu měl dva světlíky. Byly zaskleny pravděpodobně skleněnými cihlami (to z dokumentace spíš tuším). Protože přes ně zatékalo, byly zakryty plechem, který opravdu vypadal jako nějaký chodníček k vodnímu jeřábu. Jestli tam ty skleněné cihly opravdu jsou, musíte zjistit sami. A tímto předem děkuji za info a event. aktuální foto světlíku.
Pátek, 10. srpna 2018 - 00:37:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 273
Registrován: 8-2017
Joe, mjb:
To o čem mluvím je na Joeově fotce přímo za výstražnou páskou uprostřed obrázku, takovéto kovové vany jsem viděl jak tady, tak nad Hybeškou, budu se tam muset asi zkusit nějak dostat. Teorie o světlících je zajímavá, budu muset asi zkusit někde pohledat jestli se budou obnovovat, myslím že by to prostoru pod mosty pomohlo.

Pokud by to byl světlík, tak by celé kolejiště bylo v minulosti tak o 10 cm níž, protože to bylo zakryté a do rekonstrukce neviděné, na druhou stranu zakrytí plechem naznačuje to že ty vany, jsou bez z vlaku viditelného zanesení štěrkem, s tím by se jistě v této fázi ještě moc nebabrali.

Myslím že konstrukci s miskovitě prohnutými plechy mají hezky nafocenou ve vedlejším vlákně o Praze.

Když jsme u těch reliktů, tak někde musely být zaházeny staré kolejnice, z dálky vypadají ale na něco úzkorozchodného, nebo hodně starého, délka tak 5m. leží na 5 nástupišti. Pod asfaltem se objevila dlažba, jestli z dlaždic, nebo litá, dlážděno šikmým směrem. Podobně se objevila stará dlažba, a zase zmizela, na peronech 2-3. Kdy že se to na hlavním naposledy taková rekonstrukce dělala, že se tam všechno zadělalo asfaltem a udělala se z toho zastávka jak kdesi v sibiřské dědině?

Pod kterou vlastně kolejí je dnes ten bájný viadukt na Heršpice? Vím že to sice není v plánu, ale hádal bych že by mohlo dojít i k takové situaci že jej bude třeba sanovat, bůh ví v jakém je to stavu a jestli jsou oblouky dostatečně zavezené aby se to celé po staletích nepropadlo.
Pátek, 10. srpna 2018 - 07:49:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 554
Registrován: 10-2007
Nejsou ty světlíky toto?


O úzkých kolejí a dlažbě nevím, půjdu se podívat...

Viadukt byl na první (jednokolejné) trati (viz např. zde) - takže asi některá z dnešních kolejí 1 a 2 [happy]
Schmitz
Pátek, 10. srpna 2018 - 23:33:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 9-2017
Dobře je to vidět na viaduktu přes řeku z cyklostezky. Původní viadukt je cihelný (kol. 1), vedle něj novější kamenný (kol. 3) a další jsou ocelové (kol. 2+4)
X-Host
Středa, 15. srpna 2018 - 18:09:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1634
Registrován: 7-2009
V Praze vznikne čtyřkolejná železnice. Vlaky na ní zrychlí až na 120 km/h, přibudou nové stanice

Proč se v Praze nadvakrát prokopával Vítkov, odlévalo se betonu do NS a bude se dělat čtyřkolejná páteř na hl.n. do centra? Proč nejsou tak moderní jako Brno a neodsunou hl.n. (a nejlépe i Střed) někam z centra - vždyť Smíchov + Holešovice + Libeň by mohl být skvělý triangl, dva ze tří přímo na metru i MHD tram a k Libni by se nějaké to metro přece časem dalo přiblížit také...

(* IRONIE , kdyby to někdo nepochopil *)
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Středa, 15. srpna 2018 - 20:36:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58
Registrován: 12-2017
X-Host: tohle je opravdu off-topic. Jsou dobré argumenty pro zachování současné polohy nádraží, ale srovnání s Prahou, Curychem, Bilbaem (? whatever...) to není. Navíc srovnání typu Vídeň pokulhávají (na obě strany). Už jenom proto, že v Praze (mimochodem víte, k čemu měly sloužit Holešovice? Ale ty jsou 2 km) by ekvivalentně posunuté hlavní nádraží leželo někde kolem Riegrových sadů, příp. Náměstí míru, což je poněkud do kopce. V Praze to jinde není geograficky možné, stejně jako není v Brně možné mít hlavní nádraží pod ul. Joštovou.
Středa, 15. srpna 2018 - 22:39:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55
Registrován: 7-2009
Ano, Holešovice jsou jasný příklad toho, jak v Praze dopadl pokus o odsun dálkové vlakové dopravy z centra, a to tam v okamžiku zprovoznění vedlo "kýžené" metro. Po nějakých letech se ukázalo, že tento socialistický experiment je nesmysl, a všechny dálkové vlaky se vrátily na hl.n. a to tehdy i za cenu úvrati přímých spojů Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava.
V Brně to stále ještě někteří nepochopili a stále jedou podle plánů z r. 1985, které morálně zastaraly v r. 1989.
Středa, 15. srpna 2018 - 23:28:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 60
Registrován: 12-2017
Podivuji se nad morálním zastaráním v roce 1989: pokud je něco produktem komunistického smýšlení, tak to z našeho pohledu mohlo být morálně zastaralé již v době svého vzniku, nebo dokonce i před ním. Ale socialistické, případně devadesátkové struktury tlačí pomyslný vláček mnoha úřadů doposud [masinka][vypravci]

Napíšu to znovu: "v Praze to nefungovalo" není důkaz toho, že to nemůže fungovat v Brně (Praha je větší, nicméně umístěním se dá Rola srovnat spíš s Masaryčkou), zato se dá špatné fungování předpokládat porovnáním jednotlivých variant řešení v Brně. To máme v jisté podobě hotové jako SP, z ní se dají závěry podobné tomu "Holešovice nefungovaly" vyčíst bez účelového srovnávání s úplně jinými nádražími [andel]

(Příspěvek byl editován uživatelem HonzaBr.)
Čtvrtek, 16. srpna 2018 - 08:02:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 11-2009
K.S. Z projektu přestavby z roku 1895 lze polohu původního viaduktu odezřít.


(Příspěvek byl editován uživatelem mnitka.)
Neděle, 19. srpna 2018 - 01:09:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1832
Registrován: 4-2006
Mnitka: [ok]
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
Neděle, 26. srpna 2018 - 17:32:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 555
Registrován: 10-2007
Dnešní update ohledně mostů na Hlavním:

X-Host
Sobota, 01. září 2018 - 20:02:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1635
Registrován: 7-2009
HonzaBr: To tvrzení lze i obrátit - nefungovalo to v Praze, tak přesto uděláme stejnou kravinu v Brně. Jednou ta voda do kopce přece jen poteče...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Sobota, 01. září 2018 - 20:43:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3024
Registrován: 5-2002
jak v Praze dopadl pokus o odsun dálkové vlakové dopravy z centra

Akorát je třeba podotknout, že v dané době (na věčné časy a nikdy jinak) byla jediná relevantní dálková doprava přes Prahu v relaci NDR - MLR. Vnitostání i zbytek mezinárodní s výjimkou Vindobony byla v Praze výchozí nebo končící. Takže myšlenka Holešovic jako pražské nácestné stanice pro tuto relaci nebyla až tak od věci. A pro nic jiného zamýšlené nebyly.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pondělí, 03. září 2018 - 07:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 559
Registrován: 10-2007
Z tisku: https://zdopravy.cz/zari-prinese-brnu-rozsireni-vyluky-drahy-otev rou-pokladnu-na-dolnim-nadrazi-15298/

Z Dolního je teď hlavová stanice. Na včerejších fotkách motorák na Miroslav + přístřešek s pokladnou (museli ho trochu posunout z původního místa, protože tam se teď kope podchod k budoucím perónům).

Sobota, 08. září 2018 - 18:09:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 560
Registrován: 10-2007
Most Hybešova - odpolední foto z vlaku:

Bugear
Úterý, 11. září 2018 - 22:32:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3676
Registrován: 8-2005
Na ÚPDI je rozhodnutí o omezení provozování dráhy na roční výluku včetně předpokládané podoby osobky: https://www.updi.cz/images/Dokumenty/Vyhlasky/2018/12_Rozhodnuti_ SZDC_ZST_Brno.pdf
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku.
Neděle, 16. září 2018 - 18:53:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 562
Registrován: 10-2007
Mosty na Hlavním - dnešní stav:

Neděle, 23. září 2018 - 17:20:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 576
Registrován: 10-2007
Dnes: most Křídlovická s odkrytými klenbami

Středa, 26. září 2018 - 10:26:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3726
Registrován: 5-2004
Joe, díky za fotky. [ok]
Pátek, 28. září 2018 - 12:52:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 278
Registrován: 8-2017
Objeveny nejstarší kolejnice v Brně!


Náhodou se mi podařilo zabloudit k Americe, mimochodem to vypadá že "pevnost" má už hotový "sklep", a podařilo se mi náhodu objevit v masivním zátarasu před zábradlím objevit staré hřibovité kolejnice. Bohužel jsem u sebe neměl šupleru a pravítko, abych je proměřil a začínali se tam motat nějací lidi, takže z toho jsou jen dvě fotky, ne moc dobré, ale tvarově to odpovídá. Takže by to mohly být, podle mne, buď úplně původní kolejnice z roku 1839, nebo z doby kolem roku 1849. Ještě by se mi nabízela alternativa že se jedná o "compound rail", což by mi ale u nás poněkud nesedělo.

Menší kolejnice - vertikální - mi přijdou jako to o čem jsem před nedávnem psal že bylo vyhrabáno při opravě mostu. Co mne ale zase tak nějak mate jsou kolejnice S49 z Třince, které jsou na fotkách pod úhlem.

Ještě bych se chtěl zeptat co to je na této Boučníkově stránce za čerchovanou čáru pod kolejemi, to je nějaký prastarý podchod? Pokud by tomu tak bylo, tak by snad bylo možné nějak do budoucna (co si budeme říkat, stejně Brno bude mít nádraží dvě), vynutit nový podchod s možností výstupu na Nové Sady.
Sobota, 29. září 2018 - 20:49:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 578
Registrován: 10-2007
Zajímavý postřeh - ta konstrukce z kolejnic tam už je dlouho, ale zblízka jsem ji nezkoumal. Třeba by se na některé kolejnici našel rok výroby [fotic]

K plánku na webu onemanbrnoblog (což je foto z knihy Josefa Honse Čtení o Severní dráze Ferdinandově): myslíte trasu bývalého náhonu (s popiskem Mühlbach)?
Sobota, 29. září 2018 - 23:33:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 8-2017
Joe:
Ne, myslím to co je napříč kolejiště směřující k domku u kolejového napojení na síť šalin a tedy přes koleje vedoucí k peronům.

Obávám se že asi z těch starých kolejnic, těch nejzajímavějších, nikdo nic nevyčte, nezdálo se mi že by na tom bylo cokoliv vyryté. Když se dívám sem, tak je to podobné kolejnici "birkenshaw" nebo "clarence", když se dívám do materiálu ze stránek SŽDC, tak je to ten 2. profil nahoře, což by ale znamenalo že ta kolejnice je skoro 200 roků stará. Tak nějak hádám že se to tam přesunulo při výstavbě, kdy by taková kolejnice mohla ještě chvilku někde posloužit, možná v napojení na pouliční dráhu, možná přímo u skladiště.

Opravený odkaz
Neděle, 30. září 2018 - 10:00:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 579
Registrován: 10-2007
Pokud dobře luštím, tak to vypadá na Schiebebühne = přesuvnu.
Cogwheel
Úterý, 02. října 2018 - 09:51:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5857
Registrován: 1-2012
K tomu nálezu "nejstarších kolejnic v Brně" u skladiště Amerika trochu skepticismu: Domnívám se totiž, že to nutně nemusí být kolejnice z počátků KFNB, nýbrž druhotně použité kolejnice pro závěsné dráhy, jaké bývaly pro technologickou dopravu v továrnách, ale i ve velkých chlévech (na dovoz krmiva a steliva pro dobytek tam ustájený, resp. odvoz chlévské mrvy). Moderní příklad takové technologické závěsné dráhy:

Lze předpokládat, že hrazení z kolejnic tam bylo zřízeno až po rozšíření nákladních automobilů - aby auto neprorazilo stárnoucí cihlovou zeď a nespadlo z výšky na okolní terén (u koňského povozu, v jehož době bylo skladiště postaveno, se taková síla nárazu nepředpokládala).
Úterý, 02. října 2018 - 11:29:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 368
Registrován: 8-2017
Cogwheel - čéče, když se dívám na ten obrázek, tak mě napadá, jak maj vyřešený závěs tý kolejnice (teda pokud to není z druhý strany, kam není vidět)
Cogwheel
Úterý, 02. října 2018 - 13:11:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5861
Registrován: 1-2012
Snad z druhé strany (ten moderní profil kolejnice vypadá, že dokonce má na oné odvrácené straně jakési zesílení pro uchycení). Zvolil jsem prostě první ilustrační obrázek z netu, který zhruba zachycoval to, co jsem měl na mysli. Měl jsem tam asi raději dát nějaký historický obrázek, např. jako na této německé stránce úplně dole: http://dingler.culture.hu-berlin.de/article/pj321/ar321016
Jinak se domnívám, že ta zábrana z kolejnic u zdi vyvýšené nad terén mohla mít dvě stavební fáze: Svislé sloupky z kolejnic bezprostředně u zdi, dole s připevněnou kolejničkou závěsné drážky (či prastarou železniční z doby před 170-180 lety?) a nahoře se starou "klasickou" mohou být starší. A teprve později (vzhledem k zvyšování hmotnosti a "průraznosti" nákladních aut) k nim přibyly ty šikmo vetknuté kolejnice S 49 z Třince, s dole připevněným úhelníkem.
Úterý, 02. října 2018 - 19:42:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 281
Registrován: 8-2017
Cogwheel:
Také zajímavá teorie, chtělo by to aby se tam tedy vypravil někdo s měřidlem, možná, pokud bude světlo při cestě z práce se tam nenápadně vypravím, sice to budou pořád jenom telefonní fotky, ale umí to o dost větší rozlišení, fotky jsem zmenšoval asi na polovinu delší strany.

Postupná evoluce se mi také zdá pravděpodobná.

Ještě mne napadá že by se mohlo jednat o nějaký evoluční krok ve vývoji pouliční dráhy, kdy nápravové tlaky zhruba odpovídaly Moravii, Caroline má cca 6.5t/náprava, Moravia měla asi 4.5t/náprava. takže mohlo dojít k nějakému upotřebení na spojce, nebo někde v tramvajovém provozu. Na druhou stranu víme že brněnská síť byla zamýšlena i pro provoz nákladních vozů, takže by dávalo smysl pokud by byla stavěna na vyšší únosnost a tedy na širokopatních kolejnicích.
Úterý, 02. října 2018 - 23:47:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3730
Registrován: 5-2004
K.S.: mimochodem, žlábkové kolejnice se dřív pokládaly bez podpor, jen s rozchodnicemi. Poslední takový úsek šel ven při téhle výluce
Cogwheel
Středa, 03. října 2018 - 10:21:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5864
Registrován: 1-2012
Tramvajové žlábkové kolejnice se dříve (před zhruba 100 lety) válcovaly s podstatně širší patou, než železniční - právě proto, že se pokládaly "naboso", bez pražců, jen na udusané podloží pod dlažbou - tak aby se váha vozidel po nich jedoucích lépe rozložila.
Vagonet
Sobota, 06. října 2018 - 15:13:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 7-2017
Náhodou jsem se zatoulal do amerického zákoutí:




Neděle, 07. října 2018 - 07:12:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2192
Registrován: 6-2016
Že by Brňákům svitla naděje ohledně vlakového názdraží?
https://www.lidovky.cz/domov/hollanovo-zit-brno-opousti-magistrat -v-brne-obhajilo-ano-pred-ods.A181006_214739_ln_domov_rsa
Neděle, 07. října 2018 - 12:18:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1501
Registrován: 10-2010
Doufejme, že ano.
Pondělí, 08. října 2018 - 10:45:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 7-2017
Svitla naděje? Jako že se za pár let konečně dokončí oprava stávajícího nádraží v centru? [proud][biggrin][lol][lol]
Pondělí, 08. října 2018 - 12:32:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3738
Registrován: 5-2004
ŽUB je beznadějný.
Úterý, 09. října 2018 - 09:39:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 56
Registrován: 8-2017
Naděje možná svitla těm Brňákům, kteří jsou pro přesun nádraží. Těm ostatním, kteří jsou proti, a není jich málo, ale rozhodně nepohasla. Ono totiž po volbách neplatí, že "zmizí člověk, zmizí problém". Aktivní odpůrci přesunu se totiž z politických pozic přemístí zpět do aktivistických, který jim ostatně sedí daleko víc. A projekt přesunu má v sobě v současné podobě tolik potenciálních skulinek (technických, finančních, politických), že rozvrátit ho nebude zase takový problém.
Jsem obecně pro variantu Petrov, ale smiřuju se s tím, že nádraží zůstane tam kde je, plus bude možná doplněné nějakým "low-cost" nádražím na dolním (bez napojení na kapacitnější MHD).
David Jaša - přesně tak.
Úterý, 09. října 2018 - 10:20:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8464
Registrován: 5-2007
Jsem obecně pro variantu Petrov, ale smiřuju se s tím, že nádraží zůstane tam kde je, plus bude možná doplněné nějakým "low-cost" nádražím na dolním (bez napojení na kapacitnější MHD)

Áno, takže nádražie v Brne bude naveky stáť za hovno, a keď sa bude musieť postaviť nové na Dolním, tak sa ešte celý uzol rozkurví. Výborne. Choďte do [zadnice]. Vďaka.
Úterý, 09. října 2018 - 10:45:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57
Registrován: 8-2017
Trhněte si nohou nebo se chovejte slušně. Nikde jsem nepsal, že mě tenhle vývoj těší. Bude to tak nějak stejně blbé jako odsun.
Úterý, 09. října 2018 - 10:57:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3157
Registrován: 9-2003
Asdf: Žiadne riešenie nie je horšie ako "variant Rieka". Tak to bolo, je a bude.
NOBLE BRICKS
Úterý, 09. října 2018 - 14:09:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8465
Registrován: 5-2007
registrovaný_jk: A ten prvý odstavec vo Vašom príspevku je čo?

S4991023: [nene] Už som pristihol aj pár horlivých zástancov Petrova, ako nadávajú na preplnenosť a prúserovosť toho uzlu MHD pred nádražím. A na otázku, aké iné riešenie toho priestoru majú, než odsťahovať nádražie, neboli schopní odpovedať. A to ešte, ak sa do rady dostane ODS s podporou "Brno autem", tých riešení ďalej ubudne, pretože napr. prestane byť priechodzia pešia zóna v Nádražní.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)
Úterý, 09. října 2018 - 14:32:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14201
Registrován: 12-2007
Už som pristihol aj pár horlivých zástancov Petrova, ako nadávajú na preplnenosť a prúserovosť toho uzlu MHD pred nádražím.
Jeho přeplněnost mj. svědčí o jeho využívanosti a o zájmu cestujících v tomto uzlu mj. mezi vlaky a MHD.**

Po eventuálním odsunu se přeplněnost a průserovost přesune na tramvajové linky (resp. tramvajové tratě) zejména mezi odsunutým nádražím a skutečným centrem města.
Úterý, 09. října 2018 - 14:38:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 1-2011
Já naopak doufám, že se nádraží u řeky zrealizuje.
Pro rozvoj Brna ideálnější varianta neexistuje. [vypravci]
Úterý, 09. října 2018 - 14:48:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47
Registrován: 7-2017
Jako odpůrce ODSunu nádraží jsme vcelku v klidu. Stěhování v příštích 20 letech nehrozí, předvolební kecy, že do 2 let se začně stavět tu už slyším posledních 20 let a výsledkem je jen kosmetický facelift současného nádraží a drahá rekonstrukce zabezpečovacího zařízení. Brusel na ODSun nádraží peníze určitě nedá a z rozpočtu ČR jsou jiné priority jako slevy na jízdném pro důchodce/voliče, než kapitalizace zlodějin předchozích brněnských politiků.
Úterý, 09. října 2018 - 14:51:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 59
Registrován: 8-2017
asdf: První odstavec je dle mě reálný popis situace reagující na tezi, že volby snad přinesly pro to nebo ono řešení nějakou "naději". Nepřinesly. Fronta se jen přesune z linie politik-politik do linie politik-aktivista, čili tam, kde byla léta před tím. No a mezitím se opraví současné hlavní, přičemž na dolním vznikne jeden nebo dva peróny...
Úterý, 09. října 2018 - 18:35:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8466
Registrován: 5-2007
David: Ale kapacita samotnej električkovej trate býva spravidla väčšia, než uzlu. Takže vybudovanie tratí k novému nádražiu umožní centrom previezť viac električiek (navýšenie kapacity) a druhak rozloží prestupy medzi súčasným uzlom, Maliňákom, oblasťou Nových Sadov a novým nádražím. Tým koncentrácia ľudí výrazne poklesne, resp. sa vytvorí priestor pre navýšenie počtu cestujúcich v oblasti.

Súčasná podoba uzla umožňuje rozšírenie jedine tak, že sa spraví to, čo je navrhnuté vo variante Petrov, tzn. sa zastávky z koľaje 1 a 2 jednak presunú na druhú stranu križovatky s Masarykovou a rozdelia (zastávka 4 a 9 do Masarykovej). To ale bezpodmienečne vyžaduje pešiu zónu v Nádražní (a tým porušenie jedneho zo sľubov ODS a "Brno autem" a ešte ako bonus zrušenie AN Grand).
Úterý, 09. října 2018 - 22:25:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1503
Registrován: 10-2010
David:
"Jeho přeplněnost mj. svědčí o jeho využívanosti a o zájmu cestujících v tomto uzlu mj. mezi vlaky a MHD.**

Po eventuálním odsunu se přeplněnost a průserovost přesune na tramvajové linky (resp. tramvajové tratě) zejména mezi odsunutým nádražím a skutečným centrem města."

Přeplněnost přednádražního svědčí tak maximálně o tom, že v dnešní době je to fakticky jediné místo kde lze přestoupit z MHD na vlak.

Po realizaci odsunu bude možnost minimálně z celého jihu Brna, Líšně, Bohunic, Bystrce, Komína a dalších částí cestovat a nádraží přímo bez nutnosti jet přes centrum, čímž se množství cestujících rozmělní do mnohem většího prostoru. Do samotného centra pak pojedou jen ti, kteří tam mají cíl své cesty, přičemž, velká většina lidí bydlí a pracuje právě mimo centrum.
Úterý, 09. října 2018 - 22:42:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3742
Registrován: 5-2004
Ale kapacita samotnej električkovej trate býva spravidla väčšia, než uzlu. Takže vybudovanie tratí k novému nádražiu umožní centrom previezť viac električiek (navýšenie kapacity) a druhak rozloží prestupy medzi súčasným uzlom, Maliňákom, oblasťou Nových Sadov a novým nádražím. Tým koncentrácia ľudí výrazne poklesne, resp. sa vytvorí priestor pre navýšenie počtu cestujúcich v oblasti.

Kdyby vznikla trať Křídlovickou do stanice Brno-Opuštěná [happy] a nějaká další kapacita na sever, tak ano. Nicméně plány jsou jiné: postavit od nádru jednu novou trať do oblasti Nové Sady/Hybeška/Husova a zbytek hodit na trať od Komárova. Jižní část hradebního okruhu tak ponese z definice ještě větší zátež než s nádražím v centru. Třešničkou na dortu je pak efekt zastávky Brno-Olomoucká: do už tak nacpaných šalin z Líšně (a Julcu) se bude cpát část osazenstva vlaků od severu a východu, a šaliny je povezou - opět na přetíženou Nádražní.

Tohle má řešení fakt jen v diametru - s nádražím v centru ovšem bude diametr nutný až později.
Úterý, 09. října 2018 - 23:16:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14204
Registrován: 12-2007
Po realizaci odsunu bude možnost minimálně z celého jihu Brna, Líšně, Bohunic, Bystrce, Komína a dalších částí cestovat a nádraží přímo
Která že linka (trasování + druh dopravního prostředku) bude na odsunuté nádraží vedena PŘÍMO z Bohunic či Líšně? [happy]

Do samotného centra pak pojedou jen ti, kteří tam mají cíl své cesty, přičemž, velká většina lidí bydlí a pracuje právě mimo centrum.
... a z logiky věci přesně naopak - z Bystrce, Žabovřesk atd. bude cesta na odsunuté nádraží o to zdlouhavější.

Přeplněnost přednádražního svědčí tak maximálně o tom, že v dnešní době je to fakticky jediné místo kde lze přestoupit z MHD na vlak.
Pominu-li, že krom hl. n. je slušným přestupním bodem i KrPole, tak jde o interpretaci nynějšího stavu; existence hl. n. ve "variantě 0" i ve "variantě Petrov" se nevylučuje se zlepšením přestupních vazeb "vlak - MHD" v Židenicích, Slatině či Starém Lískovci**.

** Ostatně, blahé paměti (před možná i 10 lety) zde padaly argumenty opačného gardu, že právě odsunutost nádraží (a jeho nedostupnost větším než poměrně malým počtem tramvajových linek) prý do budoucna vadit nebude, protože lidé budou moci z vlaku na MHD přestoupit v jiných částech města. [happy]
Čtvrtek, 11. října 2018 - 13:44:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 282
Registrován: 8-2017
registrovaný_jk 56:
Myslím že varianta s lowcostovým nádražím na dolním je velmi pravděpodobná, dokonce že tak dopadne i případný přesun nádraží, tedy že se stejně spočte kolik je tam třeba nástupišť a nějak se to zapojí, třeba i podobně pitomě jak je to teď, například zbylá jedna kolej do Chrlic by šla při podobných demolicích jako v případě severního zapojení zapojit z jihu, mohlo by to být možná i levnější.

Jen mne tak napadlo, pokud se bude přece jenom nádraží stěhovat, tak by se dal realizovat nový nákladní obchvat zhruba takto: Z Maloměřic přes Židenice směrem na Slatinu, kde by koleje podešly současnou trať a takovýmto obloukem (zobrazeny poloměry) by se protáhly přes Černovickou terasu, kombinací zářezu, kopaného a raženého tunelu, následně by se pokračovalo po krátkém rovném úseku do pískovny, následně opět obloukem a k chrlické trati, která by se musela zdvojkolejnit. Z Chrlic pak takto nad D2 a přes Svratku po estakádě a napojit se Břeclavskou trať takto.

Alternativně by se v Brně dalo nějak vyřešit křížení a využít přestavěné komárovské spojky takže by nákladní vlaky mohly mimo hlavní nádraží, ale pořád to tam bude křížem přes 2 koleje, eventuálně nějaká estakáda nad náspem.
Čtvrtek, 11. října 2018 - 15:10:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112
Registrován: 9-2015
A co takhle propojit trať od Rosic kolem D1 s tratí na Vyškov, Slatinu propojit tunelem pod Židenicemi s Maloměřicemi, čímž by vznikl obchvat, takže by vlaky, které v Brně nemají terminál, do centra vůbec nezajížděly?
Čtvrtek, 11. října 2018 - 19:30:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 283
Registrován: 8-2017
Jarda Š:
To už se tu zkoušelo, nesedí tam jednak sklony, jsou tam snad až 20 promile, ale hlavně je tu proud nákladní dopravy ve směru Maloměřice-Břeclav.

Ještě by byla možnost že se zvednou dvě koleje, které mají jít z Dolního na Slatinu, tím by se mohlo získat dost místa aby se pod nimi dala po Komárovské spojce protáhnout dvojkolejka nákladního průtahu, Ta by se v místech současného mostu přes Olomouckou napojovala na jednu z dvojic kolejí na Dolní. Spojka by byla dvojkolejná stejně jako kus chrlické tratě do které by byla nově zapojena, následně by se dost daleko pod Brnem překonala Svratka a trať se napojila na železnici do Břeclavi. Celé vedení nového průtahu by bylo takovéto

Toto vedení je navíc kompatibilní s oběma polohami hlavního nádraží, pokud by se stavělo v centru a zrušilo se Dolní, tak by toto vedení umožnilo další uvolnění pozemků a rozšíření města.
Čtvrtek, 11. října 2018 - 19:56:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 9-2015
K.S.: To by nešlo, vést trať ze Slatiny hloubeným tunelem pod letištem k Chrlicím?
Čtvrtek, 11. října 2018 - 22:03:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 284
Registrován: 8-2017
Jarda Š:
Teoreticky šlo, ale je to práce a cena navíc, více kolizí s pozemky a stejně dojdete jenom do Chrlic a potřebujete zase tu estakádu, teoreticky ani nepotřebujete tunel, pokud půjdete za areálem letiště, stačilo by tam překrýt jen 500m nějakou jednoduchou konstrukcí pro pevné trakční vedení, dát tam snížený trolejový drát, nebo být 10m pod terénem, ale je to 6 + 2 kilometry zcela nové tratě celkem hustě obydlenou metropolitní oblastí Brna, to není na stavbu něčeho takového dobré. Navíc je to zajížďka. Vedení tratě jako jsme navrhl já má do 5 promile spádu a na takové trati se i s relativně starými a slabými stroji utáhnete celkem dost. Na trati st. hranice - Břeclav - Brno se dá za lokomotivu 210 pověsit až 1500-1900t, dvě žehličky tu zvládnou to co jinde nedá ani nejvýkonnější hnací vozidlo. Pokud byste stavěl novou trať přes letiště, tak o toto přijdete.

Ono stále platí že pokud to lze, má trať, ale i silnice nebo kanál (ten obzvlášť), vést co nejpříměji a s co nemenšími sklony. Vím že v mém návrhu je také hrb, ale na trati pro osobní dopravu kde to tak nevadí, i nejtěžší rychlíky budou dosahovat 700, možná 800t, to do by do stoupání, které by bylo kolem 10 promile, měl uvést i brejlovec, elektrická lokomotiva by s tím problém neměla asi už vůbec.

Vymyslet se toho dá hodně a pokud by se třeba zvolil ještě nějaký mírně jiný koncept vedení tratí, tak by z chrlické tratě a komárovské spojky šel realizovat průtah tak že by se zapojoval už někde v Heršpicích, to by vedlo takto a dokonce to bylo v nějakém návrhu, ale je to asi to nejhorší z možných vedení. Ledaže by se tam udělala výjimka a oblouk na nějakých 300m a nějaký patvar že až jsem si to musel zkusit nakreslit a vlezl se tam oblouk r 370m v Heršpicích, takže by to vedlo takto.

(Příspěvek byl editován uživatelem K.S..)
Pátek, 12. října 2018 - 11:18:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3744
Registrován: 5-2004
Myslím že varianta s lowcostovým nádražím na dolním je velmi pravděpodobná,

Ta je jistá, protože už teď z tama něco jezdí, od prosince pak všechno od jihu a skrz.

Jen mne tak napadlo, pokud se bude přece jenom nádraží stěhovat, tak by se dal realizovat nový nákladní obchvat zhruba takto:

Myšlenky v tomhle smyslu jsou staré, zatím co já vím všechny narazily na cenu: takové km nové trati se nikomu nechce stavět.

Alternativně by se v Brně dalo nějak vyřešit křížení a využít přestavěné komárovské spojky

Docela blbě, vzhledem k tomu, že v jejím souběhu má jít VMO (dle zažádané EIA pro východní část okruhu).

A co takhle propojit trať od Rosic kolem D1 s tratí na Vyškov, Slatinu propojit tunelem pod Židenicemi s Maloměřicemi, čímž by vznikl obchvat, takže by vlaky, které v Brně nemají terminál, do centra vůbec nezajížděly?

To by znamenalo zbytečný kopec na černovickou terasu a konflikt s víceméně souběžným VMO (od Ostravské až do majlontu).

Ještě by byla možnost že se zvednou dvě koleje, které mají jít z Dolního na Slatinu, tím by se mohlo získat dost místa aby se pod nimi dala po Komárovské spojce protáhnout dvojkolejka nákladního průtahu,

Když už jít v té oblasti s železnicí do úrovně +2 nad terénem, tak není problém vyřešit problém s kapacitou variant A a ztrácí se důvod pro nějaké obchvaty. [wink]
Pátek, 12. října 2018 - 12:31:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 288
Registrován: 8-2017
David Jaša:

Ta je jistá, protože už teď z tama něco jezdí, od prosince pak všechno od jihu a skrz

Otázka v jaké podobě to bude, tři hrany, z toho dvě v podstatě ve formě zastávky jsou podle ne pekelně málo, myslím že jsem sem už kdysi nějakou svou vizi takového nádraží dával, ale pro začátek bych bral jako nejnutnější, pokud z toho má být standardní stanice, vybudování 3. peronu, přestavby zhlaví a lepší výhybky, to co je tam teď je málo a nepraktické, zejména jízda přes angličana. Pro začátek bych tak umístil za výhybku na kolej č. 4 u mostu další umožňující jízdu na 2. kolej a zhruba na úrovni podchodu výhybku pro jízdu z 2. na 1. kolej. Dále přidal "5." kolej a nástupiště, tuto napojil na 4. kolej a upravil severní zhlaví tak aby se ze 4. a 5. jelo jinak než z nákladní skupiny. Tím by se dalo už na tom nádraží i něco pořádně dělat.

Myšlenky v tomhle smyslu jsou staré, zatím co já vím všechny narazily na cenu: takové km nové trati se nikomu nechce stavě

Vím, ale asi je to jediné řešení, to, nebo varianta přes Heršpice s poloměrem asi 365m. Což by asi nebylo zrovna ideální na nákladním tahu. Cena by sice asi vysoká byla, ale v porovnání s celým uzlem by to bylo zanedbatelné.

Docela blbě, vzhledem k tomu, že v jejím souběhu má jít VMO (dle zažádané EIA pro východní část okruhu)

Ať se na tu mapu dívám jakkoliv, tak VMO to jenom kříží, nesleduje, takže by s tím problémy být nemusely. Navíc se na to bude stejně muset sahat, jestli to bude kvůli jednokolejce do Chrlic, nebo dvojkolejce, nebo trianglu... to už je jedno, navíc je tam veden povrchově, železnice je v +1.

Když už jít v té oblasti s železnicí do úrovně +2 nad terénem, tak není problém vyřešit problém s kapacitou variant A a ztrácí se důvod pro nějaké obchvaty. [wink]

Nesouhlasím, na druhou stranu k Židenicím není místa nazbyt, tady to má tu výhodu že když nastoupáte do +2, tak asi za kilometr jste v 0 na terénu slatinské tratě. Možná tak přehodit nějak jednu kolej pro osobku, ale proč? Jakože by na dolní vedla šestikolej a ne 2+2+2, nebo 4+2? Navíc Chrlice, pokud se nepůjde pod zem, nebo se neudělá sešup na jihu, by na některé koleji jely pokaždé po nesprávné. Ale ano, máte pravdu, pokud už se jde od +1, pak není důvod proč nedat výhybku někde u silniční křižovatky, tedy ona tam jakási už je, jít vodorovně nad všemi kolejemi a pak jít sešupem někde na Hladíkovu. Doufám že při stavbě se celý násep přetvoří v estakádu a tím odpadne bariéra a problémy.

---

Nicméně vzhledem k vysoké pravděpodobnosti var. S - salám, čili lowcost, bych řekl že by bylo velmi vhodné doplnit výhybku na mostě přes Olomouckou a přestěhovat odstavné nádraží B do Heršpic.