Diskuse » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 07. 8. 2018 « předcházející | další »

Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 07. 8. 2018

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Čtvrtek, 12. července 2018 - 15:35:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1199
Registrován: 7-2017
hm...ony ty papírny vypadají asi všechny stejně...[sad].viz Bělá-Šubrtov
Čtvrtek, 12. července 2018 - 17:04:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2609
Registrován: 7-2005
hurá do Vsetína


ten schvalovací vlak měl hezké složení i s postrkem
Vagonet
Čtvrtek, 12. července 2018 - 17:59:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131
Registrován: 7-2017
Frenštát pod Radhoštěm a vlečky, už ne zcela aktuální.





Čtvrtek, 12. července 2018 - 20:03:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2894
Registrován: 3-2006
Ad honzaklonfar: Také ho pamatuji, naštěstí mi nevadil[happy]
Omluva za OT.
Neděle, 15. července 2018 - 00:00:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 172
Registrován: 5-2016
Dobrý večer. Doufám, že se alespoň teď dočkám odpovědi, tentokrát to pro mě hodně znamená. Chtěl bych se zeptat, zda je tu někdo, kdo by věděl, jak často jezdí po této „spojce" nějaký vlak. https://mapy.cz/s/2QtR5 Budu opravdu rád za odpověď.[happy] Abych alespoň něčím přispěl do mlýnu, přikládám fotku dubnové Špitálky. [jidlo]
Úterý, 17. července 2018 - 16:52:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1440
Registrován: 9-2008
Přejezd na vlečce do přístavu Ústí nad Labem-Krásné Březno

"Lepší nemít přátele, než nemít názor." [satan] ZNK

"Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ten, kdož věří, že je svobodný." J. W. Goethe

[vypravci] My YOUTUBE Channel
Středa, 18. července 2018 - 04:31:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2641
Registrován: 8-2008
Sokolovská uhelná 27.5.2002


Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/


Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/

..............................................................
Středa, 18. července 2018 - 11:00:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 12-2014
Pěkné. Ta 26Em mi prostě přijde o něco hezčí než 27E[wink].
Středa, 18. července 2018 - 11:47:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1477
Registrován: 11-2005
V tom květnu 2002, myslím, ještě vedle byla "900mm" odtud do Svatavy v provozu?
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration
Středa, 18. července 2018 - 15:52:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 12-2014
Mimochodem, může mi někdo potvrdit nebo vyvrátit tvrzení, že jedna 26Em se v SU zachovala jako "muzejní kousek" ? Díky.
Středa, 18. července 2018 - 18:21:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2226
Registrován: 1-2009
Ano, poslední 26Em je v Sokolově
ICQ 245 788 650
http://www.modelyh0.webnode.cz
*Z
Pondělí, 23. července 2018 - 17:01:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1903
Registrován: 11-2012
Dnes jsem po dlouhé době jel přes vlečku v Prosenicách směr Osek a žlábkové kolejnice původně zalité asfaltem byly krásně vypucované a žlábky vybrané, takže možná se snad opravdu počítá s obnovením sjízdnosti. Zítra tam jedu zase autem, ale ve středu bych si to mohl střihnout snad aj na kole a něco nafotit.
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí...
Středa, 25. července 2018 - 00:25:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1260
Registrován: 2-2012
Da se ještě někde na opuštěných vleckach najít nějakou posunku 700-702, nebo to už je všechno pryč ?
Středa, 25. července 2018 - 17:02:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 542
Registrován: 10-2007
Já myslím, že se ještě najdou. Více možná viz diskuze s názvem "700, 701, 702, 703, 704, 708, 709, 797, 798, 799".

Přikládám letecké foto ze soboty s loko 701.733 na vlečce Šmeralu Brno.

Středa, 25. července 2018 - 19:25:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1261
Registrován: 2-2012
Joe: zkusim to, díky
Vagonet
Středa, 25. července 2018 - 21:34:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 7-2017
Vloni sem dával Traťovák obrázky z bývalého cukrovaru Kostelec nad Labem. Inspirován jsem se tam též vypravil. Sem dávám pokud možno jiné pohledy.




Vagonet
Středa, 25. července 2018 - 21:45:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 7-2017





Čtvrtek, 26. července 2018 - 12:01:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 8-2011
Vagonet: diky za fotoreport, mam babicku v Byskovicich/Neratovicich, tak tam casto jezdim.
Ted otazka na znale ohledne spis toho cukrovaru: z Labe je tam vykopanej kanal s asi nakladni rampou - vi nekdo na co ? Zasobovani cukrovaru ? Odvoz "bordelu" z cukrovaru ? A jestli ano, proc ne po kolejich ? Diky i za nasmerovani jinam.
EDIT: tak jsem to uz nasel, diky - treba i tady https://archiv.ihned.cz/c1-825500-novy-pristav-na-labi-bude-slouz it-hlavne-importu-posypove-soli - ale zajimalo by me, jestli se to vubec uskutecnilo ...

(Příspěvek byl editován uživatelem Jakub_Cikhart.)
Cogwheel
Čtvrtek, 26. července 2018 - 12:44:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5683
Registrován: 1-2012
Skládka soli pro silničáře v již nefunkčním cukrovaru bývala, ale teď už asi ne. Jinak ten kanál s přístavem u cukrovaru se používal pro lodní dopravu již za první republiky (uhlí pro cukrovar, možná též vápenec, dovoz řepy asi ne, ale cukr na export ano). Přístaviště nákladních lodí bývalo též pod cukrovarem Mělník.
Cogwheel
Čtvrtek, 26. července 2018 - 12:47:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5684
Registrován: 1-2012
Geocaching říká: https://www.geocaching.com/geocache/GC4MRAA_stary-pristav-v-koste lci?guid=9ea62816-15cc-4184-8252-b254daeb9055
Čtvrtek, 26. července 2018 - 12:52:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 130
Registrován: 8-2011
Cogwheel: VELKE diky, ja tam casto jezdil na kole a vzdy si rikal, na co to tam tomu cukrovaru asi bylo.
Pjp
Čtvrtek, 26. července 2018 - 18:23:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3038
Registrován: 12-2005
http://mapy.spspraha.cz/app/

Jen jsem měl za to, že je tam vplutí zakázáno ..
Pavel
Čtvrtek, 26. července 2018 - 23:14:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1642
Registrován: 2-2005
Kdo pozná místo pořízení těchto dokumentačních šmírovek? [happy]

Pátek, 27. července 2018 - 01:15:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1264
Registrován: 2-2012
Belinea: ZPSV Doloplazy ?
Pátek, 27. července 2018 - 06:12:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 803
Registrován: 10-2012
Paradoxní skládka soli v cukrovaru opravdu byla, mělo to být na delší dobu, ale nakonec z toho byla jen 1-2 sezóny. Vozil to tam tuším z Neratovic stroj 742. Bylo to cca v r. 1998-1999?
Pátek, 27. července 2018 - 19:45:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1718
Registrován: 4-2010
Nějakou dobu se vykládala sůl z rakouských vozů řady Tds přímo ve stanici Neratovice. Na panelovém složišti na západním zhlaví.
Sobota, 28. července 2018 - 07:34:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1643
Registrován: 2-2005
Obdivovatel železnice: Přesně tak😉
Sobota, 28. července 2018 - 10:29:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1008
Registrován: 8-2011
Dnes jsem po dlouhé době jel přes vlečku v Prosenicách směr Osek a žlábkové kolejnice původně zalité asfaltem byly krásně vypucované
Před dvěma týdny jsem tam na kole jel a bylo vše ještě zalité asfaltem. Známý dělá v cukrovaru ,až ho potkám můžu se zeptat co vmýšlejí.
Neděle, 29. července 2018 - 23:57:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1271
Registrován: 2-2012
Chtěl jsem se zeptat, v Olomouci je slévárna vseho možného, je naděje, ze by tam byla někde schována nějaká 700-702, popřípadě jiná v Olomouci nepoužívaná 700-702 ? Díky za odepsání.
Vagonet
Pondělí, 30. července 2018 - 22:02:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136
Registrován: 7-2017
Vlečkové opakování z Toušeně




Poznámka: už se nelze volně dostat k základnímu kamenu cukrovaru a kolejím na uliční straně býv. cukrovaru v dlažbě.
Úterý, 31. července 2018 - 01:38:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 9-2017
Ta kolej v Toušeni není odstavná. Měl by to být odvrat pokud by na vlečku s prudkým klesáním ujely vozy ze stanice, aby neskončily v Labi.
Vagonet
Úterý, 31. července 2018 - 19:01:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 7-2017
Díky za uvedení na správnou míru.
Úterý, 31. července 2018 - 21:33:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1351
Registrován: 1-2005
Mám dotaz, na těch výletních jízdách každou sobotu na úzkokolejce Mladějov se vždy tedy jezdí až na Hřebeč, a jezdí se vždy v parní trakci? Děkuji! [happy]
Úterý, 31. července 2018 - 21:40:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 777
Registrován: 10-2009
Honzamhdol: doporučuji stránky tratě, tam je i rozděleno, kdy táhne pára. Ps. Doporučuji [wink]
Úterý, 31. července 2018 - 21:42:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 778
Registrován: 10-2009
Hroch.R420: doufám a modlím se, že provoz bude obnoven, řepná kampaň se blíží, já před měsícem zas viděl nové zabezpečení přejezdu, teď koleje opět koukají ven z asfaltu, ještě prosekat trasu... To by byla paráda, po X letech opět návoz...
Středa, 01. srpna 2018 - 06:11:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1908
Registrován: 11-2012
Na druhou stranu, pokud bude provoz obnoven, tak doufám, že tam píchnou obrovskou cedulu jak kráva "Pozor přejezd opět v provozu!" nebo něco podobného, protože v opačném případě to tam někdo zapíchne:
1) vlaku pod kola 2) z boku do vlaku 3) do auta stojícího před ním na bimbajícím přejezdu.
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí...
dědek_hank
Středa, 01. srpna 2018 - 08:09:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 687
Registrován: 7-2017
Až teď jsem našel tohle:

Zdepa:
"hurá do Vsetína

ten schvalovací vlak měl hezké složení i s postrkem"

Kdepak se tam asi vzala 365.103?
dědek_hank
Středa, 01. srpna 2018 - 08:17:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 688
Registrován: 7-2017
mořepetr 2893:
"Jinak někomu nesvědčí třeba roštové lávky..."

To se netýká jen lidí. Našeho psa (ovčácké plemeno) nedostaneme na roštovou lávku ani na schody ze stejného materiálu. [crazy]
dědek_hank
Středa, 01. srpna 2018 - 08:24:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 689
Registrován: 7-2017
zeuke:
"hm...ony ty papírny vypadají asi všechny stejně...[sad].viz Bělá-Šubrtov"

Některé ještě hůř, respektive nijak, viz Loučovice... [angry]
Středa, 01. srpna 2018 - 10:36:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1354
Registrován: 1-2005
Tchytil(777): Mockrát děkuji! [happy]
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 08:38:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 779
Registrován: 10-2009
Prosím o info, k čemu sloužila vlečka ve Staré huti u Dobříše a zda nebyla delší.. Děkuji za info
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 14:05:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 897
Registrován: 1-2013
Tchytil: vlečka ve Staré Huti se původně jmenovala Dobříšské železárny, měla se v ní podle vyprávění pamětníků zpracovávat ruda vytěžená v Mníšku pod Brdy. Železárna ukončila činnost mezi světovými válkami; některé zdroje uvádějí letopočet 1926. Vlečka však existovala dál, zda byla delší se mi nepodařilo spolehlivě zjistit.
V dobách silného víkendového rekreačního provozu (v letní neděle platil alternativní grafikon 523a) bývaly osobní soupravy pravidelně odstavovány na všech myslitelných místech, jedním z těchto míst bývala i vlečka ve Staré Huti. Tam nikdy nebyla osobní souprava odstavována přes noc, vždy jen od letního nedělního rána do nedělního podvečera. Kdy bylo započato odstavování os. souprav nevím, ale v r. 1968 bylo toto odstavování běžné a trvalo až do zrušení GVD 523a.
Vlečková kolej bývala velice zřídka využívána i armádou. Osobně pamatuji, jak na vlečku byly přistaveny vozy, které se proměnily na nemocniční lazaretní vlak.
Vlečka se obsluhovala bez uvolnění traťové koleje. Pozůstatky vlečky jsou i dnes dobře patrné, vlečka zanikla snesením odbočné výhybky H1.
Tato vlečka nebyla jedinou vlečkou ve Staré Huti. V letech 1970 - 1973? v km 2.5 odbočovala do míst vlevo od trati při pohledu ve směru jízdy od Dobříše kolej na vlečku - montážní základnu železničního vojska (dnes je tento prostor zastavěný domy typu podnikatelské baroko), prostor základny je zhruba vymezen ulicí nazvanou Okružní třída Járy Cimrmana. Zda vlečka patřila Žel. vojsku nebo SŽDC již nevím.
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 14:25:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9299
Registrován: 4-2003
Jaroslav T:Vlečka však existovala dál, zda byla delší se mi nepodařilo spolehlivě zjistit.

Vlečka samozřejmě byla delší, tady jsem vyznačil dnes již v terénu neexistující pokračování: https://mapy.cz/s/2UtbG

Je to hezky vidět i na orotofotomapě od cenie: https://kontaminace.cenia.cz/

Nezkrácená vlečka byla v provozu určitě ještě v sedmdesátých letech, viděl jsem odtamtud pár fotek, kdy tam stojí již neprovozní 423.0, která se využívala k rozehřívání (snad) asfaltu v přistavených kotlových vozech do areálu bývalé huti.


Kdy vlečka byla zkrácena do současné podoby, nevím. Odhadoval bych to do doby, kdy se stavěla silnice R4, kdy jejímu staveništi (patrně už nepoužívaná) vlečka poněkud překážela...
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 14:48:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 899
Registrován: 1-2013
Bram: dík za osvěžení paměti. Ano, neprovozní 423.0 rozehřívala asfalt, ale letopočet si netroufnu určit. Ten čas běží až moc rychle...
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 17:13:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1443
Registrován: 9-2008
Dva vlečkové přejezdy na Karvinsku

Dětmarovice-elektrárna


Havířov-překladiště

(Příspěvek byl editován uživatelem Híhou.)
"Lepší nemít přátele, než nemít názor." [satan] ZNK

"Nikdo není tak beznadějně zotročen jako ten, kdož věří, že je svobodný." J. W. Goethe

[vypravci] My YOUTUBE Channel
Vagonet
Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 19:24:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 7-2017
Vlečkové opakování z Čelákovic (TOS); od konce k začátku:





Čtvrtek, 02. srpna 2018 - 22:19:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1009
Registrován: 8-2011
Ad Prosenice: Dle zdroje z cukrovaru byly pouze vyměněny nefunkční výstražníky a mělo by dojít k opravě přejezdu,aby byl přejezd údajně technicky i papírově v pořádku,avšak o používání vlečky k návozu se neuvažuje.
Pátek, 03. srpna 2018 - 13:59:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 901
Registrován: 1-2013
Bram: Vlečka samozřejmě byla delší, tady jsem vyznačil dnes již v terénu neexistující pokračování

Z materiálů Informačního střediska Města Dobříš http://ic.mestodobris.cz/13-nadrazi-a-prachanda/d-465649 vyplývá, že vlečka původně byla dlouhá 700 metrů. Změřím-li vzdálenost od býv. výhybky H1 do místa "současného" ukončení a přičtu vzdálenost vyznačeného již v terénu neexistujícího pokračování, dostanu se k délce vlečky 700 metrů - a to plně odpovídá.
Ještě jednou dík za doplnění.
Cogwheel
Pátek, 03. srpna 2018 - 14:28:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5703
Registrován: 1-2012
ad Stará Huť u Dobříše: V areálu nynější firmy www.zetech.cz původně byly železárny. Ještě před 1. světovou válkou tam fungovala poslední dřevouhelná vysoká pec v Čechách. Později jen slévárenská a strojírenská výroba. Již během první republiky firma ale skončila, k čemuž významnou měrou přispěla stávka dělníků. Tehdy také byla vlečka zkrácena před areál firmy (k železnému mostku přes výtok z rybníka). Na poválečných snímcích z Kontaminace je část pův. železárenských budov vyrabovaných - bez střech. Posléze v areálu vznikla STS (Strojní a traktorová stanice), jejímž nástupcem je nynější firma Zetech.
Někde doma mám knihu o vývoji tamního prostoru, v níž je historie železáren popsána podrobněji. Z historických fotek v ní lze vydedukovat i kolejovou situaci na dvoře železáren: nic složitého, jen točna a z ní krátká kusá kolej v kolmém směru.
Ta [masinka] k rozehřívání asfaltu je epizoda pozdější (přelom 60/70. let). Později ještě byla zkrácená vlečková kolej opravena a používala se k odstavování osobních souprav.
Pátek, 03. srpna 2018 - 23:44:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2612
Registrován: 7-2005
Ohledně Dobříše si dovolím šáhnout do knihovny a vyhrabat "Statistiku československých drah za rok xxxx"
ve vydání za rok 1920 se vedle vlečky parní pily Jos.Colloredo-Mannsfelda, nyní Středočeský dřevařský průmysl, spol. s r.o. v Dobříší o délce 0,027 km nacházela i vlečka do železáren Colloredo-Mannsfelda. Majitelem vlečky byla jak místní dráha Modřany-Čerčany-Dobříš, tak i železárny ve Staré Huti u Dobříše. Vlečka odbočovala v km 0,913 trati Dobříš-Modřany. Dělka hl.kolejí je udána 0,796 km, vedlejších 0,192 km a celkem tedyy 0,988 km. 0bsluha trakcí parní a animální.

Vydání za rok 1928 uvádí (označení zjednoduším) - pila ve stanici Dobříš z km 0,204 délka 0,045 km, a železárny, s tím že majitelem vlečky je stále místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš, z km 0,913, délka hlavní koleje 0,697 km, což je i celková délka.

A rok 1935 zná jak vlečku pily o délce 0,045 km, tak vlečku Dobříšských železáren, akc.spol., Stará Huť u Dobříše z km 0,913 o délce hl.koleje 0,800 km, vedlejší koleje 0,200 km, což dělá 1,000 km celkem.

Předpis D 102/3č z roku 1947 (Dopravní údaje o vlečkách - ředitelství Praha) zná v Dobříši už jen vlečku pily v majetku státních lesů z km 0,203.

Předpis D 196 z roku 1957, který udává soupis vleček v obvodu pražské dráhy, žádnou vlečku v Dobříši nezná.

Jen drobnou neželeniční poznámku s nádechem páry - majitel dobříšského panství Colloredo-Mannsfeld si v roce 1906, pro dopravu dříví ke zpracování, pořídil dva parní traktory (auta) Manns Patent Steam Cart & Waggon Co, Leeds, Engl. Šlo o univerzální stroj, kdy se přední kola dala vyměnit za vál k údržbě cest, ale kmeny vozil za sebou na oplenu, kdy jeden byl na vozidle a druhý na samostatném podvozku. Jeden traktor později přešel na panství Zbiroh, kde je známa ještě rozsáhla oprava v roce 1936, ale druhý zůstal v Dobříši, aby byl při převzetí panství státem v roce 1946/7 uváděn jako deponovaný na pile. Zde při uvedeném aktu byla evidována i úzkorozchodná dráha.
Pátek, 03. srpna 2018 - 23:56:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2613
Registrován: 7-2005
No a přírůstek ve vlečkové statistice kkStB u ředitelství Praha za rok 1897 je i nová vlečka do železáren v km 0,913 trati Modřany-Dobříš o délce 0,730 km.
V následujícím roce už délku uvádí 1,001 km
Sobota, 04. srpna 2018 - 11:56:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 487
Registrován: 12-2006
Ahoj, dokáže mi zde někdo poradit, co obnáší být vlastníkem / provozovatelem cca 250m dlouhé vlečky? Jaké jsou legislativní nároky? Požadavky na revize? Náklady na údržbu a provoz? Díky [happy]
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***


Neděle, 05. srpna 2018 - 09:18:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 902
Registrován: 1-2013
Cici: Vlastník dráhy musí zajistit provozování dráhy, t.j. i vlečky. Provozovatelem dráhy může být fyzická nebo právnická osoba. Jméno osoby odborně způsobilé (musí doložit kvalifikaci) je uvedeno v Úředním povolení vydaném Drážním úřadem. Pokud je provozovatelem dráhy firma, musí být osoba odborně způsobilá členem statutárního orgánu.
Vlastník zajišťuje údržbu a opravy, ale i styk s jinými dráhami, což je zpracováno ve Smlouvě o styku vzájemně zaústěných drah.
Na vlečce mohou jezdit dopravci s platnou licencí - Smlouva o provozování drážní dopravy na vlečce.
Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou uvedeny ve Stavebním a technickém řádu drah. Tam je uvedeno, jaké pravidelné kontroly a měření (měření rozchodu, prohlídky výhybek,...) se provádějí a v jakých časových lhůtách.
Jsem si vědom toho, že tento popis je velice zjednodušený. Těch podmínek je víc (např. vlečka veřejně/neveřejně přístupná, mimořádné události).
Náklady na údržbu a provoz se nedají určit bez znalosti konkrétní vlečky (v jakém je stavu, kdo tam bude jezdit, jak často a čím).
Bližší podmínky lze najít např. v zákoně 266/1994 Sb., o dráhách, ve Vyhlášce 177/1995 Sb. - Stavební a technický řád drah, ve Vyhlášce 376/2006 Sb. - systém bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy, ale i v dalších, např. Nařízení vlády 168/2002 Sb. - způsob organizace práce při provozování dopravy.
Neděle, 05. srpna 2018 - 17:11:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 488
Registrován: 12-2006
Jaroslav T: Díky za info. Pokud bude firma vlastníkem vlečky, předpokládám, že existují subjekty, od kterých si lze nechat vlečku provozovat. Obsluhu předpokládám bude provádět ČDC, takže tam by nemusel být problém a o nákladech za obsluhu vlečky cargem mám ponětí. V současné době je vlečka sjízdná, ale jakýmsi způsobem "zakonzervovaná" (neznám přesnou terminologii), v tuto chvíli je na vjezdu do areálu červený terč. Zajímá mě především náklad na "aktivaci" vlečky a poté její provozování (cca 250m, bez výhybky) zaústění je do stanice SŽDC. Chápu, že se to bez konkrétních znalostí těžko stanovuje, zajímá mě ale přibližný odhad v jakých řádech by se tyto částeky mohly pohybovat.
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***


Neděle, 05. srpna 2018 - 22:12:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 903
Registrován: 1-2013
Cici: Je spousta vleček, kde vlastník vlečky a provozovatel vlečky jsou dva různé subjekty. I když je vlečka sjízdná, ale na vjezdu do areálu je červený terč, tak by to mohlo znamenat, že v současné době nemá vlečka Úřední povolení, proto je na ní zákaz jízdy drážních vozidel.
Co se nákladů na aktivaci vlečky a na její další provozování týče, nejsem schopen ani přibližně odhadnout jejich výši. Střílet od boku doopravdy nechci.
Neděle, 05. srpna 2018 - 22:47:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 66
Registrován: 7-2017
No červený terč tam může být i proto, že se nedělají prohlídky a měření, pokud se někam nejezdí, je to způsob jak ušetřit.

Pokud máte zájem, udělám Vám nabídku na provozování dráhy. Náklady na zprovoznění vlečky nelze udělat, pokud tu kolej člověk neuvidí. Samotné provozování 250 m koleje se dá dělat poměrně nízko nákladově, pokud bude kolej v rozumném technickém stavu. Rozumný technický stav je většinou splněn, pokud jsou v koleji betonové, nebo ocelové pražce. Ale i na dřevu to může být ok. Chce to vidět.

Klidně Vám udělám prezentaci, co to obnáší.

Pokud chcete, ozvěte se: Ing. Jaroslav Cempírek +420 604 420 816, jaroslav.cempirek@centrum.cz
Cogwheel
Pondělí, 06. srpna 2018 - 11:43:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5706
Registrován: 1-2012
Ještě k železárnám ve Staré Huti u Dobříše: Ta knížka, která se věnuje jejich historii (a po jejich zániku i dalším kovodělným podnikům na Dobříšsku), se jmenuje "Za zvuku mlýnských kol" a vyšla r. 2010: https://www.databazeknih.cz/knihy/za-zvuku-mlynskych-kol-vodni-pr umysl-na-dobrisskem-panstvi-v-letech-1570-1931-201549
O víkendu jsem ji doma vyhledal. Je v ní mj. psáno, co závod vyráběl po 1. světové válce, také okolnosti několikaměsíční stávky 1925-26, která podstatnou měrou přispěla k zastavení výroby (kupodivu nebyl využit zájem lanovkářské firmy Bleichert o pronájem závodu). Dále je citován záznam kroniky obce Stará Huť z roku 1943, tedy z doby válečného hospodářství: "Již od zimy se z našich železáren pilně odváželo všechno železné zařízení, které tu ještě zbylo. V létě byly strženy mohutné věžní hodiny, vytrhány kolejnice až k mostu Huťského rybníka, strženy střechy na kancelářské budově, na slévárně i na Kulhauzu." (krytém skladu dřevěného uhlí) "Veškeré železné traverzy a dřevěné trámy byly odvezeny..." (železo do vysokých pecí k roztavení, dřevo do zámku v Osově u Berouna - sídla majitele v té době již řadu let nefunkčního závodu). ... a tak z bývalých slavných železáren jsou již docela rozvaliny."
K fyzickému zkrácení vlečkové koleje po mostek přes koryto přelivu Huťského rybníka tedy došlo až za války (v létě 1943), ač závod předtím již od r. 1926 nepracoval.
Poválečné snímky na "Kontaminaci" tedy zachycují závod částečně bez střech - což je následek výše zmíněného válečného rabování. Je ale možné, že v době snímkování tam již začala adaptace pro potřeby STS (o ní rozhodnuto 1949): Byla obnovena budova bývalé smaltovny (v ní zřízeny učňovské dílny pro výuku budoucích mechanizátorů v zemědělství). V místě, kde stávala slévárna, byla postavena nová opravárenská hala atd. To vše už bez vlečky.
Úterý, 07. srpna 2018 - 15:20:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 904
Registrován: 1-2013
Cogwheel, Zdepa: Pánové, moc díky za perfektní informace o Staré Huti.
(Osobně jsem s touto vlečkou přišel do styku pouze při víkendovém odstavování osobních souprav.)
Někde (nevím kde, spoléhám se jen na vlastní paměť) jsem četl, že do Staré Huti se též vozila ruda i z tehdejšího dolu v Mníšku pod Brdy: po vlečce do Čisovic, z Čisovic do Dobříše a na vlečku do St. Huti. Tyto přepravy neměly mít dlouhé trvání, protože mníšecká ruda byla údajně nevalné kvality.
Úterý, 07. srpna 2018 - 15:31:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9332
Registrován: 4-2003
Cogwheel:K fyzickému zkrácení vlečkové koleje po mostek přes koryto přelivu Huťského rybníka tedy došlo až za války (v létě 1943), ač závod předtím již od r. 1926 nepracoval.

To ale jen usuzuješ z toho, co se dělo, což ale neznamená, že tomu tak se zkrácením vlečky bylo doopravdy.

Když si prohlédnu pečlivě mapu na cenii, tak bych naopak řekl, že do areálu bývalé huti koleje spíše vedou, než že by byly vytrhány...


Jaroslav T:Někde (nevím kde, spoléhám se jen na vlastní paměť) jsem četl, že do Staré Huti se též vozila ruda i z tehdejšího dolu v Mníšku pod Brdy: po vlečce do Čisovic, z Čisovic do Dobříše a na vlečku do St. Huti.

A co by ta ruda ve Staré Huti dělala? Přeci vlečka Čisovice - Mníšek je záležitost až poválečná, tj. až z doby, kdy už byly ze Staré Huti ruiny...

To nějak nedává smysl [nene].

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Úterý, 07. srpna 2018 - 16:21:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2614
Registrován: 7-2005
Hlavně těžba v oblasti Mníšku, byť také patřila Colloredo-M.. byla jednoduchá a primitivní. Důlní díla byla drobná. V roce 1913 těžbní kuxy koupila Živnostenská banka, která pokračovala s drobnou těžbou. Od bank to koncem 30.let vykoupila PŽS, ktará zahájila průzkum a přípravovala rozsáhlou těžbu, kterou podsedla ložisko. Během války těžba spíš stagnovala, ale po roce 1945 se to rozjelo nanovo.