Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 29. 3. 2018 « předcházející | další »

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 29. 3. 2018

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 19. února 2018 - 22:07:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12110
Registrován: 8-2004
Ck_eram:
"Hroch: vlastní názor Vám nikdo neupírá, ale bylo by vhodné, jste-li zaměstnancem SŽDC, tvrzení formulovat jednoznačně jako osobní názor. Vzhledem k tomu, že SP zatím nedospěla do finále, nepovažuju za profesionální tu předjímat její závěry."
Nevím, jak jste přišel na to, že zde píši cokoliv jiného než své osobní názory, ať už je mým zaměstnavatelem kdokoliv.
A propo těch studií na trať Praha - Liberec už byla pěkná řádka jen co pamatuji.

Paul_red_adair:
Akorát při tříkolejce se Vám musí vlaky využívající 0.TK vzájemně potkávat mimo tento tříkolejný úsek. Jinak nesestavíte symetrický grafikon.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Ythomas_ct
Pondělí, 19. února 2018 - 23:12:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2535
Registrován: 10-2009
Tak koukám, že tunely Nemanice-Ševětín možná nakonec budou (odkaz)! :-) (A jelikož je to modernizace trati a zároveň se tam píše cosi o rychlosti 200 km/h, tak to dávám rovnou do této diskuse.) Zeptám se ale takto - jelikož navrhovaná trasa vypadá podstatně kratší než ta stávající, tak jaké podélné sklony tam mají být? A pokud by měly být "nemalé", tak jak je v plánu řešit nákladní dopravu "hore kopcom"? Ponecháním jednokolejky ve stávající stopě, zdoláváním stoupání náběhem, nějakým "státním postrkem" nebo ponecháním problému na hrbu každého dopravce? ;-)
Úterý, 20. února 2018 - 07:08:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15823
Registrován: 5-2002
YT: Zeptám se ale takto - jelikož navrhovaná trasa vypadá podstatně kratší než ta stávající, tak jaké podélné sklony tam mají být?
Cosi mi říká, že jedním z půvabů tuleně do Ševajzu je to, že díky němu odpadne ztracený spád dolů z Chotýčan. Někdo z místně znalých mě jistě upřesní.
Úterý, 20. února 2018 - 09:09:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 723
Registrován: 3-2010
Odpadne ztracený spád a k tomu bude nižší redukovaný sklon o cca 2,5 ‰ (teď 10,9 ‰ při R=370 m, nově 10,3 ‰ při R>2000 m).

Hroch: jednou to přijde a EH vyjde [wink]
Mladějov
Úterý, 20. února 2018 - 10:59:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12135
Registrován: 3-2007
>redukovaný sklon o cca 2,5 ‰ (teď 10,9 ‰ při R=370 m, nově 10,3 ‰ při R>2000 m).

..počítáte i s přirážkou na tunel ?
Úterý, 20. února 2018 - 13:23:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 724
Registrován: 3-2010
Přirážku pro nákladní vlak jedoucí rychlostí s normativem jsem neuvažoval.
Úterý, 20. února 2018 - 20:18:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 5-2013
Ythomas_ct
Odpovídám o dvě skupiny níže, kam úsek Nemanice - Ševětín patří spíš...
Pátek, 23. února 2018 - 11:29:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7921
Registrován: 4-2003
Honzalb: co mám prosím vysvětlovat? Když si anonymní troll vymyslí lež, tak ji mám vyvracet? Aby následně opět vymyslel další?

- Hontalb je pro spoustu lidí taky anonymí troll a nikoliv Jan Sůra.

- Vysvětlit proč se zabýváte přepravním proudem 20 lidí za den snad není nic nadpozemsky složitýho.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Pátek, 23. února 2018 - 15:27:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 281
Registrován: 9-2016
Mám dotaz k chystané trati RS5. Mělo by se jednat o VRT z Prahy do Wroclaw a Warszawa přes Hradec Králové nebo Liberec. Je tato plánovaná VRT ohrožením koridoru do Liberce?
Pátek, 23. února 2018 - 16:34:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 383
Registrován: 8-2017
Taky mám dotaz. Četl jsem, že sonda Voyager 3 by měla po doletu do souhvězdí Dalekohled studovat tamní exoplanety. Je tato mise ohrožením plánovaného osidlování Marsu?

Sorry, ale nemohl jsem si pomoct.
Pondělí, 26. února 2018 - 10:03:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6
Registrován: 7-2017
Právě probíhá KONFERENCE ARI:
PŘÍPRAVA VÝSTAVBY BRITSKÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE HS2 S VYUŽITÍM BIM
live stream zde: odkaz
Pondělí, 26. února 2018 - 10:08:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 7-2017
ceskainfrastruktura.tv
Pondělí, 26. února 2018 - 10:44:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5387
Registrován: 9-2011
Je tato mise ohrožením plánovaného osidlování Marsu?
Samozřejmě.
Pokud se na exoplanetách u Dalekohledu najde yntelygentní život vyznačující se budováním železnic, tak žádnej šotouš nepoletí na nějakej pitomej Mars, kde není ani metr kolejí [proud].
Pátek, 02. března 2018 - 18:15:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 205
Registrován: 5-2011
Můj názor na VRT je jasný: Předně, postrádám logiku v koncepci něčeho určeného jako náhrada regionální letecké dopravy tam, kde je natoli složitý, byť geologicky stabilní morfologický profil pro dané trasování. Dále mi není jasné, co zabrání kradeníkům nejen mědi na současných tratích odcizit klíčové zabezpečovací prvky u VRT, které jsou na nich vzhledem k vyšší Vmax dramaticky vyšší včetně nezbytných záloh Zvážil někdo rodíl v brzdné dráze TGV na lyonské trase s brzdnou drahou při Vmax 160 - 200 km/h? Zvážil někdo nutnost izolovat VRT od okolního prostředí, kde se pohybují kromě lidí jiní živí tvorové a občas padá zvětralé kamení a polámané stromy? Uvědomuje si někdo, co to vše znamená z nákladového hlediska oproti součřasné infrastruktuře s Vmax 160 - 200? Navíc kso si myslí, že fondy EU jsou bezedně, je zralý na pořádný šok - do dvou let budou veškeré tyto fondy zásadně zkráceny na výdajích, pokud nebudou zrušeny bez náhrady. Kdo neví, o čem se jedná v EK, žije v růžových snech. Výše uvedené považujte za informaci, tedy za snížení entropie. Zadluženost EU je katastrofální a chybí zdroje na udržitelné splácení...
Pátek, 02. března 2018 - 21:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6460
Registrován: 8-2007
Dále mi není jasné, co zabrání kradeníkům nejen mědi na současných tratích odcizit klíčové zabezpečovací prvky u VRT, které jsou na nich vzhledem k vyšší Vmax dramaticky vyšší včetně nezbytných záloh

Klíčové zabezpečovací prvky na VRT poletí na radiovách vlnách a ty ve sběrně nevykupují.[nene]

Tam bude úspora mědi a jiných kovů velká.
Sobota, 03. března 2018 - 05:29:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7264
Registrován: 8-2012
Dále mi není jasné, co zabrání kradeníkům nejen mědi na současných tratích odcizit klíčové zabezpečovací prvky
Nepřítomnost (relevantního množství) nejenmědi v klíčových zabezpečovacích prvcích. (Samozřejmě s výrazným potiskem např. optických kabelů "Neobsahuje měď - ve sběrnách neberou" [happy] .)
Zvážil někdo nutnost izolovat VRT od okolního prostředí, kde se pohybují kromě lidí jiní živí tvorové a občas padá zvětralé kamení a polámané stromy
Ne, to doteď nikoho nenapadlo, ještěže jste si toho všimnul.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Sobota, 03. března 2018 - 16:05:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 180
Registrován: 8-2017
Aleš_Liesk:
Šotouš nepoletí, bude vyžadovat stavbu VRTky [proud]

Pje:
A nebude stačit to dát v optice do betonové chráničky? s tím se kradeníkům nebude chtít dělat.

Spíš se mi vkrádá otázka jestli má cenu stavět VRT "postaru" izolovanou jen pro TGV, nebo jak se pomalu někde zase začíná, sloučenou, byť pomalejší. Mě třeba v celé koncepci VRT zaráží ta stejná chyba jako v koncepci dálnic, všechno po jedné páteři a do toho tu máme ještě permanentně tlačenou variantu s úvratí do zbytku světa, ale na Ostravu přímo. Nebylo by lepší oživit univerzální zapojení přes Maloměřice?

Možná to ale nakonec skrz prachy skončí koridory 2.0 pro 200-250km/h a jen případně s rychlými výjezdy z aglomerací.
Sobota, 03. března 2018 - 16:36:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3518
Registrován: 8-2010
https://youtu.be/qFap_ymhh3k

Zajímavý pohled na železnici v Česku a s infrastrukturou má naprostou pravdu.
Praha-Ruzyně, Olomouc
Sobota, 03. března 2018 - 21:56:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2456
Registrován: 12-2007
K.S.: Myslím, že VRTKa z Prahy do Brna bude přes den jen pro osobní dopravu, tedy expresy a rychlíky, protože ty ji dokonale zaplní. Asi jiná situace bude v dalších úsecích, někde bude kombinovaná asi jenom s nákladní dopravou (např. mezi Prahou a Ústím nad Labem anebo Prahou a Berounem), jinde pravděpodobně se bude jednat o kombinaci dálkové, regionální a nákladní dopravy, a to především v místech, kde už trať je jako např. mezi Brnem a Břeclaví nebo Blažovicemi a Přerovem. Ale nevím, podle mne u čistých novostaveb VRTek bude hierarchie - 1. Dálková osobní doprava, 2. Nákladní doprava, 3. Regionální doprava.
Pondělí, 05. března 2018 - 11:51:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 464
Registrován: 1-2014
K.S.:
"
Spíš se mi vkrádá otázka jestli má cenu stavět VRT "postaru" izolovanou jen pro TGV, nebo jak se pomalu někde zase začíná, sloučenou, byť pomalejší. Mě třeba v celé koncepci VRT zaráží ta stejná chyba jako v koncepci dálnic, všechno po jedné páteři a do toho tu máme ještě permanentně tlačenou variantu s úvratí do zbytku světa, ale na Ostravu přímo.

"

Na Ostravu (v Brně) přímo totiž znamená mít bez úvrati také Olomouc, Zlín, Valachy, Žilinu a Trenčín...
Pondělí, 05. března 2018 - 20:28:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 8-2017
Wagon:
No tím si nejsem jistý zatím to spíš vypadá že politici chtějí šinkanzen.

Portáš:
A opravdu to vyváží ztrátu přímého spojení na Bratislavu a Vídeň, eventuálně přidané kilometry (což se jistě projeví na ceně lístku)? Snad jedině že by se plánovalo potom modernizovat na Vsetín a na Slovensku byla v přípravě rychlé trať přes Tatry, ale je otázka jestli takové spojení má dneska smysl, eventuálně jestli je v plánu s ním pokračovat dál na Ukrajinu (cokoliv 140km/h min), ale co tam?
Pondělí, 05. března 2018 - 21:26:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3438
Registrován: 5-2002
jak se pomalu někde zase začíná, sloučenou, byť pomalejší. Kde se zase začíná? A jak tam řeší míjení nákladního a vysokorychlostního vlaku?
Úterý, 06. března 2018 - 00:55:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3481
Registrován: 5-2004
K.S.:
"Spíš se mi vkrádá otázka jestli má cenu stavět VRT "postaru" izolovanou jen pro TGV, nebo jak se pomalu někde zase začíná, sloučenou, byť pomalejší."
Ta otázka se vkradla někomu i před vámi už před několika lety a vedlo to mj. k názvu „rychlá spojení“, kdy část vlaků na rychlých tratích má mít nižší maximálku a jezdit do různých koutů země. Samozřejmě daní je pak i nižší kapacita trati (viz):

ale to by teoreticky na českých VRT nemusel být problém (zdravím Pikeheada, jestli to tu ještě čte [happy])

Jinak úplně smíšená VRT, tedy i s náklady, má smysl jen v pár specifických případech:
  • bázový tunel, kdy se nevyplatí stavět víc trub
  • trať s minimálním provozem, od které se neočekává, že bude v plusu, ale staví se z jiných důvodů (VR jednokolejka Botniabanan)
  • trať v rovině, optimálně s nižší maximálkou (Berlín-Hamburk rekonstruovaná na 230 km/h).

Všude jinde vychází líp dvě samostatné tratě, téměř přímá, zato hrbatá VRT pro osobku a zakroucenější trať pro náklady omezená ve sklonech na těch 6-8 ‰ a minimalizující ztracené spády.


K.S.:
"Mě třeba v celé koncepci VRT zaráží ta stejná chyba jako v koncepci dálnic, všechno po jedné páteři a do toho tu máme ještě permanentně tlačenou variantu s úvratí do zbytku světa, ale na Ostravu přímo. "
To není chyba, to je vlastnost. VRT dává smysl jen tehdy, když tam jezdí vlaků opravdu hodně, a to na Praha–Brno bude jen tehdy, když tama pojede i Ostrava a případné menší směry. Jinak nepodceňujte Ostravu, narozdíl od Bratislavy a Vídně ji od zbytku českých měst nedělí ani státní ani jazyková bariéra, Ostravsko je druhou nejlidnatější českou aglomerací a už je od Prahy dost daleko na to, aby denní cesta autem tam a zpět už byla nepohodlná. Dohromady to může znamenat větší potenciál než součet z obou zahraničních destinací.

Jinak zapojení přes Majlont pro VRT dává smysl asi jako jakékoliv jiné zdržení vlaku na trati o 5 minut, pravděpodobně bylo opuštěno právě proto (a kvůli tunelům, kterých tam mělo být ještě 2x tolik než v tunelovém zapojení VRT do Petrova).
Úterý, 06. března 2018 - 13:14:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 466
Registrován: 1-2014
K.S.:
"Portáš:
A opravdu to vyváží ztrátu přímého spojení na Bratislavu a Vídeň, eventuálně přidané kilometry (což se jistě projeví na ceně lístku)? Snad jedině že by se plánovalo potom modernizovat na Vsetín a na Slovensku byla v přípravě rychlé trať přes Tatry"
...

Už se to tady kdysi počítalo:
směr Břeclav:
EC Berlín-Brno-Vídeň jestli bude 1h takt (?)
EC Berlín-Brno-Budapešť to samé
R Brno-Hodonín-Olomouc 1h takt (?) Jestli ta linka vůbec přežije (zj. po zavedení Ex Brno-Zlín)

směr Blažovice:
Ex Praha-Brno-Ostrava-(PL) 2x za 1h (minimálně)
R Brno-Bohumín 1h
Ex Brno-Olomouc-(Jeseníky) 1h
Ex Praha-Brno-Zlín 1h
Ex Praha-Brno-Vsetín-Žilina 2h
Ex Praha-Brno-Uh.Brod-Trenčín 4h (?)


Ano, na Vsetín se plánuje modernizovat.
Úterý, 06. března 2018 - 16:08:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2468
Registrován: 12-2007
Portáš: A co z Opavy, rychlík co jede do Prahy[masinka]?
Středa, 07. března 2018 - 08:40:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 467
Registrován: 1-2014
Wagon:
"Portáš: A co z Opavy, rychlík co jede do Prahy[masinka]?"

Je zajímavé, že když se měla drátovat jednokolejná Přerovka, tak se velice prohlašovalo, co to nebude za tepnu a jak budou R jezdit mj. i do Opavy.

U VRT je otázkou kudy?

Nejrychlejší to bude opět přes Svinov, ale možná by bylo lepší v rámci obsluhy území mít z Olomouce po 2 hodině na střídačku Šumperk/Jeseník a Opavu přes Bruntál.
Středa, 07. března 2018 - 09:05:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13774
Registrován: 12-2007
Na tomto místě vypíchnu (v této diskusi dosud vcelku opomíjený) aspekt:

směr Blažovice:
(...)
Ex Brno-Olomouc-(Jeseníky) 1h


Ano, spojení Praha (VRT) - Brno - Olomouc třebas jen 1x za hodinu, tedy v poněkud delším intervalu než stávající spojení Praha - Olomouc via Pardubice.
Ani časová úspora po VRT v této relaci není (oproti stávající, konvenční železniční trase) nijak moc velká.

Aneb VRT míjející páté největší město ČR...
Středa, 07. března 2018 - 09:22:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 277
Registrován: 2-2016
David - "Aneb VRT míjející páté největší město ČR..".

Takže místo minutí pátého největšího města má VRT minout druhé a třetí největší město?
Středa, 07. března 2018 - 11:04:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 468
Registrován: 1-2014
David:
"Ano, spojení Praha (VRT) - Brno - Olomouc třebas jen 1x za hodinu, tedy v poněkud delším intervalu než stávající spojení Praha - Olomouc via Pardubice.
Ani časová úspora po VRT v této relaci není (oproti stávající, konvenční železniční trase) nijak moc velká. "

Zrovna pro Olomouc bude mít smysl VRT od jihu ne přímo od západu.

Je otázkou, zda se bude vrtat do stávající taktové potěmkinovské JD 2h z Prahy přes Pardubice, nebo se to ještě o něco zkrátí? Po brněnské VRT by to mělo být 1:40.

Myslím, že i po VRT by měly zůstat minimálně 2 expresy za hodinu přes Pardubice a Olomouc. Jeden na Ostravu a druhý do Zlína.

Takže z Olomouce i s VRT minimálně 3 expresy za hodinu směr Praha.

Z Pardubic pak plus expresní hodinovka z Brna po 260ce, takže minimálně 3 vlaky za hodinu do Prahy.

Zdá se to někomu málo?
Středa, 07. března 2018 - 17:32:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50
Registrován: 12-2017
Olomouc je až šestá, paté největší město toho míjí podstatně více :-)
Středa, 07. března 2018 - 18:15:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 11-2017
Pánové, hezky tu řešíte VRT, ale mně vrtá hlavou, jestli tenhle projekt v podmínkách ČR si najde dost zkazníků. Ano mezi Prahou a Brnem jezdí lidí dost, ale jak známo Češi jdou po ceně. A předpokládám že VRT jízdenka z Brna do Prahy opravdu nebude za 119 korun jako teď. Znám dost lidí co se radši budou o polovinu času déle mačkat v autobuse, než aby jeli přímým vlakem, protože ten autobus je přece levnější. Takže stejně očekávám, že minimálně polovina cestujících místo aby jela rychlovlakem za hodinu, radši pojede autobusem/rychlíkem po staré trati hodiny tři, ale hlavně že to bude za polovic. A zákaz souběžných autobusů/soukromých expresů (RJ, LEO) jako to funguje v Německu nebo Švýcarsku je u nás politicky neprůchozí. VRT má potenciál přetahovat lidi z letecké dopravy, jenže ta u nás vnitrostátně není. A ani u nás nejsou vzdálenosti jako ve Španělsku kde vnitrostátní autobusy jezdí 8+ hodin, což už zavání masochismem. A přesto tam pořád jezdí, VRT tam přetáhla cestující z letadel.

(Příspěvek byl editován uživatelem S699.0.)
Středa, 07. března 2018 - 18:40:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3485
Registrován: 5-2004
Při dostatku lidí (což na ose Praha-Brno-Ostrava pravděpodobně je) a vhodném nastavení provozu ta cena nemusí být nějak dražší než normální jízdné dnes (což 119 Kč pravda fakt není, ale to vyleze zpět nahoru po rozuzlení žlutozelené války). Právě to - stejné jízdné v TGV jako v konvenčních vlacích - udělali ve Francii, a je to jedna z věcí, díky kterým TGV tak uspělo…

Španělsko je v počtech cestujících výrazně pod potenciálem, což tu bylo rozebráno už vícekrát.
Středa, 07. března 2018 - 19:02:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13777
Registrován: 12-2007
Olomouc je až šestá, paté největší město toho míjí podstatně více :-)
O. K., sorry; šestého.

Myslím, že i po VRT by měly zůstat minimálně 2 expresy za hodinu přes Pardubice a Olomouc.
No právě - ten paradox, kdy i s existencí VRT může být spojení Prahy se 6. největším městem ČR četnější po konvenční trati než po VRT.

Jakož i paradox, kdy vysokorychlostní spojnici 2. a 3. největšího města ČR není předpokládáno vést v co nejtěsnější blízkosti onoho 6. největšího města.
Středa, 07. března 2018 - 21:30:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 278
Registrován: 2-2016
David - A kudy teda? (tak, aby to dávalo smysl)

S699.0 - viz. screenshot, pro příklad.
Čtvrtek, 08. března 2018 - 01:28:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 189
Registrován: 8-2017
David_jaša:
No toto je zrovna extrémní případ, myslel jsem to v našich podmínkách na trati podobné jako má vést do Přerova, tedy s rychlostí 200-250km/h. Podmínky roviny pak také splňují více méně všechny tratě prvotnítní železniční sítě, tedy Praha-Choceň, Zábřeh-Olomouc-Přerov-Ostrava/Břeclav.

Výhodou takového řešení by bylo že by byl menší zábor mimodrážních pozemků (pravděpodobně), obrovskou nevýhodou je další zvyšování zátěže v přetíženém úseku který ani nejde objet (nejspíš). Takže pokud projde maximální varianta, tak by se musel asi vyrazit další tunel a následně rozšířit vhodně trať až do Třebové.
Čtvrtek, 08. března 2018 - 07:57:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 972
Registrován: 2-2006
Wigles: nj, akorát to máme navíc půlhodinku (a nějakých 10 €) RER v Paříži a půlhodinku (a 16 €) tramvají v Lyonu. [wink]
Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.
Čtvrtek, 08. března 2018 - 16:54:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 2-2016
Bobek - Máte pravdu, ale pouze v případě turistů [lol] obyvatelé Paříže i Lyonu ( a okolních měst) budou mít pravděpodobně lítačku tak jako tak, zbytek se doveze třeba autem na nádraží, nebo jiným vlakem.

Mimochodem, ten TER jede 5 hodin, i když na každé straně případe půhodinku cesty na nádraží, stále jsme 2 hodinové úspoře.

Když se podíváme třeba na Paris - Le Mans, což je vzdálenostně podobné Praha - Brno, cena podobná, v obou případech (navíc tam jezdí Ouigo od 10 euro). Navíc Le Mans má velmi kvalitnější dálniční spojení než představuje naše D1.

Tudíž si já osobně nemyslím, že cena bude nutně vyšší (když, tak ve špičce), ale to máme u všech dopravců vyjma ČD.
Čtvrtek, 08. března 2018 - 17:58:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3489
Registrován: 5-2004
K.S.:
"No toto je zrovna extrémní případ, myslel jsem to v našich podmínkách na trati podobné jako má vést do Přerova, tedy s rychlostí 200-250km/h. Podmínky roviny pak také splňují více méně všechny tratě prvotnítní železniční sítě, tedy Praha-Choceň, Zábřeh-Olomouc-Přerov-Ostrava/Břeclav. "
Jestli „tratí do Přerova“ myslíte Brno-Přerov, tak ta má být na 200 km/h. Což by pro Brno-Ostrava stačilo, ale pro Praha-Brno-Ostrava by to už mohlo být omezující, jak kapacitně v souběhu s S-bahnem Brno-Vyškov, tak rychlostně kvůli konkurenceschopnosti se starou štrekou. Proto by zrovna tady měla zůstat i rezerva pro opravdovou VRT… [uhoh]

K.S.:
"Podmínky roviny pak také splňují více méně všechny tratě prvotnítní železniční sítě, tedy Praha-Choceň, Zábřeh-Olomouc-Přerov-Ostrava/Břeclav"
Z Praha-Choceň se dá smysluplně zvednout rychlost bez rovnání oblouků jen na Pardubice-Choceň. Zábřeh-Olomouc je na tom podobně, tam rychlost tuším omezují oblouky v CHKO, což se řeší blbě. A i kdyby oblouky vyhovovaly, je to tam natolik zatížené, že by vyšší rychlost vyžadovala další kolej nebo dvě, což by znova byl problém.

Přerov-Ostrava pak směrově dál zrychlovat nejde, tedy nové rychlé koleje tam musí jít samostatně. Přerov-Břeclav je pak obrácený problém, tam by po zrušení přejezdů zrychlovat na 200 km/h nebyl problém, ale není pro to důvod, všechno podstatné tam jezdí 160 km/h.

K.S.:
"tak by se musel asi vyrazit další tunel a následně rozšířit vhodně trať až do Třebové."
Nebo obejít dalším tunelem MuN a zbavit členy Žesnadu jednoho kopečku překračujícího 10 ‰.
3690013
Čtvrtek, 08. března 2018 - 19:12:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 325
Registrován: 2-2011
Ze sousedního vlákna Železniční uzel Brno (ŽUB):
David_jaša:
""Limitující je celý úsek a bude to ještě horší po dokončení VOChoc, kdy bude krmen dvěma dvojkolejkami u Chocně a dvěma dvojkolejkami v MuN."
David_jaša:
"Nebo obejít dalším tunelem MuN a zbavit členy Žesnadu jednoho kopečku překračujícího 10 ‰."

Řešením úzkého hrdla Újezd u Chocně/Sruby - Třebovice v Čechách/Opatov by mohl být asi 1,5 km dlouhý tunel a mimoúrovňové křížení tratí západně od Chocně, pokračování podél trati 018 a následně plus minus podél D35 k vrcholovému tunelu pod hřbetem někde v prostoru Janov-Opatov, s napojením na tratě jak směr Brno, tak směr Olomouc. Tento nápad se zde v různých obměnách docela pravidelně opakuje, co o něm soudíte?
Čtvrtek, 08. března 2018 - 21:50:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3443
Registrován: 5-2002
Ten vrcholový tunel by musel být velmi dlouhý.
Pátek, 09. března 2018 - 09:17:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 469
Registrován: 1-2014
David:
"Jakož i paradox, kdy vysokorychlostní spojnici 2. a 3. největšího města ČR není předpokládáno vést v co nejtěsnější blízkosti onoho 6. největšího města."


V těsné blízkosti Olomouce cca 15 minut vlakem se nachází město Přerov [vypravci]

Takže olomoučtí mohou přestoupit na další expresy směr Praha tam - pokud jim tedy budou 3 vlaku za hodinu málo [wink]



(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Pátek, 09. března 2018 - 09:17:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5411
Registrován: 9-2011
obyvatelé Paříže i Lyonu ( a okolních měst) budou mít pravděpodobně lítačku
Nevím, jak to chodí u hrochů, resp. v Paříži a Lyonu, ale třeba v Bruseli je na létadliště extra tarif. Ve vlaku musíte mít příplatek k normálnímu jízdnému, které by, předpokládám, mohlo být pokryté tou travajenkou; v busu musíte mít speciální lístek (snad za 4 E namísto 2,20 či kolik je normál, už jsem tam delší dobu nebyl).
3690013
Pátek, 09. března 2018 - 10:40:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 326
Registrován: 2-2011
Brr:
"Ten vrcholový tunel by musel být velmi dlouhý."

To ano, vizte pokračování od Vysokého Mýta na východ, délka vrcholového tunelu vychází na cca 7,5 km...
Pátek, 09. března 2018 - 13:50:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3493
Registrován: 5-2004
3690013:
"Řešením úzkého hrdla Újezd u Chocně/Sruby - Třebovice v Čechách/Opatov by mohl být asi 1,5 km dlouhý tunel a mimoúrovňové křížení tratí západně od Chocně, pokračování podél trati 018 a následně plus minus podél D35 k vrcholovému tunelu pod hřbetem někde v prostoru Janov-Opatov, s napojením na tratě jak směr Brno, tak směr Olomouc. Tento nápad se zde v různých obměnách docela pravidelně opakuje, co o něm soudíte?"
Brr:
"Ten vrcholový tunel by musel být velmi dlouhý."
Do 5 km by se mohl těsně vejít i při využití souběhu s D35 (díky němuž by mohlo být reálnější pro tu věc získat razítka a pozemky).

Hlavní plusy oproti hypotetickým tunelům okolo UO a MuN by byly:
- kratší délka tunelů
- tunel by pravděpodobně nemusel řešit průchod vodonosnými vrstvami ústecké synklinály (vodní zdroj pro Brno a kus Pardubického kraje), resp. pokud ano, pravděpodobně by jimi procházel nad hladinou podzemní vody (HPV) nebo aspoň v menší hloubce pod ní. Okolo Dlouhé Třebové je HPV i 50 metrů nad dnem údolí…
- větší zkrácení jízdních dob do Brna (zkrácení kilometráže a při vhodném trasování dosažení 200 km/h Pardubice-Hradec nad Svitavou)

Mínusy jsou:
- větší délka novostavby, záborů apod. (Kromě vlastní načrtnuté trati by bylo potřeba postavit i ta napojení na 020, 260 a 270)
- menší zkrácení JD do Olomouce a dál (200 km/h jen po Třebovické sedlo, tunelová varianta ChUO + navazující tunely do Rudoltic by umožnily 200 km/h Pardubice-Krasíkov)
- otázkou by bylo, jak by se pozdávalo vlakům bez okýnek stoupání o 90 m na 8 km před tunelem (tedy 11,25 ‰). Třeba by takový schod ještě dávaly, možná už by to bylo příliš (třeba by uměl odpovědět Petr Šimral)

Dostat portál tunelu níž znamená ho neúměrně prodloužit a nějak u Litomyšle trasu rozvíjet kvůli zmenšení sklonu znamená zdražování stavby (i když ne o tolik jako prodloužením tunelu) a pravděpodobně i problémy s realizovatelností - dá se čekat blokování ze strany obcí, které musely skousnout D35 protlačenou na sílu, z níž přímo něco mají; z dálkové tratě nebudou mít prakticky žádný užitek.
Neděle, 11. března 2018 - 22:40:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2040
Registrován: 8-2010
Tady lze stáhnout materiál Technicko-provozní studie - Technická řešení VRT.
Neděle, 11. března 2018 - 22:53:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 281
Registrován: 2-2016
Paul_red_adair - Mě udivuje, že ještě někdo používá Uložto, stahovat soubor 45 minut abych nemusel platit mi přijde řešení hodno roku 2005, ne 2018 [lol]
Neděle, 11. března 2018 - 23:00:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 535
Registrován: 7-2017
Nechci být drzý, ale není to lepší stáhnout přímo ze zdroje? http://www.szdc.cz/o-nas/poskytovani-informaci/poskytnute-informa ce/00487/doprovodna-informace.txt}
Sobota, 24. března 2018 - 16:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 474
Registrován: 1-2014
http://zdopravy.cz/potvrzeno-novy-reditelem-szdc-jmenovan-svoboda -chce-se-zamerit-na-lokalky-9385/

[smrt]

"Chtěl bych se více zaměřit na regionální tratě, nádražní budovy nebo revize IT systémů. To jsou témata, ze kterých budou vycházet i mé první kroky,“

To bude retronávrat do budovatelských let, nebo až k 19.století?

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Sobota, 24. března 2018 - 16:13:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 475
Registrován: 1-2014
http://zdopravy.cz/britove-vymysli-rychlovlaky-k-letadlum-nova-tr at-ma-propojit-heathrow-a-gatwick-9317/
Pikehead
Sobota, 24. března 2018 - 20:42:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3900
Registrován: 3-2007
Tak vzhledem k tomu, že je to jedna věta bych možná počkal na rozvinutí myšlenky. Vsadím se, že jste článek četl pod vlivem titulku "chce se zaměřit na lokálky", což je posun významu. Klidně to mohl myslet tak, že regionálních tratí (nikoliv lokálek) je trochu hodně a je třeba trochu strategicky uchopit co se kterými dál, protože na kvalitní péči o všechny nemá prachy.

V oblasti VRT nejsou dokončeny studie, strategie výstavby, blížíme se k bodu nula - takže pro mě je lepší že řekl to, co řekl, než kdyby plácal játrama do "populárního" tématu.
Středa, 28. března 2018 - 19:48:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 69
Registrován: 7-2017
Portáš:
""Chtěl bych se více zaměřit na regionální tratě, nádražní budovy nebo revize IT systémů. To jsou témata, ze kterých budou vycházet i mé první kroky,“

To bude retronávrat do budovatelských let, nebo až k 19.století?"
Mám jistou obavu, že v 19. století obor IT, budovateli zvaný "buržoazní pavěda", neexistoval. Takže nejspíš to nemyslel tak, jak si to představujete vy. Blbé je, že v článku není rozepsáno "co tím chtěl básník říci" a jsou z toho tyhle dohady.
Suchol
Středa, 28. března 2018 - 21:13:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 476
Registrován: 5-2016
P_R_A a další:
Mám prosbu, není někde k sehnání severní varianta zaústění pražské tratě do Brna (aspoň v M 1:25 000 s podélným řezem)?
V dosud platném ÚP je zakreslena a musela být z něčeho převzata (asi si ji sami nevymysleli).
Středa, 28. března 2018 - 21:56:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2061
Registrován: 8-2010
ad Suchol:
...severní varianta zaústění pražské tratě do Brna...
Pokud tímto myslíte zaústění VRT-ky od Prahy do Brna ze severu - jakože asi jo, tak příslušné výkresy jsou obsaženy přímo v SP VRT Benešov - Brno - základní varianta N13, kterou jsem sem už dával...[wink]. Vámi požadované výkresy z této SP lze tedy stáhnout zde a zde.
Čtvrtek, 29. března 2018 - 08:29:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 476
Registrován: 1-2014
Pikehead:
"Klidně to mohl myslet tak, že regionálních tratí (nikoliv lokálek) je trochu hodně a je třeba trochu strategicky uchopit co se kterými dál, protože na kvalitní péči o všechny nemá prachy"

Z toho článku jsem tak nějak usoudil, že jde od lokálkového nadšence, který hodlá všechny investice směřovat tam.
Moc bych si přál, abych se mýlil a došlo na Vaše slova.
Čtvrtek, 29. března 2018 - 08:40:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 477
Registrován: 1-2014
http://zdopravy.cz/uspesne-rychlovlaky-berlin-mnichov-za-tri-mesi ce-s-nimi-jezdi-dvakrat-vice-lidi-9631/

DB chce proto od prosincové změny jízdního řádu posílit spojení o další dva páry vlaků ICE-Sprinter, přibude již dříve avizované spojení z Berlína do Vídně přes Norimberk. Na trase se objeví současně nové jednotky ICE4.
Čtvrtek, 29. března 2018 - 08:45:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13816
Registrován: 12-2007
DB chce proto od prosincové změny jízdního řádu posílit spojení o další dva páry vlaků ICE-Sprinter
Jenom o dva?

Takže pořád celkem slabota - po většinu dne jen 1 h takt; navíc nadále zjevně s nicotnou obsluhou Coburgu (coby "Jihlavy na VRT mezi Prahou a Brnem).

Vcelku nic moc.
Suchol
Čtvrtek, 29. března 2018 - 09:33:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 477
Registrován: 5-2016
P_R_A: Byl jsem příliš stručný a vzniklo nedorozumění.
V ÚTS VRT Benešov - Brno dle tamějšího názvu tzv. severní alt., která je ve skutečnosti variantou západní dle var. B-Petrov, v ÚP Brna (bohužel) není. Ale je tam starší varianta severní přes Maloměřice, která by mě blíže zajímala.
Čtvrtek, 29. března 2018 - 10:49:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 1-2014
David:
"Takže pořád celkem slabota - po většinu dne jen 1 h takt; navíc nadále zjevně s nicotnou obsluhou Coburgu (coby "Jihlavy na VRT mezi Prahou a Brnem).

Vcelku nic moc."

Po pouhých 100 dnech, provozu naopak celkem slušné,s přihlédnutím k dopravně slabšímu zimnímu období, kdy byla linka spuštěna. Ohledně Cotburgu - na trase jsou významnější uzly, jako Erfurt, Lipsko/Halle, takže zde srovnání s Praha-Jihlava-Brno jaksi nevychází, protože tady bude největším uzlem na trase právě Jihlava.

Jak se tak dívám na mapu, tak se nejspíš počítá s tím, že až pojede do Vašeho bájného města Cotburgu tak si přestoupíte v Erfurtu (60km) a na druhý den můžete pokračovat na Mnichov s přestupem v Bambergu (40km)
[vypravci]

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Čtvrtek, 29. března 2018 - 10:57:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13818
Registrován: 12-2007
Ohledně Cotburgu - na trase jsou významnější uzly, jako Erfurt, Lipsko/Halle, takže zde srovnání s Praha-Jihlava-Brno jaksi nevychází, protože tady bude největším uzlem na trase právě Jihlava.
Jiný úhel pohledu na tutéž věc: mezi Prahou a Brnem jsou (ve srovnání s trasou Berlín - Erfurt - Norimberk) poměrně malá sídla = VRT je v trase Praha - Brno výrazně méně ospravedlnitelná než v popisované německé trase. [happy]

na trase jsou významnější uzly, jako Erfurt, Lipsko/Halle
Irelevantní; VRT přece umí (srov. s argumentací pro VRT Praha - Brno) mít více vrstev, kdy jedna jede bezzastávkově/bezzajížďkově (Praha - Brno bez zastavení, resp. Bamberg - Erfurt bez zastavení, zatímco jiná zastavuje/jede závlekem přes příhodná místa (Jihlava, Coburg).

protože tady bude největším uzlem na trase právě Jihlava.
Nikoliv, Jihlava na trase vůbec nebude (sjíždění/zajíždění, srov. s právě Coburgem).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
Čtvrtek, 29. března 2018 - 11:05:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 1-2014
David:
"Jiný úhel pohledu na tutéž věc: mezi Prahou a Brnem jsou (ve srovnání s trasou Berlín - Erfurt - Norimberk) poměrně malá sídla = VRT je v trase Praha - Brno výrazně méně ospravedlnitelná než v popisované německé trase. "

Přeplněná dálnice D1 prochází právě v blízkosti těch malých sídel na Vysočině, hned vedle plánované VRT, takže tato teze je mylná.

Ani samotná D1 se nestavěla kvůli Jihlavě, ale kvůli nejkratší trase přes Vysočinu, podobně, jako to chceme u VRT.

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)