Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 1. 2018 « předcházející | další »

Archiv diskuse Historie železnic do 15. 1. 2018

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
McBain
Středa, 10. ledna 2018 - 08:12:07  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25626
Registrován: 5-2002
A ještě k té zastávce Mokropsy: ví se alespoň, kdy se to ostrovní nástupiště začalo používat (= kdy k němu byly přeloženy koleje)?

Na kontaminaci (1953) to vypadá, že koleje stále vedou ve staré stopě.
Středa, 10. ledna 2018 - 08:59:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 79
Registrován: 11-2002
Dubí u Teplic na leteckém snímku z roku 1946 - http://lms.cuzk.cz/lms/WMSA08/1946/TEPL/WMSA08.1946.TEPL14.06295_ index.html - u točny jsou vidět povalující se vagony? Kdesi jsem četl, že na konci války Němci pustili od Mikulova dolů do Dubí vlak, takže by to mohly být jeho pozůstatky?
Cogwheel
Středa, 10. ledna 2018 - 09:10:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5251
Registrován: 1-2012
Vypadá to, že za šturcem severně od točny se válí i [masinka].
Středa, 10. ledna 2018 - 13:32:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7145
Registrován: 9-2003
Já zas četl že točna tam dodnes je ,jen zasypaná skálou co se na ní sesula ze svahu nad ní..Nevím..nikdy jsem v tom místě nebyl..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Cogwheel
Středa, 10. ledna 2018 - 15:00:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5253
Registrován: 1-2012
Ano, točna by tam měla stále být - zavalená sesuvem. Z dětství (když jsem na jarní prázdniny jezdíval za tetou do Hrobu [wink]) si pamatuji, že sesuv kameniva byl ještě čerstvý - nezarostlý.
Středa, 10. ledna 2018 - 22:26:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2477
Registrován: 7-2005

Je to distanční návěstidlo. Podstavec byl vysoký podle potřeby a rozhledových podmínek.
Vechtr č.39 byl na bakovském zhlaví stanice Mladá Boleslav
Středa, 10. ledna 2018 - 23:17:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2342
Registrován: 9-2009
Vizi: Informace o Dubí. Netuším, zda to má souvislost?

Výtopna Most uvádí dne 21. října 1946:

Dále je třeba odstraniti ještě vyšinutou lokomotivu ř. 86 ze skály v Dubí a .... .

Pravděpodobně se jednalo o lokomotivu 86 085. Po válce se tato lokomotiva uvádí jako kořistní lokomotiva SSSR a po střetnutí v Dubí. Na konci roku 1946 již tato lokomotiva uváděna není. Patrně došlo k rozložení této lokomotivy.
Středa, 10. ledna 2018 - 23:49:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2343
Registrován: 9-2009
Je to hodně odvážné tvrzení:[happy]
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 00:56:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2344
Registrován: 9-2009
Nakoukl jsem teď do publikace "Moldavská horská dráha" a je zde uvedeno:

"V samém závěru druhé světové války................. . Do dubské točny spadla a na SKÁLU narazila souprava ujetých osobních vagónů, které ujely v důsledku špatného zabrždění od Moldavy. V Dubí nebyla navíc postavena výměna č. 14 na odvratnou kolej s pískem."

Dále se zde píše i o té lokomotivě 86 085 (vyfotografované po zapadnutí v točně jako značně poškozené). Spojitost s výše uvedenou událostí není dosud prokázaná.

Na jiné stránce je uvedeno:
"Na SKÁLE nad točnou byl rozbitý stroj."

I mostecká výtopna uváděla v dokumentu v říjnu 1946: ".........lokomotivu ř. 86 ze SKÁLY v Dubí a .... .“ V dobovém dokumentu je uvedeno "vyšinutou". V seznamu z června 1945 "po střetu".

Tak nevím. [happy]



(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 10:01:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 502
Registrován: 9-2016
Když byla stavěna trať z Nuslí do Modřan 2x překonala Botič. Neví někdo, proč byla ale vedena tunelem, když mohla být podstatně méně nákladně vedena podél Botiče? Podle mne jedinou zástavbu v této oblasti v té době byl Michelský dvůr.
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 10:25:44  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25628
Registrován: 5-2002
Jako, že by vedla nějak takhle?
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 12:25:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1409
Registrován: 6-2016
McBain: Na kontaminaci je ulice Magistrů vzorovou ukázkou drážního tělesa v oblouku!
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 12:43:41  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25629
Registrován: 5-2002
Řekněme, že i v roce 1938 tam něco vidět je.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 13:41:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 503
Registrován: 9-2016
McBain: V podstatě ano. Jelikož v roce 1881 nádraží Vršovice neexistovalo (vzniklo 1883), tak bych začátek umístil více na severozápad, do prostoru dnešních manipulačních kolejí u ulice Bartošková. Výstavba tratě byla v roce 1881 - 1882 a Nusle se rozrůstaly v okolí Křesomyslovy ulice po roce 1870, ale souvislejší zástavba vznikala až po roce 1900. Tramvaj do Nuslí poprvé dorazila v roce 1914, takže železniční trať by mohla vést v Michli v prostoru dnešní Nuselské ulice. Pokud tam tedy nějaká zástavba byla, tak to byly osamocené baráky, což by výstavbě nemuselo až tak vadit.
Tamní část prošla mezi léty 1882 - 1938 velmi výrazným růstem, proto mapy z roku 1938 nejsou moc směrodatné, ale přesto velice zajímavá mapa z roku 1938 je na adrese Plán Prahy z roku 1938. Jednotlivé listy se dají vyvolat ve velkém okně. Mám ale takový dojem, že jednotlivé listy na sebe nenavazují úplně přesně.
Někde ještě před Bohdaleckým kopcem odbočovala od roku 1912 vlečka do továrny Fanta a Jareš, v mapě z roku 1938 může být vidět ještě pozůstatek jejího tělesa.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 14:39:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2745
Registrován: 5-2002
Neví někdo, proč byla ale vedena tunelem, když mohla být podstatně méně nákladně vedena podél Botiče?

Troufnu si tvrdit, že ani tehdy nebyly pozemky pro dráhu zadarmo...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:01:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 504
Registrován: 9-2016
Johny11: To sice nebyly, ale vedení trasy kolem kopce by ji prodloužilo tak o 800 metrů, což není o tolik. Původně měřila přes 12 km. Navíc by vedla přímo kolem dvou mlýnů a tudíž by měla více přepravy.
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:27:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25630
Registrován: 5-2002
Makus:
"Výstavba tratě byla v roce 1881 - 1882 a Nusle se rozrůstaly v okolí Křesomyslovy ulice po roce 1870, ale souvislejší zástavba vznikala až po roce 1900. Tramvaj do Nuslí poprvé dorazila v roce 1914, takže železniční trať by mohla vést v Michli v prostoru dnešní Nuselské ulice. Pokud tam tedy nějaká zástavba byla, tak to byly osamocené baráky, což by výstavbě nemuselo až tak vadit."

Už v těch dobách existovaly regulační (dnes územní) plány, takže pochybuji, že BCB měly tak moc na výběr, kudy si v tehdy "rozvojové" oblasti natrasují dráhu. Vůbec bych se nedivil, že v té době už to tam bylo rozparcelováno na ulice a mnohem pozdější činžáky.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:41:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2746
Registrován: 5-2002
Makus: Tak ještě více polopatě... on je někdo, kdo chce pozemek koupit a pak někdo, kdo je/není ochoten ho prodat. Třeba proto, že ví, jak píše McBain, že když ho bude prodávat později jako stavební parcelu, dostane více.
Když si přečtete cokoliv o historii našich drah a zejména lokálek, pochopíte. Podívejte se třeba na trasování Českomoravské transverzální dráhy. Zejména v úseku Janovice/Úhlavou - Domažlice je zajímavé srovnání její trasy s katastry obcí...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:41:18  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25631
Registrován: 5-2002
Když jsme u téhle části Prahy, tak je spíš zajímavé, že po úbočí těch kopců tam, kolem a nad ulicí U Plynárny byla před válkou uvažována trať z vršovického ranžíru na nákladové nádraží Pankrác, zhruba takto.


Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:59:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 505
Registrován: 9-2016
Johny11: Po lopatě to ani nepotřebuji. Jen mne zajímal skutečný důvod, nikoliv nějaké úvahy. Třeba, jestli někdo nenašel někde v archívu něco, co bylo doposud skryto a mně to také uteklo, kde se třeba píše o důvodu.

McBain: Mapy jsou hezké, ale také mnohem mladší než trať. Nusle se částí Prahy staly až v roce 1922. S tím regulačním plánem si také nejsem moc jistý.
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 16:00:49  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25632
Registrován: 5-2002
Teď jsem si vzpomněl, že jsem kdysi někde četl, že stejný problém řešila kousek severněji TKPE. Taky si svou trať od dnešního Hlaváku natrasovala přes holé žižkovské pláně, ale bohužel, i tady už bylo rozparcelováno a byla vytlačena na úbočí vítkovského kopce včetně vysokého mostu přes dnešní Husitskou.
McBain
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 16:01:49  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25633
Registrován: 5-2002
Makus:
"McBain: Mapy jsou hezké, ale také mnohem mladší než trať. Nusle se částí Prahy staly až v roce 1922. S tím regulačním plánem si také nejsem moc jistý."

Dyť píšu, že je to před válkou..??
Mladějov
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 16:05:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11891
Registrován: 3-2007
Ono se toho za ta léta namalovalo..nebo i začalo stavět.Třeba akce "usměrněné odjezdy", kdy vlaky z Vršovic odj.n. měly jet na Kolín, Lysou, Děčín atd. nikoli "hore kopcom" proti směru spouštění, ale pod zdí okolo (přes) vršovické depo, novou spojkou zapojenou do tratě Krč-Čekačky.
Dokonce tam byla začátkem 90. vybudováno těleso, pláń a ten zářez je tam možná dodnes.

Ono té drážní "archeologie" je pořád dost a to i nové i starší.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 16:06:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 506
Registrován: 9-2016
McBain: Ano, jenže válek bylo. Splet jsem si to s tou první.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 17:21:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1649
Registrován: 4-2010
U nákladového nádraží na Pankráci je zajímavé, že byl nápad aby bylo průjezdné. Z Pankráce by trať po vysokém mostě překonala údolí vltavy a napojila by se na trať 122 nekde u Žvahova. S tím že by plnila stejnou funkci jako později naplánovaná a nerealizovaná spojka z Branického mostu. Podobné to je s Holešovickou přeložkou. Asi až za protektorátu napadlo védst trať přes rokytku. Na stejném plánu je nylaovaná dvojkolejná trať z Libně na Rohanský ostrov a pomocí samostatného dvojkolejného mostu napojena do Buben.
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 18:34:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2747
Registrován: 5-2002
Jen mne zajímal skutečný důvod, nikoliv nějaké úvahy. Třeba, jestli někdo nenašel někde v archívu něco, co bylo doposud skryto a mně to také uteklo, kde se třeba píše o důvodu.

A vy máte nějaký důkaz, že někdo kompetentní někdy vůbec o trasování podél Botiče uvažoval? Pokud ano, můžete hledat v archivech důvod, proč k tomu nedošlo. To, že by tak trať mohla vést je zřejmě také jen vaše úvaha.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 19:54:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1477
Registrován: 5-2009
Když byla stavěna trať z Nuslí do Modřan 2x překonala Botič. Neví někdo, proč byla ale vedena tunelem, když mohla být podstatně méně nákladně vedena podél Botiče? Podle mne jedinou zástavbu v této oblasti v té době byl Michelský dvůr.

Na mapách 2. vojenského mapování je zakreslená souvislá zástavba staré Michle v oblasti dnešní křižovatky Nuselská / Michelská / U Plynárny. To znamená, že trať by musela projít skrz již tehdy existující vesnici.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Němec_z_ova
Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 22:53:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3767
Registrován: 4-2009
Když tu opakovaně řešíte Prahu, třeba se vám bude hodit Polohopisný plán královského hlavního města Prahy z roku 1884[wink]
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Pátek, 12. ledna 2018 - 00:36:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2482
Registrován: 7-2005
A co přestat polemizovat, vytahovat mapy po 30-40 letech, ale raději vyrazit na Chodovec si mezi spisy Českého místodržitelství najít protokol z politické pochůzky "komerciálky" pro trať Nusle-Modřany ze 7. až 9.6.1881. Tam třeba zjistíte, že stavební koncesi na základě pochůzky ministerstvo vydalo 26.8.1881, ale s vyjímkou trati v km 0,0-0,8. v tomto úseku byl projekt přepracován a povolení bylo vydáno až 11.10.
Jinak k napojení na stavájicí železnici se vyjadřovala ta železniční společnost, s kterou se uzavírala smlouva. A k trasovaní po stránce pozemků a stavebního řádu pražské místodržitelství, a po technické stránce vedení trasy vídeňská Generální inspekce rakouských železnic
Pátek, 12. ledna 2018 - 08:21:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 507
Registrován: 9-2016
Johny11: Ano, je to má úvaha. Ale protože vím, že tunely se nestavěly z rozmaru, vrtá mě hlavou, proč byl postaven, když trasa mohla vést v podstatě po rovině bez většího prodloužení. Navíc, jak píše Zdepa, v úseku 0,0 - 0,8 byl projekt přepracován. Což ovšem svědčí o tom, že asi měla původně trať vést jinudy. Bohužel ani jedna informace mne nevede k tomu proč a kudy.
Pátek, 12. ledna 2018 - 08:29:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1650
Registrován: 4-2010
Aby to nebylo podobné jako v Litoměřicích. Kde byla také trať postavena skrz tunel. Díky tomu tam vydržel velmi dlouho jednokolejný úsek.
McBain
Pátek, 12. ledna 2018 - 08:33:44  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25634
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"stavební koncesi na základě pochůzky ministerstvo vydalo 26.8.1881, ale s vyjímkou trati v km 0,0-0,8. v tomto úseku byl projekt přepracován a povolení bylo vydáno až 11.10."

Tady jsou dvě otázky:

- kde je km 0,0 - 0,8 BCB/Pacifiku?
- stihli by tunel vyprojektovat za měsíc a něco?
Pátek, 12. ledna 2018 - 08:40:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 508
Registrován: 9-2016
Mladějov: Seřaďovací nádraží Praha-Vršovice bylo postaveno v poměrně nevhodném místě. Krátce po jeho dostavbě (1919) začaly být snahy o vyloučení nákladní dopravy z dnešního Hl.n. a průjezdu nákladních vlaků přes Výtoň. To znamená, že končilo defacto ve "šturcu". Každý seřazený vlak musel jednou až dvakrát měnit směr jízdy. Proto již (nebo spíše až) v 80. létech byly zahájeny zemní práce a výstavba zárubní zdi tratě kolem depa (za ním) k ONJ. V první etapě se mělo jednat o zapojení do Krče, neboť celý zbývající úsek byl (a je) připraven na další kolej. Tím by odpadla dvojitá změna směru pro vlaky jedoucí na západ. V druhé fázi měla vést nová trať kolem ONJ pro směr východ. Práce byly v roce 1990 zastaveny, jediným pozůstatkem tak zůstává ona zárubní zeď v Bohdaleckém kopci.
Pátek, 12. ledna 2018 - 08:52:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 509
Registrován: 9-2016
McBain: Bez ověření:
- Původní nádraží Nusle bylo asi 600 metrů dále od dnešního Vršovického. To znamená, že se může jednat o úsek přibližně vedoucí až za kopec
- Stihli. Tehdy se moc detaily neřešily. Není to sice ze železnice, ale pro ilustraci to je zajímavé: "Po Mnichovu 30. září 1938 a následném zabrání Sudet byl počátek této dálnice (D1) přesunut až do Prahy. Zemský úřad v Praze vypracoval v rekordním čase 12 dnů zcela nové vedení dálnice v úseku Praha – Jihlava. Její trasa nevedla v trase žádné stávající silnice."
McBain
Pátek, 12. ledna 2018 - 11:04:19  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25635
Registrován: 5-2002
Makus:
" Seřaďovací nádraží Praha-Vršovice bylo postaveno v poměrně nevhodném místě. Krátce po jeho dostavbě (1919) začaly být snahy o vyloučení nákladní dopravy z dnešního Hl.n. a průjezdu nákladních vlaků přes Výtoň. To znamená, že končilo defacto ve "šturcu". Každý seřazený vlak musel jednou až dvakrát měnit směr jízdy."

Cože?? Až do konce provozu vršovického ranžíru z něj vlaky směr Beroun/Plzeň a Kladno přes Výtoň pravidelně vyjížděly a od Kladna i přijížděly. Jen vlaky od Plzně vjížděly po dokončení jižní spojky (1964) od Krče přímo do Vjezdového nádraží.
Pátek, 12. ledna 2018 - 11:09:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8426
Registrován: 4-2003
McBain:Cože?? Až do konce provozu vršovického ranžíru z něj vlaky směr Beroun/Plzeň a Kladno přes Výtoň pravidelně vyjížděly a od Kladna i přijížděly. Jen vlaky od Plzně vjížděly po dokončení jižní spojky (1964) od Krče přímo do Vjezdového nádraží.


Přesně tak [wink].
Pátek, 12. ledna 2018 - 11:16:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 510
Registrován: 9-2016
McBain: Ono to přes Výtoň muselo. Kladno v podstatě jinudy nešlo, Beroun ale občas měnil skutečně dvakrát směr.
Pátek, 12. ledna 2018 - 12:38:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2582
Registrován: 1-2006
Beroun ale občas měnil skutečně dvakrát směr.

Ovšem až po roce 1964, nikoli v roce 1919.
Cogwheel
Pátek, 12. ledna 2018 - 12:54:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5258
Registrován: 1-2012
Té nedokončené velestavbě se říkalo "Usměrněné odjezdy seř.n. Praha Vršovice". Dle citátu z SUDOP revue 1/2010 (článek k ukončení provozu seř.n.Praha Vršovice): "Realizací této akce měla
být odstraněna jedna provozní nevýhoda odjezdové skupiny, a tou byly
odjezdy části vlaků proti směru rozpouštění přes odbočku Železný most
na trať Praha–Benešov anebo po spojovací koleji do vjezdové skupiny
a dále přes Prahu Malešice do Prahy Běchovice nebo Prahy Libně. Nová
spojovací kolej měla vést podél vršovického depa, dále v zářezu pod
vrchem Bohdalec a jak již bylo uvedeno, mělo zde dojít ke zdvoukolejnění
trati v úseku Praha Vršovice – Praha Krč a výstavbě nové odbočky
Kačerov, která byla navržena ve tvaru trianglu a umožnila by jízdu okolo
ONJ zpět do čekacích kolejí Praha Vršovice. Po následné modernizaci
zabezpečovacího zařízení vjezdové skupiny a odb. Záběhlice by došlo
k odstranění všech protisměrných odjezdů. Po ukončení stavby by zmizely
nákladní vlaky z trati Praha Vršovice – Praha Smíchov. Poklesem
významu seřaďovacího nádraží Praha Vršovice pozbyla stavba smysl
a byla postupně zastavena."
Pátek, 12. ledna 2018 - 14:15:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1760
Registrován: 12-2007
Páni majstri, prosím vás, aký význam má slovné spojenie depuračná massa?
Ide o to, že obec zaplatila zálohu na výstavbu nákladišťa Severozápadnej dráhe, ale kolaudácia prebehla až za ČSD, pričom ČSD nebrali zreteľ na už zaplatenú zálohu a chceli po obci prachy zas...
Simba
Pátek, 12. ledna 2018 - 14:22:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2567
Registrován: 7-2008
Tady je ale opět dobré připomenout, že vršovický rangierbahnhof vycházel z nějaké koncepce přestavby železniční sítě v hl.m. a to rakousko-uherské z roku 1910 (a z nějakých potřeb dané doby s výhledem do budoucna v polit.-ekon.souvislostech). Dostavěn byl až po 1.sv.v. a nacházel se v polích za městem, tedy naprosto místě k tomu vybraném a vhodném.

Z R-U koncepce v zásadních věcech vycházely i další dvě nejvýznamnější železniční koncepce, prvorepubliková a socialistická.
Prvním dvěma ovšem díky politicko-ekonomickým událostem daného období nebylo dopřáno realizace v plné míře.
Teprve až ta poslední byla realizována v podstatě v celé své plánované podobě - díky poměrně dlouhému období klidu a míru (po r. 1989 je to především realizace myšlenky, procházející v nějaké podobě všemi třemi koncepcemi: "Nového spojení").
Nikdy však nebylo postaveno ani Odstavné nádraží Sever ani druhé seř.n., ani zrušeno Mas.n., Bubny ad. Průmyslově-železniční komplex v někdejších lukách a polích za městem na pomezí Malešic, Štěrbohol, Dubče, Měcholup také nebyl nikdy dokončen v plném rozsahu.
Vršovické seř.n. nikdy nemohlo pojmout tolik vlaků bez zásadní modernizace (která byla započata, leč ji díky polit.-hosp.změnám po r.1989 nebylo dopřáno dokončení, neboť po změně poměrů pozbyla významu). Proto byly za socíku stavěny rozsáhlá seř.n. i jinde v zemi, v okolí Prahy je jich několik. Libeň byla vystavěna jen jako výpomocné nádraží malého rozsahu, dnes se z ní naopak stalo jediné seř.n. v Praze, naprosto dostačující souč.potřebám a po modernizaci i plán.budoucímu rozsahu.

Rovněž by zde bylo příhodné také připomenout, že představy o podobě města a zájmy městských a železničních zastupitelů (a jimi vytvořených komisí) byly po celé výše zmíněné časové období značně rozdílné a jen velmi těžko docházelo k dohodám a spolupráci (tedy nic nového pod sluncem). Různých "metropolitních" plánů byl ještě vyšší počet, než těch železničních.

Cogwheel: [ok]

Jenže, jak tu psal Zdepa v Historii železnice, strýček gůgl archiválie z Chodovce ani odjinud bohužel nezobrazí (a ještě desítky let tomu tak bude).

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
McBain
Pátek, 12. ledna 2018 - 15:07:34  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25636
Registrován: 5-2002
Tratovak:
"Páni majstri, prosím vás, aký význam má slovné spojenie depuračná massa?
Ide o to, že obec zaplatila zálohu na výstavbu nákladišťa Severozápadnej dráhe, ale kolaudácia prebehla až za ČSD, pričom ČSD nebrali zreteľ na už zaplatenú zálohu a chceli po obci prachy zas...
"
No, vzhledem k tomu, že "depurace" znamená "vyčištění", tak bych to tak nějak pocitově chápal jako něco, co nové č.s.d. nezajímalo a omítaly po svých předchůdcích převzít [happy]. Samozřejmě s vidinou zaplacení nějakých poplatků.
McBain
Pátek, 12. ledna 2018 - 15:09:42  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25637
Registrován: 5-2002
Simbo, co nám můžeš říct k zastávce/výhybně Dolní Mokropsy v roce 1945 a 1949? Na Chodovci jsi určitě na něco narazil.


Pátek, 12. ledna 2018 - 15:24:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1761
Registrován: 12-2007
tak bych to tak nějak pocitově chápal jako něco, co ...
Pocitovo to chápem podobne, len či to je nejaký "terminus technikus", ktorý sa dá preložiť do ľudštiny.
Pátek, 12. ledna 2018 - 16:13:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 303
Registrován: 7-2017
Tratovak 1760: Chtělo by to ten text celý. Zaplatili to skutečně Rakouské severozápadní dráze (tj. ÖNWB ještě před jejím zestátněním) nebo ředitelství Severozápadní dráhy (tj. organizační jednotce kkStB určené pro řízení provozu bývalé ÖNWB)?

Pojem "depurace" se v tomto kontextu tehdy používal ve smyslu "likvidace nedoplatků", především daňových, ale i jiných.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pátek, 12. ledna 2018 - 16:40:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1762
Registrován: 12-2007
Vďaka!
Rozpočet bol na 63 666,60 K.
V roku 1917 zaplatili u riaditeľstva SZD zálohu 44 036,72 K s tým, že po ukončení prác prebehne vyúčtovanie. Do prevádzky išlo nákladište 17. 12. 1918, vyúčtovanie ale poslali až ČSD, kde chceli po obci 95 383,30 Kč, znížených na 55 233,75 Kč. Súd napokon rozhodol až v roku 1938, že má obec doplatiť 10 000 Kč. Napokon obec zaplatila 2000 Kč a za 8000 Kč sa na náklady obce urobilo osvetlenie zastávky, ktoré potom prevzali ČSD do svojho majetku.

Ale ešte nie som na konci zložky...
Simba
Pátek, 12. ledna 2018 - 21:13:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2569
Registrován: 7-2008
McBain:
vždyť Vám to sem Zdepa doručil až pod nos
A to by v tom byl čert, aby to nebylo to pravé ořechové [wink]
McBain
Sobota, 13. ledna 2018 - 19:03:03  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25639
Registrován: 5-2002
Simba:
"McBain:
vždyť Vám to sem Zdepa doručil až pod nos
A to by v tom byl čert, aby to nebylo to pravé ořechové [wink]"

Toho jsem si samozřejmě všiml a registruji to, ale já hledám období 1945 - 1949. A nejsem si úplně jist, že to v odkazovaných archiváliích bude.

A dále by mě zajímalo, jestli někdo netušíte, kde dohledat jakoukoli informaci o tom, kdy šlo ono ostrovní nástupiště v Mokropsech do provozu? Až s elektrizací tratě do Berouna? Nebo...?
Simba
Sobota, 13. ledna 2018 - 19:52:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2570
Registrován: 7-2008
McBain:
nějak jste pozapomněl na to, že po okupaci neudělali Němci nic jiného, než vzali předválečný Dispoziční plán a jali se jej realizovat s úpravami k obrazu svému. Nejdříve se rozjely papírově hotové projekty. Od 42, max.od 43 pak ale byly všechny stavební a projekční práce na nových projektech zastaveny, přičemž se současně všechny rozjeté stavby potýkaly s nedostatkem stavebního materiálu i pracovních sil a díky tomu se v podstatě zastavily též. Když zůstaneme v Praze, Němci byli vůbec rádi, že s vypětím všech sil dokončili druhý vinohr.tunel a malešicko-běchovickou spojku, potažmo malešicko-hostivařskou, tu ale velmi provizorním způsobem.

Takže, připojím-li se do zdejší "jásimyslímovské" diskuse (a z toho, co vím), 20.8.1933 takřka po desetiletém snažení byla otevřena zast.s nákl. Dolní Mokropsy, aby se ulevilo Černošicím, či jak se to tenkrát jmenovalo. Stále narůstající počet vlaků si vyžádal další úpravy, čehož výsledkem měla být nová stanice-výhybna v DM. S prácemi se zjevně začalo, po 42 však byly zastaveny všechny práce, tudíž to tam v 45 bylo rozestavěné, přičemž se ve stavbě zřejmě typickou setrvačností pokračovalo i po válce. Je to stejné jako s Jižní spojkou nebo dílnami v Uhříněvsi - jelo se podle staré koncepce a po 48 bylo potřeba někam umístit "nepřátele lidu". Přičemž se to následně opět zastavilo. Jedním z faktorů byl nedostatek peněz, což vyústilo ve známou "měnovou reformu" v 53.Dalším faktorem byla změna koncepce a přizpůsobení novým potřebám, začala se připravovat koncepce jiná, ta vyústila v nařízení vlády o přestavbě ŽUP roce 1958, potažmo tedy 1960 s výhledem na 50 let. To vše tedy po(s)tupně způsobilo zastavení i již rozjetých staveb, příp.jejich pozastavení či zpomalení (kupř. J.spojky).

Ale je to jen můj názor (vycházející ovšem ze stále opakujících se faktů) a nikomu ho nevnucuji [wink]

Takže si myslím, že v dané škatuli o DM najdete to, co hledáte a v čem bylo pokračováno i po válce. A pak si o tom někteří z nás rádi něco přečtou. Proč je ale na ortofoto z 53 kousek od sebe úrovňový přechod a železná lávka v dané zastávce ale opravdu netuším. [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Neděle, 14. ledna 2018 - 08:43:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1426
Registrován: 6-2016
Simba: "Proč je ale na ortofoto z 53 kousek od sebe úrovňový přechod a železná lávka v dané zastávce ale opravdu netuším"
Onen "úrovňový přechod" je ulice Kazínská (tehdá příchod k přívozu přes Berounku, dnes lávka ve správě hl.m. Prahy). Železná lávka (nadchod) je předchůdcem dnešního podchodu tamtéž. To aby kaštani nechodili přes stažené závory/rozsvícené výstražníky[biggrin].
Celé to je ale v Černošicích (N 49°57.55623', E 14°19.40128'), nikoliv v Mokropsech.

McBain: K jakémusi výročí Černošic vyšla obsáhlá publikace s mnoha fotografiemi. Viděl jsem jakési ukázky, historii železnice se to věnovalo dost, včetně fotek. Dokonce se přes místní periodickou tiskovinu sháněly dobové fotky a pohlednice. Možná by něco měli na:
https://www.facebook.com/letopisciCernosice/
Neděle, 14. ledna 2018 - 09:16:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2488
Registrován: 7-2005
toto jsou Černošice 1944....


je to tak, ale mají i staniční kroniku....
nadchod zdela jistě zmizel při eletrifikaci a kvůli bezpečnému přecházení vznikly podchody viz i třeba Všenory. Co já se tam načekal s rodiči při cestě z chaty na přecpaný nedělní paňťáky k Smíchovu. A když táta zvládl pivo v hospodě po cestě dřív, tak byl čas i počítat vozy nákladních vlaků, které vyrušovaly naše klidné čekání....
Neděle, 14. ledna 2018 - 09:34:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2489
Registrován: 7-2005
kilometráž pacifiku - je potřeba rozlišit "pacifik" a lokálku do Modřan. "Pacifik" byla až do roku 1925 soukromá místní dráhy postavená s garancí země (království České), kde provoz zajišťovaly státní dráhy na účet vlastníka. Lokálku Nusle-Modřany postavily České obchodní dráhy (BCB), s úlevami dle lokálkového zákona z roku 1880, aby jí následně v roce 1885 vyměnily s ÖLEG za jiné tratě. Od roku 1887 byl provoz na některých tratích ÖLEG převzat státem, což byl případ i této, až byl ÖLEG k 1.1.1894 zestátněn. Takže trať Nusle-Modřany o původní stavení délce 12,088 km začínala km 0,0 ve zhlaví stanice Nusle KFJB. "Pacifik" na ní navázal, ale kilometrická nula je v Čerčanech a pro odbočku v Dobříši.
Tento rozdíl je krásně vidět ve zprávách o činnosti ředitelství Praha, kdy výkony jak kilometrické, tak v přepravě osob najdete ve dvou tabulkách - pro státní dráhu Nusle-Modřany, tak pro tratě místní dráhy ve státním provozu Čerčany-Modřany-Dobříš
Neděle, 14. ledna 2018 - 16:31:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2491
Registrován: 7-2005
No a km 0,0, lokálky do Modřan byl před společnou staniční budovou v Nuslích. Původně měla být sólo, ale právě rozšiřování nádraží KFJB byl pravděpodobně důvod, proč se povolení stavby řešilo na dvakrát.

V ČM ka.2090 je jak projekt stavitele Muziky z 11/1880, tak i upravený plán (zanesený do katastrálních map) z 05/1881 předložený při politické pochůzce. Zde se počítá s km 0,0 u str.domku č.136 (KFJB), což bylo u přejezdu silnice z Vršovic do údolí botičského potoka (pod Vyšehradem). Dnešní nadjezd nad Botičem je již km 0,5/6.
V tomto plánku je směr daný tak jak to známe...

V téže krabici je i projekt lokálky do Modřan od ÖLEG. Podle jejich vize měla trať jít na Vyšehrad, tam se stočit na jih a jako dnešní tramvaj měla dojet do Modřan. Visí samozřejmě byl průmysl podolské cementárny a cukrovaru Modřany

drobné schéma trati BCB jak vyšlo v literatuře


a jedna výtopna Nusle 1915 s vedlejší tratí do Modřan, vlečkou do strojírny


(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)

(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)
Neděle, 14. ledna 2018 - 17:40:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 305
Registrován: 7-2017
Zdepa 2491: K plánu vršovické topírny: Co je to za budovu vlevo za horní rotundou na konci šturcu označenou (jestli to čtu dobře) jako "LBr2"?
Simba
Neděle, 14. ledna 2018 - 20:06:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2571
Registrován: 7-2008
Celé to je ale v Černošicích (N 49°57.55623', E 14°19.40128'), nikoliv v Mokropsech.

To mám z toho, že McBain nedá aktuální foto nebo odkaz na polohu v mapě, kdo se v tom má vyznat [lol], nikdy jsem tam nejel (a zřejmě ani nikdy nepojedu). Ale zadal jsem Dolní Mokropsy [happy] Ty starý fotomapy kvalitou nic moc, nepočítám-li Prahu 1945.
Jinak ty podchody coby náhrady za lávky, to bylo skoro všude, to máte pravdu, v tom není rozporu.
Neděle, 14. ledna 2018 - 20:43:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8429
Registrován: 4-2003
zdepa:"Pacifik" na ní navázal, ale kilometrická nula je v Čerčanech a pro odbočku v Dobříši.

Jen je potřeba dodat, že kilometráž z Dobříše končí kupodivu v Modřanech, kdežto kilometráž z Čerčan nikoliv [nene].
Simba
Neděle, 14. ledna 2018 - 20:48:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2572
Registrován: 7-2008
Zdepa: mám plánek Vršek ze stejného období. Ale nikdy jsem v tom ještě nebádal a teď koukám, že se před vjezdovým "klackem" sbíhá benešovská dvoukolejka do jedné vjezdové koleje. Zřejmě kvůli mostu nad Botičem, mám nějaký matný tušení, že ho rozšiřovali až později ...
McBain
Pondělí, 15. ledna 2018 - 07:56:55  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25642
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"toto jsou Černošice 1944.... "

Díky, to jsou zajímavé fotky. Jde o jeden detail - připadá mi, že ta "obrubníkovitá" nástupiště jsou taková nějaká novučičká. Z dnešního pohledu se to nezdá, ale takový "přepych" jako trochu kulturní peron na zastávce býval tehdy na našich tratích dost vzácný.
McBain
Pondělí, 15. ledna 2018 - 07:59:05  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25643
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"drobné schéma trati BCB jak vyšlo v literatuře"

"Ragirbahnhof Michle", to je co?
Pondělí, 15. ledna 2018 - 08:07:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 902
Registrován: 10-2009
McBain: co třeba jen pouhý "překlep" ve slově rangirbahnhof?
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz