Diskuse » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 24. 7. 2017 « předcházející | další »

Archiv diskuse 4. koridor do 24. 7. 2017

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 07. července 2017 - 18:35:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7114
Registrován: 4-2003
zmrvených "futer", dveří, oken, dlažby

Jak se dalo za dožívajícího komunismu zmrvit futro, když byly akorát ty odporný plechový?[biggrin].
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Simba
Pátek, 07. července 2017 - 19:46:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2492
Registrován: 7-2008
V roce 2010 za dožívajícího komunismu? A ony se v témže roce plechové nevyráběly? Že jsem je včera viděl ve stavebninách. Mimoto, když už tu máte rádi tak to hnidopišství, uvědomte si pojmy: komunismus tu nikdy nebyl. No, tak hlavně, že všichni obchodujete s Čínou. Určitě ty zlé a ošklivé soudruhy porazíte tím, že u nich budete vyrábět a nakupovat.
Pátek, 07. července 2017 - 19:57:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5301
Registrován: 8-2012
Ja jezdim X let po rakouske A1 a pri modernizaci, zhruba o deset let drive nez u nas, se zbouraly take temer vsechny mosty
Tak to je slušnej diskuzní faul, při té modernizaci byla totiž A1 rozšiřována na troj- a místy i čtyřpruh... což se o české D1 i D10 nedá říct ani náhodou. (A na druhou stranu na té A1 ti dementi napíchali 100 km/h jako Immissionsschutz snad na třiceti kilácích.)

se na tu "kvalitu" veřejné zakázky přijeď podívat
No a nebude to právě ten problém, že jde o VEŘEJNOU zakázku? Nebo snad doma máte zmrvená "futra", dveře, okna, dlažbu? (No, u někoho by mě to nepřekvapilo.)

(Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Pátek, 07. července 2017 - 20:38:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 871
Registrován: 6-2016
Jak zkurvit futro? Jednoduše - při zazdívání nerozepřeš v polovině výšky a tlak příčkového zdiva ho vmáčkne "dovnitř" (o cca 1 - 2 cm). Pro rýpaly - příčkové zdivo se stavělo vesměs z dutých cihel "na štorc" a spojováno bylo klasickou maltou. Kdo to chtěl mít "sichr", tak tu příčku dělal nadvakrát, aby se tlaku vyhnul.
Při dnešním zdění ze silikátových tvárnic, navzájem lepených by se to stávat nemělo.
Poklop D400
Pátek, 07. července 2017 - 22:05:03  
Neregistrovaný host
109.80.234.119
honzaklonfar: Ještě můžete futra zazdít do vrtule nebo do kosodélníku, kombinace obého je možná. Případně je vyrovnáte do vodováhy podle prahu a ne už podle nadpraží, takže nebudou nahoře rohy v pravém úhlu. A neposledně je můžete zazdít pantama na opačnou stranu, pokud náhodou nezaměníte levé za pravé.
Jinak ke kvalitě staveb za socialismu je třeba uvést zřícení hal národního podniku Mesit. Tehdy ta zpráva nesměla opustit odborné kruhy, v novinách se o tom nepsalo a člověk se k tomu dostal až když došlo na různé druhy cementů, mezi nimi hlinitanový, ikdyž už bylo po revoluci. Prakticky zapomenuté neštěstí.
Pátek, 07. července 2017 - 22:14:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7119
Registrován: 4-2003
A ony se v témže roce plechové nevyráběly? Že jsem je včera viděl ve stavebninách.

A proč ne, dodnes se se to používá jako levný řešenípro technický a výrobní prostory, ale málokdo si to dá do obytných prostor.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

mic
Sobota, 08. července 2017 - 08:25:27  
Neregistrovaný host
193.85.202.132
Soudobá kvalita prací je daleko otřesnější, než v době našich otců (konzultováno). Na stavbě mého domu se vystřídalo mnoho řemeslníků a ani jeden neudělal svou práci správně. Věci jako okapy do kopce a podobně jsem řešil několik měsíců. Snaha ukrást, ošidit vykázat fiktivní činnosti je tak očividná, že jsem se naučil spoustu věcí dělat sám. Konstatuji, že živnostník ve stavebnictví je hajzl od kosti. Měl jsem tam i firmu "okresního" formátu na omítky a pod, a nestyděli se vyfakturovat 2x tlustší vrstvu a nebo bytelnější beton. Fiktivní práce za desítky tisíc atd.
Stavebnictví ve větším provedení (nemocnice) pak mohu pozorovat v práci se stejným výsledkem. Podlahy v koupelně jsou vyspárované ze sprchového koutu do chodby. Okna nakřivo. Podlahy křivé. Smrad z kuchyně táhne barákem. A spousta dalšího.
Nedělám si iluze o nějaké "technologické kázni o několik lig vyšší". Spíš bych vsadil na jistou profesní čest, která byla před lety vyšší, než dnes a domnívám se, že klempíř by se tehdy po konfrontaci se stoupajícím okapem zastyděl, omluvil a předělal. A ne, že mi bude nadávat a hrozit, že příště už pro mě nehne prstem, když pořád nejsem spokojený.
Sorry za kecy mimo téma, ale o technologické kázni mi fakt nemluvte. A taky berte v potaz, jaká byla například stavební chemie v osmdesátých letech a co umožňuje dneska. A o to víc se na všechno sere.
Sobota, 08. července 2017 - 11:28:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 874
Registrován: 6-2016
Poklop D400: Tyhle závady byly při "Svépomocné výstavbě 28. b.j." eliminovány tím, že většina družstevníků byla z IPS (před lety 45). Takže se vyšprajcovaly 2 hranoly proti stropu, vodováhou a vinglem se futro vyrovnalo, práh podložil klíny a přivázalo se to vázacím drátem. Ale když se pospíchalo, tak byly hold "větší odchylky"[biggrin].
Při dnešní výstavbě pozoruji v Černošicích, že domy lepené z tvárnic a lité z betonu jsou pravoúhlé a rovnoběžné, a to i po osazení oken. Zato cihlové mívají odchylky viditelné prostým okem bez brejlí, nicméně závěrečná povrchová úprava to schová. Vnitřky z pochopitelných důvodů nesleduji.
Sobota, 08. července 2017 - 15:33:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1091
Registrován: 10-2007
Konstatuji, že živnostník ve stavebnictví je hajzl od kosti. Měl jsem tam i firmu "okresního" formátu na omítky a pod, a nestyděli se vyfakturovat 2x tlustší vrstvu a nebo bytelnější beton. Fiktivní práce za desítky tisíc atd.
Stavebnictví ve větším provedení (nemocnice) pak mohu pozorovat v práci se stejným výsledkem. Podlahy v koupelně jsou vyspárované ze sprchového koutu do chodby. Okna nakřivo. Podlahy křivé. Smrad z kuchyně táhne barákem. A spousta dalšího.


Na druhou stranu...kdo normální a šikovný by to za ty mzdy dělal...
Pikehead
Sobota, 08. července 2017 - 23:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3117
Registrován: 3-2007
No hele micu, opět trochu neschopnost v usuzování z části na celek. Za totáče především žádný stavební firmy pro soukromý použití nebyly, takže byste neměl komu zavolat. Zedníci brali na melouch 50 Kč na hodinu, což byl 2-3 násobek toho, co bral běžně kvalifikovaný smrtelník brutto. Zedníkum byste pod nos navozil matroš, který byste nedostatkový a mizerný všude možně a nemožně posháněl (úniky z práce například). Vaše žena by jim vařila kafe, obědy a svačiny a vy byste jim kmital do hospody pro lahváče. V pomocných pracích zednických byste zaangažoval širokou rodinu a známé po dobu několika let... Asi tušíte, že takový setup není úplně záruka profesionálního výsledku...

Ke kvalitě - asi i tehdy byli zedníci jak ožralý hovada, tak mistři v oboru (zejména pak v oblasti melouchů). I dnes je třeba hledat v okruhu známých, event. je sám vyzkoušet. Já v oblasti rekonstrukce našel mizerné, dobré i výborné, ale vyžaduje to hledání a nebude to na první pohled nejlevnější (na druhý pohled určitě, bo to nebudete dělat 2-3x a ušetříte si nervy).

K tomu špitálu - vinu má ten, kdo to přebral, dneska jim to můžete hodit na hlavu. Jděte se podívat na nějaký špitál nebo OÚNZ z totáče (a Homolku vynechte), pár jich v původní podobě najdete a určitě tam bude všechno postavené jako od Lanny...
mic
Neděle, 09. července 2017 - 09:30:22  
Neregistrovaný host
193.85.202.132
Pikehead: Není třeba takového popisu. Sám jsem v roli pomocníka coby 13leté děcko pár prázdnin strávil a vše viděl. Ano, bylo to tak. Nicméně omítka na domě mých rodičů drží dodnes bez nutnosti opravy, zatímco z mého komína se po pěti letech loupe. A to je ta technologická kázeň.
Jinak slovy 70letého kolegy: "Tehdy když si člověk při(pod)platil, tak tu kvalitu dostal. Dneska podmázneš a stejně tě ojebou."
Jo a úhrada dnešního řemeslníka přijde možná ještě na vyšší násobek příjmu běžně kvalifikovaného smrtelníka. Zatím poslední (instalatér) poptával cca 1200Kč/h. Nejlevnější nabídka byla cca 600Kč/h. A tak jsem se naučil letovat měď[coze])
O tom špitále máte samože taky pravdu. Firma je spřízněná s hlavounem a převzít se "muselo". Jen si nedělám iluze o tom, že jinde, např u mostů, to přejímání probíhá jinak. Pokud koupelna na interně, kde jde o pár šupů, je nestandardně vztahově zajištěná, dovedu si představit to zajištění např u dálničního mostu a nebo tunelu Blanka...
Pondělí, 10. července 2017 - 05:51:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4602
Registrován: 9-2005
Dovolím si rušit:
Stav příprav staveb čtvrtého koridoru
Pondělí, 10. července 2017 - 09:12:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14009
Registrován: 5-2002
Wagon: Myslím, že po řádném výpočtu všech vstupů by se zjistilo, že použití řepkového oleje na biopaliva není vůbec ekologické.
Proč "by"...?
To se přece dávno ví: když je rok dobrý, je to lehce pozitivní, když je rok průměrný, je to lehce negativní, když je rok špatný, tak je to hooodně negativní (míněno co do vlivu na celkovou bilanci CO2, další negativa raději nezmiňuju).
Pondělí, 10. července 2017 - 09:38:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7122
Registrován: 4-2003
Na stavbě mého domu se vystřídalo mnoho řemeslníků a ani jeden neudělal svou práci správně. Věci jako okapy do kopce a podobně jsem řešil několik měsíců.

Věc jako okap do kopce bych vůbec nepřebral a tím pádem ani nezaplatil.

Já v oblasti rekonstrukce našel mizerné, dobré i výborné, ale vyžaduje to hledání a nebude to na první pohled nejlevnější

Přesně.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Čínskej
Pátek, 14. července 2017 - 12:22:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1622
Registrován: 3-2012
Tak to je slušnej diskuzní faul, při té modernizaci byla totiž A1 rozšiřována na troj- a místy i čtyřpruh... což se o české D1 i D10 nedá říct ani náhodou. (A na druhou stranu na té A1 ti dementi napíchali 100 km/h jako Immissionsschutz snad na třiceti kilácích.)

Ze jsem si nevsimnul tretiho pruhu treba mezi Voralpenkreuz a Salzburgem... Takze bourani kvuli rozsireni?
Pátek, 14. července 2017 - 15:07:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4567
Registrován: 3-2004
Soudobá kvalita prací je daleko otřesnější, než v době našich otců (konzultováno). Na stavbě mého domu se vystřídalo mnoho řemeslníků a ani jeden neudělal svou práci správně.

Potvrzuji, že tento výrok rozhodně není pravdivý. Opravuji dům z 60. let a nakonec se to zvrhlo v rekonstrukci úplně všeho, kde zbylo jen zdivo a krov a nad tím krovem jsem hodně přihmouřil oči s tím, že si to holt vyžere někdo po mě.
Neschopnost správně vytvořit hydroizolaci zdiva, neschopnost vůbec použít nějakou hydroizolaci podlah, neschopnost postavit zdi svisle (odchylka 5 cm, to je radost nahazovat). Neschopnost podšalovat strop při betonáži aby se neprohnul. Chodby s vypínačem na jednom konci, záchod zalitý v podlaze (montáž dřív než přišel obkladač).

Dnešní řemeslníci: Ty, které jsem si vybral já a které jsem si dozoroval - výborná práce. Ti co mi byli přiděleni (montáž oken) stáli za houby a bylo potřeba nad nimi stát a jebat, jebat...
Bugear
Čtvrtek, 20. července 2017 - 23:42:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3549
Registrován: 8-2005
Aktuální stav výkupů SoDo: http://www.imagehosting.cz/?v=vykupylul.png
Pro srovnání stav
z 22.12.2016: http://www.imagehosting.cz/?v=vykupywgw.png
z 29.6.2016: http://www.imagehosting.cz/?v=vykupysodo.png
Posun jen v kú Sedlečko u Soběslavě, Klenovice u Soběslavi a pilíře v kú Myslkovice. V Sedlečku probíhají pozemkové úpravy.

Líp to vypadá u NeŠe 1/2, kde se s výjimkou asi 2 parcel podařilo s vlastníky dohodnout a aktuálně probíhá převod.
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku.
Simba
Pátek, 21. července 2017 - 09:43:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2505
Registrován: 7-2008
Dnešní řemeslníci: Ty, které jsem si vybral já a které jsem si dozoroval - výborná práce. Ti co mi byli přiděleni (montáž oken) stáli za houby a bylo potřeba nad nimi stát a jebat, jebat...

A to je přesně ono - u státních zakázek mi bohužel připadá, že vyjma strategických objektů (mosty, tunely ad. - i když zde výjimky existují a pomineme-li havárie studénkovského typu, vzpomínám si třeba na toto) stavební náležitosti "menšího" významu nikdo nedozoruje, jinak by k mnou výše popsaným excesům nedocházelo. Koneckonců, o "nezávislosti" lidí, vykonávající stavební dozory mám jasno od doby, kdy první dotaz takového člověka nebyl na to, jaký mám problém, ale o koho jde (rozumějte jaké firmy se problém týká). Koho chleba jíš, toho píseň zpívej, to platí stále a svým způsobem to chápu, málokdo chce dopadnout jako Pošvářová.
Inu, dnes člověk musí stát nad řemeslníky s bičem a ještě si k tomu všechno nastudovat, byť v případě role pouhopouhého nájemníka mu to vlastně ani nepřísluší (a případné problémy by měl se zhotovitelem řešit pronajímatel, což v případě drážních správců nemovitostí spíše vede jen k vyloudění trpkého úsměvu na tváři).

Bugear: díky

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Pátek, 21. července 2017 - 14:10:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14102
Registrován: 5-2002
Simba: Inu, dnes člověk musí stát nad řemeslníky s bičem
To musel vždycky, sundej už konečně ty růžový brejle...
Pátek, 21. července 2017 - 14:57:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 377
Registrován: 5-2013
Bugear
[ok]

Jediná letos běžící stavba IV. koridoru, totiž nadjezd Řípec, je od úterka 18. 7. 2017 v provozu, viz zde.
Pátek, 21. července 2017 - 15:17:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1107
Registrován: 10-2011
Kur... Zase jsem si nestihl vyfotit přejezd ve stanici Řípec. Už je pozdě, a to byl zajímavý pro zvláštní umístění závor... [sad]
Pátek, 21. července 2017 - 15:47:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3274
Registrován: 5-2004
Tak stihli to nafotit gůgl před a seznam po akci v roce 2014... Gůgl má i starší fotky z roku 2012, dá se to tam přepnout.
Pátek, 21. července 2017 - 18:07:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1108
Registrován: 10-2011
Já vím, jen mě mrzí, že nemám vlastní fotky toho přejezdu. Ještě mnohem víc mě mrzí, ba přímo m*dá, že nemám fotky a video přejezdu z Brna-Horních Heršpic, který byl zajímavý i tím, že se nacházel za viaduktem, a co jsem četl, měl původně zůstat. Ale, to už patří do jiného vlákna a já nehodlám plevelit diskusi... [happy]
Pátek, 21. července 2017 - 19:14:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 793
Registrován: 2-2009
To teda znamená že už se dá projet po silnici 23 od Hradce přímo přes most koridoru na starou 603 aniž bych jel přes přejezd u zastávky směrem ke křižovatce U sloupu? [auto]
Pátek, 21. července 2017 - 19:47:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4570
Registrován: 3-2004
Dokonce musíš, na původní silnici je zátaras.

Něco jsem vylovil z archivu:

"Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch."
Nikola Tesla
Sobota, 22. července 2017 - 17:35:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2444
Registrován: 3-2004
Neříkalo se tomu přejezdu "skok do jižních Čech"? [kladivo]
Sobota, 22. července 2017 - 18:09:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 994
Registrován: 12-2007
Dusanh: Ne, ten byl u Sudoměřic.
Sobota, 22. července 2017 - 18:29:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14111
Registrován: 5-2002
Nebo přesněji poblíž hradla Moraveč.
Sobota, 22. července 2017 - 18:48:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4608
Registrován: 9-2005
Tak jest. Skok do jižních čech byl starý přejezd se závorami CCCP na silnici I/3 u bývalého (a tím bývalého myslím původního) Hr.Moraveč. A skok proto, že přejezd byl v dost prudkém kopci a kdo jel trochu rychleji, skočil si. Přejezd byl výjimečný i tím, že nahoře na kopci byla ještě jedna světla.

O přejezdu a jedné nehodě na něm si můžete přečíst v jednom starším článku z historie:
Nehody v minulosti – Moraveč 1949

Ještě doplním, že hranice krajů byly a jsou až kousek před Sudoměřicemi, po staré silnici (dnes č. 603) a to zde, pokud jedete od Prahy, je to pár desítek metrů před "památníkem"

(Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.)
Mladějov
Sobota, 22. července 2017 - 18:57:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10616
Registrován: 3-2007
>Přejezd byl výjimečný i tím, že nahoře na kopci byla ještě jedna světla.

Vážně ? Kde přesně ? Nebyla by fotka nebo něco bližšího ?
Stejně je zajímavé, že zrovna tenhle kousek krajiny byl několikrát překopán (silnice i železnice).
Sobota, 22. července 2017 - 19:39:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4609
Registrován: 9-2005
Kde přesně ti opravdu neřeknu. Bylo to na horizontu, co si vzpomínám odhadem 150-200 m před přejezdem. Fotky jsme marně hledali už dřív a nesehnali.
Mezenský přejezd u hradla je ve filmu Černá sobota, moravečský taky v jednom, ale zaboha si nevzpomenu v kterém.
Já ten přejezd pamatuju v začátcích své kariéry po vyučení, pak byla přeložena trať do nového zářezu a místo přejezdu byl most.
Sobota, 22. července 2017 - 20:22:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 906
Registrován: 6-2016
Nemohlo to být na 49.489519; 14.654189 (kontaminace)?
Neděle, 23. července 2017 - 16:07:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14116
Registrován: 5-2002
Plešoun: A skok proto, že přejezd byl v dost prudkém kopci a kdo jel trochu rychleji, skočil si.
Dodal bych, že trať ten kopec obtáčela, takže její převýšení dávalo přejezdu přesně opačný sklon, než svah.
P_v
Neděle, 23. července 2017 - 19:10:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1831
Registrován: 5-2002
Při pohledu na fotomapu je zajímavé, jak se změnilo pojetí rekultivace. Původní trať z 19. století byla vyhlazena a navrácena zemědělskému využití, že z ní zůstal jen remízek u bývalého hradla. Ale ta čerstvě zrušená tam zřejmě nafurt zůstane jako polní cesta nebo jako přirozený akumulační prostor na černé skládky.
Neděle, 23. července 2017 - 20:24:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4610
Registrován: 9-2005
Pohled na fotomapu je jiný než ten současný. Dnes už, kromě kousku před Sudo (ve směru kilometráže), těleso bývalé trati splynulo s okolím. Fotomapy jsou neaktuální - Seznam 2014, Google sice tvrdí, že mapa je 2017, ale na ní ještě jezděj vlaky po starý a třeba tunel u Sudo není hotovej
Rob
Neděle, 23. července 2017 - 20:44:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1400
Registrován: 1-2005
Ale kolegové, proč by se nenašel nějaký ten dokument?[wink] Již v prosinci 1986 byla stavba mostu přes budoucí přeložku v hodně pokročilém stavu. V průběhu roku 1987 byla dána do provozu přeložka a zároveň i silniční most na I/3 u Moravče. Zaniklo s tím staré hradlo (plecháček u strážního domku), ale nově postavené hradlo bylo aktivováno o něco později. Mám také zaznamenáno (což je i v Plešounově hist.kalendáři), že poslední kolejové pole již tehdy nepoužívaného přejezdu bylo vyjmuto ze silnice 27.10.87. Tím byl přejezd historicky zlikvidován. Mimochodem ta výstražná světla před přejezdem bývala opravdu na horizontu směrem na Tábor. Dnes po těch všech změnách, které v dané oblasti nastaly je těžké určit místo - když je to tam přeoráno a přestavěno úplně komplet.(to se hned tak všude nepovede)[crazy]
Ještě funkční přejezd jsem zaznamenal 05.12.86 a současně i novostavbu hradla Moraveč ještě bez "kolejí". Omlouvám se za kvalitu - jsou to skeny z dia.
Neděle, 23. července 2017 - 21:06:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4611
Registrován: 9-2005
Rob: ano, tahle fotky od tebe máme, skvělá dokumentace jako vždy. Dotaz Mladějova jsem pochopil tak, že chce fotku těch parohů na kopci.
Historický kalendář momentálně nefachčí, nějak se mi pere se šablonou, snad bude brzy aktualizován. Zatím jsem ho musel dočasně odstavit.
Mladějov
Neděle, 23. července 2017 - 21:14:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10623
Registrován: 3-2007
Tak fotka těch parohů na kopci by byla super, ale tohle je také dobré připomenutí, díky.
Vzpomínám, že tahle přeložka byla z trati Bene-Tábor dlouhou dobu jako poslední úsek bez drátu. Já si akorát nevzpomínám na ta světla na kopci, proto jsem chtěl nějakou fotkou osvěžit paměť.
Neděle, 23. července 2017 - 21:21:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7329
Registrován: 4-2003
Robe, moc hezké fotky. Jak jsem už tu kdysi dávno psal, tak jsem po silnici přes přejezd u Moravče jel autobusem ještě těsně před tím, než byl zlikvidován. Na koleji u přejezdu ve směru od Benešova stál kolejový jeřáb, který pak patrně vytrhal zbylá kolejová pole. Když jsem tam pak jel asi po třech týdnech znovu, koleje na přejezdu již nebyly a na trati v okolí také ne.

Mám dotaz, nemáš náhodou fotku z trhacích prací u moravečského přejezdu? Ten jeřáb byl opticky tohoto typu: http://jeraby.wz.cz/Planky/UK25_9.PNG

Záměrně píšu opticky, protože po třiceti letech fakt z hlavy nevypáčím, co to mohlo být za typ, ale fakt vypadal nějak takhle.
Pikehead
Neděle, 23. července 2017 - 22:32:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3166
Registrován: 3-2007
A to jako seriózně v roce 1986 někdo naprojektoval a postavil na přeložce hlavní trati novostavbu báboblokového hradla?

Neměli v té samé době soudruzi ze Západní dráhy autoblok ze Zdic až do Domažlic? Jak se dá tak propastný rozdíl vysvětlit - pomáhal snad soudruhům v Plzni americký soudruh Copperfield?
P_v
Neděle, 23. července 2017 - 23:10:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1832
Registrován: 5-2002
Už tu někdo psal spekulaci, že to měla být výhledově chata pro nějakého zasloužilého železničáře.
Simba
Neděle, 23. července 2017 - 23:18:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2507
Registrován: 7-2008
Byla to silniční investice a tudíž s ní tehdejší ČSD měli společného jen pramálo. Co ČSD požadovaly coby náhradu, to dostaly. Hradlo se nijak nevymykalo z běžných typiz.staveb dané doby - mělo všechen komfort, bohužel fungovalo cca jen dekádu - po zavedení trvalé výluky dopravní služby bylo zde vše ponecháno tak, aby kdykoliv v případě potřeby mohla být služba kdykoliv obnovena (čemuž ale věřil jen málokdo). V podstatě jen z uzamčeného objektu se postupně vše rozkradlo (byl zde kotel ÚT, koupelna ad.), před demolicí tak bylo hradlo totálně zdevastované. Obdobně dopadla i ostatní postupně uzavřená hradla.
Hlavní trať to sice byla, ale svůj význam ztratila už po rozpadu R-U, kapacitně dostačovala i jednokolejka a po elektrizaci byla v podstatě v dobrém stavu (u Chotovin byla ve své době i 110). Trať vedla v podstatě do nikam (na Západ se nesmělo). Zdvoukolejnění bylo zamítnuto pro své neopodstatnění a také pro finanční náročnost přeložek v parametrech, v jakých bylo FMD požadováno by to byly vyhozený peníze. Kompletní přeložku v parametrech dnešního koridoru zase zamítlo FMD. Přeci jen , pro nákladku by to byl příliš velký luxus, což ovšem dnes někteří nedokáží pochopit. Vypracování studie zdvoukolejnění v podstatě na čas pozastavilo i již vypracované předelektrizační přípravy. Na kontejnerové překladiště INTRANSu v Táboře, coby 1.části už tak nikdy nedošlo, protože "plyšák".

S tou chalupou je to jen legenda [wink]


(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Pikehead
Neděle, 23. července 2017 - 23:25:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3168
Registrován: 3-2007
P_v: V tomhle vysvětlení ale falíruje jedna věc - oni nijak nemohli odhadnout jeho nepotřebnost (zrušení bábobloku nebo výrazné snížení intenzit dopravy - obojí bylo v nedohlednu).

Simba: Tohle zní už líp. Ale divím se tak slepě položenému požadavku náhrady "kus za kus".

(Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)
Simba
Pondělí, 24. července 2017 - 00:01:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2508
Registrován: 7-2008
ČSD požadovaly nahradit hradlo, ovšem v parametrech požadovaných dobou, tak ho dostaly (přeci jen suchej hajzlík a voda v lavoru byli už trochu "z módy"). Nic víc bych v tom nehledal.
Zaměstnanost byla hlavní cíl a v dané době vycházela lidská práce pořád levněji než masívní modernizace do málo významné trati, zvláště-li se po nějaký čas vlastně ani nevědělo, co a v jaké podobě bude - zadrátovaná jednokolejka nebo zpřeložkovaná dvoukolejka s AB. V případě jednokolejky se v předelektr.úpravách s něčím, jako AB vůbec nepočítalo (coby SZZ se počítalo max. s TESTy 14, nebo elmech s motor.přestavníky, samozřejmě náhradami mechan.návěstidel, likvidací problem.přejezdů, prodloužením a rozšířením některých nejvíce problem. stanic atd.). Navíc se to stejně jako předevčírem i dnes i tehdy vyjednávalo vše drahně let.
Bylo to FMD, které ve své době tehdejším představitelům EŽ řeklo, že dvoukolejka na jih nikdy nepovede a proto se přemýšlením o tom, zda mají sloupy TV v úseku Votice - Benešov, kde bylo zemní těleso připraveno na druhou kolej už od první republiky, "zapíchat" s ohledem na tento fakt vůbec nezabývali. A tak byla traťová kolej místy posunuta blíže středu tělesa a sloupy se "osázely"jak bylo potřeba.

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Simba
Pondělí, 24. července 2017 - 01:37:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2509
Registrován: 7-2008
Výňatek ze zápisu pamětní knihy stanice chotovinské za rok 1970:

"Denní průměr 62 vlaků.
Konečně se staví elektrická přípojka na hradlo Stoklasná Lhota. Železniční nehody na silnicích uspišují vybudování sovětských automatických závor na státní silnici na Moravči a současně se tam budují světelná oddílová návěstidla. Rovněž souhlasová hradla z Tábora až do Benešova u Pr. jsou zapjata."

Zapsal Antonín Brož, náčelník stanice

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
Pondělí, 24. července 2017 - 05:48:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4612
Registrován: 9-2005
Na Moravči nic jiného postavit nešlo. Jedině zas hradlo bábobloku. V sousedních stanicích byla totiž elektromechanika, jak jistě víte tak až do koridoru dokonce v Sudo s mechanickými návěstidly.
Na staré Moravči kvůli světelným návěstidlům vyrostl domek "releovky" vedle hradla pár metrů směrem k Sudo. Přejezd byl krytý návěstidly, Lo stálo těsně před přejezdem.
Pouze byl zrušen pohon závor na I/3 a z verandy se obsluhovala jen Liberta přejezdu směrem na Sudo.
Pondělí, 24. července 2017 - 07:00:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7332
Registrován: 4-2003
Simba:Zaměstnanost byla hlavní cíl a v dané době vycházela lidská práce pořád levněji než masívní modernizace do málo významné trati

Je potřeba, abys neustálým žvaněním o málo významné trati ze sebe dělal úplně zbytečně wola, když to nebyla pravda?


Pikehead:Ale divím se tak slepě položenému požadavku náhrady "kus za kus".

Moc se tomu nediv. V Praze při výstavbě přeložky trati 171 kvůli barrandovskému mostu bylo také postaveno nové hradlo. Funguje dodnes, místo toho, aby při této příležitosti tam byl postaven autoblok [crazy].

Jinak to, co píše Simba se zaměstnaností, se nezakládá vůbec na pravdě. Dráha v osmdesátých letech bojovala s nedostatkem lidí (jejich neefektivní využívání spolu s nedostatečnou technickou vybaveností), nikoliv s jejich přebytkem. A když se člověk podívá na rozdíly mezi konzervativní Severozápadní dráhou (bábloky všude možně - 072, 231, 221, 171) a v mezích možností doby pokrokovou Jihozápadní dráhou (například autoblok mezi Zdicemi a Plzní), tak to dost bije do očí. Ostatně i na Severozápadní dráze měla elektrizace severovýchodně od tratí 072 a 020 přísnou stopku, což se dodnes podařilo narušit jen elektrizací trati Hradec Králové - Jaroměř.
Pondělí, 24. července 2017 - 07:10:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 908
Registrován: 6-2016
"Funguje dodnes, místo toho, aby při této příležitosti tam byl postaven autoblok"
Dovolil bych si doplnit "aspoň do Radotína"...
A lidí bylo fakt nedostatek - na ranžíru v Břeclavi před KOMPASem sloužili jako zarážkáři hlavně propuštění muklové. Na nástěnce s obsazením směn měli dokonce "prefabrikované" cedulky "zpět ve výkonu trestu"[biggrin]
Pondělí, 24. července 2017 - 07:44:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7334
Registrován: 4-2003
honzaklonfar:Dovolil bych si doplnit "aspoň do Radotína"...

Tak tak, přesně toto jsem měl na mysli [wink].

V tomto případě je to ale vskutku hodně nepochopitelné [crazy].

Jinak zajímavé je, že Radotín samotný se od ostatních stanic na 171 odlišuje - je tam releoffka a nikoliv elektromechanika. Ovšem to ale má asi na svědomí výstavba tehdy nové cementárny, kdy se zaúsťovala nově její vlečka a roubovat to do elektromechaniky se asi nikomu nechtělo.
Rob
Pondělí, 24. července 2017 - 08:46:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1401
Registrován: 1-2005
Bram: bohužel dokumentaci trhacích prací nemám.
Jen si pamatuji na to, když původní trať již byla bez kolejí, tak polní přejezd směrem k Sudoměřicům (na dohled od hradla) stál komplet vč.trojlístku - ale bez kolejí.. Byl to dost zvláštní pohled. Bohužel fotku jsem někam dobře uložil.
Tak alespoň ještě přidávám pohled na původní moravečské hradlo. (tehdy byl hodně tmavý prosincový den [blush])

Pikehead
Pondělí, 24. července 2017 - 08:48:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3171
Registrován: 3-2007
Bram: no to je vlastně pravda, denně jsem kolem toho jezdil do školy. :-) Již nedivím se více!

Jinak na AB bych ani nepomýšlel, ale AHr se snad umělo zaroubovat i do elektromechanik a umělo se už za totáče? Nebo neumělo?
Mladějov
Pondělí, 24. července 2017 - 09:10:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10625
Registrován: 3-2007
Ad hk, Bram a Simba : Zoufalý nedostatek lidí byl speciálně na železnici, kde už se tenkrát zajídal hodně lidem nepřetržitý provoz, značná odpovědnost a především bohorovnost vyšších kádrů mj. typu "Těch pět šichet navíc si prostě uděláš" aneb možnost nařizovat velké přesčasy (nakonec stačí nakouknout do tehdejšího Zákoníku práce, kde bylo všechno moc hezké, ale vždycky s dovětkem "Neplatí pro pracovníky dopravy a spojů".

Soudruzi by moc rádi nějakou tu techniku, ušetřící lidi v provozu, měli, a ne že se schválně nestavěl na 220 AB, aby měli lidi práci, to je Simbo, neskutečná hloupost.
Nota bene právě za bolševika byl přechod Dvořiště zavalen nákladními vlaky na Západ (jih [wink]) a jízda po 220 bylo kličkování mezi náklady.

Bram : Po tom rozdílu mezi JhZD (Jihozápadní dráhou) a SzD (Severozápadní dráhou) jsem trochu pátral, protože to nebylo jen o AB mezi Zdicemi a Plzní, to byla i třeba radiofikace tratí, posunových záloh, dálkovina..a třeba dodnes patrná znatelně lepší radiová kázeň výpravčích bývalé Southwest Railway [wink] a péče třeba o pokrytí signálem TRS pravidelným projížděním tras měřícím vozem VKV a seřízením příslušných antén.

S pár lidmi od fochu a pamětníky jsme se shodli na tom, že těch faktorů bude víc : průmyslovější západ republiky, značný podíl VŠ a odborně SŠ vzdělaných lidí v JhZD, fabrika Škoda, vojáci a jejich tlak na propustnost tratí ve směru SRN (NSR) pro případnou invazi (mně fascinovalo, že součástí mobilizačních plánů byla třeba vyšpióněná závěrová tabulka žst Schwandorf nebo nedokončená stavba autobloku na trati 180). I proto Sergeje a další výkonné mašiny napřed tam. Těch faktorů bylo samozřejmě víc, to je na delší debatu.
Pondělí, 24. července 2017 - 09:11:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4613
Registrován: 9-2005
AHr je dost nákladná stavba. Kabelizace celého mezistaničního úseku, indikace volnosti/obsazení celého mezistaničního úseku, ovládání v sousedních dopravnách...
Naproti tomu HPB tam už byl, jen se přesunul do nového hradla. Nezapomínejme ani na to, že v době, kdy se projektovala přeložka, bylo na celé trati vzdušné vedení a na to opravdu nic jiného než HPB nešlo pověsit. Pro jeho funkci postačovaly 3 vodiče vedení.
Mladějov
Pondělí, 24. července 2017 - 09:12:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10626
Registrován: 3-2007
AHr na tratích za totáče nebyl plán stavět, tehdy byly metráky klasických hradel na magistrálních dvojkolejkách a to bylo třeba především nahradit (autoblokem a stanice releovkama).
Pondělí, 24. července 2017 - 09:22:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4614
Registrován: 9-2005
Ano. Maximálně tam, kde se postavily nové staniční releovky či TESTy a mezistaniční úseky byly vybaveny KO, vybudovaly RPB (Střezimíř - Ješetice, Olbramovice - Tomice - Bystřice s hradlem Opřetice ovšem s obsluhou, tedy ne automatické).

Tady musím zmínit perlu: ačkoli Hr.Opřetice mělo od r.1978 RPB a tedy kabel 220V z Tomic pro napájení reléové části hradla a světelná návěstidla, samotné hradlo bylo osvětleno - petrolejem. Časem se načerno připojil kabel aspoň pro lampičku nad stolem.

(Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.)
Pondělí, 24. července 2017 - 09:56:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7179
Registrován: 4-2003
Zaměstnanost byla hlavní cíl a v dané době vycházela lidská práce pořád levněji

Ale houby. V osmdesátkách byl brutální nedostatek pracovních sil a náboráři ČSD stáli pomalu před východama z věznic. Finace ovšem odčerpával extrémně investičně náročný těžký průmysl a ohromný zbrojení a vůbec míra militarizace země. Technickou zaostalost Severozápadní dráhy kromě lidskýho matroše (vliv Prahy...) mělo zásadní vliv budování extrémně drahých přeložek v severnách Čechách v důsledku důlní činnosti.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Pondělí, 24. července 2017 - 09:59:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7335
Registrován: 4-2003
Mladějov:Po tom rozdílu mezi JhZD (Jihozápadní dráhou) a SzD (Severozápadní dráhou) jsem trochu pátral, protože to nebylo jen o AB mezi Zdicemi a Plzní, to byla i třeba radiofikace tratí, posunových záloh, dálkovina..a třeba dodnes patrná znatelně lepší radiová kázeň výpravčích bývalé Southwest Railway a péče třeba o pokrytí signálem TRS pravidelným projížděním tras měřícím vozem VKV a seřízením příslušných antén.

Tak tak, v Protivíně jsem dostal loni několikrát pojeb od výpravčího za to, že jsem nepoužíval simplexní vysílačku, ale volal jsem mu mobilem [proud].


Ale teď vážně, do dnešních dnů je zjevný rozdíl mezi bývalou Severozápadní dráhou a Jihozápadní dráhou patrný. Jak v technickém stavu tratí, tak v jejich vybavenosti. Nakonec si šlo kdysi všimnout záležitostí typu: Zlikvidovaná/nezlikvidovaná zeleň v kolejišti i mimo něj, množství blaťáků na kilometr, dále všeobecně čistota/zaneřádění štěrkového lože, množství pomalých jízd atd.

Prostě vždy, když jsem jel od Benešova na jih či od Zdic na jihozápad, tak jsem si připadal jako v jiném železničním světě, než na který jsem v Praze a okolí byl zvyklý [wink].





Nakonec v jisté barevné náborové publikaci Severozápadní dráhy z osmdesátých let (možná bych jí ještě někde doma našel), někdo patrně zařadil nevědomky pěkně nechutné snímky - výměna kolejí na dvoukolejné trati, přičemž nová kolej byla položena do starého nevyčištěného štěrku. Fuj, fuj, fuj. Jak to asi dopadlo, se můžeme jen domýšlet - kolej byla pak patrně zasypána novým štěrkem a podbita. Za jak dlouhou (či spíše krátkou) dobu se geometrická poloha takto opravené koleje zhoršila natolik, že tam musela být zavedena pomalá jízda, se můžeme dohadovat. Dle reálií (dvoukolejka v rovině) bych odhadoval, že to bylo na trati 231 či 072.




S pár lidmi od fochu a pamětníky jsme se shodli na tom, že těch faktorů bude víc : průmyslovější západ republiky, značný podíl VŠ a odborně SŠ vzdělaných lidí v JhZD, fabrika Škoda, vojáci a jejich tlak na propustnost tratí ve směru SRN (NSR) pro případnou invazi (mně fascinovalo, že součástí mobilizačních plánů byla třeba vyšpióněná závěrová tabulka žst Schwandorf nebo nedokončená stavba autobloku na trati 180). I proto Sergeje a další výkonné mašiny napřed tam. Těch faktorů bylo samozřejmě víc, to je na delší debatu.

Díky moc za pátrání, jsem rád, když jsi to debatami s pamětníky a s lidmi od fochu dal dohromady. Tohle se nikde oficiálně dohledat nedá, v žádném archivu to opravdu nenajdeme [wink].
Mladějov
Pondělí, 24. července 2017 - 10:14:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10627
Registrován: 3-2007
>Finace ovšem odčerpával extrémně investičně náročný těžký průmysl a ohromný zbrojení a vůbec míra militarizace země.

Radku, tohle ti žádný mentální bolševik ale nevezme, ten věří, že Dřív Bylo Líp a že kdyby nepřišel zkurwenej Havel, mohl tady být socík nadosmrti (a nikdy nepochopí, že byl socík ekonomicky na huntě - i v ČSSR. Mmch třeba zajímavé jsou materiály z konce sedmdesátek-začátku osmdesátek, kdy souzi konstatovali, že tempo stavby metra v Praze (stavba i vysoké politické priority) nelze udržet z důvodů finančních, materiálových i pracovních sil.

Akorát to neříkali v televizi a nepsali o tom v Ruďasu, takže to pro "simby" neexistovalo a jsou to jen pomluvy štvavých vysílaček [proud].
Pondělí, 24. července 2017 - 10:36:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1848
Registrován: 12-2007
Mladějov: Já socík vůbec neobhajuji, nicméně jedna výhoda např. při stavbě metra byla. Jistě metro stálo ČSSR hodně peněz, na straně druhé zde byly organizace jako Metroprojekt a Metrostav, takže Metroprojekt metro vyprojektoval a Metrostav stavěl. Byla zde určitá tendence, aby práce na sebe navazovaly, čili, např. jakmile parta razičů nikde skončila, tak na jiném úseku metra zase začala v rubání. Podobně to bylo i s technickým zabezpečením apod. Ekonomicky to bylo myslím dost výhodnější, stroje nebo lidi se posunovali postupně na další místa, jejich vytížení bylo dost plynulé. Teď vše musí proběhnout složitým stavebním řízením, pak se stavba musí vysoutěžit, přičemž nedochází k návaznosti staveb, takže už 2 roky se žádné metro nestaví, stroje se musí buď najímat znovu, anebo jsou někde umístěny, kvalifikace stavebníků se také plynule nerozvíjí. Myslím, že postup, jaký byl za socíku, se pořád praktikuje např. v Moskvě při stavbě metra anebo v Číně při stavbě celé dopravní infrastruktury. Ale bohužel, jako členové EU musíme dodržovat postup týkající se ekonomické soutěže.
Mladějov
Pondělí, 24. července 2017 - 10:47:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10629
Registrován: 3-2007
Já odpovídám na dotazy na příčiny faktu, že byla Severozápadní dráha o dost pozadu vůči dráze Jihozápadní. A následně popisuji to, že socík na velké stavby ekonomicky neměl (a ilustruju to třeba i tím metrem). A věděli to sami "Pláteníci".

Diskuse o administrativě okolo staveb je úkrok úplně jinam, spíš do "nie je všetko zlato, čo sa blyští"..[wink]
Tady nikdo nemluví o "blyštění", akorát konstatuju, jak to bylo, protože na zavádějící nesmysly typu, že se na 220 budovaly za socíku hradla místo AB, aby lidi měli prácu, je nutno reagovat..a k tomu jsem popsal některá fakta a zkušenosti z železnice tehdejší doby.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)