Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 13. 6. 2017 « předcházející | další »

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 13. 6. 2017

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Markoen
Pondělí, 15. května 2017 - 20:53:33  
Neregistrovaný host
78.141.114.103
Dobrý deň. Dovoľte mi, prosím, reagovať na reakcie k nedávno vydanej knihe o železničkách v okolí Smoleníc a Dobrej Vody.

Som nesmierne rád, že sa objavujú materiály, mne doteraz neznáme. Aj s tým v kútiku duše počítam, pretože aj pôvodné vydanie z roku 1998 som postupne dopĺňal a upravoval až do vydania tejto knihy v roku 2017. Určite je stále čo objavovať, takže veľmi rád zapracujem ďalší materiál alebo pripomienky k vydaniu z roku 2017 do ďalšieho vydania.

K textu Bw_Ig čtvrtek, 11. května 2017 - 19:42:09 uvádzam toto:

V rokoch 1952 až 1958 existovala chemická továreň „Chemolak, národný podnik, Horné Orešany“. Ten mal svoj základný závod v doline pri Majdáne neďaleko Horných Orešian. Pobočný závod mal na Dobrej Vode a v Košeci. Závod v Košeci ďalej nebudem spomínať, nebol až tak previazaný s továrňou v Horných Orešanoch z pohľadu histórie úzkorozchodných železníc. Suchá destilácia prebiehala v Horných Orešanoch do roku 1966, na Dobrej Vode len do roku 1950. V Smoleniciach až do roku 1968 žiadny chemický závod nebol. Ak sa niekde vyskytovalo označenie „Chemolak Smolenice v 50. rokoch, išlo o výsledok situácie spred roka 1945. Do toho roku vlastnil chemické továrne v Horných Orešanoch aj na Dobrej Vode grófsky rod Pálffy (jedna ich vetva), ktorý mal svoje sídlo v Smoleniciach, kde bývali a mali aj správu veľkostatkov a chemickej továrne. Pri chemickej továrni vyrástli na prelome 20. a 30. rokov aj na tú dobu moderné kancelárie, odkiaľ sa riešila prevažná časť administratívy. Práve pre sídlo Pálffyovcov v Smoleniciach sa často uvádzalo aj k chemickej továrni ako sídlo Smolenice. Po znárodnení v roku 1945 sa majiteľ chemických tovární často menil, pričom istý čas sa stále používali ako miesto označenia Smolenice. Následne sa občania Horných Orešian sťažovali, že prečo fabrika, ktorá je v ich katastri, nemá uvádzané sídlo Horné Orešany, pretože v tom čase sa už administratíva kompletne riešila pri továrni, nie v Smoleniciach. Potom sa uvádzali aj čisto Horné Orešany, ale aj „Horné Orešany-Smolenice“.

Z pohľadu vagónov priemyselnej železnice z výroby v 50. rokoch ešte uvediem, že od roku 1958 patrila továreň pod Farby a laky, národný podnik Praha ako závod 12 Horné Orešany.

Továrne v Horných Orešanoch a na Dobrej Vode boli vzájomne prepojené priemyselnou železnicou cez prekládkovú stanicu v Smoleniciach, ktorá zabezpečovala spojenie s miestnou verejnou železnicou (teda nie so žiadnou továrňou v Smoleniciach).

K tvrdeniu „Po roku 1961 zůstala hlavní úzkokolejná dráha pouze v hlavním závodě Smolenice, jako vnitropodniková doprava surovin“.
Trať Smolenice - Dobrá Voda administratívne zrušili 21. 1. 1962 po žiadosti podanej 28. 7. 1961. Trať Horné Orešany – Smolenice administratívne zrušili 25. 2. 1966 po žiadosti podanej 27. 7. 1965. Okolo rokov 1963 až 1964 trať Horné Orešany – Smolenice lámala prepravné rekordy v celej svojej histórii (musela jej vypomáhať podniková autodoprava) . Chemický závod v Smoleniciach začali stavať až v roku 1964 (dokončený 1968) a jeho výstavba urýchlila likvidáciu železnice Horné Orešany – Smolenice, pretože trať prechádzala cez naplánované nové budovy.

Ak sa niekde spomína vnútropodniková doprava na úzkokoľajke, tak jedine v závode v Horných Orešanoch a aj to len doprava dreva z drevoskladu k suchej destilácii a doprava vápna z vápenky opäť do areálu továrne, čo bolo všetko do vzdialenosti 1 km. Samozrejme okrem toho aj nejaká drobná preprava iných produktov a surovín (odvoz odpadu, dovoz uhlia zo skládky do kotlov a pod.). Podľa pracovného zaradenia v továrni skončila funkcia rušňovodiča na úzkom rozchode až začiatkom roka 1967.

K cisternovým vozňom. Som nesmierne rád, že sa podarilo niečo z ich pôvodu objasniť. Diskusiu na K-reporte som ani pred dvoma rokmi nečítal. V tom čase som už prevažne len spracovával zozbieraný materiál a porovnával ho navzájom, prípadne s tým, čo sa zachovalo v teréne. Ak mi bádateľ Bw_Ig poskytne materiál k zapracovaniu do knihy, rád to urobím.

K počtom a pôvode cisternových vozňov. Podľa niekoľkých pamätníkov (teda nie jedného), prišli do Smoleníc/Horných Orešian nové cisternové štvornápravové vozne, ktoré mali brzdárske búdky. Tie sa na fotkách cisternových vozňov z Královopolských strojární nenachádzajú. Búdky sa objavili aj na vysokostenných vozňoch z 50. rokov, čo už na fotke zdokumentované je a aj pamätníci potvrdili, že sa na vysokostenné vozne dorábali po vzore cisternových vozňov (tam fotku zatiaľ nemám). Nie je mi známe, kto cisternové a vysokostenné vozne v 50. rokoch vyrobil a v akom počte. Rôzni bádatelia ma odkázali najmä na Poprad, Studénku a podobné fabriky. Nemám však možnosť prebádať ich archívy. Konštrukcia vysokostenných vozňov mi pripomína podobný vozeň, ale širší a už s plechovými bočnicami, ktorý som videl v roku 1993 v Čiernom Balogu. Údajne pochádzal zo Želiezoviec. Takže stále je čo objavovať...

Cisternové vozne z Královopolskej – teší ma, že sa vedia počty a aj obdobie výroby. Kedy a za akých podmienok boli nasadené v Smoleniciach (či už bola v čase dodávky trať prestavaná z 9 kg/m na 14 kg/m), mi tiež nie je známe. Preto ani to, či pamätníci mysleli, že tieto vozne boli tie už jazdené (ak niekde ešte do rekonštrukcie trate stáli a vyzerali potom už používané) alebo mysleli úplne iné vozne. Cisternové vozne z Královopolskej strojárne neboli určite jediné štvornápravové cisterny na Smolenickej priemyselnej železnici.

V každom prípade obnova vozňového praku priemyselnej železnice bola v 50. rokoch mimoriadne výrazná a neprehľadná. To sa napríklad týka aj počtu hnacích vozidiel, najmä parných a motorových rušňov. Nehovoriac o tom, že chemická továreň mala veľmi dobré dielne, v ktorých si vyrobila alebo prestavala nejeden vagón, aj keď s použitím niektorých dielov zo starších vozidiel.

Marko ENGLER
Pondělí, 15. května 2017 - 23:15:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2332
Registrován: 7-2005
Ahoj Marko - dovolím si drobnou poznámku ohledně dodávek speciálních vozů pro úzkorozchodné průmyslové dráhy v 50.letech. Po znárodnění strojírenského průmyslu řešil rozdělení výroby n.p. Československé kovodělné a strojírenské závody (ČZKS). Tento "nejvyšší orgán" zrušil výrobu kiplorek a oplenů ve Vysočanech i Radotíně a přenesl je do Teplic (podřízen Vagonce Česká Lípa). Když potřebovala v druhé polovině 50.let Snina Vihorlat nahradit výrobu kulometů a pod. jinou strojní výrobou, byla výroba kiplorek předána na Slovensko. K tomu se velmi brzy přidala potřeba invované lokomotivy BNK 30, které se ve Snině začalo říkat BN 30 U. Vedle toho byla potřeba vyrobit speciální vozy - třeba kotláky pro Smolenice. To bylo řešeno v rámci větších zakázek, jak píše kolega Bw_Ig. Bylo to stejné, jako když v roce 1950 dostala První Brněnská objednávku na vybudování moderní vápenky v Prachovicích. Protože techologie dopravy vápence měla být kolejová o rozchodu 760 mm, objedanala PBS několik lokomotiv BNE 50 ve Stavostroji a několik desítek vozu podle vzoru KBK v Buzuluku Komárov. To že kolejová doprava byla nakonec zavržena je jiná stránka a vyrobená vozidla se rozprchla po republice, ale podobně to byla i u kotláků pro Smolenice. Prostě u KPS byla objednána technologie + čím dopravovat surovinu. A KPS kotláky uměla ..
Zdepa-Zdeněk Hrdina
Pondělí, 15. května 2017 - 23:21:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2333
Registrován: 7-2005

Snina via TASR
Úterý, 16. května 2017 - 19:56:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1509
Registrován: 10-2005
V Ostravě Porubě byla úzkokolejka. Byla v pile poblíž rybníku. Neví někdo odkud - kam vedla, rozchod a co na ní jezdilo?
Fotka z FB.




V Zoo ve Dvoře Králové nad Labem je úzkokolejka. Původní?

Punk's not dead! blesk happy
Markoen
Úterý, 16. května 2017 - 20:37:21  
Neregistrovaný host
78.141.114.103
Zdepa - ahoj, veď to je to, že obdobie 50. rokov 20. storočia je veľmi chaotické ohľadom dodávok čohokoľvek. Snáď sa však niečo časom objaví, čo urobí aspoň základný prehľad, čo sa do Smoleníc dostalo.
V každom prípade do knihy som sa snažil dať všetko od pamätníkov, čo som od nich zistil, pretože o cca 10 - 15 rokov z nich tu už nikto nebude. Žiaľ. Takže sa už od nich nič viac nedozvieme. Samozrejme, čo sa dalo, som preveril podľa archívov alebo v teréne. Ostatné čaká, že to tam ešte niekto objaví. Len si vždy treba dať pozor, či to, čo je uvádzané v archíve, bolo aj skutočne dodané alebo postavené aj v realite.

KPS vedela (a snáď ešte aj vie) urobiť veľmi dobré výrobky pre chemický a petrochemický priemysel. Mal som s nimi skúsenosť.
Boris
Úterý, 16. května 2017 - 21:15:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3198
Registrován: 6-2002
Ross: Ta drážka snad byla jen v areálu továrny Ig. Blažeje a spojovala skládku dřeva s výrobou nábytku. Jestli vedla i do prostoru nádraží SZD v Porubě, to netuším, ale smysl by to dávalo, protože by zajišťovala zásobování celého výrobního areálu dřevem přepravovaným na vozech ČSD po dráze Svinov - Kyjovice.
báči
Úterý, 16. května 2017 - 22:35:11  
Neregistrovaný host
90.64.106.212
Má niekto údaje aj o šurianskej cukrovarskej železnicy,
Sobota, 20. května 2017 - 22:08:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2022
Registrován: 7-2003
Zahájení sezóny na MPŽ ve Zbýšově :
Markoen
Neděle, 21. května 2017 - 09:28:57  
Neregistrovaný host
84.47.80.233
K vozňom z 50. rokov v Smoleniciach pripájam 3 fotografie vysokostenných vozňov podobnej konštrukcie, ako boli dodané do Smoleníc. Prvá fotografia je z Č. Balogu z roku 1993. Zobrazený vozeň je širší ako v Smoleniciach, má aj viac výstuh na bočniciach a bočnice sú plechové (v Smoleniciach boli drevené). Vozeň v Balogu zrejme pochádza zo Želiezoviec. Našiel som taký na fotke Petra Blatného z konca 70. rokov (ten v pozadí na druhej fotke). Takýto vozeň sa dodnes nachádza aj v Nitre na NPŽ (tretia fotka). Možno niekto poznáte, kto tieto vozne pre Želiezovce vyrobil. Keďže ide o veľmi podobnú konštrukciu aká bola v Smoleniciach, možno sa podarí niečo viac zistiť aj o vysokostenných vozňoch zo Smoleníc a možno aj o cisternách s brzdárskymi búdkami, teda aspoň kto ich mohol vyrobiť.
Neděle, 21. května 2017 - 18:49:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4178
Registrován: 5-2002
Zahájení provozu na drážce Vonwillerky v Žamberku v sobotu 20.5.:
Cogwheel
Pondělí, 22. května 2017 - 09:09:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4733
Registrován: 1-2012
Hezké, také jsem se byl v Žamberku podívat a [fotic].
Zdalipak jste si všimli, že tam mají rozpracovanou další "Brigadelok", konkrétně tuto: http://www.jvmv2.se/forum/index.php/index.php?mode=thread&id=7436 6 (Henschel & Sohn 15551/1917)? Za pódiem s muzikou např. bylo možno porovnat starý (rezavý, nýtovaný) a nový (svařovaný) kotel pro tuto [masinka].
hank
Pondělí, 22. května 2017 - 12:20:32  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
No, má toho za sebou dost ta Brigadelok... i práci na třtinové plantáži v Mosambiku. Třeba se dozvíme, jaké stopy na ní nechaly tropy a jak si s tím v Žamberku poradí.
Cogwheel
Pondělí, 22. května 2017 - 15:13:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4734
Registrován: 1-2012
Ještě dotaz: ve skansenu v Pribylině (SK) se prý nyní nachází tento exponát:

(obrázek s malým rozlišením, pořízený loni na podzim, jsem si dovolil převzít od Angličanů, kteří ji mylně považují za jiný stroj (ČKD 2210/1948, ex ŠŽ), stojící nyní jako pomník-poutač před žamberskou "Wonwillerkou")
A je to vůbec lokomotiva - není to jen atrapa, podobně jako pomníková "Brigadelok" v Zemplínských Hámrech?
Pondělí, 22. května 2017 - 17:13:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1812
Registrován: 12-2007
Je možné na Waldviertelbahn převážet kola? Jde mi především o nostalgické vlaky tažené parní/dieselovou lokomotivou.

Díky za odpověď.
Chep.
obermuchel
Pondělí, 22. května 2017 - 17:30:40  
Neregistrovaný host
80.243.50.8
Zamracenej:

"Pravidelne motoraky" ma maly oddil za kola, jinde vlaky vlastny vagon za kola...

vice: http://www.noevog.at/magazin/00/artikel/88920/doc/d/WVB_2017_Fahr plan_screen_RZ.pdf
EIO
Pondělí, 22. května 2017 - 18:55:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 5-2017
Coghweel

Ksichtí sa to ako derivát RIIIc á la PČM/ČKD. Za povšimnutie stojí zváraný rám a asi aj "kotol". Tie malé kolečká mi na tom tiež vôbec nesedia. Vyzerá to ako skladačka "makety" z autentických dielov rôznych strojov a novovyrobených dielov... Našiel som jednu turistickú reportáž zo 7/2015 a už tam je nafotená v tomto stave. https://www.google.sk/search?q=pova%C5%BEsk%C3%A1+lesn%C3%A1+%C5% BEeleznica+liptovsk%C3%BD+hr%C3%A1dok&client=firefox-b&source=lnm s&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjEjJjA6oPUAhUDVBQKHU3GDBkQ_AUIBigB&biw =1213&bih=742#imgrc=RrCwwpL1xXKg9M:
WEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR [happy]

Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní.
J. Spišiak, ex Policajný prezident SR [kecal]
Úterý, 23. května 2017 - 19:06:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 306
Registrován: 10-2005
Když jsem se před dvanácti lety projel úzkokolejkou z Talcy do Constitución, z níž jsem sem dal nedávno obrázky, nasedl jsem v Talce na moderní elektrickou jednotku a odjel do Santiaga, odkud jsem pokračoval do Los Andes. Pan MariánP sem nedávno dal obrázky z výletu kolejovým autobusem po zbytku tratě někdejšího Transandina Central do Río Blanco. Já to štěstí tehdy neměl, ale zase se mi poštěstilo strávit skoro celý den s lidmi, kteří se o památky na tuto úžasnou dráhu starají. A z toho dne vznikly tyto obrázky (pár z nich bylo součástí článku v Dráze v roce 2010), které třeba někoho zaujmou.

Cesta od někdejšího širokorozchodného nádraží k depu Fepasa je tříkolejnicová, trať do Valparaisa k moři byla širokorozchodná, Transandino metrové (používaly se podvalníky, ale nevím zda pro jízdu až do přístavu ve Valparaisu)


Depo společnosti Fepasa, dříve státních železnic EFE


Pára Kitson Meyer používaná až do 70. let na pracovní účely a podvozková ozubnicová lokomotiva řady 200 (SLM, 1961)



Kolem páry se v poslední době strhla aféra, neboť vyšlo najevo, že EFE ji chtějí prodat pravděpodobně by tak zmizela z Los Andes.

Moderní podobu Transandina dokumentuje vedle řady 200 dnes již provozní (tehdy opraovaný) motorový vůz Schindler ADI 1015 a diesel, jehož jsem zatím blíže nedohledával.


Stanoviště Schindlera neslo tehdy známky dlouhého odstavení


Na sluníčku se vyhřívala známá gondola


A pod střechou odpočíval sněhomet Alco naposledy použitý v červnu 1984 v osudné zimě, kdy Transandino skončilo
Úterý, 23. května 2017 - 19:15:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 307
Registrován: 10-2005
Dříči Transandina byly lokomotivy řady 100 (SLM/Brown Boveri, 1927), jež byly sice nefotitelné, ale jež jsem měl možnost prozkoumat podrobněji




A splnilo se i velké přání vidět trojlamelový Abtův ozubnicový stroj.


Příště se několika obrázky "projedeme" po tom, co z trati Transandina zbylo do Las Cuevas.
Úterý, 23. května 2017 - 21:36:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5494
Registrován: 4-2004
Společnost pro obnovu Rajnochovické lesní železnice Vás srdečně zve na Den dětí na RLŽ, konaný dne 27. a 28.5.2017.
Čeká Vás poježdění úzkorozchodnými vláčky, které budou vedeny lokomotivami BN 30u a BND 30.
Vstupné je dobrovolné, občerstvení zajištěno.

[vypravci]
Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…
Plzeňští strojvůdci - popisy, rady, návody a fotogalerie
Středa, 24. května 2017 - 18:34:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 308
Registrován: 10-2005
Pokr. Transandina

Z Los Andes v nadmořské výšce 814mnm trať stále stoupala. Zde o cca 450m výše se nacházelo obtížné místo zvané Salto del Soldado

Jde o dosud provozovanou část do Río Blanco.

Z Río Blanco to již bylo o poznání strmější


a na tomto obrázku je v horním pravém rohu tunel pokračování předchozího úseku a v pozadí na kopci je vidět rýha nejexponovanější části z Juncalu do Portilla, kde trať udělala velký oblouk a přimkla se ke kopci.


Výjezd z této partie následuje zde


Pak bylo závěrečné stoupání do Caracoles (3176mnm) a vrcholového tunelu.


Z vrcholového tunelu na argentinské straně čekají Las Cuaevas


A ještě dva obrázky stanice Polvaredas a protisněhové galerie (bohužel se šmouhou skla autobusu)
Středa, 24. května 2017 - 19:02:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 570
Registrován: 8-2015
Díky za fotky z Chile [happy]
Na fotce 2 (sken Magazín Zlín 2017-6) je polní úzkokolejka na ulici Slovenská. Děda mi v dětství vyprávěl o síti úzkokolejek včetně pozemní lanovky (svážnice?), vedoucí z lomu na kopci a sloužící při výstavbě Lesní čtvrti. Jsou to neověřené pověsti, ale něco by na nich být mohlo [happy] Podrobnosti k dráhám uvítám [happy] Díky Kwasi
Cogwheel
Čtvrtek, 25. května 2017 - 14:09:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4744
Registrován: 1-2012
Nedávno jsem se spolkem www.drahari.info absolvoval pěší terénní exkurzi po stopách jižního konce Baťovy nedostavěné "dálnice" Zlín - Luhačovice, konkrétně z Ludkovic (od nedostavěných přemostění) přes kopec na okraj Luhačovic. Pozůstatky stavebních prací na jižním okraji Zlína - viz např. http://petrfaltus.net/petr-faltus-turisticke-trasy-pesi-vylety-pe sky.php?track=zlin-lesni-ctvrt-kudlov zatím projdené nemám, ale určitě i tam se stavební drážky používaly.
Čtvrtek, 25. května 2017 - 21:41:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2339
Registrován: 7-2005
Byť v knize ing.Bauera moc informací o stavebních aktivitách firmy Baťa nenajdeme, přesto jejich stavební oddělení vládlo rozsáhlou mechanizací. A to dost moderní, poháněněnou spalovacími motory či elektromotory. Firma Baťa měla svou vlastní cihelnu, kam si koupila mašinku. Z vlastní hlíny si vyrobila vlastní cihly a její vlastní dělníci z nich stavěli, čímž se vlastně ušetřilo. Aspoň to tak vidělo vedení firmy. Dnes je to přesně naopak....vše externě
Pátek, 26. května 2017 - 13:24:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 719
Registrován: 1-2012
Pěkná reportáž z Chile, přidám foto letos z května ze stanice Los Andes, tedy spíš z přejezdu před stanicí, směr Los Andes
a poslední směr Valparaiso
Sobota, 27. května 2017 - 20:16:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 722
Registrován: 1-2012
Tady jsou diesely v depu Los Andes


fotografováno v září 2016
Sobota, 27. května 2017 - 21:46:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 572
Registrován: 8-2015
Bolivia motoráky z autobusů / bus railcars: http://www.revistacolectibondi.com.ar/2016/11/23/bolivia-una-trav esia-por-el-valle-en-el-buscarril/

Chile Talca - Constitucion 1000 mm: http://www.amigosdeltren.cl/ramales-ferroviarios-auge-y-agonia ;

Chile Transandino 1000 mm: http://www.amigosdeltren.cl/el-trasandino-los-andes-mendoza

Chile Tocopilla rail 1067 mm: http://sbiii.com/boxcabl3.html ; https://en.wikipedia.org/wiki/Sociedad_Qu%C3%ADmica_y_Minera ; https://hiveminer.com/Tags/ferrocarril,tocopilla/Interesting ; https://bahnbilder.ch/travelogue/318
Četl jsem že Tocopillu zničily povodně v roce 2015? [sad]
Díky Kwasi
Pondělí, 29. května 2017 - 11:37:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1386
Registrován: 5-2009
Četl jsem že Tocopillu zničily povodně v roce 2015?

Ano, povodeň trať vážně poškodila. Tím skončil provoz a trať už nebyla opravena. V současné době je údajně aspoň část tratě (možná celá ??) snesená a aspoň část využitelných vozidel prodaná.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Úterý, 30. května 2017 - 08:50:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 309
Registrován: 10-2005
Tocopilla skončila z rozhodnutí vlastníka SQM pěkně salámově, nejdřív oznámili, že budou studovat, jak s ní naložit a že si to vyžádá asi jeden a půl roku a po roce (loni v listopadu) oznámili, že v krátkodobém a střednědobém horizontu s ní nepočítají. Zajímavá je zůstatková hodnota - 32 mil USD.
Vzhledem k incidentům z poslední doby asi ani místní nelitovali, ale škoda jí... Podobným způsobem už se vlak sápe od moře akorát v Iquique.
Úterý, 30. května 2017 - 09:29:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 310
Registrován: 10-2005
Ještě k tomu Transandinu, toho je fakt škoda. Byla by to super turistická atrakce srovnatelná s Ďáblovým nosem, navíc v atraktivní lokalitě kolem Aconcagui a spojující dva úžasné vinné regiony. Dříve jsem si myslel, že ty laviny v červnu 1984 smetly trať nějak globálně, že to skutečně nebylo k opravě, ale nedávno jsem našel článek z novin, který přesně popisuje, kde to spadlo. Jednalo se jen o vrcholový úsek u Caracoles, který nebyl v žádném exponovaném terénu; sice plošně byla trať poškozena, ale byla to právě místa, kde jsou na diácích dodnes ozubnicové hřebeny. Ale jako záminka uzavření se to ve spojení s tvrzenou neefektivitou ("jen" 135 tun nákladu vyvezitelných nahoru jedním vlakem) velmi hodilo, i když pozdější studie ukázaly potenciál dráhy včetně rentabilnosti. Ona ta Pinochetova diktatura byla vlastně príma, báťuška rozhodl, že bude v Temucu železniční muzeum. A bylo, žádné ciráty. A tak to bylo i s dráhou, syndikáty autodopravců se rády zbavily nežádoucí konkurence, nějaká ekologie desetitisíců litrů spálené nafty v serpentinách na Caracoles nikoho nezajímala. Jenže v 80. letech už o žádnou stabilizaci země, rozvoj a boj proti komunistickým rozvracečům nešlo. Šlo jen o prachy a koryta, což pěkně prasklo na případu Gustíkovy familie.
Úterý, 30. května 2017 - 10:17:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1387
Registrován: 5-2009
Informace o protahování rozhodnutí jsem neměl. Ale zato už asi půl roku po povodni jsem dostal zprávu, že SQM přesouvá těžbu někam k Iquigue a z toho důvodu s obnovou železnice nepočítá.

Bohužel ve stejnou dobu s Tocopillou skončila i železnice do Potrerillos.

V Iquique něco jezdí ? Já jsem měl za to, že tam to skončilo už před pár desítkami let. Tedy trať Ferronoru zavátá pískem by snad měla dosud více méně existovat, ale to je tak asi všechno.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Úterý, 30. května 2017 - 12:18:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 311
Registrován: 10-2005
To jste si asi s něčím spletl, před pár desítkami let přestalo jezdit z Iquique proslulé Longino do La Calera. Ta trať byla asi sjízdná pro cargo celkem vždy, jsou na to i aktuální celní dokumenty apod. Já tam viděl vlak v roce 97 a na internetu se dá také leccos najít. Nevím jak zrovna teď, ale ještě před cca třemi lety tam jezdil i vlak pro turisty (spíš mne překvapilo, že mašinu měli až z Llanty, což znamená, že je sjízdná dost podstatná část Red Norte). Nedošlo tam k postižení povodněmi jako třeba na té trati z Charañal do Potrerillos, která na 40 km úplně zmizela. To se ale jedná o spodní část do Barquita k moři, úsek z Diego Almagro do Potrerilllos včetně nejkrásnější části z Montadonu byl nedotčen a objevuje se v jednom aktuálním projektu na propojení s Argentinou (čímž netvrdím, že tam aktuálně něco jezdí, ale s ohledem na to, že Potrerillos je jako další město duchů památkou jako Sewell, možná tam někdy něco turistického vznikne).
Středa, 31. května 2017 - 10:55:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1390
Registrován: 5-2009
Ke Transandinu se vztahuje také toto tehdy ještě rozpracované kolejiště, které bylo v roce 2012 k vidění na výstavě ve švýcarském Adliswillu.



Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Středa, 31. května 2017 - 12:23:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 314
Registrován: 10-2005
Zmar:
"Ke Transandinu se vztahuje také toto tehdy ještě rozpracované kolejiště, které bylo v roce 2012 k vidění na výstavě ve švýcarském Adliswillu."

To je moc pěkné[ok] Nevíte, jestli to bude někde někdy k vidění?

Paradoxně, ono není úplně vyloučeno něco i na tom skutečném. Poté, co vyšlo najevo, kolik by stál údolní tunel, je definitivně zřejmé, že z toho nic nebude a tedy alespoň, to co stojí, se nezničí. A v souvislosti s tím, se na argentinské straně řeší, zda nevyužít některý z úseků v dobrém stavu pro doplnění turistických atrakcí, zejména kolem Cacheuty, kde jsou horké prameny. Trať nevlastní stát, nýbrž provincie Mendoza. Bohužel z původních vozidel se nedochovalo nic, resp. jen trosky.

Nová spojnice, pokud někdy, by spíše vznikla na jihu širokorozchodně mezi Lonquimay-Zapalou, případně na severu metrovkou v oblasti Tinogasta - Potrerillos.
Středa, 31. května 2017 - 13:06:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1391
Registrován: 5-2009
Nevíte, jestli to bude někde někdy k vidění?

Pravidelné výstavy amerikanistických modelářů v Adliswillu už skončily. Něco trochu podobného snad jednou za pár let pokračuje někde v Německu. Tam by asi mohlo být kolejiště k vidění. Bohužel bližší informace nemám.

V Adliswillu byly i další modely podle amerických úzkorozchodek:





K tomu jsem vyhrabal ještě dva snímky z modelu Transandina:

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Neděle, 04. června 2017 - 06:42:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 581
Registrován: 8-2015
JAP zrušená elektrická úzkokolejka 1067 mm: http://noguchihifuka.life.coocan.jp/sub7.htm ; http://dampfhof.net/r~Jothers01hachimori.htm ; http://c5557.photoland-aris.com/hatumori3.htm ; http://tsushima-keibendo.a.la9.jp/JNR-gonou/gonou-hachimori.html
Stránky jsou japonsky, luštil jsem je přes překladač [happy] Líbí se mi, jak upravená důlní lokomotiva posunovala nákladní železniční vozy [happy]

Neděle, 04. června 2017 - 08:17:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2342
Registrován: 7-2005
jedna drobná úzká o rozchodu 550 mm byla postavena v roce 1890 od skladiště ve stanici Kartitz (trať StEGu do Podmokel), později Choratice, též Dobkovice-Choratice, dnes jen Dobkovice. Na "kontaminaci" jsou vidět původní baráky fabriky, byť již s přístavbami
hank
Neděle, 04. června 2017 - 09:24:28  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Zdepa 2342: Jaký byl asi účel té větve kolmo k labskému břehu?
Trolleybus
Neděle, 04. června 2017 - 10:33:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2765
Registrován: 5-2002
K čemupak bylo to, co je na následující fotce? Vypadá to jako mobilní přemostění točny, ale nějak nechápu, proč takovou konstrukci používat, muselo to docela výrazně komplikovat provoz...
https://1gr.cz/fotky/idnes/17/061/org/FRO6bad3d_4profimedia_03336 90150.jpg
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci
Neděle, 04. června 2017 - 11:15:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1125
Registrován: 9-2005
Já bych řekl,že je to něco na způsob přesuvny.
vždy
Neděle, 04. června 2017 - 12:18:57  
Neregistrovaný host
94.113.221.6
mi to přijde jako, přijedu s mašinou v předu, najedu na forichtung, uhnu s mašinou, přetáhnu vozíky, vrátím mašinu na opačný konec vláčku.
Cogwheel
Neděle, 04. června 2017 - 13:32:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4774
Registrován: 1-2012
hank: Když v těch Dobkovicích-Choraticích byla "Juttefabrik", mohlo tam zřejmě jít o výrobu pytloviny či provaznického zboží. Podnikatelé patrně původně předpokládali dovoz surovin - juty, kokosových vláken, sisalu a podobných přírodních vláknin loďmi po Labi z Hamburku. Dnes už jsou tato hrubá přírodní vlákna polozapomenutá - většina pytloviny, lan a provazů se vytábí z vláken syntetických. Dříve ale např. "manilské konopí" bylo vyhledávanou kvalitní technickou surovinou.
Neděle, 04. června 2017 - 14:57:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2343
Registrován: 7-2005
ad hank - Jirka to pravděpodobně dost dobře odhadl. Původní záměr byl napojit továrnu na oba významné dopravní systémy té doby - železnice, vodní doprava. Ale podle plánku lze usuzovat, že při komisi se zjistilo, že postavena byla trať jen od velké dráhy
hank
Neděle, 04. června 2017 - 20:18:30  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Cogwheel, Zdepa: Logiku to má, ale chybí mi tam přístaviště... Nevím nic o tom, že by nějaké bylo zrovna na uvedeném místě. (Samozřejmě se mohu mýlit.)

Nicméně ty křížky nejspíš znamenají, že to nebylo realizováno.
Cogwheel
Pondělí, 05. června 2017 - 14:27:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4778
Registrován: 1-2012
Co si okolo roku 1890 představujete pod pojmem "přístaviště"? Nákladní člun tam mohl být na několik hodin zakotven, případně uvázán k nějakému kůlu, v lepším případě k železnému pacholeti či kruhu vetknutému do břehu. Vykládka toho koloniálního zboží (určitě ho nebyla plná loď - tehdejší labské nákladní čluny už nosnost okolo 500 tun mívaly) mohla probíhat po fošnách, položených z lodi na břeh. Stejným způsobem (pomocí trakařů na dosti úzkých fošnách) ostatně v té době probíhala např. v Ústí nad Labem ruční nakládka lodí podkrušnohorským hnědým uhlím. Žádná kolmá přístavní hrana nebyla potřeba.
Labské nákladní čluny tehdy také mívaly sklopný stěžeň - a k němu připevněné ráhno, které mohlo fungovat i jako primitivní jeřáb. Ten by nějaké ty balíky juty, sisalu či konopí určitě také unesl a přeložil na břeh.
Z výkresu je ale stejně patrné, že úsek od fabriky k břehu Labe (oproti původnímu záměru) postaven nebyl.
Cogwheel
Pondělí, 05. června 2017 - 19:51:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4779
Registrován: 1-2012
Ještě doplňující vysvětlení: Stěžeň a plachta byly tehdy používány na labských nákladních člunech kvůli poproudní plavbě samotíží (aby loď byla ovladatelná, musí mít trochu jinou rychlost, než říční proud). Takže řetězový či později kolesový remorkér dotáhl proti proudu Labe do severních Čech několik člunů (ložených např. koloniálním zbožím) - a zpět po proudu do Německa tato plavidla (ložená hnědým uhlím nebo třeba ovocem ze "zahrady Čech") již obvykle plula samotíží (s použitím plachty kvůli řiditelnosti).
hank
Pondělí, 05. června 2017 - 21:49:33  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Cogwheel: Děkuji. Já nějakou základní představu o labské plavbě a její historii mám. Jen mi připadalo zvláštní, že by na soudobé mapě nebyla žádná zřetelná stopa po nějaké úpravě nábřeží u fabriky, která by chtěla šífy nakládat/vykládat ve vlastní režii. (Ledaže by tou stopou byla ta poznámka v mapě "Elbe Stein Damm". Ale k tomu mi zase nepasuje, že přilehlé pozemky jsou označeny jako louky.) Známé labské přístavy v Ústí na levém břehu byly veřejné, ale na pravém břehu byla např. balírna rýže (největší v tehdejší monarchii), která měla vlastní přístaviště. Něco takového bych asi čekal i v daném případě.
600 mm
Úterý, 06. června 2017 - 19:16:58  
Neregistrovaný host
109.108.114.1
Tak 1.6. 2017 proběhl první zkušební zátop. Samozdřejmě má Henšlík ještě nějaké dětské nemoci,ale od té doby už proběhl 2 a 3 zátop a je to lepší a lepší,máme z něj velkou radost [jidlo]

Úterý, 06. června 2017 - 19:41:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2452
Registrován: 1-2006
600 mm : paráda, blahopřeju ! [ok] [vypravci]
Úterý, 06. června 2017 - 20:23:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2453
Registrován: 1-2006
Možná to tu už bylo, ale pro jistotu dávám odkaz historické fotomapy Slovenska, 40. - 50. léta. Např. průmyslová železnice grófa Pálfiho ve Smolenicích jest tu krásně k nalezení [vypravci]
EIO
Středa, 07. června 2017 - 07:53:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 5-2017
600mm

Chlapi, klobúk dolu pred Vami! [ok]
WEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR [happy]

Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní.
J. Spišiak, ex Policajný prezident SR [kecal]
600 mm
Středa, 07. června 2017 - 08:27:10  
Neregistrovaný host
109.108.114.1
Kdo by chtěl vidět Henšlíka 12311/1913 v plné kráse,tak bude jezdit teť v sobotu 10.6 ve Zýšově [masinka]
Středa, 07. června 2017 - 14:51:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7003
Registrován: 9-2003
Nádhera!Perfektní[masinka] Přeji mnoho šťastných kilometrů,ať vám mašina dělá radost.[happy]
..pořádná mašina má kotel a komín..
johnykiller
Středa, 07. června 2017 - 15:35:32  
Neregistrovaný host
95.103.63.207
600 mm:

Gratulujem k úspešne zavŕšenej oprave! Budem rád, keď sa niekedy do Zbýšova dostanem a keď tam budem, určite nevynechám príležitosť sa s ním povoziť. [ok] [masinka]

Ináč ako jazdí? Ide kľudne? Dúfam, že neskáče. Poznám jednu nedávno opravenú paru, ktorá, bohužiaľ, skáče a doteraz sa s tým nič neurobilo, ale ktorá to je, nebudem menovať. Tí, ktorí sa s ňou zviezli, vedia.
Středa, 07. června 2017 - 15:47:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 805
Registrován: 10-2006
600 mm: Perfektní, veliká gratulace [ok]
Čtvrtek, 08. června 2017 - 20:38:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 10-2008
Paráda , musím to přijít očumět . [happy]
Pondělí, 12. června 2017 - 09:43:12  
Neregistrovaný host
193.86.175.218
Pro 600 mm : připojuji se ke gratulacím ke zprovoznění další nádherné parní lokomotivy. Teď je příležitost vybudovat z původních dílů mnou již zmiňovaný "pomník" , aby měla veřejnost představu, kolik práce dá zprovoznění dlouhodobě odstavené a vlastně již "odepsané" lokomotivy. Původní díly nenatírat, ať je vidět jejich stav, poskládat tak jak byly na původních místech, namísto podvozku nějaký sokl. Budku zpřístupnit dětem a vše umístit pod jednoduchý přístřešek. Mohla by "zapózovat" opravená lokomotiva vedle poskládaných "odložených" dílů? Jen návrh. A otázka: plánujete osadit písečník?
dr
Pondělí, 12. června 2017 - 17:00:15  
Neregistrovaný host
195.91.5.116
johnykiller:
"600 mm:

Gratulujem k úspešne zavŕšenej oprave! Budem rád, keď sa niekedy do Zbýšova dostanem a keď tam budem, určite nevynechám príležitosť sa s ním povoziť. [ok] [masinka]

Ináč ako jazdí? Ide kľudne? Dúfam, že neskáče. Poznám jednu nedávno opravenú paru, ktorá, bohužiaľ, skáče a doteraz sa s tým nič neurobilo, ale ktorá to je, nebudem menovať. Tí, ktorí sa s ňou zviezli, vedia."
to neznamena že ked je zelena tiež bude na.....
ešte že to nerobila ta istá firma...
EIO
Úterý, 13. června 2017 - 10:17:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 5-2017
Krutwig skáče? Ako tomu mám rozumieť, že skáče? Má trhaný chod alebo sa vrtí na koľajniciach? [coze]
WEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR [happy]

Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní.
J. Spišiak, ex Policajný prezident SR [kecal]
600 mm
Úterý, 13. června 2017 - 10:46:23  
Neregistrovaný host
86.49.74.38
Písečák bude již brzo hotov,(opět novostavba) a namontován. Chod lokomotivy se zatím zdá po ujetí 50 km klidný,výfuky pravidelné akorád je stroj ještě trošku tuhý,ale on si všude ty vůle udělá pomalu sám,všechny kluzné ložiska chodí vlažná,tak jak mají,kotel vaří taky supr.Prostě je to opravdu radost [jidlo]

Úterý, 13. června 2017 - 17:40:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2349
Registrován: 7-2005
Na jednu stranu je zajímavé bádat ve starých papírech a občas nacházet i neuvěřitelné souvislosti, ale někdy se člověk musí zastavit dlouze podrbat....
Pokud nekecají seznamy výrobců dodaných od německých kolegů, tak v této chvíli znám na lesní dráze u Mirošova (Kolvínka) už 9 motorových lokomotiv Jung typu ZL 105......
A vlastně je potvrzenovo jen 6, co na podzim 1946 odvezla armáda...
No a pokud úředník/voják napsal dobře tovární čísla, tak se jedna z nic časem vrátila skrze stavební průmysl, aby jí provozovaly nedaleké železárny v Hrádku u Rokycan a tam ji v polovině 80.let zrušili.