Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 30. 4. 2017 « předcházející | další »

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 30. 4. 2017

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Středa, 05. dubna 2017 - 17:31:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 798
Registrován: 10-2006
600 mm: nejsem párař, tak to tak nepoznám, mě už to přišlo, že to musí každou minutou frčet [rofl] Držím palce, každou další fotku očekávám s velkým nadšením a hlavně s obdivem [ok]
Středa, 05. dubna 2017 - 22:28:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6933
Registrován: 9-2003
600mm - no krása,mnoho zdaru..[masinka]
Ad. zázrak ze Slovenska..360-tisíc €. za mizerný kilometr..není to trochu moc?[uhoh]Nevím,ptám se..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 00:14:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1335
Registrován: 3-2006
600 mm - no, jde vám to hezky od ruky jen co je pravda [ok] my snad vyjedeme na Velikonoce. Chtěl bych se zeptat na něco mimo páru - na fotce je vidět dvoukotoučová bruska na 380V , podle vzhledu soudím že by mohl být výrobce Prakovské strojírny. Pokud jo, jak se dá dostat k namazání ložisek hřídele co na ní jsou brusné kotouče a uvnitř stroje tam vede od motoru dvojice klínových řemenů? (minulý týden jsem to dotáhl do dílny a potřeboval bych ty ložiska vyčistit a namazat). [satan] z [masinka]
Tatranka
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 09:56:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 847
Registrován: 9-2011
Alf

No neviem. To záleží koľko z toho sa má ako vždy uliať bokom... [proud]
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 10:35:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3445
Registrován: 9-2005
Ad. zázrak ze Slovenska..360-tisíc €. za mizerný kilometr..není to trochu moc?[uhoh]Nevím,ptám se..

360 000 € cca necelých 10 milionů korun. Pokud v tom má být i převezení a oprava mostu či další stavby kolem, pak je to v rámci dotace, tj. stavěno dodavatelsky, ještě přijatelná cena. Samozřejmě, že i tak je to moc, neb dobrovolné spolky by z toho svépomocí postavili těch kilometrů (plácnu) deset a já bych z toho pro srovnání nezabezpečil ani jeden přejezd [biggrin], atd.

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
Tatranka
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 12:47:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 848
Registrován: 9-2011
Pepa I

Teória relativity v praxi... [biggrin]
Myslím, že to bude tak ako uvažuješ, všetko dodávateľsky, prevoz a oprava mostu, úprava okolia, projekty, povolenia a štemple tiež dačo stoja...
Pátek, 07. dubna 2017 - 00:32:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2304
Registrován: 7-2005
ad 600 mm - jde vám to hezky od ruky, tak je škoda něco uspěchat. Raději pomalu a polehoučku, než kvůli nějáky slávě se uhnat s jazykem na vestě....
Takhle jsem zažil na Balogu honem, honem dodělaný motor Ráby, která se měla 1.5., po mnoha letech, ukázat v provozu. A kdyby někoho rozumného tehdy nenapadlo se s ní projet někam dál, než po staničce, tak se ten válec roztrhnul mezi lidma při zahájení a mohl být průser "jak brno".... takhle to odneslo jen leknutí plné kabiny lidí a nás pár jedinců, co byli ve voze, a nějaké té lesní zvěře. A nebýt Gebusy na prdeli, tak jsme to tlačili na výhybnu ručně...
600 mm
Pátek, 07. dubna 2017 - 13:16:56  
Neregistrovaný host
109.108.114.1
Zdepa - moje řeč,záměrně jsme nikde neuváděli, kdy lokomotiva vyjede [vypravci][masinka]
Kovářmirek - kde jsou jaká mazací místa jsme ještě nezkoumali,ale myslím že hřídel na které jsou brusné kotouče je zároveň osa kotvy!!
Pátek, 07. dubna 2017 - 15:51:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2305
Registrován: 7-2005
ad Kovářmirek - stejná bruska je užívána v dílně mého zaměstavatele a nejsem si jistý, že by tam posledních 20 let někdo hledal mazací místa. Ale mohu se mejlit a třeba chodí údržba strojů přes den, když je člověk na noční.... [wink]
Pátek, 07. dubna 2017 - 22:50:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1336
Registrován: 3-2006
600 mm - motor to má dole, jak je zepředu a z boků větrací plech na šroubky. Jestli teda myslíš kotvu motoru. Ta moje potvora má motor MEZ Mohelnice velikosti dobře narostlé dýně. Hrabal jsem se v tom, protože jsme hledali s elektrikářem proč nejde jedna fáze.

Zdepa - Balů, ona ta bruska leta ležela (doslova, na zádech) kdesi ve stodole se střechou cedníkovitou a ložiska se trochu ozejvaj. Je možný že se třeba nehnula posledních pětadvacet let. Našel jsem na ní od myší ožranej lístek v celuloidu , na kterém se dalo s bídou rozluštit ...tento stroj je v socialistické péči učn..... a zbytek hliníkového štítku s emblémem ČKD a nápisem Učňovské závody přinejtovaný vpravo od doškrábaného výrobního štítku.
Cogwheel
Čtvrtek, 13. dubna 2017 - 09:35:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4669
Registrován: 1-2012
Těžba magnezitu, Košice-Bankov, cca 1952: https://www.youtube.com/watch?v=jN12pOHc9cE
Tatranka
Čtvrtek, 13. dubna 2017 - 16:34:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 852
Registrován: 9-2011
Cogwheel

Bejvávalo... Rozhodne magnezitka v Ťahanovciach je niečo, čo Košičanom dávno nechýba a chýbať nebude. [wink]
Čtvrtek, 13. dubna 2017 - 19:54:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2306
Registrován: 7-2005
Škoda, že na filmu není vidět, zda vláček tlačí jedna ze dvou benzolových "orenštajnek" typu S10a dodaných pro Magnezitové závody Herkules v Bankove u Košic v roce 1926, kdy se doprava zmechanizovala. Mašinek tohoto typu moc u nás neběhalo a velmi brzy je vytlačily naftové motory.
Soupis po znárodnění z 01/1946 je tam stále uvádí. Ale na přelomu 40/50.let se do hornictví cpalo hodně peněz, čímž se hodně ruční práce zmechanizovalo. Samozřejmě i horizontální kolejová doprava...
Podnik Manganokyzové huty a bane n.p. Lubeník, pro závod Košice, pořídil v roce 1954 několik nových důlních lokomotiv Galy typu BSD 9. A další i do Jelšavy....
Pondělí, 17. dubna 2017 - 07:43:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 548
Registrován: 8-2015
HU zrušená elektrická úzkokolejka Dorogi Homokvasut 760 mm: https://www.youtube.com/watch?v=3yMxmQ51Sdk ; https://hu.wikipedia.org/wiki/Dorogi_homokvas%C3%BAt ; http://iho.hu/hir/az-utolso-felsovezetekes-kisvasut-150531 ; http://www.kisvasut.hu/jarmulista/view_jarmu.php?kod=U471,0013&i= 6729 ;
Četl jsem, že tam byly dva rozchody 580 mm a 760 mm? Kdo ví více? Fotky z WWW [happy] Díky Kwasi

Pondělí, 17. dubna 2017 - 07:47:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 549
Registrován: 8-2015
South Africa Sandstone rail museum parní drezína : https://www.facebook.com/SandstoneEstates/photos/a.15328924485068 3.1073741829.153253614854246/688155408030728/?type=3&theater ; https://www.facebook.com/keyserlocomotiveworks/ ;

South Africa velká dieselelektrická lokomotiva 610 mm: https://en.wikipedia.org/wiki/South_African_Class_91-000
Líbí se mi parní drezína postavená z modelu parní lokomotivy (prý s ní jeli asi 50 km?) i velká diselelelktrická lokomotiva na rozchod 610 mm [happy]



Cogwheel
Pondělí, 17. dubna 2017 - 19:45:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4674
Registrován: 1-2012
O důlních a pískových úzkokolejkách u Dorogu mám toto:
application/pdfDorog-banske a pieskove
Dorog-banske+pieskove.pdf (286.6 k)

Před lety, během dovolené ve Štúrově, jsme si s kamarády část tras těchto již zrušených úzkokolejek procházeli. Z Ostřihomi je to vlakem a autobusem kousek.
Středa, 19. dubna 2017 - 08:58:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 4-2011
Zdravím vospolok! Hľadáme s kamošom "Návestné a dopravné predpisy pre úzkorozchodné lesné železnice ČSŠL, Bratislava: Čs. št. lesy, n.p., 1950, 127 s." - Má niekto resp. vedel by poradiť, kde by sa dalo k nim dostať? Vďaka za každú pomoc! [uhoh]
LŽ Ladzany (Hont. Tesáre - Záholík)
Předpisy
Středa, 19. dubna 2017 - 09:23:34  
Neregistrovaný host
213.155.225.246
Určitě je mají v Moravské zemské knihovně v Brně. Měl jsem je půjčené asi před dvěma lety.
https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000442799
Stará vechtrovna.
Středa, 19. dubna 2017 - 19:16:14  
Neregistrovaný host
37.188.154.11
Poptávka: Vážení přátelé, dokázal by někdo poradit nějaký odkaz-pramen-poznatek , ke zrušené drážce Nové Hrady žst. - kamsi za obec Blata (jižní čechy)? Objevil jsem zakreslené těleso v podrobné současné mapě a problematiku bych rád nastudoval detailněji. Za věcné cenné rady předem děkuji. Vechtr . [masinka]
Středa, 19. dubna 2017 - 21:46:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3028
Registrován: 5-2002
Stará vechtrovna > odkaz
BSDKučerapavel
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 09:22:51  
Neregistrovaný host
178.255.168.28
Lesní dráha Nové Hrady-Jakule žst. - Blato - hájovna Klín.

- Nové Hrady žst. (Jakule), pila, tov. na rašelinu (v místě dnešní Prefy) – Blato – háj. Klín -- lesní porost, (od Blata – odbočka do rašelinových polí směrem k Hranicím). Trať po r. 1950 sloužila jen k těžbě rašeliny a byla přestavěna z rozchodu 700 mm na 600 mm.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 1-3.1-2.1.1-8 700,(720),600 6 332 1874 – 1983 A, NMV, M,

Původně lesní dráha začínala u nádraží Nové Hrady-Jakule (pila, továrna na zpracování rašeliny, později Prefa ŽPSV), pokračovala do osady Blato a dále k hájovně Klín (nákladiště) kde končila v lesním porostu. Od Blata byla postavená odbočka do těžby rašeliny (borků), směrem na obec Hranice, nákladiště Trpnouze a Bavluk. Doprava rašeliny se v pozdějších letech do továrny na Jakuli se stala dominantní. Trať byla postavená schwarzenberskou lesní správou na pronajaté části lesů od knížete Buguoye v r. 1874, (koncese vydaná Výnosem bývalého ministerstva obchodu ve Vídni č. 30803 z 23.10.1873. Zahájení provozu povoleno Výnosem bývalého místodržitelství v Praze č. 8640, z 1.1.1874).
Měla rozchod 700 mm (udáván i 720 mm), stavební délku 6 332 m, sklon 1,99 promile, minimální poloměr oblouku hlavní trati 50 m, na odbočkách 20 m. Doprava byla prováděna volskými zápřahy. Po I. světové válce zde byly dány do provozu motorové nákladní vozy. Po II. světové válce začaly dopravu zajišťovat motorové lokomotivy typu KML5, MD2Š, BN30. V letech 1960-62 byla trať přestavěná na rozchod 600 mm, (kolej 80 mm/12 kg). Výtěžnost rašelinového ložiska u Hranic se snižovala, doprava přecházela na silnici a tak v r. 1983 byla dráha zrušena. Stav tratě po přestavbě: na Jakuli za Prefou byla výhybna s výsypkou na auta a výtažnou kolejí, na Blatě kusá odbočka k hájovně Klín, kusá kolej do depa (dvě stání), snad i výhybna ?, trať pokračovala do těžebních polí rašeliny, kde se odbočky stavěly podle momentální těžby.

--- v této lokalitě byla ještě jedna krátká rašelinová drážka v Hranicích-Trpnouze kde byl drtič na rašelinu a vedla do rašelinového těžebního pole Pavlík. V letech 1930-1940 ?, byla v provozu pod fir. Lang a syn, a fir. Jaroslav Klimonda. Rozchod měl být 700 mm (systém Dolberg), délka 800 m, provoz animální.
--- Fota s Blata a výsypky na Jakuli jsou na archivu, K-reportu pod BSD 5. 5. 2010.(archiv BSD)
hank
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 11:38:26  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
BSD: Motorové nákladní vozy? Co je o nich známo?
Albert
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 12:32:49  
Neregistrovaný host
109.80.75.176
Stará vechtrovna.
doporučuji zajímavé starší příspěvky od BSDKučerapavel a to včetně mimořádně zajímavých fotek

http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3077678

http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1778700
Cogwheel
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 14:52:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4681
Registrován: 1-2012
Ad "motorové nákladní vozy" na rašelinové úzkokolejce po 1. světové válce - to byl nejspíš nějaký po válce rozprodávaný přebytečný materiál pro vojenské polní dráhy od fy Puch resp. Austro-Daimler (u Rak.-Uh. armády byl zavedený rozchod 700 mm). Např. aplikace pro lesní dráhy mohla vypadat nějak takto:

(různí provozovatelé si to všelijak upravovali, kapotovali apod.).
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 16:54:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 498
Registrován: 11-2002
Dobrá reportáž na pokračko z môjho regiónu.

http://malackepohlady.sk/?p=21694
hank
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 17:22:59  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Cogwheel 4681: Děkuji.
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 22:23:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10630
Registrován: 4-2003
Nedávno jsem na FB narazil na fotku nějaké rodinky s dětmi a byla tam uzkorozchodná železnice. Byl u toho popisek Hracholusky a vypadalo jak v nějakém campu.
Nevíte kde by to mohlo být ?? Bohužel tu fotku už nemohu najít,ale zřejmě v plzenském kraji ,ale http://www.plzeneckazeleznice.cz/ tohle to nebylo ...
http://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Jnd
Sobota, 22. dubna 2017 - 16:29:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 492
Registrován: 11-2007
Ad Jnd:
Pokud se jednalo o úzkorozchodnou dráhu poblíž Hracholusek, mohlo jít o dráhu, která je součástí Hornického skanzenu ve Stříbře. Viz: http://www.hornickyspolekstribro.cz/strana/oteviraci-doba/. Trať je dlouhá 350m, rozchod 600mm. Vláček je tvořen lok. BND 30 a dvěma osobními vozy Pullmann. Vláček jezdí pouze na povrchu při řece Mži (do štoly by se nám nevešel). Bližší na stránkách Hornického skanzenu, případně Hornicko-historického spolku Stříbro. Každopádně doporučuji návštěvu. Případné další dotazy mailem.
Sobota, 22. dubna 2017 - 17:07:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10637
Registrován: 4-2003
814914

Jo jo to by mohlo být ono .. koukám na fotky a cesta vedle kolejí tam je ...
Dík [vypravci]
http://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Jnd
Úterý, 25. dubna 2017 - 15:37:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 444
Registrován: 9-2006
Fotka pěkná ale kdo zná Petra Klinovského tak ví, že ten komentář je poněkud přitažený za vlasy! Hlavní problém lokomotivy byl v nekvalitních podbrezovských trubkách a né v obsluze!!Co tím asi autor sleduje??Proč hází špínu na někoho kdo dal OLŽ kus života?
http://www.zeleznicny.net/modules/xcgal/displayimage.php?pid=2999 4
Petr_k
Úterý, 25. dubna 2017 - 15:51:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11917
Registrován: 4-2003
Autorem snímku je KoKel... tím je řečeno snad vše.
DIE VERGELTUNGSAFFE!
Mír není zárukou ničeho.
Válka je zárukou práce.
(Pán Well)
Úterý, 25. dubna 2017 - 20:52:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2318
Registrován: 7-2005
ad Hrabe - ono to asi nebylo jen o trubkách, když si opraváři přijeli do Prahy nafotit původní dílči výkresy ČKD k rozvodu a podvozku....
Boris
Úterý, 25. dubna 2017 - 21:25:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3184
Registrován: 6-2002
Otázka je, jak ta mašina byla naposledy udělaná. Dřevěným špalkem podšprajcnutý válcový kotel na mě nedělal moc dobrý dojem, takže pokud bylo víc věcí udělaných takhle, muselo se to dřív nebo později projevit. Ale neznám žádná bližší fakta.
Úterý, 25. dubna 2017 - 22:02:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 445
Registrován: 9-2006
Bavme se teda o tom jak to poskládali v OLPASe a né o neodborné obsluze! Ono když už byla mašina na Tanečníku, tak se s tím zázraky dělat nedaly.At Boris: Ten špalek pod válcovým kotlem jsi viděl kdy, za provozu??
Boris
Úterý, 25. dubna 2017 - 22:20:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3185
Registrován: 6-2002
Jo, za provozu, 2012.

(Příspěvek byl editován uživatelem boris.)
Středa, 26. dubna 2017 - 06:41:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 446
Registrován: 9-2006
To by mě fakt zajímalo jak se dá podšprajcnout dřevěným špalkem válcový kotel??
Cogwheel
Středa, 26. dubna 2017 - 09:41:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4686
Registrován: 1-2012
Relativně nedávno prý také byly (u normálněrozchodných parních lokomotiv) problémy s přehřívačovými kolínky - též z produkce Železáren Podbrezová. V této souvislosti bych se chtěl zeptat, zda Kč-4 ex PLŽ při nedávném muzejním provozu v Pribylině měla funkční přehřívač, resp. zda ho bude mít, až bude opět provozní? (Je to zřejmě jediná úzkokolejná lokomotiva s přehřívačem na Slovensku.)
Boris
Středa, 26. dubna 2017 - 11:27:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3186
Registrován: 6-2002
Hrabe: Fotku nemám, ale výřezem ve vaně kolem rozvodu tuším bylo vidět, že mezi rámem a kotlem je narvaný kus dřeva. Volně položený tam nebyl.
Středa, 26. dubna 2017 - 14:42:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1338
Registrován: 3-2006
Co vím a nejen já, kdo jsme se kolem Gontkuláka motali při opravách v Olpasu a i potom na Tanečníku, tak Peťa spoustu věcí dodělával a dolaďoval za provozu ať už třeba hádající se rozvod, různost šoupátkových tyčí, vyměření, napaječe... v Olpasu při opravách a po nich nebylo možný všechno vyzkoušet v provozu a dodělat. No a opravdu podrobný výkresy při opravě k dispozici chlapům v Krnově nebyly, spousta věcí se musela dodělávat, doměřovat a odhadovat a vymejšlet na mašině a že ta byla vyrajtovaná jak cirkusácká kobyla a prorezlá jak Titanik padesát let po potopení je nasnadě. Běhěm prvního půl roku provozu a v zimě poté Peťa Klinovský dal mašinu dohromady tak, že se nic nehřálo, nešprajcovalo, neklepalo a nehádalo. Stovky hodin poctivý a dobrý práce na ní udělal po šichtách na OLŽ a ve svým volným čase. Problém skutečně byl jak napsal Hraběcí s trubkama a to vedlo k odstavení stroje z provozu a čekalo se na opravu kotle. A nebylo to zanedbanou péčí o kotel. Začaly téct trubky a nebyl Gontkulák jediná mašina, opravovaná ve stejném čase, která po třech či čtyřech letech provozu měla potíže s kotlem. Tvrdím že Peťo Klinovský se o stroj staral dobře a poctivě a páře rozuměl. A nemám to ze šotoušení někde po loukách kolem sedla Beskydu,nebo z poslouchání telegrafních drátů, byl jsem přímo na mašině i v hajcu. Kdy kurnik ty štváčské pomluvy těch, pro které mají na Balogu nádhernou zkratku, přestanou??
Boris
Středa, 26. dubna 2017 - 16:33:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3188
Registrován: 6-2002
Však je všechno tak jak má být, ne? Za odměnu byl vyštván.
Středa, 26. dubna 2017 - 16:42:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 9-2006
Kovářmirek: Mirku dík za Tvůj nestranný pohled.
Středa, 26. dubna 2017 - 21:40:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1339
Registrován: 3-2006
Boris - no a to ale vůbec není dobře a ani jak by mělo v normální a slušné společnosti být. Nebýt Peti Klinovského, který měl už jako dorostenec a kdo ví jestli ne dřív než se šel učit "na železničiara" vizi toho že se na koleje mezi Tanečníkem a Beskydem vrátí život, nebýt toho že za tím zabejčeně šel a ještě předtím než se stal zaměstnancem muzea tak chodil prosekávat a čistit trať, zachraňoval co se dalo a dá se říct zabránil i rozkradení kolejnic nenechavci, nebýt jeho tak je topírna na Tanečníku dnes zbořeniště. Trať rozkradená a zarostlá a Tanečník zpustlej.. Určitě to nebylo jednoduché, přesvědčit šéfku muzea o proveditelnosti revitalizace Tanečníku, o tom, že to má smysl, dokázal z hajcu, kde byla jen kolej a díra v zemi jako studna na vodu pro mašinu a starý kamna kde si mohl zatopit aby si měl na čem uvařit polívku nebo čaj ale topírnu ani náhodou nevytopily, udělat docela moderní dílnu s potřebným vercajkem. Ano, s něčím mu pomohli přátelé, kamarádi, nadšenci pro KOLŽ-ku, milovníci toho nádherného koutu na pomezí Oravy a Kysuc ale tím hlavním motorem, hybatelem, určovatelem dění byl Peťo. Nesmlouvavý a důsledný traťmajster, mechanik, strojník, pochůzkář, topič i mašinfíra, vedoucí provozu a i celého areálu. Nesmlouvavý k šlendriánu a špatné práci ať už na svém nebo za Beskydem na úvratích. Z ničeho dokázal udělat něco, co fungovalo a bylo oblíbené, to byl velký úspěch a pak když se podařilo oživit Gontkuláka, to byl taky úspěch a ten se prostě některým lidem vůbec nelíbil. Vyštvali Krůžok, znechutili dobrovonickou práci mnoha lidem okolo železničky, posléze vyštvali i Peťu.

Hrabě - můj pohled bohužel není úplně nestranný právě proto že jsem se kolem parních mašin i železničky ať už před nebo za kopcem trochu motal...ale ve srovnání s jinejma, třeba Martinem Kouřilem, Jožkou Němečkem a spoustou dalších kolem KRŮŽKU, jsem vlastně udělal úplný minimum.
drevena kolajnica
Středa, 26. dubna 2017 - 23:19:32  
Neregistrovaný host
195.91.5.95
Hrabě,jasne je že mame na Slovensku dalšiu drevenu lokomotivu[happy]Peto to robil z láskou a hlavne sa bol ochotný sa to naučit.Som zvedaví kolko to vydrží po hromade.Len škoda že sme to všeci zaplatili a to zbytočne!!!
Tatranka
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 09:45:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 923
Registrován: 9-2011
Keď to tu čítam je mi blivno! A keby to aspoň bol ojedinelý prípad, ale nie je... [sad]
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 12:26:13  
Neregistrovaný host
193.86.175.218
Vážení, nic nového pod sluncem.Neznám všechny podrobnosti, ale historie nás učí, že vždy v podobných případech proběhne děj asi následovně: Velká idea, nějaký úkol (politický, technický, umělecký), který vyžaduje nadstandartní osobní nasazení a odbornost.Jakmile začne být patrné, že by z toho mohlo něco kápnout, vždy se najde někdo, kdo zpočátku vypadá, že vše podporuje, navenek se tváří, že mu nezáleží na ničem jiném než na zdaru celé akce a nezřídka se opravdu angažuje. Ovšem velmi často nevyniká přílišnou odborností, zato je velmi výřečný a přesvědčivý zvláště vůči nepříliš odborně zdatným osobám. A zatímco odborník (to slovo budu asi často používat) se zavrtá do problému v dílně, atelieru, studovně, prostě někde, kde dělá práci pro laika často nepřitažlivou a nepochopitelnou, osoba, kterou budu pracovně nazývat příživník, navazuje společenské kontakty a buduje si pozici toho pravého a nepostradatelného vůdce a jistě i spasitele. Po nějakou dobu to vše funguje, odborník pracuje, příživník žvaní, nechává se s odborníkem fotit a naoko jej oslavuje. Jakmile se dosáhne stavu, že původní záměr je v podstatě splněn a zdá se, že by vše mohlo fungovat, stává se odborník pro příživníka nepohodlným. Odborníkovi jde většinou o "trvalou udržitelnost a postupný rozvoj" projektu (prosím za prominutí, ale tato fráze se sem hodí, pokud se na ni díváme v pravém a původním smyslu a odmyslíme-li si její časté zneužívání), příživníkovi zase o koncentraci moci a získání maxima benefitů. Odborník je postupně upozaďován, odsouván v hierarchii kolektivu stále více na okraj a před ostatními je příživníkem zesměšňován a pokud se vzepře a snaží se dokázat relevantnost svých postojů, je pro příživníka hrozbou a proto bývá zlikvidován. Shrnu-li to, jde odborníkovi o prospěch projektu a je ochoten se pro něj vzdát značné části benefitů, např. osobního zisku. Prvotním zájmem příživníka je naopak benefity stahovat na svou osobu a maximalizovat je, bez ohledu na budoucí prospěch projektu. Aby tak mohl postupovat, musí získat moc. Tu potřebuje, aby se mohl zbavit nepohodlných osob a vysávat vše, co se z projektu dá pro osobní obohacení získat. Na získání moci pracuje intenzívním přesvědčováním méně odborných členů kolektivu, zatímco odborník pracuje v dílně, má příživník dosti času žvanit a "piklit". Přesvědčí ostatní, že je načase se odborníka zbavit, pasuje se do role vševědoucího Vůdce a spasitele a pokud to jde, intenzivně projekt vysává. To může trvat velmi dlouho. Příživník odchází v okamžiku, kdy již není množství benefitů atraktivní (projekt živoří nebo se zcela zhroutí, možná by mu hrozil trestní postih) a "osiřelí" zbylí členové kolektivu se nestačí divit... Takto to prostě funguje už od starověku. V principu tak fungovaly i sociální experimenty 20. stol.,a v našem malém zaprděném a žabincem pokrytém rybníčku najdeme také spoustu příkladů, třeba o vlákno výše... Rozdíl je jen v měřítku, princip zůstává. Doporučuji např. Orwell: Farma zvířat. Jedinou obranou je včasné odhalení a neutralizace příživníka, to ovšem uvnitř kolektivu nebývá snadné, příživníci jsou obvykle nadáni jistým charismatem, kdežto odborníci často jen cosi pro laiky nesrozumitelného mumlají a povětšinou nemají čas a třeba ani řečnické nadání pro veřejnou prezentaci svých názorů a oprávněných požadavků.A když příživník většinu členů kolektivu přesvědčí, že vlastně oni sami chtějí, aby je vedl ke světlým zítřkům... Tož, tak. Tak nějak to vidím. A vy?
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 14:00:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2234
Registrován: 11-2006
dv.r: Řekl bych, že k tomu není co dodat. Sedí to jak prdel na hrnci.[ok]
Jsem první a zároveň i poslední bobina ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Tatranka
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 15:04:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 926
Registrován: 9-2011
dr.v.

Vyčerpávajúca úvaha! [ok]
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 17:00:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 448
Registrován: 9-2006
dv.r. Naprosto ucelený souhrn toho jak to ve ,,SPOLCÍCH,, funguje a platí to opravdu všude!
Od Rumunska přes Slovensko až po jižní Čechy...
Boris
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 20:25:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3189
Registrován: 6-2002
Nejhorší je, že člověk si řekne, že příště to tak nebude, zase se do něčeho pustí a dopadne stejně.
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 21:07:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2448
Registrován: 1-2006
Kovářskej : mám na to sakra podobnej názor...

dv.r. : taky podepisuju, ale kde jsem jen tohle... [satan][satan][satan]
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 21:09:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2235
Registrován: 11-2006
Ano,ano . . . každý dobrý skutek musí býti po zásluze potrestán [biggrin]
Jsem první a zároveň i poslední bobina ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Cogwheel
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - 21:18:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4695
Registrován: 1-2012
dv.r.: Vskutku výstižná analýza. [ok] Váš text jsem si uložil.
výstižné
Pátek, 28. dubna 2017 - 10:17:39  
Neregistrovaný host
82.117.130.20
ad dv.r.: To jste někde opsal životopis Langusty, né??
Petr_k
Pátek, 28. dubna 2017 - 11:11:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11925
Registrován: 4-2003
Langusta bohužel není prototypem vysírače kokelího typu [wink][sad]
DIE VERGELTUNGSAFFE!
Mír není zárukou ničeho.
Válka je zárukou práce.
(Pán Well)
Pátek, 28. dubna 2017 - 12:17:50  
Neregistrovaný host
193.86.175.218
Děkuji za kladné ohlasy. Opravdu jsem nikde neopisoval, pokusil jsem se shrnout do jakžtakž přehledného celku zkušenosti osobní a čerpané z rozhovorů s členy různých sdružení a ze svého zájmu o historii obecně.
Můj příspěvek se zabýval negativním působením příživníka na projekt a jeho snahou o eliminaci každého, kdo by poukazoval na škodlivost jeho činnosti, což často odskáče odborník.
Pokusím se tuto úvahu ještě trošinku rozvinout o pohled do další struktury vedení. Příživník je sice výše postaveným, ovšem nikoli tím největším škůdcem.Často odchází z projektu v okamžiku, kdy výše benefitů je pro něj nedostatečná, to ovšem nemusí znamenat úplnou katastrofu. Podstatně horší může být vliv výše postavené osobnosti, která často stojí u samého zrodu projektu, bývá jejím hlavním iniciátorem a mnohdy ji vlastně ani příliš nezajímají benefity s projektem spojené. Je plně zaujatá často velmi intenzivní prací na fungování projektu a proto nepostřehne, že se na ni příživníci přisají a na její práci parazitují. Nazývejme ji pracovně Vůdce.Každá hierarchicky strukturovaná společnost takovou osobnost má, zprvu spontánní, později stvrzenou nějakou formou voleb. Na tuto pozici se, jak jsem již dříve konstatoval, může vyšplhat i příživník, většinou pomocí intrik a odstavením původního Vůdce, kterému šlo skutečně o zdar projektu.Pak jde o situaci velmi nepříznivou, pokud příživník ve funkci Vůdce má pravomoci odčerpávat z projektu tolik prostředků, že to původní projekt ohrožuje. Ale voleného Vůdce je možno odvolat, ovšem jen za předpokladu, že právo k tomu mají členové skupiny, kterým jde o zdar projektu. Pokud mohou hlasovat převážně další příživníci, vzniká pevná struktura, která bude držet pohromadě, pokud se dá z projektu něco vysát navzdory odchodu většiny odborníků. Po zhroucení projektu se tento účelový spolek ihned rozpadá. Vůdce může být i osvícený, vyžaduje to ovšem, aby rozpoznal včas narůstající vliv příživníků a nedopustil jejich škodlivou činnost, což je často problematické, neboť příživníci se dovedou skvěle maskovat a přesvědčovat všechny o naprosté nezbytnosti svých úřadů a funkcí.
Pokud Vůdce naslouchá odborníkům a vhodně motivuje nejspodnější vrstvu členů společnosti, která odvádí na projektu práci vskutku mravenčí (ihned se nabízí název, a není nijak urážlivý, i já se tak často cítím a vím, že bez práce mravenců by projekt nemohl fungovat), pak projekt vzkvétá a vše je v pořádku. Proč tedy může být Vůdce projektu nebezpečný? Stane se tak v případě, že sám propadne přesvědčení o své neomylnosti a začne se navenek prezentovat jako mesiáš a chovat jako fanatik. Je zaslepen vírou v dokonalost vlastní ideje o fungování projektu. Obklopuje se jen těmi, kteří s ním ve všem souhlasí, a to jsou většinou příživníci. Odborníci jsou od něj izolováni a i když se pokusí upozornit na chybná rozhodnutí, jsou (za nadšeného jásotu příživníků) označeni za zrádce a nežádoucí osoby, a projekt opouštějí. Fanatismem postižený Vůdce ignoruje nebo zlehčuje potíže projektu, způsobené jeho chybnými rozhodnutími a posléze dochází k anarchii, kdy projekt de facto ovládnou příživníci, rychle vysají vše použitelné a tiše zmizí. Zbude nešťastný, zlomený a vyčerpaný Vůdce (který přece dělal vše dle svého přesvědčení pro zdar projektu!) a poslední skupinka mravenců, kteří jen nevěřícně obhlížejí trosky. I oni se přece tak snažili, a všechno to bylo nakonec na...(doplňte něco nevábného).Odborníci byli vyštváni již dávno a příživníci v skrytu třídí kořist a již se těší, až vznikne nový projekt a oni budou zase někomu pochlebovat a koncentrovat moc a benefity...
Tento model se zdá být poměrně univerzální. Prosím neinterpretujte tuto mou úvahu jako sympatii k něčemu, co se již ve světě několikrát odehrálo v poněkud větším měřítku, než jen na úrovni zájmového sdružení. Neschvaluji nic, co vede k záboru majetku a likvidaci lidí jen na základě jejich národnosti, víry nebo rasy. Někteří Vůdcové na těchto vratkých základech stavěli a velmi často skončili špatně.Jejich osud mne opravdu nedojímá. Spíše mne zneklidňuje, kolik příživníků se beztrestně a snadno přenese do nových poměrů, stanou se hlasateli nových idejí a bleskurychle nalézají cestu k novým projektům a Vůdcům...Ale i to je zde už od nepaměti. Shrnuto a podtrženo : Každý projekt chřadne nebo umírá, je-li v čele Vůdce-fanatik (nebo příživník ve funkci Vůdce) obklopený suitou dalších příživníků. Pak nepomohou ani zástupy pracovitých mravenců, jejichž úsilí je pod takovým vedením neúčelné a zbytečné... A teď už jen doufejme, aby to nepotkalo právě nás, alespoň na úrovni naší snahy o zachování technických památek!
Pátek, 28. dubna 2017 - 18:18:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8963
Registrován: 5-2002
Proto by v každém spolku měl být zcela jasně určen diktátor, bez něhož se ve spolku nic nehne. Sice to občas odradí i pár schopných lidí, ovšem pro chod spolku je to výborná věc. Spolek pak šlape jak diktátor píská a nerozjíždí se nereálné projekty. Dotyčného despotu sice členové spolku občas potají pomlouvají, ale nakonec vždycky uznají, že bez něj by to nešlo vůbec...
Pátek, 28. dubna 2017 - 18:27:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3712
Registrován: 7-2011
Obávám se, že by to musel být pouze "osvícený diktátor", jinak si nepomůžeš a fungovat to stejně nebude.
Pátek, 28. dubna 2017 - 19:35:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1222
Registrován: 5-2007
http://vary.idnes.cz/uzkokolejna-draha-katerina-prirodni-rezervac e-soos-fyp-/vary-zpravy.aspx?c=A170428_133625_vary-zpravy_ba
Boris
Sobota, 29. dubna 2017 - 08:45:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3192
Registrován: 6-2002
Kolega mi poslal foto. Jak jsem pravěl, špalek je tam a i ta přivařená páka na rozvodu je profi.

Neděle, 30. dubna 2017 - 10:48:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 560
Registrován: 8-2015
Nevíte, co se plánuje se švýcarským Rowanzugem z Jungfraubahn v Kořenově? Bude vystaven na pomníku, přerozchodován a zprovozněn apod? [happy] Více fotek zde: http://www.dulnizeleznice.com/fotoalbum/1---aktualne/rowanzug-v-k orenove/ Díky Kwasi