| Diskuse » Železnice » Rychlodráha Praha - letiště - Kladno (PraK) | « předcházející | další » |
Rychlodráha Praha - letiště - Kladno (PraK)dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 7-2017 |
Wigles: ani nevím, že už není, nějak zprávy nesleduju. Tak se toho možná chytnou Kaplického pohrobci a bude ten fujchrchel. Konečně se kavárna dočká. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14297 Registrován: 5-2002 
|
Jíťa z Chrudimi: viz odpověď zde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3268 Registrován: 8-2010 
|
http://praha.idnes.cz/rychlodraha-kladno-vedci-otresy-dan-/praha- zpravy.aspx?c=A170811_100756_praha-zpravy_rsr
Praha-Ruzyně, Olomouc
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7714 Registrován: 5-2007 |
Honza7887: V rovnakej vzdialenosti predsa okolo podobného pracoviska ide nové spojení (alebo že by urýchľovač častíc bol na otrasy výrazne menej náročný ako mikroskop?). To bude zasa nejaká uhorková sezóna. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 9-2002 |
to asdf: ono to tak bude. On mikroskop, který má v přívlastku atomárních sil, je opravdu citlivější na vibrace než mikrotron. A to hodně. Zatímco prvně jmenovaný má rozlišení v řádu pod nm, tak přesnost svazku mikrotronu pod Vítkovem je v mm (v prvním přiblížení platí, že byste s přístrojem měl klepat méně, než je rozlišení, kterého chcete dosáhnout). U mikrotronu se spíš muselo ověřit, jestli z těch 5MW při 2,8GHz, co pouští do rezonátoru, někde něco neutíká bokem a nebude rušit komunikační čuda na železnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 6-2016 |
"5MW při 2,8GHz" - to bude asi pulsně, že? Trvale si to neumím představit (ale jsem starý a představy mám už zamrzlé...) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10704 Registrován: 3-2007 |
To pulsně, jinak by tam byly jiné přívody ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ,. Vv : Bylo by umístění východů z toho krytu ? Třeba do SZ, moc děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 9-2002 |
jo, je to pulsně. Kdybyste chtěli vědět něco víc o mikrotronu, tak tady http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/39 /084/39084493.pdf K umístění východů nic nevím. Už je to hodně dlouho co jsem tam byl a jediné co si pamatuju, je že do laboratoře se jde dveřma z tunelu pro pěší. Jinak provozovatelem mikrotronu je dneska ÚJF Řež, tak zkuste tam, jestli se něco dozvíte. (Příspěvek byl editován uživatelem vytrezvitel.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10705 Registrován: 3-2007 |
> do laboratoře se jde dveřma z tunelu pro pěší. Vlevo nebo vpravo z tunelu, když jdete z Karlína ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 386 Registrován: 5-2013 |
Několik odpovědí v rozhovoru generálního ředitele SŽDC p. Surého na lidovkách.cz se týká i spojení na letiště. Například: úsek trati vedoucí mezi Výstavištěm a stanicí Praha-Veleslavín, který z velké části vede tunelem, má předpoklad realizace 2024 až 2028. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 6-2016 |
Vytrezvitel: Pochopil jsem, že původní vf zdroj pocházel z nějakého radaru (vojenská frekvence 400Hz pro napájení), ale dál je to pro mě bohužel velmi španělská vesnice... Ale jsem rád, že se tím někdo zabývá - je to rozhodně pro společnost přínosnější než "genderová studia"!!! |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10707 Registrován: 3-2007 |
>vojenská frekvence 400Hz pro napájení No, 400Hz se běžně používá v civilních letadlech, nebo je jimi napájená elektronika na 163,363 a spol.. V letectví tím kupř. šetřili váhu různých trafíček v elektronice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 6-2016 |
Mladějov: Myslím, že vojáci s tím začali. Právě kvůli váze traf a indukčností v palubní síti. Velká civilní letadla "vzešla" z bombardérů, civilní radary byly klony vojenských. Armáda ctila "dědičnost" - co fungovalo v letadle, to se použilo "na zemi". Napájení pozemního radaru s frekvencí 400 Hz dělal buď motorgenerátor (žádný problém), nebo rotační měnič při napájení ze sítě 3x380V/50 Hz (rovněž bez problémů). Ten mikrotron (resp. jeho magnetron s příslušenstvím) pocházel podle mě z vojenských "přebytků". Mimochodem, chtěl bych vidět magnet toho magnetronu! Na radaru P 35, kde jsem jako absík sloužil, byl permanentní a vážil asi 200 kg! A bylo jich tam takových 6. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 9-2002 |
Představa, že by prof. Šimáně sháněl u ČSLA přebytečný magnetron ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . Nezapomínejte, že v Československu vývoj a výroba radarů existovala, pro kterou vyrobit magnetron v nemusel být žadný problém. No a 400Hz zdroj bude nejspíš spojený s té době platnm radarovým §1 |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10711 Registrován: 3-2007 |
>Představa, že by prof. Šimáně sháněl u ČSLA přebytečný magnetron No je vidět, že jste porevoluční generace. Za bolševika byl těžký problém chtít po nějaké fabrice něco speciálního, ale pouze organizační problém někam na uzavřené pracoviště obstarat něco třeba vyřazovaného od vojáků a dobastlit si to podle vlastních potřeb. Patřiční soudruzi Pláteníci z MěV, KV a dalších struktur partaje se o to postarali, když byly kontakty a patřičně se to podalo, zato hnout s fabrikou, co plnila plán..jako studijní film vám doporučuji ne špatný film Bílá velryba a "technologický postup izolace cholesterolu z lanolinu" ( ) s Cupáke, Vyskočilem, Brejchovou a sexy mladou kočkou Adamovskou podle Páralovy knížky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 9-2002 |
Nic proti tomu co o systému píšete. Jen je potřeba vzít v úvahu detail, že ředitel ústavu jaderné fyziky, či jak se v té době přesně jmenoval, stál vůči soudruhům z MěV, KV z úplně jiné hierarchické strany než např. přednosta DKV. Pro ilustraci přístupu ke zdrojům: v roce 55 padlo rozhodnutí, že ústav bude. V roce 57 spouští řetězovou reakci v reaktoru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 962 Registrován: 6-2016 |
Vytrezvitel: Já bych tak optimistický nebyl... TESLA Opočínek (vývoj radiolokátorů) má ve stručnosti dle wiki tuto historii: "V říjnu 1962 zde byla vyrobena první letištní zabezpečovací soustava, od roku 1967 byl odtajněn na mezinárodním aerosalonu v Paříži první radiolokátor. Sériově je vyráběla Tesla Pardubice n. p. V letech 1968-73 probíhal výzkum digitálního zpracování přehledového radaru pro Správu dopravních letišť Praha." A jako vysloužilý velitel P35 (6 MW/1us/1GHz/400Hz, 1974/75) nevím o civilním přehledovém radaru s impulsním výkonem v řádu MW/us na 400 Hz. Ty přistávací (tehdejší hlavní směr TE- OP) měly dosah cca 50 km a takové výkony nepotřebovaly. Něco se v době mé vojenské služby mluvilo o P40(?), což měla být mobilní (na tankovém podvozku) verze s jednou skládací anténou a vyšším kmitočtem. Ale víc o tom nevím. |
|
Jezovec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 1-2004 |
 Asdf:"Honza7887: V rovnakej vzdialenosti predsa okolo podobného pracoviska ide nové spojení (alebo že by urýchľovač častíc bol na otrasy výrazne menej náročný ako mikroskop?). To bude zasa nejaká uhorková sezóna. " AFM/SFM mikroskop nejsou nějaké optické čočky do kterých se kouká, principielně jde o něco docela jiného. Rozlišení má více než 1000x větší než je teoretický limit optických mikroskopů... https://en.wikipedia.org/wiki/Atomic-force_microscopy Tohle je myslím přímo fotografie uvedeného přístroje v Cukrovarnické (všimněte si jak stojí na zapuštěné části podlahy, ta je extra izolovaná a odpružená): http://nanosurf.fzu.cz/tools-6.html |