Diskuse » Železnice » 3. koridor « předcházející | další »

3. koridor

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (45)   
 
Předchozí roky: 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse 3. koridor do 09. 1. 2019 Petr_vlček 60 09. 1. 2019 08:49
Archiv diskuse 3. koridor do 15. 1. 2019 Tantin27 60 15. 1. 2019 23:43
Archiv diskuse 3. koridor do 27. 2. 2019 Hajnej 60 27. 2. 2019 19:57
Archiv diskuse 3. koridor do 11. 3. 2019 Bkp 60 11. 3. 2019 20:43
Archiv diskuse 3. koridor do 24. 3. 2019 Junkrs 60 24. 3. 2019 13:19
Archiv diskuse 3. koridor do 05. 4. 2019 honzaklonfar 60 05. 4. 2019 20:03
Archiv diskuse 3. koridor do 29. 4. 2019 Tomáš_záruba 60 29. 4. 2019 09:55
Archiv diskuse 3. koridor do 05. 5. 2019 Kasme 60 05. 5. 2019 22:49
Archiv diskuse 3. koridor do 11. 5. 2019 Hajnej 60 11. 5. 2019 13:39
Archiv diskuse 3. koridor do 20. 5. 2019 Mořepetr 60 20. 5. 2019 18:37
Archiv diskuse 3. koridor do 27. 5. 2019 RadekŠ 60 27. 5. 2019 17:06
Archiv diskuse 3. koridor do 09. 6. 2019 Mořepetr 60 09. 6. 2019 19:25
Archiv diskuse 3. koridor do 29. 6. 2019 Melichar 60 29. 6. 2019 13:41
Archiv diskuse 3. koridor do 05. 7. 2019 RadekŠ 60 05. 7. 2019 14:58
Archiv diskuse 3. koridor do 17. 7. 2019 RadekŠ 60 17. 7. 2019 08:50
Archiv diskuse 3. koridor do 10. 8. 2019 Tantin27 60 10. 8. 2019 11:07
Archiv diskuse 3. koridor do 13. 8. 2019 RadekŠ 60 13. 8. 2019 13:46
Archiv diskuse 3. koridor do 22. 8. 2019 P_v 60 22. 8. 2019 09:09
Archiv diskuse 3. koridor do 03. 9. 2019 Tantin27 60 03. 9. 2019 18:52
Archiv diskuse 3. koridor do 24. 9. 2019 Luboš_3.21 60 24. 9. 2019 20:59
Archiv diskuse 3. koridor do 03. 10. 2019 Haldir 60 03. 10. 2019 19:26
Archiv diskuse 3. koridor do 08. 10. 2019 Ythomas_ct 60 08. 10. 2019 13:23
Archiv diskuse 3. koridor do 10. 10. 2019 Luboš_3.21 60 10. 10. 2019 23:08
Archiv diskuse 3. koridor do 31. 10. 2019 Qěcy 60 31. 10. 2019 09:30
Archiv diskuse 3. koridor do 03. 11. 2019 Petr_Šimral 60 03. 11. 2019 10:55
Archiv diskuse 3. koridor do 23. 11. 2019 Hajnej 60 23. 11. 2019 13:48
Archiv diskuse 3. koridor do 07. 12. 2019 Theo 60 07. 12. 2019 21:53
Archiv diskuse 3. koridor do 14. 12. 2019 Tantin27 60 14. 12. 2019 22:56
Archiv diskuse 3. koridor do 01. 2. 2020 Tantin27 60 01. 2. 2020 16:13
Archiv diskuse 3. koridor do 15. 2. 2020 Hajnej 60 15. 2. 2020 12:33
Archiv diskuse 3. koridor do 19. 4. 2020 Malý_fotograf 60 19. 4. 2020 13:18
Archiv diskuse 3. koridor do 04. 5. 2020 Qěcy 60 04. 5. 2020 14:04
Archiv diskuse 3. koridor do 16. 5. 2020 M250.0 60 16. 5. 2020 18:00
Archiv diskuse 3. koridor do 11. 8. 2020 Mořepetr 60 11. 8. 2020 22:07
Archiv diskuse 3. koridor do 14. 8. 2020 Petr_vlček 60 14. 8. 2020 20:52
Archiv diskuse 3. koridor do 17. 8. 2020 Vhd_sl 60 17. 8. 2020 11:29
Archiv diskuse 3. koridor do 31. 8. 2020 Malý_fotograf 60 31. 8. 2020 09:01
Archiv diskuse 3. koridor do 04. 10. 2020 Pikehead 60 04. 10. 2020 09:46
Archiv diskuse 3. koridor do 11. 10. 2020 Mořepetr 60 11. 10. 2020 18:46
Archiv diskuse 3. koridor do 19. 11. 2020 Tomáš_záruba 60 19. 11. 2020 14:29
Archiv diskuse 3. koridor do 14. 12. 2020 Qěcy 60 14. 12. 2020 15:27
Archiv diskuse 3. koridor do 21. 12. 2020 Pikehead 60 21. 12. 2020 08:51
Archiv diskuse 3. koridor do 28. 12. 2020 Hajnej 60 28. 12. 2020 00:13
Archiv diskuse 3. koridor do 04. 1. 2021 Paul_red_adair 60 04. 1. 2021 23:17
Archiv diskuse 3. koridor do 13. 1. 2021 Pikehead 60 13. 1. 2021 22:35
   autor příspěvek
Středa, 13. ledna 2021 - 22:49:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7377
Registrován: 5-2002
H_k: Stovky miliard? To sčítáte dekádu, ne...?

Jo, když si představím co třeba do roku 2030 vznikne...

Já neříkám že jsou ty investice špatně (i ten Pačejov chápu), jenom mi vadí pojetí - na každé trati "furt něco", což je docela džihád pro provoz...

V plánech zatím vidím jako světlou vyjímku třeba Plzeň - Klatovy, která se zatím časově uvažuje 2024-26 vše... Ale je to se taky ještě může změnit, no, a není to kdovíjak významná trať - ale aspoň to.

Jinak si představme že ty BC opravy na prvním koridoru opravdu budou pokračovat dál, rok po roce... Takže nákladka na kamiony, na 10 let, protože objízdných tras moc není, a na noc se pro jistotu dají nickolejné výluky?
Pikehead
Středa, 13. ledna 2021 - 23:22:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6879
Registrován: 3-2007
Tak zase výluky s úplným přerušením koridoru jsou spíš výjímečné a existuje za ně objízdná trasa přes Vysočinu.

Pokud by tolik vadily noční výluky v Brandejse, tak se může realizovat šotoušský vlhký sen s odklony Kyšperk-Týniště s postrkem v nezávislé trakci (placené infrastrukturou jako na Vysočině).

Asi by to chtělo řešit na konkrétních případech než takhle en bloc, to se dá opravdu dojít jen k závěru že to je na hovno.
Středa, 13. ledna 2021 - 23:39:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10873
Registrován: 5-2002
Tak zase výluky s úplným přerušením koridoru jsou spíš výjímečné a existuje za ně objízdná trasa přes Vysočinu.

Pokud by tolik vadily noční výluky v Brandejse, tak se může realizovat šotoušský vlhký sen s odklony Kyšperk-Týniště s postrkem v nezávislé trakci (placené infrastrukturou jako na Vysočině).


Tak šotoušské vlhké sny jistě ano. Budu se muset zeptat, kolik je na SŽ šotoušů s vlhkými sny.

Ale o placení vícenákladů moc nadšeně nehovoří.

A odklon Vysočinou je sice úplně úžasný, kapacita je úplně v pohodě, vše se unapájí a tušíte vůbec, kolik vlaků fakt do té Třebové musí?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Bkp
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:21:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8521
Registrován: 8-2003
Vlak jedoucí z Kolína do Přerova to přes Vysočinu a zejména kolem Vyškova nebude mít úplně snadné.
Bkp
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:51:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8522
Registrován: 8-2003
Jitřenka určuje tak maximálně objem a strukturu peněz na stavby. To že na odklonové trase k investici je na stejnou dobu naplánovaná oprava je věc kohouta. Stejně jako rozdělení rekonstrukce 60 km trati na tři stavby a čtyři stavební sezony, to šílené rozkouskování třeba havlíčkobrodské trati je taky dost ostuda.
Možná až bude zase volnější cestování, tak by si pár kohoutů mohlo udělat výlet za jejich německými, italskými, nebo francouzskými kolegy a podívat se, jak zvládají připravit stokilometrovou stavbu jako jeden celek. Pokud tu kromě rozdílů ve struktuře osídlení budou třeba legislativní rozdíly, tak o nich říct Jitřence a tlačit na ni tak, jak na ni ČD zatlačily, když nechtěly státní nákup vlaků.
Pikehead
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:53:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6881
Registrován: 3-2007
Petr_Šimral:
"tušíte vůbec, kolik vlaků fakt do té Třebové musí?"
Netuším, ale tuším, že výluka se projednávala, byli jste u toho a kompenzační opatření jste za celý Žesnad snad požadovat mohli. Ustoupili vám na Vysočině a to je hodnotný precedens. Jestli je to o pronájmu brejlí od Šauera (nebo Herkula od vlastní sestry) a nafty do nich, tak je to v nákladech stavby opravdu peanuts.

No a docela bych se vsadil, že v plachtě z roku 1988 trati Týniště-Kyšperk najdete na den víc nákladů, než kolik jich dneska do Třebové vozíte po koridoru. Jestli tam překáží o pár párů šukafonů navrch, nechte vyklopit osobku do NAD (ale zase - já vám jí tam nevyklopím, musíte za Svoboďákem).

Musíte řešit věci tam, kde řešit jdou, ne tady. Respektive - jestli to děláte a tohle berete jako místo, kde si člověk může pomoct vylitím srdíčka, tak to beru a jako bych nic nenapsal. [biggrin]
Bkp
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 10:03:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8523
Registrován: 8-2003
A ještě mě na téma výluky napadá jedna věc. Když dojde na rekonstrukci dvoukolejné trati ve stávající stopě, výluka traťové koleje trvá řekněme čtyři měsíce. Z toho většina věcí by se dala zvládnout za nějakých šest týdnů, čeká se na složitější objekty, zejména mosty. To nejde v tomto časovém prostoru patkovat (alespoň na přístupných místech)? To musí předcházet několik týdnů denních výluk na patkování?
Bkp
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 10:21:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8526
Registrován: 8-2003
Pikehead:
"No a docela bych se vsadil, že v plachtě z roku 1988 trati Týniště-Kyšperk najdete na den víc nákladů, než kolik jich dneska do Třebové vozíte po koridoru."

To je ta doba, kdy lokomotivy a strojvedoucí "byli", takže dráze nevadilo, že vlaky víc stojí než jedou a strojvedoucí mnohdy za směnu popojede o dvě tři stanice?
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 11:54:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11878
Registrován: 4-2003
Pikehead:No a docela bych se vsadil, že v plachtě z roku 1988 trati Týniště-Kyšperk najdete na den víc nákladů, než kolik jich dneska do Třebové vozíte po koridoru.

Hele, už by Ti konečně mohlo dojít, že se počítá, kolik vlaků dojelo za den z počáteční do cílové stanice a ne kolik vlaků se šouralo od stanice ke stanici či postávalo na předjízdných kolejích? Už se to tu probíralo, vznikla z toho i jistá hádka s lidmi typu DBL-STZH, kteří nebyli schopni přijmout fakt, že stanovená rychlost vlaků byla oproti dnešní době nižší a většina vlaků jí z důvodu různých omezení typu nízký výkon lokomotivy, nevalný technický stav vozů a v neposlední řadě díky strojvedoucím ani nešlo dosáhnout? A to potvrdili i pamětníci velkého motorového provozu v osmdesátých letech na trati Karlovy Vary - Chomutov, v tomto případě Apollo 17 a Petr Šimral. A to šlo o dvoukolejnou trať, kde ty vlaky mohly jet za sebou a ve stanicích se nemusely křižovat, čili to ještě nějak odsejpalo.

A jako sorry, případ jednokolejné trati Týniště - Kyšperk je už úplně mimo. Někdy si zkus na takové trati s něčím jet a mohu Tě upozornit, že budeš všude hnít a vůbec by byl div, když by Ti na jízdu s nákladem mezi Týništěm a Kynšperkem stačila dvanáctihodinová směna i v roce 1988. I na této trati jezdily v osmdesátých letech osobní vlaky a rychlíky. Sice jich nebylo tolik, co dnes, ale byly a krom toho se tam motaly další nákladní vlaky.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 12:20:26  
Administrátor
Číslo příspěvku: 73917
Registrován: 4-2003
Bkp:
"A ještě mě na téma výluky napadá jedna věc. Když dojde na rekonstrukci dvoukolejné trati ve stávající stopě, výluka traťové koleje trvá řekněme čtyři měsíce. Z toho většina věcí by se dala zvládnout za nějakých šest týdnů, čeká se na složitější objekty, zejména mosty. To nejde v tomto časovém prostoru patkovat (alespoň na přístupných místech)? To musí předcházet několik týdnů denních výluk na patkování?"
Většinou ne, protože se nedostaneš do prostoru mezi mostními objekty. Samozřejmě by patkovat šlo, ale ne z koleje.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Bkp
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 12:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8527
Registrován: 8-2003
Ano, samozřejmě silniční technikou, jako při přeložkách.
Pikehead
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 12:58:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6883
Registrován: 3-2007
Bram: Tak samozřejmě a ani jsem to nemuyslel tak, že se to celé překlopí na tuhle jednokolejku. Petr Šimral zmínil noční výluky, to určitě nikde hnít netřeba a můžete mít zelenou ulici až do Lysé.

Pro denní odklony může být potřeba tomu jít trochu naproti (už jenom proto, že metransí vlaky jsou delší než jakákoliv tamní stanička). Jen je potřeba hledat řešení v konkrétním zadání (a získat na vícenáklady zdroje v rámci výluky). Druhý dvojkolejný koridor do Třebové nevede (a ani nikdy nepovede).
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 13:46:00  
Administrátor
Číslo příspěvku: 73922
Registrován: 4-2003
Bkp:
Jenže je to složitější nebo dražší (a asi se taky někdy nechce), mj. potřebuješ přístup pro tu silniční techniku (znamená obvykle zábory a musí tam bejt vůbec místo, nesmí to bejt na moc vysokým nástup nebo v hlubokým zářezu, žabičky pod tratí atp.). Dělá se to tak občas nejen na přeložkách.
Někdy taky potřebuješ nové patky ještě před započetím výluky (jiné osy), což ale z boku řešit taky jde.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Bkp
Pátek, 15. ledna 2021 - 09:16:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8528
Registrován: 8-2003
Proto jsem napsal na přístupných místech.
Na druhou stranu marně přemýšlím, jaký je rozdíl mezi bagrem na podvozku nákladního auta a bagrem připevněným k vagónu. Ano, v případě vagónu se lépe uhlídá nezasáhnutí do prostoru provozované koleje. Jinak to je něco mezi § 1 a snahou přizpůsobit se postupům dvorního zhotovitele. Ale požadavek minimalizovat výluky považuji za důležitější a jestli se to EŽ nelíbí může si najít jiného zákazníka a tohoto nechat někomu, kdo je ochotný se přizpůsobit.
Pátek, 15. ledna 2021 - 10:59:48  
Administrátor
Číslo příspěvku: 73931
Registrován: 4-2003
Bkp:
"Proto jsem napsal na přístupných místech.
Na druhou stranu marně přemýšlím, jaký je rozdíl mezi bagrem na podvozku nákladního auta a bagrem připevněným k vagónu. Ano, v případě vagónu se lépe uhlídá nezasáhnutí do prostoru provozované koleje. Jinak to je něco mezi § 1 a snahou přizpůsobit se postupům dvorního zhotovitele. Ale požadavek minimalizovat výluky považuji za důležitější a jestli se to EŽ nelíbí může si najít jiného zákazníka a tohoto nechat někomu, kdo je ochotný se přizpůsobit."
Jenže priorita vrchnosti je stavět (investovat), ne minimalizovat výluky (to je možná někde na pozadí nutné zlo, když je velká negativní odezva). [sad]
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Pátek, 15. ledna 2021 - 21:27:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14008
Registrován: 8-2004
H_k:
"jenom to přeskládat tak aby se dělaly delší úseky v kuse..."
Jenže to jsme u toho, co jsem psal už tady. Musela by být ochota, aby vypapírované stavby čekaly na vypapírování těch dalších. Já tu ochotu nevidím (už počínaje nejvyššími představiteli státu) a nevěřím, že je šance to změnit.[nene] Snaha "Jitřenky" (politiků) pochlubit se alespoň něčím novým a alespoň nějakým objemem proinvestovaných prostředků podle ne prostupuje celé politické spektrum.
H_k:
"Jo, když si představím co třeba do roku 2030 vznikne..."
A opravdu vznikne? Papír (i elektronický) snese leccos.
Pikehead:
"Tak zase výluky s úplným přerušením koridoru jsou spíš výjimečné a existuje za ně objízdná trasa přes Vysočinu."
Pokud máte na mysli dlouhodobá přerušení provozu, tak máte pravdu. Ale H_k psal o nočních výlukách a ty jsou běžné na valné většině staveb ve značných objemech.
Bkp:
"Jitřenka určuje tak maximálně objem a strukturu peněz na stavby. To že na odklonové trase k investici je na stejnou dobu naplánovaná oprava je věc kohouta."
Viz.
Bkp:
"šílené rozkouskování třeba havlíčkobrodské trati je taky dost ostuda"
V prosinci ministerstvo dopravy nařídilo rozkouskování pravobřežky na "prvočinitele".[crazy] Zřejmě se můžeme těšit na "čtvrtstoletí s pravobřežkou".[smrt]
Bkp:
"To nejde v tomto časovém prostoru patkovat (alespoň na přístupných místech)? To musí předcházet několik týdnů denních výluk na patkování?"
Někde jde, někde nejde, někde to jde za cenu zvýšených komplikací. Nejde to posuzovat en bloc.
Jsou stavby, kde se daří patkovací výluky omezovat.[happy]
Můžeš pátrat jaké to jsou.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Pátek, 15. ledna 2021 - 23:16:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 747
Registrován: 5-2013
H_k: jenom mi vadí pojetí - na každé trati "furt něco"
Bkp: Stejně jako rozdělení rekonstrukce 60 km trati na tři stavby a čtyři stavební sezony, to šílené rozkouskování třeba havlíčkobrodské trati je taky dost ostuda.

Třeba úsek Veselí n. L. - Tábor se v roce 2002 začínal chystat jako jedna stavba. Pak se zadrhla EIA u Soběslavi (přeložka ano/ne a kudy). Tedy se oddělil úsek Doubí - Tábor, který byl dokončen dřív (2009), než zbylá část získala aspoň ÚR. Pak přišla doba úspor a následně dokončování OPD2, takže se pustila do realizace stavba Veselí - Soběslav, ale současně bylo třeba jít znovu do územního řízení na přeložce Soběslav - Doubí. Ve výsledku se 27 km trati staví s přestávkami 18 let.

Je to dost typický příběh, trať Praha-Bubny - Kladno-Ostrovec byla v letech 2004 a 2005 rozdělená jen na dvě stavby. Když se do roku 2013 nerozhodlo ani to, jak bude napojené letiště a co s průchodem přes Prahu 6, tak se stavby přerozdělily na pět úseků, z nichž dvě a posléze tři měly být invariantní. Od loňska po dalším dělení je těch úseků 8. Je to pracnější pro přípravu (více dokumentací, více jednání, více rizik v přechodových stavech...), ale zase: je lepší mít v dohledné době modernizované aspoň Bubny, nebo s nimi čekat, až se projedná i celý zbytek trati na letiště, což může trvat libovolně dlouho?

Lysá (mimo) - Praha-Vysočany (vč.) byla v roce 2008 jedna stavba. V roce 2013 to vypadalo, že u části stavby se roky bude donekonečna znovu otevírat koncepce a na další části hrozilo dlouhodobé zaseknutí na majetkoprávním vypořádání, takže investor nejdřív vyčlenil a urychlil stanici Čelákovice, čímž se stavba rozdělila, nakonec na čtyři úseky. Nakonec zdržení ostatních úseků nebylo až tak fatální, ale i tak by se bez rozdělení stavba soutěžila letos a Čelákovice by nás čekaly napřesrok. Nicméně tady se daří držet aspoň zamýšlené pořadí zahajování staveb a výluky staveb na tomto rameni (neříkám s jinými rameny) jsou zkoordinované.

Druhý faktor jsou dotační podmínky. Po zkušenostech z konce OPD se celý rezort v OPD2 zaměřil na to, aby co nejvíc projektů bylo tzv. malých, tedy do cca 1,8 mld. Kč, protože takové projekty neschvaluje EK, což trvá opravdu dlouho a navíc evropští hodnotitelé mívají o dost úspornější představy, než čeští. Havlíčkobrodská trať je typický důsledek.

Třetím vlivem je požadavek na obsluhu míst na trati. Například se nepovolují současně výluky severně a jižně od Tábora na KFJB. ŽESNAD nesouhlasil se souběhem dlouhodobých nepřetržitých výluk Velký Osek - Chlumec a Chlumec - HK, ač by pro rychlíky byl lepší.

Pak je tu otázka, kolik lze vlastně na jedné stavbě reálně prostavět i při relativně silné stavební firmě, resp. jejich sdružení. Největší současné stavby (SuVo, SoDo) se loni dostaly na cca 1,7 mld. Kč a z občasných procházek podél staveb nemám pocit, že by se jejich zhotovitelé dokázali dostat výš. Aby se opravdu dala většina prací třeba stavby Chlumec - HK vybudovat za jednu stavební sezonu, musel by ten objem být několikanásobný - je to vůbec realistické?

No a pak je tu zkušenost se souběhy více staveb na jednom rameni z let 1995 - 2010. To se sice dařily souběhy až čtyř staveb z Prahy do Děčína, ale za cenu totálního rozvratu i tehdy mnohem slabší dopravy. Při optimalizaci z Benešova do Prahy v letech 2005 - 2010 se i tehdejší půlhodinový tak osobáků musel redukovat. Dneska jezdí vlaků mnohem víc a vítězí (imho správně) snaha třeba na lysecké trati provozit aspoň všechny osobáky i za cenu řady trvalých i provizorních odboček a tedy nutně mnohem delší doby stavby, než kdyby se trať tak na tři roky úplně vyloučila z provozu.


Hroch: ministerstvo dopravy nařídilo rozkouskování pravobřežky na "prvočinitele"
[uhoh] Mám za to, že nařídilo (ostatně už dřív) stavět postupně od Děčína ke Kolínu. Takže se trať obnoví tak po Střekov, optimisticky po Litoměřice, pak už přijde rok 2030 a bude se muset nasadit ETCS na současný stav.

Snaha "Jitřenky" (politiků)
Jitřenka vymyslí stavbu a zahájí její přípravu
Asi bychom si měli dohodnout, kdo je Jitřenka, abychom z nich neměli celé souhvězdí. [wink]
Minimálně ale politici nevymysleli stavbu Vinohradských tunelů, iniciátorem byl úsek provozuschopnosti původně kvůli stavu roštu a výhybek na hlavním nádraží. Politiky začnou tunely zajímat, až je investor navrhne do CEF21-27.
Pátek, 15. ledna 2021 - 23:48:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4178
Registrován: 5-2002
Hroch: V prosinci ministerstvo dopravy nařídilo rozkouskování pravobřežky na "prvočinitele".[crazy] Zřejmě se můžeme těšit na "čtvrtstoletí s pravobřežkou".[smrt]
Týká se úseků od Lysé směr Děčín, nebo (také) Kolín - Lysá?
Bkp
Sobota, 16. ledna 2021 - 09:57:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8530
Registrován: 8-2003
Hroch, KAF:
Čtvrtstoletí s pravobřežkou... Fakt nic moc, na druhou stranu pořád lepší než slovenská alternativa čtvrtstoletí bez investic.
Rozumím rozdělení tam, kde jsou zásadní výkyvy v připravenosti, viz. letiště nebo ten IV. koridor. Když jsem zmínil 60 km, myslel jsem zejm. uničovskou trať, byt poznámka o rozpočtových pravidlech dává smysl, takže lze v nejbližší robě čekat i rozkouskování třeboňské, nebo i 190?
Mimochodem, zkusil už někdo politikům naznačit, že jejich vysněné VRT takto kouskovat nejde?
Rozsáhlejší výluka mě neuráží, chápu snahu maximálně zachovat provoz v do Lysé, ale třeba ta havlíčkobrodská... V úseku třeba z Brodu do Křižanova šlo jít cestou osobky do autobusů a roční jednokolejky pro náklady, z mého pohledu lepší varianta, protože rychleji hotovo, navíc rychlejší dokončení znamená dřívější zavedení kratších jízdních doba z nich vyplývajících efektivnějších oběhů a hlavně dřívější zavedení dálkoviny. Oboje znamená úspory a na to už politici slyší.
Kapacita stavebních firem... Vycházím z předpokladu, že celkový objem prací je stejný, jen jinak zorganizovaný. Navíc dobrá správa by ve svém vlastním zájmu měla udělat něco se stavem, kdy některé typicky železniční profese je schopná provést fakticky jen jedna firma. Těm firmám to dává pozici mnohem silnější, než je zdrávo. Zatím spíš SprŽel prakticky dělá věci tak, aby pozici některých dvorních zhotovitelů spíše posilovala a ti se následně "odmění" tím, že do soutěže se přihlásí s cenou o 40 % vyšší, než byla odhadovaná, pokud teda vůbec se přihlásí.
Telini
Sobota, 16. ledna 2021 - 10:25:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 712
Registrován: 10-2006
Tak zrovna uničovská je ale taky tolik rozkouskovaná hlavně kvůli požadavkům nákladky, to se týká hlavně Unexu a Troubelic, u Šternberku nevím, ale předpokládám že také.
Bkp
Sobota, 16. ledna 2021 - 10:36:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8532
Registrován: 8-2003
Telini:
To je hledisko výluk, ty klidně můžou proběhnout v rámci jedné stavby. Myslel jsem i rozdělení na tři stavby jako takové.
Sobota, 16. ledna 2021 - 11:09:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2888
Registrován: 8-2010
K._A._F.:
"Takže se trať obnoví tak po Střekov, optimisticky po Litoměřice, pak už přijde rok 2030 a bude se muset nasadit ETCS na současný stav."
Tak (úplně) pesimisticky bych to zase neviděl - viz poslední věta tohoto vyznačená kurzívou. Navíc celá stávající politika sítě TEN-T (Core i Comprehensive) aktuálně prochází celkovou revizí (výsledky se očekávají v polovině tohoto roku), mj. i proto, že celkové náklady na zavedení ETCS na celé síti TEN-T (včetně vozidel) jsou stále odhadovány v intervalu 80-116 biliónů EUR a sama EK výslovně zmiňuje, že výsledek té revize může mít (= zatím se ještě neví...) dopad na stávající povinnost členských států vybavovat tratě TEN-T systémem ETCS.

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Staň se i Ty součástí našeho týmu
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.