| Diskuse » Železnice » Železniční literatura | « předcházející | další » |
Železniční literaturadolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 3-2007 |
Včera zakoupen Koktejl železničních zajímavostí č. 3. Fajné, doporučuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 12-2011 |
Vážení, vyšel nový Almanach, 141.díl, Motorové vozy M131. 1 (vozy čísel 1321 až 1430). Info na email korbel444@seznam.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 7-2017 |
Vydavatelství žitavské SOEG právě vydalo novou (foto)knihu o historii elektrického provozu v pruském Slezsku před rokem 1945. Zaujala mě zmínka, že se uvažovalo i o elektrizaci ozubnicové trati Tanvald - Kořenov. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26094 Registrován: 3-2007 |
Tak poměrně logicky, když dráty končily od Německa v Kořenově a dál byl trakčně velmi náročný úsek. Problém byl s těsným kořenovským tunelem (a možná i dalšími), tam nacpat 15kV nebylo nejspíš bez přestavby ani možné. Německo velmi usilovně tehdy modernizovalo tratě a rušilo ozubnicový provoz na řadě zubaček se stoupáním podobným kořenovské a v osobce by elektrické jednotky zkrátily jízdní dobu i násobně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6684 Registrován: 12-2020 |
Tak ono hlavně Německo asi sotva mohlo elektrizovat tratě na území Československa. To bychom si to museli udělat a zainvestovat sami. Němci by to mohli dělat leda v období 1938 - 1945 a to měli jiné starosti... Navíc ani Němci sami neměli žádnou elektrickou zubačku a tedy ani vhodné lokomotivy. Museli by loko nakoupit ve Švajcu a to při inflaci v té době asi bylo z říše snů... Nakonec i zubačka v Blakenburgu byla elektrizována až v 60 letech a tam byl mnohem větší provoz v nákladní dopravě než na přechodu v Kořenově. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26095 Registrován: 3-2007 |
Tak to bylo před 1. světovou a tedy před ČSR, dráty do Kořenova 1903. S 15kV, tehdy! A jak říkám, jezdilo by se adhezně. Plus el. jednotka na Os, to by zkrátilo JD a utvořilo prostor pro nákladní vlaky. Ono je zajímavé, jak ti Němci byli tehdy progresivní, viz i S Bahny, metro a podobně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6686 Registrován: 12-2020 |
Dráty do Kořenova byly 1923, ne 1903 První elektrická trať do Meziměstí byla otevřena 1914. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34587 Registrován: 5-2002 |
ML: Ono je zajímavé, jak ti Němci byli tehdy progresivní, viz i S Bahny, metro a podobně. Ony větší země s většími městy obecně potřebují výkonnější dopravní systémy, čímž se navenek jeví jako progresivnější...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26096 Registrován: 3-2007 |
Zajisté. Nicméně třeba Varšava staví metro až teď, že. Je to malé město? Káhira? Pardon, 1923, nějak jsem to měl v hlavě špatně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34589 Registrován: 5-2002 |
ML: Nicméně třeba Varšava staví metro až teď, že. Je to malé město? Ne, je to město za války srovnané se zemí a znovupostavené s lepší průchodností na povrchu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6572 Registrován: 9-2003 |
Hajnej: Hlavně to bylo donedávna velmi chudé město, takže na metro nemělo, stejně jako třeba Sofie. U těch Němců (západních, protože východní se zmohli za celou éru socíku na pár prodloužení a tuším jednu novou radiálu) bylo právě obdivuhodné, že třeba i v dobách, kdy si takové Porúří mohlo dovolit prakticky cokoliv, nevrhali se bezhlavě do staveb těžkého metra ale dělali různé ty Stadtbahny na pomezí tramvaje a metra.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4172 Registrován: 7-2005 |
Dokud byla Liberecko-Jablonecko-Tanvaldská dráha (RGTE)soukromá, byť provoz zajišťovaly státní dráhy, těch projektů a vizí ohledně prodloužení, nových tratí a samozřejmě elektrifikace, tam bylo více. Ale velmi často jsou to nereálné vize. Po archivech je takových papírů dost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 334 Registrován: 12-2011 |
Nový Almanach 142.díl je hotov. Jsou zde motorové lokomotivy T211. 0 čísel 001 až 0168, tedy vlečky a ČSD. Datumy dodání, TBZ, výrobní čísla, majitelé, přečislování a CD s foto. Info na email korbel444@seznam.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 12-2011 |
Zdravím. Vyšel nový Almanach, 143. díl, motorové vozy řady M 262.0- provoz v depech Čerčany, Děčín, Chomutov, Rakovník a Tábor. Info na email korbel444@seznam.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6733 Registrován: 6-2019 |
Něco na vyhození, nechcete?
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1627 Registrován: 6-2015 |
Já bych měl zájem o tu knížku vlevo nahoře - "Od železničních dílen k železničnímu průmyslovému opravárenství". (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6739 Registrován: 6-2019 |
Psal jsem mejla, odpověď nedošla...
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4192 Registrován: 7-2005 |
Ty "železniční dílny" jsou dobrá kniha. Sice vydal NADAS, ale nebyla v běžném prodeji. O historii našich železničních dílen byl sepsán elaborát někdy kolem roku 1946-47, ale ten zapadl. Kniha na něj částečně navázala. Ale jelikož je vydaná před rokem 1989, politické uvědomění dělníků tam muselo být zdůrazněno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 6-2015 |
Zdravím, mně nic do e-mailu ještě nepřišlo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 4-2011 |
Ahoj, na konci minulého roku jsem nechal vytisknout několik knih železničního atlasu, který jsem v minulých letech sám vytvořil. Po obdarování příbuzných a známých mi nějaké výtisky stále zbývají. Kdyby někomu kniha udělala radost, napište mi prosím mail, po domluvě knihu rád věnuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6607 Registrován: 9-2003 |
Python: Ahoj, rozhodně bych měl zájem i s úhradou minimálně nákladů na tisk. Hezky by to zapadlo do mé sbírky drážních atlasů. Kontaktní E-Mail je s499(tečka)1023(zavináč)seznam(tečka)cz. Díky předem!
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 4-2011 |
S4991023: Děkuji, napsal jsem ze svého mailu: python(tečka)regius(tečka)99(zavináč)gmail(tečka)com |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 3-2009 |
Kolegové, neví někdo, kde jsou na internetu dostupné staré staniční kroniky ? Někdy před rokem jsem je vygoogloval úplně v pohodě a teď mi to vůbec nejde. Předem díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 10-2007 |
Zde klikněte na "Sbírku".
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6204 Registrován: 7-2017 |
Chyba 504 - Gateway Timeout. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1394 Registrován: 10-2007 |
Ve chvíli, kdy jsem to psal, odkaz fungoval. Teď nejede. Tak snad zase časem ![]()
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 12-2011 |
Zdravím. Právě vychází nový Almanach, 143.díl, motorové lokomotivy řad T212. 0,1. Info na email korbel444@seznam.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6779 Registrován: 6-2019 |
K6S31ODR: poslal jsem to znovu na druhý e-mail, stačí když mi pošlete adresu kam to mám odeslat.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
mot
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6077 Registrován: 7-2017 |
Nevyjde letos Malý atlas lokomotiv? Poslední byl 2023. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1467 Registrován: 4-2006 |
Ze Šukafonu KŽC. Jsem myslel, že ten Augusta je nějaký šáhlý důchodce, volič Stačilo!, no koukám, že je to tak padesátník. Proboha, proč taková nenávist k modernizaci železnice? A hejt na bezbariérové WC je už na hranici sprostory vůči handicapovaným. Ano, lze asi spekulovat o romantice koukání z okna, leč je opravdu tak do pár km/h a v teplém létě, jinak je o to o zánět středního ucha. A kouknete se jednou, kdy si chcete udělat výlet. Když jedete denně, tak asi člověk ocení především pohodlí v podobě ticha a chládku. A vzhledem k počtu dopravců je i ta unifikace pěkný canc. Opravdu nevím, proč by mě měla taková nenávistná a manipulativní anotace nějak motivoat ke koupi takové drahé knihy, místo toho, abych si řekl, že takovému kreténu kšeft dělat nebudu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6835 Registrován: 12-2020 |
Já bych to podepsal . Poctivá železnice prostě končí, teď už to bude jen neosobní, automatizovaný prostředek přepravy. Naprosto nezajímavý a bez chuti. Jen doufám, že to nebude poslední kniha o skutečné a poctivé železnici... A nějaké důkazy k počtu onemocnění zánětem středního ucha v letech 1830 - 2020, kdy jezdily skoro všechny vlaky s otevíratelnými okny? ![]() |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10423 Registrován: 3-2007 |
Fricoolinek: U Augusty jsou to motivy vlastníka sbírky veteránů, kterou by chtěl uplacírovat na ZDO přes kamarády v Ropidu. Ale že by byl až tak blbej, aby takhle reálně uvažoval, se mi nezdá. Možná je to tak napsané, aby si tu knihu koupili šáhlí důchodci, což je jádro účastníků jeho nostalgických akcí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16154 Registrován: 4-2003 |
Tak co píše Augusta do reklamy normálně pohrdá inteligencí potenciálních kupců.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Jef
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6736 Registrován: 5-2002 |
Ve mně se ve vztahu k železnici taky ukrývá nostalgik, který rád hledá stopy minulosti a mizející současnosti. Sbírka vozidel KŽC se mi líbí, i že jezdí na těch turistických linkách, nicméně tahle reklama na knihu s tím "celkovým negativním vlivem na životní prostředí" a výhledem na příčku velkobuňky (to jako fakt?!) mi přijde hodně přes čáru a úplně zbytečná. Taky se divím, jestli tohle nějaké "dřívbylolípáky" motivuje ke koupi knihy, mě to tedy odrazuje... Zároveň vidím u všech "nešoto" známých, jak je ty nové "neosobní", "nezajímavé a bez chuti" soupravy naopak motivují k cestám vlakem, přestože se železničního světa v dobách prosezené koženky spíš trochu štítili a snažili se mu vyhýbat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1469 Registrován: 4-2006 |
J.M. Nevím, před nějakými 4 lety... no 15.7.2022 dop. jsem si dal cestu z Čelákovic do Zruče, částečně s vystrčneou hlavou a další dny jsem to prostě na uchu pocítil. Takže od té doby jsem to silně omezil. Ale i tak na toto musíte stát a proti vám musí být volná sesle. Takže zabíráte dvě místa. V jiném set-upu benefit spuštěného okna proti velkoplošnému pevnému není. Když pod nim sedíte, tak se díváte skrz dvě skla a rám. To si pak skutečně radši hovět ve Foxíkovi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16155 Registrován: 4-2003 |
tak se díváte skrz dvě skla a rám Tak okna těch Augustových bautzenů začínají postupně chytat poctivou mlhu mezi vnitřním a vnějším sklem a poctivá nákaza se co pozoruju docela rychle šíří. Na výletní vlak je to užitečný skoro jako ta sečka, co sice funguje, akorát teda neseje.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6836 Registrován: 12-2020 |
Musíte pochopit, že ten výletní vlak má heslo i cesta je cíl Kdo by jel na výlet do Mikulášovic z Prahy vlakem z normálních lidí? Ale klasika s Barčou tam natáhne víc lidí, než moderna. Jediným problémem je neklimoška v letním období, kdy je v tom šílený vedro. No, mě to žíly netrhá. Knihu kupovat asi nebudu a KŽC jezdit taky nebudu.... Fricolínek: Takže od té doby jsem to silně omezil. To jste udělal dobře. Vyklánět se lze jen chvíli a ne pořád. To je logické. Nicméně si říkám, jak to mohli dávat ti první strojvedoucí v lokomotivách bez budky nebo brzdaři. Ti neměli žádnou ochranu. Jak často asi měli pracovní neschopnost? ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34804 Registrován: 5-2002 |
JM: Naprosto nezajímavý a bez chuti. Svého času se totéž říkalo o ocelovém oři, když začal nahrazovat ty z masa a kostí. Přitom jde jen o to, že ne každému je dáno umět si najít krásu i v tom novém, přicházejícím... výletní vlak má heslo i cesta je cíl No právě - aby toto heslo došlo naplnění, je k tomu potřeba okno, skrz které je vidět. Nicméně si říkám, jak to mohli dávat ti první strojvedoucí v lokomotivách bez budky nebo brzdaři. Ti neměli žádnou ochranu. U spousty starších chlapů pohybujících se pod širákem jsem vídal kousek vaty v uších. Pročpak asi...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6839 Registrován: 12-2020 |
že ne každému je dáno umět si najít krásu i v tom novém, přicházejícím... No, to bude tím, že v těch nových soupravách se prostě krása najít nedá. Možná, že jsou moderní, možná rychlejší a pohodlnější, ale krásnější fakt ne. U spousty starších chlapů pohybujících se pod širákem jsem vídal kousek vaty v uších. Pročpak asi...? Až na to, že brzdaři a strojvedoucí se museli řídit sluchem, takže asi těžko mohli mít zacpané uši, aby jim nenafoukalo do uší ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16156 Registrován: 4-2003 |
tím, že v těch nových soupravách se prostě krása najít nedá Ale dá, jen řadě hobíků fixovaných na stará vozidla prostě není dáno.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6841 Registrován: 12-2020 |
No tak jasně, že to je věc názoru. Ale všechno to vypadá stejně, modře, nevýrazně. Když to srovnáte s 90 lety, tak je to ukrutně fádní a nudné. A není to jen u vlaků. Stejně je to u tramvají, trolejbusů, autobusů, aut. Poslední hezké tramvaje byly T3, T6 a KT8, trolejbusy 14TR a u aut tráboš, žigul a embéčko ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 7-2017 |
Ten reklamní text je reprezentativní ukázka toho, co vás čeká při čtení té knihy Na té knize jsou zajímavé opravdu jen fotky (bohužel občas k nim chybí popisky, kde a kdy byl snímek pořízen). Jinak obsahuje obrovské množství překlepů a u popisů vozidel je často kopírován naprosto identický text, ve kterém se mění jen číslo vozidla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 376 Registrován: 6-2010 |
ZelPage defitivně skončilo? Vím, že poslední roky už to byla jen fotogalerie, ale hlavní stránka už mě přesměruje na nějaký podivný web. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26525 Registrován: 3-2007 |
" U spousty starších chlapů pohybujících se pod širákem jsem vídal kousek vaty v uších. Pročpak asi...? Až na to, že brzdaři a strojvedoucí se museli řídit sluchem, takže asi těžko mohli mít zacpané uši, aby jim nenafoukalo do uší "Hm. Tak si zkuste kousek vaty do toho ucha dát, vy oponovači za každou cenu. Slyšíte úplně všechno, jen těm strejcům údajně nenafouká do uší (já tedy cpal nouzově vatu s krémem nebo si kupoval molitanové ucpávky do uší, když jsem se někde, kde nebylo ticho, potřeboval vyspat, typicky na služebních cestách a jakmile to nebylo těsné, tak slyšíte všechno). Na běžky/sjezdovky jste nikdy nejezdil? Prostě Hajnej řekne A, tak vy se budete hádat, že B kvůli jakékoli kravině (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6845 Registrován: 6-2019 |
Ten reklamní text je reprezentativní ukázka toho, co vás čeká při čtení té knihy [proud] Na té knize jsou zajímavé opravdu jen fotky (bohužel občas k nim chybí popisky, kde a kdy byl snímek pořízen). Jinak obsahuje obrovské množství překlepů a u popisů vozidel je často kopírován naprosto identický text, ve kterém se mění jen číslo vozidla. Kdo měl tu "čest" přečíst podobný hnůj z pera podobných autorů - "30 let KŽC" (snůška lží, pomluv, podivného dětského slohu a nenávisti ke všemu kolem, co nemá stopu KŽC) toho to překvapit nemůže. Číst ani kupovat to samozřejmě nebudu, nemám nasráno v hlavě.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1646 Registrován: 6-2015 |
"založeno z lásky k železnici v roce 1985"... Bych byl rád za nějakou "poctivou železnici založenou z lásky k cestujícím"... ![]() ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34920 Registrován: 5-2002 |
JM: Až na to, že brzdaři a strojvedoucí se museli řídit sluchem, takže asi těžko mohli mít zacpané uši, aby jim nenafoukalo do uší Zaprvé si ti chlapi dávali do uší jen celkem decentní a měkké chomáče vaty, ne že si utemovali celej zvukovod natvrdo umotaným čvaňhákem, jako kdyby ládovali předovku. Zadruhé v hlučném prostředí, jímž jedoucí vlak je, může mírné přitlumení naopak pomoci, zejména pokud by to tlumení bylo větší na vyšších frekvencích než na nižších, což většinou bývá (ze zatěžování do vodního odporu vím, že když jedou Brejle bez střechy na plnej céres, pak bez špuntů v uších neslyšíš vlastního slova, kdežto se špuntama slyšíš i slovo cizí). Zatřetí bych nevylučoval ani to, že ta vata může fungovat i jako "vindšuc" - ti starší chlapi většinou mívají málo vlasů a vítr okolo nekrytejch uší dovede dělat celkem nepříjemnej hukot. Ale klidně si tam dávej smajlíky, chytřejšího Tě to neudělá. ![]()
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6922 Registrován: 12-2020 |
A odkaz na to, že to tak opravdu bylo a není jen váš výmysl? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6261 Registrován: 7-2017 |
Zkušenost jiných ti nestačí? Mám vlastní zkušenost s prací v průmyslových provozech s hladinou hluku >90 dB (papírenské stroje, mlecí linky, velké kompresory, vodokružné vývěvy). Mohu jen potvrdit to, co sem dal Hajnej, včetně toho, že způsob vnímání sluchem záleží i na frekvencích včetně vyšších harmonických, na vibracích přenášených stavbou a různými stavebními a podpůrnými konstrukcemi do okolí (zvuk vnímáme i kostmi v hlavě) a taky na individuální kondici sluchu každého jednotlivce. Různé ochranné prostředky mohou odstínit nejen intenzitu zvuku, ale různým způsobem právě i frekvence. A nemělo by se to podceňovat; sám jsem si podceňováním používání OOPP v dobách, kdy se ještě nefasovaly špunty, přivodil v jednom uchu původně dočasný a dočasně vyléčený, ale později (až dodnes) trvalý tinnitus. Je samozřejmě na každém soudruhovi, aby si každý soudruh vyzkoušel, co každému soudruhovi nejlépe vyhovuje. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6927 Registrován: 12-2020 |
Zkušenost jiných ti nestačí? Nestačí. Když jsem tady zmínil, že Mn vlak z Velvar měl někdy taky 50 vozů a podpořil to zkušeností vlakvedoucího, tak to bylo odmítnuto jako nesmysl. Navíc rozhodně nezpochybňuji výše uvedené. Jde mi konkrétně o to, jak to u nás v počátcích provozu na otevřených lokomotivách probíhalo. A to rozhodně nemusí být stejné jako v průmyslových provozech. Takže mě zajímá konkrétní způsob ochrany sluchu i hlavy u strojvedoucích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34925 Registrován: 5-2002 |
JM: A odkaz na to, že to tak opravdu bylo a není jen váš výmysl? Obávám se, že odkaz na chlapy, které jsem s vatou v uších vídal já, vede tam, kam by se Ti ještě nechtělo... Ale jednoho páraře se Ti přece jen zeptat mohu, jen to nebude hned. Zkušenost se špuntama v uších na vodním odporu je osobní a tam jsi "odkaz" v podobě líčení dostal - ber, nebo nech ležet. Vítr mi v uších hučel naposledy včera, ale vatu pro srovnávací pokus jsem po ruce neměl. Taky jsem netvrdil, že ta vata tak zcela určitě fungovala (zvukař fakt nejsem), jenom jsem to nadhodil jako možnost k prověření.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6928 Registrován: 12-2020 |
No, vždyť právě prověřuji A odkaz páraře asi nebude relevantní. Nikdo z těch, co to zažili (před těmi 150 lety v otevřeném stroji) už neexistuje. Spíš jsem měl na mysli odkaz na nějakou literaturu, kde by se to řešilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34927 Registrován: 5-2002 |
JM: Nikdo z těch, co to zažili (před těmi 150 lety v otevřeném stroji) už neexistuje. Hlavu z okna vystrkovali i jedinci, kteří ještě žijí. Kromě toho si dovolím připomenout, že Tvoje původní otázka zněla "A nějaké důkazy k počtu onemocnění zánětem středního ucha v letech 1830 - 2020, kdy jezdily skoro všechny vlaky s otevíratelnými okny?", takže řeč není zdaleka jen o otevřených strojích před 150 lety a argumentace nějakým musením slyšení u strojvedoucích a brzdařů je tudíž irelevantní. Zdá se, že v testu s žirafou v ledničce bys neuspěl...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6932 Registrován: 12-2020 |
JM: Nikdo z těch, co to zažili (před těmi 150 lety v otevřeném stroji) už neexistuje. Hlavu z okna vystrkovali i jedinci, kteří ještě žijí. A rozdíl v tom, občas vystrčit hlavu z lokomotivy chráněné budkou a být celý čas na větru a dešti na otevřené lokomotivě nevnímáte? |
|
Go_go
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 5-2002 |
To je opravdu jak hrát šachy s (JM) holubem ... obdivuji ty, kteří se ještě nevzdali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6936 Registrován: 12-2020 |
Jo, jo v šachách jsem byl druhý na okrese a 19. v krajském přeboru...![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34931 Registrován: 5-2002 |
JM: A rozdíl v tom, občas vystrčit hlavu z lokomotivy chráněné budkou a být celý čas na větru a dešti na otevřené lokomotivě nevnímáte? No já hlavně vnímám to, že otevřenej stroj, co není chráněnej budkou, takže stojíš celej čas na větru a dešti, nemá okna vůbec žádná - tudíž je zcela mimo definiční obor Tvé původní žádosti o důkazy. Jinak onen fíra, jehož jsem měl na mysli, jezdil na mašině bez jakýchkoliv bočních oken, čili průvan tam byl přinejmenším stejnej, jako ve voze, kde si nějakej šotouš stáhne okno, což bylo na počátku vydáváno za jednu z podstatných vlastností té "poctivé železnice". (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 12-2011 |
Vážení, právě vyšel nový Almanach, 145.díl,tendry řady 516.0121 až 0240. Výrobci, výrobní čísla, rok výroby, dislokace, provoz, rušení. Info na email korbel444@seznam.cz |