Diskuse » Železnice » Železniční literatura « předcházející | další »

Železniční literatura

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Železniční literatura do 19. 6. 2020 Zdepa 60 19. 6. 2020 22:33
Archiv diskuse Železniční literatura do 30. 4. 2021 Marťa_rak 60 30. 4. 2021 09:49
Archiv diskuse Železniční literatura do 02. 10. 2021 Žmz 60 02. 10. 2021 17:08
Archiv diskuse Železniční literatura do 03. 3. 2022 eremu1 60 03. 3. 2022 18:17
Archiv diskuse Železniční literatura do 02. 10. 2022 drake 60 02. 10. 2022 23:28
   autor příspěvek
Úterý, 04. října 2022 - 23:12:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 771
Registrován: 10-2020
Zdepa - Řeší se tam lokomotivy, což vyřešil svého času Bek.

jó, vyřešil......ale jak? ....A nejen on, blbiny a nejen o KBD jsou i od dalších „autorů“ ......... někomu to tak stačí, jiným ne. Ty pohádky jsou příliš moc vzdálené od skutečnosti ..... stačí pohled do jízd.řádů z té doby.... úsek March-Szob projížděl JEDEN rychlík (Or Ex) a to 3 x týdně ! Ten vozila výt. Brt. Ostatní R Bp-Wien se nám vyhýbaly.... už tu nebylo R-U !
Pátek, 14. října 2022 - 19:09:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192
Registrován: 12-2011
Vyšly nové Almanachy, 74.díl-parní lokomotivy řad 314.0,1 a 314.2. 75.díl je o motorových vozech řady M131. 1-2.část/ vozy čísel. 176-1150. Info na email korbel444@seznam.cz
Pondělí, 31. října 2022 - 09:54:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2323
Registrován: 10-2005
Letos v listopadu vyjde třetí díl knihy Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. Některá knihkupectví mají předběžné objednávky za výhodné ceny [jidlo]
Punk's not dead! blesk happy
Úterý, 08. listopadu 2022 - 13:21:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 8-2017
Koupil jsem si knihu Česká nádraží, V. díl, 1. část. Na rozdíl od předchozích dílů knihy, kde byla každá stanice i zastávka zmíněná v textu (a většinou doplněná obrazovým doprovodem), v tomto díle jsou některé stanice v textu zcela vypuštěny a jsou k nim pouze obrázky (fotky, plány, výkresy). Namátkou se jedná třeba o stanice Žihle, Špičák, Zelená Lhota a možná některé další. Na příslušných stránkách je ale volné místo, jako by tam chyběl text. Připadá mi jako nesmysl, aby vypadla jen část sazby, nejspíš je to tak schválně, ale přesto bych se rád zeptal na názor nebo zkušenost ostatních majitelů uvedené publikace.
Úterý, 08. listopadu 2022 - 21:29:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 7-2017
Spíše jsem měl z pátého dílu pocit, že autorovi pomalu docházejí síly. Vždyť první díl vyšel už v roce 2003, a do konce celé řady ještě zbývají 2-3 části. Mezi posledními díly byl odstup 7 let. A panu autorovi je úctyhodných 80 let.
Čtvrtek, 10. listopadu 2022 - 06:21:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 225
Registrován: 9-2012
Nová kniha LOKÁLKA Martinice v Krkonoších – Jilemnice – Rokytnice nad Jizerou / Historie dráhy právě opouští tiskárnu. Prodej bude zahájen dne 11.11.2022. Knihu můžete zakoupit na Obecním úřadě Martinice v Krkonoších a v Infocentru Jilemnice. V případě zájmu je možné zaslat publikaci na dobírku (objednávejte mailem na ppenicka@tiscali.cz). Prodejní cena je 590,– Kč. Více než 160 stran, bohatá obrazová část, dosud nepublikované informace. To vše Vás čeká v knize autora Jana Luštince a kolektivu. Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších ji vydává jako svoji první publikaci. [vypravci]

Čtvrtek, 10. listopadu 2022 - 09:24:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 33
Registrován: 4-2019
Na stránkách Opavského železničního klubu se objevila nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD" s platností od 15. srpna 1945.



Odkaz s nabídkou

Zájemci neváhejte s objednávkou, je k dispozici velmi omezený náklad.
Sobota, 12. listopadu 2022 - 08:57:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3517
Registrován: 7-2005
ad barton - a není to jako v minulém díle, kde staniční budovy ÖNWB zřízené dle stejné normálie mají taky jen fotky, ale žádný text...
S autorem jsem mluvil osobně loni a veškeré rukopisy, pro všechny díly, jsou už nějakou chvíli odevzdány u vydavatele. Takže v důsledku už jde jen o tu "redakci" a tisk
dědek_hank
Sobota, 12. listopadu 2022 - 15:48:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4137
Registrován: 7-2017
Zdepa:
"S autorem jsem mluvil osobně loni a veškeré rukopisy, pro všechny díly, jsou už nějakou chvíli odevzdány u vydavatele. Takže v důsledku už jde jen o tu "redakci" a tisk"

Hlavní problém spočívá zřejmě v tom, že vydavatelství je one man show... [crazy]
Sobota, 12. listopadu 2022 - 18:34:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 835
Registrován: 10-2020
kredenc830nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD

Ještě by to chtělo Cestovný poriadok SŽ z oné chaotické doby po válce, kdy existovaly ČeskoSlovenské státní dráhy bez Slovenska..... tento má na str. 288 už jen parníky do Štěchovic......a konec. Víc ne.
Mladějov
Sobota, 12. listopadu 2022 - 20:31:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18639
Registrován: 3-2007
kredenc830:
"Na stránkách Opavského železničního klubu se objevila nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD" s platností od 15. srpna 1945.



Odkaz s nabídkou

Zájemci neváhejte s objednávkou, je k dispozici velmi omezený náklad."


No to je hezké, ale třeba kdy to plánuje vydat, v jakém nákladu, fotku toho výtisku, jak to bude vypadat atd. o tom ani slovo.

Bych si to klidně objednal.
Středa, 16. listopadu 2022 - 21:23:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 843
Registrován: 10-2020
Lovosičák - Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších ji vydává jako svoji první publikaci.

tohle jsou asi oni?? Je v tom aspoň hodně fotek ? A kvalitních?

Tu staniční budovu nepostavila ÖNWB, ale dala vydělat místním podnikatelům a obyvatelům, na rozdíl od pozdějších ČSD, kde budovu v daleké Jasini stavěla pražská firma.....stavitel Martinic později postavil První Krkonošskou nemocnici....
Středa, 16. listopadu 2022 - 22:13:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 391
Registrován: 6-2021
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid038Hh4YMEuKqiAGg hSpodYAyFSdReigH3RLfsqx5kmcgNHmczrm9n32mLKza4RzvYYl&id=1000606931 75614
Čtvrtek, 17. listopadu 2022 - 22:23:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3518
Registrován: 7-2005
ad csik - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů
Pátek, 18. listopadu 2022 - 21:36:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3519
Registrován: 7-2005
ad dědek hank - řečnická otázka, na kterou není v důsledku potřeba reagovat... a jde to v té naší, malé, milé, zaprděné republice, jinak ? Železniční tiskoviny nejsou natolik výdělečná činnost, aby to uživilo klasický redakční aparát. Proto se to flikuje, tak jak to jde. A jak to na sebe vydělá.....Z toho se nevyhrabem a myslím, že bude jen hůř
Pondělí, 21. listopadu 2022 - 13:23:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 850
Registrován: 10-2020
Zdepa - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů

Kdyby jen ta Jilemnice, ty správné údaje si musíš sám najít asi ke všemu, ty publikace jsou tvořeny pro lidi, co o tom nemají ani šajn, a těm potom taková kvalita textu stačí. Zdejší „znalci“ tvrdí, že prý knihy z dob nedemokratických byly nekvalitní, jelikož prý nebyly info ze zahraničí. Nevím kde oni měli tu svou zemljanku, ve kterém lese, ale já žil v baráku a jezdíval jsem do Prahy. A vždycky jsem tam nechal dost peněz za literaturu a fotomateriály.... kromě Nadasu tam byla i prodejna DDR, takže jsme tu vůbec nežili jak pračlověci, jak si to představují ti „Vševědi“.

Asi jsme žili každej v jiném Česku, protože normální lidi si ty knihy z ciziny dokázali obstarat – ať už přes někoho, kdo měl kontakt do světa a nebo objednat přes SNTL a čekat. Kdo si počká – ten se dočká, to platilo i zde.....do roka a pár týdnů byly knihy doma! Pod Nadasem taky bývala knihovna a měla i dost West-literatury... Ono totiž v těch dobách, kdy to tady stálo za ho... a nesměli jsme do světa..., zde kromě tisíců kolaborantů a udavačů také žily statisíce lidí normálních, kteří se v rámci možností snažili, aby tady nebyla ta [zadnice] světa, aby se i tady dalo žít aspoň trochu normálně........
Skutečně jsme nežili na pustém ostrově uprostřed Pacifiku, jak to dnes ti „vševědi“ vykládají, třeba většina tehdejších písniček v TV a ČR byla původem z USA a EHS, až potom za Husáka to začalo vadit, předtím ne. Fotili jsme na Agfu, pak ji přejmenovali na ORWO, ale časem ta Agfa, opravdová, tu byla znovu, a čb Forte či Ilford tu byly trvale k mání i s jejich vývojkami.

Jak by tomu autorovi třeba k loko BD i dalším pomohly info z ciziny? Třeba, že podle „zelené“ knihy od p. Giesla bylo 5 lok 354.1 „začátek i konec“ Ventilovek u ČSD? Údaje o našich loko musí autor hledat z domácích zdrojů. A že by ty dnešní, hodně drahé knihy byly až tak super? Ani náhodou, ona ta „demokracie“ ty bludy z knih nejen neodstranila, ale možná jich přibývá...Ani z té knihy za 2000 od slavného autora se nedozvíš o tom že i BD si pořídila mašiny řady 80 – (z donucení MŽ) ....místo toho tam vypráví blbiny o tlakové brzdě na nich, prý už z výroby.....Před pár lety byl v SŽ seriál o přikladačích a přihrnovadlech. U BD je prý neměli....hmmm - a právě u těch 80-tek je měli..... ještě že jsou ty archivy, kde ta historie se pak velice liší od fantazií autorů, ty knihy jsou dobré jako obrazová dokumentace, někdy.....v archivech moc fotek není.


Úterý, 22. listopadu 2022 - 13:30:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 12-2021
Po loňské úspěšné akci je to tu zas.
Knižní jízdní řád Správy železnic 2022 (nikoli 2023) je zdarma volně k rozebrání v budově Křižíkova 2, Praha (u metra Florenc). Vstup do budovy je možný denně 5:00 - 19:00.

Kdyby měl někdo zájem o vývěsné jízdní řády 2022 s předáním v Křižíkovce, může mě kontaktovat.
Středa, 23. listopadu 2022 - 16:59:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 891
Registrován: 10-2005
Zdepa:
"ad csik - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů
"
Hele, a když jste všichni tak chytří, pročpak jste se panu Luštincovi, jinak dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, neozvali, když tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé.

Tohle mistrování je tak české... To bychom mohli zavést do chráněných zvyků a tradic UNESCO.[uhoh]
Středa, 23. listopadu 2022 - 18:37:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1646
Registrován: 12-2020
https://www.teraz.sk/regiony/nova-kniha-mapuje-historiu-jedinej-l es/675682-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_cam paign=click&utm_content=.%253BsRegi%25C3%25B3ny%253Bimg
Nová kniha o LŽ Sp. Belá - Lendak.
Bw_Ig
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:16:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 655
Registrován: 7-2012
Viajero: Hele, a když jste všichni tak chytří, pročpak jste se panu Luštincovi, jinak dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, neozvali, když tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé.

Rád pomohu, ale když ani neznám "tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé", a ta je kde uložena s přístupem veřejnosti.
Nějak jsem si nevšil, že by někde visela veřejná vízva všem historikům - spojte se, bude kniha o Jilemnické lokálce.
Jednu slaboučkou publikaci jsem si koupit asi roku 1988 nebo 1989? při oslavách v Jilemnici, to asi nebude ona? Další znám knihu od KHKD - graficky velmi dobrá, obsahově velmi nízká. Ale velké obrázky moc pěkné.
Podle několika prvních indicí, ale zdejší autoři nemají zájem o archivní zdroje (a to že je uloženo v nich hodně moc informací - o tom nepochybujte), prý jim stačí jen regionální zdroje.
Aspoň se podívám na velkoformátové obrázky, a to přeci jde, text není důležitý. Zákazník kupuje očima, a čte až doma.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:50:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1655
Registrován: 12-2020
Ono to není tak jednoduché. Problém je, že není žádný archiv kde by se dalo k nějaké trati něco komplexně najít. Takže ti lidé co chtějí něco vydat z vlastního zájmu mnohdy ani nevědí kde a co vlastně hledat. Najdou třeba jen část. Proto spousta zajímavých věcí unikne. Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let a to ještě musíte mít hodně známých, kteří poradí kde co hledat. A že většina lidí kupuje knihu hlavně očima a podle fotek to je přirozené. Těžko si to v obchodě budou hodinu číst a porovnávat údaje s realitou. Navíc většině lidí (bohužel) o ty historické údaje ani tak moc nejde. To je pár fajnšmekrů a ty tu knihu nezaplatí. Což samozřejmě nemění nic na tom, že by text měl být kvalitní a pravdivý a fotky krásné, o tom žádná. Jenže je to prostě velmi náročné.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:59:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1215
Registrován: 10-2007
J.M.:
"Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let"

I více. Moc se mi líbila například kniha Mojmíra Leštinského o trati Brno-Přerov. V doslovu psal, že na ní dělal 20 let.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:17:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1656
Registrován: 12-2020
No vidíte, to je věc názoru. Od známého mám info, že jemu se naopak tato kniha moc nelíbí. A mě také moc ne. Čímž neříkám, že tam není spousta pěkných informací a fotek, ale to uspořádání mi moc nesedlo. Ale třeba je to tím, že k té trati nemám žádný vztah a je to od mého bydliště daleko...Ale určitě je dobře, že ta kniha vyšla o tom žádná...
Mladějov
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:31:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18760
Registrován: 3-2007
J.M.:
"Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let "

..která pak, protože cena se pohybuje okolo tisícovky i víc, nikdo moc nechce kupovat = docela bludný kruh.
Pro laiky moc odborné, fajnšmekrů je pár a velkému zbytku fandů je líto za to dát peníze.

Málokdo má povolání (a rodinu + další povinnosti), při kterém má čas (a sílu) na něčem takovém dělat léta a na té čtivosti se to pak taky nechtě podepisuje (často i to, že velká část autorů po sedmdesátce už poněkud ztrácí nadhled).

Tohle moc nemá řešení.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:40:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1657
Registrován: 12-2020
Já to taky neřeším. Myslím, že to funguje docela dobře. Literatury je nesrovnatelně více a kvalitnější než dřív. Některé knihy jsou nechutně drahé a moc mě nezajímají (třeba vozidla), tak si koupím jen něco, taky už doma dochází místo. A že autorů kteří mají čas moc není, to je přirozené. V podstatě většinou důchodci a pár dalších. Navíc to není o zisku, ale naopak musíte do toho investovat hromady peněz. Už jen třeba dojíždění do archivu, pořízení fotek, scany, kopírky apod. něco stojí. Takže to dělají jen ti, kteří to dělají většinou zdarma a srdcem, protože to dělají ne pro zisk, ale pro ostatní.
Mladějov
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:50:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18761
Registrován: 3-2007
Tak pro zisk to v tomhle oboru nedělá nikdo - i když na tom není vůbec nic špatného, vydělat a ještě lidem rozšířit obzory.

Spíš třeba chybějí ucelené náhledy na určitá období, jaké byly priority drah (třeba ČSD) v té době, největší problémy atd., např. československé území 1918-1948 (ale i dál) by jistě nebylo nezajímavé dílo - ale to není o tom, jestli měli v tom a tom obvodu 32 147 zaměstnanců a otištěných archiváliích bez ladu a skladu ala csik, tohle je daleko těžší a náročnější, tuplem proto, že pamětníci už vymřeli nebo si nic moc už nepamatují.

Ono se dokumenty tou orální historií kolikrát moc zajímavě doplňují.
Holt třeba vojáci na to mají lidi a peníze, na železnici tohle nikdy systematicky neexistovalo.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 14:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 892
Registrován: 10-2005
J.M.:
"Čímž neříkám, že tam není spousta pěkných informací a fotek, ale to uspořádání mi moc nesedlo. ..."

Po pravdě tu strukturu bych si také dovedl představit jinou. Na druhou stranu, je to z mého pohledu především publikace přispívající k zachování lokální historie orientovaná i na běžného místního čtenáře. S tím vztahem jste to vystihl, rád si jí především přečte ten, kdo má k lokálce vztah. Jako třeba já.

Také mi v přehledu lokomotiv chybí třeba 344.1, o níž si myslím, že se tam také sporadicky vyskytovala (bylo to kdysi snad ještě v Železničáři v článku Jilemnické lokomotivy) a škoda, že tam není více rozvedena, třeba tou orální vzpomínkou, ojedinělá vozba přímého vozu Pha - Rokytnice (Bam v JŘ 1956/57). Ale to jsou drobnosti. A to mistrování shora je fakt už za čarou. Napsat v kontextu této knížky, že se to flikuje, no, to je na diagnózu železničního pacienta, protože normálně by to bylo na facku... To se mi hodně nelíbí.

Ta první publikace pana Luštince je ta se spoluautorstvím pánů od KHKD. K výročí 1989 byla modrá brožovaná od Josefa Šimurdy.

Nějak jsem si nevšil, že by někde visela veřejná vízva všem historikům - spojte se, bude kniha o Jilemnické lokálce. Nic nebrání napsat tehdy ještě dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, t.j. osobě místně spjaté, že kdyby se tématem ještě někdy zaobíral, měl bych k tomu to a to. Jinak se mi ale jeví slušnější šoupat nohama. Dědicové to stejně vyvezou do sběrny.

Ono se dokumenty tou orální historií kolikrát moc zajímavě doplňují.
Jj, to je velká škoda; tyhle vzpomínky jsou-li alespoň trochu systematicky zachyceny, bývají cenným doplněním. Jenže ono se dnes nenahrává ani v rodinách a dost často to končí... já už se nemám koho zeptat.
dědek_hank
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 15:14:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4150
Registrován: 7-2017
Dovolím si - jistě nedokonalé a neúplné - srovnání s Německem.

V Německu vycházejí už hodně dlouho dva specializované modelářské časopisy: MIBA v bývalém západním Německu už od r. 1948, Modell Eisenbahner v bývalé NDR od r. 1952. V obou se kromě modelářského dění postupně dokumentovala a nadále dokumentuje skutečná železnice ve všech ohledech: Vozidla, stavby i jednotlivé tratě, a to z hlediska historie i aktuálního dění. Později přibyly (a v některých případech už i zanikly) další tituly periodik. V obou státech vznikla spousta spolků a klubů, nejen šotoušských a modelářských, ale taky historických a vlastivědných, pro které železnice v místech jejich působení byla a je sice vedlejším, nicméně také pečlivě dokumentovaným tématem. A nesmíme zapomenout ani na železnice s čistě muzejním provozem, z nichž první vznikla v bývalé NSR už v 60. letech, a na bohatou tradici mistrů železniční fotografie, působících už od 20. let, která se udržela v obou německých státech i po celou éru rozděleného Německa.

Kolem všech těchto redakcí a organizací vznikly kolektivy lidí, profesionálů i amatérských dobrovolníků, kteří dokázali postupně zdokumentovat většinu důležitých řad železničních vozidel (nejen hnacích) i jednotlivých tratí, až po ty poslední Klein- a Kreisbahnen. A nebyla to jenom otázka možností společenského zřízení a z nich vyplývajících hmotných i nehmotných prostředků, které jejich autoři a organizátoři měli a mají k dispozici. Aktivity v NDR byly - aspoň soudě podle množství i témat dostupných publikací - před sjednocením Německa srovnatelně široké jako v bývalém západním Německu.

Mně osobně je navíc sympatické, že především periodické publikace - a v návaznosti na ně také internet - představují svému publiku konkrétní lidi. Ke jménům skoro všech publikujících tvůrců, ať už jsou to železničáři, modeláři, výtvarníci nebo fotografové železnice, se dají dohledat přinejmenším jejich životopisné medailónky a často jim vycházejí i souhrnné průřezové publikace. A když někdo z nich umře, v následujícím čísle některého periodika je zveřejněn jeho nekrolog se zhodnocením jeho života a díla. Paradoxně se tak dozvím - aniž bych se na to nějak specializoval - dřív o tom, že zemřel někdo v Německu než třeba (ať jsem aktuální) o odchodu Miloše Kratochvíla.

Očekávám námitky na téma nedostatku peněz. Jenže v bývalé NDR na tom byli do r. 1991 podobně jako my v Československu. Takže jenom v penězích to asi nebylo a není.

Nehodlám se pokoušet o nějaké závěry. To by byla nejspíš práce pro profesionála v nějakém soft oboru - třeba pro sociologa.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 16:46:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3520
Registrován: 7-2005
ad Viajero - rád lidem pomůžu a pokud vím, řeknu kam se mají vypravit.
V rámci "sběru" dat o historii a provozu lokomotiv 313.4 / 162, jsem si zajel odpočinout od "velkých archivů" do toho okresního v Semilech. Zde jsem prošel místní dokumenty, abych poznal, z čeho je velká část brožurky o lokálce z roku 1989. A protože paní archivářka zná p.Luštince, vytáhla z knihovny novější vydání (KHKD) a přidala mi na něj telefon. Tak jsem se ozval, ale dozvěděl se, že nová kniha je v tiskárně. Protože k dané lokálce je docela dost dokumentů, především stavebního charakteru a to v pražských archivech, kde jsou centrální železniční úřady, poslal jsem jim následně i výpisky a ukázky pár skenů. Reakce není....
Když tu kolega Bw_Ig dal podnět k vyhlášení spolupráce, tak jdu do toho - protože probíhá generálka lokomotivy 313.432, byl dán kolegy z Olomouce podnět ke sběru dat a informací o provozu této lokomotivy pro nějakou možnou brožurku.
Kromě možné brožurky k jedné jediné mašince, se hledání podkladů zvrhlo natolik, že už se neřeší historie jedné jediné mašiny, ale celé řady 162 / 313.4.Tím že se tyto "horské" lokálkové mašiny potulovaly po různorodých místních drahách, je pátrání velmi zajímavé. A kupodivu informací není málo. Plus fotografie... Začíná se to kupit. Dnes jsem nechal v archivu několik stovek za dva skeny desetinových výkresů těchto mašin, které si objednala i RGTE.
Samozřejmě to netvoří jeden člověk. Aktivně se na tom podílejí tři a další desítka jsou větší či menší přispěvatelé. Pokud máte k tématu něco i Vy ostatní, nebojte se ozvat.
A jak už někdo víš napsal, není to o penězích. Naopak. Ale spíš o tom adrenalinu, co zase na člověka v archivu vypadne za staré žluté papíry, které mu nakopnout ty dodnes opakované pravdy....

Když už jsme u té poptávky po informacích - nemáte někdo fotky z roku 1975, kdy se u Rakous, tady mezi Malou Skálou a Turnovem, měnil tamní železniční most přes Jizeru? Tu z roku 1892 jsem sehnal i jako otisk ze skla, ale rok 1975 mi nějak uniká. Pro jistotu - ano, fotky v Železničáři z roku 1976 znám, ale i tyto nemůžu nikde dohnat

v druhém vydání knihy o jilemnické lokálce jsou nějaké nejasnosti / pochybnosti, kolem času prvního vlaku. A zrovna vlakopis existuje
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:02:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3521
Registrován: 7-2005
a v písemnostech Generální inspekce dokonce stavitel Gross zanechal seznam budov na jilemnické lokálce i s tím, jakou stavební normálii pro ten který objekt použil.. některé mají původ v nových Bukovinských lokálkách, kde předtím také stavěl
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:06:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 893
Registrován: 10-2005
Zdepa:
"
Kromě možné brožurky k jedné jediné mašince, se hledání podkladů zvrhlo natolik, že už se neřeší historie jedné jediné mašiny, ale celé řady 162 / 313.4.Tím že se tyto "horské" lokálkové mašiny potulovaly po různorodých místních drahách, je pátrání velmi zajímavé. A kupodivu informací není málo. Plus fotografie... Začíná se to kupit. Dnes jsem nechal v archivu několik stovek za dva skeny desetinových výkresů těchto mašin, které si objednala i RGTE. "

[ok]
Tak to mne mrzí, že to s panem Luštincem nevyšlo. A že jsem Vás podezříval neprávem[wink]
Na knihu o 313.4 se těším.

Ten vlakopis si s Vaším dovolením uložím na památku.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:09:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 894
Registrován: 10-2005
Zdepa:
"a v písemnostech Generální inspekce dokonce stavitel Gross zanechal seznam budov na jilemnické lokálce i s tím, jakou stavební normálii pro ten který objekt použil.. některé mají původ v nových Bukovinských lokálkách, kde předtím také stavěl
"

K Poniklé, která je v tom seznamu v té druhé položce, byste prosím ten stavební snímek neměl? Případně via email.
Předem děkuji.

(Příspěvek byl editován uživatelem Viajero.)
Mladějov
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:11:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18771
Registrován: 3-2007
dědek_hank:
"Dovolím si - jistě nedokonalé a neúplné - srovnání s Německem.


Mně osobně je navíc sympatické, že především periodické publikace - a v návaznosti na ně také internet - představují svému publiku konkrétní lidi. Ke jménům skoro všech publikujících tvůrců, ať už jsou to železničáři, modeláři, výtvarníci nebo fotografové železnice, se dají dohledat přinejmenším jejich životopisné medailónky a často jim vycházejí i souhrnné průřezové publikace. A když někdo z nich umře, v následujícím čísle některého periodika je zveřejněn jeho nekrolog se zhodnocením jeho života a díla. Paradoxně se tak dozvím - aniž bych se na to nějak specializoval - dřív o tom, že zemřel někdo v Německu než třeba (ať jsem aktuální) o odchodu Miloše Kratochvíla.

"
Hm, takto se to, mám dojem, pokoušel dělat ing. Bauer se Železnicí.
Zjevně neúspěšně - řadě čtenářů vadily jeho na jejich vkus filosofické úvodníky, jiným kritika socialistické železnice a mladé fotiče, co je souvislosti a historie moc nezajímají, jen kde pojede brejlovec, ti se záhy přemístili ke Dráze.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:46:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1663
Registrován: 12-2020
Mě se Železnice zdála velmi dobrá, ale tak kolem r. 1996 už to nějak nebylo ono. Bylo tam na můj vkus moc věcí o zahraničních lokomotivách, což pro českého čtenáře asi nebylo úplně ono. Takže jsem pak i některá čísla vynechal a za pár čísel to skončilo. Ale jelikož už v té době byla i barevná Dráha, tak to zase nebyla taková katastrofa.
Bw_Ig
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 18:00:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 656
Registrován: 7-2012
K Poniklé, která je v tom seznamu v té druhé položce, byste prosím ten stavební snímek neměl? Případně via email.
Předem děkuji.

Ve fondu GI/R je skutečně všechno, tedy kompletní stavební dokumentace, tedy i svazek stanice Poniklá, tedy i výpravní budova.
Já jsem z těchto kartonů dělal jen "vozebně-strojní" část, tedy Poniklá mě zajímala z hlediska "pulsometrovací zastávky".

Obrázek mě nejde přidat.
(Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)
dědek_hank
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 18:30:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4152
Registrován: 7-2017
Bauerova Železnice i Dráha přišly asi tak o 40 let později, než měly... A Svět železnice - díky bohu aspoň za něj - trpí příliš úzkým okruhem autorů a spolupracovníků, což možná souvisí i s tématickým zaměřením redakce. Jenže ona je to zřejmě i otázka množství autorů ochotných a schopných zpracovat a poslat do světa věci, na kterých doma sedí...

Celých těch 40 let měli Němci v obou státech několik desítek stran k tématu měsíčně, zatímco my jednu dvoustranu modelářské přílohy v Železničáři každé dva týdny a k tomu spoustu ideologie, budovatelských témat a režimní propagace v článcích, které nikdo nečetl. I v té profízlované NDR existoval specializovaný svaz železničních modelářů, zatímco u nás byly modelářské aktivity dospělých všech specializací přičleněny jako součást branné výchovy pod Svazarm; těch pár městských domů dětí a mládeže, které provozovaly dětské modelářské kluby, to nemohlo zachránit.
Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 19:37:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1604
Registrován: 5-2002
Svět Železnice je zdaleka nejlepší českojazyčné periodikum o železnici. Mám v diáři poznamenaná všechna data, kdy vychází nová čísla [ok]

Z německých periodik nezapomínat na Eisenbahngeschichte: velice dobře vedený časopis o historii železnice, pro mne bohužel hodně zaměřený na vozidla (jsem spíš na tratě, jejich provoz a ekonomiku) - ale i ta vozidla jsou zpracovaná super zajímavě a čtivě [ok]. Bez problémů funguje předplatné do ČR.
Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:04:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 895
Registrován: 10-2005
Bw_Ig:
"Poniklá mě zajímala z hlediska "pulsometrovací zastávky".
"

To je zajímavé, to jsem zatím nezachytil.
K Jizeře to je přes louky docela daleko a jiný povrchový zdroj vody tam není.
Jinak díky.
Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:34:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3631
Registrován: 6-2019
nejlepší českojazyčné periodikum o železnici.
Po několika letech jsem si koupil č. 3. Šéfredaktorské hříchy ... to asi nebude to "nejlepší českojazyčné". Vzpomínky na KŽ - když se zamyslím co si běžný člověk pamatuje z událostí třeba 20 let starých, tak si vůbec nejsem jistý, zda vzpomínky 40 a více let staré nejsou spíš jen útržky a představy autorů. [wink]

Eisenbahngeschichte
FR Historail. Ale u něj mi přijde, že pomalu sklouzává do více formy než obsahu, ale přesto se vyplatí.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy.


-aa-
Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:03:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4715
Registrován: 12-2007
Zdepa: Nedá mi to zareagovat na zdejší diskuzi o knize o jilemnické lokálce. Jan Luštinec, ačkoli jej osobně neznám, troufl bych si předpokládat, není železniční šotouš, ale primárně velmi renomovaný a fundovanzý regionální historik a autor. Má za sebou pěknou hromádku knih s regionální tématikou (s tématy z různých oborů). My, kdož čteme časopis Krkonoše-Jizerské hory, známe i desítky jeho článků v tomto periodiku. Troufnu si tipovat, že hlavní motivací k vydání této knihy nebylo sepsat vyčerpávající monografii o této trati, která ukojí všechny touhy několika železničních nadšenců, nýbrž regionální knihu s dalším dosud nezpracovaným regionálním tématem, která osloví širokou laickou veřejnost, jež by vyčerpávající monografii neskousla ani rozsahem a obvyklou (ne)čtivostí (z pohledu laika), ale nejspíš ani finančně. Je to něco podobného jako (relativně) nedávná kniha nymburského regionálního autora Jana Řehounka k 150 letům železnice v Nymburce.

Za sebe si myslím, že je to správně, že takové - byť zdaleka téma zcela nevyčerpávající - knihy vycházejí. A pevně věřím, že i nadále budou, protože k železnici (a její historii) je potřeba přitáhnout i laickou veřejnost. Smiřme se s tím, že ryze odborné texty, v nichž se mi rochníme, tento účel nikdy nesplní. Ono jak kdysi napsal nestor jizerskohorské literatury Miloslava Nevrlého - pro autora knihy, který o tématu ví strašně moc, má rozsáhlou kartotéku, spoustu podkladů - je strašně složité najít rozumnou míru, aby (většinového) čtenáře svými vědomostmi a materiály zcela nezmasakroval a totálně jej neodradil od koupě a čtení knihy. A to je možná ten důvod, proč vlastně pro knihu nebylo ani zapotřebí nalézt ta kvanta informací, která jsou kdesi v archivech. Na to je potřeba si počkat na jinou knihu ... nejspíš od úplně jiného autora ... který místo aby za 20 let sepsal 20 publikací s různými tématy pro laickou veřejnost ... sepíše za stejný čas tu jednu vyčerpávající monografii o jednom tématu, která v konečném efektu však plnohodnotně osloví stěží desítky zájemců. A přitom ani jeden z těch přístupů není špatně. Obojí má své nezastupitelné místo. Ale je třeba to mít na paměti, chápat a nekritizovat i ten "druhý" přístup.

Sants: Máš pravdu, Svět železnice je pro železničního historika opravdu v tuzemsku nejlepší. Přesto bych chtěl vidět alespoň jednoho nadšence, který opravdu pečlivě a se 100% zaujetím přečte v některém z čísel všechny články. A pro laika se zájmem o železnici (skoro bych řekl, že to platí bohužel i pro drtivou většinu mladých železničních šotoušů) je drtivá většina článků absolutně nestravitelná. To není kritika časopisu, to je konstatování stavu....
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:39:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1605
Registrován: 5-2002
-aa-:
"Přesto bych chtěl vidět alespoň jednoho nadšence, který opravdu pečlivě a se 100% zaujetím přečte v některém z čísel všechny články."
Pokud jsi už zapoměl, jak vypadám, můži ti poslat fotku [wink]
Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:42:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14584
Registrován: 4-2003
AŠM:Vzpomínky na KŽ - když se zamyslím co si běžný člověk pamatuje z událostí třeba 20 let starých, tak si vůbec nejsem jistý, zda vzpomínky 40 a více let staré nejsou spíš jen útržky a představy autorů.

Neřekl bych. Autor těchto vzpomínek si dělal dost poznámek, takže to netahal do článku jen z hlavy [nene]. Nakonec ten nákres tratě na haldu, kdy si vše odměřoval, je toho důkazem [wink].
-aa-
Pátek, 25. listopadu 2022 - 20:26:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4716
Registrován: 12-2007
Sants: OMG[biggrin]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Pátek, 25. listopadu 2022 - 22:42:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2735
Registrován: 1-2006
Sants: na takové exponáty je muzeum v Pelhřimově [lol]
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. [wink]
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.