Diskuse » Železnice » Železniční literatura « předcházející | další »

Železniční literatura

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Železniční literatura do 05. 2. 2018 Zmar 60 05. 2. 2018 18:40
Archiv diskuse Železniční literatura do 07. 9. 2018 Sey 60 07. 9. 2018 20:50
Archiv diskuse Železniční literatura do 30. 9. 2018 dědek_hank 60 30. 9. 2018 09:09
Archiv diskuse Železniční literatura do 05. 11. 2018 Alf 60 05. 11. 2018 10:30
Archiv diskuse Železniční literatura do 26. 3. 2019 Hon 60 26. 3. 2019 14:16
   autor příspěvek
Úterý, 26. března 2019 - 22:03:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7476
Registrován: 9-2003
Hank - skvělý odkaz.. o to víc mne mrzí,že prostě nemáme nějaký československý modelářský časopis.. Vím, byla už x krát debata by se neuživil,máme internet atd. atd..[lame]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Středa, 27. března 2019 - 14:45:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2659
Registrován: 9-2005
Zdravím, chci se zeptat, jestli byla vydána nějaká publikace o trati 183 Plzeň - Železná Ruda?
Popřípadě jaký je její název a rok vydání, díky.
-aa-
Středa, 27. března 2019 - 20:46:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4551
Registrován: 12-2007
Milanm:
Josef Skalička, Z minulosti tratě železná Ruda - Klatovy, 2005
František Veselý, 130 let zahájení provozu železniční tratě Plzeň - Klatovy - Nýrsko, 2006
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Středa, 27. března 2019 - 21:24:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3427
Registrován: 5-2002
-aa- : Jen pro zajímavost, není v té druhé, prosím, nějaká informace o autorovi? Podle jména by to mohl být bývalý klatovský přednosta...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
-aa-
Čtvrtek, 28. března 2019 - 06:29:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4552
Registrován: 12-2007
Informace o autorovi tam asi není, ale mám za to, že je to skutečně tak (nejsem místní, ale nějak si vybavuji, že jsem toto kdysi někde četl). V seznamu přednostů (náčelníků) stanice je v brožuře František Veselý uveden pro období 1980 - 1995.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Čtvrtek, 28. března 2019 - 09:40:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2661
Registrován: 9-2005
-aa-: Díky za informace![ok]
Středa, 03. dubna 2019 - 18:08:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1324
Registrován: 7-2017
Tak nevím, jestli to patří sem nebo spíš do historie.

Pro ty, kdo čtou německy, je tady
https://archive.org/download/bub_gb_O8S6Gkh7wDsC_2/bub_gb_O8S6Gkh 7wDsC.pdf
ke stažení pdf verze publikace ing. Žežuly z c. a k. bosenských úzkorozchodných drah Im bereiche der Schmalspur, vydaná v roce 1893 v Sarajevu. Pojednává - jak jinak - o vynikajících vlastnostech a dalekosáhlých přínosech úzkorozchodných drah nejen v tehdejší monarchii.
Pondělí, 15. dubna 2019 - 14:57:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235
Registrován: 3-2007
Momentálně čtu 3.díl Ganzů a taky narážím na nějaké chyby.

Na str.173 je psáno,že v roce 1969 jednotky Ganz 298.0 předaly vozbu Vindobony studeneckým motorům M 296.1. Ovšem v tabulce na str.131 je uvedeno,že od změny GVD 1966 od Ganzů převzaly vozbu východoněmecké DR a až od nich 1969 M 296.1. Domnívám se,že pravdivá bude tabulka,nebo se mýlím?

Na str.180 je popisek k fotce uprostřed,že vlak vjíždí do stanice Česká Třebová.
Ta to kvůli čtyřkolejným vjezdům z obou stran a tudíž elektrifikaci na převěsech nemůže být.Navíc od Brna je návěstní lávka.
Domnívám se na 99%,že jde o vjezd do Brna-Židenic od Brna hl.n..
Podle oblouku,návěstidel,stožárů elektrizace atd.

Pak je diskutabilní popisek na str.162 před Českou Třebovou. Je napsáno,že je vlak vyfocen na traťovém úseku Třebovice v Čechách - Česká Třebová. Dá se to s "přivřeným okem" tak tolerovat,nicméně protože vlak jede od Brna tak opravdu vhodnější je napsat: odbočka Zádulka, nebo Semanín, nebo ještě třeba Opatov - Česká Třebová.
Od Třebovic jsou samozřejmě ty dvě koleje až za soupravou.
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:22:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 237
Registrován: 3-2007
I když knihy o Ganzech pokládám celkově za zdařilé dílko,hlavně ten 3.díl,tak jsem dnes objevil zase kiks.
Na st.227 je vyfocen Ex Hungaria v choceňské zářezu.
Ten snímek je ale zrcadlově. Při pohledu směr Brandýs má být manipulační kolej vlevo a vlak má jet na koleji úplně vpravo.Ve skutečnosti vlak jede tedy po nesprávné,ale je u popisku správně udáno,že jede do Berlína,což je podle násvitu slunka patrné.
-aa-
Středa, 24. dubna 2019 - 06:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4555
Registrován: 12-2007
Právě dorazil z tiskárny 5. díl Železnic ve středních Čechách, tentokrát věnovaný kralupské trati:



Distribuce: Středočeský železniční den - sobota 27.4.2019, žst. Kralupy nad Vltavou
(přebytky - po akci Infocentrum PID Praha hl.n.)

(Příspěvek byl editován uživatelem -aa-.)
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Středa, 24. dubna 2019 - 12:22:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8743
Registrován: 5-2002
Schovej mi prosím jeden výtisk.

Díky Petr
Čtvrtek, 25. dubna 2019 - 13:12:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 75
Registrován: 8-2017
Nedaly by se (i předchozí) brožury "Železnic ve středních Čechách" zveřejnit i např. na webu ROPIDu v PDF? Jednak ne každý chce doma skladovat hromady papíru (aby to pak pozůstalí vyhodili, viz "život šotouše"), jednak jsou ty předchozí samozřejmě nedostupné... Je to přitom kvalitní propagační dílo, velmi vhodné hlavně pro laickou veřejnost.

Samozřejmě, pokud to naráží na nějakou "projistotu ochranu práv" nebo něčí ego, tak jako bych nic nenapsal.
-aa-
Čtvrtek, 25. dubna 2019 - 19:24:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4558
Registrován: 12-2007
Ano, problém je v autorských právech a příslušné proceduře s tím spojené.

Pokud někdo chce prostudovat předchozí díly, pak doporučuji knihovnu ČD v Kralupech nad Vltavou, otevřeno je třikrát týdně (v sobotu si lze prostory prohlédnout při exkurzi v rámci Středočeského železničního dne) … a mají tam i spoustu mnohem zajímavějších kousků, než tyhle brožury[happy] Kromě toho jsou brožury tohoto cyklu též ve sbírkách Národní knihovny a asi i v pražské Městské knihovně (povinné výtisky byly oběma institucím dodány). Poslední díl samozřejmě ještě nikoli, ale knihovna v Kralupech jej myslím bude mít nejpozději od soboty[happy]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Čtvrtek, 25. dubna 2019 - 21:02:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8928
Registrován: 4-2003
Je to přitom kvalitní propagační dílo, velmi vhodné hlavně pro laickou veřejnost.

Čili nevhodné pro náročného šotouše[wink] a tím je problém vyřešen.



,tak jsem dnes objevil zase kiks.

Těch je tam bohužel dost, třeba... na straně 123 dole Ganz očividně odjíždí ze Středu, zatímco podle popisku přijíždí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Čtvrtek, 25. dubna 2019 - 21:52:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2811
Registrován: 7-2005
Čili nevhodné pro náročného šotouše[wink] a tím je problém vyřešen.
Nemyslím si, že brožurky vydávané Ropidem jsou úplně pro laickou veřejnost.
Nejsou tam historické snímky (i když rok 1997 je již taky historie) či plánky, ale informace a data velmi podrobně popisují důležitou část naší železniční historie. Takže i já si jednu strčím (doufám) do složky nadepsanou StEG...
Tím, že se historie drah u nás vejde často jen do výroční brožurky nějaké lokálky, tak toto jsou záslužné počiny, na které jde případně navázat. Vždyť nějaká rozsáhlejší knížka, o delší železniční trati, byla naposled "transverzálka". Odborně vypadající knihy o ÚTD či KND jsou především "pohádky o mašinkách" (myšleno v dobrém).
Ale každý má svůj názor na věc, jak má co vypadat či obsahovat.
Pátek, 26. dubna 2019 - 08:49:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 946
Registrován: 9-2016
Nedávno jsem s v Městské knihovně půjčil knížku "U kolébky železných drah" od pana Josefa Honse z roku 1956. Píše se v ní o Janu Pernerovi a o výstavbě trati z Olomouce do Prahy (včetně zajímavých pasáží o dohadování trasování). Při jejím čtení jsem si uvědomil, že ideální by bylo znovuvydání. Jenže to asi nebude. Vydat podobnou knížku by asi nebylo vhodné, mnohé by se shodovalo a nic moc nového by nepřinesla. Ono vydat knížku o detailech určité tratě nebo dráhy je věc nesmírně složitá. Pokud v ní bude moc detailů, sice pár lidí nadchne, ale pro zbytek bude nezáživná. Vydat knihu pro 100 čtenářů asi bude dost drahé. Upřímně řečeno, dobrou knihu s detaily života BCB nebo KFJB bych si i za 1000,-Kč koupil, obdobnou knihu o ... (TPKE, ÖNWB,...) asi ne, protože mne až tak moc nezajímá. Navíc detailní kniha naráží na chybovost zdrojů. Ono když si přečtete v Badatelně staniční kroniky, tak jedna událost, která se stala v okolí dvou stanic je často popsána s jiným časem i km polohou. I počet případných obětí se liší. A nyní babo raď. Vynecháním sporných pasáží se autor dostane na polovinu událostí (možná). A uvedení obou variant snižuje čtivost, tudíž počet "náhodných" čtenářů. Navíc ani to, kde se dva zdroje shodnou, ještě nemusí být správné. I v mnoha oficiálních materiálech ČSD naleznete dost chyb. Některé jsou zjevnými překlepy, u jiných nevíte, zda jim věřit či nikoliv.
Další problém je, že jednoho zajímá jak vypadala trať, jiného co po ní jezdilo. Další bude rád za detaily provozu či něco jiného. Obsáhnutím všeho se cena za dílo nesmírně navyšuje, zaměřením na detail se snižuje počet kupců. A zestručněním všeho kniha ztrácí důvod si ji koupit, neb obecné věci již znám(e).

Vydání jakékoliv knihy je záslužný čin. Na chyby lze autora upozornit, ale rozhodně mu za to nenadávat. Určitě je neudělal schválně, ale některý zdroj byl chybný.
-aa-
Pátek, 26. dubna 2019 - 16:39:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4559
Registrován: 12-2007
Makus: Velká cesta také dokázala vyjít "nedávno" ve 2. vydání. Ale asi by to chtělo štědrého mecenáše.

Boj s vyvážeností, které informace ještě zveřejnit a které nikoli, aby se to ještě dalo číst a nebylo toho dílo pro pár skalních nadšenců, to jest zásadní dilema každého autora.

Co se týká těch nepřesností a rozporů v kronikách … když vidím, jakým způsobem archivní materiály produkujeme v současnosti, to teprve bude za pár desítek let badatelské zděšení[happy]

Jinak co se týká ceny, tak tisk 1 ks Pražsko-kralupské dráhy vyšel tuším na cca 24 Kč bez daně. Plus běžný tabulkový plat zaměstnanců zajišťujících grafiku a distribuci. Autoři fotografií poskytli svá foto jako tradičně zdarma, za což jim patří dík (a to je mimochodem také hlavní důvod, proč se v těchto brožurách neobjevují archivní materiály a foto). A autor textu samozřejmě také bez honoráře, pokud tedy za honorář nepovažujeme brblající partnerku poukazující na jeho četný pobyt u počítače a hrabání se papírech, knihách atd., což vede nejen k časovým ztrátám (který by bylo možné věnovat "rozumnějším" činnostem), ale též ke zvýšenému víření prachu, hromadění materiálů na nevhodných místech apod.[biggrin]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Neděle, 28. dubna 2019 - 11:42:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2665
Registrován: 9-2005
Mě osobně se všechny publikace z řady Železnice ve středních Čechách od ROPIDu líbí.
Jsou tam poměrně detailní textové informace a fotografie, ačkoliv nejsou nějak archivní, plní svoji dokumentační rovinu a rád si tak připomenu období třeba před 10, 20 roky.
Bylo by fajn, kdyby vyšla v této řadě publikace o Posázavském Paficiku nebo společná tiskovina o trati 122 a 173.
Přeji panu Haasovi mnoho optimismu a sil do jeho záslužných prací.

(Příspěvek byl editován uživatelem milanm.)
Sobota, 04. května 2019 - 14:40:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1424
Registrován: 7-2017
Na Aukru:
https://aukro.cz/rady-nakladnich-vozu-csd-zahradnik-calda-kouba-6 947265890
https://aukro.cz/nove-nakladni-vozy-csd-frantisek-kouba-694726582 9

(Disclaimer: Já to neprodávám... [crazy] )
Čtvrtek, 16. května 2019 - 17:51:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1535
Registrován: 8-2006
Nová publikace o Chrudimských lokálkách - tedy o dráze H.Městec - Chrudim - Borohrádek. odkaz
I když nějaké oslavy jsou připraveny na podzim letošního roku, brožuru jsme vydali už nyní. Lze ji obějdnat jak v našem inernetovém hokynářství, tak i v rosickém muzeu.
A kdo ještě náhodou nemá, zbývá nám pár posledních kusů brožurky o zrušené dráhy Smidary - vysoké Veselí. odkaz
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
M_g
Čtvrtek, 16. května 2019 - 18:30:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1110
Registrován: 6-2006
A nebudete prodávat i u vlaků v Rosicích? :-)

"Studené pivo, teplé párky, Chrudimské lokálky, ...!" :-)
Čtvrtek, 16. května 2019 - 19:15:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1536
Registrován: 8-2006
My spíš "nůžky, nože, brousím..."
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Pátek, 17. května 2019 - 08:56:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 5-2019
Prosím, nemáte někdo 4. díl železnic ve středních Čechách (Polabská dráha)?
Zároveň nabízím brožury č.1, 2 a 3, pokud někomu chybí.
Pátek, 17. května 2019 - 19:50:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 502
Registrován: 4-2010
Prosím některého z vlastníků knihy Osobní vozy ČSD (Ing. Stanislav Jindra, Ing. Miloš Frolík) můžete mi prosím poslat oskenované stránky 59 a 60?
Sehnal jsem si tuto knihu z "druhé ruky", ale bohužel tato dvojstrana tam není. [uhoh] Rád bych si vytiskl a doplnil jí tam.
Mnohokrát děkuji za pomoc. [wink]
[masinka] Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
[masinka] videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x
Úterý, 21. května 2019 - 13:31:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1477
Registrován: 7-2017
Motoráček:
"Nová publikace o Chrudimských lokálkách - tedy o dráze H.Městec - Chrudim - Borohrádek"
autora Martina Navrátila mi právě dorazila domů. Po prvním zběžném prolistování ji musím pochválit. Obsahuje vše, co člověk od takové publikace očekává: Historii vzniku a výstavby tratí, přehled provozu, změny a vývoj v čase, přehled hnacích i tažených vozidel (hnacích vozidel kmenových i dle dostupných informací dočasně zapůjčených), seznam nehod (jen seznam nehod obnáší plných 10 stran, a to je uveden jako neúplný...), jízdní řády, informace o vlečkách, spoustu situačních plánků dopraven a zastávek, kopie výkresů typických pozemních staveb i řadu fotografií z výstavby a provozu. Jak už to u takových maloformátových publikací bývá, trochu na škodu je zmenšení výkresů pozemních staveb až na hranici čitelnosti, nicméně to lze považovat za účelný kompromis a daň nutnou dosažení rozumného rozsahu a ceny publikace. Koneckonců zájemci zaměření speciálně na tuto oblast se dozvědí, kam se obrátit, protože všechny obrázky, výkresy a grafy jsou řádně ozdrojované.

Mám-li to shrnout, na 113 stranách formátu A5 zkušený a osvědčený autor odvedl poctivou práci, což ostatně platí pro všechna jeho dosavadní díla, která se mi zatím dostala do rukou, a znovu dokázal, že jeho jméno je zárukou vysoké publikační úrovně. A protože ani cena není nepřiměřená, nezbývá mi než publikaci všem zájemcům doporučit a autorovi i vydavateli PSHŽD veřejně poděkovat. [ok]
Sobota, 25. května 2019 - 21:46:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1033
Registrován: 8-2007
dědek_hank: Kniha je pěkná, souhlasím, jen některé zdroje jsou špatné - např. Městské muzeum Chrudim (strana 17) - žádné takové muzeum neexistuje, dále několikrát Okresní muzeum Chrudim (třeba strana 18), které bylo před více než 15 lety transformováno na Regionální muzeum. Ale to jsou samozřejmě nepodstatné detaily :-)
Sobota, 25. května 2019 - 22:40:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2840
Registrován: 7-2005
ad Maty - to bude ten stejný problém jako s případnou citací materiálu archivu ČSD / ČD v Libni či Plzni. Ty jsou dnes ve státních archivech a jak na to, když jsem si věci kopíroval u původních vlastníků ? ... já vím, že pro většinu čtenářů je to blbost
Neděle, 26. května 2019 - 09:05:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1496
Registrován: 7-2017
Bohužel jsem v diskutované publikaci o chrudimských lokálkách objevil závažnější věcnou chybu, která může neinformované čtenáře zmást, a to je na str. 95 vývoj značení lokomotiv 310.0 z prvního přídělu pro lokálku.

Cituji:
97.166 (později 19766, ČSD 310.075...)

Má to být samozřejmě v opačném pořadí. 97.166 byla v r. 1899 vyrobena a dodána jako 19766. Na 97.166 (vložením tečky mezi řadové označení a pořadové číslo a přesunutím jedničky u pořadových čísel > 100 tam, kam logicky patří, tj. za tečku) byla stejně jako ostatní předlitavské lokomotivy přeznačena až v r. 1905 při přechodu označování ze systému von Littrow na systém Rihosek. Stejná chyba se opakuje i u dalších tří zmiňovaných sedmadevadesátek, tj. 167 až 169.

Nicméně v každé tištěné publikaci se najde nejméně jedna chyba, která unikla autorům, vydavatelům, korektorům, sazečům, tiskařům, lektorům, recenzentům a všem dalším, kdo publikaci připravovali a realizovali...[crazy]
Neděle, 26. května 2019 - 14:14:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1034
Registrován: 8-2007
Zdepa: To je pravda, klasický případ je třeba bývalý podnikový archiv plzeňské škodovky, který je dnes součástí SOA Plzeň. Ale jedna věc je kopírování materiálů v archivech a druhá publikování. Jak muzea, tak archivy jsou v tomto dost striktní a pokud chceme jejich materiály publikovat či použít na výstavě, je potřeba se s nimi na možnost aktuálního použití domluvit a nestačí pouze uvést zdroj. Naprostá většina institucí požaduje sepsání smlouvy na konkrétní použití - kde je i definováno, jak citovat jejich materiály, atd. Zkrátka nestačí pouze uvést zdroj archivu či muzea, ve kterém jsem před 10 lety něco získal. Ale je mi jasné, že Vy tohle dobře znáte...na druhou stranu když pak v aktuální publikaci (renomovaného lokálního autora) jsou citovaná neexistující muzea, mohu pouze tušit, že v onom konkrétním muzeu o publikování nic nevědí...což mi ovšem může být samozřejmě jedno :-)

(Příspěvek byl editován uživatelem Maty.)
Neděle, 26. května 2019 - 15:08:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1035
Registrován: 8-2007
dědek_hank: Těch drobných faktických chyb je tam více - třeba v popiscích fotografií
strana 107 - fotografie určitě nebyla pořízena v říjnu 1981 - všechna čtyři hnací vozidla mají již úzké žluté pruhy na čelech podle vzoru z roku 1982
strana 62 - snímek není z roku 1973, ale ze 7.3.1972 (pan Truxa má fotografie povětšinou přesně datované)
strana 70 - tady také nesedí datum (12.8.1995), lokomotivy řady 751.3 vznikly přeznačením až k 1.10.1995 a není mi známo, že by se to na některé lokomotivě objevilo dříve
Neděle, 26. května 2019 - 19:11:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2169
Registrován: 12-2007
Maty - v podstate súhlas.

Ale čo robiť napr. v prípade archivu MTH Praha, ktorý v rámci konkurzu (min. jeho časť), skončila u jednej "archivačnej" spoločnsti, od ktorej ho odkúpila súkromná firma a kto vie, kde je mu dnes koniec? Súhlas s publikovaním info z neho som ešte od správcu konkurznej podstaty získal. Ale keď budem chcieť publikovať dnes? Musím si súhlas zohnať od nového vlastníka tých dokumentov?

Problém može byť ale aj opačný. Povodný majiteľ dokumentov nedal súhlas s ich publikovaním. Dokumenty sa dostanú do iných rúk a dotyčný súhlas dá. Je to košér?

A ďalšia vec fotky. Od ich autora som dostal súhlas na publikovanie - samozrejme nie písomný, lebo si veríme. Ale on umrel. Fotky niekto zdedil, netuším kto a možno už fyzicky ani neexistujú. Možem ich ďalej publikovať (samozrejme s uvedením, že sú jeho)?

Teda kolom dokola - ak by sme sa mali striktne držať pravidiel, možeme to publikovanie rovno zabaliť...

Exituje nejaký prípad, kedy by sa v releventnej historii právnou (alebo inou) cestou v takýchto prípadoch domáhal svojich práv (a nemyslím Muchu alebo Milera)?
Neděle, 26. května 2019 - 20:04:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 700
Registrován: 10-2007
Tratovak:
"ak by sme sa mali striktne držať pravidiel, možeme to publikovanie rovno zabaliť"
S tím musím bohužel souhlasit [uhoh]

Na našem webu (odkaz níže) momentálně používáme jenom fotky autorů, na které máme kontakt (známe se osobně, nebo přes další lidi) a vyžádali jsme si od nich písemné svolení (e-mailem).

Šlo by použít i plno různých jiných fotek, např. z knih. Ale na autory fotek nemáme kontakt, často už nežijí, nebo autor ani není uveden. Podobně fotky z burz - často bez uvedení autora. Je to škoda, ale než riskovat nějaké nařčení, tak bez svolení radši ne.

(Jinak celkem dobře a srozumitelně jsou autorská práva vysvětlena zde.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Neděle, 26. května 2019 - 20:54:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1036
Registrován: 8-2007
Tratovak: Máte pravdu, pokud bychom se řídili přesně Autorským zákonem, byla by jakákoliv publikace problematická, resp. by téměř na každý snímek musel být (ideálně písemný) souhlas. On nestačí pouze od instituce, ale i nositele práv po fotografovi (platí 70 let od úmrtí autora).

Ale je fakt, že také neznám žádný případ, že by se někdo soudil. Jinak rozhodně nejsem zastánce toho, jak je to nastavené...
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.