Diskuse » Železnice » Železniční literatura « předcházející | další »

Železniční literatura

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Železniční literatura do 05. 2. 2018 Zmar 60 05. 2. 2018 18:40
Archiv diskuse Železniční literatura do 07. 9. 2018 Sey 60 07. 9. 2018 20:50
Archiv diskuse Železniční literatura do 30. 9. 2018 dědek_hank 60 30. 9. 2018 09:09
   autor příspěvek
Neděle, 30. září 2018 - 10:13:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7342
Registrován: 9-2003
Roku 1943 (i dříve),už řada 524.1 byla v Kyšperku doma.Dle debaty na facebookové skupině,jsem dostal info o 524.104 která by měla z Kyšperka odejít r.1946 do Turnova..Takže vzhledem k jinému vzhledu by to mohla být ona lokomotiva z fotky..Teď ještě z které výtopny byl ten jeřáb[wink]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Neděle, 30. září 2018 - 19:10:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1971
Registrován: 12-2007
Což pak o to, existue aj web tratovestroje.net, kde by sa zmestili nie len tie žeriavy...

Ale tiež to vidím rovnako ako Zdepa.
Keď už niečo dám dokopy, tak prečo by som to nepublikoval papierovo, keď je kde? Pre mňa je stále dobrý ten pocit držať v ruke papier, listovať si v tom...
A že na internete "publikovať" nemám problém.
Tu nie je otázka - nechám to v šuflíku alebo nie, ale kam s tým, z toho šuflíku...
Neděle, 30. září 2018 - 22:08:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2643
Registrován: 7-2005
ad Alf - ano, "buštěhradskou" 524.104 vede výtopna HK v podslužebně Kyšperk k 06 a 12/1945.
Ty "buštěhradské" 524.1 sice připadly koncem roku 1938 DRB, ale pro nedostatek provozních lokomotiv (a zákazu vyrábět nové) v síti ČMD/BMB, bylo v rámci akce "OLZA" zapůjčeno několik desítek parních lokomotiv (někdejší ČSD) a ty nám k 14.8.1943 odprodány. Mimo jiné i tyto 524.1, plus další.
Jeřáb - k nehodám se jezdilo v rámci ředitelství a v dané chvíli měho to hradecké v Nymburce parní škodovku č.106 (rok výroby 1932, nosnost 15 tun). V případě pomoci byla v třebové možnost půjčení škodovky č.107, ale to by muselo povolit nadřízené ředitelství.
Bw_Ig
Sobota, 06. října 2018 - 19:22:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 391
Registrován: 7-2012
Navážu na diskuzi k tématu „odborných“ publikací neb článků o železnici. Mám docela čerstvý nález. Toto je můj osobní názor:
Zakoupil jsem si knihu – brožovanou publikaci s názvem „Koleje a město“. Vydavatelem je Ostravská univerzita, což už samo o sobě zavdávalo důvěru v obsah i autora. Kniha byla docela cenově přístupná, má 326 stránek, prostě taková přesná „odborně-vědecká“ práce. Očekával jsem hodně, třeba to že autor vyčerpá všechny možnosti tohoto tématu (kolejová městská doprava v regionu Ostravy), navštíví všechny dostupné archivy v České republice (i ve Vídni či Polsku), a toto téma zpracovává i přes několik desetiletí – a až to všechno shromáždí, všechny zdroje vyčerpá – tak pak to vydá tiskem. Prostě dokonalá a úplná kniha k tématu.
Doma jsem začal číst… ale pocit z kvalitního díla, se nějak nedostavil.
Tak zaprvé, v knize není ani jedna fotografie (to mě nevadí), ale není v ní ani jeden výkres, plánek, mapa, schémata – prostě nic, jen text a grafy. No budiž. O provozu dráhy, zaměstnancích, vozidlech, nákupu a prodeji, kolaudaci, popisu sítě, technické údaje, budovy, atd. – nic. Většinou opisy a k tomu komentáře podle zápisů z ročních valných hromad, správních rad, komunikace s městskými úřady, atd.
Jelikož knihy odborné čtu „odzadu“ začal jsem i seznamem použitých archivních zdrojů. No autor asi zná jen město Ostrava, Opava, Olomouc pak dlouho nic a pak ještě Brno. A to je vše.
Autorka asi neví že k tématu železniční městské dopravy jsou i jiné archivy v ČR nabízející několik archivních fondů přímo k tomuto tématu, což je NA Praha a pak též MZA Brno. Osobně jsem se zabýval studiem podnikové závodní dráhy ve Vítkovicích a jejich parních vozů, a našel jsem několik desítek kartonů na téma městské kolejové dopravy (Ostrava, Bohumín, Vítkovice a okolí) jak v NA (GI/R, MŽ/R, MŽ, atd.) tak i MZA (MMml., atd.).
Ale autorka uvedené knihy, uvedené fondy vůbec nezkoumala a nebo nechtěla zkoumat. Čerpala jen z toho co je dostupné v Ostravě, Olomouci a i cesta do Brna byla dost vyčerpávající, když došla jen do Archivu města Brna. Tedy celá „vědecká“ práce na uvedené téma není vůbec kompletní, není vyčerpávající k tématu, nehledě k chybějící obrazové a výkresové dokumentaci.
Ale splňuje podmínky vědecké práce, neboť text je úplně zaplněn všemi potřebnými odkazy, přehledy, seznamy, poznámkami pod čarou i s citacemi.
Kniha mě sice zaujala, ale že není zpracována komplexně (zvláště když se jedná o vědecko-odbornou studii a ještě k tomu vydanou univerzitou), mě dost zklamalo.
Nu což, každý má jiný názor a každý z nás čte jiný druh knih, i každý z nás od odborných knih očekává něco jiného. Přeji příjemné čtení.


Sobota, 06. října 2018 - 20:38:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3106
Registrován: 5-2002
Kniha mě sice zaujala, ale že není zpracována komplexně (zvláště když se jedná o vědecko-odbornou studii a ještě k tomu vydanou univerzitou), mě dost zklamalo.

Aniž bych chtěl autorku hájit nebo hanět - z čeho usuzujete, že cílem bylo problematiku zpracovat "komplexně"? Ne, že by někteří akademici neměli ambice či ctižádost napsat o zvoleném tématu tolik, aby už nikdo nemohl nic dalšího dodat.

Očekával jsem hodně, třeba to že autor vyčerpá všechny možnosti tohoto tématu (kolejová městská doprava v regionu Ostravy), navštíví všechny dostupné archivy v České republice (i ve Vídni či Polsku), a toto téma zpracovává i přes několik desetiletí – a až to všechno shromáždí, všechny zdroje vyčerpá – tak pak to vydá tiskem.

Z čeho berete přesvědčení, že toto je jediný možný a správný způsob vědecké práce? Ano, typické to bylo v některých oborech v minulosti, kde se pak za takovéto "celoživotní dílo" udělovaly profesury, jaksi za zásluhy. Protože vetchý stařík, jdoucí si pro dekret s oporou dvou statných ošetřovatelů je univerzitě na dvě věci...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 11. října 2018 - 10:42:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 759
Registrován: 9-2016
Již delší dobu se "amatérsky" věnuji Posázavskému pacifiku. Jako bývalý železniční stavař se spíš zaměřuji na stavební vývoj. Ale k jeho pochopení je nutno se zabývat historií této trati. Ta mne vede pak k všeobecné železniční historii a nakonec i k všeobecné historii. A technická znalost je pro mne u historie nějaké technické věci velmi důležitá.

O Pacifiku jsem přečetl mnoho knih. Pro pochopení kontextu jsem se ale také dostal ke knihám o mlýnech či továrnách v Posázaví. A dostal jsem se také k některým veřejným i neveřejným archívům. Při tom jsem zjistil, že i v nich je množství chyb. Chyby vznikly hned při prvotním zápisu, např. ve staničních kronikách či jiných evidencích. Některé chyby se dají eliminovat (např. když je datum uvedení do provozu jedné lokomotivy o 10 let dříve, než ostatních téže řady (a ona řada se v té době prokazatelně nevyráběla)), jiné ne. Když pak čtu novější knihy, v některých je např. datum podle jedné kroniky, v jiné podle druhé. Autoři se pak na sebe vzájemně osočují, že ten druhý má nepravdivou informaci. Ale kde je pravda, to je v tomto případě těžké zjistit.

Knihy železnici se mají držet faktů. Pro ně musí někde existovat zdroj. Ten by měl být uveden v seznamu literatury. Pokud se jedná o "vědeckou" knihu, měl by být u jednotlivých textů. Pokud se jedná spíše o "čtivou" knihu, postačuje podle mne na konci knihy.

Dalším problematickým místem jsou opisy výroků týkající se daného tématu. Pokud kniha není sborníkem výroků, domnívám se, že je autorovým právem volné převyprávění, které však nezmění fakta. Každý z nás má svůj styl a střídání stylů je pak na úkor čtivosti dané knihy.

Zatím mám cca 200 stran výpisků (textu), ale jsem spíše v první polovině. Odhaduji, že až budu mít většinu (vše nebudu mít nikdy, to je mi jasné), bude to tak 600 stran. Přidáním obrázků, fotografii a dalších se pak lze dostat na 1000 stran. To už by bylo příliš, přesto by se daly nalézt chybějící fakta. Snížením počtu stran by pak vypadla další fakta. Proto autor musí vždy volit přiměřený rozsah i za cenu toho, že nebude publikovat vše, co zná.
dědek_hank
Čtvrtek, 11. října 2018 - 11:37:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 777
Registrován: 7-2017
Makus 759: "...domnívám se, že je autorovým právem volné převyprávění, které však nezmění fakta..."

Přesně o toto jsem se pokusil: Volně převyprávět obsah jedné publikace na jedněch internetových stránkách. Načež si na mě autor té publikace stěžoval majiteli těch stránek pro údajné porušení autorských práv. (Pramen jsem řádně uvedl a ani náhodou jsem nepoužíval Ctrl+C/Ctrl+V.) Takže mi to admin smázl a majitel mi vzkázal, že není žádoucí, abych v tom pokračoval, že on nebude zkoumat, jestli k porušení autorských práv skutečně došlo, ale že požadavek autora je pro něj směrodatný.

Dopisoval jsem si i s tím autorem. Bylo to zhruba na téma, jak jsem si mohl dovolit citovat ho, když on nad tím strávil tolik práce. [crazy]
Čtvrtek, 11. října 2018 - 12:28:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 760
Registrován: 9-2016
Dědek_hank: Zrovna zde jsem měl na mysli spíše citace ze zápisů z jednání apod. Co se týče volného převyprávění nějaké knihy nebo článku, zde nemám detailní znalosti autorského práva, např. jak dlouhou citaci mohu z jedné knihy uplatnit do druhé, aby to ještě nebylo porušením autorských práv, ale splňovalo to "odůvodněnou míru".

Existují zdroje, které nepodléhají autorskému zákonu (např. projektová dokumentace, zákony aj.). Z těchto zdrojů lze bez porušení autorské licence čerpat libovolně. Někteří autoři se však domnívají, že poté co opíšou text např. koncesní listiny (zákon), tak je to jejich dílo.

Administrátoři různých webů to raději smažou, než by se dohadovali s autory. Ono se není čemu divit, podívejme se na tahanice o krtečka nebo Spejbla a Hurvínka.
Čtvrtek, 11. října 2018 - 22:47:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2651
Registrován: 7-2005
...jó Pacifik... vždyť jenom v písemnostech železničního oddělení Zemského výboru království Českého je 29 krabic korespondence z let 1895-1928, .... 7 krabic výkresové dokumentace je ve fondu Generální inspekce pro roky 1895-1918,... další materiál jistě bude ve spisch vídeňského i pražského ministerstva železnic...., ve spisech pražského ředitelství státních drah...., ale přelomí se rok 1945/50 a spisů či dokumentace začne být pomálu....
... člověk sice najde hádání se stavitele o 4 haléře, kvůli trochu větším kilometrovníkům než uvádí normálie, ale jak se na Pacifiku jezdilo v 50. a 60.letech musí vyzkoumat z jízdních pomůcek a fotek (tato věta je myšlena nadneseně)
LukasPatera
Pátek, 12. října 2018 - 18:24:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 12-2015
ad Bw_Ig
Vaša "recenzia" knihy Koleje a mesto od dr. Závodnej je nanič - Vy ste nepochopili ani základnú ambíciu a cieľ tej knihy. Ako autorka sama uvádzala, ju žiadne dĺžky tratí, vozidlá, výkresy a podobné veci ani nezaujímali, pretože o tom sa už dávno písalo a vždy píše. O čom sa ale nepíše sú práve "tie veci v pozadí", na ktoré bežný bádateľ proste nemá, aby to dokázal náležite spracovať. To si žiada znalosť cudzích jazykov, orientáciu v historickom remesle (štúdium historie a historických vied, znalosť súvislostí), výbornú orientáciu v archívnych agendách a z vlastnej skúsenosti proste viem, že 99 % autorov, ktorí píšu o úzkom rozchode, to proste nezvládnu. Preto sa autorka zamerala na vývoj mestskej dopravy, jej vplyv na obyvateľstvo, nacionálnu otázku a pod, nie na okukané témy ako je kde a kedy prišla tá a tá tramvajka a dookola uverejňovať tie isté a notoricky známe fotky. A k takto pojatej práci bohato stačia lokálne archívy. Autorka vie, prečo využila len tie archívy, ktoré uvádza.
Pozrite aj toto: https://ostrava.idnes.cz/kniha-mesto-a-koleje-michaela-zavodna-os travska-univerzita-p4p-/ostrava-zpravy.aspx?c=A161209_112851_ostr ava-zpravy_sme
dědek_hank
Pátek, 12. října 2018 - 19:48:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 778
Registrován: 7-2017
LukasPatera 44:
Autorka v tom interview řekla mj. toto: "Tato diskuse se rozhořela na přelomu 20. a 21. století. Už to není o popisném způsobu, pohybu z bodu A do bodu B, ale o prožitku z cestování. Pokud se člověk zabývá dopravou v odbornější rovině."

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale toto (tedy pokud to ten redaktor nezkreslil...) je nejčistší esence postmoderního přístupu; mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější.
Sobota, 13. října 2018 - 08:59:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9332
Registrován: 8-2012
mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější
Jenže pravda je, že o letopočtech zprovoznění trati a délkách přes nárazníky kolejových vozidel bylo napsáno stránek nespočet; ale kam a proč s těmi vlaky a tramvajemi jezdil, to se v celé šotoliteratuře považuje za podružné, skoro zbytečné řešit... cestující "prostě jsou".
電車オタク
dědek_hank
Sobota, 13. října 2018 - 09:39:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 779
Registrován: 7-2017
T_._H_.:
"mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější
Jenže pravda je, že o letopočtech zprovoznění trati a délkách přes nárazníky kolejových vozidel bylo napsáno stránek nespočet; ale kam a proč s těmi vlaky a tramvajemi jezdil, to se v celé šotoliteratuře považuje za podružné, skoro zbytečné řešit... cestující "prostě jsou"."

S tím se dá souhlasit. Jinými slovy řečeno, souhlasím s tím, že spoustu věcí napsali technici a málo odborníci ve společenských vědách. Jenom si nejsem úplně jistý, že přístup historika nebo obecně společenského vědce při zkoumání hromadné dopravy má spočívat jenom nebo hlavně "ve zkoumání prožitků z cestování" (to jsou vlastní slova slova Michaely Závodné). Avšak i historici píšící o kolejové dopravě s jiným přístupem - tj. nikoli omezení na ty "šotoinformace" - by se v českém prostředí našli. Napadá mě třeba Alena Borovcová nebo Milan Hlavačka. Koneckonců i u Zdeňka Bauera se tento styl dá najít, i když u něho bývá občas vyjádřen na můj vkus příliš expresivně a někdy až poeticky (ale za mlada jsem tento způsob jeho psaní žral zcela nekriticky, musím přiznat...).

Ať je to jak chce, asi je dobře, že i o kolejové dopravě píše někdo, kdo vnímá nejen stromy, ale i les a jeho širší okolí. Nicméně i ten les lze vnímat jinak než postmoderně.

Poněkud zlomyslné post scriptum: Těch, kdo vidí jen ty stromy, je i tady plné fórum, a ty druhé aby jeden hledal s lucernou v poledne. [crazy]

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Sobota, 13. října 2018 - 10:18:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 580
Registrován: 10-2007
Není tato diskuze prostě jen důsledkem toho, že každý z nás má trochu jiné zaměření? Někdo víc na lokomotivy a provoz (většina železniční literatury), někdo víc na architekturu a stavby (A. Borovcová) a někdo (jako zmiňovaná M. Závodná) spíš na společenské souvislosti. Nevidím moc smysl v tom hádat se, který pohled je lepší nebo hodnotnější.

Už slavná "Zpráva o Dráhaři obecném" Zdeňka Hudce přece uvádí: Při podrobném studiu Siderodromofilů bylo zjištěno, že v tomto zdánlivě homogenním poddruhu se vyskytuje několik dalších taxonů... (zdroj).
Sobota, 13. října 2018 - 11:02:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9335
Registrován: 8-2012
by se v českém prostředí našli. Napadá mě
Ale to přece nikdo nepopírá - jenže to ještě neznamená, že tak musí psát všichni.
Co vlastně točíte? Že to není podle vašeho gusta a tudíž je to blbě? Trochu méně sebestřednosti by neškodilo.
電車オタク
dědek_hank
Sobota, 13. října 2018 - 11:31:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 780
Registrován: 7-2017
Joe 580: Děkuji za odkaz. [rofl]
-aa-
Neděle, 14. října 2018 - 11:34:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4531
Registrován: 12-2007
Nechtěl jsem se k tomu vyjadřovat dřív, než jsem si zde propírané dílo obstaral a alespoň letmo prošel (předpokládám, že tak učinil každý, kdo se zde k tomu vyjadřuje...). Jedině dobře, že někdo napíše zase trošku jiný pohled na věc. Více pohledů se hodí. Ostatně z názvu knihy Koleje a město i z podtitulu lze vyčíst, že se nejspíš nejedná o historii nějakých konkrétních drah od A až po Z. Myslím že název naopak celkem odpovídá popisované problematice, zabývá se prostě vztahem kolejí a města. Jestli dobře nebo špatně, to si neodvažuji říct, protože na to si to musí člověk přečíst opravdu podrobně ... a v tomto směru mám v současnosti na tapetě uhelnou magistrálu ze Slezska do Gdaňsku ... a oni Ti Poláci o tom toho napsali strašně hodně, takže to čtení trošku trvá[happy] Tam by asi byly spokojeny obě strany - nechybí kilometry, ale po přečtení příslušné kapitoly mi aspoň konečně docvaklo, proč oni to vlastně tenkrát stavěli. Což je z mého pohledu možná daleko důležitější zjištění, než jaká konkrétní čísla lokomotiv se tam producírovala.

Ale zpět ke knize Koleje a město. Dovolím si takovou úvahu, která nesouvisí přímo s tímto dílem, ale vlastně se všemi historickými studiemi. Tam si jen ze své současné pracovní praxe kladu otázku, nakolik vlastně takové dílo (vlastně jakékoli) může být přesné, když využívá poznatky z archivních pramenů. Dejme tomu, že naši předkové před 100+ lety to tehdy dělali trošku jinak, než to děláme v současnosti (i když, kdo ví, mentalita národa se jistě nezměnila...), ale moc dobře si uvědomuji, že oficiální zdůvodnění mnoha činů jsou dnes na papíře zaznamenána poněkud jinak, než jaké k tomu byly třeba pohnutky ve skutečnosti. Ovšem pamětníci vymřeli, navíc i jejich paměť bývá lety značně zkreslená (někdy dokonce úmyslně) ... takže těžko to popisovat jinak, než se to píše oficiálně v psaných pramenech.
Takže nebudou to mít s naší generací za těch 100+ let historici jednoduché. Teda pokud pomineme, že spousta věcí bude zaznamenána pouze elektronicky a kdo ví, zda se takové prameny té doby vůbec dočkají (a pokud ano, tak zda v čitelné podobě). Skoro bych řekl, že z těch zachovaných archivních pramenů se naše generace bude zdát kladná a její pohnutky k určitým činům se budou se budou zdát víceméně šlechetné. Tak jako se nám nyní zdá, že to bylo u té generace před 100+ lety.
Prostě co si budeme povídat - nikde v archivním pramenu nenajdete, že se něco zavedlo tak, jak to někomu, kdo o tom mohl rozhodnout (ať už to byl politik, úředník, majetný podnikatel - který to prostě uplatil - občanský aktivista nebo jen prostě někdo, kdo se k tomu zrovna náhodou nachomýtnul), prostě osobně hodilo nebo dokonce jen líbilo. Přesto je to dnes jev naprosto běžný (mohl bych sypat z rukávu kvanta příkladů ... a asi nejen já). Nedělám si iluze, že před 100+ lety to bylo jinak. Jenže ono se ke každému takovému nějakému osobnímu zájmu (téměř) vždycky dokáže najít oficiální šlechetná historka, která se hodí na papír. Papír se časem dostane do archivu, historik z něj učiní historii a je to. Takže ono je hezké, že možná v té archivní historii nějaká tramvajová trať byla právě támhle postavena z nějaké ušlechtilé pohnutky zajistit dopravu studentů do místní školy ... ale ve skutečnosti to tam stavěli jen proto, že na konečné bydlela starostova tchýně[biggrin] Což jaksi archivy nemohly zaznamenat[happy]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Neděle, 14. října 2018 - 12:40:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3133
Registrován: 5-2002
[ok]
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 14. října 2018 - 22:22:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2654
Registrován: 7-2005
Zde řešenou knihu jsem nečetl a nehodlám to ani v budoucnosti, byť je dobré vědět, že něco takového existuje....
Ale i ty zápisy valných hromad či výroční zprávy, které velmi často slouží jako dostupné historické prameny, je nutné konfrontovat. Před pár lety jsem procházel dochované zápisy správní rady jedné soukromé lokálkové společnosti a zároveň pozůstalost jednoho z akcionářů této společnosti. Bylo zajímavé porovnávat zápisy rady, tisky zápisů a v poznámky, které si uvedený akcionář dělal do těchto tisků na schůzích správní rady, jenž se účastnil. "tady se to zakrouhlilo, tady je velký úbytek, tak se to finančně přičte do jiné položky," atd....
A jako kolega -aa-konstatoval, tak dnes je to nachlup stejné.
Pondělí, 15. října 2018 - 08:41:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2098
Registrován: 6-2004
A to ještě v těchto souvislostech nepadla zmínka o záměně identity vozidel. Já tvrdím, že od okamžiku zadání zakázky ve výrobním závodě vedou dvojí život - jednak ten fyzický, jednak "papírový". Mohou být někdy totožné, ale taky se mohou už při výrobě začít odlišovat, někdy i dost výrazně. Ale podchyceno bývá obvykle jen to, co je v dokumentech, jen občas se najde svědectví, že něco z toho bylo jinak.
Pondělí, 15. října 2018 - 09:51:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 761
Registrován: 9-2016
Zdepa, -aa-: Když jsem před mnoha a mnoha lety dělal na projekci, tak v té době bylo několik firem, které projektovaly pro železnici. Asi nejznámější byl SUDOP, ale projekci mělo i Železniční stavitelství aj. A mezi nimi byla rivalita. A aby se v budoucnu lépe realizoval nápad nějakého projektanta, do projektu nenápadně zabudoval něco, s čím se bude v budoucnu moci argumentovat pro jeho řešení. Proto jsou někde dvojkolejné mosty, ačkoliv trať je jednokolejná apod. Nebo si pro trasu vybral tu variantu, která více vyhovovala jeho dalšímu záměru. A proč se to udělalo takto a ne jinak, to se už nikdo asi nedoví.

Po II. sv. válce začala být železnice strategickou vojenskou záležitostí. Proto se na nádražích nesmělo fotografovat, dokumenty přestaly být zveřejňované. Mnoho dokumentů zůstalo po různých kancelářích a nakonec odešlo do koše poté, co jejich držitel odcházel třeba do důchodu. Navíc v té době nedocházelo k nějaké nové výstavbě, ale spíše k opravám a o nich se nedochovalo skoro nic. Do archívu šel pak maximálně pouze projekt. Zápisy z porad, argumenty, důvody skončily vesměs ve sběru.
Když takto po něčem pátrám a ačkoliv nejdu "z ulice", ale snažím se k něčemu dostat přes někoho známého, mnohdy ani takto neuspěji. Prostě někteří sedí na pokladu, ale bojí se jej pustit. Na druhou stranu i poklady, které jsem měl kdysi v ruce, nebo alespoň na dosah, nechal jsem si je nenávratně utéci. Prostě v té době jsem o ně neměl zájem.

V mnoha případech je v archívu k dispozici schválený projekt, ale není tam již skutečný stav. A ten se někdy i podstatně může lišit. A jak říkám stále, i v oficiálních dokumentech je plno chyb. A někdy již nejde zjistit, jak to vlastně je správně.

Všechno toto má ale jedno kouzlo. Člověk se vlastně stává sběratelem, neustále objevuje něco nového, skládá střípek ke střípku a má z toho radost.
Pondělí, 15. října 2018 - 23:20:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2655
Registrován: 7-2005
ad makus - ano, to je ta nechtěná pravda při hledání ve starých papírech. Lépe najdu "handrkování se" obce o zřízení zastávky u strážního domku z roku 1910, než o jejím zrušení z ponětu MNV v roce 1974....
Úterý, 16. října 2018 - 07:54:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 582
Registrován: 10-2007
Je to tak. Čím novější informace, tím hůř dohledatelná [sad]
Úterý, 16. října 2018 - 09:01:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3630
Registrován: 9-2005
Je to tak. Čím novější informace, tím hůř dohledatelná

Divíte se, já ne! Nejednou jsem byl u toho, když stará dokumentace různých těch všech projekčních kanceláří, traťových distancí, zabezpečovacích dílen, železničních stanic atd. mizela (v lepším případě) po kilech v kontejneru [wink] O elektronické už radši ani nemluvím, zvláště teď, když už není úplně nutné mít ke všemu takříkajíc papír. A člověk nemůže schovávat všechno, tedy pro příklad každý šmírák k projektům. Pak si někde dohledejte tak banální informaci typu, kdy byl demontován „Nixon” z Dlouhé Třebové...
Pár obrázků ode mne...
Úterý, 16. října 2018 - 20:25:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 583
Registrován: 10-2007
Ano, já to chápu a taky je mi z toho smutno. Dnes je tolik technických možností (skenování, sdílení, zálohování...), ale když není vůle ("starý věci přece nepotřebujeme"), tak je to k ničemu a paradoxně se archivuje méně, než v době, kdy ty možnosti nebyly.
Středa, 17. října 2018 - 10:29:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7360
Registrován: 9-2003
Podepisuji..též jsem nedávno potupně před odvozem prolézal kontejner všehochuti abych získal např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let,nějaké to opravárenství,provozní věci,mimořádnosti atd. .nyní by to bylo pryč..nenávratně..[uhoh]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Středa, 17. října 2018 - 11:09:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9391
Registrován: 8-2012
Čím novější informace, tím hůř dohledatelná

např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let


...zatímco oběhy a turnusy z let 30. byly někde pietně uchovány? (Asi akorát nikdo neví, kde...)
電車オタク
dědek_hank
Středa, 17. října 2018 - 18:26:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 788
Registrován: 7-2017
T_._H_.:
"Čím novější informace, tím hůř dohledatelná

např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let

...zatímco oběhy a turnusy z let 30. byly někde pietně uchovány? (Asi akorát nikdo neví, kde...)"

Jak kde, jak které. Např. v archívu bývalého ŘSD Olomouc se leccos dochovalo. Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit...
Středa, 17. října 2018 - 19:48:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9400
Registrován: 8-2012
Jak kde, jak které
... čili úplně stejně, jako o půlstoletí později.
電車オタク
Mladějov
Středa, 17. října 2018 - 19:53:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12974
Registrován: 3-2007
Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit...

To bylo o tom, že stejně jezdilo něco jiného, než bylo turnusováno ?

No a co je lepší : Dobrat se pravdy, nebo brát každý písemný doklad za evangelium ?
dědek_hank
Středa, 17. října 2018 - 20:44:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 790
Registrován: 7-2017
Mladějov:
"Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit...

To bylo o tom, že stejně jezdilo něco jiného, než bylo turnusováno ?

No a co je lepší : Dobrat se pravdy, nebo brát každý písemný doklad za evangelium ?"

Takže ty archívy jsou vlastně úplně k ničemu?
Mladějov
Středa, 17. října 2018 - 20:58:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12976
Registrován: 3-2007
Podsuv.
Čtvrtek, 18. října 2018 - 23:14:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2657
Registrován: 7-2005
ad dědek hank - je to marný, je to marný, je to marný..... všichni mají pravdu a já jsem letadlo....[proud]
Pátek, 19. října 2018 - 14:15:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 764
Registrován: 9-2016
Pánové Mladějov a Dědek Hank: Takže vím, že tam měla jet ta a ta lokomotiva, ale ve skutečnosti mohla jet jiná. Jenže jak to bylo ve skutečnosti, to již nezjistím. Tak co je lepší. Zjistit, že tam jela nejspíš tato, nebo nemít informaci žádnou? Podle mne je lepší znát jaká, ač to nemusí být 100% pravda.
dědek_hank
Pátek, 19. října 2018 - 14:54:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 793
Registrován: 7-2017
Makus:
"Pánové Mladějov a Dědek Hank: Takže vím, že tam měla jet ta a ta lokomotiva, ale ve skutečnosti mohla jet jiná. Jenže jak to bylo ve skutečnosti, to již nezjistím. Tak co je lepší. Zjistit, že tam jela nejspíš tato, nebo nemít informaci žádnou? Podle mne je lepší znát jaká, ač to nemusí být 100% pravda."

Samozřejmě je lepší mít to potvrzeno ještě i jinak, nejlépe fotkou (těch je málo) nebo věrohodným osobním svědectví (těch je ještě míň, zvlášť těch věrohodných - paměť je zrádná mrcha).

Nicméně když (například) z dochovaných dokumentů vím, že v Hanušovicích měli v r. 1946 na posun ve stanici a na lokálku do Starého Města plánovanou kořistní tendrovku 335.1 ex 91.3-18 DR a když vím, že i v pozdějších letech se oba výkony v obězích buď rovnou plánovaně kombinovaly nebo aspoň hanušovická posunovací záloha na výkonech do Staráku x-krát zaskakovala, tak bych přinejmenším nezpochybňoval, že se ta 335.1 mohla na lokálce občas objevit, i když to fotograficky doloženo nemám.

Při absenci jiných (nejen úředních) dokumentů, a dokud někdo spolehlivě nedokáže opak, je jistě menší chyba vycházet z těch dokumentů než je předem (a šmahem, jak to občas někteří dělají...) zavrhovat jako nevěrohodné.
dědek_hank
Sobota, 20. října 2018 - 08:54:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 795
Registrován: 7-2017
Můžete sem někdo prosím dát stručnou informaci o knize Viktora, Kafka: Železnice Českobudějovicka od počátku po současnost?
Sobota, 20. října 2018 - 09:07:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2659
Registrován: 7-2005
Nasazení vozidel plán/skutečnost - to se nemění ani dnes. Prostě úředník něco naplánuje, nalajnuje oběhy, třeba i zajistí potřebná vozidla i se zálohou, ale pro provozní závady či podobně potom strojmistr vypraví vhodnou náhradu, aby to aspoň nějak jelo...
Potvrzení provozu podle fotky či jiného listinného podkladu - znám jeden krásný případ ze začátku roku 1920 u řsd Hr.Králové, kdy díky záznamu o neschopnosti, na jedné lokálce, se uvádí číslo lokomotivy, která při prvním sčítání v 11/1918 nemohla na daném místě být a hlavně v době neschopnosti měla být dle rakouské literatury mimo území ČSR. Což se tedy až v létě 1920 také stalo. A teď jak s tím naložit? Já v tom mám jasno. Je to záznam k danému konkrétnímu dni a tak to nelze paušalizovat pro období celého "grafikonu".
Sobota, 20. října 2018 - 09:14:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2660
Registrován: 7-2005
ad kniha o železnici na Českobudějovicku - včera jsem v ní na "Masaryčce" listoval. Nevím. Ale mám v knihovně několik knížek, které jsem koupil kvůli jen pár fotkám, takže těch 590 kč asi časem taky vydám....
Čtvrtek, 25. října 2018 - 09:41:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 1-2015
K doplnění svých sbírek železniční literatury můžete nově nahlédnout na: https://aukro.cz/uzivatel/petr3592/nabidky
Středa, 31. října 2018 - 11:48:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2630
Registrován: 9-2005
Zdravím,
chci se zeptat, zda-li vyšla nějaká publikace k letošnímu 150. výročí trati Plzeň - České Budějovice?
Cogwheel
Středa, 31. října 2018 - 12:40:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5987
Registrován: 1-2012
K českobudějovickému Dni železnice vyšla výše zmíněná tlustá a drahá kniha "Železnice Českobudějovicka" (spíše obecná, ne speciálně o této trati). Viz např. info na: http://www.jikord.cz/cs/novinka/kniha-zeleznice-ceskobudejovicka/
Ale nekupoval jsem si ji, jen prolistoval - a poněkud mě zklamala kvalita reprodukce historických černobílých fotografií (černé [masinka] jsou moc černé apod.). [sad]
Čtvrtek, 01. listopadu 2018 - 09:10:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2631
Registrován: 9-2005
Cogwheel: Díky za info.

Jen je škoda, že k této trati jsem nikde nenalezl publikaci, která by se ze široka zabývala historií a provozem v celém úseku z Plzně do Českých Budějovic.
dědek_hank
Čtvrtek, 01. listopadu 2018 - 09:34:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 807
Registrován: 7-2017
Milanm:
" Jen je škoda, že k této trati jsem nikde nenalezl publikaci, která by se ze široka zabývala historií a provozem v celém úseku z Plzně do Českých Budějovic."

Mgr. Václav Marek: Sto třicet let železnice u nás, Novohradský zpravodaj 5/1999 až 9/2000. Je to sice zaměřeno hlavně na trať KFJB z Č. Budějovic do Českých Velenic, ale je tam i dost informací týkajících se úseku do Plzně a Chebu. Na netu už to bohužel nevisí; zkus se v Nových Hradech na MěÚ zeptat, kde se dá sehnat jejich zpravodaj z těch let na papíře.
Čtvrtek, 01. listopadu 2018 - 10:51:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2632
Registrován: 9-2005
dědek_hank: Díky za dobrý tip. [ok]

Stačilo použít strejdu Googla a texty jsou přímo tady.
https://www.k-report.net/discus/archiv2010/28/Velenice-201027.doc

(Příspěvek byl editován uživatelem milanm.)
dědek_hank
Čtvrtek, 01. listopadu 2018 - 13:52:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 808
Registrován: 7-2017
Milanm 2632: No vida. Děkuji. Já jsem kdysi dostal přes Miroslava Kunta odkaz přímo na ty Nové Hrady a u nich už to nevisí. Tady mě to vůbec nenapadlo hledat. [crazy]
Pátek, 02. listopadu 2018 - 15:23:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 232
Registrován: 7-2017
hank: Ten text je ale hodně podivný. Pokud někoho zajímá skutečná historie té tratě, tak to ať to snad ani nečte [wink]
dědek_hank
Pátek, 02. listopadu 2018 - 17:41:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 811
Registrován: 7-2017
drake:
"hank: Ten text je ale hodně podivný. Pokud někoho zajímá skutečná historie té tratě, tak to ať to snad ani nečte [wink]"

V čem a proč je podivný? Existuje někde lepší?
Pátek, 02. listopadu 2018 - 22:29:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233
Registrován: 7-2017
hank: Přečetl sis ho? Například na straně 3 jsou dva odstavce s těmito větami:

Protože dráha byla budována jako uhelná, hned na začátku provozu měla společnost KFJB pro dopravu uhlí 510 vozů od firmy Ringhoffer. Měly jednoduchou celodřevěnou stavbu a asi jedna třetina z nich byla vybavena ruční brzdou. Na každém bržděném vagónu seděl na jednoduchém sedátku brzdař, který sledoval signály z lokomotivy.

Skutečně byla dráha vybudována jako uhelná? Když i podle zde uvedené statistiky měla jen čtvrtinu vozů na uhlí? (třeba ve stejném roce ATE 91%)

Opravdu byly vozy KFNB celodřevěné? Třetina s brzdou? (Ne, a vozů s brzdou byla 1/4.)

Skutečně seděl brzdař na každém sedátku? (Ne, každý vůz s brzdou nemusel mít svého brzdaře)

V tehdejší době tvořily nákladní vozy u některých drah až devět desetin vozového parku, z nich až polovina sloužila k přepravě uhlí.

To je jen vycpávka textu, ke které nelze v podstatě nic říct. Asi jako "Kytky jsou zelený". Jak který, jak kdy, jak z který strany, jak která část atd. Ta čísla nejsou ani minima, ani maxima, ani průměry, ani typické hodnoty, ani nemají vztah ke KFNB.

Od poloviny sedmdesátých let byly vyráběny již průchozí osobní vozy.

Pro KFJB? (Ta je nikdy neměla) První průchozí vozy? (Ne, to bylo dříve) Hlavní nástup průchozích vozů? (To bylo o pár let později)

Vzdálenost náprav se pohybovala od 4,1 m do 4,5 metru, celková délka kolem 7 metrů.

Kterých vozů? Těch průchozích? (Začínalo se na 3,8 m; 4,5 m vozy jsou až počátkem 80.let. Celková délka? Průchozí vůz s rozvorem 4,1 má prakticky 10m.)

Objevuje se parní vytápění.

Kde? U KFJB? Obecně u žel. společností? Nic neříkající vycpávka bez jakýchkoli znalostí.

Plynové osvětlení začíná převládat nad původním olejovým.

Kdy? A kde? V podstatě totéž co výše. (Julius Pintsch svoje plynové osvětlení zavedl v Německu poprvé v roce 1870. Jeho zavádění v Předlitavsku začalo systematičtěji o 10 let později, kkStB z počátku u vyšších tříd, třetí hodně až konce 80. let. I tak se nadále objednávaly vozy s olejovým osvětlením a kdy obecně začal ve vozovém parku převažovat plyn si netroufám říct. Ale to už KFJB určitě nebyla).

Chápu, že to je jen povídání do nějakého obecního zpravodaje, ale mě to přijde moc mimo. Vycucáno z prstu.

(Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
BmbČ
Sobota, 03. listopadu 2018 - 14:44:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7908
Registrován: 1-2007
Když i podle zde uvedené statistiky měla jen čtvrtinu vozů na uhlí?

Ano měla, i když např. Výroční zpráva KFJB za rok 1869, kdy ještě nebyla provozní celá trať do Vídně, uvádí mimo jiné celkově 945 nákladních vozů, z toho 423 uhláků, z nichž 106 brzděných.
Pro zajímavost. [wink] V roce 1880 KFJB přepravila 44 312,2 tun černého a 12 618,9 tun hnědého uhlí. [vypravci]

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Sobota, 03. listopadu 2018 - 21:39:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 234
Registrován: 7-2017
BmbČ:

Díky, přepravený objem uhlí mluví jasně.

S vývojem je to vždycky složitější, obzvláště na začátku. V jednom z pozdějších zpravodajů, než jsem výše komentoval, je uvedená "dodávka" z archivu ČKD pro KFJB kde je uvedeno 1050 uhláků.
Jenomže nejde o dodávku, ale objednávku. KFJB stejně jako prakticky všechny tehdejší společnosti objednala stavbu a vozidla najednou u stavitele. Dohodnuto bylo pro KFJB 1050 uhláků a Ringhofferovi také předběžně zadáno. Jenomže zřejmě už realita prvních měsíců provozu protřela majitelům oči a počet byl snížen na 510, což se skutečně vyrobilo a vydrželo až do zestátnění. První objednávky pro vznikající společnosti byly tak velké, že se realizace táhla měsíce, vlastně i roky. Obvykle se předávaly týdně jedna až dvě desítky vozů, takže statistiky před plným zprovozněním nepředstavují obvykle dobrý vhled do struktury parku vozů.
BmbČ
Neděle, 04. listopadu 2018 - 00:26:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7911
Registrován: 1-2007
statistiky před plným zprovozněním nepředstavují obvykle dobrý vhled do struktury parku vozů.

Souhlas.

počet byl snížen na 510, což se skutečně vyrobilo a vydrželo až do zestátnění.

Opět souhlas, určitou zajímavostí je fakt, že zhruba od roku 1873 držela KFJB do zestátnění stále i stejný celkový počet nákladních vozů (kolem 2080). [vypravci]

Edit: Tak jsem se raději podíval přesně: [wink]
prosinec 1883 - celkový počet nákladních vozů 2095, z toho otevřených pro přepravu uhlí 510, z nichž 135 bržděných.

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
-aa-
Neděle, 04. listopadu 2018 - 13:38:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4540
Registrován: 12-2007
A zase jsme u toho, článek pro Novohradský zpravodaj prostě není určen pro zdejší publikum. Naopak publikum Novohradského zpravodaje by nejspíš znechuceně odhodilo zpravodaj s články vysoce hodnocenými zdejším publikem (odhození by bylo doprovázeno slovy "to se nedá číst!"). Ale asi je tak nějak neurazil článek v jejich zpravodaji a někteří si jej asi i přečetli. No jo, tak všechno nebylo úplně do detailů správně ... no a co, vadilo to někomu? Myslím že obyvatelům Nových Hradů je celkem putna, jestli KFJB měla uhláků 500 nebo 2000 a jestli to byla čtvrtina nebo třetina vozového parku.

Daleko horší zjištění ovšem je, že zatímco místní novohradský badatel (snad učitel?) aspoň něco k výročí "jejich" trati sepsal, tak "poloprofesionální" badatelé navštěvující zdejší stránky se ohledně této trati zatím nezmohli prakticky na sepsání a vydání ničeho, čehož nejlepším důkazem jest, že jako doporučená literatura k této trati byl zde citován právě onen seriál článků novohradského (snad)učitele (a ani já si žádné jiné dílo nevybavuji).... Ale jinak jsme dobří, protože víme, že místní badatel to má blbě, ale sami to líp dohromady nedáme. Tedy možná víme víc než on a víme to správně ... ale nesepíšeme to (jen si tak uvědomme, že získané znalosti v takovém případě zanikají smrtí jejich nositele). Ale zas když nesepíšeme ... tak nás aspoň nikdo nemůže kritizovat, že třeba víme blbě....
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
dědek_hank
Neděle, 04. listopadu 2018 - 14:17:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 814
Registrován: 7-2017
-aa-:
"Ale jinak jsme dobří, protože víme, že místní badatel to má blbě, ale sami to líp dohromady nedáme. Tedy možná víme víc než on a víme to správně ... ale nesepíšeme to (jen si tak uvědomme, že získané znalosti v takovém případě zanikají smrtí jejich nositele). Ale zas když nesepíšeme ... tak nás aspoň nikdo nemůže kritizovat, že třeba víme blbě...."

I mezi těmito typy je ale nutno rozlišovat. Někteří píšou, ale je jich málo a zdaleka nestíhají zpracovat všechno, co z těch archívů vydolovali, mj. i proto, že jejich živobytí ve zcela jiném oboru jim to nedovoluje. Jiní ještě nepublikovali ani čárku, ale ve zdejší diskusi jsou vždycky v pohotovosti, aby s patřičnou dávkou jedovatosti předvedli, že někdo tady (nebo někde jinde na netu nebo na papíře) něco má blbě. Nicméně z těch, komu není zatěžko pustit něco jako "surovinu" aspoň sem, když už tu konkrétní věc nemohou/nechtějí publikovat řádně, patří skoro všichni do té první skupiny.

A pak ještě - pro někoho kupodivu - existují i takoví, jejichž ambice končí tím šťouráním v archívech, protože oplývají dostatečnou dávkou skromnosti a pokory a vědí nebo aspoň tuší, že na řádné sepsání a vydání čehokoli zkrátka nemají. Těm by asi pomohlo, kdyby se našli schopní popularizátoři, kteří naopak nemají na šťourání v archívech ten správný sicflajš, ale na druhé straně jsou to zběhlí a výkonní psavci, kteří mají k tématu aspoň nějaký vztah a jsou i dostatečně poctiví na to, aby míra a styl té popularizace nebyly na úkor pravdivosti. Koneckonců leckdy to takhle často funguje: Známá osobnost se spojí s novinářem a sepíšou a vydají něco (třeba paměti té osobnosti) spolu.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
dědek_hank
Neděle, 04. listopadu 2018 - 14:30:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 815
Registrován: 7-2017
Možná ještě stojí za zmínku, kde jsem k tomu odkazu přišel já: Díky těmto
http://archiv.kvalitne.cz/uvod.htm
už dávno neaktualizovaným internetovým stránkám profesionálního archiváře Miroslava Kunta, který na nich na články toho novohradského zapadlého vlastence kdysi upozornil.

A mimochodem, k historii KFJB se dá leccos dohledat taky tady:
https://www.koridory.cz/archives/category/historie/
dědek_hank
Neděle, 04. listopadu 2018 - 14:38:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 816
Registrován: 7-2017
Dokonce i v periodiku, nad nímž někteří ohrnují nos jako nad modrogumní propagandou, se občas najdou historické články, které stojí aspoň za zběžné přečtení:
https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/-pg99/
-aa-
Neděle, 04. listopadu 2018 - 18:08:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4541
Registrován: 12-2007
Ano, samozřejmě, někteří píšou, to je jedině dobře. Za sebe jsem schopen odpustit dotyčnému nadšenému hledači archivních pokladů i ten ne úplně dobře čitelný článek. Pro nás co zase sem tam něco psát chceme a současně nemáme čas hledat v archivech, tak takové články samozřejmě vítáme, neboť je to dobrý pramen[happy] Byť tedy dnes už se z různých veřejných zdrojů dá vyšťourat dostatek údajů i bez archivů ... na internetu už jsou taková kvanta zdrojů, že když to dá člověk dohromady, tak je na hraně toho, aby z toho vyrobil něco, co se dá ještě publikovat a současně (snad, aspoň tomu bláhově věřím) i číst někým, kdo není úplný šotouš do dané konkrétní záležitosti. Samozřejmě že se může stát, že v některém z takových pramenů je nějaká chyba či nepřesnost, kterou se nepodaří odhalit. To si plně uvědomuji, ale ... ono to s tou pravdou někdy není tak úplně černobílé, těžko se ta pravda někdy dohledává (a v mnoha případech se ani nikdy nedohledá). Zkrátka pište, piště, pište. V šuplíku a v hlavě jsou vědomosti k prdu. kdo jiný by si to měl uvědomovat, než někdo zabývající se historií (čehokoli).

Upřímně řečeno před pár lety, když jsem se jinou částí KFJB zabýval (jak úspěšně, nechť posoudí jiní), tak jsem byl docela absencí literatury ke kmenové trati této společnosti poměrně nemile překvapen.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 07:01:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1982
Registrován: 12-2007
Byť tedy dnes už se z různých veřejných zdrojů dá vyšťourat dostatek údajů i bez archivů ... na internetu už jsou taková kvanta zdrojů
Tak to by som povedal, že je dosť značne optimistické tvrdenie...
Alebo potom neviem na internete vyhľadávať [crazy]
-aa-
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 07:05:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4542
Registrován: 12-2007
Oproti situaci před pár lety se tam najde leccos. Už jen staniční kroniky byl značný pokrok. A postupně se objevuje různá německojazyčná literatura staršího data (Jahrbuchy, Centralblatty atd.). Z mého pohledu jednoznačně pokrok. Samozřejmě plány vlečky do Káraného tam (ještě?) nejsou[happy]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 07:45:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1983
Registrován: 12-2007
Pokrok ale ešte neznamená, že situácia je ružová [wink]

Napr. trať Praha - Lysá. Na to, že to nie je žiadna periferná dráha, tak zostaviť o nej ucelený obraz na základe internetových zdrojov je nemožné, ak to vobec možné je...
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 10:30:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7366
Registrován: 9-2003
Ad.Hank and Železničář.. to je pravda,ale tuto poněkud zmatečnou větu z článku o mazutkách si autor mohl odpustit...
" Je třeba říci, že příčinou byl ve všech případech mohutný proud přehřáté páry, který vniknul do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na straně posádky, kde nebyl protitlak páry."[uhoh]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 15:06:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 506
Registrován: 5-2013
To je přesně článek vycucaný z toho co internet nabízí, ale autor si informace nepřefiltroval a nekonfrontoval s jinými zdroji, že dojezdila poslední kralupská 3096 se léta píše v Bekovi a jeho internetové odnoži, což je samozřejmě hovadina, viz např. zdické přetahy a zálohy v Berouně ještě v r.1972, stejně jako báchorka o generátorovém plynu, který měl roztrhat topeniště, pán asi neviděl žádnou fotku některého z havarovaných kotlů, jinak by zjistil, že vnější plášť kotle na straně posádky kromě tlakem vyražených topných dvířek zůstal neporušen, natož "roztrhán", odkud se v mašině bere přehřátá pára asi taky neví, domnívat se, že se pára dovede přehřát o obnažený strop topeniště tak, aby se mohla nazývat parou přehřátou je zcestné. Jenže kdysi vyšel takový internetový článek, myslím, že se to jmenovalo "Postrach jménem Mazutka", nebo tak nějak bulvárně, který měl tendenci se nípat v chemických pseudopochodech údajně vedoucích k těm nešťastným výbuchům, s vnucovaným závěrem že, mazutka byla vlastně tak přetopený stroj, že posádka těžko tu vodu mohla uhlídat, i kdyby měla vodoznaky v pořádku a tendr plný vody... A odtud tento blábol o generátorovém plynu pramení. A tyto dva prameny dle mého názoru autorovi bohatě postačili, aby čtenáři připomněl 55 let vzniku této řady. Jestli je v podobném duchu pojatá většina rubriky zabývající se historií...[crazy]?

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 16:40:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235
Registrován: 7-2017
-aa-:

A zase jsme u toho, článek pro Novohradský zpravodaj prostě není určen pro zdejší publikum.


Ani tady nebude mnoho lidí, kteří jsou schopni vyhodnotit všechny informace v článku obsažené. A proto si myslím, že právě tady je to správné místo kde upozornit na problém spojené s uvedenými fakty. Kde jinde by se tak mělo stát? Kromě oblíbeného řešení "držet hubu a krok" mě lepší místo nenapadá.

Naopak publikum Novohradského zpravodaje by nejspíš znechuceně odhodilo zpravodaj s články vysoce hodnocenými zdejším publikem (odhození by bylo doprovázeno slovy "to se nedá číst!"). Ale asi je tak nějak neurazil článek v jejich zpravodaji a někteří si jej asi i přečetli. No jo, tak všechno nebylo úplně do detailů správně ... no a co, vadilo to někomu? Myslím že obyvatelům Nových Hradů je celkem putna, jestli KFJB měla uhláků 500 nebo 2000 a jestli to byla čtvrtina nebo třetina vozového parku.

Chápu, že čtenářům jsou přesná data ukradená. Také nečekám, že v místním měsíčníku v článku o městském zámku nebude vše podáno jako v odborném časopise o historii. Ale číst o neexistujících přestavbách zámku nebo povídání o pozdně gotickém traktu, když je barokní, taky nechci. Měl bych pocit, že ze mě dělají pitomce. Nejde o přesná data, ale o princip.

Váš poslední odstavec si dovolím okomentovat dvě osobním názory:

1. Jeden špatný článek nebo nepovažuji za lepší než žádný, protože podle mne známé "Lepší něco, než-li nic" neplatí za všech okolností.
2. Možnost vyjádřit se k jiným článkům má kdokoli, kdo je schopen své stanovisko vyjádřit slušně, srozumitelně a obhájit ho. Není podmíněno žádnou předchozí publikační činností. Názor na knihu nebo článek si mohou udělat i běžní lidé, nejen autoři jiných članků a knih.
dědek_hank
Pondělí, 05. listopadu 2018 - 17:45:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 820
Registrován: 7-2017
Alf:
"Ad.Hank and Železničář.. to je pravda,ale tuto poněkud zmatečnou větu z článku o mazutkách si autor mohl odpustit...
" Je třeba říci, že příčinou byl ve všech případech mohutný proud přehřáté páry, který vniknul do rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím se generátorovým plynem explodoval a roztrhal topeniště především na straně posádky, kde nebyl protitlak páry."[uhoh]"

Já jsem neměl na mysli žádný konkrétní článek, zrovna ten článek o mazutkách (vycházející zřejmě z jedné téměř konspirační teorie, na kterou už jsem taky kdysi narazil) jsem ani nečetl, jenom si dovolím vyslovit naději, že všechny z té stovky článků (nebo kolik jich tam mají v té historické rubrice) snad nejsou úplně k ničemu... Na jejich kritické přečtení teď nemám čas ani náladu, ale troufnu si vyslovit přesvědčení, že jestli jim dokáže kvalifikovaně oponovat někdo zevnitř ČD a zároveň s renomé osvědčeného autora, což je shodou okolností zrovna případ zde přítomného Alfa, jistě se jeho názor uvádějící věci na pravou míru dostane do té tiskoviny snáz než názor můj nebo kteréhokoli jiného mírně poučeného laika.
Středa, 07. listopadu 2018 - 11:52:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7369
Registrován: 9-2003
[wink]Necítím se být osvědčeným..stále člověk vidí mezery a poučí se od zkušenějších,což zde často činím a člověk má o čem přemýšlet..každý máme nějaký záběr který nás oslovuje a v kterém vždy něco objevíme co nás potěší,zvlášť když to osvětlí a propojí mezery v historii..Nikdo nezná vše a bývá to ošidné,jak zde často čtu..No a Železničář..chápu je spíše hlásnou troubou jak je často nazýván.Historie,stejně jako v ČD pro vás je jen doplněk k zaujmutí publika a nějakých těch (ne)poučených laiků,ale díkybohu za to.Třeba to nasměruje alespoň pár jedinců k zájmu o téma. [happy]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pondělí, 12. listopadu 2018 - 13:17:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 1-2015
Zájemci o železniční literaturu mohou nahlédnout na: https://aukro.cz/uzivatel/petr3592/nabidky
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.