Diskuse » Železnice » Železniční literatura « předcházející | další »

Železniční literatura

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Železniční literatura do 05. 2. 2018 Zmar 60 05. 2. 2018 18:40
Archiv diskuse Železniční literatura do 07. 9. 2018 Sey 60 07. 9. 2018 20:50
   autor příspěvek
-aa-
Sobota, 08. září 2018 - 07:45:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4517
Registrován: 12-2007
Já věděl, že jsem to nedávno někde zahlédl[happy] K transverzální dráze jako takové je také článek v Železniční revue 1938, číslo 12, str. 177. Mírně maskováno pod názvem "Českomoravská spojovací dráha". Čtyři (a kousek) strany obecně o vzniku této dlouhé trati (nebo spíš systému tratí).
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
-aa-
Sobota, 08. září 2018 - 07:56:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4518
Registrován: 12-2007
A ještě možná pro asi zbytečnou informaci: Geschichte der Eisenbahnen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie se věnuje transverzálce především na str. 338 - 345 druhé části I. dílu (snad jsem to opsal dobře[happy]).
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Sobota, 08. září 2018 - 08:46:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1216
Registrován: 5-2002
A nechceš teda něco sepsat? [wink] Ale s pořádnejma ilustracema: mapy, plány, náčrtky, dobové fotky! Na fotky ze současnosti ti sere Baryk! [lol]
Sobota, 08. září 2018 - 10:11:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 6-2010
Zdravim, výjde letos Malý atlas lokomotiv, či nikoliv?[happy]
-aa-
Neděle, 09. září 2018 - 06:43:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4519
Registrován: 12-2007
Baryk možná jo, ale pokud je mi známo, tak Sants nikoli[biggrin]
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Neděle, 09. září 2018 - 07:22:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1217
Registrován: 5-2002
Nouze naučila Santse vážit si i takových brožurek [lol]
-aa-
Neděle, 09. září 2018 - 07:37:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4520
Registrován: 12-2007
A bude hůř - viz mail.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.

Děkujeme za pochopení!
Středa, 19. září 2018 - 23:17:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 565
Registrován: 10-2007
Narazil jsem na zajímavý text z roku 1986 "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy", kousek přikládám:



(zdroj: Stanislav Hendrych, sborník Práce na dějinách dopravy, vydáno NTM)
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 00:29:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 755
Registrován: 7-2017
Joe:
"Narazil jsem na zajímavý text z roku 1986 "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy", kousek přikládám:

(zdroj: Stanislav Hendrych, sborník Práce na dějinách dopravy, vydáno NTM)"

No však on ani autor toho textu sám neměl úplně čisté svědomí, viz některé příspěvky v předpřevratovém Železničáři pod značkou
-sh- ... Těžko říct, co bylo jeho vlastní přesvědčení, co výsledek poctivého bádání a co daň době a možnosti vůbec publikovat.

Ale radši nebudu hnusnej, mrtví se bránit nemůžou.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 09:32:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 566
Registrován: 10-2007
Díky za doplnění. Mě hlavně zaujalo to naznačené rozlišování na "profesionální" železniční historiky vs "koníčkáře". A přemýšlím, kdo vlastně může být ten "profík". Ideálně asi kombinace znalec obecné historie + znalec železnice v jedné osobě.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 11:04:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3069
Registrován: 5-2002
Joe: Stejně jako historik zemědělství, vojenství nebo třeba odborník zabývající se dějinami ekonomických teorií. Věčná diskuse o tom, jestli u těchto profesí (historici, žurnalisté, ale nakonec i manažeři) je prioritní odbornost v nějakém odvětví, anebo znalost "řemesla" a následná specializace na nějaké odvětví.

U historiků bych asi preferoval to řemeslo a následnou specializaci. Přeci jen studium metodologie historických výzkumů je dost náročné a z dopravního inženýra se člověk na historika rekvalifikuje obtížně. Nehledě na to, že když někdo vystuduje a začne dělat nějaký technický obor, tak se těžko bude rekvalifikovat na historika za pár korun. Když ho to zajímá, bude se tomu věnovat jako "koníčkář" čili diletant (to není hanlivé slovo - i Schliemann byl diletant!).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 11:38:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 756
Registrován: 7-2017
Joe, Johny11: To základní dělení vede mezi tím, jestli je člověk úzce zaměřený na jeden obor a zná ho do hloubky nebo jestli má spíš široký záběr, zná od lecčeho leccos a "jede" po povrchu, tj. mezi specialisty a generalisty. I mezi školenými historiky mohou být specialisté, kteří se v jistých ohledech a určitých situacích veřejně projevují jako fachidioti. Mít technické vzdělání jistě není pro popularizátory technických oborů včetně historie techniky na škodu, nicméně to zaměření specialista vs. generalista je dle mého názoru důležitější. Snad není nutno dodávat, že sám považuji za důležité, aby takový popularizátor byl spíš generalista. Generalisté obvykle netrpí klapkami na očích, které by jim bránily vidět souvislosti, a když přijde řeč na něco z jiného oboru, mají o tom aspoň základní ponětí, což se u specialistů někdy říct nedá. Navíc interdisciplinární přístup, kterého bývají spíše schopní generalisté než specialisté, často přináší nečekané objevy a řešení zdánlivě neřešitelných praktických problémů. Na druhé straně je jistě dobře, když má takový popularizátor techniky aspoň základní trénink v metodách používaných historiky, archiváři a dalšími humanitně a sociálně zaměřenými odborníky.
Mladějov
Čtvrtek, 20. září 2018 - 11:41:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12774
Registrován: 3-2007
TAk sorry, třeba zrovna u železniční historie (nevím jak jinde) udělali ti "amatéři" hromadu užitečné práce a publikujícími profíky byli spíš různí režimní přicmrndávači, co psali historizující články s budovatelskými závěry [crazy].

Příklad - takové (tehdy) amatérské duo Bauer - Zeithammer udělalo za léta "amatéřiny" na poli železniční historie a dokumentace víc, než takzvaní profíci. Ať už vznikly časem vůči nim nějaké výhrady či ne.

Považuji nářek pana Hendrycha spíš za trochu vadící, že jim někdo "leze do zelí".
Jasně, někteří opravdu do článků mísili JPP, ale ti kritičtí to tak uvedli a nevydávali za fakta - to je zas o ozdrojování versus výrobě "pohádek o mašinkách".

Tady souhlasím s Hankem 755 a (po přidání) se mi líbí i jeho názor 756.



(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Čtvrtek, 20. září 2018 - 12:15:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3070
Registrován: 5-2002
Hank, Mladějov: Nejsme ve při. Pojmy profesionál - amatér jsou o tom, zda se dotyčný historií živí (a snad i baví)nebo (jenom) baví. Snad se shodneme na tom, že i amatér by měl znát a používat nějakou metodologii, pokud si chce říkat historik. A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační.
"Zářným" příkladem nezvládnutí jednoho či druhého jsou Světy železnice. Zase jsem naletěl a koupil si poslední dvě čísla :-(.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 12:35:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1961
Registrován: 12-2007
A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační.

A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane?
Nerýpem, dobrá rada nad zlato.
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 13:31:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 757
Registrován: 7-2017
Tratovak:
"A to jak metodologii výzkumnou, tzn. získávání, vyhodnocování a interpretace pramenů (včetně práce s orální historií), tak i publikační.

A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane?
Nerýpem, dobrá rada nad zlato."

U lidí, kteří s tím umějí zacházet. Naštěstí máme dnes internet. Zkus začít třeba u ing. Miroslava Kunta tady:
http://archiv.kvalitne.cz/uvod.htm
Sice svoje osobní stránky už hromadu let neaktualizuje, ale jestli máš konkrétní dotaz, zkus mu napsat na pracoviště do Národního archívu ČR sem: miroslav.kunt@nacr.cz.
NAČR mimochodem pořádá i (bohužel placené) veřejné semináře.

A pak taky existují internetové verze časopisů a sborníků prací, které se zabývají dějinami, sociologií, informatikou a podobnými obory a kde se dá přinejmenším poučit o tom, jak autoři s tématy zacházejí. Podívej se třeba na web Masarykovy university v Brně (a nelekni se, že řada těch časopisů a sborníků má anglické názvy, jsou tam i texty v češtině) sem:
https://journals.muni.cz/

Jestli žiješ a chceš bádat na Slovensku, máte určitě podobné možnosti i tam, já o tom nemám přehled. Nicméně na Slovensku máte něco, co vám lze jen závidět, a to je MDC. I tam se určitě najdou nějaké možnosti, jak se poučit. Nevím, jak to je teď, ale když jsem Centrum před léty navštívil, ing. Kubáček mě nevyhnal, přestože jsem pro něj musel být jen jeden z davu neznámých amatérů přicházejících z ulice bez přesného povědomí o tom, co by vlastně měli chtít... [crazy]
Čtvrtek, 20. září 2018 - 13:45:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224
Registrován: 7-2017
A kde ten technicky vzdelaný človek sa k takému dostane?

Třeba ve škole [wink]. Proto se dělají všechny ty semestrální, bakalářské, diplomové a jiné práce. I střední škola, zejména gymnázia by měla podobný základ poskytnou. Ale na druhou stranu to není nic tak složitého, že by k tomu bylo potřeba zvláštního vzdělání. Schopnost správně nad věcmi přemýšlet se školami nesouvisí. V každém případě se historikem ve škole nestanete, to se musí odsedět v archivu, o historii železnic to platí taky.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 13:55:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3072
Registrován: 5-2002
V každém případě se historikem ve škole nestanete, to se musí odsedět v archivu, o historii železnic to platí taky.

Hmmm. Zkuste to napsat Zimovi, možná by mohli na UK zrušit kus filozofické fakulty. To můžete napsat, že se ve škole nestane nikdo projektantem, technologem, doktorem... Přeci každé vzdělání má teoretickou a praktickou složku.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 14:12:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1962
Registrován: 12-2007
U lidí, kteří s tím umějí zacházet.
No však to.
Človek sa učí tak nejak za pochodu, na kolene... Nesystematicky.

Možno je to kontraproduktívne, ale času je málo na samotné bádanie a nie ešte na bádanie ako bádať...
-----------
MDC dnes, pokiaľ možem posúdiť podľa seba - ma aj v postkubáčkovských časoch náruč otvorenú.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 14:13:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 225
Registrován: 7-2017
Johny11: Ano, lze napsat, že .. ve škole se nikdo nestane projektantem, technologem, doktorem....Nevím jestli existuje obor, kde by vystudování školy stačilo. Někdy je škola podmínka nutná, málokdy postačující ... [wink]
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 15:23:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 7-2017
Tratovak: No vida. Jestli máš vlastní děti a/nebo dokonce vnoučata, tak víš, že nejefektivnější způsob učení je nápodoba. [proud] Je fakt, že většina dospělých tuto schopnost postupně s přibývajícím věkem ztrácí, nicméně ti, kteří si ji aspoň zčásti udrží, mají výhodu. Samozřejmě ti neradím opisovat obsahy, aby tě pak někdo mohl nařknout z plagiátorství; mám pochopitelně na mysli nápodobu metod a postupů vedoucích k žádoucím výsledkům. I historici, publicisté a archiváři mají svoje postupy de lege artis.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 15:28:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 567
Registrován: 10-2007
Díky za názory... Vzdělání je určitě fajn, ale program "železniční historie" asi nikde nemají. Navíc někdo to vidí z pohledu lokomotiv a vozů, někoho zajímá provoz (tratě), někoho zase spíš stavby a architektura...
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 15:41:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 759
Registrován: 7-2017
Joe:
"Díky za názory... Vzdělání je určitě fajn, ale program "železniční historie" asi nikde nemají. Navíc někdo to vidí z pohledu lokomotiv a vozů, někoho zajímá provoz (tratě), někoho zase spíš stavby a architektura..."

Omyl...

https://www.muvs.cvut.cz/rozvoj-veda-a-vyzkum/doktorske-studium/h istorie-techniky/
Čtvrtek, 20. září 2018 - 15:51:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1963
Registrován: 12-2007
Nápodoba - ale čoho?

Ako mám vedieť, napr. v tom Svete železnice, z čoho si nebrať príklad?

Profi či hobby - výsledok podľa mňa aj tak je na konkrétnom človeku, či má ten správny "X-faktor"...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 16:11:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 568
Registrován: 10-2007

Díky, o tomto programu jsem nevěděl. Mají nějaké reference ohledně historie železnice (vydal někdo od nich třeba nějakou zajímavou knihu)?

Mě osobně celkem zajímá např. ochrana průmyslového dědictví. Ukázka, co tamní absolventi produkují např. zde
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 16:56:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 760
Registrován: 7-2017
Tratovak:
"Nápodoba - ale čoho?

Ako mám vedieť, napr. v tom Svete železnice, z čoho si nebrať príklad?

Profi či hobby - výsledok podľa mňa aj tak je na konkrétnom človeku, či má ten správny "X-faktor"..."

Svět železnice bych nepovažoval za odborný časopis, který by měl stanovovat v tomto ohledu laťku... A možná ani nechce.

Jestli chceš konkrétní a dle mého názoru následováníhodné autory z hlediska práce se zdroji, věrohodnosti a v neposlední řadě jazykového, tak třeba Zdeněk Bauer, Karel Zeithammer, Ludvík Losos, Mojmír Krejčiřík, Alena Borovcová, Vladimír Londin, Luděk Čada, Pavel Stejskal, Martin Navrátil, Aleš Filip, Zdeněk Šindlauer, Tomáš Haviar, Richard Cila... jen tak co mě napadlo "na první dobrou". (Omlouvám se těm, na které jsem si momentálně nevzpomněl.) A jak vidíš, je to z hlediska profesního a kvalifikačního profilu autorů všehochuť - od akademiků přes inženýry z neželezničních oborů a historiky až po železničáře z provozu.

Z koho/čeho si nebrat příklad? Třeba z autorů, kteří v každém druhém odstavci nezapomenou zdůraznit, jak to dnes stojí za h...o a jak dřív bylo líp... Čímž nemyslím vzpomínkové publikace, které tuto svou ambici nijak neskrývají (i když i ty se dají napsat pěkně, viz třeba Vladimír Klimeš) - bohužel se toto vzdychání dostává i do publikací, které by člověk na první pohled považoval za historické. Nebo z autorů, kteří se nedokáží zdržet útoků ad hominem, především vůči jiným autorům. Nebo z těch, kdo si z publikací dělají svoje skryté PR. Nebo z těch, kdo prokazatelně kradou výsledky práce jiných - zvlášť zavrženíhodné je to v pozici učitel - student. (Nebudu jmenovat, jsou takoví v Čechii i na Slovači. Jistě si doplníš jména sám.)
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 17:38:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 761
Registrován: 7-2017
Joe:
"Mají nějaké reference ohledně historie železnice (vydal někdo od nich třeba nějakou zajímavou knihu)? "

To bohužel nevím... Ale věřím, že na tvůj dotaz by ti MUVS odpověděl.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 17:47:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3073
Registrován: 5-2002
Tratovak: Dvě poznámky. Za prvé, Svět železnice není ani historický, ani odborný, natož recenzovaný časopis, tedy asi nelze mít nároky, které musí splňovat periodika výše uvedeného typu. Problém je v tom, že se tak snaží tvářit a navíc, po technické stránce je fakt dobře udělaný. Tím spíše zamrzí, když výsledek sráží podivnosti v obsahu. Za druhé, moje publikační činnost se pohybuje v jiném odvětví, nejsem historik, a tudíž neznám zvyklosti, jak se v historii pracuje s odkazy. Citační norma připouští různé způsoby uvádění zdrojů, každopádně vždy musí být na první pohled patrné, co jsou přímé citace, co parafráze, kde jsou převzaté údaje a co je výsledek autorova vlastního bádání.

S citacemi je problém víceméně v celém SŽ. Učebnicový seznam použitých zdrojů je v 2/2018 u článku Lokomotivy Sternberg... pana Kolomého. V tom samém čísle je pěkná studie o posledních osobních vozech ze Smíchova od pana Mahela, bohužel není doprovozena odkazem na jakýkoliv zdroj. V čísle 3/2018 u článku Cerhenický rekord jsou uveden "Prameny", které jsou zcela zbytečné. Napsat "dokumentace z archívu NTM v Praze", je jako nenapsat nic. Opis vrútecké staniční kroniky je doslova plagiát.

Co se týká vlastních textů. Článek pana Mahela je uspořádán logicky, a to jak časově, tak i věcně. Článek pana Korbela je přeplněný datumy a čísly lokomotiv a vlastní text je blalast ke spoustě hezkých fotografií. Uvedené údaje by bylo lepší uspořádat do několika málo tabulek a spíše se věnovat vysvětlení různých "špecifík", jako je třeba "variantní specializace" na straně 5. Tento článek také není ozdrojován, pravděpodobně pochází z nějakých vlastních poznámek, soukromých sbírek provozních dokumentů a vzpomínek pamětníků. Článek Cerhenický rekord je pokusem o historický článek, který směřuje k určité hypotéze, ale autor se ve finále tváří, že "nesmí ani naznačovat (proč? tu otázku, který albatros to byl, si stejně položí každý), nicméně zcela podle autorova zvyku je proložen "vzpomínkami starého zbrojnoše". Takže taková publicistika.

Tedy odpověď na vaši otázku. Pokud byste chtěl psát něco historicky poučného, inspirujte se panem Mahelem, pokud byste směřoval do větší hloubky, zejména v technických věcech, tak panem Kolomým.

Pro všechny výše zmíněné - neberte tento text jako nějakou nepřítelskou kritiku. Prostě jsem si koupil časopis s vašimi články a dívám se na ně svýma očima. Rozhodně se dozvídám spoustu zajímavých věcí :-). K tomu, co se mi nelíbí se prostě podruhé nevracím.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 17:49:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3074
Registrován: 5-2002
Mají nějaké reference ohledně historie železnice

Odkaz na repozitář závěrečných prací MUVS: https://www.muvs.cvut.cz/student/zaverecne-prace/
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 22:05:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 5-2002
"Opis vrútecké staniční kroniky je doslova plagiát."
Plagiátem by text byl v případě, pokud by nebylo uvedeno, že se jedná o opis, a text nebyl signován jmény původních autorů textů, tj. vrúteckými přednosty. Zde jste se myslím zmýlil.
Čtvrtek, 20. září 2018 - 22:29:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 570
Registrován: 10-2007
Johny11: Díky za odkaz. Jak na ten seznam ale koukám, tak je to spíš ekonomie/management [happy]
dědek_hank
Čtvrtek, 20. září 2018 - 23:19:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 762
Registrován: 7-2017
Joe:
"Johny11: Díky za odkaz. Jak na ten seznam ale koukám, tak je to spíš ekonomie/management [happy]"

To jsou zřejmě závěrečné práce všech studentů ústavu, nejen předmětného oboru...
Čtvrtek, 20. září 2018 - 23:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 571
Registrován: 10-2007
Chápu. Ale k tématu historie techniky jsem tam nenašel ani 1 ks [ko]
Pátek, 21. září 2018 - 06:45:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3077
Registrován: 5-2002
šimek: V úvodu článku (mám tedy "pouze" druhý díl, lae to nehraje roli) je uvedeno dolova toto: "Následující řádky jsou vzpomínkami na roky 1918 a 1919 sepsanými přednostou dopravního úřadu Zdeňkem Pospíšilem pro potřeby staniční kroniky (podtrženo mnou) částečně podle vzpomínek místních zaměstnanců a částečně podle vlastních zážitků. V předchozím čísle jsme se dostali až na počátek roku 1919. Dnes toto vyprávění dokončíme.

Na konci je článek podepsán Josef Balla a Zdeněk Pospíšil a je přidána noticka o ilustracích.

Buď jde o vzpomínky pana Pospíšila, které pan Balla pouze přepsal, případně zredigoval, v tom případě je autorem Zdeněk Pospíšil, anebo se jedná o výrazně upravený text, jehož autorem je pan Balla a tudíž Zdeněk Pospíšil měl být uveden jako zdroj. Anebo, což je nejpravděpodobnější jde o opis staniční kroniky, autorem je pak pan Balla a kronika měla být uvedena na konci článku jako zdroj podle citační normy.

Sumasumárum - v předmětném článkuje porušena zásada, podle které musí být patrné, co je vlastní přínos autora a co je převzato odjinud a odkud.
Podotýkám, že nejsem žádný "lovec plagiátů", odmítám přepjaté hony na čarodějnice v akademickém prostředí, ale někteří autoři v SŽ bohužel s cizími zdroji pracují velmi kreativně.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 21. září 2018 - 09:01:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 226
Registrován: 7-2017
Johny11: Je to jen zájmový časopis, detailní citace nečekám. Alespoň základní soupis literatury a pramenných materiálů je však na místě (jako u úzké Řečkově, 3/2018, autor Z.Hrdina). Faktická správnost mi přijde nejpodstatnější, ale bohužel historie železnic dostává v článcích občas hodně na prdel.
Pátek, 21. září 2018 - 09:31:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1965
Registrován: 12-2007
Ďakujem za rady/názory.
Vezmem to z druhého konca.
U mňa to bude vždy "hobby" a možno preto, že som si vybral oblasť, ktorej sa takmer nik nevenuje a je zaujímavá pre pomerne úzku skupinu, som nezanamenal námietky, že fušujem do remesla "profíkom".

Ale - vysníval som si (ešte nič nie je isté, ale to sa časom vyvrbí) knihu s pracovným názvom "Železniční místopis Čelákovic a okolí", čo je už pre mňa, priznávam, tenký ľad a tak prvým krokom k nej bol dvojčlánok o vodárenskej vlečke v Káranom (SŽ 2/17 a 3/17). Negatívnu reakciu som naň nezaznamenal, tak hádam to až také blbé nebolo. Keby ste to mali po ruke a chcelo sa vám - tak za spätnú väzbu budem rád, bo teraz mám rozpísaný článok o nz. Zeleneč, tak nech nám "hobistom" nerobím zbytočne zlú reklamu [wink]
dědek_hank
Pátek, 21. září 2018 - 17:27:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 763
Registrován: 7-2017
Tratovak:
"Ďakujem za rady/názory.
Vezmem to z druhého konca.
U mňa to bude vždy "hobby" a možno preto, že som si vybral oblasť, ktorej sa takmer nik nevenuje a je zaujímavá pre pomerne úzku skupinu, som nezanamenal námietky, že fušujem do remesla "profíkom".

Ale - vysníval som si (ešte nič nie je isté, ale to sa časom vyvrbí) knihu s pracovným názvom "Železniční místopis Čelákovic a okolí", čo je už pre mňa, priznávam, tenký ľad a tak prvým krokom k nej bol dvojčlánok o vodárenskej vlečke v Káranom (SŽ 2/17 a 3/17). Negatívnu reakciu som naň nezaznamenal, tak hádam to až také blbé nebolo. Keby ste to mali po ruke a chcelo sa vám - tak za spätnú väzbu budem rád, bo teraz mám rozpísaný článok o nz. Zeleneč, tak nech nám "hobistom" nerobím zbytočne zlú reklamu [wink]"

Za ten Káraný ode mě [ok].
Sobota, 22. září 2018 - 06:03:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1966
Registrován: 12-2007
Ďakujem [happy]
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.