Diskuse » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy « předcházející | další »

Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 22. 1. 2018 Ross 60 22. 1. 2018 15:48
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 21. 2. 2018 353 60 21. 2. 2018 19:11
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 29. 3. 2018 Bram 60 29. 3. 2018 14:45
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 01. 5. 2018 M_g 60 01. 5. 2018 13:38
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 12. 7. 2018 honzaklonfar 60 12. 7. 2018 10:37
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 07. 8. 2018 Zdepa 60 07. 8. 2018 16:21
   autor příspěvek
Úterý, 07. srpna 2018 - 21:35:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 905
Registrován: 1-2013
To nějak nedává smysl
Je to tak, nedává, vlečka Kovohutě vznikla okolo r. 1950 (plus minus).

spoléhám se jen na vlastní paměť
Už ani na vlastní paměť se nemohu spolehnout...
Cogwheel
Středa, 08. srpna 2018 - 10:06:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5713
Registrován: 1-2012
Ve výše zmiňované knížce "Za zvuku mlýnských kol" je psáno, že do železárny ve Staré Huti u Dobříše (za Rakousko-Uherska, ještě před postavením železnice) byla dodávána ruda z dolů na Babě u Mníšku a od Zdic. Vápenec pak z Vinařic - ty leží západně od Litně, nachází se tam zajímavý opuštěný lom Homolák, nedávno použitý pro natáčení filmu o ražbě Simplonského tunelu. Poblíž jsou kopce zvané Mramor a Šamor.
Závod ale potřeboval i uhlí, nejen dřevěné, ale i černé, "kovářské". Vysoká pec měla po modernizaci r. 1866 možnost pohonu dmychadel také parním strojem - a ten v závodě pak určitě nebyl jediný.
Též na odvoz hotových výrobků se železnice hodila: Slévárna měla 3 pece, pracovaly obvykle však jen dvě a dávaly litinu dvakrát denně. Z výrobního programu po 1. světové válce (kdy vysoká pec už byla zrušena) knížka uvádí, že se odlévalo litinové nádobí, součásti textilních strojů, články radiátorů ústředního topení, kamna, součásti pro strojírnu a zakázky pro cizí firmy. Fungovala též smaltovna. Při pokusu odlít 300 centový kotel pro chemičku v Chabařovicích došlo k havárii jeřábu.
Ve strojírenském provozu se stavěly parní stroje, zahájili výrobu benzinových motorů, montovali pérové buchary, kompresory, čerpadla aj. stroje. Obdivuhodný program pro zastaralý závod.
V poměrech, které nastaly po rozpadu Rakousko-Uherska a na tehdejších trzích, se však firmě nedařilo, pracovní týden se zkracoval na 3 dny a mzdy dělníkům klesly o 30%. Tak v srpnu 1925 začali stávkovat. Akcionáři se však dohodli v železářském kartelu, že závod nebudou modernizovat a raději ho zavřou, což se o rok později stalo skutkem.
OT: Faktický majitel utlumených železáren Václav Palivec, poté co od Schwarzenbergů výhodně získal zámek + hospodářství v Osově u Berouna a přestěhoval se tam, ve 30. letech daroval vilu správce "Strž" s příslušným pozemkem tehdejšímu prominentnímu spisovateli Karlu Čapkovi - jakožto velkolepý svatební dar, byly v tom i příbuzenské vztahy. Památník Karla Čapka a jeho manželky herečky Olgy Scheinpflugové je tam dodnes.
Středa, 08. srpna 2018 - 10:35:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2017
Registrován: 6-2016
Cogwheel: Zámek v Osově (dříve domov důchodců) prochází velkolepou opravou. Paní magistra je asi fest při penězích (budiž jí přáno).
Cogwheel
Středa, 08. srpna 2018 - 11:06:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5714
Registrován: 1-2012
Ještě ke kolejovým situacím v areálu železárny - ony ty historické fotky, plánky a reprodukce ručně malovaných obrazů v knížce zas až tak jednoznačné nejsou. Lze z nich však usoudit, že před budovou s hodinovou věží bývala výhybka, na nádvoří železáren tedy dvě souběžné koleje (kdovíjestli po celou dobu existence vlečky), které se opět sbíhaly do točny. Z ní pak krátké kolmé větve (asi na obě strany, do ležatého T).
Kol. Zdepa výše ještě zmiňuje panskou pilu u nádraží v Dobříši. V jejím rozlehlém areálu nechal majitel panství Josef Colloredo-Mannsfeld postavit r. 1910 zajímavou průmyslovou budovu tzv. "Betonky" - měl v úmyslu tam vyrábět betonové pražce. Z této výroby však sešlo. Budova pak byla využívaná minimálně, jen jako pomocný sklad pily. Po Únoru 1948 tehdejší funkcionáři rozhodli, aby na málo průmyslově rozvinutém Dobříšsko byl přiveden opět velký kovoprůmysl, který tam měl tradici (po zrušení železáren vznikly jen malé soukromé firmy). K tomu se hodila nevyužitá budova "Betonky", ještě r. 1949 bylo započato s adaptací. Vznikla tam smaltovna, kde se vyráběly dětské vaničky, umývací žlaby pro společné umývárny, později i "dospělé" koupací vany, lázeňská kamna na tuhá paliva (ta posléze přestala jít na odbyt a výroba van byla převedena jinam). V (podstatně rozšířené) továrně nyní je závod fy. Doosan-Bobcat (výroba menších bagrů a nakladačů). Podstatně větší moderní závod však byl postaven opodál - blíže k dálnici - a vlečku nemá. Viz též www.bobcatdobris.cz
Cogwheel
Středa, 08. srpna 2018 - 11:18:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5715
Registrován: 1-2012
ad Honzaklonfar: V článku http://www.osov.cz/index.php?page=palivec je psáno, že poslední "kapitalistický" majitel zámku byl bezdětný. Současná majitelka je nějaká jeho vzdálenější příbuzná?
Středa, 08. srpna 2018 - 13:13:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1904
Registrován: 12-2007
Ešte k tej Toušeni.
Za 1. republiky bola vlečka cca i tu:
https://mapy.cz/s/2VDK4
V roku 1941 sa v súpise vlečiek nenachádza, ale keď sa stavala paneláreň, tak nová vlečka mala túto križovať.

Neviete niekto niečo o nej viac?
Cogwheel
Středa, 08. srpna 2018 - 13:26:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5717
Registrován: 1-2012
Ale kolega Vagonet tam letos na jaře vyfotil pozůstatek výhybky a trasy vlečky zaústěné opačně: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1266913.jpg&httpr ef=28/1716 (poslední snímek v jeho příspěvku z 2. srpna). I pozemkové poměry (ploty parcel) nasvědčují tomuto trasování, což mohu potvrdit (byl jsem tam s ním). Zřejmě šlo o původní vlečku panelárny, když byla ještě malá. Když tak ho zkontaktujte.
Cogwheel
Středa, 08. srpna 2018 - 13:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5718
Registrován: 1-2012
Oprava: Jde o poslední snímek v jeho příspěvku z 30. července. Nemohlo tam být původně (ve Vaší poloze) nákladiště pro mlýn Kabelín? Viz: http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/239-kabelin
Středa, 08. srpna 2018 - 13:55:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2021
Registrován: 6-2016
Cogwheel: Nemám tušení, info pochází z nahlížení do katastru nemovitostí.
Vagonet
Středa, 08. srpna 2018 - 18:11:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 139
Registrován: 7-2017
Už jsem taky "objevil" tuto původní vlečku v Toušeni. Byla to vlečka štěrkopískotěžaře Jindřicha Hájka. Dovoz těžených surovin od Labe k vlečce se děl úzkokolejkou, která křížila silnici. Vznik/zánik neznám. Hájek těžil i v Lenešicích.
Středa, 08. srpna 2018 - 19:52:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1905
Registrován: 12-2007
Ja som si o nej spísal toto:

3. dubna 1929 se konala politická pochůzka k návrhu zřízení vlečky pro firmu Jindřich Hájek, závody pro dobývání písku a štěrku Praha VII, Bělského tř. 24. Firma předložila dvě varianty vlečné koleje. V obou případech vlečka odbočovala z tratě Čelákovice – Brandýs nad Labem v km 5 ½, přičemž v první variantě křížila okresní silnici a pokračovala k Labi, ve druhé variantě křížila polní cestu do obce Zápy. Zástupce firmy prohlásil, že relevantní je druhá varianta a ta tedy byla předmětem jednání. V km 0,051 měla být umístěna výkolejka a nejmenší poloměr na vlečce měl být 125 m. Ukončení koleje mělo být provedeno zemním náspem. Protože výsledek pochůzky byl bezzávadný, udělila komise jménem Ministerstva železnic stavební povolení pro výstavbu vlečky. Při projednávání výstavby vlečky do prefy Toušeň v dubnu roku 1949 se objevuje vlečka patřící Dagmar Doležalové, dříve firmy Rieger, která je částečně v kolizi s novou vlečkou a je velice pravděpodobné, že se jedná o vlečku z roku 1929.

Čo som narýchlo preletel dokumenty od prefy, ešte som ich nespracoval, tak tam boli nejaké ťahanice čo s tou vlečkou, evidentne ju proste zrušili, ale kedy... A kedy ju naozaj postavili... A prečo sa v roku 1941 neuvádza... Predal to Hájek priamo Riegrovi (Dagmar Doležalová bola tším jeho dcerou)?

Jeden člen čo sa nemohol prihlásiť mi poslal do mejlu leteckú fotku z r. 1949, kde je tá vlečka vidieť:


O tej úzkokoľajke by sa prosím niečo nenašlo?

Tá vlečka do Cukrovaru/Prefy/Stavieb mostov mala podľa všetkého veľmi pestrú minulosť...
Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 07:22:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1906
Registrován: 12-2007
Ešte možno odkaz na národný archív leteckých snímkov (počítam, že nie je tak prefláknutý ako kontaminace), po kliknutí na bod sa zobrazí štvorec a ďalšom rozkliknutí letecká fotka zodpovedajúca tomu štvorcu:
https://lms.cuzk.cz/lms/lms_prehl_body_05.html?lastextent=-955502 .43902439,-1250000,-384497.56097561,-930000&rokod=1936&rokdo=1942
Cogwheel
Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 10:48:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5722
Registrován: 1-2012
Tratovak: Velmi zajímavé.
Ještě bych se vrátil k železárnám ve Staré Huti u Dobříše. Na stránkách firmy, která také navazuje na místní slévárenskou tradici: http://www.hut.cz/cs/history (galerie - Továrna) se lze podívat na jakžtakž zřetelný pohled na nádvoří někdejších železáren krátce po zřízení vlečky.
Vlečka do areálu přicházela zprava, před budovou s hodinovou věží byla výhybka. Za trojnožkou je v pozadí vysoká pec (hranatý objekt s "cimbuřím"), vlevo vedle ní slévárna, u ní otočný jeřáb. Na levém okraji snímku pak je budova strojírny a smaltovny. V místech, kam míří cíp stínu střechy, byla točna, do které ústily koleje z nádvoří. Z točny šly také na snímku dobře viditelné 2 paprsky ne zcela přímé koleje, jeden dopředu, druhý dozadu.
Upřesnění k zdrojům železné rudy: V knížce je psáno, že byla mj. z dolů na Babě. Vrch mezi Mníškem a Řevnicemi (za poddolovaným návrším Skalka se sakrálními stavbami) se však jmenuje Babka. Brdský kopec Baba (považovaný za sídlo "ducha hor" Fabiána) ale leží jižně od Hostomic p. Brdy, blíže k Dobříši. Takže asi odtamtud.
Severně od někdejších železáren leží jakýsi poloostrov, vybíhající do Huťského rybníka. Místní tam říkají "Na roštírnách". Kdysi tam bývaly 2 pražicí pece, v kterých se nepříliš kvalitní brdská ruda pražila na roštech (a předtím zřejmě ještě ručně přebírala).
Cogwheel
Čtvrtek, 09. srpna 2018 - 14:46:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5728
Registrován: 1-2012
P.S.: Ty doly na Babě jsou dosti podrobně popsány zde: http://www.brdy.info/kapitoly/kuchynka.php
Vagonet
Pondělí, 13. srpna 2018 - 22:20:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 140
Registrován: 7-2017
Do bývalých BSS v Brandýse nad Labem:





Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.