| Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš | « předcházející | další » |
Otázky - zodpověz, kdo víš a znášdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35311 Registrován: 5-2002 
|
JJ: Úseku traťového No jenže do jednoho traťového úseku se vejde několik úseků napínacích, takže se zase velkým obloukem vracíme k té vzdušné izolaci...
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
|
h2o
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 8-2013 |
No hlavně měřeného úseku. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 12-2017 |
Podle všeho to vypadá, že se za protektorátu jezdilo z Prahy do Brna přes Vysočinu. Nevěděl by někdo, jaká byla jízdní doba rychlíku. Odhaduji tak 6 hodin. | |
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27040 Registrován: 3-2007 |
Podle čeho všeho? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 12-2017 |
Že Svitavsko už součástí Protektorátu nebylo. A v tomto článku https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-70-brno-kra lovo-pole-ceska-stara-tisnovka-zeleznice-cesko.A230803_231307_po- cesku_vrja se píše o tom, že za Protektoratu byla stará tisnovka hlavní trati. No délku spojení jsem odhadl na 270 a průměrna rychlost 40. To tedy spíše vychází 6,75 hodin. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35313 Registrován: 5-2002
|
ffff: Tišnovka nebyla ani tak hlavní tratí, jako spíš jedinou přes Žďár. Ale taky se dalo jet přes Jihlavu a Okříšky, což byla trať svými parametry o fous "hlavnější" a bez úvratě.
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2746 Registrován: 3-2013 |
Nejspíš se jezdilo normálně přes Českou Třebovou peáží přes Říší zabraná území. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35315 Registrován: 5-2002
|
TMB: taky si myslím... Jen jsem chtěl naznačit, že ta Tišnovka je asi tak nejméně pravděpodobná.
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 7-2017 |
Na přehledné mapě k "Úřednímu jízdnímu řádu" z doby protektorátu je spoj Praha - Třebová - Brno veden pod číslem 518. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 8-2017 |
Podle všeho to vypadá, že se za protektorátu jezdilo z Prahy do Brna přes Vysočinu. Nevěděl by někdo, jaká byla jízdní doba rychlíku. Odhaduji tak 6 hodin. Jezdilo se takto:
|
|
|
Quex
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9668 Registrován: 5-2002 
|
Nejspíš se jezdilo normálně přes Českou Třebovou peáží přes Říší zabraná území. Samozřejmě, dokonce na několika místech, stejně jako do Ostravy. Stará tišnovka v tomhle neměla žádný význam, taky se už za války začala stavět nová trať přes Vysočinu v současné podobě, ale dokončená byla až v roce 1953.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 12-2017 |
Dekuji za odpovědi. | |
|
Wokodobe
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 11-2006 |
 Hajnej:"ffff: Tišnovka nebyla ani tak hlavní tratí, jako spíš jedinou přes Žďár. Ale taky se dalo jet přes Jihlavu a Okříšky, což byla trať svými parametry o fous "hlavnější" a bez úvratě." |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2272 Registrován: 6-2006 |
Ano, od Pohledských Dvořáků se přecházelo na "Chotěbořskou" trat. Tunel nebyl. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4957 Registrován: 5-2004 |
Tak za protektorátu už nebyl až takový důvod se snažit nepřekročit hranici, za druhé republiky ta motivace asi byla poněkud silnější... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13452 Registrován: 5-2002 |
Mám KJŘ z roku 1940, zde jsou jen Os. Pak mám mezeru a v roce 1937 jsou taky jen Os.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
|
Quex
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9672 Registrován: 5-2002
|
Tak za protektorátu už nebyl až takový důvod se snažit nepřekročit hranici, za druhé republiky ta motivace asi byla poněkud silnější... Ale ta peážní doprava právě vznikla z důvodu okamžité potřeby v podstatě ihned po realizaci mnichovské dohody, to byla jedna z navazujících dohod, takže už v říjnu 1938 se takto jezdilo.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10232 Registrován: 9-2011 
|
Na tišnovské byla úvrať? V Německém Brodě.
Všichni jste volové. Servít
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 76314 Registrován: 4-2003 
|
Aleš_Liesk.: "Dany: ano, červený pruh znamená, že na podpěře je umístěno několik různých napěťových okruhů, takže při vypnutí a uzemnění jednoho může být jiný pod napětím. Modrý pruh jsem kdysi vysledoval, že je na stožárech s bleskojistkami a odpojovači, což bývá spojeno s těmi neutrálními poli." I když třeba tady (vpravo od přejezdu) visí pouze obcházečka (TV je na příhradách), přesto je tam červená turistická. K modré jsem slyšel několik vysvětlení (i třeba takové, že nahrazuje označník), nicméně se zdá, že má sloužit jako jakýsi „elektrický označník”, tedy že nám říká, kam až mohu elektricky posunovat v případě napěťové výluky. Což v zásadě dokládá tato fotka, kde zrovna je navíc i směrem do stanice přenosná cedule (byla tehdy asi výluka sudé a projíždělo se do liché se staženým). Navíc mi přijde, že se nově už ani nemaluje. (Jen bych pak čekal, že zrovna na elektrickém dělení by pak měla být místo modré být červená, když tam mám pověšeny dva různé systémy, které jsou napájené/vypínané samostatně.) |
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 76321 Registrován: 4-2003
|
Tak se ještě doplním a opravím dle konzultace s povolanějšími (OTV) - modré byly zřizovány pro jízdu měřicího vlaku, a to na hraně dopravny v trakčáckém pojetí (tj. poslední stožár ve stanici a první na trati) - tedy by měly být takto označeny vždy právě dva. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10238 Registrován: 9-2011
|
Ano, že modré značky byly na dvou sousedních stožárech si nějak vybavuji.
Všichni jste volové. Servít
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 76322 Registrován: 4-2003
|
Ano, v sudém směru na nejvyšším čísle z tratě a následně na čísle 1 stanice. Obvykle pak navazovaly červené, na nichž viselo elektrické dělení mezi tratí a stanicí. Označník je tak již v trakčáckém pojetí na trati.  Další dělení trať/stanice se pak nabízí v pohledu kolejářském, kdy se to bere (například kvůli osovce) mezi krajními výhybkami. Nicméně s ohledem na umisťování návěstidel (a stop značek) existuje dohoda, že na tříkolejných (nebo vícekolejných) úsecích se bude zvětěšená osovka držet v celé délce stanice z pohledu dopraváckého (zabezpečováckého), tedy mezi vjezdovými násvětidly. |
|
|
Wokodobe
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 734 Registrován: 11-2006 |
Takže to tam bylo nějak takto? |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2274 Registrován: 6-2006 |
Ano. mapa 19.stoleti |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10241 Registrován: 9-2011
|
Exaktmán!
Všichni jste volové. Servít
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5544 Registrován: 3-2004 |
Když se stavěla železnice Brno - Česká Třebová, byla trasa jasná, tj údolím Svitavy, nebo tehdy přicházela v úvahu i varianta v Boskovické brázdě? (kudy se nakonec železnice taky postavila, ale v mizerných parametrech.) | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7175 Registrován: 12-2020 |
Tam šlo primárně o spojení Brna (Vídně) a Prahy (Berlína), protože do té doby se jezdilo přes Přerov. Boskovickou brázdou by to bylo výrazně delší a s horšími parametry (sklony). Jaké byly projekty nevím. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35345 Registrován: 5-2002
|
Hsl: byla trasa jasná, tj údolím Svitavy, nebo tehdy přicházela v úvahu i varianta v Boskovické brázdě? Jestli byla jasná, to netuším, ale obávám se, že trasa vedená Boskovickou brázdou by nakonec skončila v Třebovickém sedle, se kterým byly problémy. Z toho bych usuzoval, že trasování údolím Svitavy bylo chápáno jako příležitost, jak se potenciálně průserovému místu elegantně vyhnout...
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4958 Registrován: 5-2004 |
Honzasl: "Když se stavěla železnice Brno - Česká Třebová, byla trasa jasná, tj údolím Svitavy, nebo tehdy přicházela v úvahu i varianta v Boskovické brázdě? (kudy se nakonec železnice taky postavila, ale v mizerných parametrech.)" Zajímavější otázka mi přijde u trati z Olomouce, jestli zvažovali trasu z Rudoltic přes Ostrov a Dolní Dobrouč, kde je nejvyšší bod stejně vysoko jak v Třebovickém sedle, východní rampa vychází mírnější a západní okolo 10 ‰, například takto. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5546 Registrován: 3-2004 |
Ani bych se nedivil, že celá ta stoletá mrzutost s Třebovickým tunelem vznikla díky tomu, že Pernera nenapadlo udělat pořádný geologický průzkum a pak už bylo pozdě bycha honiti. Trať Letohrad - Lanškroun byla na stole v dobách stavby ONWB. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5547 Registrován: 3-2004 |
Nenapadlo = nebylo v tehdejších možnostech, ne že by byl tak blbej. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 10-2018 |
David_jaša: "Zajímavější otázka mi přijde u trati z Olomouce, jestli zvažovali trasu z Rudoltic přes Ostrov a Dolní Dobrouč" |
|
|
Jef
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6773 Registrován: 5-2002 
|
No, ono ale jediné významnější sídlo, které by tou severní trasou minuli, je Česká Třebová. Což je přitom ovšem ukázkový příklad sídla, jehož význam vzrostl až po výstavbě železnice a všeho kolem ní... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 535 Registrován: 12-2007 
|
Ústí n.L.-TONASO Prosím, co je to za lokomotivy. |
|
|
W3C
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 3-2023 |
Jednotky 666, co budou jezdit na R9, mají kvůli číslo 666 prý přezdívku Satan nebo Žlutý Satan. Je to tak? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 12-2012 |
Pěkný večer přeju... Jsou to lokomotivy řady 708, které přešly pod ČD Cargo, říkali jsme jim v Brně "půllachtan", protože to byla v podstatě půlka lokomotivy řady 714... | |
Svatkuv prazsky obchodni a turisticky jizdni rad, platny od 5.kvetna 1941
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze