| Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš | « předcházející | další » |
Otázky - zodpověz, kdo víš a znášdolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26791 Registrován: 3-2007 |
Já tedy nejsem pamětník té troleje, pamatuji si dobu, kdy trolej snesena a protože převěsy, nahrazena její váha vždy pár závažími v bodech závěsu. Velmi dobře si dovedu představit, že u Běchovic a Libně byla zakončena prostě izolátory (nebo ani těmi ne) a lana vytažena někam na ukotvení. Nevím, proč na tom pan Stejskal tak hrozně moc rajtuje, snad ať si przkoumá nějaká dobová videa - od kdy do kdy to tam mělo přesně viset? Nevěřín, že by si to dráteníci nějak nestandardně komplikovali a proč taky. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6225 Registrován: 5-2002 
|
 Honzasl:"Z diskuze na síti X: Existovaly kolem roku 1985 Sp vlaky Brno - Kutna Hora - Kolín, vedené řadou 560, které se do Kolína dostaly sunuté(tažené) Brejlovcem?" Nemohla ta fáma vzniknout tím, že existovaly přímé Sp Brno - Kolín, na které se případně vystavovaly 560 s nutným přestupem v HB? Něco jako 460 na Slováckých expresech, které ale jen eliminovaly zpoźdění proti kmenové soupravě. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26793 Registrován: 3-2007 |
Tak se koukněte do JŘ. Žádné Sp tam kromě jednoho páru do Lípy a víkenďáku ze Znojma nejezdily, natož z Brna. Kecy, výmysly, lži od A až do Z. Opravdu je zbytečné okolo toho spekulovat. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2263 Registrován: 6-2006 |
Sp ne. Ale existoval spoj zrychených osobáků, kterým se dalo dostat do Prahy z Brna za cca 4,5 hodiny. Jel někdy kolem 10. až 11. hodiny z Brna. Nikdy jsem s tím nejel. Pro mě to bylo na výlet do Prahy moc pozdě. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26794 Registrován: 3-2007 |
Můžu tě, Miloši, poprosit do SZ o aktuální kontakty na sebe a co vůbec tč. děláš? Asi bych se s tebou někdy rád po letech sešel a pokecal, pokud budeš mít zájem. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13801 Registrován: 9-2002 
|
M_g: "Sp ne. Ale existoval spoj zrychených osobáků, kterým se dalo dostat do Prahy z Brna za cca 4,5 hodiny. Jel někdy kolem 10. až 11. hodiny z Brna. Nikdy jsem s tím nejel. Pro mě to bylo na výlet do Prahy moc pozdě."
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26795 Registrován: 3-2007 |
Agente, Miloš myslí nějakou zrychlenku z Brna s přestupem v Havlbrodě právě na ten můj zmiňovaný 5970 s ES 499.1001 nebo 2. Co s tím jezdil rozhodně už někdy od 1982 nebo 3, ta loko se na tom totiž zkoušela, LD Jihlava bylo takovou výspou.. Na 5970/71 jezdily Bp Smíchov a nějaké to Ds nebo BDs. Tehdy klasika dálkových osobáků. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1766 Registrován: 8-2006 
|
M_g: "Sp ne. Ale existoval spoj zrychených osobáků, kterým se dalo dostat do Prahy z Brna za cca 4,5 hodiny. Jel někdy kolem 10. až 11. hodiny z Brna." Ale třeba Stašek upřesní... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18431 Registrován: 5-2004 |
Kdysi to byl rychlík (a mám dojem že motorák) Jihlava - Praha, pak rychlík v klase, spěšňák a nakonec osobák co stavěl z Jihlavy do HBrodu všade a pak už skoro jen rychlíkový štace. Nejspíš na něj šlo dojet běžným osobákem ze Šalingradu do HB v režii 560. Jinak 560 měla i 1 pár os HB - Čáslav. A ten Sp resp. jeho souprava přecházela v Prase Středu na osobák do Jičína, kterým jsem docela často v pátek jezdil, dejme tomu 1975-1985. Sestavený to bylo stejně jako ostatní soupravy ze Středu, tj směs všech Bai snad krom osmidveřáků. Bh, pozdějc Bt a Bai Smíchov/Bp. Na wagonwebu je někdy od 1980 i řazení osobáků ze Středu jak na Brod a Jičín tak i Třebovou. V něm se předstíraly ucelenky Bh a Bt, realita byla "Bai jako Bai"... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26796 Registrován: 3-2007 |
Petře, tady byl jasně určen rok, 1985. Tak nesenilni. K tomu nějaká fotka, co z 1985 být prostě nemohla (ale to neřešme). Lež na lež. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2264 Registrován: 6-2006 |
Agent: "Na tom asi jezdily v 80. letech osmidveřáky nebo podobný starý vagóny s pensylvánskejma podvozkama. Časem to začaly tahat Esa (odhad kolem r. 1988.) Zrychlený to bylo asi tak, že od Kolína do Prahy to nestálo nikde." Byly to nejméně dva návazné vlaky. Z Kolína to některé roky jednu zastávku na cestě do Prahy mělo. Ale jak jsem psal, pro mě to byl zajímavý zcela nepoužitelný úkaz. V Praze jsem potřeboval být ráno, abych se dokázal stavit na cestě zpět i v Pardubicích, případně Hradci Králové. Jednou jsem se ne moc intenzivně snažil najít k tomu pár od Prahy, ale nic jsem nevykoumal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2719 Registrován: 3-2013 |
V podstatě jediné rozumné spojení na jednodenní cestu do Prahy byl Brněnský drak s odjezdem v 5.15 (nebo 5.20) a příjezdem na nádraží Prha - střed nějak v 8.45. Večer zpět. Jinak to nešlo. A na středu stával na vedlejším peronu Krušnohorský expres, koncem 70 let. ještě s jednotkami M298.0. Jednou jsem si ji s otcem po příjezdu do Prahy aspoň prošel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1768 Registrován: 8-2006
|
TMB: "V podstatě jediné rozumné spojení na jednodenní cestu do Prahy byl Brněnský drak s odjezdem v 5.15 (nebo 5.20) a příjezdem na nádraží Prha - střed nějak v 8.45. Večer zpět... " ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . To bylo v období okolo roku 1980, ale ty časy byly celkem podobné i později.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15354 Registrován: 6-2004 |
Co/kdo rozhoduje, že někde mají železniční přejezdy se spuštěnými závorami zvukovou výstrahu po celou dobu, a jinde ne Díky za info |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 834 Registrován: 7-2017 |
Základ je asi to, že pokud jsou jen půlzávory, musí být výstraha pořád. Pokud jsou celé (bráno jako na šířku komunikace, dnes jsou všechna břevna asi na půl), tak stačí do doby dojezdu do spodní polohy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5537 Registrován: 3-2004 |
Vasekpetr1: "TMB: "V podstatě jediné rozumné spojení na jednodenní cestu do Prahy byl Brněnský drak s odjezdem v 5.15 (nebo 5.20) a příjezdem na nádraží Prha - střed nějak v 8.45. Večer zpět... "Odjezd v 5:20 od prvního peronu, chvilku byl klid a v 5:30 přijížděl k druhému peronu pantograf, který nás v 5:42 odvážel do Břeclavi k návštěvě valtického institutu . To bylo v období okolo roku 1980, ale ty časy byly celkem podobné i později."Nebylo v půlce 80 už lepší jet busem po D1? Nějaké přímé už jezdily, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16297 Registrován: 4-2003 
|
Petr Vlček: A ten Sp resp. jeho souprava přecházela v Prase Středu na osobák do Jičína, Není fakt třeba halucinovat, stačí si najít řazení vlaků . Ještě když píšete o Os 5970. Kde snad každý šotouš ví, že ho vozila oranžová ES499.1001.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13422 Registrován: 5-2002 |
HonzaSl: Nebylo v půlce 80 už lepší jet busem po D1? Nějaké přímé už jezdily, ne? Oranžové expresy vyjely v listopadu 1980 na linku Praha - Brno - Bratislava a byly rychlejší než vlaky poměrně výrazně.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26801 Registrován: 3-2007 |
Honzasl: "Vasekpetr1: "TMB: "V podstatě jediné rozumné spojení na jednodenní cestu do Prahy byl Brněnský drak s odjezdem v 5.15 (nebo 5.20) a příjezdem na nádraží Prha - střed nějak v 8.45. Večer zpět... "Odjezd v 5:20 od prvního peronu, chvilku byl klid a v 5:30 přijížděl k druhému peronu pantograf, který nás v 5:42 odvážel do Břeclavi k návštěvě valtického institutu . To bylo v období okolo roku 1980, ale ty časy byly celkem podobné i později." Nebylo v půlce 80 už lepší jet busem po D1? Nějaké přímé už jezdily, ne?" |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2265 Registrován: 6-2006 |
Dálniční autobusy byly rychlejší, ale i o dost dražší, než vlak. (120?) Pro mě cesta vlakem nebyla cíl, ale pro drobného škudlila bylo 60Kč za cestu navíc lepší strčit do možná nakoupených součástek. Pro ně jsem ty cesty dělal. A dva nebo tři návazné osobáky za čas skoro stejný jako běžný rychlík by bylo terno (mínus 16Kč). A ještě možnost nastoupit v Kr Poli - o dalších 8 Kč míň... :-) Škudlilův ráj. :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 4-2006 
|
Proč jsou z Polep do Litoměřic v jedné koleji o 10 km/h jiné rychlosti než ve druhé?
Velkou knihu přírody mohou číst jen ti, kteří rozumějí jazyku, jímž byla napsána. A tímto jazykem je matematika. (Galileo Galilei)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 7-2017 |
M_g: říkala mi moje mamka, že strýc (její bratr) si jezdil pro součástky na kole. Měl to do Prahy přes 200 km. Škudlil ještě víc... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35107 Registrován: 5-2002 
|
ŽP: Tady konkrétně nevím, ale třeba Adamov - Blansko byly důvodem rozdílné typy pražců.
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4541 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: "Agente, Miloš myslí nějakou zrychlenku z Brna s přestupem v Havlbrodě právě na ten můj zmiňovaný 5970 s ES 499.1001 nebo 2. Co s tím jezdil rozhodně už někdy od 1982 nebo 3, ta loko se na tom totiž zkoušela, LD Jihlava bylo takovou výspou.. " Tak Jihlava byla v podstatě jediným místem, kde se ta univerzální ESa dala vyzkoušet na obou trakcích v jednodenním oběhu nedaleko od domovského depa, kde bylo nějaké minimální servisní zázemí a relativně přijatelné spojení s Plzní. Plzeň - Beroun - (Praha) byla elektrifikována až o dva roky později. Ferdinandka už byla ze Škodovky docela daleko - i tak se technici dost najezdili do Přerova, když tam přišla první série.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13423 Registrován: 5-2002 |
ad M_G: Dálniční autobusy byly rychlejší, ale i o dost dražší, než vlak. (120?) V reportáži z roku 1980 o první jízdě autobusu na lince Bratislava - Praha paní povídala, že lístek byl za 115. Tak to z Brna asi bylo o kousek levnější.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5538 Registrován: 3-2004 |
Petr_Šimral: "ad M_G: Dálniční autobusy byly rychlejší, ale i o dost dražší, než vlak. (120?) V reportáži z roku 1980 o první jízdě autobusu na lince Bratislava - Praha paní povídala, že lístek byl za 115. Tak to z Brna asi bylo o kousek levnější." Stovka v roce 1980, to je dneska litr. Prý ty autobusy byly narvané a na místenky se stála fronta. Proč má dneska někdo pořád potřebu strašit že jízdenka VRT Pha-Brno za tisícovku by byla tragedie? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26811 Registrován: 3-2007 |
Stovka v roce 1980 je spíš 2000,. porovnejte platy. Benzín byl drahý. Auta taky, dnes naopak. Účetní měla tak 1400.- ani ne. Strašit? Když bude VRT jízdné dvojnásobkem ceny luxusního busu nebo Comfortjetu na stejné trase, tak se vám do toho VRT vlaku moc lidí nepoženou. Mně tedy připadá řešit cenu jízdenky teď, když není ani metr VRT a bude stát naprosto šílené částky, jako hodně předčasné a sp8š mi připadá, že některým z vás z té VRT už nějak hrabe. Sorry. Jinak v roce 1980 měla většina lidí v tomhle státě Škodu 100, na dálkové cesty to byl dost opruz, podnikatelé nula a služební auto měl tak ředitel, aut asi 20.% (Nebudu to hledat), a byla to monopolní linka (kromě R 4x denně). Takže logicky byla plná, dneska bych to o drahé VRT rozhodně netvrdil. Srovnáváte nesrovnatelné. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10583 Registrován: 3-2007 |
Souhlas s Mladějovem - tehdy moc neexistovala alternativa. Byla dráha (špinavá, pravidelně zpožděná, s dlouhou jízdní dobou) nebo tenhle (čistý, modrení, rychlejší a asi i pravidelněji jezdící) autobus. A dráha do Bratislavy mohla tehdy stát kolik? 70 Kčs s rychlíkovým přípatkem? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26814 Registrován: 3-2007 |
Praha - Bohumín 69.- s R. Takže asi tolik, jo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9495 Registrován: 3-2006 
|
No netvrdil bych, že jedinou alternativou byl autobus. Zejména na služební cesty techniků se využívaly vnitrostátní letecké linky. Letenka Praha-Bratislava v osmdesátých letech cca 200Kčs. Když se oživovala V1 v Bohunicích, tak to bylo běžné z PB do Prahy auto, pak letadlo do Blavy a opět auto . Samotný ředitel UD pak měl k dispozici Moravu a to přímo na letišti v Příbrami. Takže když bylo méně techniků, použila se i ředitelská Morava.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10584 Registrován: 3-2007 |
Ono ta linka nemusela být úplně pro plebejce (podobně jako ti účetní neobědvali u Čtyřech křížů nebo na Labské boudě). Po roce 1968 vznikl fenomén federálních Slováků, kteří pro doplnění národnostní parity ve federálních úřadech pracovali v Praze. Na víkendy pendlovali domů - a asi nejčastěji do Blavy. Před ropnou krizí to asi řešili letecky, ale po ní poskytla náhradu i tahle autobusová linka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9496 Registrován: 3-2006
|
Pikehead: "Ono ta linka nemusela být úplně pro plebejce (podobně jako ti účetní neobědvali u Čtyřech křížů nebo na Labské boudě)" Možná se budete divit, ale v roce 1986 jsem byl na školním lyžařském kurzu od SOU na Labské boudě. A nebyla jsme jediná třída a jediné učiliště, která to tam měla. Ubytování i stravování super. Jen okna tam tehdy moc netěsnila. Ono dát do horského hotelu vyklápěcí dřevěná okna, nebyl dobrý nápad.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35111 Registrován: 5-2002
|
Pike: A dráha do Bratislavy mohla tehdy stát kolik? 70 Kčs s rychlíkovým přípatkem? Bylo to 398 km, tedy stejné pásmo 351-400, jako výše zmíněný Bohumín, takže taky 53 + 16 Kčs. podobně jako ti účetní neobědvali u Čtyřech křížů Čtyři kříže...? To mi něco uniklo, nebo jde o nějakej obecně-zástupnej hybrid Čtyř kamenů a Devíti křížů...? (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26815 Registrován: 3-2007 |
Pike: Jasně. Já ale nechci řešit, jaka byla cenová struktura a cestovní proudy v roce 1980 (i když je to docela zajímavá debata), ale jen podotýkám, že srovnávat buslinku v 1980 se současnoatí a VRT za litr je prostě nesmyslné srovnání - a vůbec pokusy nějak určovat nebo obhajovat cenu jízdenky (vycucanou z prstu) na hypotetické VRT v roce taky vycucaném z prstu. Jinak k těm vnitro ČSA linkám, ty jednak byly dlouhodobě ztrátové a jednak byly velmi ořezány právě s otevřenim D1 a těmi busy a současně ropnou krizí. Ale pravda, na služebky přes celou republiku se používaly, moje maminka pracovala v SSŽ jako zásobovačka a občas létala do bratislavského Slovnaftu shánět asfalt. Tehdy to bylo o osobních kontaktech. Letecký to šlo stihnout za den tam i zpět, vlakem to bylo večer Děvínem lůžkem, tam to rychlé vyřídit a někdy okolo 21h zpět nějakým tím "courákem" Štúrovo - Praha. A protože jiné bezpečnostní předpisy, tak stačilo být na letišti 30 minut před odletem. Federální Slováci z Blavy (poslanci a snad i z federálních ministerstev) mívali extra vůz A ve čtvrtek a pátek po poledni z Prahy a v pondělí do Prahy na pravidelném vlaku. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26816 Registrován: 3-2007 |
Pikehead: "Ono ta linka nemusela být úplně pro plebejce (podobně jako ti účetní neobědvali u Čtyřech křížů nebo na Labské boudě). Po roce 1968 vznikl fenomén federálních Slováků, kteří pro doplnění národnostní parity ve federálních úřadech pracovali v Praze. Na víkendy pendlovali domů - a asi nejčastěji do Blavy. Před ropnou krizí to asi řešili letecky, ale po ní poskytla náhradu i tahle autobusová linka." Na Labské jsem za DBL obědval a byla to tuším dvojka a to narvaná námi běžkaři. Dalo se snést, občas. Asi jako když máte dneska polévku za 60, hl. jídlo za 210 a zaplatíte s nápojem 330.-. Ono hospody byly obvykle 3.cenová, slušné hotely 2., nějakých těch 20% horské přirážky a jednička bylo pár luxusních podniků kam se běžně ani nechodilo. Daleko menší rozpětí cen. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26817 Registrován: 3-2007 |
Mořepetr: "Pikehead: "Ono ta linka nemusela být úplně pro plebejce (podobně jako ti účetní neobědvali u Čtyřech křížů nebo na Labské boudě)" Možná se budete divit, ale v roce 1986 jsem byl na školním lyžařském kurzu od SOU na Labské boudě. A nebyla jsme jediná třída a jediné učiliště, která to tam měla. Ubytování i stravování super. Jen okna tam tehdy moc netěsnila. Ono dát do horského hotelu vyklápěcí dřevěná okna, nebyl dobrý nápad." Ale Pike má pravdu, ubytovat se tam na týden pobytu fakt nebylo pro plebejce. Že bohatá SOU klidně zaplatila Labskou (třeba i jinde nebylo místo) a byly to hromadně o dost jiné ceny - to vůbec nic nezpochybňuje na tom, že pro indivindi to levné nebylo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9497 Registrován: 3-2006
|
Mladějov: "Ale Pike má pravdu, ubytovat se tam na týden pobytu fakt nebylo pro plebejce. Že bohatá SOU klidně zaplatila Labskou (třeba i jinde nebylo místo) a byly to hromadně o dost jiné ceny - to vůbec nic nezpochybňuje na tom, že pro indivindi to levné nebylo." Tak ono to tak strašné nebylo. Chodili jsme celý týden vyžírat (vypíjet) bufet u kanceláře HS a tam byl horská přirážka 10%. Jinak je samozřejmě jasné, že když jsme tam bydleli a stravovali se v prosklené jídelně restaurace celý týden, tak to bylo za jiné peníze, než když tam vrazí banda turistů. Ale ty se stravovali spíš v tom bufetu u vstupu.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10585 Registrován: 3-2007 |
Hajnej: No vidíte, někde jsem pět křížů ztratil. Mořepetr: Tady pan Hrabovský ale tvrdí, že letenka je za 360 Kčs, což by mi dávalo smysl, přece jen nemůže být autobus stejně drahý jako letadlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2724 Registrován: 3-2013 |
Do Prahy jsem v roce 1978 jel z Brna poprvé vlakem, zpět letěl letadlem. Jízdenky stály 56/28,- Kč, letenky 120/60,- Kč. Takže proti vlaku dvojnásobek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6701 Registrován: 9-2003 
|
Pike: K nárůstu ceny vnitrostátní letenky Praha - Bratislava na dvojnásobek (ze 180,- na 360,-) došlo někdy úplně na začátku osmdesátých let. Rychlíkové oranžové ešdéčko a později Karosa stálo 115,-. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9498 Registrován: 3-2006
|
S4991023: "Pike: K nárůstu ceny vnitrostátní letenky Praha - Bratislava na dvojnásobek (ze 180,- na 360,-) došlo někdy úplně na začátku osmdesátých let. Rychlíkové oranžové ešdéčko a později Karosa stálo 115,-. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)" To by odpovídalo V1 šla do provozu 1981.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26818 Registrován: 3-2007 |
No moc bych za to nedal, že ty letenky po otevření dálnice a buslinky třeba o 100 % zdražili. Každopádně letadla Brno-Praha tímto skončily, resp. v letových řádech byla lakonická poznámka "bus". Slyšíte, že s.redaktor zdůrazňuje tu úsporu paliva ,přičemž dobrá demagogie, jednak JAK40 s pouhými 38 místy Blavu nelétal, jednak byl jedním z největších žroutů paliva s dvojásobnou spotřebou proti L 410, ale politický to bylo tlačené. JAK 40 létal především Praha - Vary a Mariánky a brzy byla tahle linka také omezená a JAKy odstaveny. Edit: pozdě... (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26819 Registrován: 3-2007 |
S4991023: "Pike: K nárůstu ceny vnitrostátní letenky Praha - Bratislava na dvojnásobek (ze 180,- na 360,-) došlo někdy úplně na začátku osmdesátých let. Rychlíkové oranžové ešdéčko a později Karosa stálo 115,-. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)" A co tam nejvíc létalo v té době? IL 18? |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10586 Registrován: 3-2007 |
Ještě dotaz - těch 180 / 360, nebylo to za zpáteční letenku? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26820 Registrován: 3-2007 |
Asi ne. Vary před tím zdražením stály z Prahy 60 dospělý, 30 dítě do 12 let, pamatuji, že jsem chtěl letět a že mezi 10 a 12 lety byl bus dražší, v busu plné jízdné od 10 let, v letadle od 12. Bohužel se mi let letadlem splnil až někdy v 17. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 10-2005 |
Ono by bylo lépe tu krizi psát v uvozovkách. Našemu příteli nejvěrnějšímu a na věčné časy se s détente dostalo příležitosti umístit svou produkci na světovém trhu a protože byl věrný a na věčné časy, tak proč by svým vazalům neúčtoval tak nějak to samé... Prostě prachy nesmrděly... To byly holt výhody světové socialistické soustavy v praxi. ...mívali extra vůz A ve čtvrtek a pátek po poledni z Prahy a v pondělí do Prahy na pravidelném vlaku. To je poprvé, co se něco takového dozvídám. Nějaké podrobnosti by nebyly? Děkuji. IL 18? Tipl bych, že ano, viz nehoda OK-NAB o pár let dříve. Ale to určitě bude vědět Rychlíková Laminátka. Zřejmě jediný zdejší diskutér pasažérsky zaživši a přeživši TU104 a TU124 ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") (Příspěvek byl editován uživatelem Viajero.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26821 Registrován: 3-2007 |
Jistě. Soudruzi v NDR totiž také namíchli sovětské soudruhy tím, že z té sovětské ropy vyráběli benzín a prodávali ho za DM do NSR a nějak to přerostlo míru. Také tehdy (1980) reaktivovali řadu zajímavých párovek (důvod úspora nafty) , 5řeba obří rychlíkovou 01. V depu Saalfeld atd. Podrobnosti? Zkusím se poptat, nechci si vymýšlet, ale určitě to tak fungovalo a vím, že snad jezdil i některý modrý moderní Salon snad na Střele pro poslance. IL 18 asi ano, ale ke konci létaly Tu 134, tak mne zajímá datum té náhrady. Major Zeman letí do Popradu taky IL 18. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2266 Registrován: 6-2006 |
Zhruba v 1975 lítaly Brno-Praha IL14 a IL18. Byli jsme se školou na letišti na exkurzi. Jeden typ tam stál a jeden akorát přistával nejspíš IL18. Na začátku 80. let to už byla hlavně proudová letadla Tu134, Jak4x a také turbovrtulový L410. Chvilku po uvedení dálničního busu prakticky lety skončily a lítalo se jen v době velkých veletrhů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6702 Registrován: 9-2003
|
Moje paměť není už z nejjistějších ale pravidelně jsem lítal Il-18, ke konci jsem si myslel, že Tu-104 (motor³y v kořenech křídel) ale bývalý diskutující na DF ČD Iva mě ujišťoval, že to byly spíše vzácné Tu-124. Mmch., já jsem preferoval kvůli pohodlí spíše vlak ale na jednu svou jízdu oranžovou Karosou nikdy nezapomenu. Někdy těsně po revoluci jsem se vracel nějakým nočním rekreákem od kamaráda z Nových Zámků do Bratislavy a ostudně jsem zaspal a přejel až do Prahy. Probudil jsem se v prázdném kupé na to, že vlak sebou cuknul a začal se rozjíždět. Tak si v duchu říkám "Přejel jsem, budu muset až do Břeclavi." Ale kolemjdoucí štiplístek mě vyvedl z omylu, protože mi na dotaz, co to bylo za stanici, odvětil "Kolín". Takže jsem vystoupil v Libni, nějakou tramvají popojel do centra, na Wilsonu zjistil, že nejbližších pár hodin nic kolejového a přímého do Bratislavy nejede, takže jsem se odebral na Florenc, kde jsem s dávkou štěstí dostal jízdenku na nejbližší bus a odpoledne vystoupil v Bratislavě. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26823 Registrován: 3-2007 |
Tak tu 124 skončily červen 1972, 104 končily v září 1973, tak ti to třeba pomůže. 104 byly pro zahraniční dálkovku, 124 B ych si na vnitru dovedl představit spíš. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10587 Registrován: 3-2007 |
S499: To zní jako dobrá kalba. Pozoruhodný výkon předvedly i vlakové čety v oblasti revize jízdenek, na to, že se musely tak 2x vyměnit... |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze