Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš « předcházející | další »

Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (45)   
 
Předchozí roky: 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 29. 12. 2016 Jirkaxxxl 60 29. 12. 2016 08:48
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 1. 2017 Aleš_Liesk. 60 05. 1. 2017 13:16
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 1. 2017 honzaklonfar 60 07. 1. 2017 19:04
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 11. 1. 2017 Petr_Šimral 60 11. 1. 2017 05:12
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 13. 1. 2017 Jirkaxxxl 60 13. 1. 2017 14:48
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 16. 1. 2017 Aleš_Liesk. 60 16. 1. 2017 08:36
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 1. 2017 Marcel_Štancl 60 30. 1. 2017 15:33
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 01. 2. 2017 Marcel_Štancl 60 01. 2. 2017 19:34
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 16. 2. 2017 Výpravčíxy 60 16. 2. 2017 22:05
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 26. 2. 2017 Podroužek 60 26. 2. 2017 12:50
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 3. 2017 Leinad 60 05. 3. 2017 16:40
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 23. 3. 2017 Gale 60 23. 3. 2017 16:28
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 3. 2017 Jirkaxxxl 60 30. 3. 2017 13:50
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 02. 4. 2017 Výpravčíxy 60 02. 4. 2017 09:18
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 04. 4. 2017 Haan 60 04. 4. 2017 10:37
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 4. 2017 Hajnej 60 05. 4. 2017 16:38
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 4. 2017 Practicusovi 60 07. 4. 2017 03:54
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 08. 4. 2017 Paveldacicky 60 08. 4. 2017 09:57
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 11. 4. 2017 Hajnej 60 11. 4. 2017 17:16
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 15. 4. 2017 Haan 60 15. 4. 2017 22:26
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 24. 4. 2017 Hajnej 60 24. 4. 2017 22:07
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 17. 5. 2017 František_plášek 60 17. 5. 2017 10:02
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 31. 5. 2017 Desiro 60 31. 5. 2017 13:57
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 10. 6. 2017 Bobo 60 10. 6. 2017 18:15
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 6. 2017 Practicus 60 27. 6. 2017 23:25
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 17. 7. 2017 Mallard 60 17. 7. 2017 23:22
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 24. 7. 2017 Podroužek 60 24. 7. 2017 09:37
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 01. 8. 2017 Jirkaxxxl 60 01. 8. 2017 11:13
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 07. 8. 2017 Paul_red_adair 60 07. 8. 2017 18:07
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 14. 8. 2017 Hajnej 60 14. 8. 2017 15:20
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 03. 9. 2017 Masinka 60 03. 9. 2017 19:07
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 12. 9. 2017 TMB 60 12. 9. 2017 10:28
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 15. 9. 2017 749.258-0 60 15. 9. 2017 10:24
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 27. 9. 2017 Honza_o 60 27. 9. 2017 19:12
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 02. 10. 2017 Marteen 60 02. 10. 2017 13:35
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 10. 2017 22michal 60 05. 10. 2017 22:50
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 17. 10. 2017 T_._H_. 60 17. 10. 2017 08:15
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 19. 10. 2017 T_._H_. 60 19. 10. 2017 12:09
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 26. 10. 2017 Priapos 60 26. 10. 2017 23:43
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 11. 2017 Richard_Kulas 60 05. 11. 2017 21:17
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 13. 11. 2017 honzaklonfar 60 13. 11. 2017 04:47
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 25. 11. 2017 Marcel_Štancl 60 25. 11. 2017 10:10
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 03. 12. 2017 S4991023 60 03. 12. 2017 12:43
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 06. 12. 2017 Go_go 60 06. 12. 2017 20:29
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 10. 12. 2017 Hajnej 60 10. 12. 2017 16:10
   autor příspěvek
Neděle, 10. prosince 2017 - 16:20:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8237
Registrován: 4-2003
Hajnej:No nás na tom prcali jako kdyby se kvůli tomu měl zbořit svět...

Hlavně, že jsem to o pár příspěvků výš vše vysvětloval [crazy].
Neděle, 10. prosince 2017 - 16:32:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7612
Registrován: 4-2003
kteří mají zcela jasno a znají komplexní odpověď na každou otázku. Třeba v oblasti úroků, že?

Běžná populace potřebuje pochopit obecný princip úročení, nikoliv něco, co je třeba na VŠE předmětem zkoušky z finační a pojistné matematiky a co i běžný vysokoškolák vč. mě brzy zapomene, pokud to aktivně nepoužívá.

Přepočítat třeba po bance svou hypotéku není až tak triviální, jak to na první pohled vypadá (osobní zkušenost), ale to běžná populace dělat nemusí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."

Neděle, 10. prosince 2017 - 17:31:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1303
Registrován: 6-2016
Raspi: My dva bychom si asi rozuměli[happy]. On je totiž rozdíl dělat dokumentaci v AUTOCADu / Inventoru pro sériovku v nějakém CNC héblu, nebo výkres pro kusovku, kterou dělá maník v zámečnické dílně vzor 1970.
A povězme si upřímně - když maník v kusovce ví, kam ten jeho díl/sestava půjde, tak to udělá tak, že to buď pasuje tipťop, nebo udělá na správných místech správné vůle. Což CNC hébl, nakrmený praxí nepostiženým konstruktérem neudělá... Zato dodrží sebeblbější kótu na 0,05mm...
Aby bylo úplně jasno - nikoho neobviňuju, protože jsem si sám párkrát "zadělal". Nejlepší průser byl tišťák pro prototyp (na pauzáku, výroba klasickou fotocestou a "domácím leptáním"). Ten pauzák jsem otočil rubem na líc a geniální zapojení mého kolegy trochu fungovalo i přes prohození mnoha kolektorů s emitory[rofl] Za týden se na to přišlo a já měl festový přesčas!
Neděle, 10. prosince 2017 - 19:35:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6978
Registrován: 1-2007
neb se jako-snacha potýkala se simplexovou metodou. Bohužel jsem mohl jenom konstatovat, že tuším, oč jde, ale jinak jsem se to během školy 2x naučil ke zkoušce a 2x zapomněl (a možná to mám někde v poznámkách, pokud jsem je nevyhodil)...

To jsem na tom podobně jen s tím rozdílem, že u mě od doby VŠ studia uplynulo o něco málo méně let (nebo spíše desetiletí). Ale princip je v tom, že mám minimalizovat/maximalizovat nějakou funkci více proměnných s tím, že pro ty proměnné mám určité omezující podminky.

Tak zrovna ten větnej rozbor (samozřejmě bez pitvání rozdílů mezi přístavkem a doplňkem) mi přijde bejt z češtiny stokrát užitečnejší, než namemorovaný živočichopisy slavnejch literátů (pokud teda neaspiruju na celoživotní kariéru vymetače znalostních soutěží).

Upřímně řečeno, pokud by člověk řekl, že Čapek napsal Epos o Gilgamešovi, tak by (byť by to byl sebelepší technik) asi působil trochu pro smích, ale souhlasím, že nic se nemá přehánět.
On ten větný rozbor může člověku pomoci v tom, že pak snáze pochopí, kam dát čárku apod.
Kamarádovi nedávno přišla sms od nějaké společnosti, která mu měla dovézt domů gauč ve stylu: "Pokud chcete doručit zásilku dnes do 20 hodin napište nám zprávu."
Za slovem "dnes" chyběla čárka a on z toho byl nesvůj, že je zrovna mimo domov a oni mu chtějí doručit zásilku.
Jinak ale musím konstatovat (též sám někdy udělám chybu, to přiznávám), že to, co někteří lidé dokáží vyplodit za pravopisné obludnosti, je fakt hnus. Namátkou třeba expert, který si na garáž napsal "věst", útichou mu může být, že aspoň to jedno písmenko trefil dobře.

Omlouvám se, že jsem od železnice trochu odbočil.
Neděle, 10. prosince 2017 - 20:16:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15238
Registrován: 5-2002
Bram: Hlavně, že jsem to o pár příspěvků výš vše vysvětloval
To Ti neberu, akorát mi pořád nějak není jasný, k čemu mi to bude jako elektrikářovi...
Chápal bych, kdyby nás dusili na štábní kultuře schémat (nakreslit je tak, aby byly přehledný a srozumitelný), ale oměřovat šuplérou kolík do ŠR konektoru a dělat z toho výkres, to mi fakt přišlo trochu samoúčelný (v životě jsem ty ŠRka pokaždé buď pájel, nebo spojoval/rozpojoval)...

Mouka: Ale princip je v tom, že mám minimalizovat/maximalizovat nějakou funkci více proměnných s tím, že pro ty proměnné mám určité omezující podmínky.
No to je přesně to, co si ještě pamatuju - ale už si nepamatuju, jak se to dělá.
Neděle, 10. prosince 2017 - 20:32:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1913
Registrován: 8-2005
honzaklonfar: Přesně tak. Akorát když v té kusovce je maník, který nedostatek inteligence dohání hladinou alkoholu....

Hajnej: Nakonec to tehdy bylo české zastoupení německé firmy, která si to necávala vyrábět někde v levných krajinách. Ale na prospektu bylo ono všespásné "GéembéHá" a ISO9001, což jak víme je více jak bible.

No nás na tom prcali jako kdyby se kvůli tomu měl zbořit svět...
A teď si představ, že ti učitel na průmce vrátí výkres k překreslení. Dnes v CADu to je v pohodě, ale v dobách pauzáku a žiletky....
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Neděle, 10. prosince 2017 - 20:44:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5235
Registrován: 9-2011
dělá nejvíc problémů slovní úlohy a v tom pochopení psanýho textu
Jojo.
"Úlohu Houslové trio hraje skladbu osm minut. Jak dlouho by stejnou skladbu hrál smyčcový kvartet? označilo za nepřímou úměrnost 30 procent žáků."
Neděle, 10. prosince 2017 - 21:07:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6983
Registrován: 1-2007
"Úlohu Houslové trio hraje skladbu osm minut. Jak dlouho by stejnou skladbu hrál smyčcový kvartet? označilo za nepřímou úměrnost 30 procent žáků."

Jedna žena donosí dítě za 9 měsíců. Pokud otěhotní 9 žen, bude dítě za 1 měsíc [biggrin]
Jenki
Neděle, 10. prosince 2017 - 21:10:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5219
Registrován: 5-2002
Mouka:
"Jedna žena donosí dítě za 9 měsíců. Pokud otěhotní 9 žen, bude dítě za 1 měsíc."

To je normální manažerské uvažování, co vám na tom přijde divného?
Neděle, 10. prosince 2017 - 22:29:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 12-2017
Ahoj, nevíte prosím, kdo podle aktuální legislativy může obsluhovat železniční přejezd typu „Přejezdy zabezpečené mechanickým PZZ (PZM)“, případně podle jakých pravidel se projetí přes přejezd řídí? Chceme koupit dům, kde je cesta oddělena tímto mechanickým přejezdem (P4463, viz foto), jinak se k domu v podstatě přímo dostat nedá. Minulá majitelka měla „závorářské zkoušky“ a přejezd obsluhovala sama, je to však již dávno a podle toho co jsem slyšel, můžou dnes obsluhovat jen zaměstnanci ČD. Díky moc za jakoukoliv radu!



Neděle, 10. prosince 2017 - 23:36:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3561
Registrován: 3-2010
No, zaměstnanci ČD ten přejezd určitě obsluhovat nebudou, leda zaměstnanci SŽDC. Nejlepší by bylo zeptat se přímo tam, kam ten přejezd "spádově" patří.
Neděle, 10. prosince 2017 - 23:41:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6984
Registrován: 1-2007
To je normální manažerské uvažování, co vám na tom přijde divného?

Tohle je normální mateřské uvažování? V tom případě (bez urážky) mi přijde, že mateřství je diagnóza.
Pondělí, 11. prosince 2017 - 00:14:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2553
Registrován: 1-2006
je načase navštívit očaře [biggrin]
Pondělí, 11. prosince 2017 - 01:18:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 651
Registrován: 1-2013
Jesenius119: tento přejezd je v uzavřené poloze, jeho otevření je záležitostí SŽDC. Domnívám se, že nejlepší by bylo, kdybyste se obrátil na přednostu Provozního obvodu Hradec Králové.
Pondělí, 11. prosince 2017 - 02:55:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7983
Registrován: 5-2002
ad Jesenius 119: když se podívám na mapy, tak se mi jeví, že přejezd již hodně dlouho nebyl automobily využíván a jezdilo se po polní cestě přímo k silnici I/35: https://mapy.cz/s/2fNnS
Ve staničním řádu se k přejezdu P4463 v km 50,597 píše: polní cesta; PZM 2U; trvale uzavřeny; na požádání TO Stará Paka.
Pondělí, 11. prosince 2017 - 08:59:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3399
Registrován: 11-2008
Jeden takovýto přejezd byl "modernizován" na jiné trati v rámci zavedení DOZ na této trati. Byl zapojen přes EZ do traťového zabezpečovacího zařízení. Způsob jeho otvírání je docela zajímavý. Pokud ho někdo chce otevřít, tak podle "glejtu", který na to byl vydán ( docela obsáhlý ) se to provede následovně. Popíšu to velice stručně: Pověřená osoba, kterou je starosta obce, v jejímž katastru přejezd leží, 48 hodin předem požádá telefonicky výpravčího stanice, ze které se ovládá DOZ, o termín otevření přejezdu. Výpravčí poté zpraví pracovníka nehodového dozoru příslušného provozního obvodu a ten pak služebním autem doveze staničního dozorce k tomuto přejezdu. Přílohou uvedeného "glejtu" je i mapa s vyznačenou trasou, kterou se k přejezdu dojede. Poté výpravčí uvolní EZ, a staniční dozorce vyjme klíč, kterým si odemkne závory a ty ručně klikou zvedne. Pro uzavření je postup opačný. Přejezd uzamkne, klíč vloží do EZ a telefonicky namelduje výpravčímu DOZ "kouzelnou formulku", kterou tuto šaškárnu ukončí. [andel][andel][vypravci][vypravci]
Pondělí, 11. prosince 2017 - 09:26:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15240
Registrován: 5-2002
Vxy: Způsob jeho otvírání je docela zajímavý.
Dříve existoval i způsob jednodušší - prostě byla proškolena osoba na přejíždění přímo zainteresovaná, takže se relativně neformálně domluvila, byl uvolněn EZ, přejela a zase za sebou zamkla. Docela to fungivalo, ale pak se našel jeden, kterej na včasné zamčení dlabal, a vznikly problémy (muselo se zpravovat a tak).
No tak holt vznikla tahle pakárna, no. Není to první případ, kdy to jeden pitomec posere všem ostatním...
Pondělí, 11. prosince 2017 - 10:49:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6466
Registrován: 8-2012
Způsob jednodušší (klíč v EZ a proškolená p. Luková [happy] ) může fungovat i nadále. Jenže ono to zřejmě MUSÍ u státu fungovat tak (48 hodin předem telefonicky, ještěže na to není tiskopis "přihláška přejetí"), aby železnice nasrala co nejvíc lidí v jejím okolí a pak mohla brečet, jak se jí ubližuje...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Pikehead
Pondělí, 11. prosince 2017 - 19:49:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3576
Registrován: 3-2007
Jesenie, jestli je to dům na obrázku, tak bych radil ho nekupovat. Příjezdová cesta dost nanic (a bůhví kdo ji vlastní), dům je sice v nějakém sadu, ale všude kolem jsou pole, kde ti 8x ročně bude jezdit óóóbrovskej traktor a stříkat aerosolovej herbicid primárně na řepku, sekundárně na tebe. Voda díky tomu taktéž nepitná...

I když to zvenku vypadá jako příroda, není to příroda. Pokud jsi to nedostal nebo nezdědil, ale máš možnost si vybrat, ještě to rozmysli. Pokud je to srdeční záležitost, tak leda koupit k tomu i 1-2 hektary okolního pole, soudruhy zemědělce poslat do řiti a udělat si tam louku s mezí okolo.

Konec offtopicu, jen předávám draze získané zkušenosti. [biggrin]
Němec_z_ova
Pondělí, 11. prosince 2017 - 20:42:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3726
Registrován: 4-2009
Já bych byl u toho domu též trochu nervózní z okolního terénu. Viz výškopis:

http://ags.cuzk.cz/dmr/?extent=-658001.9148,-1021885.0262,-657521 .8538,-1021632.9942,5514

Ta pole se sváží k dolíku s domem (a rybníčkem). V případě přívalového deště barákem projde voda s bahnem. A pokud se ucpe propustek pod tratí, tak máte z baráku nechtěný bazén[sad] A přívalových dešťů bude přibývat.

Po Pikeheadově poznámce k příjezdové cestě jsem se ještě podíval na majitele té polní cestu, jak ji tu zmiňoval Petr Šimral. Kromě SŽDC (kousek za přejezdem) a Zemědělského družstva Podchlumí Dobrá Voda je to dalších 24 lidí[coze] Zaujala mne například čtveřice, z níž se 3 dámy jmenujou Hana, Dana a Jana[wink] Jedna si postaví hlavu a domů se nedostanete.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Pikehead
Pondělí, 11. prosince 2017 - 23:08:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3578
Registrován: 3-2007
Cesta mě taky napadla, ale byl jsem línej jí hledat v KN, Němec má samozřejmě pravdu.

Lesní cesta s 24 vlastníkama znamená, že není šance jí vykoupit (ze 24 lidí budou 2-3 blázni a 1-2 mrtvoly s neuzavřeným dědictvím) a v praxi to znamená, že se o ní budete starat sám, zejména pokud jste jediný, kdo po ní chce jezdit osobním autem.

Na druhou stranu katastrální bordel a podobný binec ve vlastnictví komunikací se vyskytuje skoro všude a lidi to taky nějak dávaj. Ale zase - pokud bych dobrovolně nemusel, nešel bych do toho.
Úterý, 12. prosince 2017 - 01:16:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3562
Registrován: 3-2010
I polní cesta jest "věcné břemeno", takže i kdyby se ty dámy posr.aly, musí umožnit její použití...
Úterý, 12. prosince 2017 - 05:54:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4966
Registrován: 11-2007
Jirkaxxxl: Polní cesta přes cizí pozemky zdaleka nemusí být věcným břemenem a nebo služebností. Předpokladem toho je totiž buď
a) zákon, nebo
b) smlouva, nebo
c) vydržení.

A pokud zde není pravomocný rozsudek soudu, tak je věc vždy nejistá. Či si snad myslíte, že si lze právo "vyjezdit" svémocí?
Pikehead
Úterý, 12. prosince 2017 - 08:45:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3580
Registrován: 3-2007
Nemovitost s přístupovou cestou v cizím vlastnictví a bez věcného břemene například nelze ani rekonstruovat - nedostanete na to stavební povolení, protože oficiálně nemáte přístupovou cestu k pozemku. Argument, že tam cesta vede a "dycky se tudyma jezdilo", na stavební úřad nezabírá...
Úterý, 12. prosince 2017 - 10:01:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4630
Registrován: 3-2004
takže i kdyby se ty dámy posr.aly, musí umožnit její použití...

Ovšem NOZ taky říká, že to nemusí být zadarmo, že... Pokud majitel cesty musí "strpět" používání, náleží mu náhrada.
Úterý, 12. prosince 2017 - 11:38:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 3-2012
Ahoj,
kde jezdí 842, co minulý GVD jezdily ČB - Nové Údolí? Byly nějaké přesuny?
Jenki
Úterý, 12. prosince 2017 - 13:05:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5221
Registrován: 5-2002
Já vím, že DC pohony už nejsou moc in, ale měl bych dotaz pro znalce na téma EDB. Možná ani ne tak dotaz, spíš konstatování jak to bylo / je a třeba někdo bude mít informace, jestli to má nějaké konkrétní důvody.

Přístupy k EDB :
a) EDB je fuj, všechno brzdíme špalkama. Typický příklad : u tramvají USA až do 30. let, u dráhy skoro všichni až do nedávna až na výjimky typu příměstské jednotky.
b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky. Při odpojení jednoho trakčáku EDB nemůže fungovat a proto ji na kontroléru nejde navolit. Příklad : prakticky všechny dvounápravové tramvaje už od Křižíka.
c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera (má vypínatelné motory a EDB jde i s jedním), nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr.
d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení.
e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky.

Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě.
Úterý, 12. prosince 2017 - 13:47:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15250
Registrován: 5-2002
Jenki: EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky.
Pokud se pod "panťáky" skrývá řada 460, tak budiž, ale třeba u Krakena už bylo plynulé vystřídání doplňkovou brzdou.
Rovněž Peršinky a Esa brzdí až někam pod 20 km/h a jediné, co se stane pak, je bloknutí kotevních měničů (které jakoby vykracují odporník), protože vlivem poklesu napětí na kotvách by malý náboj komutačních kondů nezaručoval úspěšnou komutaci.
Reko posunky s EDB (všelijaké ty 741.7 a spol.) brzdí EDB do pár km/h, že už zuby v převodvce nejen slyšíš, ale i cítíš (asi jako když sedačková lanovka jede plíživou rychlostí a Ty visíš zrovna v okolí podpěry).

Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě.
Nevím, oč se domnívá Tvoje domněnka ohledně existence tohoto názoru...?
Kupříkladu řada 150/350 má měničem regulované buzení z odbočky odporníku. Z novějších třeba Kyklop po rekonstrukci.

Spíš se nabízí otázka, co se v tomto případě myslí tím cizím buzením - jestli napájení z cizího zdroje nebo prostě fakt, že když je buzení jakkoliv regulované, tak se už nedá považovat za sériové ani derivační.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Mladějov
Úterý, 12. prosince 2017 - 15:11:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11610
Registrován: 3-2007
Jenki:
"

Přístupy k EDB :
a) EDB je fuj, všechno brzdíme špalkama. Typický příklad : u tramvají USA až do 30. let, u dráhy skoro všichni až do nedávna až na výjimky typu příměstské jednotky.
b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky. Při odpojení jednoho trakčáku EDB nemůže fungovat a proto ji na kontroléru nejde navolit. Příklad : prakticky všechny dvounápravové tramvaje už od Křižíka.
c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera (má vypínatelné motory a EDB jde i s jedním), nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr.
d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení.
e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky.

Hlavně teda jestli někdo tuší, jaké jsou příčiny názoru, že cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě."


Popíšu doufám podrobněji večer, zatím e) - důvod ten, že je složité vykracovat brzdový odporník - to měly až reko 150.

Cizí buzení - při buzení TM v brzdě vlastním remanentním magnetismem potřebuju, aby nějaký zbyl, neměnit směr proudu ve statoru, aby masa železa pěkně držela zmagnetována.
No a (nejen) na x63 se mění tok proudu (reverzace směru, ale i EDB) právě ve statoru.
A remanentní je hlavně konstruktéry považováno za méně spolehlivé.

Edit : Koukám Hajnej si už ani nedovede představit remanentní brzdění (Jo, Křižík..) a točí se na definici cizího buzení (viz ta 150, kde se to stejně na začátku přibudilo z baterky [wink] - výběr maxima třema diodama před pulzákem).
Malé zmatení pojmů - Jenki to myslí jinak : Vlastní "na remanenci" a cizí.

Jasně, výhoda remanentního je zas v rychlosti přepnutí J-B a jednoduchosti zapojení.

To píšu ve švunku, možná jsem tam nasekal boty, později večer s domu doplním, co budu moct a dáme to nějak dohromady, zajímavá problematika.

Jo.. brzdění "na jeden trakčák" - tak na dráze to funguje tak, že je záskoková brzda pneumatická, takže buď elektrika, nebo vzduch na celé mašině, ty nápravy, kde jde EDB+ vzduch, by byly přebržděny, tohle odstranila až moderní elektronika, indivindi skluzovka a indivindi měnič pro každý motor.

EDIT : Koukám H. rychle zeditoval [proud] Kua drát !!![wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Úterý, 12. prosince 2017 - 15:42:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15252
Registrován: 5-2002
ML: Koukám Hajnej si už ani nedovede představit remanentní brzdění
Tak to koukáš blbě - jak myslíš, že brzdí Kyklop...?
A samozřejmě, přesně jak píšeš, obnáší to přepínat reverzem kotvy místo buzení, což vede k větším vzdálenostem a tedy i větším rozměrům.

tohle odstranila až moderní elektronika, indivindi skluzovka a indivindi měnič pro každý motor
Ne tak docela, ještě bys musel někoho překecat na indivindi pneubrzdu, což se ne vždy povede (nebo jen napůl). Takže třeba 380 ne po nápravách, ale po podvozcích.
Bobo
Úterý, 12. prosince 2017 - 16:45:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13801
Registrován: 5-2002
363 maj tm na vlnivý proud= stator z plechů? nebo tak nějak, takže remanence [nene][andel][smrt]
u mhd výkonů se tohle neřeší
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font>
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/
Mladějov
Úterý, 12. prosince 2017 - 16:49:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11612
Registrován: 3-2007
No, vlnivý proud není střídavý proud [proud], je to úplně jinak [wink]
Úterý, 12. prosince 2017 - 17:07:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 149
Registrován: 8-2017
Bobo - není pravda, i tam se drží nějaká remanence, a jsou s tím spíš problémy, než užitek (napálené přepojovače) - vyhořelé komponenty jako u 263, která nemá žádné mech. přepojovače, (při tažení opačným směrem)

pokud vím, tak pro nabuzení remanentním mag. se vždy při jízdě třeba v před musí obvod přestavit pro směr vzad (a obráceně) a děje se to na straně buzení (příklad budiž šaliny s odporovou regulací T1,T2,T3....)

(Příspěvek byl editován uživatelem Practicus.)
Úterý, 12. prosince 2017 - 19:18:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5243
Registrován: 9-2011
b) EDB funguje, ani nemusí mít buzení, ale musí to mít alespoň 2 trakčáky.
Důvod veskrze praktický - stabilita. Sériově buzené dynamo je stroj velice nestálý, se silnou kladnou vazbou. Tj. když se proud vinou nějakého přechodového jevu trochu sníží, tak se dynamo okamžitě odbudí, čímž se ještě sníží proud, ještě se odbudí...
Funguje to i opačně.
Když je trakčáků více, tak se zapojují alespoň s vystřídaným buzením, tj. motor 1 budí motor 2 a naopak.

c) EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák. Příklad : liberecká tramvaj jménem Bovera..., nebo skoro všechny trolejbusy až po 9Tr.
Tohle uřídit musel být celkem oříšek.
Jinak historické trolejbusy (takové ty T400) měly motor kompaudní, který umí přecházet do brzdy pouhým přibuzením do derivačního buzení.

d) EDB funguje jedině s buzením! Když se buzení omylem vypne nebo vypadne přívod z troleje a ukáže se že to brzdí i bez něj tak je to zločin horší než krvesmilstvo. Příklad : trolejbusy a lokomotivy s okřídleným šípem cca od 70. let nebo tramvaje s výzbrojí ČKD TV3 v původním zapojení.
Jak to brzdí i bez buzení? Remanencí? Trolejbusy moc neznám (nicméně výše píšeš, že 9Tr budí remanencí???). Lokomotivy s okřídleným šípem ze 70. let se nabudí z baterie a pak se budí z úbytku na odporníku, tj. tak nějak samy, avšak řízeně. Z troleje se "budí" akorát větráky, aby se ty motory neuvařily [wink].

e) podskupina : EDB na železnici může působit jen do rychlosti cca 30km/h, jinak jde o svatokrádež! Příklad : žabotlamy nebo panťáky.
Proč svatokrádež? Žbt (alespoň žbt 2, tam je na to použit původně rekuperační stykač) si odporník vykracuje. Jenže takový vykrázení je drba v soupravě, my jsme na 843 nakonec od vykracování upustili, prostě se podle rychlosti zvolí jeden stupeň a s ním to jde až do umření.
Navíc při zabrzdění ze 100 do 30 se v EDB zmaří 90% energie, kvůli zbylejm 10% nemá význam si dělat násilí.
Úterý, 12. prosince 2017 - 23:47:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15255
Registrován: 5-2002
Bobo: 363 maj tm na vlnivý proud= stator z plechů? nebo tak nějak, takže remanence [nene][andel][smrt]
Furt je tam tý remanence docela dost na to, aby při přechodu do jízdy dokázala odprásknout nulovou diodu i trakčák - proto taky se před přetočením B-J na chvíli cvrkne buzení, aby ji to otočilo na správnou stranu.
Jenki
Středa, 13. prosince 2017 - 09:47:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5222
Registrován: 5-2002
Dík za velmi zajímavé reakce!

Pár doplňujících informací / dotazů :

Reko posunky s EDB (všelijaké ty 741.7 a spol.) brzdí EDB do pár km/h...
Takže obecněji - modernější železniční vozidla (řekněme od r. 1989) vesele EDBčkujou skoro do nuly, zatímco ty starší do 20 - 30km/h. Proč?

...cizí buzení prostě musí za každou cenu být, jinak dojde ke katastrofě... oč se domnívá Tvoje domněnka ohledně existence tohoto názoru...?
Hospoding s lidmi od "velké" dráhy a návody a příčurky Škody Ostroff n.p. a Škody Plzeň n.p.

Spíš se nabízí otázka, co se v tomto případě myslí tím cizím buzením - jestli napájení z cizího zdroje...
Řekněme, že cokoliv jiného než (s)prostou remanenci.

...je složité vykracovat brzdový odporník - to měly až reko 150...
Já nevím, asi si to se svými tramvajáckou zkušeností představuji jako M131.1 ozbrojený konflikt, ale když mám rozjezdový odporník a umím ho postupně vykracovat při rozjezdu, tak ho nemůžů použít jako brzdový a vykracovat ho úplně stejně? To jako "velké" mašinky musí mít rozjezdový odporník extra a brzdový extra? Na přepojení jízda - brzda mi stačí pár stykačů, ty se tam snad někam nacpou...

Cizí buzení - při buzení TM v brzdě vlastním remanentním magnetismem potřebuju, aby nějaký zbyl, neměnit směr proudu ve statoru, aby masa železa pěkně držela zmagnetována.
Jo jo, tak to na tramvajích dělali už Křižík, Zýmenc nebo Westinghouse v dobách, kdy ještě drželi v ruce vercajk, a ne razítka. A vesele to funguje dodnes.

...No a (nejen) na x63 se mění tok proudu (reverzace směru, ale i EDB) právě ve statoru... obnáší to přepínat reverzem kotvy místo buzení, což vede k větším vzdálenostem a tedy i větším rozměrům.
Tomu poněkud nerozumím. Od pantáty... pardon od trakčáku vedou dráty. Dva od kotev, dva od cívek. Pěkně z podvozku někam do nějaké kisně kde to cvaká. Jestli tam budu reverzovat kotvy nebo magnety je šumák, nebo ne? A kde tam jsou ty větší vzdálenosti?

...i tam se drží nějaká remanence, a jsou s tím spíš problémy, než užitek (napálené přepojovače) - vyhořelé komponenty jako u 263, která nemá žádné mech. přepojovače, (při tažení opačným směrem)...
Jo, podobný jev je znám i u tramvají. Třeba u T3 s TV Progress je v CZ verzi reverz tranzistorem v kontejneru, takže při sunutí / vlečení se doporučuje řízení ON a pohony zapnuté, jinak se tranzistory nezavřou a může se stát, že se remanentně nabudí a kus kontejneru udělá pá pá. Starší výzbroje (na GTO nebo klasických tyristorech) s tím problém neměly, tam reverzovaly stykače a mezi J/B přepínaly stykače, takže přu mrtvém voze vše odpadne a je pokoj. Taktéž verze Progressu pro UA zvaná "žebrák" tam má stykače a je klid. A aby se neřeklo, že to jde jen u DC pohonů, tak úžasnou komedii s nechtěným nabuzením nabízí superstroj Škoda 15T se AC synchronními motory. Tam se metodou pokus omyl dospělo k tomu, že pokud musí být při sunutí / vlečení vůz / kontejner OFF tak depáci vyrazí do ulic, pěkně vytáhnout vercajk a trakčák(y) odpojit (naštěstí tam je konektor, takže to jde docela rychle).

pokud vím, tak pro nabuzení remanentním mag. se vždy při jízdě třeba v před musí obvod přestavit pro směr vzad (a obráceně) a děje se to na straně buzení (příklad budiž šaliny s odporovou regulací T1,T2,T3....)
Mno... u vozů koncepce PCC je to trošku jinak. Sice tam jsou 4 motory, ale v každém podvozku jsou oba magnety a obě kotvy natvrdo do série, takže zapojení ve voze je vlastně jako kdyby to mělo motory dva. V jízdě jsou oba podvozky paraelně (pokusy se sérioparaelem moc nefungovaly) a dochází k postupnému přemosťování odporových článků zrychlovače. Po povolení jízdního pedálu nenásleduje výběh, ale stykače přeskáčou rovnou do EDB (buzení je samozřejmě mezi podvozky "do kříže") a místo brzdového proudu je nastaven tzv. proud přípravy, což je vlastně EDB s nízkým proudem (cca 50A). Po navolení brzdy se jen změní požadovaný proud EDB. Proud v trakčním obvodu měří tzv.omezovací relé (též zvané limitko podle původního US názvu "limit relay"), které fyzicky tvoří dvě cívky, v nichž je posuvné jádro (tyčinka), která ma na konci pružinku a doteky. Jedna cívka je proudová na 600V (proud v trakčním obvodu), druhá je napájena 24V a nožním řadičem se před ni vřazují odpory. Ve výsledku obě cívky dohromady tvoří magnetickou sílu, která proti tahu pružinky více nebo méně "vcucává" jádro. No a tím je zajištěna informace "málo proudu", "akorát proudu" nebo "moc proudu", kterou doteky na konci jádra převedou na povel do pilotmotoru, který otáčí zrychlovačem na jednu nebo druhou stranu tak, aby snížil nebo zvýšil svůj odpor.

...EDB funguje i bez buzení i na jeden trakčák... Tohle uřídit musel být celkem oříšek.
Od toho tam je řidič (cestujících se to netýká, ti jsou povinni se za jízdy držet). Stykačové trolejbusy až na velmi nepatrné výjimky nemají žádnou extra automatiku, prostě když to jede / brzdí málo šlápni víc, když je to moc tak uber, když to nebrzdí máš tam ještě třetí pedál se vzduchem. Když to škube a střílí stáhni biče, otevři haubny vepředu, najdi přilepený stykač a šroubovákem ho urvi. Řidiči nejpočetnějšího trolejbusu na světě by mohli vyprávět. Nemluvě o tom, že v ZIU-9 instalovaná vysoce pokroková elektrická výzbroj je natolik blbuvzdorná a nezničitelná, že urban legends hovoří o pokusu kdesi na východě ji narvat do ojetých nízkopodlažních autobusových kastlí z westu, čemuž zabránil až místní oligarcha, kterému to kazilo kšefty.

Jinak historické trolejbusy (takové ty T400) měly motor kompaudní, který umí přecházet do brzdy pouhým přibuzením do derivačního buzení.
Tatra T400 je z elektrického hlediska něco na pomezí geniality a šílenství. Má dokonce dva kompaudní elektromotory, které jsou obráceny xichtem xobě, jejich hřídele jsou spojeny a nahrazují jednu nosnou rouru z jinak univerzálního spodku z Tatry 111. Náhon pak pokračuje dle klasické tatrovácké koncepce kardanem uvnitř roury k zadním diferákům (bohužel dopředu ne, 6x6 to fakt není). V původním provedení to umělo dokonce rekuperovat, což ovšem všichni uživatelé po krátké době odpojili, protože při různých provozně běžných stavech typu přejezd sekce při brzdě končilo ránou jak z děla a bohatými světelnými a kouřovými efekty. Do rychlosti cca 20km/h se to chová jako normální sériové motory, až při vyšších rychlostech se uplatňuje derivační vinutí. Jeho napájení bylo řízeno geniálním téměř plynule měnitelným odporníkem na bázi komutátor z elektomotoru + 2 uhlíky + tuším 60 vodičů z toho komutátoru + odporník jako kráva + to celé řízeno limitkem a pilotmotorem á la PCC. Toto úžasné vysoce nespolehlivé zařízení bylo postupně nahrazeno několika stykači a mnohem jednodušším odporníkem (že regulace nebyla tak plynulá nikoho netrápilo). Někde bych doma vykopal i schéma, akorát nemám skener na výkresy o rozměru A1 ve stavu pokročilého rozkladu.

Navíc při zabrzdění ze 100 do 30 se v EDB zmaří 90% energie, kvůli zbylejm 10% nemá význam si dělat násilí.
U železnice to chápu, když se zastavuje co 2 - 3km, u tramvají se zastavuje co 300m a tam už se vyplatí se s tím namáhat kvůli opotřebení parkovacích brzd.
Středa, 13. prosince 2017 - 12:59:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15259
Registrován: 5-2002
Jenki: modernější železniční vozidla (řekněme od r. 1989) vesele EDBčkujou skoro do nuly, zatímco ty starší do 20 - 30km/h. Proč?
Otázka je, co si představuješ pod tím "vesele EDBčkujou". Klasika prostě po posledním vykrácení dojde na maximální budicí proud a co dá, to dá. Další pokrok (když nepočítám asynchrony, neb jsi na začátku vymezil debatu na DC pohony) přinesly až IGBT, které umožnily zase něco, co dřív rozumně nešlo.

Hospoding s lidmi od "velké" dráhy a návody a příčurky Škody Ostroff n.p. a Škody Plzeň n.p.
Těchto informačních zdrojů jsem byl ušetřen, takže nemohu sloužit. Ale obecně koluje velká spousta všelijaké mytologie.

To jako "velké" mašinky musí mít rozjezdový odporník extra a brzdový extra?
Tak třeba diesely žádnej rozjezdovej odporník nemají - a odporovky zas měly EDB spíš výjimečně (a do téhož odporníku).

tak to na tramvajích dělali už Křižík, Zýmenc nebo Westinghouse v dobách, kdy ještě drželi v ruce vercajk, a ne razítka.
No a úplně stejně to dělají i Laciga s Lizákem (již zmiňovaný Kyklop), takže tím to taky nebude...

A kde tam jsou ty větší vzdálenosti?
Mezi palcema na reverzu. Fakt není tak úplně jedno, jestli je na pár voltů nebo na pár set voltů...

takže při sunutí / vlečení se doporučuje řízení ON a pohony zapnuté, jinak se tranzistory nezavřou
Tranzistor zavřenej je, ale vede ta antiparalelní dioda, co je v něm taky. Čili pohon musí bejt zapnutej ne kvůli nějakýmu zavírání tranzistoru (ten se zavře sám, jinak by po vypnutí jističe driverů tramvaj nekontrolovaně udělala hyjé), ale proto, aby si aktivně cvrknul reverzem a otočil remanenci na správnou stranu = tak, aby byla na kotvě správná polarita.
Mmch, jaks to podal jako "nezavření" tranzistoru, tak to máš zrovna doslova on-line ukázkovej příklad tý mytologie, co jsem o ní psal vejš...

úžasnou komedii s nechtěným nabuzením nabízí superstroj Škoda 15T se AC synchronními motory
Nemaj´ ony čistě náhodou v rotoru permanentní magnety...? Jestli jo, tak tam to buzení prostě je furt, a mluvit o chtěném či nechtěném je totální úlet...
Středa, 13. prosince 2017 - 13:21:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 12-2017
Pánové Laciga a Lizák, neučili oni na FELu na katedře pohonů?
Středa, 13. prosince 2017 - 14:20:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5250
Registrován: 9-2011
Takže obecněji - modernější železniční vozidla (řekněme od r. 1989) vesele EDBčkujou skoro do nuly, zatímco ty starší do 20 - 30km/h. Proč?
Pokud se bavíme o závislých vozidlech, tak proto, že v režimu EDB je (kotevní) pulsní měnič využíván k dynamickému "vykracování" odporníku.
Starší vozidla kotevní pulsák neměla.

Řekněme, že cokoliv jiného než (s)prostou remanenci.
Sprostá remanence, kromě toho, že "prostě je", má spíš nevýhody. Někdy "prostě není", jindy "prostě je, ale na blbou stranu" - prostě se na ní těžko spoléhá. Krom toho je malá (když potřebuju, aby byla velká), takže i samonabuzení motoru trvá nějakou dobu.
Cizí buzení si nareguluju kdy chci a jak chci.

když mám rozjezdový odporník a umím ho postupně vykracovat při rozjezdu, tak ho nemůžů použít jako brzdový a vykracovat ho úplně stejně?
Otázka je, jestli to odstupňování pro rozjezd je vhodné i pro EDB. Zvlášť s přihlédnutí k řazení skupin (v EDB jedou skupiny paralelně, takže potřebuju nejlépe 2 samostatné větve brzdového odporníku, a na začátku velký odpor, který je u rozjezdového odporníku dosažen spojením obou větví do série). Zřejmě by to potřebovalo další vývody z odporníku a další vačky a polohy na kontroléru.

Od toho tam je řidič
Se obávám, že tady se bavíme o časech, na které řidič nemá šanci reagovat.

Do rychlosti cca 20km/h se to chová jako normální sériové motory, až při vyšších rychlostech se uplatňuje derivační vinutí.
To dává smysl, neb do těch třeba 20km/h je kotevní proud tak velký, že jím vyvolaný mg. tok je větší než mg. tok od derivačního vinutí.
Navíc DB změkčuje charakteristiku i v brzdě, což je žádoucí.

u tramvají se zastavuje co 300m a tam už se vyplatí se s tím namáhat
Však taky u tramvají jde EDB skoro do nuly i na odporovkách [wink] (my na dráze fakt nemáme brzdový odporníky se 75 stupněma [proud])
Středa, 13. prosince 2017 - 15:23:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1312
Registrován: 6-2016
Jenki: Termín "hospoding" je parádní, budu ho používat!!!
Středa, 13. prosince 2017 - 15:25:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 650
Registrován: 3-2013
My v muzeu máme tramvaje tak se šesti stupněma, kdy EDB s vlastním buzením opravdu brzdí skoro do zastavení. Alternativa je pak jen ruční brzda a písek (a krátká vroucí modlitba řidiče), což je pro provozní brzdění dost o hubu (větší možnost dostat vůz do smyku) - používá se jen v případě nouze.
Je fakt, že jsem slyšel, že se EDB nepoužívala ani na úzkých tramvajích v Bohumíně a Karviné. Tam ovšem měli též brzdu ssací.
Jinak to vzájemné přehození statorů a kotev mezi motory při EDB jsem četl, že je z důvodů toho, aby víc zatížený motor (s větším proudem kotvy) budil motor méně zatížený a naopak. Výjimka je samozřejmě trolejbus s jedním motorem, ale i ten - odporák - si klidně brzdí i na tyči za tahačem daleko od drátů.
Další podmínka je "přepólování" statorového vinutí při EDB, aby v něm byl zachován směr proudu, protože proud kotvy při EDB je opačný, než při jízdě. Což je na principielních schématech trakčních obvodů tramvají i trolejbusů krásně vidět. Jinak asi první trolejbus buzený při EDB z troleje byla Tatra 401.



(Příspěvek byl editován uživatelem TMB.)
Bobo
Středa, 13. prosince 2017 - 15:56:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13803
Registrován: 5-2002
odporka bez trvale zatížitelnýho rozjezdovýho R do R brzdit nemůže. neb po edb by R byl vyhřát a nezvládl by rozjezd.
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font>
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/
Středa, 13. prosince 2017 - 16:41:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5255
Registrován: 9-2011
Bobo: ale může.
451, 100, ...
Mladějov
Středa, 13. prosince 2017 - 16:49:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11626
Registrován: 3-2007
Může, ale třeba u té 451 je to trochu obejito tím, že je jiná sada bas pro jízdu a jiná pro brzdu (a tedy maj čas ofukováním cestou trochu vychladnout).
Na to se malujou oteplovací křivky, sám si jako konzerva pamatuju (a kdysi jsem uměl) Buchold-Trawnikovu metodu [proud].
(Bucholz byl jinej pán [wink]).
Wono se to teda používalo na trakčáky, ale stejně je zajímavý, jak se daly zdlouhavé výpočty elegantně řešit graficky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Středa, 13. prosince 2017 - 16:57:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15264
Registrován: 5-2002
ML: stejně je zajímavý, jak se daly zdlouhavé výpočty elegantně řešit graficky
Jojo, u původního OJV se dá řešení soustavy šesti rovnic o šesti neznámejch (z toho dvě v kvadrátech) ukázat na poměrně názorným obrázku (včetně diskuse podmínek řešení)...
Go_go
Středa, 13. prosince 2017 - 18:47:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102
Registrován: 5-2002
To Jenki: co se týká brzdění s EDB, bych rád s tebou hodil hospoding [wink] ... Kdy budeš zase zpátky?
To rychlokvaška: bylo tak - ale jejich přínos k rozvoji techniky skončil již před léty (nebudu rozvádět).
Jenki
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 09:43:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5223
Registrován: 5-2002
Otázka je, co si představuješ pod tím "vesele EDBčkujou". Klasika prostě po posledním vykrácení dojde na maximální budicí proud a co dá, to dá.
No právě. Křižík nepotřebuje ani budící proud, vesele vykrátí vše a brzdí skoro do nuly. Typická železniční vozidla "relátkového věku" když už občas EDB mají tak se na ni vykváknou v mnohem větší rychlosti. Že by to bylo tím cizím buzením?

...obecně koluje velká spousta všelijaké mytologie.
Třeba ta s těmi nezavřenými IGBT tranzistory. Dík! Proto máme tuhle diskuzi [happy]

Někdy "prostě není", jindy "prostě je, ale na blbou stranu" - prostě se na ní těžko spoléhá.
Tomu rozumím, ale když si vybavím ty stovky 8tr, tisíce 9Tr, desetitisíce ZIU-9, statisíce tramvají s DC odporovými pohony bez jakéhokliv buzení... (což jsou nejen různé ost-produkty, ale třea i západoněmecké krásky z 50. a 60. let co jezdí vesele v Rumunsku dodnes) a ono to brzdí a brzdí a brzdí. Teda ne že by k poruchám nedocházelo, ale vždycky byla vina v něčem konkrétním (rozsypané doteky v řadičích, uhořelé dráty, střelené stykače, prasklé šišky v odporníku, debil řidič). Příčinu nehody "remanenci se nechtělo" neznám. Není to divné?

Mezi palcema na reverzu. Fakt není tak úplně jedno, jestli je na pár voltů nebo na pár set voltů...
Stále plavu. Nebude to náhodou tím, že já pod pojmem "stejnosměrný trakčák" automaticky vidím stejnosměrný sériový trakčák (tj. na kotvě i na cívce bude to samé U z troleje), zatímco u "velkých" mašinek to bývá spíš cize buzené (tj. na kotvě bude mnohem menší U bo cize buzené odněkud jinud)? Ono by to docela dávalo smysl - na spáchání rozumného komutátoru je 3kV moc, i když se to pozapojuje do série, tak se jako lepší verze ujalo cizí buzení, protože bude menší U kotvy a na to už se dá ten komutátor rozumně vytvořit. Takže proto vlastně oba mluvíme trošku jiným jazykem už od začátku. Nebo je to ěště jinak?

Nemaj´ ony čistě náhodou v rotoru permanentní magnety...? Jestli jo, tak tam to buzení prostě je furt, a mluvit o chtěném či nechtěném je totální úlet...
Maj. To kouzlo chtěného / nechtěného je spíš v tom, že projektanti elektrické části (nejen) tramvají rádi zapomínají na to, že chtě nechtě se ten vůz prostě občas bude muset ve stavu "mrtvola" odtlačit nebo odtáhnout. I kdyby ta tramvaj byla sebedokonalejší tak stačí blbý uvolněný převěs, ptg srolovaný do kostky a je vymalováno. Takže pokud to tady někdo dotčený čte tak si pište : obrysovky, tlumená světla, směrovky, zvonek, kolejovky*, vysílačka, stěrače; hodí se i sypače, dálková světla, přední dveře, ovládání výhybek (pokud je rádiové) a alespoň nějaký kus vnitřního osvětlení a tachograf. A samozřejmě při tažení nesmí nic samo od sebe vyhořet.**
* taky je dobré myslet na to, že ty kolejovky je třeba něčím ovládat. Řadič, který při vypnutém řízení musí být v poloze nula a mít reverz v nule a je u toho mechanicky zablokovaný se na ovládání kolejovek používá fakt blbě.
** a když už se musí něco odpojit tak to napsat do návodu*** a je fajn, aby se k tomu dalo v rozumném čase dostat; stěhovat na ulici sadu zvedáků a odpojovat něco ve svorkovnicích je dost opruz.
*** když se přijde na to, že se něco musí při sunutí / vlečení odpojit až poté, co to vyhořelo, tak je to docela pozdě.

Termín "hospoding" je parádní, budu ho používat!!!
To jsem si vymyslel když jsem poprvé slyšel tuhle písničku. Užívejte a šiřte všichni dle libosti [happy]

...bych rád s tebou hodil hospoding ... Kdy budeš zase zpátky?
Už jsem, ale po novém roce si zase jedu hrát s hračkami.
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 10:39:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15268
Registrován: 5-2002
Jenki: vesele vykrátí vše a brzdí skoro do nuly ... Že by to bylo tím cizím buzením?
Ono tam toho je víc. Jednak byly za Křižíka ty trakčáky trochu víc předimenzovaný, takže si toho nechaly líbit víc. Dále pak se vykracováním odporníku zvětšuje přenos soustavy, což zhoršuje stabilitu. Spínací prvek na větší výkon přitom bude oproti menšímu bráškovi spíš pomalejší než rychlejší, což tomu taky nepřidá.

Stále plavu. Nebude to náhodou tím, že já pod pojmem "stejnosměrný trakčák" automaticky vidím stejnosměrný sériový trakčák (tj. na kotvě i na cívce bude to samé U z troleje), zatímco u "velkých" mašinek to bývá spíš cize buzené (tj. na kotvě bude mnohem menší U bo cize buzené odněkud jinud)?
Plaveš...
Skoro všechny (co do počtu typů) komutátorové mašiny jsou sériové, cize buzených zas tolik není a ani u nich napětí na kotvě zas o tolik menší oproti trolejovému není (2500 V nebo 3000V, vsjo ravno).
Navíc existují i DC pohony v nezávislé trakci - a právě pro ně je typické to přepínání buzení a ponechání kotev, protože na reverzu máš fakt jen pár voltů. Reverz pro 4 trakčáky je díky tomu srovnatelně velkej s linkáčem pro jeden trakčák...

Spíš bych to viděl tak, že EDB u toho či onoho vozidla odpovídala tomu, co se od ní opravdu hodně chtělo, a výsledek byl vždy kompromisem mezi očekáváním a možnostmi.
Stačí, když se podíváš na provedení kontroléru u mašin a srovnáš to s provedením zrychlovače. Důvod, proč se na velký "relátkový" mašině nevykracovalo až do nuly, je někde poblíž důvodu, proč tam není klec na veverky s rolnama, ale řada bytelnejch stykačů...
Jenki
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 11:31:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5224
Registrován: 5-2002
...protože na reverzu máš fakt jen pár voltů. Reverz pro 4 trakčáky je díky tomu srovnatelně velkej s linkáčem pro jeden trakčák...
Zeptáme se ještě blběji : tiše předpokládám, že reverzuje se jen v situaci, kdy v trakčním obvodu neteče nic (odhozený linkáč / rychlák). Pak je podle mne fakt jedno, jestli tím válcem nebo stykačema reverzuju kotvu nebo stator. Potom mi ale nedává smysl věta obnáší to přepínat reverzem kotvy místo buzení, což vede k větším vzdálenostem a tedy i větším rozměrům. Nemám si k tomu plavání pořídit ještě brýle a šnorchl?

Stačí, když se podíváš na provedení kontroléru u mašin a srovnáš to s provedením zrychlovače. Důvod, proč se na velký "relátkový" mašině nevykracovalo až do nuly, je někde poblíž důvodu, proč tam není klec na veverky s rolnama, ale řada bytelnejch stykačů...
Jasně, tomu rozumím. Taky se musím oprostit od "tramvajáckého" myšlení a uvědomit si, že nebrzdím "jen" pár metrů do zastáffky, ale třeba v celém úseku Štrba až Liptószentmiklós. To by ten odporník musel být v tendru a / nebo brutálně chlazený nějakou turbovrtulí (což už se jakž takž umělo na 150 / 350, ale na 140 / 141 těžko). A navíc je tam spoooousta vlečňáků, což ale až tak nevadí, protože vlakovou brzdu už s. Westingouse vynalezl a další chytří lidé ji ještě výrazně vylepšili.
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 13:03:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5263
Registrován: 9-2011
Že by to bylo tím cizím buzením?
není. Naopak, cizí buzení si reguluješ jak potřebuješ, vlastní sériové si dělá, co chce.
Brzdění "až do nuly" je umožněno tím, že na konci ten odporník téměř zcela vyřadíš a víceméně brzdíš jen odporama motoru a přívodů [kladivo]. Dnešnímu motoru bych se to skoro bál provést [wink].
(Někdy bych chtěl vidět ampérmetr na Křižíkově tramvaji. Asi bych se divil i ušima, co občas ukazuje... má to souvislost s tím předimenzováním, jak píše Hajnej)

Příčinu nehody "remanenci se nechtělo" neznám
U T3 je to tím, že neumí vybíhat, ale po puštění jízdy se hned přestaví do brzdy a udělá si přípravu, čímž tu remenenci podporuje.
Ve škole nám říkali, že (prý) u starých tramvají, pokud se déle jelo výběhem (opravdickým), tak se doporučovalo (pokud to šlo) před brzděním na chviličku zařadit jízdu, aby se remanence obnovila. (To je ono "cvrnknutí" do buzení, jak taky píše Hajnej). Obecně pak vozidla MHD mají daleko kratší doby jízdy bez proudu než vozidla drážní, takže ta ztráta remanence asi není tak aktuální.

na spáchání rozumného komutátoru je 3kV moc, i když se to pozapojuje do série, tak se jako lepší verze ujalo cizí buzení, protože bude menší U kotvy... Nebo je to ěště jinak?
Ě to ěště jinak.
Velikost napětí na kotvě nezávisí na tom, jestli je buzení cizí nebo sériové (ba naopak, cizí buzení mi teoreticky umožní mít na kotvě plné napětí sítě, zatímco sériové mi přinejmenším ten úbytek na něm sežere). Nicméně už vím, kde je zdroj vašeho nedorozumění.
I na tý kotvě se rozlišuje napětí provozní a izolační. Na železnici je teda motor na 3000/2 V (a ne na 1500 V), v tramvajích na 600/2 V (a ne na 300 V). Tzn. napětí mezi svorkami kotvy je 1500, resp. 300 V, ale proti kostře je 3000, resp. 600 V.
No a s tím reverzem je to lautr to samý. Izolačně (proti kostře) musí být na napětí sítě, ale izolační vzdálenost MEZI KONTAKTY odpovídá napětí na budicím vinutí (matně si vybavuju, že u drážního motoru je to něco kolem 70 V, ale už nevím, jestli jeden anebo dvojice motorů) anebo na kotvě (kde to jsou ty 3 kila).

Štrba až Liptószentmiklós
Já mám pocit, že z Királylehoty je to už po rovině, ale to je buřt.
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 13:24:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 898
Registrován: 8-2006
Co si tak matně vzpomínám u původních 560, tak tam EDB šla do těch 30 km/hod, někde od 40 km/hod už ta brzda znatelně ztrácela na účinku, přitom ReCKDyny měly tyristory otevřeny naplno. Budící napětí naplno, co odbočka na trafu dala, ale stejně ten účinek už byl malý, proud kotvy šel dolů. S napětím se už výš jít nedalo, zdůvodňuji si to obavou o izolaci vinutí. Přepěťovky byly na kotvě.
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 15:03:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5267
Registrován: 9-2011
Přepěťovky byly na kotvě.
Tam v tomhle případě už byly ho*** platný, protože napětí jde dolů s rychlostí (přímo úměrně).
Ve vysoké rychlosti musím buzení škrtit, abych nepřekročil napětí na kotvách. Při trvalé rychlosti (s nějakou nevýznamnou odchylkou) mám buzení naplno a proud taky max., takže brzdná síla je max. No a dál, protože už víc budit nemůžu, mi napětí leze dolů s rychlostí. A s napětím mi klesá i proud.
Jediná možnost, jak proud zase vyhnat nahoru, je zkrátit odporník.
Což se u 560 asi nedělalo (nevím).
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 17:50:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15271
Registrován: 5-2002
Jenki: Taky se musím oprostit od "tramvajáckého" myšlení a uvědomit si...
...že co má tramvaj v podvozku, to má mašina ve větráku. [wink]

ale třeba v celém úseku Štrba až Liptószentmiklós
Ono to sice bylo jen do Királylehoty, jak píše AL, ale to je buřt. Koneckonců když se začalo brzdit z Barrandova až do Hlubočep, tak u některých šalin taky nastaly potíge.

A navíc je tam spoooousta vlečňáků, což ale až tak nevadí, protože vlakovou brzdu už s. Westingouse vynalezl
To sice ano, ale zejména pro zastavovací brzdění, spádové byla snaha převádět právě na tu EDB.
Smithers
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 17:53:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 550
Registrován: 12-2007
Dotaz od tramvají: u T3M příprava není (a brzdí to taky, i když hůř:-). Jak je to u Progresů a spol?
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 18:20:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2511
Registrován: 7-2012
Z jiného soudku! Věnují české dráhy pozornost nízkonákladovým letištím? V poslední době se rozmáhají letecké společnosti Azair, Vizair,Rannair a další. Disponují nemalým kapitálem, ale mají jeden základní problém jak cestující dostat do letadel . O linku Wroclaw - Kyjev je zájem, ale cestující bydlí třeba v Praze.. nebo v Liberci. Azair neví , že pokud zaplatí tak mu někdo vlakem cestující přiveze. ČD neví kdy letzadlo odlétá Wroclaw - Bělehrad. pro Ranair je Praha drahé letiště kam se nevyplatí přistávat. Pro ČD je Wroclaw kdesi w [zadnice] kam se vlak nevyplatí... Výsledek odskáče to cestující i investor.....

(Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.)
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 18:43:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6532
Registrován: 8-2012
letecké společnosti Azair, Vizair,Rannair
[biggrin][biggrin] Marcel prostě vždycky pobaví.
mají jeden základní problém jak cestující dostat do letadel
Hele ultrašotoušku, nevím jak jste na to přišel, že mají problém dostat cestující do letadel a už vůbec, jak jim v tom můžou pomoct ČD, ale očividně je to problém akorát ve vašich vlhkých snech. Bydlím v Liberci (kousek od) a do letadla Wroclaw-Kyjev jsem se dostal už několikrát.

Každopádně za vynález letecké společnosti Azair [ok]
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
Jenki
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 21:26:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5225
Registrován: 5-2002
Někdy bych chtěl vidět ampérmetr na Křižíkově tramvaji. Asi bych se divil i ušima, co občas ukazuje...
To už jsem zkoušel a lítaly tam docela kulturní čísla, tak do 150A. Je fakt, že to byl (s)prostý "klešťák", vrazit tam proudovou sondu a hodit si to na osciloskop by bylo asi výživnější. Třeba na to někdy budu mít někdy čas a chuť.

Ve škole nám říkali, že (prý) u starých tramvají, pokud se déle jelo výběhem (opravdickým), tak se doporučovalo (pokud to šlo) před brzděním na chviličku zařadit jízdu, aby se remanence obnovila.
Zajímavé, to slyším poprvé. Zkusím zapátrat, zda o tom někdo neví víc. Měl jsem to štěstí, že mne se starými vozy učili jezdit ještě ti, kteří si je užili dosyta v pravidelném provozu a nic takového mi neříkali. Bohužel většiny z nich už se nezeptám [sad] Jinak technika jízdy tam je zdánlivě jednoduchá, ale chce to cvik - pokud člověk něco podělá v lepším případě skončí ve smyku nebo s vystřeleným automatem, v tom horším mu vybouchne kontrolér pod rukama. Samozřejmostí je nutnost trefit ten správný stupeň (nezůstat v mezipoloze) a když už se to neodhadne a zvolí se nějaký ten stupeň vedle tak počkat až se to srovná, hlavně s tím zbrkle nekvedlat. Vypínací stupně jízdy jsou optimálně ty hospodárné, nechat to vyběhnout a až pak to shodit do nuly. U dynamické je to podobné, nevypínat když to ještě brzdí, to se může z řadníku ozvat slušná bomba. A čím rychleji se s tím hrkne tím lépe, to je jasné (jen nepřeběhnout z jízdy až do brzdy nebo naopak, trefit přesně nulu hned na první pokus).

Izolačně (proti kostře) musí být na napětí sítě, ale izolační vzdálenost MEZI KONTAKTY odpovídá napětí na budicím vinutí...
A jó, teď už tomu rozumím.

Dotaz od tramvají: u T3M příprava není (a brzdí to taky, i když hůř:-). Jak je to u Progresů a spol?
Taky tam příprava není. Při začátku brzdění si tyto výzbroje nabudí trakčák z troleje, pokud zrovna v troleji nic není tak stačí to co zbylo v kondenzátorech. A když ne tak remanence to nabudí taky.
Něco jako příprava je u vozů s asynchrony - tam je nezbytné, aby v ATM bylo furt přítomno alespoň nějaké točivé pole, jinak by při odskoku ptg / přejezdu sekce nebylo motor jak nabudit a EDB by se nekonala. Obvykle se to řeší tak, že ve výběhu pokud je napětí v troleji tak se to budí z troleje (a brzdný účinek je nuolový), pokud šťáva z troleje zmizí tak se přejde do tak akorát silné (či spíš slabé) EDB aby rekuperací udržela nabuzanou sebe sama.

...když se začalo brzdit z Barrandova až do Hlubočep, tak u některých šalin taky nastaly potíge...
Podle toho co se ke mně doneslo tak to zvládl i zrychl (fakt tam s ním jeli), ale pokud by vypadlo 600V a netočilo by se emgéčko a nechladilo by se tak by se roztavil někde v půlce kopce. Takže ten zákaz je spíš preventivní. Drobné úpravy regulátorů se pak dělaly i u výzbrojí s pulsními měniči.

Azair, Vizair,Rannair...
Vizíráte, mizíráme. Marceli, to je na pár facek. Manželka mne láká do postele a nechápe proč tam nejdu a místo toho se furt tak divně tlemím a kroutím xichtem, smát se nahlas nemůžu bo děti už spí [rofl]
Jinak ty B737 nebo A320 co u zmíněných společností obvykle létají mají kapacitu kolem 180 osob (30 řad x 6 sedaček). I kdyby z té Wroclavi letěla půlka lidí z ČR (to těžko) a jen půlku z nich tam někdo hodil autem tak to je poptávka na 45 osob. To je tak na 810 bez přívěšáku, pro ČD fakt kasovní trhák.
Třeba do Katowic jezdí z Ostravy maršrutka a úplně bohatě to stačí. Jezdím s ní docela často, ať už na LOT, na Vizír nebo na Ránaér. Letiště Praha jsem v podstatě škrtl z programu (ne že by mi nějak extrémně vadilo, ale maršrutka mne doveze až před terminál, kdežto přesun z Vágusonu na Hejvlérpórt je fakt humus).
Čtvrtek, 14. prosince 2017 - 22:18:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15281
Registrován: 5-2002
Jenki: nechat to vyběhnout a až pak to shodit do nuly
To se dělalo snad u všech klasik - účelem je vypínat to při co nejmenším proudu, aby to vytahovalo co nejmenší oblouky (ona ta induktivní špička dokáže hodně - jeden zde diskutující by mohl vyprávět).
U procesorových dieselů si to regulátor hlídá a trhá linkáče až po poklesu proudu.

Něco jako příprava je u vozů s asynchrony
U mašin s ATM se tomu říká zcela prozaicky "udržování napětí na filtru"... [wink]
Pátek, 15. prosince 2017 - 07:03:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4350
Registrován: 7-2011
Jenki:
"...když se začalo brzdit z Barrandova až do Hlubočep, tak u některých šalin taky nastaly potíge...
Podle toho co se ke mně doneslo tak to zvládl i zrychl (fakt tam s ním jeli), ale pokud by vypadlo 600V a netočilo by se emgéčko a nechladilo by se tak by se roztavil někde v půlce kopce. Takže ten zákaz je spíš preventivní. Drobné úpravy regulátorů se pak dělaly i u výzbrojí s pulsními měniči."
Jo, zkoušelo se všechno. Jak píše Jenki, u zrychlů je problém s výpadkem chlazení při ztrátě napětí, jinak to dá, ono to není zas tak úplně prudký (nějakejch 60%, Trojská má 80% a tam zrychly jezdily běžně) jako spíš dlouhý. Ostatně podobnej problém maj i eMka, ty co tam smí (pluhy, cvičáky, mazačka) maj úpravu výzbroje. A mimochodem, i starý KT tam nesmí, ale to je spíš z důvodů uvaření kaštanů, bo při zkouškách naměřili v salonu (odporníky to má na střeše a odpadní teplo se používá stejně jako u SU k vytápění, akorát to netopí od podlahy, ale od hlavy) teplotu šplhající ke 100 stupňům (přesný numero nevím, u zkoušek jsem nebyl).
Pátek, 15. prosince 2017 - 07:12:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 307
Registrován: 12-2007
ona ta induktivní špička dokáže hodně
To ukazují přeskoky na směrácích bzučivek. Tam není žádný zvlášť velký proud ani napětí, ale když se přetočí ne úplně v nule dokážou se hezky rozstříknout.
No a remanence dokáže být taky záludná, pamatuji jednu mašinu, kterou stála 4 trakčáky a vyracovací diodu odporníku.
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce: