| Diskuse » Železnice » Ostravsko | « předcházející | další » |
Ostravskodolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2091 Registrován: 10-2017 
|
Pravda, byla řeč o BSp, tak ZOO mě nenapadlo. Právě kvůli mostu se má zavírat ten zbytek KBD tam, ale do konce roku by to snad vydržet mohlo. Osobně si myslím, že přes Zárubek bude největší problém jednak samotný průjezd stanicí (kdo ví, jak budou zajištěné výhybky po vypnutí RZZ) a jednak traťový souhlas mezi Zárubkem a středem. Mezi severem a jihem byla už loni kolej nesjízdná a nemyslím si, že by ji ještě spravovali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5686 Registrován: 6-2007 
|
Mezi Severem a Jihem mělo být nějaké velké vybočení koleje na propadu, poslední vlak tam jel snad ještě někdy koncem roku, ale už v lednu to nešlo. Ale zatím je minimálně část koleje směrem do spojovací potřeba aby se šlo dostat úvratí na skládku k nakládce uhlí. Zárubek se beztak pozamyká na průjezd po třetí koleji. Horší z kontrolou přejezdů. Ale s tím si asi někteří spoluobčané rychle poradí, už teď často mizely kabely. A na spoustě míst bude stačit když trochu zafouká a popadají stromy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11720 Registrován: 2-2006 
|
Za vykolejením vlaku RegioJetu byla chyba Správy železnic, zpráva inspekce odhalila i systémovou příčinu: https://zdopravy.cz/za-vykolejenim-vlaku-regiojetu-byla-chyba-spr avy-zeleznic-zprava-inspekce-odhalila-i-systemovou-pricinu-277961 / |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2092 Registrován: 10-2017
|
Horší z kontrolou přejezdů. Teoreticky by v tom případě, co tam nastal, měly být všechny přejezdy vypnuté. To se dá řešit Op rozkazem. Ať nejsem roztahaný přes 2 vlákna, tak se zeptám rovnou tu - ty vlaky z Knurowa na ÚZK mají jezdit v nějaké pevné dny (když pominu to, že při vozbě do/z PL je "pevný" silný oxymoron)? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5689 Registrován: 6-2007
|
Na celý duben jsou nakládky v pondělí a čtvrtek (jen dnes posunutá na úterý). Ten první projel překvapivě hladce, ale vzhledem k tomu co se děje na polské straně to nemusí být vždy samozřejmostí. |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 10-2017
|
Díky za info. Předpokládám, že hlavně bude záležet od toho, jak rychle budete stíhat točit vozy. Snad se zadaří i nějaké ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") v revíru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11722 Registrován: 2-2006
|
Slezský železniční spolek prozatím výletní vlaky po uhelných vlečkách letos plánuje, viz https://slezskyzeleznicnispolek.cz/pripravujeme/. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11730 Registrován: 2-2006
|
České dráhy míří k nové smlouvě na vlaky na Slovensko, stát řeší objednávku mezi Olomoucí a Ostravou: https://zdopravy.cz/ceske-drahy-miri-k-nove-smlouve-na-vlaky-na-s lovensko-stat-resi-jeden-par-mezi-olomouci-a-ostravou-278578/ Ministerstvo dopravy plánuje přímé zadání Českým drahám na provoz části linky Ex1 mezi Ostravou a hranicemi se Slovenskem. Jde o část linky Ex1, která je v úseku mezi Prahou a Ostravou v provozu na komerční riziko dopravce, stát objednává jen zbývající část na hranice. Jedná se o vlaky jezdící nyní pod názvy Ostravan a Kysučan. Novinkou je možnost do objednávky zahrnout i jeden pár vlaků mezi Ostravou a Olomoucí. Na trati dlouhodobě chybí ranní přímé spojení z Olomouce do Ostravy. První přímý vlak z Olomouce do Ostravy přijíždí až v 9 hodin. „Provoz případného 1 páru vlaků do Olomouce představuje možnou variantu řešení nedostatečné nabídky dopravních služeb večer z Ostravy a ráno z Olomouce,“ dodal Jemelka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7772 Registrován: 6-2008 
|
https://zdopravy.cz/nejprve-draty-pak-mozna-zrychleni-stat-rozdel i-promenu-trati-z-opavy-do-krnova-na-dve-casti-278649/ Některá slova nemohl vytvořit člověk. Ale někdo kdo se asi po ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") ... „K zahájení realizace dojde v závislosti na životnosti stávající infrastruktury a dalším vývojovém trendu počtu obyvatel a poptávky po železniční nákladní a osobní dopravě,“ Tak plánují se mnohé S a R linky na 316 a s nakládkou se snad taky počítá. Pane bože... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7773 Registrován: 6-2008
|
Semolina : ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Mě zaujalo to mezinárodní výpalné. Přesto se bez sprostých slov nedá přenést prostě. Příspěvek od diskutující Sára... Pro mínusáře jízdné NávsíČadca do 2. tř. bez slev: mezinárodní výpalné = 133 Kč MPS pro R/Os = 75 Kč kombinace jízdenek do, z pohr. bodu 38 (11km vzd. vnitro ČD) + 58 (7km vzd. NRT SK) = 96 Kč Hypotetické jízdné v km. tarifu ODIS = 37/49 Kč (elektronické/papírové) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5697 Registrován: 6-2007
|
Nákladní doprava od Ostravy přes Opavu po Krnov zažila v posledních letech takový úpadek, že bude zázrak když tam ještě v příštích letech bude vůbec něco nákladního jezdit, krom sezónních ucelenek typu vývoz zrní ze sila... Ale jinak z toho cítím další roky dlouhodobých výluk. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11733 Registrován: 2-2006
|
 Ic540:"„K zahájení realizace dojde v závislosti na životnosti stávající infrastruktury a dalším vývojovém trendu počtu obyvatel a poptávky po železniční nákladní a osobní dopravě,“ " ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Děti se nerodí, počet obyvatel bude klesat, pouze v okolí Prahy a Brna by měl dle prognózy v budoucnu růst. Takže pohraničí bude podle této filosofie ještě více odříznuto a bude se ještě více vylidňovat. Ale pokud to tak stát chce... |
|
Madusan
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 2-2007 
|
K demografickému vývoji , a studii co zaplatil kraj jsem taky psal už ve vztahu k baňské dráze a náhradě vlakotramvají nebo jiným lunaparkem.Pokles v rámci regionu do roku 2050 o stovky tisíc a přesun o 30 % z kategorie -18 do 60 +.K tomu úspěšná celoevropská deindustrializace a smlouvy mercousor a s tím spojená likvidace evropského zemědělství uzavírá rovnici že nebude co a koho vozit.A zatím to vypadá, že na to nebude mit vliv kdo je u nás u kormidla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18285 Registrován: 12-2009 |
Nákladní doprava od Ostravy přes Opavu po Krnov zažila v posledních letech takový úpadek, Na silnici roste velkým tempem. https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/narust-doprava-d1-ostrava-opr ava-kamiony-prechody-zeleznice.A260413_899362_ostrava-zpravy_dmk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11735 Registrován: 2-2006
|
Modernizace železničního uzlu Ostrava může začít, první stavba dostala zelenou: https://zdopravy.cz/modernizace-zeleznicniho-uzlu-ostrava-muze-za cit-prvni-stavba-dostala-zelenou-278767/ Správa železnic (SŽ) může začít s přestavbou ostravského železničního uzlu. První stavba v plánované nulté etapě záměru získala stavební povolení, to nyní nabylo právní moci. Vyplývá to z úřední desky Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Povolení se týká rekonstrukce mostu přes Hlučínskou ulici. O rok později je potom v plánu rekonstrukce mostu přes Mariánskohorskou. Zhotovitel opravy zatím vybrán nebyl, SŽ s výběrem nyní finišuje. Až bude znám zhotovitel, budou upřesněny i náklady na stavbu. Ty byly při vypsání tendru odhadnuty na téměř 400 milionů korun. Pro Ostravu bude rekonstrukce mostů znamenat další omezení v dopravě. Přípravné práce a následná oprava mostu přes Hlučínskou si vyžádají například výluku tramvajových linek 8 a 14, které nebudou jezdit až na konečnou Přívoz, Hlučínská. Výluka potrvá od 15. dubna do konce října. Konečná zastávka uvedených linek bude podle výlukových jízdních řádů přesunuta na hlavní nádraží, případně na zastávku Moravská Ostrava, Plynárny. V úseku zastávek Křižíkova – Přívoz, Hlučínská a zpět budou tramvaje nahrazeny souběžně jedoucími autobusovými linkami. Železniční most z roku 1932 bude rekonstruován kvůli jeho stavebně-technickému stavu. Dojde k nahrazení stávající nosné konstrukce i spodní stavby, která je na hranici své životnosti. Nová konstrukce má být přizpůsobena pro výhledový stav hlavní stavby „Modernizace železničního uzlu Ostrava“. Rekonstrukce ostravského železničního uzlu se má připravovat a realizovat po etapách. Začít chce Správa železnic v oblasti stanice Ostrava střed, a to s ohledem na její napojení na výstavbu nové městské čtvrti Žofinka. Podle aktuálního letáku stavby má hlavní proměna uzlu začít v roce 2028. Původně se plánovala již na začátku 20. let tohoto století. Jak však řekl na dnešním Dni s dodavateli pořádaném Správou železnic ředitel Odboru přípravy staveb SŽ Pavel Paidar, realizace začne nejdříve v roce 2031. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
ElektrickaJednotka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 4-2019 
|
2031. Naprostá šaškárna, a ještě se můžeme vsadit, že do toho roku to odloží o dalších 5 let ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Všichni přece víme, jak to tu na Ostravsku funguje. 20 let plánů, a nic z toho.
Řev motorů MT 4433-4, s ječením ventilátorů odporníku a bušením kontroléru dole. To je Pantograf.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3007 Registrován: 9-2011 |
Ohl: "Nákladní doprava od Ostravy přes Opavu po Krnov zažila v posledních letech takový úpadek, Na silnici roste velkým tempem. https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/narust-doprava-d1-ostrava-opr ava-kamiony-prechody-zeleznice.A260413_899362_ostrava-zpravy_dmk" Zajímavý odkaz, díky. Podobně vidí problém i Iva Smijová, vedoucí oddělení plánování výroby a logistiky potravinářské společnosti Semix. „V potravinářství je zásadní doručit zboží čerstvé a včas, proto využíváme primárně kamionovou dopravu v kombinaci se sběrnými přepravami,“ vysvětlila Iva Smijová. „Železnice má své místo u objemných a méně časově citlivých komodit, pro potravinářství je zatím zcela nereálná. Semixu se nedivím, za fabrikou bude co nevidět obchvat Otic, napojený do jižního obchvatu Opavy. A překládat to někde v Opavě z kaminou do vlaku, to dělal naposledy Fidor, když bylo ještě do čeho. Vlečka z širé tratě v Oticích-Rybníčkách není, i když na okolních polích místo zelí vyrostly nové haly (a bylo by zvláštní, kdyby nepřibyly další). Od nejbližších hal je trať 100 metrů přes pole. I strojírenské firmy, pro něž by železnice mohla být teoreticky vhodnější, volí kvůli jednodušší logistice často raději silnici. „Při menších objemech preferujeme kamionovou dopravu, je flexibilnější, finančně méně náročná na kratší vzdálenosti a logisticky jednodušší, protože odpadá nutnost překládky,“ vysvětlil Pavel Elbl, vedoucí expedice společnosti Ostroj. Ve chvíli, kdy přepravujeme větší objemy zboží, kontejnery nebo řešíme delší trasy napříč Evropou či v kombinaci s námořní dopravou, začíná dávat větší smysl železnice,“ dodal Elbl. Nutnost překládky je asi myšlena jen u zákazníka, když funkční vlečka do Ostroje stále existuje a tovar mohou naložit přímo v areálu nebo halách. Poslední obsluha byla v srpnu 2022, a to nikoliv expedice výrobků, ale přísun materiálu. Expedovalo se ještě dávněji. Roste tlak na rychlost, přesnost a flexibilitu. Naše přepravy jsou často časově citlivé a vyžadují spolehlivé plánování i schopnost okamžitě reagovat na změny v poptávce,“ konstatoval René Novotný, ředitel společnosti Santa-Trans, dceřiné společnosti Kofoly. „Několikrát jsme testovali i možnosti přepravy po železnici, to se bohužel nikdy neukázalo jako vhodné řešení. Přitom Mattonka je na kolejích 13 let. Asi má Kofola jiný systém distribuce. |
|
Kočkopes
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2095 Registrován: 10-2017
|
V případě těch nářků na železnici zřejmě platí, že kdo chce, hledá způsob a kdo nechce, hledá důvod. Co se týká Santa-Transu, zajišťujícího přepravu Kofoly, tak to je kamionový dopravce. A kapři si přece rybník nevypustí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7774 Registrován: 6-2008
|
Hm. Jestli se taky v případě stavby uzlu nečeká na příznivější demografická data jako v případě Svinov Opava. No neskutečné. U nás se 20 let kecá a nic... Katowice se okecaly za chvíli a už se jede na plný výkon. Po měsíci nepřítomnosti zajel opět na bazu KŠ a zcela k nepoznání. Slova polského kolegy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 236 Registrován: 12-2017 |
Dotaz na znalce, z vizualizace modernizace uzlu Ostrava to vypadá, že všechny tři myší díry budou rekonstruovány do stávající podoby. Čekal jsem u Mariánskohorské 2+2 pruhy plus chodci, u Hlučínské přestavbu tak, aby náklaďáky nejezdily na tramvajový pás... víte někdo, jak to má vypadat? Díky KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18288 Registrován: 12-2009 |
zcela k nepoznání. Všude, nejen na kolejích Zajel jsem včera na Zagróń a za měsíc od minulé návštěvy tohle: U baráku tlačí do země trubky (kelnerka tvrdila, že nějaká příprava na něco vodního. Uvidíme-asi ta geotermální energie?), o kus výš bude Spektakularna inwestycja, jakiej nie było dotąd w Polsce! Pierwszy na świecie basen zawieszony nad stokiem! odkaz Jestli to tak půjde dál, oni i tam možná fakt i postaví tu předválečně plánovanou železnici z Wisly do Zwardoně. (Příspěvek byl editován uživatelem ohl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11737 Registrován: 2-2006
|
Přehledně: Jízdní řád pro stavby a opravy tratí. Podívejte se, kam zamíří desítky miliard: https://zdopravy.cz/prehledne-jizdni-rad-pro-stavby-a-opravy-trat i-podivejte-se-kam-zamiri-desitky-miliard-278921/ Řadu dlouho plánovaných akcí jako modernizace trati do Zlína či Frýdku-Místku čeká opět posun. Stavby zahajované letos / celkové náklady v tisících Kč Výstavba EPZ pro odstavování bateriových souprav BEMU v žst. Frýdek Místek 99 753 Akce plánované na zahájení letos, u kterých běží soutěž / celkové náklady v tisících Kč Rekonstrukce úseku tratě Opava východ – Kravaře ve Slezsku 668 157 Modernizace železničního uzlu Ostrava (předstihové objekty) 500 000 Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Bohumín, 2. etapa 127 704 Stavby k zahájení v roce 2027 / náklady v tisících Kč Optimalizace a elektrizace trati Ostrava-Kunčice–Frýdek-Místek 12 280 825 Akce na rok 2027 / náklady v mil. Kč Cyklická obnova trati Suchdol nad Odrou – Studénka 600 Cyklická obnova trati Prosenice – Lipník nad Bečvou 480 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11738 Registrován: 2-2006
|
Příprava VRT pokračuje. Obce chtějí mít z obslužných komunikací cyklostezky: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/vrt-moravska-brana-informacni -centrum-studenka-vykupy-obsluzne-cesty-cyklostezky.A260415_89966 8_ostrava-zpravy_dmk Příprava vysokorychlostní trati (VRT) mezi Přerovem a Ostravou pokračuje. Správa železnic plánuje zahájení stavby v roce 2029 a odhaduje náklady na 150 miliard korun. Obce sdružené ve spolku Dopravní koridor Poodří přicházejí s požadavkem, aby se obslužné komunikace vzniklé během výstavby proměnily na cyklostezky. Z regionu zazněl také požadavek na vznik informačního centra ve Studénce, které má utlumit nejistotu obyvatel ohledně výkupů pozemků. Stavíte u nás? Tak ať z toho alespoň něco máme. Proměnu obslužných komunikací, vzniklých při stavbě vysokorychlostní trati do Ostravy, na cyklostezky požadují starostové obcí, kterými má chystaná železniční trasa vést. „Budou tu různé obslužné části, kudy se bude třeba vozit materiál na stavbu VRT a ty cesty by se měly potom uvést do původního stavu. Což je hloupost, protože by mohly pomoci nejen cykloturistice, ale i lepšímu cyklistickému spojení pro místní obyvatele,“ přiblížila starostka Hladkých Životic Irena Ravčuková průběh jednání spolku Dopravní koridor Poodří, který sdružuje převážně obce na chystané trase vysokorychlostní trati. Nové trasy by podle ní mohly zlepšit spojení směrem na Hranice i přes Studénku k Ostravě. Zároveň ale upozornila, že obce nechtějí, aby na ně po dokončení stavby automaticky přešla další infrastruktura i s náklady na údržbu. „Ono to sice zní krásně, že to dostanete zadarmo, ale není to zadarmo, vy to musíte potom udržovat,“ doplnila Ravčuková. „Rozvoj cyklodopravy je dnes obrovský a tohle se, jak se říká, může synergicky svézt za jedny peníze,“ podpořil požadavek starostů náměstek hejtmana Radek Podstawka. Dalším problémem, který je podle něj potřeba vyřešit, je fakt, že Správa železnic stále nemá vyčleněné peníze na plánované informační centrum ve Studénce. To má vzniknout v nádražní budově a podle představ obcí i kraje má lidem nabídnout podrobnosti o trase, výkupech pozemků i dopadech stavby na okolí. „Je nejvyšší čas, aby se to vybudovalo, protože občané zatím žijou jen z toho, co je v médiích, na sociálních sítích. Lepší by pro ně bylo, kdyby se někde na dostupném místě dozvěděli, jak je to s výkupem, kudy trať povede, jaký na ně bude mít vliv,“ zmínil Podstawka. Studie obslužných cest Zástupci Správy železnic na jednání naznačili, že možnou přeměnu na cyklostezky prověří. Podle náměstka ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Marka Pinkavy by měla vzniknout studie, která porovná navržené obslužné cesty s možnými cyklostezkami a ukáže, zda bude nutné projekt upravit. Pinkava zároveň přiblížil další harmonogram celé stavby. „Rádi bychom začali přestavbou stanice Ostrava-Svinov v roce 2028. Co se týče samotné vysokorychlostní tratě, myslíme si dnes, že bychom mohli její stavbu zahájit v roce 2029,“ uvedl. Stavíte u nás? Tak ať z toho alespoň něco máme. Proměnu obslužných komunikací, vzniklých při stavbě vysokorychlostní trati do Ostravy, na cyklostezky požadují starostové obcí, kterými má chystaná železniční trasa vést. „Budou tu různé obslužné části, kudy se bude třeba vozit materiál na stavbu VRT a ty cesty by se měly potom uvést do původního stavu. Což je hloupost, protože by mohly pomoci nejen cykloturistice, ale i lepšímu cyklistickému spojení pro místní obyvatele,“ přiblížila starostka Hladkých Životic Irena Ravčuková průběh jednání spolku Dopravní koridor Poodří, který sdružuje převážně obce na chystané trase vysokorychlostní trati. Nové trasy by podle ní mohly zlepšit spojení směrem na Hranice i přes Studénku k Ostravě. Zároveň ale upozornila, že obce nechtějí, aby na ně po dokončení stavby automaticky přešla další infrastruktura i s náklady na údržbu. „Ono to sice zní krásně, že to dostanete zadarmo, ale není to zadarmo, vy to musíte potom udržovat,“ doplnila Ravčuková. „Rozvoj cyklodopravy je dnes obrovský a tohle se, jak se říká, může synergicky svézt za jedny peníze,“ podpořil požadavek starostů náměstek hejtmana Radek Podstawka. Dalším problémem, který je podle něj potřeba vyřešit, je fakt, že Správa železnic stále nemá vyčleněné peníze na plánované informační centrum ve Studénce. To má vzniknout v nádražní budově a podle představ obcí i kraje má lidem nabídnout podrobnosti o trase, výkupech pozemků i dopadech stavby na okolí. „Je nejvyšší čas, aby se to vybudovalo, protože občané zatím žijou jen z toho, co je v médiích, na sociálních sítích. Lepší by pro ně bylo, kdyby se někde na dostupném místě dozvěděli, jak je to s výkupem, kudy trať povede, jaký na ně bude mít vliv,“ zmínil Podstawka. Studie obslužných cest Zástupci Správy železnic na jednání naznačili, že možnou přeměnu na cyklostezky prověří. Podle náměstka ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Marka Pinkavy by měla vzniknout studie, která porovná navržené obslužné cesty s možnými cyklostezkami a ukáže, zda bude nutné projekt upravit. Pinkava zároveň přiblížil další harmonogram celé stavby. „Rádi bychom začali přestavbou stanice Ostrava-Svinov v roce 2028. Co se týče samotné vysokorychlostní tratě, myslíme si dnes, že bychom mohli její stavbu zahájit v roce 2029,“ uvedl. Podle něj jsou fyzicky vykoupeny zatím jen jednotky pozemků, ale připraveno už je více než sto smluv. Letos by mělo být na výkupy k dispozici jen asi deset procent potřebné částky. Celkovou cenu pozemků Pinkava odhadl na 1,5 až tři miliardy korun. „Letos bychom rádi měli zapracované technické změny vyplývající z EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), abychom měli zhotovený projekt, a příští rok se mohlo jít do stavebního povolení,“ uvedl Pinkava. Pokud by vše pokračovalo podle nynějších předpokladů, první vlak by po nové trati mohl projet v roce 2035. Celkové stavební náklady úseku mezi Přerovem a Ostravou včetně samotné tratě a úprav navazujících stanic Pinkava odhadl na 100 až 150 miliard korun. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11739 Registrován: 2-2006
|
Karel_II: "Dotaz na znalce, z vizualizace modernizace uzlu Ostrava to vypadá, že všechny tři myší díry budou rekonstruovány do stávající podoby. Čekal jsem u Mariánskohorské 2+2 pruhy plus chodci, u Hlučínské přestavbu tak, aby náklaďáky nejezdily na tramvajový pás... víte někdo, jak to má vypadat? Díky KII." Komplikace v Ostravě: Oprava „myší díry“ omezí dopravu na rok a půl: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostrava-privoz-mys i-dira-doprava-oprava-zeleznicni-most-rekonstrukce-20260415.html „Tramvajová výluka začne před vlastní rekonstrukcí podjezdu v rámci příprav na naši investici. Rekonstrukci železničního mostu nad Hlučínskou ulicí zahájíme ještě na jaře. Detailní plán nyní připravujeme a v krátké době s ním seznámíme veřejnost,“ uvedl na dotaz Deníku Dušan Gavenda ze Správy železnic. Rekonstrukce mostu je součástí projektu „Modernizace železničního uzlu Ostrava“. „Předmětem stavby je rekonstrukce železničního mostu z roku 1932 kvůli jeho stavebně technickému stavu. Dojde k nahrazení stávající nosné konstrukce i spodní stavby, která je na hranici své životnosti. Nachází se v obvodu ŽST Ostrava hl. n. Stávající způsob užívání ani dopravní konfigurace pod objektem se rekonstrukcí nemění. Nová konstrukce bude přizpůsobena pro výhledový stav hlavní stavby Modernizace železničního uzlu Ostrava,“ informuje na svých webových stránkách Správy železnic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18291 Registrován: 12-2009 |
Že by opravdu těšínská dostala sestru? „Tramvaj tak nebude jen exponátem, ale i malým muzeem pod širým nebem. https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/parni-tramvaj-se-vraci-b ohumin-namesti-svobody-bude-stat-verna-replika-2026.html Dobré místo, hojně navštěvované hlavně cyklisty. Akorát na vlak daleko. |
|
ElektrickaJednotka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 4-2019
|
Škoda jen, že to bude replika. Přitom na Slovensku se zachoval skutečný vůz bohumínské dráhy, MEDB č.2, i když ten zrovna není parní...
Řev motorů MT 4433-4, s ječením ventilátorů odporníku a bušením kontroléru dole. To je Pantograf.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18293 Registrován: 12-2009 |
Teď chybí jen Karviná. Když mají to náměstí hezky opravené, něco takového (z depozitu v Brně) by se tam vyjímalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11742 Registrován: 2-2006
|
Ve vybraných železničních stanicích Moravskoslezského kraje uvádíme do provozu 35 prodejních automatů jízdného, které nabízejí moderní způsob nákupu jízdenek integrovaného dopravního systému ODIS a celostátních železničních jízdenek OneTicket. 🎫🚉 Kromě jednotlivých jízdenek pro cestování vlakem je zde možné zakoupit také 24hodinové a dlouhodobé časové jízdenky ODIS pro cestování všemi prostředky veřejné dopravy. Aktuálně mohou automaty využít cestující ve stanicích Bílovec, Bohumín, Bystřice, Čeladná, Český Těšín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Háj ve Slezsku, Hlučín, Karviná hlavní nádraží, Návsí, Nový Jičín město, Odry, Opava východ, Ostrava střed, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Stodolní, Ostrava-Svinov, Ostravice, Příbor, Studénka, Suchdol nad Odrou, Štítina, Třinec, Třinec centrum, Vítkov a Vratimov. V následujících týdnech pak budou spuštěny zbývající automaty ve stanicích Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Havířov, Krnov, Krnov-Cvilín, Mosty u Jablunkova a Ostrava hlavní nádraží. Na pořízení automatů byla poskytnuta dotace z programu IROP (Integrovaný regionální operační program) a nákup finančně podpořil i Moravskoslezský kraj. Zdroj: Facebook ODIS |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11744 Registrován: 2-2006
|
Náklady 600 miliard, první stavba v roce 2029. Do vlády míří nový jízdní řád na rychlovlaky: https://zdopravy.cz/naklady-600-miliard-prvni-stavba-v-roce-2029- do-vlady-miri-novy-jizdni-rad-na-rychlovlaky-279017/ Po měsících debat o budoucí podobě sítě vysokorychlostních železnic v Česku míří do vlády nový harmonogram přípravy jejich staveb. Loni jmenovaná vláda má už v programovém prohlášení větší zdrženlivost. I přes řadu obav ale nedojde k zastavení příprav. První úsek vysokorychlostní trati se má podle nového dokumentu začít stavět v roce 2029. Bude to VRT Moravská brána, tedy úsek z Přerova do Ostravy. Ten je dlouhodobě v přípravách nejdál. Podle ministerstva je cílem dokončit do roku 2040 základní síť vysokorychlostních tratí (Drážďany) – státní hranice – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Rakvice/Přerov – Ostrava s výjimkou úseku Ústí nad Labem – Lovosice/Litoměřice (Středohorský tunel). Celkové náklady na tyto stavby odhaduje ministerstvo na 600 miliard korun. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 12-2017 |
Docela škoda. KII. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11749 Registrován: 2-2006
|
Karel_II: Jistě, když už se na to hrábne, má se to udělat tak, aby nákladní automobily nemusely jezdit po tramvajovém pásu. Tak můžeme zase očekávat, kdo první trefí mostovku nového mostu. |
|
Madusan
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 745 Registrován: 2-2007
|
Na státních zakázkách jsem si z Ezaku stáhl (jde to bez hesla)komplet dokumentaci k přestavbě ostravského uzlu část hlavní nádraží směr Bohumín.Je to velmí rozsáhlá dokumentace, ale kdo stím pracuje a ví kde co hledat, tak kdyby někdo chtěl zabít čas usnadním .Část týkající se mostu Hlučínská hledejte SO 15.20.08 Nový stav jeden je půdorys a pod tím hned soubor řezu.A z pohledu od Hlučinské směrem na Ostravu je chodník šíka/výška v mm 2750/2500,jízdní dráha 3500/3300,společný pás tramvaje auta nad 3300 rozměr 7000/3800 (průjezná výška pro auta),jizdní pás od Ostravy na Hlučínskou 3500/3300 a samomstatná cyklostezka 2750/2500.Takže v podstatě se toho moc nezmění.Nahoře pak kolej č 1 a 2 V 120 krajní pak V50.Součástí zábradlí budou lapače odlétajícího štěrku.Tím letmý pohled končí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11754 Registrován: 2-2006
|
Příprava na první VRT v Česku. Správa železnic chce začít s většími výkupy pozemků: https://zdopravy.cz/priprava-na-prvni-vrt-v-cesku-sprava-zeleznic -chce-zacit-s-vetsimi-vykupy-pozemku-279292/ Správa železnic (SŽ) je připravena začít ve větší míře vykupovat pozemky pro vysokorychlostní trať (VRT) Moravská brána, která povede mezi Ostravou-Svinovem a Prosenicemi u Přerova. Letos na to má připraveno několik stovek milionů korun, řekl novinářům v Jistebníku na Novojičínsku náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Marek Pinkava. Předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic na Ostravsku Jaroslav Varga (Občané Klimkovic) řekl, že spolek usiluje mimo jiné o to, aby se obslužné komunikace vybudované pro stavbu VRT následně využily jako cyklostezky. Chce také, aby vzniklo kontaktní infocentrum pro stavbu VRT. VRT Moravská brána bude součástí páteřního tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Stavební práce by tam měly začít v roce 2028. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby a také uvolnění přetížených tratí pro nákladní a regionální dopravu. „My bychom rádi začali přestavbou stanice Ostrava-Svinov. To se opravdu v roce 2028 zahájit dá. Máme stavební povolení, v podstatě máme vykoupené pozemky, takže je jenom otázka alokace finančních prostředků, aby ta stavba mohla začít,“ řekl Pinkava. Samotná VRT by se pode něj mohla začít stavět v roce 2029 a první vlaky by po ní mohly projet v roce 2035. „Celá stavba se skládá ze samotné vysokorychlostní trati, skládá se z přestavby tří stanic, do kterých je trať zaústěná, to znamená Ostrava-Svinov, Hranice na Moravě a Brodek u Přerova, a celkové stavební náklady se budou dneska pohybovat něco mezi 100 a 150 miliardami korun,“ řekl Pinkava. Uvedl, že SŽ má zatím vykoupeno několik pozemků, ale dalších více než 100 smluv má připravených. „Čekali jsme vlastně jenom na ukončení rozpočtového provizoria, abychom věděli, jaké budeme mít na letošek alokované finanční prostředky. Teď si myslím, že budeme moct výkupy zahájit ve větší míře,“ řekl Pinkava. V souhrnu by podle něj vykupované pozemky měly stát mezi 1,5 a třemi miliardami korun a pro letošek má z toho SŽ peníze asi na deset procent. Starostka Hladkých Životic a místopředsedkyně spolku Irena Ravčuková (Za naši obec krásnější) řekla, že se obci podařilo prosadit změnu trasy VRT. Původně se měla odklonit od dálnice, což by znamenalo velké demolice domků a část obyvatel by žila v jakémsi kotli mezi VRT a dálnicí. „Docílili jsme toho, že VRT po celém území Hladkých Životic bude přitisknutá co nejvíce k dálnici,“ řekla Ravčuková. Bourat se podle ní bude muset jen čtyři nebo pět domů. Spolek Dopravní koridor Poodří sdružuje devět obcí. Dlouhodobě se snaží, aby se VRT připravovala v úzké koordinaci s obcemi a aby se řešily i dopady stavby na každodenní život v regionu. „Teď řešíme třeba cyklotrasy. Budou různé obslužné části, kde se bude vozit materiál na stavbu VRT, a ty cesty potom by se měly uvést do původního stavu. To je hloupost. Jestli by mohly napomoct cykloturistice, bylo by to výborné,“ řekla starostka. Varga řekl, že spolek si vzal za úkol připravit studii, jež zreviduje, které cesty by se mohly využít a co by se naopak muselo dostavět. Při výstavbě VRT chce vše zohlednit tak, aby peníze na vše byly včas. „Byla by největší hloupost obslužnou komunikaci, která stála spoustu peněz, zbourat a potom následně přemýšlet nad cyklostezkou. To znamená – využít toho potenciálu a nevynaložit zbytečné finanční prostředky na demolici cesty, ale umožnit lidem, aby tam jezdili bezpečně,“ řekl Varga. Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek řekl, že studie se má zaměřit na slabá místa. „Může se podařit vytvořit bezpečný koridor 100 kilometrů od Hranic až po Bohumín, ale samozřejmě bude potřeba budovat třeba jenom 40 kilometrů. Možná to taky znáte z praxe, že někde vybudujete jenom 200 metrů a díky těm 200 metrům najednou máte patnáctikilometrový koridor,“ řekl Martínek. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze