Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice « předcházející | další »

Staré fotografie a pohlednice

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 23. 2. 2018 Rob 60 23. 2. 2018 09:46
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 17. 8. 2018 BOHOUŠ_Z_MICHLE 60 17. 8. 2018 21:01
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 20. 11. 2018 Haldir 60 20. 11. 2018 13:42
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 11. 12. 2018 Quadrophonia 60 11. 12. 2018 22:52
   autor příspěvek
Úterý, 11. prosince 2018 - 22:57:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 847
Registrován: 10-2012
Regent: a jinak že děkuji [ok]je to fakt Písek.
Středa, 12. prosince 2018 - 13:18:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 9-2010
Věděl by prosím někdo, co a kdy bylo důvodem ke slávě na nádraží v Zákupech? Lokomotiva č. 14. ATE. Děkuji, ZdŠ
McBain
Středa, 12. prosince 2018 - 14:48:14  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26033
Registrován: 5-2002
Johny11:
"Čistě technická poznámka - to přeci dělá každý autor. Vybírá a interpretuje. Žádná absolutní pravda neexistuje a povinnost autora psát, co on sám nechce, také ne."

Pak si ale nemůže nechat říkat historik.
Středa, 12. prosince 2018 - 15:51:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2408
Registrován: 9-2009
Quadrophonia:
"Bauunternehmung Hermann Möller Wilhelmshaven". Firma patrně na Mostecku vykonávala těžbu skrývky. Společnosti, které se zabývaly těžbou uhlí, si často najímaly jiné firmy, které odtěžily skrývku.
Mohu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Vámos
Středa, 12. prosince 2018 - 16:19:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5865
Registrován: 6-2002
Zdeněk_Šindlauer (128):
Zdá se, že většina pánů vlevo drží lopaty (ta ženská asi taky, i když ji drží spíš jako kosu[happy]). Proto bych si tipnul nějaké zahájení stavebních prací.
Určitě by pomohla datace, ale jako první mě napadlo zahájení přestavby lokálky Böhmisch Leipa - Niemes na trať Teplitz - Reichenberg. I když teda zase Zákupy jsou uprostřed, tak se tam zase asi moc nestavělo. Ale je to jen takový první nápad [happy]
Středa, 12. prosince 2018 - 16:49:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 894
Registrován: 7-2017
Kuřil_p:
"Quadrophonia:
"Bauunternehmung Hermann Möller Wilhelmshaven". Firma patrně na Mostecku vykonávala těžbu skrývky. Společnosti, které se zabývaly těžbou uhlí, si často najímaly jiné firmy, které odtěžily skrývku.
Mohu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)"

No ale ten příslušník v uniformě vypadá na prvorepublikového nebo protektorátního četníka... Je známo, kdy ta fa z Wilhelmshavenu v revíru působila? Bylo to i za 1. republiky? Jestli to bylo za války, tak kde se vzal v Sudetech protektorátní četník? Nebo taky ta fa mohla dělat něco i mimo revír, ať už za republiky nebo za protentokrátu...

Samozřejmě se stran té uniformy mohu taky mýlit.
Středa, 12. prosince 2018 - 16:59:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 895
Registrován: 7-2017
McBain:
"Johny11:
"Čistě technická poznámka - to přeci dělá každý autor. Vybírá a interpretuje. Žádná absolutní pravda neexistuje a povinnost autora psát, co on sám nechce, také ne."
Pak si ale nemůže nechat říkat historik."

Proč ne? Historik nesmí dějiny jakkoli komentovat a vykládat? Kromě toho záleží i na žánru. I historici klidně mohou psát na historická témata třeba eseje...

Mně stačí, když historik vědomě nelže a nemanipuluje. Když se mu prokazatelně podaří omyl, což se může stát komukoli, tak po něm chci, aby ho uznal. Neměl by se nechat donutit (ani uplatit) k manipulativním výkladům dějin vyhovujícím vládnoucím strukturám. A jinak ať si spánembohem v rámci lege artis svého oboru píše co chce.
Středa, 12. prosince 2018 - 17:44:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3279
Registrován: 5-2002
Pak si ale nemůže nechat říkat historik.

Někdy je lepší mlčet, že?
Takže Pekař, Černý a Nejedlý (abych nemusel řešit žijící profesionální hostoriky) postupovali stejnou metodologií, stejně interpretovali prameny a dospívali ke stejným závěrům... [biggrin]
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Středa, 12. prosince 2018 - 18:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2409
Registrován: 9-2009
dědek_hank: Ty důlní společnosti běžně spolupracovaly s německými firmami i za první republiky. I majitelé nebo akcionáři těchto společností na našem území byly často zahraniční banky, zahraniční firmy atd.


Ještě jsem neměl čas se tou stavební firmou a lokomotivou zabývat. Jedna lokomotiva výrobce O&K (r. 600 mm) od této stavební firmy tu na šachtách Mostecka po druhé světové válce zůstala.
McBain
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 08:18:55  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26035
Registrován: 5-2002
Historik nesmí dějiny jakkoli komentovat a vykládat?

Takže Pekař, Černý a Nejedlý (abych nemusel řešit žijící profesionální hostoriky) postupovali stejnou metodologií, stejně interpretovali prameny a dospívali ke stejným závěrům.


Historik samozřejmě může - a snad i musí - komentovat a interpretovat závěry, ke kterým došel. Ale:

- mělo by být jednoznačně zřejmé, co jsou historická fakta, co spekulace a co jeho vlastní závěry
- měl by jednoznačně být schopen dokázat, s jakými prameny pracoval a jak následně k těm komentářům a výkladům dospěl. A též by se neměl bát přiznat, že některé věci a souvislosti prostě neví/nezjistil. Tomu se v historickém bádání vyhnout nedá
- neměl by se bát polemiky nad svým dílem a recenzí, klidně velmi ostrých a nelítostných. Protože jedině tak se dá k něčemu dospět

[kladivo]
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 09:17:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 897
Registrován: 7-2017
McBain:
"
Historik samozřejmě může - a snad i musí - komentovat a interpretovat závěry, ke kterým došel. Ale:

- mělo by být jednoznačně zřejmé, co jsou historická fakta, co spekulace a co jeho vlastní závěry
- měl by jednoznačně být schopen dokázat, s jakými prameny pracoval a jak následně k těm komentářům a výkladům dospěl. A též by se neměl bát přiznat, že některé věci a souvislosti prostě neví/nezjistil. Tomu se v historickém bádání vyhnout nedá
- neměl by se bát polemiky nad svým dílem a recenzí, klidně velmi ostrých a nelítostných. Protože jedině tak se dá k něčemu dospět"

Tak teď ještě zbývá dodat jednu maličkost: Co z toho dotyčný nedodržuje a čím se to dá doložit...
Jan_perner
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 15:50:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240
Registrován: 10-2002
dědek hank (897):

Hlavní problém je v tom, že dotyčný nechce psát, protože se bojí té "polemiky nad svým dílem a recenzí, klidně velmi ostrých a nelítostných."

A pokud vím, tak se urazil především po reakcích na tento jeho článek.
Nicméně ten článek byl později upraven, takže ty věty ve vyznění, jak před rokem 1989 vzkvétala železnice a byla modernizována a na světovou úroveň nedosáhla jen proto, že tomu události v roce 1989 zabránily - a naopak co se děje teď je buď devastace železniční infrastruktury nebo naopak naprosto nesmyslné vyhazování prostředků, které k ničemu užitečnému není, tam už (v původním znění) nejsou. Takže důvod té ostré a nelítostné polemiky v současném textu už není tak zřetelný. Stejně tak byly opraveny faktické chyby.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 16:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3281
Registrován: 5-2002
Jan_perner: Tak každý historik do svého díla vnáší svůj světový názor, že? Husité jako revolucionáři a předchůdci Lutera nebo jako loupežníci?

Ale abych neodbočoval od železnice a držel se "vašeho" díla.
Historiograf: V roce 1845 byla zprovozněna železnice z Olomouce do Prahy.
Historik 1: Už v roce 1845 dospěla železná dráha do Prahy.
Historik 2: Do Prahy byla železnice vybudována až v roce 1845.

Fakt tvrzený Historiografem je objektivní (v rámci naší civilizační dohody o počítání času). Tvrzení historiků odrážejí jejich postoj k tomu, jak rychle byla železnice na našem území budována (ve srovnání s něčím - zřejmě jinými zeměmi).

McBain zaměňuje historiografii za historii. Na faktech (tedy objektivních skutečnotech typu "bylo postaveno to a to, jezdily ty a ty vlaky, mašiny,...") se historiografové obvykle shodnou, je-li dost důvěryhodných pramenů.
S tou interpretací, tedy historií, je to složitější. Lze opravdu dojít k nějaké všeobecně přijatelné shodě v interpretaci jakéhokoliv historického jevu? Shodnou se např. všichni Evropané, že porážka Hitlera byla pro Evropu a celý svět kladem? Spousta Němců s tím souhlasit nebude...
A tak dále.

Tím neříkám, že je nutné s "dotyčným" ve všem souhlasit. Ale polemika zde měla velmi osobní a útočný ráz. Nikoliv věcné argumenty, ale obviňování. Takže se jeho reakci ani nedivím.
Bohužel, současný "mainstreamový" diskurs nerespektuje zásadu, "nesouhlasím s vámi, ale udělám vše proto, abyste mohl své názory prezentovat a obhajovat", ale snaží se každého, kdo nepřikyvuje a nehlásá jeho názory, ukřičet a zadupat do země. A projevuje se to i tady :-(.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 18:55:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 898
Registrován: 7-2017
"Tak každý historik do svého díla vnáší svůj světový názor, že? Husité jako revolucionáři a předchůdci Lutera nebo jako loupežníci?"

Tak například soudruh profesor Zdeněk Nejedlý (pokud je mi známo, tak zatím nikdo z těch, kdo na to mají gebíry, nevyslovil pochybnost o tom, že historikem skutečně byl...) v tomto ohledu měl zcela jasno a jeho vědecká činnost, politické aktivity a světový názor byly v dokonalém souladu. [rofl]


Ale zpět k meritu věci. Ještě zbývá ta podstatná otázka, zda je dotyčný historik (nebo historiograf, to je z tohoto hlediska jedno) a jestli je tedy nutno/možno uplatňovat na něho stejná měřítka jako na historika/historiografa. Na internetu (aspoň tam, kam vidím) vystupuje pod nickem, takže těžko říct.
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 22:58:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 603
Registrován: 10-2007
To mi připomíná nedávný příspěvek "k problematice badatelské práce na dějinách dopravy" - odkaz
Pátek, 14. prosince 2018 - 09:04:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3647
Registrován: 9-2005
Joe: Pročetl jsem diskuzi pod odkazem a musím říct, že zrovna Stanislav Hendrych jako „renomovaný historik” má sám máslo na hlavě hlavně kvůli tomu, že ve svých dílech odkazuje na neexistující, nebo spíše nedohledatelné odkazy. Relevantnost některých údajů je pak taková dosti rozporuplná. Pak už je těžké, vzhledem k myšlence této diskuze, oddělit fakta od domněnek, když ho od té doby opsalo dalších x autorů [wink] Ale jsem pouhý koníčkář...

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
Pátek, 14. prosince 2018 - 13:53:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2691
Registrován: 7-2005
ad kuřil - a nemohla firma Möller stavět sudetskou dálnici ?
Mašinka O&K 12986/1938 - 600 mm, Bt, 50 koní - se po roce 1946 objevila u SHD a pod č.953 byla v roce 1949 vedena na dole Gorkij
Problém je, že firma Möller měla z výroby těch orenštajnek "nových tvarů" z 30.let asi 8 kusů.
Pátek, 14. prosince 2018 - 14:03:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2692
Registrován: 7-2005
ad Pepa_l - ano, texty pana Hendrycha se opisují a nikdo si neuvědomuje, že části jsou jeho dedukce. Náhodou jsem viděl jeho dopisu do archivu ČKD z počátku 70.let, kdy se dotazoval na věci kolem několika úzkých mašinek. U dopisu byl i "šmírák" odpovědi, který říkal jasné věci, ale v jeho textu, který o pár let později vyšel v Železničáři, to bylo tak překroucené.....
Vámos
Pátek, 14. prosince 2018 - 15:03:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5866
Registrován: 6-2002
Zdepa (2691):

a nemohla firma Möller stavět sudetskou dálnici ?

Možná mohla, ale u toho by nebyl četník v československé (nebo protektorátní) uniformě.
Pátek, 14. prosince 2018 - 16:17:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 899
Registrován: 7-2017
Zdepa:
"...a nemohla firma Möller stavět sudetskou dálnici ? "

A proč zrovna sudetskou? Vždyť v protektorátě se tzv. Hitlerova dálnice začala stavět taky.
Vámos
Pátek, 14. prosince 2018 - 16:41:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5867
Registrován: 6-2002
A proč zrovna sudetskou? Vždyť v protektorátě se tzv. Hitlerova dálnice začala stavět taky.

Protože Zdepa píše, že se po roce 1946 objevila u SHD. A severní Čechy nebyly v Protektorátě[happy]
Pátek, 14. prosince 2018 - 18:16:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 900
Registrován: 7-2017
Vámos:
"
Protože Zdepa píše, že se po roce 1946 objevila u SHD."

To ale nemusí vypovídat nic o její práci za války.
Sobota, 15. prosince 2018 - 01:50:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2412
Registrován: 9-2009
Zdepa:
Na odtěžování skrývky nebo zakládání skrývky to nevypadá dle stroje úplně vpravo. Vlevo je asi běžné lopatové rypadlo, ale stroj úplně vlevo vypadá na "drapák", který se používal např. při regulacích řek. Na odtěžování skrývky se používaly a dodnes používají především lopatová rypadla. Také na zakládání skrývky se u menších lomů používaly a používají lopatová rypadla. U větších lomů se používají potom i velkostroje, ale ty se nedají použít u vrchní části nadloží, kde jsou často zbytky kmenů stromů, kameny a jiný materiál, který by poškodil velmi drahé pasy velkostrojů. "Drapák" se zde nepoužívá, resp. je to netypické u téhle činnosti.

Takže nějaké rozšiřování koryta řeky nebo nové koryto řeky?


Mohu se mýlit.


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Sobota, 15. prosince 2018 - 07:35:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 903
Registrován: 7-2017
Kuřil_p:
"
Takže nějaké rozšiřování koryta řeky nebo nové koryto řeky?"

Např. regulace koryta středního toku Moravy v okolí Uherského Hradiště se prováděla až za války.
Sobota, 15. prosince 2018 - 09:00:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2693
Registrován: 7-2005
drobné postřehy, byť to lokomotivu neidentifikuje - pokud by se uvedená parní lokomotiva objevila na území ČSR do podzimu 1938, musela by být její tlaková nádoba (kotel), podle tehdejšího kotelního zákona, dozorována některou organizací působící u našem území. Na základě původní německé dokumentace by byl vystaven český/slovenský certifikát a přiděleno evidenční číslo tlakové nádoby. O tom neexistuje záznam.
Samozřejmě, že v Sudetech po podzimu 1938 se převzaly říšské/německé zákony a vzniklý TÜV Teplitz řešil už jen dozor tlakových nádob, podle tam platných zákonů. Jelikož se ale dochovalo dost "papíru" po činnosti této organizace, tak si myslím,že bych na nějakou takovou mašinku narazil.
V Protektorátu se kotelní zákon, podle říšského vzoru, změnil v roce 1942. Vznikl tu jednotný Technický dozorčí spolek a ten převzal dozor nad vším, kromě armády a železnice (zde v rozsahu drážního zákona z rou 1937). Z tohoto období existují, speciálně pro Moravu, rozsáhle přečíslovací seznamy, díky kterým se třeba ví, co za parní mašinky měly firmy Milke / Rose / Funke / ... na moravské stavbě dálnice Wien-Breslau.
Ale zpět do Sudet. Pro firmu SUBAG, která "znárodnila" velkou část (né všechny !!) dolových provozu někdejšího "českého severozápadu", pracovalo koncem války dost říšských firem. Ale díky řešení nájmu za stroje užívaných na těchto pracech se dodnes dochovaly soupisy těchto firem ze zimy 1944/45 a jara 1945. Tam se firma Möller nevyskytuje.
Vlastně jediná známá mašinka po firmě Möller je právě ta výše uvedená orenštajnka, která měla u SHD č.953. To je ale hodně vysoké číslo. Parní lokomotivy rozchodu 600 mm, které byly převzaty SHD ihned po znárodnění začínaly od čísla 900 a dají se velmi dobře dohledat. Lokomotivy s vyššími čísly jsou často nejasného původu, protože pocházely z různých staveb v obvodu Sudet (letiště Postoloprty, výroba benzinu Záluži ("staliňáky"),...) nebo od strojírenských firem získaných dodatečně jako strojírenské zázemí SHD. Například lokomotivy 950 a 951 po firmě Behrens byla na opravě v Ledvických strojírnách.
Je dost pravděpodobné, že firma Möller něco v Sudetech stavěla a po květnu 1945 tam vybavení nechala. Bylo konfiskováno, stavba byla konzervována či se na ní pokračovalo, ale o stroje projevilo zájem SHD a tak jí byly přiděleny.
Fond národní obnovy, který řešil konfiskované stroje především na území někdejšího Protektorátu, měl dost svých starostí a přejímal vybavení, které tu zabavila Rudá armáda a pak o to neměla zájem. "A malý český človíček toho využil, aby si přihřál polívčičiku." Takže na jedné straně se šmelilo se stroji v hodnotách xx milionů, ale úřad popotahoval sedláka z Horní Dolní, že z vyhořeleho vraku nějakého "hakla" sebral 10 vojenských celt a protože nechtěl jednu dát sousedovi, tak ho dotyčný prásknul.
Sobota, 15. prosince 2018 - 14:39:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 848
Registrován: 10-2012
Zdendo, jestli to trochu pomůže, tak ta mašinka má ještě nahoře na boudě (asi plastické)
číslo 2A, nebo 20, nebo 9A. Je to fakt špatně čitelné. A pod tím je ještě dvouřádková cedulka.
Neděle, 16. prosince 2018 - 08:34:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2696
Registrován: 7-2005
škoda, ale nepomůže. přesto děkuji.
díky postřehům kolegů Kuřila si myslím, že to fakt bude nějaká stavba, která ještě probíhala po květnu 1945 na území někdejších Sudet a po mašince v další době šáhlo SHD.
Takhle se dostavovaly sklady Wifo / Benzina v Roudnici, kde bylo dost stavebních strojů 600 i 900 mm. Rozchod 600 mm se rozpustil velmi brzy, ale jako strategické si mašiny 900 mm nechala Benzina do roku 1951 a až pak je dala k dispozici stavebnímu průmyslu
Neděle, 16. prosince 2018 - 08:40:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2697
Registrován: 7-2005

opravdu to vypadá na ty Vršovice, ale až poté co byla postavena 2.kolej na Benešov a když se začalo řešit seřadiště. Vpravo v horní části vykukuje střecha strojírny Fanta a Jireš, která měla i vlastní vlečku


tady by šlo najít i místo, kde byl vagon vyfocen


i tohle by mohly být Vršovice, když se fotograf otočil nebo posunul blíž ke skladištím
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.