Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci...

Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci...

	diskuse	posl. autor	příspěvků	stran	posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků
	Předchozí roky: 2018 \| 2017 \| 2016 \| 2015 \| 2014 \| 2013 \| 2012 \| 2011 \| 2010 \| 2009 \| 2008 \| 2007 \| 2006
	Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 27. 9. 2019	Storm_ice	60	1	27. 9. 2019 12:51

autor	příspěvek
Phd	Pátek, 27. září 2019 - 16:32:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 2-2007	Storm_ice: Asi jsme se nepochopili. Neříkám, že je značení E nelogické. Říkám, že je nelogické směšovat typ a vlastnosti výhybky. Takže buď budu dělit výhybku na to, jestli je rozjezdová nebo sjezdová, nebo je budu dělit podle pohonu. Nebo podle ovládání. Snažím se o to, aby moje značení bylo konzistentní, univerzální a snadno pochopitelné (podle legendy). Po čase jsem došel k tomu, že je lepší vyznačit, jestli je výhybka sjezdová nebo rozjezdová. K typu výhybky nebo kříže píšu i úhel.
9_tr	Neděle, 29. září 2019 - 07:37:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5940 Registrován: 6-2005	Ono to máš historicky. Elektrická byla vždy rozjezdová. Sjezdová mechanická. Ale tím označením elektrická se jedním slovem vystíhlo vše. Pak stačilo jen dodat jaký má úhel, kde je izolace a jak je větvená. Ona i rozjezdová mohla být mechanická, takhle se to popsalo jednoduše. Proto i starší zaměstnanci mnohdy užívají označení elektrická. Samozřejmě, jaká jiná by byla. Jiné ovládání bylo tak na 5 místech v ČSSR, ale tehdy to tak bylo. Prakticky až později vzniká potřeba definovat jaká je. Jestli ovládaná proudem, rádiovým signálem, WiFi... Dřív byl buď proud, nebo napětí a napěťové cívky se na Kremnicách snad ani neužívaly. Je škoda, že nemám první plán na linku C, 2 roky tam byla jednostopá trať. A vidět i plán z vozovny, Hroboňova, kde výhybky měly ovládání "splachovadlem". Prostě na sloupu byla šňůrka. Důvod byl prostý, velké množství výhybek a nalepené na sobě. Jaké značení bylo tam užito. Viz foto, je vidět vše. vč. náhrady rozjezdové sjezdovou, ale je použita jako rozjezdová, nestavitelná. Hroboňova Hroboňova 2 Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 29. září 2019 - 14:04:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 2-2007	9_tr: Jakkoliv mám k historii respekt, nemůžu se ohlížet na něco jen proto, že je něco zažité. Třeba na takový argument "děláme to už 30 let a pořád to funguje" jsem už vyloženě alergický a leckde to podle toho taky tak vypadá. S tímhle přístupem bychom se ve vývoji moc neposunuli. Je třeba sledovat tok dějin. Jelikož už nemám tendenci si pamatovat zbytečnosti a nelogičnosti, raději pátrám po tom, jak si všechno logicky odvodit.
9_tr	Úterý, 01. října 2019 - 16:26:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5941 Registrován: 6-2005	Celá diskuse se točila, kdy tvrdíš, že to nedává smysl. Já vysvětloval, že dává, protože to je historicky zažité a proč. Nevyvracím, že Tvoje značení nemá smysl. Makrelu neumeješ.
Phd	Úterý, 01. října 2019 - 17:02:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 2-2007	9_tr: A já právě nesouhlasím s tezí, že něco dává smysl jen proto, že je to zažité.
Berryml	Středa, 23. října 2019 - 23:03:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 6-2005	V ML jezdíme i po tomhle...
Storm_ice	Pátek, 25. října 2019 - 00:47:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 9-2005	Berryml: " V ML jezdíme i po tomhle..." A co to je? Svorka s vyježděným drátem? Mimochodem, mám dotaz na znalce TT sítí v ČR, kde všude jsou 10° křížení? Vím o dvou v Pardubicích a 1x v ČB.
9_tr	Pátek, 25. října 2019 - 09:33:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5956 Registrován: 6-2005	Jo a docela stará. Ještě na šroubovák. Berry: Buď v klidu. 1. Určitě se najde v ML něco "lepšího" 2. Nadju a vyfotím jednu spojku od nás... Jsou města, kde toho bude více... ML, Jihlava, Ukrajina Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 27. října 2019 - 13:26:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 2-2007	Pro všechny se pokusím vysvětlit, jak funguje rozklad sil v převěsech Y. Popíšu na následujícím obrázku. Dejme tomu, že v laně z bodu X1 k troleji (potažmo z bodu X2 k troleji) působí síla 5 kN (5000 N = 500 kg). Z bodu X1, který tvoří střed převěsu Y, vedou ke stožárům 1 a 2 (tedy úchyty 1b a 2a) další lana, v nichž musíme vypočítat reakce sil. To se dělá rozkladem sil do nepravoúhlých souřadnic. Podrobnější návod najdete v každé učebnici mechaniky pro střední školy, spousta je toho i na internetu. Jak si jistě všimnete, čárkovaná čára je rovnoběžná s lanem, jehož sílu chceme vypočítat. Z tohoto rozkladu vyplývá, že v laně 1b působí síla 4,6 kN (460 kg), tatáž síla je i v laně 2a. V případě bodu X2 a lan 2c a 3a je situace rozkladu obdobná. V každém laně působí síla 13,5 kN (1350 kg). Z uvedeného vyplývá, že čím je úhel mezi lanem a převěsem držícím trolejové vedení menší, tím je tah vyšší. Čím vyšší je tah v těchto lanech, tím bude muset mít stožár vyšší vrcholový tah. A je taky logicky dražší. Čím vyšší má stožár vrcholový tah, tím větší základ bude mít. Sílu kromě uvedeného zvyšuje tak vzájemná výška bodu X a výška uchycení na stožár. Čím je tento rozdíl výšek menší, tím je síla vyšší.
Storm_ice	Úterý, 29. října 2019 - 18:16:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 9-2005	9_tr: "Jo a docela stará. Ještě na šroubovák." Vypadá to na obloukovou, akorát přemýšlím, jestli je to vyježděné obloukem, nebo takhle u kraje kvůli zalomení prověšené troleje?
9_tr	Středa, 30. října 2019 - 04:36:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5962 Registrován: 6-2005	Spíš zalomení, nejčastěji je to vidět na spojkách, nám se takhle vyjezdila roviná Makrelu neumeješ.
9_tr	Úterý, 03. prosince 2019 - 18:10:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5999 Registrován: 6-2005	Jsem si vzal příklad z Phd a jak nám v jiné diskusi říkal, ať si zkusíme ohnout metr troleje, tak jsem to zkoušel. No, jde to blbě... Ale ve svěráku a s kladivem... Přikládám foto, na čem lze jezdit. je to bývalý průřez 80 mm², v nejtenčím místě 5 mm (nominál je 10,6) Bylo to ve spojce a kousek za svorkou. Je krásné vidět, že trolej se pak lámala dolů a na tomto zlomu se postupně ukousávala. Muselo to být nedávné, neb spojka byla nová (na druhém vodiči je nějaká přehistorická a bez problémů). A díky blbému vedení botky je spojka zralá na šrot, protože byla z boku sjetá, což ukazuje další obrázek- deformace vodiče vlivem špatného průjezdu botky, těsně za svorkou. Závada byla objevena při opravě jiné části. On by celý úsek chtěl výměnu vodiče (A to se v 81. vypracoval projekt na rekonstrukci tratě se záměnou sloupů z 48.). Projekt ještě kreslil, bohužel již zesnulý, ing Paleček. Měl i razítka stavebního povolení a jak vidno, nic se neudělalo. Sloupy původní a vodič taky. A dále ta rychloprůjezdná výhybka K-M ze 64. se stavitelným křížem + nějaký rozpis materiálu. Omluvte kvalitu, která není na Vašem přijímači. P.S. a pěkně blbě se instaluje spojka, když se ty 2 dráty vůči sobě protáčí. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) Makrelu neumeješ.
Syrda	Čtvrtek, 26. prosince 2019 - 16:45:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 10-2002	vánoční čas jsem využil k dokončení plánku trolejbusové sítě v Hradci Králové
9_tr	Pondělí, 09. března 2020 - 20:26:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6073 Registrován: 6-2005	Dostal jsem se k návodu pro projektování trolejbusových tratí a je tam vysvětlen význam EV a SV. EV je elektrická výhybka, jelikož se přestavuje elektricky. Může být i RV- ruční SV není sjížděcí, ale samostavitelná. Ono totiž nikde není řečeno, že ta samostavitelná nemůže být i rozjížděcí. Využití našla na jednostopé trati, nebo třeba takový triangl pro obracení (ano, trolejbusy se dokázaly otáčet couváním přes výhybky). A pak zbývá mechanická, která je odlitek. Tím, do jakého směru se výhybka umístí se vlastně i rovnou říká, jestli je sjížděcí, nebo rozjížděcí. Třeba taková Kremnice, když vyšla z formy jako odlitek, tak nikdo ještě nevěděl, k čemu bude sloužit. Až následné vrtání a frézování určilo její další využití. Proto se také rozbočení výhybek na levou a pravou určuje vždy proti hrotu, tj. i u sjezdové. Nikoliv dle směru jízdy. A polarita u Neuchatelu: tam si myslím, že je to dáno bezpečností pracovníků PTZ při opravě armatur, aby se zbytečně nedostávali do kolizních míst s opačou polatitou. Mnohdy je vzdálenost mezi polaritami o málo větší, než je rozpětí rozpětí prstů při rozevřené ruce. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Čtvrtek, 23. dubna 2020 - 07:14:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 9-2005	9_tr Ta trolej je vyjetá pěkně, u nás se podobně taky začíná vyjíždět jeden kus, je tam ťuklá napájecí svorka, kde se to dost vyjíždí a jak to tam nejspíše poskočí tak se kus zatím vyjíždí drát. Akorát se na to musí koukat z boku, ze strany to vidět nejde a to vyjíždění drátu, jde vidět ještě jen z jedné strany. U nákresu výhybky koukám, že dávají bandáž i na opačnou stranu, to jsem snad nikde neviděl, normálně se střihne trolej a dá se tam smyčkový izolátor. Ale párkrát byla ta bandáž na troleji, když bylo blízko těleso výhybky, aby zůstalo "odizolované". S těmi výhybkami je to zajímavé, já si říkal, proč je to tak divně a sjízdná je "opačně". Tu polaritu nevím, přijde mi to komplikované, teď zas nemohu najít to schéma, hlavně mi to přijde dost nepraktické i pro dráťáky, že si musí pamatovat, kde to je přehozené.
9_tr	Pátek, 24. dubna 2020 - 17:27:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6111 Registrován: 6-2005	Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Pátek, 24. dubna 2020 - 18:36:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 9-2005	9_tr: "Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě." A teď už jsem úplně mimo, jaké 2 izolátory, ty smyčkové?
9_tr	Pátek, 24. dubna 2020 - 21:03:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6112 Registrován: 6-2005	Ano. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Sobota, 25. dubna 2020 - 18:54:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 9-2005	9_tr: No ty tam jsou, teda ne že by to bylo kvůli té dvojité izolaci
Storm_ice	Úterý, 22. září 2020 - 09:01:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 9-2005	Před necelým měsícem se v teplické trakční síti objevila novinka, modrá ledková lampa pro zobrazení postavení výhybky na nově zrekonstruované křižovatce U soudu. Původní předpoklad dostal během září reálnější obrysy a Teplice tak jsou dalším městem, kde se barevná signalizace používá pro informaci, pod jakým kódem se přestavuje výhybka. Kromě modré barvy tak přibyla ještě poslední barva, a to bílá, která je např. na výhybkách u divadla (E321), v ulici A.Sochora (E233) nebo na kruhovém objezdu v Trnovanech u Billy směr Anger (E253). U starších výhybek postavených do roku 2015, pak byl nainstalován svodič přepětí, který se dnes běžně montuje společně s výhybkou.
vlacky	Úterý, 29. prosince 2020 - 11:17:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 9-2018	Příjemné dopoledne, mám pár otázek ohledně výhybek Kremnica. Nevěděl by někdo, do kdy se vyráběly, případně kde se ještě používají? Dále mě zajímá, jestli by se přehodila, pokud ji řidič s novým vozem projede pod plynem, nebo jestli to takhle fungovalo jen u starších vozů? A ještě jedna otázka na závěr: jak se nazývá sjezdová výhybka na fotkách? Případně kdyby někdo věděl, jakou rychlostí se přes ně může jet? Díky
9_tr	Úterý, 29. prosince 2020 - 12:24:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6371 Registrován: 6-2005	Na fotce je Kremnica. Rozjezdová a sjezdová se liší jen tím, že odlitek je více opracován a doplněn o elktročást. Jinak jsou identické. Samozřejmě, že se přehodí, ta výhybka je ovládaná odebíraným/neodebíraným proudem a je jí úplně u jaký trolejbus pod ní jede, jestli 7Tr, nebo 32TrSOR. Přehodit ji dokáže i topení. Předkontakt je oddělen od sítě, drát z kontaktního místa je veden na jednu cívku, na druhou a zpět na výchozí pól, kde je okončen na vodivé části. Tudíž trolejbus musí jen kontaktním místem projet a nezastavit, cívky jsou dělány na krátkodobý odběr, jelikož při odběru veškerý odebíraný proud jde přes cívky. Přes tahové Kremnice se jezdí DO 15km/h, ale většinou spíše méně. Samozřejmě, pokud byla nějaká velmi kvalitně vyrobená a namontovaná, tak zvládala v přímém směru i 40. Namotnovány jsou ve vozovně v DP Jihlavy, v síti DP Mar. Lázně, zbytky v Bratislavě (do 5 kusů) Prokazatelně byly vyráběny ještě v roce 1993 (v Jihlavě byl namontován takový kus po poruše před 3 lety) Makrelu neumeješ.
vlacky	Úterý, 29. prosince 2020 - 21:47:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 9-2018	Díky za objasnění. Jestli tomu dobře rozumím, u nových vozů mám dvě možnosti, jak výhybku přehodit - buď jí nahodit speciálním tlačítkem nebo projet pod plynem.
9_tr	Úterý, 29. prosince 2020 - 22:10:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6373 Registrován: 6-2005	Ano, zvláštní tlačítko neudělá nic jiného,než že připojí k troleji odporník, udělá požadovaný odběr, což je min. 80A, ale obvykle dává 130A. Na přehození ale mnohdy stačí i topení s 50A. Tudíž jakýmkoliv způsobem,kterým vytvoříš požadovaný odběr se výhybka přetaví. A na okraj, u trolejbusu se nedává plyn, ale jízda. (Pedál jízdy, pod jízdou,atd.) Makrelu neumeješ.
Š	Neděle, 31. ledna 2021 - 13:51:53
Neregistrovaný host	Dotaz na znalé: jaké jsou výhody a nevýhody kompenzace vedení tahem a kompenzace "vlastní"? Který z nich je provozně výhodnější? Je lepší trpět plechy a s tím spojené "kopance" do výzbroje vozu v přechodových polích, nebo je lepší vedení cik-cak? Je potřeba kompenzovat tahem vedení v oblouku? Děkuji za odpovědi
9_tr	Neděle, 31. ledna 2021 - 21:11:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6438 Registrován: 6-2005	Š: nedávno jsem se na to ptal gurua, ale jen opravdu okrajově a nezatracoval to. Prostě jsou případy, kdy to výhody má a případy, kdy je to zbytečné. Také bych byl rád, kdyby se někdo z praxe vyjádřil s nějakým sumárním hodnocením. Příkladový extrém- trať na Borek to má oprávněně, protože rozestupy stožárů, atd. Ale zase jsou města, že, kde se toho využívá až zbytečně moc, resp. v místech, kde to postrádá význam. Mírný oblouk to zvládá, ale pokud to je nějaký prudký, kde je třeba 3 úchytová svorka, tak ten se chová jako pevný bod. ad: kopance- ty zvládají i blbé svorky v síti, že i odskočí sběrač. Na výměnných polích jsem ještě nezažil, že by trolejbus škubnul, ale netvrdím, že nedostává proudový náraz. Makrelu neumeješ.
Phd	Neděle, 31. ledna 2021 - 23:30:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 2-2007	Š: Ty asi nebudeš jen tak nějaký laik, že? Málokdo totiž v souvislosti s trolejovým vedením používá termín "kompenzace". I když trolejové vedení projektuju, ještě pořád nejsem ten nejpovolanější, tak si dovolím názor začátečníka. Jak jsem si v českých provozech všiml, od kompenzace se upouští. Pořád je ale zachováváno v Chomutově, v Brně nebo v Ústí nad Labem. Má to svoje výhody i nevýhody. Já osobně bych kompenzaci použil mimo centrum na koncových úsecích sítě, v kopcovitém terénu a pro rychlost nad 70 km/h. Třeba taková trať v Ústí nad Labem na Mojžíř má kompenzaci celkem oprávněně. Ale dovedu si ji představit i bez ní. Kompenzace totiž napíná trolej samočinně bez ohledu na teplotu vzduchu. Ale podobný efekt, kdy je trolej napínaná, dokáže zajistit i správně provedené nekompenzované trolejové vedení, když závěsy upevníš v mírné klikatosti. Hezky je to vidět na Sakařově ulici v Pardubicích. Troleje se sice klikatí, ale úhel je minimální, takže ani vyšší rychlost tomu nevadí. V létě, kdy je trolej volnější, závěsy "spadnou" do vertikální polohy, čímž se trolej napne. V zimě se trolej smrští a závěsy se trochu nahnou, čímž je opět trolej v rovině. Ani v jednom případě nedochází k velkým průhybům. Tedy kompenzace má smysl na dlouhých rovných rychlých úsecích, kde je možné ušetřit na stožárech, protože lze trolejové pole prodloužit. Je ale fakt, že podle kolegů je dřina to namontovat.
Š	Pondělí, 01. února 2021 - 21:15:43
Neregistrovaný host	Pánové děkuji. Vaše odpovědi mi ujasnily některé věci . No laikem v této oblasti jistě jsem, jinak bych se neptal . Jen mám oči a snažím se používat tu špetku rozumu, která mi byla dána. Jak mám možnost při různých akcích sledovat v jiných provozech, nabývám dojem, že kompenzace tahem byla jakási móda dané doby a ze setrvačnosti se v našem provoze stále aplikuje a (ne)udržuje. Například. Úsek od židenických kasáren na Vinohrady. Trať levý-pravý-levý-pravý oblouk. Co cca 450m výměnné pole. Při instalaci lávky u zastávky Vlčnovská (v mírným oblouku) evidentně jednu kompenzaci zrušili. Takže nebyla nutná??? Tímto by se dalo říci, že i ta o cca 900m níž není nutná? Nově vybudovaný úsek Novolíšeňská-Jírova. Rovina-levý-pravý oblouk. Kompenzace v obloucích. Úsek Anthropos-Veslařská, tam je ten případ větších rozestupů stožárů a dlouhé delty, jenže kompenzace v krátké rovině mezi oblouky, další za dalším obloukem a ta na dlouhé rovince v létě působí značnou neúčinností. Zlín. Komplet bez kompenzace. Dlouhá ulice cik-cak malé delta zavěsy a žádný problém i při vyšších rychlostech s oceláky. Jihlava totéž. Asi jsem to napsal trochu kostrbatě, ale určitě pochopíte, o co se jedná. 9_tr: plechy na kterých je kopanec zaručen - za zastávkou Akátky, před zastávkou Bartákova, za přejezdem Kamenolom k ZOO, před zastávkou Lesní. Většina z nás na těchto místech se naučila trochu povolit jízdu, ale to není moc technické řešení, že?
Phd	Pondělí, 01. února 2021 - 21:27:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 2-2007	Š: Novolíšeňskou jsem dělal já. Teď už je to stejně jedno... DPMB požadoval kompenzované vedení. Jelikož je to ale kopcovitá trasa, bylo zvoleno kotvení jednostranné. V závislosti na poměru kotvení a velikosti a hmotnosti závaží a také vzhledem k možnosti jejich pohybu uvnitř stožáru byly zvoleny dva kotevní jednostranně napínané úseky směrem dolů. Delší být nemohly a závaží na horním konci by nedávalo smysl. Jestli tam jsou nebo nejsou oblouky, už tedy nehrálo tak velkou roli.
Š	Úterý, 02. února 2021 - 19:29:03
Neregistrovaný host	Phd: Děkuji za vysvětlení a omlouvám se, jesti jsem se dotkl něčeho citlivého . V jakém ohledu je to už stejně jedno? Jako že to co tam visí, má s projektem pramálo společného? Mohla (by) tato trať být bez kompenzací? Na videu na YT z rychlostní zkoušky je vidět, že přechodové plechy nedělají dobrotu jak pro vozy z moderní výzbrojí tak pro udržení se sběračů na troleji. Naši odborní montéři nám na naše připomínky na místě řekli, že si to sedne. A ejhle, po víc jak roce nesedlo. Jaká je možnost a náročnost předělání jakéhokoliv kompenzovaného úseku na nekompenzovaný? Projekt, změna vazby nebo od základu znovu?
Phd	Středa, 03. února 2021 - 08:53:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 2-2007	Š: Ne, nedotkl. Jen jsem čekal, že výsledek bude vypadat jinak jak z hlediska použitého materiálu, tak z hlediska podoby nosné sítě. Drobné odchylky od projektu, který jsem navrhl, mi nevadí. V reálu to může opravdu vyjít jinak. Ale jiná podoba nosných sítí má zásadní vliv na tahové namáhání stožárů. Právě kvůli nim a kvůli základům není možné si to pověsit tak, jak se komu zachce. Připadám si jako Juraj Herz, kterému cenzura totálně zmršila film Upír z Feratu. Mohla i nemohla. Vzhledem k tomu, že na rovných úsecích jsou pole dlouhá přes 33 metrů a vzhledem k použitým jednoduchým závěsům do roviny, je ta kompenzace žádoucí. Pokud by byly použity závěsy DELTA, dostatečně dlouhé na to, aby průhyb troleje nebyl tak velký, asi by se to bez kompenzace obešlo. Bohužel nejsem montér, tak můžu jen teoreticky říct, že je to asi o ukotvení troleje, sundání závaží, odstranění výměnných polí a naspojkování troleje. Nakolik je to věc montérsky obtížná, nedokážu říct.