| Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Doprava ve Středočeském kraji | « předcházející | další » |
Doprava ve Středočeském krajidolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2755 Registrován: 4-2019 |
U vlaků léta byla a doufejme ještě je ražena zásada, žádné dvě stanice/zastávky v ČR se nesmí jmenovat úplně stejně. Proto v případě, že obce mají stejný název (což je poměrně časté), jsou v názvu stanice/zastávky nějak rozlišeny. Viz např. Benešov u Prahy. Naopak u autobusových zastávek se v první části názvu má uvádět úřední název příslušné obce. Tím vznikají situace, kdy obcí se stejným názvem je několik nejen v celé ČR, ale i v rámci kraje a tedy IDS. Seznam názvů zastávek je celostátní a snaha odlišit je aspoň další částí názvu nemusí být vždy úspěšná. Aby v abecedních přehledech zastávek nebyly promíchány zastávky z různých obcí téhož názvu bez možnosti snadné identifikace, používají se pro tento účel kódy okresů z bývalých SPZ. To už by mělo jednoznačnost zaručit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1597 Registrován: 1-2007 |
Mne se líbí názvy zastávek nádraží nebo žel.st., popř. autobusové nádraží u nádraží, kde už léta vlaky nejezdí. Napadá mne zastávka Krumvíř, železniční stanice. Těch zastávek bude více. I ty místní ulice Nádražní v místech, kde už několik let nejsou ani žádné koleje. Ono je to teda podobné třeba i s cukrovary. Existují zastávky Cukrovar Modřany a Cukrovar Čakovice. Nikomu tyto zastávky nevadí. Jen taková poznámka - nerozhoduje o názvu zastávek náhodou místní samospráva? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 10-2017 |
Za mne nejdivnější název zastávky je "Beroun, Delvita". Tedy podle komerčního subjektu který 19 let v ČR neexistuje. V roce 2007 supermarkety Delvita změnili název a majitele na Billu. :-) Existuje někde v ČR třeba zastávka Carrefour, Julius Mainl nebo Interspar? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2310 Registrován: 6-2010 
|
 pdk:"Aby v abecedních přehledech zastávek nebyly promíchány zastávky z různých obcí téhož názvu bez možnosti snadné identifikace, používají se pro tento účel kódy okresů z bývalých SPZ. To už by mělo jednoznačnost zaručit." Třeba u nás, v okrese Písek, máme dvě obce s názvem Podolí. Ale je to vyřešeno tak, že je Podolí I a Podolí II. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2709 Registrován: 12-2007 
|
Venca21: "pdk: "Aby v abecedních přehledech zastávek nebyly promíchány zastávky z různých obcí téhož názvu bez možnosti snadné identifikace, používají se pro tento účel kódy okresů z bývalých SPZ. To už by mělo jednoznačnost zaručit." Třeba u nás, v okrese Písek, máme dvě obce s názvem Podolí. Ale je to vyřešeno tak, že je Podolí I a Podolí II. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18608 Registrován: 5-2004 |
V polabi jsou taky radovesnice 1 a 2 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 10-2019 |
Bizár v názvech zastávek je doména SŽDC,například město Ostrov nad Ohří neexistuje,přesto na trati 140 zde vlaky staví... |
|
Martinmarilynmanson
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11521 Registrován: 12-2007 
|
Existuje někde v ČR třeba zastávka Carrefour, Julius Mainl nebo Interspar? V Pačejově a Horažďovicích máme zastávky s názvem OÚNZ... ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") A v okrese Domažlice dvoje obce se stejným názvem: Mezholezy ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Jen taková poznámka - nerozhoduje o názvu zastávek náhodou místní samospráva? Ze zkušeností jak kde... (Příspěvek byl editován uživatelem martinmarilynmanson.)
Sháním staré jízdní řády 50., 60. léta a 90. léta v Severočeském (Ústeckém) a Západočeském (Karlovarském i Plzeňském) kraji.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2758 Registrován: 4-2019 |
Info: "Bizár v názvech zastávek je doména SŽDC,například město Ostrov nad Ohří neexistuje,přesto na trati 140 zde vlaky staví..." O názvu stanice nebo zastávky na železniční dráze s výjimkou dráhy speciální rozhoduje Drážní úřad. Cituji z webu DÚ: "Stanice nebo zastávka či jiná dopravna musí mít jedinečný název." Přílohou žádosti o změnu názvu musí být souhlas obce, v jejímž katastru se dotčená stanice nebo zastávka nachází. Lze zmínit ne tak dávné tahanice o název stanice Praha-Zličín alias Praha-Řepy. |
|
Mašotouš
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2219 Registrován: 9-2008 |
Názvy jakýchkoli tarifních bodů VHD nejsou v kompetenci samosprávy, ale státní správy. Na železnici rozhoduje Drážní úřad, v autobusové dopravě a v MHD pak příslušný správní úřad, který vydává licence pro linky. Je samozřejmě celkem normální, že státní správa nějak komunikuje s představiteli samosprávy, ale není to nezbytné. Např. některé výrazné hromadné změny zastávkového názvosloví jsou výsledkem práce samosprávy nebo organizátorů IDS, kterým státní správa prostě vyhověla. Ale stejně tak si někde státní správa prostě rozhodne sama. Jak je ale zjevné z mnoha příkladů, převažujícím postojem je, že je to každému putna a nechávají se "hnít" i názvy z dob socialismu, které dnes již nemají nic společného s realitou. Třeba při aktuálním pojmenování nových stanic metra se státní správa zeptala pražské místopisné komise a její doporučení si pak ještě nechá posvětit radou, i když by teoreticky mohl o názvech metra rozhodnout úředník jen o své vůli. Ale to se týká jen názvů nejvýznamnějších, vůbec to není případ jednoho každého názvu v pražské MHD, kde naopak často jenom státní správa věc projedná s ROPIDem. Naopak názvy veřejných prostranství jsou rozhodnutí samosprávy - tedy název ulice je rozhodnutí samosprávy, název zastávky v této ulici rozhodnutí státní správy. A někdy se to prostě nepotkává... Vždyť existuje řada duplicit, kdy totožné názvy zastávky či ulice mohou být úplně jinde. Pro Drážní úřad je pak typické, že nekomunikuje vůbec s nikým a nějaké integrované vazby na jinou dopravu ho moc nezajímají, resp. všichni se mají prostě přizpůsobit dráze a basta. Má svůj vlastní, zcela nezávislý systém názvosloví, resp. on už to ani moc systém není (začaly nám vznikat podivné názvy jako Hostivice-U hřbitova či Červený Újezd-Pod rozhlednou) a rozhodně se při něm nemyslí na cesující (názvy jako Choltice zastávka či Červený Újezd u Votic zastávka - "u Votic" je historický relikt bez smyslu a "zastávka" je z pohledu cestujícího naprosto zbytné, ale jim je to fuk). Dráha se na rozdíl od ostatní dopravy nedrží úředních názvů obcí, a duplicitní (či podobné, jako Třemošná/Třemešná, Kralovice/Královice) rozlišuje neoficiálními přídomky (až do absurdit, jako je Luková u Rudoltic v Čechách, přičemž ani Rudoltice, ani Luková se tak úředně nejmenují) - ale i toho už se přestala držet (nově Sázava/Sázava u Žďáru, Nová Huť/Nová Huť v Lužických horách, Pomezí/Pomezí nad Ohří, historicky též Osek/Osek nad Bečvou, Luková/Luková u Rudoltic v Čechách, Lípa/Lípa nad Dřevnicí/Lípa nad Orlicí, Břežany/Břežany nad Ohří aj.). Stejně tak jsou jí jedno i úplné absurdity (Krupka-Bohosudov vs. Bohosudov zastávka; Doubí u Karlových Varů a Karlovy Vary-Březová, i když Doubí je součástí města a Březová naopak ne; Kamenný Újezd u Českých Budějovic vs. Rudná u Prahy, kdy u zastávek v jednom případě ten přídomek je a ve druhé není) a především nesoulad s ostatní dopravou (Počátky-Žirovnice = Stojčín, žel. st.). kdo chce do Štětí, musí vědět, že jede do Hněvic, to je z pohledu dráhy jasná věc. Němci třeba umějí v takovém případě uvádět závorku, tj. použili by dejme tomu názvy "Mirošovice (u Prahy)" nebo "Červenka (Litovel)"... (Pozn. pod čarou: Drážní úřad se jednou pokusil prokázat nějakou vůli a dát nádraží logičtější název i s ohledem na reálné umístění a přestupní vazby, šlo o přejmenování Prahy-Zličín na Prahu-Řepy, a narazil na tak zuřivý odpor zličínské radnice, která úzkostlivě trvala na doslovném dodržení nelogicky vedené katastrální hranice, že to vrátil zpátky a už o ničem podbném nechce slyšet...) Jak ale vidíme třeba na práci s pojmy "terminál", "aut. st.", "aut. nádr.", "žel. st.", kdy se volí přístup "každý pes, jiná ves", tak je to zjevně putna v podstatě každému a nikdo se nesnaží zavést nějaký jednotný mustr srozumitelný pro cestující. I v autobusové dopravě poslední dobou umírá zavedená logika strukturovaných "dvoučárkových" názvů (obec,část obce,konkrétní název - druhá a/nebo třetí složka mohou chybět, pak jsou v databázi názvy jako X,,x nebo X,X či jenom X), podle kterého znalý člověk docela dobře poznal použitelnost zastávky. (Zastávka Nová Ves, rozc. Kotěhůlky je blíž Nové Vsi a Kotěhůlky mohou být velmi daleko a vůbec nemusí sloužit obsluze Kotěhůlek, zato pro zastávku Nová Ves, Kotěhůlky, rozc. musí být logicky Kotěhůlky nejbližším sídlem.) PID třeba tuhle logiku celkem plošně zlikvidoval a vypovídací hodnotu názvů zastávek spíš zhoršil (nejde zdaleka jen o rozcestí). A co se týče toho zmiňovaného příkladu, kdy se obec v jizdním řádu jmenuje trochu jinak, než je název úřední (tedy že má buďto navíc přídomek nebo naopak nemá ten, který má mít), takových příkladů je stále pár k nalezení - ale tohle se v posledních letech naopak většinou vyčistilo. Ještě pár let zpátky byly třeba v Ústeckém kraji úřední názvy zastávek bez obce, jen s částí obce (místo Levín, Horní Vysoké jenom Horní Vysoké), ale opravili to. Ono to není jen tak pro legraci. Např. důsledné dodržování logiky OBEC,ČÁST OBCE,NÁZEV vede k tomu, že v databázích můžete velice spolehlivě filtrovat (a hledat spojení) i podle části obce. Kdybychom třeba první část nahradili lomítkem (Nová Ves/Kotěhůlky, rozcestí) a stejnou logiku aplikovali i na železnici (kde často už vůbec není poznat, co je místní název v rámci města a co je oddělená část, např. Přestice-Zastávka vs. Rájec-Jestřebí vs. Plzeň-Jižní Předměstí, kdy v každém případě znamená ten spojovník něco úplně jiného, takže se to nedá použít pro jakýkoli smysluplný účel), okamžitě by s tím šlo ještě lépe pracovat a dalo by se to sandno naučit i cestující veřejnost. Ovšem samozřejmě platí, že nikdo takovou ambici nemá. (Příspěvek byl editován uživatelem Ma(šo)touš.)
<img src="https://www.k-report.net/discus/clipart/smile.gif" border=0>
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2759 Registrován: 4-2019 |
Pokud je mi známo, zmíněný trojsložkový název se používá jen pro autobusové zastávky, nikoli pro vlakové. V Praze pro změnu u zastávek MHD zlikvidovali druhou složku (část obce) a na jř MHD se v souladu s právními předpisy neuvádí ani ta Praha. Názvy čtvrtí se tedy v případě potřeby přesunuly do třetí složky, která pak zní např. Škola Dubeč nebo Nádraží Horní Měcholupy. Na portále IDOS se u zastávek v jř příměstských linek objevují dvě čárky za sebou. Hezký guláš byl svého času ve věci stanice Praha-Zličín. Nejdřív se nějakým způsobem povedlo ji přejmenovat na Praha-Řepy, což vypadalo celkem logicky (zličínská zástavba odtud není zrovna za rohem). Název se používal, tehdy jsem si tam u kasy koupil jízdenku s řepským názvem. Jenže nastal veliký řev ze Zličína, že se jich nikdo neptal, zastávka je na jejich katastru (přes ulici od Řep) a oni s tím nesouhlasí. V důsledku toho se název vrátil do původního stavu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 10-2017 |
Podle logiky MČ Praha-Zličín by se konečná metra B měla jmenovat Třeboradice. Nechápu proč to Zličínu za trest za to dvojité přejmenování nádraží neudělali? Málo kdo to ví, ale i celé obchodní centrum Zličín je Třeboradicích. Přišel jsem na to kdysi dávno z účtenky u poklady, kde statečně všechny obchody mají poctivě napsanou adresu Praha-Třeboradice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18609 Registrován: 5-2004 |
Treboradice sotva. Jsou to Trebonice... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 10-2017 |
Ano to máte pravdu to jsem popletl dvě Pražské části. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2311 Registrován: 6-2010
|
No fakt! To je ještě větší bizár, protože obojí je jen pár km od Písku, ty Podolí jsou od sebe aspoň dál, cca 30 km. A teď koukám, že u těch Kluk je i nějaká samota Probulov a další Probulov je u Orlíka (tam odsud pocházel můj praděda), obojí také okres Písek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2710 Registrován: 12-2007
|
Venca21: "5735: "A taky dvoje Dobešice. Písek, Dobešice a Kluky, Dobešice." No fakt! To je ještě větší bizár, protože obojí je jen pár km od Písku, ty Podolí jsou od sebe aspoň dál, cca 30 km. A teď koukám, že u těch Kluk je i nějaká samota Probulov a další Probulov je u Orlíka (tam odsud pocházel můj praděda), obojí také okres Písek. "A k těm vzdálenostem: Kluky, Probulov - Králova Lhota, Probulov 24 km; Kluky, Dobešice - Písek, Dobešice 15 km; Podolí I - Předotice, Podolí II 27 km Inu, naši předci neměli moc fantazii na pojmenování. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 10-2017 |
Zůstaňme u nás ve Středočeském kraji. Votice, Otradovice a Jankov, Otradovice leží pouhé 2 kilometry od sebe. A opravdu se nejedná o intravilán jedné osady, který by byl pouze rozdělený katastrální hranicí. Tyto Otradovice jsou skutečně dvoje. Mezi nimi se rozkládá dvoukilometrový extravilán tvořený jen polem a rybníkem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6442 Registrován: 12-2007 |
Mašotouš: "Jak ale vidíme třeba na práci s pojmy "terminál", "aut. st.", "aut. nádr.", "žel. st.", kdy se volí přístup "každý pes, jiná ves", tak je to zjevně putna v podstatě každému a nikdo se nesnaží zavést nějaký jednotný mustr srozumitelný pro cestující." ještě bych k tomu dodal že cestujícímu to je úplně šumák, ale vyhledávače spojení pro ty je to ořech |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2762 Registrován: 4-2019 |
P11: "Podle logiky MČ Praha-Zličín by se konečná metra B měla jmenovat Třeboradice. Nechápu proč to Zličínu za trest za to dvojité přejmenování nádraží neudělali? Málo kdo to ví, ale i celé obchodní centrum Zličín je Třeboradicích." |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3650 Registrován: 10-2004 
|
Mě by zajímalo, kdy a proč došlo k náhradě pravidel českého pravopisu v jízdních řádech pravidly zcela je popírajícími. Do dlouhá léta, bezpochyby ještě na počátku 90. let, bývaly zastávky uváděny ve formátu "Obec, (mezera) případně místní část, (mezera) název zastávky". Také název dopravce s adresou byl uváděn správně: "Podnik, (mezera) n. (mezera) p." Viz tento příklad z roku 1982, který jsem si půjčil z fotky uživatele "Ikarus4083": Jízdní řády z 90. a 0. let už nemají mezery ani v názvu a adrese dopravce, případně kontaktu na něj, ani v názvech zastávek, takže tyto se nazývají "Obec,část obce,název zastávky", viz zde 1997, kde je to ještě opepřeno tím, že po osamostatnění ČSAD Praha-Vršovice byl prosazen bizarní název bez spojovníku mezi názvem města a čtvrti (lokality) a zůstal v té podobě až do přejmenování na Connex Praha pod novým majitelem. Předpokládám, že všeobecný ústup od mezer mohl být způsoben novým počítačovým zpracováním, kdy některé technice (nebo její obsluze) mohlo dělat zadávání mezer obtíže. Možná také pragmatická úvaha, že názvy bez mezer budou kratší a lépe se vejdou na cedule, do tabulek, později na digi orientace? Nebo zvítězila jen obyčejná lidská neznalost a hloupost? Zde příklad z roku 2012, kde mezery v uvedení dopravce občas jsou správně, občas ne, a zastávky opět bez mezer, ale jen s jedinou čárkou, ne s "dvojčárkou". A současná praxe, zde rok 2019, mezery v informaci o dopravci opět střídavě dobře a špatně, názvy zastávek výhradně v současném formátu "Obec,,část obce" s "dvojčárkou", případně "Obec,část obce,název zastávky" bez mezer a v tomto případě s obyčejnými čárkami, protože mezi "dvojčárku" je vložen název místní části. To je sice celkem logické, ale opět zcela proti pravidlům češtiny, která vyžaduje za interpunkcí mezery a žádnou "dvojčárku" nezná. Kdy a proč se přešlo z podivných chybných čárek bez mezer na ještě podivnější a bizarnější "dvojčárky", netuším, ale mám dojem, že to není až tak dávno, asi někdy nedlouho před zde uvedeným rokem 2019. Stejně tak se v posledních letech začala zhusta používat v jízdních řádech chybná velká písmena u obecného označení zastávek typu "aut. st.", "žel. st.", "nemocnice" apod., kde se dříve psalo správně výhradně písmeno malé. Mám za to, že někde už se stihlo i úřední přejmenování takových zastávek z malých písmen na velká a opět zpět na malá, minimálně u nás v Úvalech, kde si to pamatuji (jen tak pro zajímavost, náměstí Arnošta z Pardubic úředně neexistuje, jde o ulici Arnošta z Pardubic, které se jen říká náměstí, takže název zastávky je chybný, zatímco jediné náměstí v Úvalech je náměstí Svobody, které prakticky nemá charakter náměstí a brzy bude zcela zastavěno a nahrazeno shlukem ulic s nesmyslným názvem "náměstí" a zastávka autobusu tam není, ačkoli by tam logicky být měla a kdysi tam i dočasně výlukově byla...): Namátkovou prohlídkou jsem nyní zjistil, že zatímco v IDOSu mají zastávky s obecnými názvy až na vzácné výjimky správně malá písmena, v jízdních řádech formátu PID - linkových i zastávkových - nesou tytéž zastávky písmena velká, viz zde hájovna, kaplička, zámek, u školy: V případě Šestajovic je to o to bizarnější, že u zastávky "Šestajovice, Za Stodolami" se nachází ulice s nespisovným úředním názvem "Za Stodolama", z něhož zůstává rozum stát. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") K tomu si ještě neodpustím rýpnutí, že Šestajovice, Jirny i Úvaly spadají pod obec s rozšířenou působností Br. n. L. - St. B., což je sama o sobě názvová bizarnost první kategorie a v názvech zastávek se tam nepoužívá název místní části, což je poněkud matoucí - viz "nádr." versus "žel. st." - a žádná železniční stanice ani zastávka na území města nenese jeho název, všechny jen názvy neexistujících obcí "Brandýs nad Labem" a "Stará Boleslav". ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]")
Dějiny píší vítězové.
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1598 Registrován: 1-2007 |
Tyhle názvosloví se řešily již tolikrát, že už to snad ani nemá cenu řešit. Ono se schválně podívejte na mapu katastrálních území v rámci Prahy a pak budete překvapeni. |
|
Martinmarilynmanson
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11522 Registrován: 12-2007
|
Dvě čárky jsou dlouhodobě, určitě dříve než 2019, minimálně si tuhle praxi pamatuji od roku 2012, kdy dělám v oboru. Druhá věc je, co se kde natisklo, s tím bývaly problémy. A taky s tím, jestli se někde uvedly dvě či jedna čárka. Například jsem zažil název XY,Hamr - ale protože Hamr nebyl název místní části, musela se zastávka přejmenovat na XY,,hamr. Prostě kdysi, když se názvy předělávaly, tak to někdo zadal špatně. A také názvy různých rozcestí, aby seděly s katastrem. Tj. zastávka XY,,rozcestí ABC leží na katastru město Z má být správně Z,,rozcestí ABC, přesto ABC je místní část XY nikoliv Z.
Sháním staré jízdní řády 50., 60. léta a 90. léta v Severočeském (Ústeckém) a Západočeském (Karlovarském i Plzeňském) kraji.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2928 Registrován: 8-2020 |
Na otázku, co je a není "místní část" není úplně snadná odpověď. Formát jízdních řádů tam akceptuje cokoli, asi nejvíc rozdílné bývají názvy větších sídlišť. Zajímavé bylo přejmenování zastávek ve Zlíně, kde je od tohoto roku zastávka "Zlín,Baťova nemocnice,vozovna" a ještě extremneji "Zlín,Dřevnická,škola". Asi bych si zvládl představit, že by v "bližším umístění" se mohlo vyskytnout čárek klidně i víc, pokud nekdo chce čárkou oddělovat jiné věci než místní část od místa zastávky - tedy zejmena ulici - běžné parsery CSV si s tím poradí díky uvozovkám, ale u státní správy bych tomu nevěřil. Podle mě jde schválit cokoli, záleží jak si který úředník svou prosadí. To, co najdete v Idosu, je jenom tupý přepis zastávky identifikované lokálním ID pro konkrétní jízdní řád (JDF). Někdy to pak vypadá tak, ze "A,B,C" je ve skutečnosti vše název obce, a místní část a bližší místo jsou prázdné. Jelikož by identifikovat zastávky číslem z CIS bylo asi moc jednoduché nebo matoucí, schválilo se jako oficiální identifikator zastávky její jméno (plus okres). A vzhledem k existenci více nástupišť stejně to nestačí. Z internetových zdrojů se může zdát, že to, co visí na internetu, je jak se zastávky označují místně, minimálně u MHD je to ale výjimka a vždycky to prochází nějakým postprocessingem. Třeba ten Brandýs nad Labem a Stará Boleslav tu prostřední cast nemají, protože by byl název zastávky dlouhý, ale pak je třeba "Frýdek-Místek,Místek,Anenská". A v obou případech se hlásí jenom příslušná půlka. Ad názvy rozcestí: - Z,,rozcestí ABC (i když ABC je součástí XY) je podobné věci, s kterou mají problém směrovníky. Místní část v rámci města je značena bíločerným směrovníkem, a ukazatel k městu je značen modrobílým směrovníkem. A jak správně má vypadat ukazatel (mimo město) k místní části jiného města? - Problém by asi opět řešila odpověď na otázku "pro koho ty zastávky značíme" ? Pokud zastávka je pro obsluhu Z, asi je to nejlepší, pokud pro ABC, nechat to předchozí "XY,ABC,rozc." (Příspěvek byl editován uživatelem Daarzyn67.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2712 Registrován: 12-2007
|
Kejvačka: "Stejně tak se v posledních letech začala zhusta používat v jízdních řádech chybná velká písmena u obecného označení zastávek typu "aut. st.", "žel. st.", "nemocnice" apod., kde se dříve psalo správně výhradně písmeno malé. " V dobách jednotného ČSAD byla i metodika na tvorbu názvů zastávek. Hodně zjednodušeně to bylo tak, že název byl tvořen ze 1) jména obce, kde bylo MNV, 2) názvu "místní" části, 3) bližšího rozlišení, pokud v lokalitě bylo zastávek více. To bližší rozlišení bylo v podobě zkratky a mělo být obecné povahy (tedy nemělo to být jméno firmy). Doporučeno bylo: nám., nádr., aut. nádr., žel.st., nem., hřb., rozc., záv. (=závod), rozc. (tady se vzdáleností do příslušného místa, např. Lhota, Stará Lhota, rozc. 0,3) a pod. Z toho vyplývalo i to, že za poslední čárkou bylo slovo s malým písmenem. Všechno dobré, ale neplatilo to u MHD. Tam se tatáž zastávka jmenovala jinak. Vymyslím si třeba: Říčany, rest. x U tří lip Říčany, nem. x Nemocnice Říčany, hřb. x U hřbitova Jenže pak přišla doba počítačová, která pro správnou funkci potřebuje jedinečný název. Pracuje pak pouze s výjimkami typu na lince vedené pouze po území jedné obce není potřeba uvádět název obce (klasika MHD). Takže teď co je vlatně tím názvem? Asi logické je oproštění se od zkratek (zejména takových křečovitých, které vznikly jen proto, aby to byla zkratka) Tak a co je správně? a) Říčany, nemocnice x nemocnice b) Říčany, Nemocnice x Nemocnice Já bych si vybral variantu c) Říčany, nemocnice x Nemocnice Jenže tu je zas ta nejnoznačost. Zatímco ve variantách a) a b) se pro MHD pouze skrývá "Říčany, " (fakticky v názvu je), tak varinta c) navíc i mění malé písmeno za velké. A teď mudrujte jak to udělat, aby to bylo po všech stránkách vyhovující. |
|
Martinmarilynmanson
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11523 Registrován: 12-2007
|
To bližší rozlišení bylo v podobě zkratky a mělo být obecné povahy (tedy nemělo to být jméno firmy). Otázka, jak moc se to používalo. Třeba v Chodově u Varů bylo jméno Chodov, závod Chodos. Linka do Ostrova z Chodova končila u zastávky Ostrov,Horní Žďár, Škoda a jelo to přes zastávku Dolní Žďár, garáže - tatéž zastávka byla u linky z jiného kraje zvána jako Ostrov,Dolní Žďár,ČSAD.
Sháním staré jízdní řády 50., 60. léta a 90. léta v Severočeském (Ústeckém) a Západočeském (Karlovarském i Plzeňském) kraji.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2715 Registrován: 12-2007
|
Martinmarilynmanson: "To bližší rozlišení bylo v podobě zkratky a mělo být obecné povahy (tedy nemělo to být jméno firmy). Otázka, jak moc se to používalo. Třeba v Chodově u Varů bylo jméno Chodov, závod Chodos. Linka do Ostrova z Chodova končila u zastávky Ostrov,Horní Žďár, Škoda a jelo to přes zastávku Dolní Žďár, garáže - tatéž zastávka byla u linky z jiného kraje zvána jako Ostrov,Dolní Žďár,ČSAD." Někde to bylo xx, záv. a jinde xx, název závodu. Občas byl název závodu nezbytný, aby se poznalo, kde to je. A byly samozřejmě zastávky, které měly u každé linky zapsaný název jinak (a to i v případě, že se jednalo o stejnou provozovnu. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3950 Registrován: 5-2002 |
Dotaz tarifní: když jedu autobusem z Prahy a k lítačce pro P přidám předem koupenou papírovou jízdenku pro další pásma, kterou si v autobusu označím, musím nastupovat předními dveřmi? Podle článku XII/3 musím a navíc musím ukázat lítačku ke kontrole. Ale přijde mi to jako popření smyslu nástupu všemi dveřmi. musí si potřebný navazující běžný jednotlivý jízdní doklad pro potřebný počet vnějších pásem zakoupit nebo označit u řidiče již v momentě nástupu do vozidla příměstské linky v pásmu 0 nebo B. Současně se řidiči prokáže některým z výše uvedených jízdních dokladů pro pásma P, 0, B. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2765 Registrován: 4-2019 |
5735: Neznám případ, kdy by to malé nebo velké písmeno vadilo jednoznačnosti názvu. Ergo jestli je tam velké neo malé písmeno, je to úplně jedno. Akorát by bylo dobré mít to, co je v oficiálním seznamu zastávek - ale velmi pravděpodobně by ten rozpor ničemu nevadil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2718 Registrován: 12-2007
|
pdk: "5735: Neznám případ, kdy by to malé nebo velké písmeno vadilo jednoznačnosti názvu. Ergo jestli je tam velké neo malé písmeno, je to úplně jedno. Akorát by bylo dobré mít to, co je v oficiálním seznamu zastávek - ale velmi pravděpodobně by ten rozpor ničemu nevadil." Zastávka má nezkrácený název (třeba "Říčany, nemocnice") a zkrácený pro MHD vzniklý ufiknutím názvu obce (tedy jen "nemocnice"). Je to takhle správně? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2768 Registrován: 4-2019 |
5735: "Zastávka má nezkrácený název (třeba "Říčany, nemocnice") a zkrácený pro MHD vzniklý ufiknutím názvu obce (tedy jen "nemocnice"). Je to takhle správně?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2929 Registrován: 8-2020 |
Je otázka, jestli i pravopisně má mít název zastávky velké písmeno. U běžných názvů je to jasné, pokud začínají městem, ale jak je tomu u MHD... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3064 Registrován: 1-2013 |
pdk: " Neznám případ, kdy by to malé nebo velké písmeno vadilo jednoznačnosti názvu. Ergo jestli je tam velké neo malé písmeno, je to úplně jedno. Akorát by bylo dobré mít to, co je v oficiálním seznamu zastávek - ale velmi pravděpodobně by ten rozpor ničemu nevadil." Název Loučná taky není dobře, město se jmenuje Loučná pod Klínovcem. Tudíž správný název zastávky by měl být Loučná pod Klínovcem,Háj,park. Ale je pravda, že to nikomu nevadí, a to už řadu let, ne-li desetiletí. (Tento příspěvek nemá sice souvislost se Středočeským krajem, ale navazuje na předchozí) |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10301 Registrován: 6-2015 
|
Dalším příkladem budiž Holubice, kruh. Opravdu tam nejsou kruhy v obilí, ale část obce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2769 Registrován: 4-2019 |
Ona to ale není část obce. Nejen že podle mapy kolem této zastávky široko daleko žádná zástavba není, ale především na portálu IDOS je na jř v názvu této zastávky dvojice čárek - tedy část obce je vynechána a "kruh" je až třetí složka. |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10304 Registrován: 6-2015
|
Ano, ale celé to má odkazovat na bývalou vesnici Kruh, která je dnes součástí Holubic. Rozhodně ne na nějaké kolečko. odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2770 Registrován: 4-2019 |
Jaroslav_T: "Existuje zastávka pojmenovaná Loučná,háj.park. Háj je s malým h, i když se jedná o název části obce Háj. Vadí jednoznačnosti názvu, když háj a Háj je rozdíl? Název Loučná taky není dobře, město se jmenuje Loučná pod Klínovcem. Tudíž správný název zastávky by měl být Loučná pod Klínovcem,Háj,park. Ale je pravda, že to nikomu nevadí, a to už řadu let, ne-li desetiletí." Resumé? Ty dvojité čárky v názvech zastávek nejsou pro legraci, ale znamenají, že zastávka leží v části obce, jejíž název je shodný s názvem obce. Existují i obce (např. Čestlice), v nichž je jednak zastávka označená pouze názvem obce, jednak několik zastávek, které všechny mají dvojitou čárku a až třetí složku názvu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1599 Registrován: 1-2007 |
Pozn. V rámci MHD zajížděla kdysi linka 255 až do zastávky Přívoz Strnady, která byla mimo Prahu. Nyní Jíloviště, výzkumný ústav. Tak ono může být v jízdním řádu uvedeno třeba Říčany, Radošovice, xxx. Ale na zastávkovém sloupku může být uvedeno třeba jen Radošovice-XXX, páč by se to na sloupek nevešlo. To nemluvím o případech, kdy je jízdní řád třeba uveden na sloupu osvětlení, na hřbitovní zdi nebo pověšený na plotě nějakého přilehlého altánku. |
|
vasekj
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 513 Registrován: 9-2017 |
Neargumentoval bych nějakými informačními systémy, ty mohou mít ty názvy obcí a jejich části jako samostatná pole v databázi (a hlavně by tam měly být souřadnice), to nemusí být součástí názvu. Samozřejmě by to znamenalo, aby CIS nebyl tak dementně navržen, jako dnes, kde opravdu nic jiného než název není. Ten název by měl být srozumitelný hlavně pro lidi. Odstrašující příklad lpění na těch formálních pravidlech jsou různé "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav,Brandýs nad Labem,Nádr.", popř. ještě horší varianta "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav,,Nádr." (aneb které z těch nádraží to je). Proč by se to nemohlo normálně lidsky jmenovat "Brandýs nad Labem, nádraží"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6444 Registrován: 12-2007 |
5735: "u na lince vedené pouze po území jedné obce není potřeba uvádět název obce (klasika MHD). Takže teď co je vlatně tím názvem? Asi logické je oproštění se od zkratek (zejména takových křečovitých, které vznikly jen proto, aby to byla zkratka) Tak a co je správně? a) Říčany, nemocnice x nemocnice b) Říčany, Nemocnice x Nemocnice Já bych si vybral variantu c) Říčany, nemocnice x Nemocnice Jenže tu je zas ta nejnoznačost. Zatímco ve variantách a) a b) se pro MHD pouze skrývá "Říčany, " (fakticky v názvu je), tak varinta c) navíc i mění malé písmeno za velké. A teď mudrujte jak to udělat, aby to bylo po všech stránkách vyhovující." Pamatuji si blahé paměti pana ředitele jednoho velkovázodu když jsem se ptal zda na panelu vpředu musí být Kladno, Aut. N. a bylo mi sděleno že tam musí být přesně to co je v jízdním řádu. A Praha to dovedla k dokonalosti že musí mít MHD konečné velkými písmeny a příměsto má zas velkými písmeny město a tak je PRAHA, Zličín (ale jen Prahu). No hlavně že máme tu černou čitelnou Prahu, čitelnost černých panelů s odjezdy (a i některých nápisů) je dle mne asi tak poloviční oproti minulé barevné verzi. PS: těším se na slibovaný piktogram "all door boarding" ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2772 Registrován: 4-2019 |
Paes: "Pozn. V rámci MHD zajížděla kdysi linka 255 až do zastávky Přívoz Strnady, která byla mimo Prahu. Nyní Jíloviště, výzkumný ústav." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2773 Registrován: 4-2019 |
vasekj: "ještě horší varianta "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav,,Nádr." (aneb které z těch nádraží to je). Proč by se to nemohlo normálně lidsky jmenovat "Brandýs nad Labem, nádraží"?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7154 Registrován: 12-2004 |
Víkendové JŘ v relaci Benešov - Bystřice se o víkendu moc nepovedly (a opravdu nejde o nějakou místní potřebu obyvatel, těm se hodí spoje rozložené a ne 3 spoje u sebe a pak dvouhodinová díra). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1603 Registrován: 1-2007 |
Od září dojde k dalšímu posílení linky 334 na interval 30 minut ve špičkách a 60 mimo. Poslední spoj ze Smíchova ve 23:36. Z Točné či Cholupic na Smíchov se vyplatí jet přes Dolní Břežany. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 1-2007 |
Jen ze zvědavosti, kdo vlastně platí víkendovou obsluhu Skryjí. Celkem odjezdu 16 spojů ze zastávky Skryje do několika různých směrů. (polovina z toho je nová linka 574), ale i tak mi to přijde dost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2320 Registrován: 1-2009 
|
Ad Jaroslav T.: Loučná pod Klínovcem byla do roku 2003 jen Loučná.. a hájenka/hájovna tam kdysi byla... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3065 Registrován: 1-2013 |
Lc937gt11: "Ad Jaroslav T.: Loučná pod Klínovcem byla do roku 2003 jen Loučná.. a hájenka/hájovna tam kdysi byla..." Každopádně díky za info. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3066 Registrován: 1-2013 |
V Příbrami na MHD linkách jedou dvě stejná pořadí 501/2. Jedno pořadí 501/2 jede na lince 507, druhé pořadí 501/2 jede na lince 503. Fotka je z obrazovky z mapy PID. Dvě 501/2 jezdily i včera. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2793 Registrován: 4-2019 |
Podle popisu novinek v PID na Vlašimsku a v okolí https://pid.cz/zmena/zmena-konceptu-verejne-dopravy-na-vlasimsku- sazavsku-a-uhlirskojanovicku-223975-9/ to vypadá na masivní probrání zastávek - ruší se jich asi dvacet. Podle polohy na mapách se zdá, že jsou to vesměs různá rozcestí a "hole v pustině". Na jednom místě se ruší čtyři zastávky za sebou, ale dnes tam jezdí jeden spoj v jednom směru kolem půl sedmé ráno (Postupice). Naopak se zřizuje zastávka "Samopše, Přívlaky" mezi chatami (rozsah provozu neznám). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2321 Registrován: 1-2009
|
Jaroslav_T: "Lc937gt11: "Ad Jaroslav T.: Loučná pod Klínovcem byla do roku 2003 jen Loučná.. a hájenka/hájovna tam kdysi byla..."Loučnou bez "pod Klínovcem" pamatuji, ale tu hájenku ne. Každopádně díky za info." Mám pocit, že hájenka padla za oběť výstavbě hotelu a přilehlého areálu... I když jeden kamarád má pocit, že místo hájenky je modernější budova po levé straně silnice ve směru Vejprty (restaurace, půjčovna lyží) myslím že to značí jako P1 |
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 4-2025 |
pdk: "... to vypadá na masivní probrání zastávek - ruší se jich asi dvacet. Podle polohy na mapách se zdá, že jsou to vesměs různá rozcestí a "hole v pustině". " Jedna rušená zastávka se ale vymyká - Vlašim, Domašín, kolonie. Jak název napovídá, nachází se u kolonie několika obytných budov. Ano, díky motorizaci, stejně jako jinde, je asi frekvence malá. Ale zrušit ji úplně? Nejbližší další zastávka je po rušné silnici až u nádraží Domašín. Problémem zde je pravděpodobně problematické umístění na hlavní silnici. Dříve zde zastavovala jenom vlašimská MHD, později také nová linka Benešov - Vlašim, dnes všechny zde projíždějící linky PID. pdk:" Na jednom místě se ruší čtyři zastávky za sebou, ale dnes tam jezdí jeden spoj v jednom směru kolem půl sedmé ráno (Postupice)." Zřejmě zcela zmizí i autobusová doprava do osídlení (malé vesnice) Býkovice (Louňovice pod Blaníkem,Býkovice). Níže jsou fotky onoho jediného spoje začínajícího v Dobříčkově a dále fotka zastávky Domašín, kolonie. Zástavba je schovaná v lese. Obé bude zanedlouho patřit do autobusové historie. Do historie odjedou i dálkové spoje z Prahy využívající silnici Benešov - Vlašim a jedoucí za Vlašim směr Pelhřimov (nyní linka PID 406). Za první republiky to byla linka společnosti JAS. |
|
Mašotouš
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2221 Registrován: 9-2008 |
Ta podblanická vesnička Býkovice je poměrně zajímavý případ. Podle dosavadních JŘ (linka 750, trvalý stav) tam byla úplně normální obsluha, 5 párů spojů v PD, 2 o víkendu. 3 páry spojů (včetně školního) jezdí dokonce z Louňovic právě jenom do Býkovic, kde končí, takže jenom kvůli obsluze této vsi. A od 1. 8. je tam obsluha bez jakékoli náhrady prostě zrušena (ani tam není žádná doprava na zavolání, prostě nic). Pokud tam je nulová poptávka, tak proč tam dodnes jezdily i ty spoje speciálně pro ně? To se tam jezdily tři páry spojů v ranní špičce otočit jen tak pro legraci? Upřímně řečeno si nevybavuji v rámci integračních vln v celém kraji podobný případ naprostého zrušení plnohodnotné obsluhy bez náhrady. Kdyžtak mne někdo opravte.
<img src="https://www.k-report.net/discus/clipart/smile.gif" border=0>
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 11-2019 |
Zdravím, nevíte, jak je to s linkou IDOL 900 (Praha - Jablonec n. N. - Rokytnice)? Od Hodkovic dál je integrovaná v IDOLu, tedy předpokládám, že je to normálně závazková, dotovaná linka Libereckého kraje. Jak je to se středočeským úsekem do Prahy? Tarif PID neplatí (jediná zastávka v pásmu PID je Černý Most), takže jízdné, které se tam platí, je asi komerční tarif dopravce? Nicméně i přesto by linka možná mohla být Středočeským krajem dotovaná. Víte o tom něco? Co soudíte o krajských dotacích na podobný typ dálkových linek? Jak hodnotíte vývoj spojení Praha-Jablonec poté, co se minimálně část linky stala závazkovou? Já tam jezdím jen cca jednou do roka. Všiml jsem si, že někdy jede "nižší", "městštější" autobus než dříve, s nahuštěnějšími sedačkami, takže je jízda méně pohodlná, ale není to nic drastického. Nevím, jestli se zahustil jízdní řád - i dříve byla nabídka spojení velmi široká... Díky za info! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 4-2019 |
Na jř této linky je výslovně napsáno: "Při jízdě mezi zastávkami označenými čtyřmístným číslem zóny platí integrovaný tarif IDOL (zveřejněný na www.iidol.cz). V ostatních případech platí tarif vyhlášený dopravcem BusLine LK s.r.o. zveřejněný na www.busline.cz." Nemám důvod tomu nevěřit. Proč by měl Středočeský kraj dotovat linku, která na jeho území nemá jedinou zastávku? V Praze má jedinou - konečnou Černý Most. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze