Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 09. 2018 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 30. 09. 2018

dolů
   autor příspěvek
Pondělí, 25. června 2018 - 11:08:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 106
Registrován: 8-2017
Děkuji.
McBain
Pondělí, 25. června 2018 - 14:50:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25797
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Data tohoto druhu najdeš na stránkách, jejichž název a adresa se tady nesmí vyslovit. [crazy] "

???
Středa, 27. června 2018 - 08:25:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 66
Registrován: 9-2011
Pánové, prosím, do jakého roku se používala krémová barva na kotel v budce? A jak byl natírán strop a stěny za první republiky? A od kdy asi bylo topeniště červené? Určitě se to tu už probíralo, jen to najít.
Vladimír_b
Čtvrtek, 28. června 2018 - 14:27:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2739
Registrován: 6-2008
Ahoj, neznáte někdo podrobnosti ke dvou nehodám, které se stali v Kaznějově?
1.10.1965 vjezd na obsazenou, velké materiální škody (100tKč)
25.2.1973 sergej s nebrzdícím vlakem projel vjezd od HB a sestřelil T444.0 s vlečkovým vlakem na Lachemu - tahle nehoda je popsána dobře, ať už v jubilejní knížce, nebo v Železničním pitavalu. Jen čísla strojů chybí. Trochu mě překvapuje ta T444.0, předpokládám zápůjčku z LD Plzeň, nebo by mohlo jít o záměnu s T436.15?
Díky
Neděle, 01. července 2018 - 16:02:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 11-2017
Zdravím
Chtěl bych se zeptat, jak (ne)obvyklým jevem byl výskyt izotermických a strojně chlazených vozů na kolejích ČSD, které pocházely z ostatních zemí RVHP, případně ze západu. Zajímá mě období III. a IV. epochy. Vzhledem k tehdejším možnostem gumokolové přepravy předpokládám, že zde bylo možné potkat vozy z celé Evropy? Vím o fotografii vozu SBB, který je tažen ČMElákem (údajně Vršovice v roce 1971). Chápu, že jediná fotografie netvoří ucelený obraz o přepravě. Jiné, mně známé, fotografie vozů mají nečitelné popisky železničních správ, tudíž se neodvažuji tipovat jejich původ.
Narazil jsem na německý web, kde píší o dodávkách ucelených souprav strojně chlazených vozů do zemí RVHP, či výrobě Weinkühlwagen do SSSR. Letmo zde zmiňují přepravované zboží z/do NDR(mražené maso, droby, zeleninu a ovoce, mlékárenské výrobky a ryby; v zimě naopak tropické ovoce). Předpokládám, že se z/do ČSSR přepravoval podobný náklad...?

Díky, Martin
Cogwheel
Neděle, 01. července 2018 - 18:42:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5604
Registrován: 1-2012
Od nás do SSSR chodilo v soupravách se strojním chlazením maso a plzeňské pivo, do týchž vlaků se řadily v Plzni vyrobené el.lokomotivy a v ČKD vyrobené čmeláky. O chladicích/izotermických vozech cizí výroby nic nevím. ale v areálu Technického muzea v Dessau venku stojí coby ošuntělé exponáty chladicí vozy produkce DDR, kterými se do SSSR z východního Německa vozily patrně obdobné komodity. Ze SSSR k nám se toho asi moc dováželo, napadá mě sovětské šampaňské a kaviár, ale toho určitě nebylo tolik, jako našeho masa a piva. [wink]
Cogwheel
Neděle, 01. července 2018 - 18:48:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5605
Registrován: 1-2012
Jinak to muzeum v Dessau www.technikmuseum-dessau.de resp. https://de.wikipedia.org/wiki/Technikmuseum_Hugo_Junkers je věnováno zejména letecké výrobě fy. Junkers (bylo zřízeno na bývalém firemním letišti).
Cogwheel
Neděle, 01. července 2018 - 18:56:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5606
Registrován: 1-2012
O stavbě chladicích vozů v Dessau pak zde: http://www.kuehlwaggon.de/geschichte/1945jetzt/index.html Za zhlédnutí stojí i fotogalerie na těch něm.stránkách.
dědek_hank
Neděle, 01. července 2018 - 19:36:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 625
Registrován: 7-2017
Na přelomu 60. a 70. let přes naše území jezdila spousta vlaků kategorie Nex (některé z nich zařazené i do sítě transevropských nákladních expresů TEEM) složených většinou právě z těchto vozů (ne jenom, řadily se do nich např. i klasické zetky pro přepravu živého). Z jihu na sever vozily především ovoce a zeleninu, opačným směrem maso a mořské ryby. Většina chladicích vozů, pokud nešlo o vozy přepravců, spadala pod Interfrigo. Na hraničních přechodech bývaly odbavovány přednostně, takže přechod státních hranic jim většinou trval kratší dobu než mezistátním rychlíkům. Vlaky Nex/TEEM byly tehdy jednou z mála kategorií nákladních vlaků, které ještě před elektrizací hlavních tahů pravidelně turnusově vozily velké parní osobní lokomotivy (498.0/1, 475.1). Byly řazeny z vozů s brzdami přestavitelnými do polohy R umožňujícími 1. způsob brzdění a tudíž i vyšší rychlosti vlaků (80 - 100 km/h). Dodržování GVD u nich bývalo ostře sledovaným ukazatelem.
Neděle, 01. července 2018 - 22:07:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2461
Registrován: 5-2008
dědek_hank: brzděný byly v režimu : P
Don Parmezano
dědek_hank
Neděle, 01. července 2018 - 22:23:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 626
Registrován: 7-2017
Parmezano:
"dědek_hank: brzděný byly v režimu : P"
[blush]
Děkuji.
Pondělí, 02. července 2018 - 00:01:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 210
Registrován: 7-2017
Většina chladicích vozů, pokud nešlo o vozy přepravců, spadala pod Interfrigo.

Interfrigo bylo samo přepravcem, jeho vozy byly řazeny do vozových parků jako soukromé. Navíc pod Interfrigem byly zařazeny i vozy dalších "soukromé" vozy , jako například francouzský STEF.
dědek_hank
Pondělí, 02. července 2018 - 07:58:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 627
Registrován: 7-2017
drake:
"Většina chladicích vozů, pokud nešlo o vozy přepravců, spadala pod Interfrigo.

Interfrigo bylo samo přepravcem, jeho vozy byly řazeny do vozových parků jako soukromé. Navíc pod Interfrigem byly zařazeny i vozy dalších "soukromé" vozy , jako například francouzský STEF."

No, měl jsem na mysli (a nenapsal, moje chyba) přepravce typu socialistických národních podniků (nejen z ČSSR), protože ty v 60. letech pod IF nespadaly.
Pondělí, 02. července 2018 - 09:53:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 11-2017
Cogwheel:
"O stavbě chladicích vozů v Dessau pak zde: http://www.kuehlwaggon.de/geschichte/1945jetzt/index.html Za zhlédnutí stojí i fotogalerie na těch něm.stránkách.
"

Díky za odkaz. Z kuehlewaggonu jsem z velké části vycházel. Pravděpodobně se jedná nejobsáhlejší stránky na webu.
Zajímavé čtení je i zde: http://www.tt-kroli.de/KMZ_Vorbild.html
Hodně podkladů je na ruských webech, kde často řeší různé speciality přizpůsobené tamnějším podmínkám.

ad Cogwheel (5604): Překvapuje mě, že se do SSSR ve velkém vyváželo maso. Pochybné převozy kuřat z Brazílie do Evropy, prasat ze Španělska do ČR, atp. bych předpokládal až v dnešní době...

ad dědek_hank (625): Potom zde bylo možné potkat cokoli od BDŽ po SNCF. Pokud bylo Československo cílovou stanicí, tak zde měly převahu vozy z východu a jihu, než ze západu, kde by se muselo nakupovat za tvrdou měnu? V několika reportáčích ČS filmového týdeníku ukazují záběry zpravcování ovoce a zeleniny v podniku Fruta, přičemž zmiňují následný vývoz na západ, aby ČSR (ČSSR) měla dostatek valut.

Děkuji za Vaše příspěvky,
Martin

(Příspěvek byl editován uživatelem marty_m.)
Pondělí, 02. července 2018 - 10:00:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 11-2017


Typák zmiňovaného vozu na přepravu vína po SSSR. Výrobcem byl WEB Waggonbau Niesky. Dle kuehlwaggon.de bylo dodáno 300 vozů.
Cogwheel
Pondělí, 02. července 2018 - 11:24:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5613
Registrován: 1-2012
Jen jestli v tom po SSSR opravdu vozili víno - a ne třeba okysličovadlo do raket. [biggrin]
Srovnejte např. s tímto článkem o současných přepravách H2O2: http://www.nebezpecnynaklad.cz/inc/clanky/omega.pdf
dědek_hank
Pondělí, 02. července 2018 - 16:23:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 629
Registrován: 7-2017
Marty_M:
"

Potom zde bylo možné potkat cokoli od BDŽ po SNCF."

Ano, i když vizuálně (statistiky pochopitelně nemám) zřejmě převládaly vozy železnic zemí RVHP.

Marty_M:
"

Pokud bylo Československo cílovou stanicí..."

Většinou šlo o tranzit.

Pokud jde o to maso, tak významným exportérem masa např. do Itálie a Rakouska bylo Polsko, a to i ve formě živého, takže na dráze se to projevovalo značným objemem tranzitu ve vlacích Nex po ferdinandce.
Pondělí, 02. července 2018 - 19:03:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 11-2017
dědek_hank:
"Většinou šlo o tranzit.

Pokud jde o to maso, tak významným exportérem masa např. do Itálie a Rakouska bylo Polsko, a to i ve formě živého, takže na dráze se to projevovalo značným objemem tranzitu ve vlacích Nex po ferdinandce."

O přepravě živých jatečních zvířat byla před delším časem zmínka na Káčku (nebo modely.biz). Vcelku zajímavá informace. Sepsal někdo článek o těchto mezinárodních přepravách do kapitalistických států a s tím souvisejícími peripetiemi? Neočekávám elaborát na několik stran [happy]



Cogwheel:
"Jen jestli v tom po SSSR opravdu vozili víno - a ne třeba okysličovadlo do raket. [biggrin]
Srovnejte např. s tímto článkem o současných přepravách H2O2"
}
Pěkné, nechtěl bych být "vysoce proškoleným pracovníkem" na stáčecí lince. O reaktivitě T-stoff se přesvědčili už za války s Me163.. [biggrin]
Iiii
Čtvrtek, 12. července 2018 - 00:58:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3244
Registrován: 5-2002
Pěkný je i kamrlík uprostřed. [wink]
Polabský
Čtvrtek, 12. července 2018 - 08:45:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1042
Registrován: 10-2010
Vzpomínám na nakládku palet s označením Znojmia (okurky) na Hlavním nádraží do speciálního rychlíku Milovice - Praha - Moskva.
Jedna paleta se rozvalila a hle, Pražská [cunik] šunka v oválných plechovkách. [biggrin]
Čtvrtek, 12. července 2018 - 10:46:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1141
Registrován: 9-2005
Existoval předpis,který pojednával o přepravě živých zvířat po železnici.Byl tam seznam tzv. napájecích stanic a krmných stanic,bylo tam napsáno,kolik zaměstnanců musí doprovázet zvířata podle jejich počtu a jiné zajímavé věci.Bohužel jsem ho nenašel.
Čtvrtek, 12. července 2018 - 11:32:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1021
Registrován: 9-2014
Nebola to súčasť predpisu KN 1, všeobecný predpis pre nákladnú prepravu ?
Čtvrtek, 12. července 2018 - 11:51:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3700
Registrován: 11-2008
Polabský:
"Vzpomínám na nakládku palet s označením Znojmia (okurky) na Hlavním nádraží do speciálního rychlíku Milovice - Praha - Moskva.
Jedna paleta se rozvalila a hle, Pražská [cunik] šunka v oválných plechovkách. [biggrin]"
Jenom malá technická poznámka: "Speciální rychlík" Milovice - Moskva nejezdil přes Prahu, ale z Lysé přes Nymburk a dál do Žiliny, kde se spojoval/dělil s částí, která jezdila z/do Bratislavy. Takže to mohlo být jedině do "normálního" rychlíku "Dukla" Praha - Moskva. Ten "speciál" z Milovic, byl oficiálně "vojenský vlak" ( R 523/522 ) na který se stahovala ustanovení o vojenské přepravě. Tuším dle předpisu D33, z kterého se dělali zvláštní zkoušky na oddělení zvláštních přeprav na PO ( Provozním oddíle ) [wink] Uvedený rychlík vozilo LD Žilina s Lv E 499.0 [vypravci]
Čtvrtek, 12. července 2018 - 12:27:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 694
Registrován: 9-2016
Výpravčíky, Polabský: Přímé vozy přes Prahu jezdily z/do Karlových Varů. V Praze měly pobyt asi dvě hodiny, po celou dobu s nimi železničáři šíbovali aby cestující nevylejzali ven.
Čtvrtek, 12. července 2018 - 12:50:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2471
Registrován: 5-2008
Milanklewar: to najdeš v " Seznamu železničních stanic ČSSR , předpis TR 6
Don Parmezano
Čtvrtek, 12. července 2018 - 13:01:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2472
Registrován: 5-2008
Milanklewar: P.S.: přepravou "živých zvířat " se zabývala : příloha 5 ŽPŘ (Železniční přepravní řád ) , předpis KN 1/1 čl.42 a předpis D 14
Don Parmezano
Čtvrtek, 12. července 2018 - 19:34:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1142
Registrován: 9-2005
děkuji za informace.
Pondělí, 16. července 2018 - 11:33:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17103
Registrován: 5-2002
Cog: a ne třeba okysličovadlo do raket ... o současných přepravách H2O2
Koukám, že to je docela zažranej blud, že byl peroxid ve V2 okysličovadlem (nedávno to zmiňoval třeba jeden holič v nějakém interview)...
Tím byl kapalnej kyslík, zatímco peroxid spolu s ještě něčím (hypermangan?) byl "bubladlo" používané pro pohon cca 500 kW turbíny, která poháněla čerpadla, co fedrovala špiritus a kyslík do spalovací komory.
Cogwheel
Pondělí, 16. července 2018 - 12:35:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5649
Registrován: 1-2012
Na ten rozhovor s kadeřníkem-pamětníkem si také vzpomínám. Říkal že za socialismu u nás byl nedostatek kosmetických přípravků a nepřesně zmínil, že vlasy se tehdy odbarvovaly dokonce palivem do raket. [rofl] Konkrétní chemickou látku ale neuvedl. Domníval jsem se, že měl na mysli peroxid vodíku.
Pondělí, 16. července 2018 - 12:49:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1975
Registrován: 6-2016
K té V-2:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V-2
Pondělí, 16. července 2018 - 20:59:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17109
Registrován: 5-2002
Cog: vlasy se tehdy odbarvovaly dokonce palivem do raket.
Jo, pravda, on z toho udělal dokonce palivo. [crazy]
Když si ale člověk uvědomí, že tím ten moula - aby řeč nestála - hnojí ženskej mozek, aby byl zajímavej (ten moula, ne ten mozek), tak se nemůže divit, že ten blud tak dlouho přetrvává...
Cogwheel
Čtvrtek, 19. července 2018 - 15:43:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5663
Registrován: 1-2012
Obsáhlá kniha v pdf s mnoha zajímavými foto: http://www.iidol.cz/files/file/Z%C3%A1bava,publikace/Publikace_vz pominky_ze_staveb_zeleznic_LK.pdf (dlouho se stahuje).
Čtvrtek, 19. července 2018 - 18:07:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 525
Registrován: 10-2007
Ano, pěkná... A má i "silniční" variantu: odkaz
Neděle, 22. července 2018 - 14:18:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2997
Registrován: 7-2006
Velmi zajímavé čtení a dobové obrázky ..

[vypravci]
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
Bw_Ig
Úterý, 24. července 2018 - 19:58:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 387
Registrován: 7-2012
Pokud někdo se "rád" hrabe ve staré odborné literatuře o železnici (byť němčině), jako podkladový materiál ke studiu, je zde něco: opět na stránkách ANNO, tentokráte odborný časopis "Eisenbahn und Industrie". Odkaz na úvodní seznam ročníků: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=eui&size=34.
Mnoho zajímavých odborných článků s velmi dobrým seznamem a rejstříkem na začátku, jen se to musí vyhledávat podle čísel vydání.
McBain
Středa, 25. července 2018 - 07:00:24  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25829
Registrován: 5-2002
Bw_Ig:
"Pokud někdo se "rád" hrabe ve staré odborné literatuře o železnici (byť němčině), jako podkladový materiál ke studiu, je zde něco"

Velmi zajímavé, díky.
Vagonet
Středa, 25. července 2018 - 20:32:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133
Registrován: 7-2017
Včera & dnes Kostelec nad Labem a Jiřice





Disp_k
Pátek, 27. července 2018 - 15:55:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 73
Registrován: 6-2010
Staré železnice - vaše každodenní železniční potěšení ;-)
Bw_Ig
Středa, 08. srpna 2018 - 16:00:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 389
Registrován: 7-2012
Pokud někdo se "rád" hrabe ve staré odborné literatuře o železnici (byť němčině), jako podkladový materiál ke studiu, je zde něco: opět na stránkách ANNO, tentokráte další známý odborný časopis "Jahresauswahl - Wochenzeitschrift des ö. Ingenieur- und Architektenvereins", zde okaz na stránku s ročníky: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=ina.
Opět u každého ročníku skvělý rejstřík a invetáře, usnadnující hledání.

a k tomu další ale neznámý odborný časopis "Jahresauswahl - Elektrotechnik und Maschinenbau", zde okaz na stránku s ročníky: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=emb.
Opět u každého ročníku skvělý rejstřík a invetáře, usnadnující hledání.
Úterý, 21. srpna 2018 - 07:35:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2619
Registrován: 7-2005
...na železnici, dějí se (děly se ?)věci....
Úterý, 21. srpna 2018 - 18:20:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1471
Registrován: 8-2006
Přátelé,
nemá někdo k zapůjčení popř. jen k oskenování provozní doklady od nějaké M130.1? Komunikaci poprosím na mail. Lépe by byla čísla M130.101-169, ale v nouzi dobré cokoliv. Díky předem.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Pátek, 31. srpna 2018 - 12:47:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1373
Registrován: 10-2007
Kopíruji z FB dotaz p. Dvořáčkové (Zlíchov) související s jejím civilním zaměstnáním:

Není tu někdo, kdo se zabývá historií železnice? Potřebuju se dopátrat nějakých informací o ing. Janu Rybáři (1833-1913), který působil dlouhé roky hlavně v dnešním Slovinsku, nejvíc v Postojně. Skoro nic se o něm nedá na internetu najít (leda tohle: http://www.wikiwand.com/sl/Jan_Rybář) já potřebuju dát dohromady životopis pro medailonek k jeho hrobu, abych ho mohla zařadit do Projektu adopce významných hrobů..



(Příspěvek byl editován uživatelem colonel32.)

(Příspěvek byl editován uživatelem colonel32.)
Cogwheel
Pátek, 31. srpna 2018 - 14:39:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5750
Registrován: 1-2012
Tohle byl zřejmě jeho syn: https://cs.wikipedia.org/wiki/Otokar_Ryb%C3%A1%C5%99
Pátek, 31. srpna 2018 - 23:56:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2623
Registrován: 7-2005
Konskripce pražského policejního ředitelství, která je dostupná na webu http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=927ddcce3742e52c2827f99d0 b3beb9dfd5f0c05d12182f0bb7fd68d88f53e55&action=image&record=1
uvádí u jména Johann Rybář, rok narození 1833, že byl v Praze zapsán 20.7.1897 a bydlel v Praze II, čp. 1945. Jako povolání je veden - c.k. stavební rada, centrální inspektor c.k. priv. ÖNWB ... a něco, co nepřečtu.
To označení železniční společnosti ÖNWB je uvedeno i na pomníku, ale v českých zkratkách r.s.z.d. (rakouská severozápadní dráha). zbytek zkratky by mohlo být místo, takže "v Praze" ? To ne, stavební ředitelství ÖNWB bylo ve Vídni (bylo společné pro ÖNWB a SNDVB).
Podle seznamu zaměstanců u ÖNWB za rok 1875 je veden jako inspektor a zástupce ředitele stavebního oddělení (sídlilo ve Vídni). V roce 1882 měl již pozici centrální inspektor.
Osobně si myslím, že v 60 letech (1893/4) byl penzionován a do Prahy přišel užít penzi se svou ženou Emilií, rozenou Mahorčič (*1846)
Sobota, 01. září 2018 - 15:41:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3022
Registrován: 5-2002
.. a něco, co nepřečtu

S největší pravděpodobností je za tím zápisem i na pomníku uvedeno něco ve smyslu "ve výslužbě". Odpovídalo by to tomu, co píšete i služební pragmatice, která povolovala důchodcům používat po penzionování služební titul, ale výslovně s dovětkem "ve výslužbě" (případně s odpovídající zkratkou v psaném textu).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
BmbČ
Sobota, 01. září 2018 - 16:44:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7852
Registrován: 1-2007
Zkratka vp - mohlo by být v penzi?
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Sobota, 01. září 2018 - 18:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3023
Registrován: 5-2002
Mohlo by to být. Určitě to ale není oficiální zkratka, nicméně "...r.s.d.z.v.v." možná přišlo pozůstalým divné. Oni (nebo kameník) si asi s pravopisem moc starostí nedělali, už jen ta zkratka r.s.d.z. malými písmeny.
V českém znění se používají pojmy "dát do výslužby" (zkratka stavu "v.v.") nebo "dát mimo službu" ("m.s."), což není případ pana rady Rybára. Německé zkratky
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 02. září 2018 - 00:03:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2624
Registrován: 7-2005
Někde mám kopii otisku staničního razitka některé ze stanic ÖNWB v čistě "česky mluvicí" části monarchie a tam vedle "firemní zkratky", a názvu stanice v úředním (německém jazyce), je i ekvivalent český, ale zkratka je obdobně jako na pomníku - r.s.z.d.
Jsem si jistý, že takto mám i BNB, kde česky zkratka zní č.s.d. [proud] a také BCB (č.o.d.)
Pondělí, 03. září 2018 - 13:37:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2499
Registrován: 5-2008
Dneska cca. po 180 letech skončila v Břeclavi dopravní služba, žst. byla zapojena na dálkové ovládání z CDP Přerov .
Don Parmezano
dědek_hank
Pondělí, 03. září 2018 - 15:15:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 729
Registrován: 7-2017
Parmezano:
"Dneska cca. po 180 letech skončila v Břeclavi dopravní služba, žst. byla zapojena na dálkové ovládání z CDP Přerov ."

Hmmm... je to dobře nebo špatně?
balik
Pondělí, 03. září 2018 - 15:50:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2396
Registrován: 11-2002
To není zcela přesné, v několika směrech [happy] :

1) Stanice byla zapojena do CDP před několika měsíci, jen dosud trvale předána na místní ovládání z ústředního stavědla v Břeclavi (v režimu MO byla současně z Břeclavi dálkově ovládána výh. Hrušky - v rámci stavby "přepojování Břeclavi" byla vyjmuta z prvního sálu a převedena do pátého, resp. k Břeclavi). Obsluha na ÚS - dispoziční, 2 panelisti (osobní a přednádraží) a operátorka.

2) Ode dneška mělo dojít k trvalému převzetí obsluhy zpět na CDP, tam je nyní podle provozního řádu obsazení směny 4 traťovými dispečery (2 už tam byli) a 2 operátory IS, navržené administrativní rozdělení takto:
- (stávající) řídící 1E: Hustopeče - Šakvice - Vranovice - Hrušovany - Modřice,
- (stávající) úsekový 1E: "přiblížení" do uzlu Břeclav ze všech stran, tj. Lanžhot, Hrušky, Podivín - Zaječí,
- (přesunutý) úsekový 2E: Břeclav osobní,
- (přesunutý) úsekový 3E: Břeclav přednádraží.

3) Kromě toho v uzlu "sedí" (stejně jako dosud) a vykonávají dopravní službu další 3 červení výpravčí ("laufky"):
V osobním jih (na 3. nást.) a sever (po dobu přestavby přijímací budovy v provizorním kontejneru na 1. nást.), oba jsou zároveň pohotovostními pro výjezd do Podivína a Lanžhota, a přednádraží jih (zpravování karga, připravenost na ÖBB, obsluha pomocného stavědla na středním zhlaví).
Některé agendy po výpravčích na ústředním stavědle zůstaly dozorčímu provozu (vedoucímu směny celého PO Břeclav) - ohlašovací pracoviště MÚ za okolní úseky s VDS, nějaké kontroly ReDatů, apod.

4) Stejně jako dosud je DOZ pátého sálu "jištěno" záložním pracovištěm z Horních Heršpic (ovšem, stále beze změny, pouze Lanžhot - (mimo Břeclav) - Modřice) a stanice v případě potřeby místně obsaditelné pohotovostním výpravčím z Vranovic (Zaječí, Šakvice, Vranovice, Hrušovany, modřice), resp. Hodonína (Hrušky - MO z DNO). Pro eventuální MO samotné Břeclavi se i nadále počítá s mimořádným obsazením úsekovými dispečery 2E, 3E.
Pondělí, 03. září 2018 - 16:33:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1525
Registrován: 4-2014
balík - díky za podrobný popis aktuální situace v uzlu Břeclav.
dědek_hank
Pondělí, 03. září 2018 - 18:20:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 730
Registrován: 7-2017
balik 2396: Já taky děkuji.

Jedna věc mi není jasná: Jak funguje komunikace s ÖBB? Respektive jak bude/jak má fungovat po dosažení plné funkčnosti ovládání uzlu z CDP? (Prosím srozumitelně, teď už se považuju jen za mírně poučeného laika, protože poslední zkoušky z D1 a D2 jsem dělal v roce 1989...)
Pondělí, 17. září 2018 - 14:44:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3864
Registrován: 9-2004
Dovolím si dotaz ze Slovenska (tam by to teď zapadlo). Historie dnešní trati Nové Zámky - Prievidza: rozumím tomu dobře, že až do roku 1900 (otevření úseku NZ-Šurany) se jezdilo z NZ směr Nitra úvratí přes (dnešní) Palárikovo? Děkuji.
Pondělí, 17. září 2018 - 15:32:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2509
Registrován: 5-2008
dědek_hank: s "Rakušáky" komunikuje " dozorčí provozu Břeclav. Vlaky do Rakouska "nabízí, přijímá a dává odhlášky dispečer CDP Přerov 3 E
Don Parmezano
Pondělí, 17. září 2018 - 16:05:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9118
Registrován: 8-2012
se jezdilo z NZ směr Nitra úvratí přes (dnešní) Palárikovo?
Prostě se v Nagysurány navázalo (1876) na cukrovarskou vlečku (1867) z Tótmegyeru místo novostavby tratě od Érsekújváru, která přišla na řadu až později (1900). Ale úvratí se podle mě nejezdilo, případní cestující si prostě přestoupili.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
dědek_hank
Pondělí, 17. září 2018 - 17:34:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 753
Registrován: 7-2017
Parmezano:
"dědek_hank: s "Rakušáky" komunikuje " dozorčí provozu Břeclav. Vlaky do Rakouska "nabízí, přijímá a dává odhlášky dispečer CDP Přerov 3 E"

Ano, děkuji mnohokrát.
Úterý, 18. září 2018 - 13:39:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3865
Registrován: 9-2004
T.H.: dík, o vlečce jsem nevěděl.
Sobota, 29. září 2018 - 21:27:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3020
Registrován: 3-2006
Dnes už taky historie, vstupenky a jízdenky na železniční akce.[blush]

Vagonet
Neděle, 30. září 2018 - 09:05:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 150
Registrován: 7-2017
Včera & dnes Duchcov






a bonus z Kralup