Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historické vozy osobní a nákladní » Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 27. 01. 2018

Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 27. 01. 2018

dolů

autor	příspěvek
Cogwheel	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:22:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5257 Registrován: 1-2012	Já zase nepochopil, jakému městu Bobo říká "Šampusátkov". Vinařská rampa s "vínovody" na stáčení vína z žel. cisteren bývala i na nádraží Praha-Vysočany. Původně tam ale byla jen úzká kolej - asi na manipulaci se sudy (plánek před lety poskytl kolega Zdepa):
Bobo	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 15:47:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13840 Registrován: 5-2002	tam, co se dělá cz šampus kolisti = piráti chodníků <font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/
Fardy	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 19:38:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 2-2016	Lodyha 77: ověřím, v mých poznámkách mám tento datum. Možná jsem se spletl ve vláknu, ale bylo to zde. Budu hledat a dám odkaz.
Fardy	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 19:41:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 2-2016	Je to zde: Archiv diskuse Nákladní vozy do 30. 1. 2017
Lodyha77	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 20:22:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 3-2011	Fardy - děkuji
Fardy	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 21:25:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 2-2016	Mě ty vozy taky zajímají, píše se tam, že by o nich měl vyjít článek, ale teda zatím jsem nikde žádný nezaregistroval.
Lodyha77	Čtvrtek, 11. ledna 2018 - 21:49:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 3-2011	Psal o tom Drake - třeba ví
Zdepa	Pátek, 12. ledna 2018 - 00:05:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2480 Registrován: 7-2005	na fotce z Hlinska je jednak klasický opleňák SNDVB č.641, což byla výroba Pflüg 1859/60. U SNDVB se v uvedené době, dle soupisu z 1871, vozy kolem č.63x-69x míchají. Jednak jako vozy na dlouhé dříví (tehdejší označení Jl) a vozy na kámen / šutr (Ja). Ten "kombinovaný" vůz, co kouká jen číslo 84?, je ze série 801-850 typ Jn. Dodal Ringhoffer 1867 jako "otevřený nákladní s nízkou bočnicí" a dodatkem - pomůcky pro přepravu dlouhého dříví.
Bw_Ig	Pátek, 12. ledna 2018 - 05:57:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 7-2012	Detail. Dvě foto vozů jak z Hlinska ta z Něm.Brodu. Zdeno - děkuji za identifikaci. Ovšem nejlepší přehlídka nákladních vozů ONWB a SNDVB je na fotce stanice Trautenau, hlavně krytých. Při zpracování fotek ONWB a dělání výřezů detailů se přijde na hodně záhad a zajímavostí. Jedním z nich je právě ta fotka dvounápravové stavební lokomotivy ve Znojmě - to sám nevím co to je, zadal jsem odborníkovi.
Zdepa	Pátek, 12. ledna 2018 - 07:28:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2483 Registrován: 7-2005	Ta mašinka by neměl být problém. V roce 1869 sice Sigl dodal 4 dvoukupláky, označené jako č.1-4 (po přestavbě v roce 1876 v dílnách Nymburk na B1-m2t se z nich staly č.VIII 481-484), ale tohle podle budky je Krausska. No a Krauss v roce 1870 dodal jednoho stavebního dvoukupláka ÖNWB jako tov.č.78. To je ta mašinka, co se ve "Schmeiserovi" o ní tvrdi, že to byla od roku 1901 ATE č.8, což přebírají všichni psavci o ATE, byť vídeňské dokumenty uvádějí něco jiného..... A ty loko č.1-4 jsou minimálně ve dvou kusech vidět na snímku z lomu s tím mechanickým návěstidlem v popředí
Michalt	Pátek, 12. ledna 2018 - 17:49:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 12-2009	Dobrý deň. Po čase opäť otváram otázku rybákov a chcem poprosiť o informáciu, či sa medzičasom nepodarilo niečo nové vypátrať k vozňom Ce 3-3374 a Ce 3-3784. Zaujíma ma najmä rok výroby, výrobca a výrobné číslo. Budem však povďačný za akékoľvek údaje. Vopred ďakujem.
Fardy	Neděle, 14. ledna 2018 - 10:32:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 2-2016	Dostal jsem nápad k jednomu staršímu příspěvku, podíval jsem se do historie diskuse a nevšiml jsem si, že by to bylo uspokojivě vyřešeno, tak pokud jsem něco přehlédl - omlouvám se. Zderadíček, číslo příspěvku 760, 5.11.2017, Vrak z Hulína: Domnívám se, že by to mohl být starý německý čtyřnápravový chlaďák poté, co mu bylo odebráno vnější bednění skříně a zateplení mezi vnějším a vnitřním bedněním skříně. U DRG totiž existovaly nám známé chlaďáky, které měly dvě větší pole od dveří se šikmou vzpruhou a jedno krajní úzké. Čtyřnápravová verze měla ty pole se šikmou vzpruhou tři. Usuzuji tak z toho, že vůz má zbytky šikmých vzpruh vnitřních, které by mohly odpovídat následně těm vnějším, na čelech má v horní partii zbytky vnějšího bednění a je vidět, že pro izolaci bylo dost místa. No a tvar střechy by taky mohl odpovídat. Je to jen nápad, fotku takového 4n chlaďáku jsem viděl, ale se skosenou střechou, to však měly 2n verze některé taky, jiné ne.
jagg	Neděle, 14. ledna 2018 - 16:59:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 527 Registrován: 5-2012	Existují nějaké snímky z osobního provozu těch maďarských vozů Ca 4-2900 až 4-2949 u ČSD? Kam byly přiděleny? Počítám asi na Slovensko. A ty podvozky typu Ganz-Rónai, co se navenek jeví jako obdobné těm z přípojných vozů od M495, osvědčily se?
dědek_hank	Neděle, 14. ledna 2018 - 17:53:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 7-2017	Modelářská diskuse mě přivedla k této otázce: Mívaly nákladní vozy vyráběné v 50. - 80. letech s brzdařskou budkou ještě i kolo ruční pořádací brzdy na podélníku? V konkrétním případě šlo o 4nápravové chladicí vozy dovezené z NDR v 60. letech, ale otázku schválně formuluju takhle obecně; hlavně jde o to, jestli a jaký by taková brzda měla smysl. Například: Mohlo docházet u vozů s budkou při opravách k odstraňování výstroje brzdy z budky a dodatečnému dosazování pořádací brzdy?
Plastovej_Dědek	Neděle, 14. ledna 2018 - 18:02:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2018	Nevěděl by prosím někdo nějaké informace o vozu ARa 502? Vůbec netuším jak ten vůz vypadal. V nabídce je model,ale bohužel bez obrázku.
Alf	Neděle, 14. ledna 2018 - 19:00:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7150 Registrován: 9-2003	Ad.Hank - Koukám do knihy Moderne Schienenfahrzeuge cca z té doby 60-70.léta,je taktrochu katalog vozidel z NDR pro spřátelené státy.Chlaďák pro ČSD je tu La 516364 4osý s "budkou" ,nad přestavovačem brzdy je taková docela malá klička,měli jsme tyto vozy jako vozové skříně v depu jako sklad a u jedné jsem si toho všiml,ale myslím to pořádací brzda nebude.Naopak zde v knize jsou vozy pro SSSR a některé mají vysloveně "kolo" na podélníku,takže tam je to jasné..a taky nemají "budku" tedy co je na fotce patrné.Večer to sem kdyžtak hodím.. ..pořádná mašina má kotel a komín..
Statistik	Neděle, 14. ledna 2018 - 21:12:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5843 Registrován: 6-2004	"Plastovej dědek": ARa 502? To je nějaký nesmysl, ne?
Mahel	Neděle, 14. ledna 2018 - 22:23:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2025 Registrován: 6-2004	Plastovej_Dědek: nevím, o jakém modelu je řeč a jak vypadá, ale skutečný vůz vypadal takhle: Je to rekonstrukce z klasického vozu ABa z roku 1917.
Plastovej_Dědek	Neděle, 14. ledna 2018 - 23:48:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 1-2018	Statistik: Pan Mahel mě předběhl. Taky jsem si myslel, že to je nesmysl, ale nechtěl jsem se toho uplně vzdát. Pan Kuber nabízí vcelku zajímavé vozy, vpodstatě ta nabídka vydá na pěkněj rychlík 30.let, jen bohužel dodnes 90% lidí má problém rozeznat od sebe Pancerak a Goldsdorfa, natožpak poznat vozidla dle čísel. Ten kdo navrhl lepty dobře věděl co dělá, akorát je nešťastne prezentování bez obrázku. Mahel: Ptal jsem se, protože, jsem doposud o tomto voze nic neslyšel a ani nevěděl. Netušíte od kdy to byl restauračnívuz? Jinak dděkují za fotku. (Příspěvek byl editován uživatelem Plastovej_Dědek.)
Alf	Pondělí, 15. ledna 2018 - 01:32:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7153 Registrován: 9-2003	Tak ty chlaďáky pro Hanka :-) ČSD La 516364 dle knihy typ EK4 do.st. Praha Bubny,druhý je standard model Mkw60/1 (bez bližšího označení domovské železnice) a nakonec typ ZB12 do SSSR. ..pořádná mašina má kotel a komín..
dědek_hank	Pondělí, 15. ledna 2018 - 08:38:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 7-2017	Alf 7153: Děkuji.
drake	Pondělí, 15. ledna 2018 - 12:21:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 7-2017	Michalt: Ddk 6-3719 byl vyroben roku 1909 v Grazu jako De 16848, přidělen byl ředitelství v Krakově. V roce 1913 dostal číslo De 54-987. Teprve po válce byl sčítán u nás a později dostal uvedené číslo ČSD. Po druhé světové válce byl chvíli nezvěstný, v roce 1949 se našel a byl přidělen na Slovensko. Nejprve byl již ve zmíněném Novém Městě nad Váhom, později se přesunul do Tr. Teplé. Zrušen byl ve IV. čtvrtletí roku 1958 a v dílnách v Trnavě přeměněn na obytný SV 77187.
drake	Pondělí, 15. ledna 2018 - 12:53:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 7-2017	JarPi: ložná váha vs. únosnost Únostnost je krajní mez zatížení vozu, která se uváděla pokud byla o více jak 5% větší než ložná váha vozu. Nad hranici ložné váhy, ale maximálně do výše únosnosti, mohl být vůz naložen pokud to dovolovaly traťově podmínky a způsob ložení (rovnoměrné naložení nákladu aby bylo dostaženo stejných nápravových tlaků atd.).
drake	Pondělí, 15. ledna 2018 - 15:10:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 7-2017	přperavy na oplenových vozech: Přeprava na oplenových vozech se děla z větší části bez spojovacích tyčí nebo vozů. Přeprava kmenů bez spojovací tyče byla možná pro silné kmeny na oplenech vybavených ocelovými hroty s tím, že by váha na jednom oplenu měla dosáhnout přinejmenším 7,5t. Pokud byla váha nižší, musely se spodní kmeny na krajích chytit řetězy. Podle předpisu byl za silný kmen považován takový, který měl v místě dotyku s oplenem průměr nejméně 120 mm. Původně byla přeprava tenké kulatiny (tyče pro chmelnice, součásti lešení nebo slabší kmeny) bez spojování zcela zakázána, ale později bylo povoleno aby byly slabší kmeny pokládány na spodní silnější. Celý náklad se v takovém případě musel uprostřed svázat. Při přepravě železných profilů nebo celých konstrukcí bez spojování vozů bylo vyžadováno bezppečné spojení nákladu s oplenem. Některé opleny tomu byly přizpůsobeny, měly v sobě potřebné otvory pro šrouby, oka na řetězy atd. Samozřejmě se ocelové výrobky nedaly přímo položit na opleny s ocelovými hroty, potom se musel vložit mezikus ze dřeva. Naopak kmeny nemohly jet na hladkých oplenech. Pokud to nešlo bez pevného spojení vozů, přišel na řadu vložený vůz nebo spojovací tyč. Konkrétní provední se volilo podle délky a typu nákladu, průhybu, možnosti upevnění spojovací tyče atd. Další drobnosti platili navíc pro přepravy prken nebo jiného řeziva. Náklad musel oplen přesahovat nejménně o 300 mm, v případě volně položených kmenů minimálně o metr. Spojovací tyče běžnou součátí oplenových vozů původně nebyly, obvykle byly deponovány ve stanicích poblíž míst nakládky a vytáhly se na světlo jen v případě potřeby. Obykle byly potřeba v délce 4-5 m a to se pod tehdejší vozy nevešlo. Teprve dlouhé vozy kkStB řady Jhe vozové skupiny Ib vyráběné od roku 1902 měly dvě tyče jako standardní součást výbavy. Řazení ani počet vozů ve vlaku nebyl explicitně nijak řešen, pouze v přepise pro provoz je uvedeno, že vozy na dlouhé dříví by měly být řazeny co nejblíže ke konci vlaku. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Bw_Ig	Pondělí, 15. ledna 2018 - 17:30:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 7-2012	...a v provozním předpisu každé lokálky, je v tabulce mimořádných a dopravních opatření uvedeno, pro danou trať a úsek, kolik dvojic oplenových vozů spojených nákladem dlouhým dřevem smí být přepravováno na konci vlaku.
39michal	Pondělí, 15. ledna 2018 - 20:00:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 9-2017	Alf:pokud si dobře vzpomínám,uvedená klička /stavítko/ sloužilo k parnímu topení,měla více poloh,na které už si nevzpomenu.Nikoliv tedy brzda.
drake	Pondělí, 15. ledna 2018 - 20:22:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 7-2017	Bw_Ig: Díky za připomínku, na provozní předpisy lokálek jsem zapomněl. Samozřejmě i úseky hlavních tratí mohly mít svá omezení (kromě počtu dvojic oplenových vozů i nápravové tlaky, omezení pevných rozvorů atd.), ale sklony a poloměry lokálek víc omezovaly. Za dob ČSD se to rozrostlo, protože začaly být schvalovány další kombinace vozů pro přepravy dlouhých předmětů. Někde ve fondu MŽ I je například schvalování dvou nakrátko spojených vozů Vtd pro přepravu kolejnic, číslo kartonu najdu. Povolené kombinace řad se později objevily v provozních předpisech ČSD a jejich dodatcích, včetně nějakého omezení počtu dvojic s ohledem na sklon. Z dob kkStB nic takového neznám, ale možná jsem jen neměl v ruce to správné vydání předpisu.
Mahel	Pondělí, 15. ledna 2018 - 23:07:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2026 Registrován: 6-2004	Plastovej_Dědek: úvahy o bufetových vozech se objevovaly koncem čtyřicátých let, ale realizovalo se to o něco později, asi kolem poloviny 50. let, bližší zpřesnění zatím neznám. Třímístná čísla začínající pětkou pak jsou ze systému z roku 1957 (čtyři vozy ARa počínaje 500, pět ABRa od 520)
Plastovej_Dědek	Úterý, 16. ledna 2018 - 02:32:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 1-2018	Mahel: Aha,takže nejspíš poválečná záležitost. Řeším problém a to jsou restaurační vozy (Bufetové) právě v období 20.let až do roku 39. Co se zařazovalo do rychlíků. Chci dát dohromady dvě soupravy čtyřnápravových rychlíkových vozů počínaje dle rakouské konstrukce přes Göldsdorfa až k Panceřáků. Vcelku běžné vozy mi jsou jasné,služební a poštovní taky,ale právě kámen úrazu jsou restaurační a případně lůžkové. Vím,že do mezinárodních rychlíků a expresů se používalo cizích vozů (CIWL/Mitropa). Jak to bylo u nás? Snad tu bylo 5 peřejkových jídelních vozů, které dodala Vagonka ve Studénce a dále? Chápu, že vlak pouze s 2 a třetí třídou zřejmě takové vozy postrádal,ale tam kde jezdila první třída? Zajímá mě hodně rameno Praha-Karlovy Vary,tedy po trati B.E.B
drake	Úterý, 16. ledna 2018 - 08:19:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 7-2017	Plastovej_dědek: Celý servis jídelních a lůžkových vozů zajišťovala u nás do roku 1939 CIWL. Na tratích bývalé BEB jezdily z Prahy dva páry rychlíků s jídelními vozy. Jeden obvykle končil ve Varech, druhý v Chebu, ale měnilo se to. Dále v úseku Chomutov - KV ještě rychlík z Berlína, a dlouho také jezdil rychlík Cheb - Liberec u něhož byl ve 30. letech na místo jídeláku barový vůz. Jeden z párů mezi Prahou a KV vezl ještě lůžka, ale ta jezdila z dálky - Bukurešť, Warszawa. Nejezdila každý den a dokonce ani celou sezónu. Do KV od západu to bylo s lůžkama živější.
Mahel	Úterý, 16. ledna 2018 - 08:28:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2029 Registrován: 6-2004	Plastovej_Dědek: už bylo vícekrát publikováno, že až do roku 1945 ČSD neměly žádné jídelní ani lůžkové vozy. Do okupace a potom pár let po válce na našem území své vozy (a také bufet v motorových vozech Slovenská strela) provozovala společnost CIWL, za okupace MITROPA. Až od roku 1945 se z válečné kořisti postupně dávaly dohromady jídelní a lůžkové vozy s označením ČSD a pronajímaly se pro CIWL. Bufetové vozy vznikly ještě později. Od svých počátků si společnost CIWL objednávala vozy od různých výrobců z celé Evropy, tedy i od těch našich (především Ringhoffer a Kopřivnice). Jen některé z nich zůstaly v provozu v Československu, jiné byly od počátku určeny do daleké ciziny (např. do Egypta). O meziválečném provozu se dá něco najít např. v článku "CIWL za první republiky" v časopisu Železnice č. 1/1994.
drake	Úterý, 16. ledna 2018 - 11:07:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 7-2017	Fardy a řadové značení kkStB: Právě proto, že značnení kkStB mělo jinou logiku, tak není možné hledat význam písmen jako u označení ČSD. V různých kombinacích mohlo mít velice různé významy, k tomu je potřeba rozlišovat zda bylo na základní lince nebo v indexu, a také na pořadí písmene. b - podle mě bylo použito po roce 1913 pouze dvakrát. Na lince s G ve významu "bier" (Gb a Gb^y), tedy vozy na pivo. V indexu s J označuje vozy vozové skupiny Id se systémem Bredschneider. Jsou mi známy dvě řady - Jr^b a Ja^ab
Fardy	Úterý, 16. ledna 2018 - 20:39:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 2-2016	Z mnoha příspěvků zde jsem tak nějak vyčetl, že základní typ vozu u kkStB určovalo první velké a případně druhé malé písmenko s ním na lince, doplňkové vlastnosti určovaly malá písmenka v indexu. Jh se mi jeví jako naše O, Jk víceméně odpovídá našemu V, a pokud v některých případech N, tak to bylo po roce 1949 změněno na V u předmětných vozů, Jn by mohlo být N a J by mohlo být v zásadě P (J=I), e by mohlo znamenat dlouhý vůz, jen spodní hranici tuším níže než 10 m jako u našeho d (to mi ale neštymuje na Ihe=Ok který je kratší než Ihn=Ond), d u kkStB vypadá, jakoby u uzavřených vozů znamenalo naše b či použitelnost vozu jako batožinového či pomocného poštovního, význam o mi zcela uniká, neb nevidím, co by měly společného vozy Ko, Go, Iko, Mo, když u ČSD jde o vozy různé délky a únosnosti, neumím z toho nic odvodit, nevím, jestli mělo kkStB nějaké malé písmenko pro vybavení vozu klanicemi, vypadá to na k, ale ne všechny s klanicemi to k mají (stejně jako u nás), f asi značilo chlaďák, to tak nějak odpovídá. Neumím odtušit význam g a r. Písmenka t a l už tak důležitá nejsou a předpokládám že y bylo důsledně pro třínápravové vozy, yy pro více-než-4-nápravové, což ale vypadá že aa taky, přičemž to první a je na lince a druhé a je horní index. Zajímá mě to proto, že je dostupné velké množství fotografií vozů kkStB nebo soukromých železnic, z mnohých jdou vyčíst rozměry, mnohé přešly k ČSD, takže je třeba z rakouské řady odhadnout řadu ČSD a podle seznamů vozů 1927 a 1935 lze pak vůz s velkou mírou pravděpodobnosti identifikovat a udělat si model. Viz třeba dotaz Tempotaxiho na vůz Gt. Prameny od pana Maruny říkají, že u ČSD to bylo Zl, ale čím se to lišilo od G=Zl? (řečnická otázka, kterou si lze položit).
drake	Středa, 17. ledna 2018 - 09:28:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 7-2017	význam o mi zcela uniká, neb nevidím, co by měly společného vozy Ko, Go, Iko, Mo, Vždyť to píšu už od začátku, nic společného v tom nehledej. Řady Ko a Mo neznám, Go je vůz pro přepravu ovoce - Obsttransport. V řadě Jko to znamená "ohne Rungen", bez klanic. U vozů Jk se zřejmě přepokládalo že má klanice. e,g - asi nejvíc matoucí písmena. Ze začátku se e používalo pro vozy, jejichž ložné parametry se nějakým způsobem od vozů běžné konstrukce odlišovaly. K běžným vozů G se vyráběly vozy Ge s větším ložným objemem, Jke zase měly delší ložnou plochu a Ke měly větší ložnou váhu 20 t. Jenomže když se začaly dodávat vozy s ložnou vahou 15 t, tak e nestačilo nebo bylo již použito a zavedlo malé g. Jenomže ne vždy znamená 15 t a některé typy ho vůbec nepoužily (Jh). A taky vznikly řady Geg a Gge a další oříšky. t - jen ve spojení s G, Gt krytý vůz s d čelními dveřmi "mit Türen" r - v souvislosti s otevřenými vozy znamená "mit Rungen", tedy s klanicemi. Ale ne všechny vozy s klanicemi měly r v řadovém označení. U krytých vozů jde o vozy pro přepravu "ala rinfusa", tedy volně loženého obilí (nepytlovaného). předpokládám že y bylo důsledně pro třínápravové vozy, yy pro více-než-4-nápravové, Od roku 1913 y označuje třínapravový vůz, ale vícenápravové vozy to měly různé, dvě yy jsou jednou z možností, jinak existovaly různé další kombinace s Ja. Prameny od pana Maruny říkají, že u ČSD to bylo Zl, ale čím se to lišilo od G=Zl? (řečnická otázka, kterou si lze položit). Srovnáváním řad nic nezjistíš, právě kvůli zcela různé filozofii označování. Všechny G,Gr,Gt a možná další jsou u ČSD označeny jako Zl. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.)
Fardy	Středa, 17. ledna 2018 - 19:39:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 2-2016	Drake: Děkuji. No je vidět že i staré mocnářství v tom systém moc nemělo...
Golemklusacek	Středa, 17. ledna 2018 - 22:03:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 3-2010	Dobrý večer! Poprosil bych info, jestli byla vlastnická značka ČSD na služebních vozech Rybák Dsd z roku 1948 stínovaná. Dělám si model do roku 1953. Předem děkuji za odpověď.
Jamesc	Středa, 17. ledna 2018 - 23:00:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 364 Registrován: 4-2010	Dostal se mi do ruky model vozu od firmy kleinmodelbahn (viz foto) s tím, že tyto vozy byly v provozu u ČSD. Je to skutečně tak? A pokud ano, ví někdo prosím Vás kolik těch vozů asi u nás bylo? Uvítal bych i čísla pokud jsou známa a případně i fotografii/e. Jakoukoliv informaci, pokud jí nechcete zde uveřejňovat, mi můžete zaslat také na mail pod nickem. Informace poslouží k úpravě výše uvedeného modelu. Děkuji mnohokrát za jakoukoliv indícii. Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/ videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x
Lodyha77	Středa, 17. ledna 2018 - 23:47:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 3-2011	Drake - nebyla by ještě reakce na otázku "vinných" vozů? dík
drake	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 10:13:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 7-2017	Lodyha77: Nevím k jakému období se dotaz vztahuje, ale ono to nikdy moc nedalo. Zrovna vrcholné období železnice, které dalo vzniknout mnoha konstrukcím nákladním vozům pro přepravu různých nákladů, bylo obdobím kdy naše vinařství padlo na úplné dno. Udává se, že kolem roku 1820 bylo na Moravě 29000 ha vinic, v roce 1930 asi 3800 ha, dneska je to cca 12000 ha. Před koncem monarchie bylo ve stavu kkStB asi patnáct vozů pro přepravu vína, kolem deseti vozů bylo u Südbahn, ale majitel žádného neměl s našim územím nic společného, žádný vůz neměl domovskou stanici u nás. Proto po roce 1918 u nás žádné vozy pro přepravu vína nejsou a první se objevuje až v roce 1937, kdy byl pro jednu firmu na Podkarpatské Rusi zrekonstruován chladicí vůz určený původně pro pivo. Nic složitého, jen se dovnitř daly sudy. S rozpadem republiky o rok později zmizel neznámo kam. Po válce si firma F.Šmíd objednala 15 vozů na víno, které byly zařazeny jako Zsr 520000 až 520014. Konstrukci poměrně výstižně popsal už Němec, jedná o vůz Zsr/Ztr s brzdou, který má uvnitř dva velké sudy. Jediným z venku viditelným rozdílem je lávka a dva plnící otvory shora. Další objednané vozy byly kvůli únoru 1948 stornovány. V roce 1954 se z nich staly vozy volného oběhu Rv 8-20000 atd. Jestli se po roce 1965 objevily další vozy pro přepravu vína, pak jen běžné kotlové. Ale vzhledem k rozsahu našeho vinařství .... Obecně se sem většinou víno dováželo a k tomu se využívaly vozy jiných želzničních správ. Export se moc nekonal, maximálně v lahvích.
Němec_z_ova	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 11:10:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3770 Registrován: 4-2009	Konstrukci poměrně výstižně popsal už Němec, jedná o vůz Zsr/Ztr s brzdou, který má uvnitř dva velké sudy. Děkuji náčelníku, že jste se mne zastal Jen ty sudy mohly být i tři. Lodyha77: Celkové provedení vozu vidíte na 1. snímku (provedení čel je zřejmé z vozů sousedních - včetně žebříku na střechu), střešní lávka je zřetelná na dvou zbývajících snímcích. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
drake	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 12:38:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 7-2017	Němec_z_ova: Díky, nemám fotky u sebe. Tři sudy znám, ale mám tady jisté pochybnosti a otázky. Na Chodovci se nachází typový výkres pro účely schvalování, který naznačuje dva sudy. Kontury odpovídají sudům s objemem cca 120 hl, což by při únosnosti vozu 28,5 t bylo asi maximum. V textu se píše o dvou sudech 65 až 70 hl, což se zdá zase málo, ale odpovídá to zvyklostem z dob monarchie a meziválečných konstrukcí. Ale samozřejmě možná někde leží schválení i třísudové varianty. Ve skutečnosti jsou dva sudy na fotkách menší než na typáku, velikost sudu v třísudové variantě je ještě menší. Váhově by to asi vycházelo i pro tři sudy, každý po cca 70 hl. Na druhou stranu má i třísudový vůz jen dva otvory ve střeše.Nabízí otázka, jak se vykládalo, nakládalo a čistilo. Prostřední sud shora není moc přístupný z boku taky nic moc. Ne že by to nešlo, ale ... Není mi známý žádny zdroj, kde by byl uveden objem nebo další parametry jednotlivých vozů. Ani na voze v okamžiku focení není objem ještě uveden. Jestli skutečně do pravidelného provozu přišly obě varianty je otázka. Ale možná je to jen moje paranoia.
dědek_hank	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 15:25:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 7-2017	Golemklusacek: "Dobrý večer! Poprosil bych info, jestli byla vlastnická značka ČSD na služebních vozech Rybák Dsd z roku 1948 stínovaná. Dělám si model do roku 1953. Předem děkuji za odpověď." Žádnou fotku nového vozu Dsd z té doby bohužel nemám. Nicméně než se k tomu spolehlivěji vyjádří nějaký lepší znalec než já, trochu si zaspekuluju. Mám za to, že stínované nápisy nebudou chybou. Soudím tak proto, že existují fotografické i filmové záběry ještě i z let 1953 - 56, tj. pořízené dávno za platnosti žlutého písma, kde mají osobní vozy vyrobené před r. 1950 (evidentně s obnovenými nátěry, tj. po dílnách v l. 1945 - 50) bílé stínované nápisy. (Řekl bych, že se dají najít i na zdejším fóru, ale nemám ty odkazy uložené ani tu trpělivost teď je zdlouhavě hledat.) Dost bych se divil, kdyby tomu u vozů z nové výroby bylo jinak. Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Lodyha77	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 16:41:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 3-2011	Děkuji
Fardy	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 17:58:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 2-2016	Už jenom drobný detail k těm Zsr/Ztr/Rv: barva těch vozů byla jak šel čas normální vagonová hnědá nebo se měnila?
Bw_Ig	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 19:05:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 7-2012	Proto zdali písmo bylo stínované - na to odpoví jiní odbornící. Rozhodně se používala schválená normálie ČSD. Já přidám jen dvě tovární fotky KPS, jen ofocené, lepší nemám.
Zdepa	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 22:16:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2493 Registrován: 7-2005	ad CIWL - smlouvu měla s ministerstvem železnic do roku 1949, čehož se po 05/1945 samozřejmě zpětně domáhala a vznikl dodatek s MD. Takže až konce roku 1948 začalo MD řešit, kde vzít vlastní lůžkové vozy, čemuž se zavázali na nějaké konferenci států v rozsahu pozdějšího RVHP. Tak se vozy od CIWLu draze vykupovaly. Je k tomu velmi zajímavý spis v MD I na téma, kde vzít valuty, když CIWL koruny či rubly nechce....
dědek_hank	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 22:16:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 353: Tak k této normálii stínování patřilo... Otázka je, nakolik se po r. 1945 dodržovala. Snad aspoň ve výrobě jo.
drake	Čtvrtek, 18. ledna 2018 - 22:51:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 7-2017	ad nápis ČSD: Pokud vím, tak do roku 1950 se dodržovalo pravidlo platné od začátku ČSD. Oplechované skříně se stínem, peřejkové bez.
jagg	Pátek, 19. ledna 2018 - 00:12:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 528 Registrován: 5-2012	Ještě 15.3.1972 je zdokumentován v provozu vůz Vssa, aspoň dle fotky C.K. Podžalského muzea ze stanice Stará Paka: Vssa K těm maďarským osobním vozům opravdu nikdo nic nemá?
drake	Pátek, 19. ledna 2018 - 15:01:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 7-2017	Jamesc: Vozy tu byly, ale přesné počty a jednotlivé typy mi nejsou známé. V každém případě model ROCO L 516621 (Čsl. průmysl masný), který byl kdysi vyroben pod katalogovým číslem 48080.5, celkem odpovídá skutečnosti. Model KMB má výrazně lepší skříň než model ROCO, zejména střechu, skutečný vůz však měl výztuhy do písmene K.
Golemklusacek	Pátek, 19. ledna 2018 - 16:01:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 3-2010	Moc děkuji za odpovědi. Ad Jamesc: https://www.mdc.sk/katalog-predmet/79/
Mahel	Pátek, 19. ledna 2018 - 18:42:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 6-2004	drake: pravidla byla, ale dají se najít případy jejich porušení, např. z meziváleřného období se dají najít tovární snímky peřejkových služebních vozů, které mají vlastnckou značku stínovanou, po válce se dá narazit na čtyřnápravové vozy s uspořádáním nápisů, jaké platilo pro vozy dvounápravové apod. Z té Královopolské by to chtělo kvalitní snímek...
Golemklusacek	Sobota, 20. ledna 2018 - 00:18:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 333 Registrován: 3-2010	Dobrý večer! Děkuji za názory i za fota vozů Dsd. Nakonec budu raději na modelu dělat žlutý popis. Abych však neudělal nějakou zmršeninu, tak vás poprosím, jestli někdo máte nějaký seznam zachovalých vozů této řady. Předem děkuji za opověď.
Fardy	Sobota, 20. ledna 2018 - 23:15:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 2-2016	Tak jsem se pokusil o Od, čas dnes umožnil pouze hrubou stavbu. Rozsochy pana Lepieše vyžadovaly své..... http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=4&t=9796&p=230981#p2309 81
Fardy	Pátek, 26. ledna 2018 - 20:13:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 2-2016	Předpokládám, že popisy starých rakouských Rybáků byly na podélníku bílé a na bočnicích skříně žluté bez lemování, po přechodu k ČSD byly popisy na celém voze bílé s výjimkou ČSD a označení třídy, které byly bílé s červeným stínováním (lemem). Bylo tomu, prosím, tak? Děkuji
Colonel32	Pátek, 26. ledna 2018 - 22:01:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1294 Registrován: 10-2007	https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1116751 Jak vlastně dopadl? Stojí tam ještě, nebo se ho někdo ujal? Přijde mi to jako dost unikátní a vzácná skříň.
Polabský	Sobota, 27. ledna 2018 - 12:37:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 10-2010	Colonel: Majitel potřeboval místo pro novou stavbu, tak ho nabídl místním hasičům pro uspořádání tématického cvičení a následné zbytky pro úhradu hasičského bálu . Díky zde uveřejněné fotce se ho podařilo velmi složitě zachránit pracovníkům zde tak oblíbeného NTM Je s ním počítáno do expozice na Masaryčce.
Alf	Sobota, 27. ledna 2018 - 13:55:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7164 Registrován: 9-2003	Vážení pánové,prosím (už naposled :-) ) neví tu někdo o této skříni v Plzni?Foto se zde s popisem umístění objevilo před pár lety ale původní příspěvek nemůžu najít..Děkuji. ..pořádná mašina má kotel a komín..
zeuke	Sobota, 27. ledna 2018 - 17:15:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 7-2017	ad Polabský - tak to bylo určitě za minutu 12ale jinak opravdu krásný kousek!
Polabský	Sobota, 27. ledna 2018 - 19:34:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 10-2010	ad zeuke: To nebylo 11:49 , to už bylo několik minut po dvanácté, téměř v . Ti výše zmiňovaní zájemci si to tam už velmi usilovně připravovali k velkolepé akci. Vlastní vyproštění vozu také nebylo jednoduché, jeden místní občan se dovolával spravedlnosti aby tam nemohl vjet transportní trailer. Velmi vstřícně se zachoval sám majitel skříně .

Přejít z archivu 2018 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru