Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 04. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 30. 04. 2017

dolů
   autor příspěvek
pšm
Pátek, 03. března 2017 - 19:11:57  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
No, on ten "Autorský zákon" je geniální dílo.
Chrání to co vytvořil autor (ve své hlavě, co mu našeptaly Můzy - u piva či kafíčka) , zatímco opisy z úředních dokumentů jsou veřejné, a tudíž chráněny nejsou.
V praxi to znamená, že veškeré bláboly a kokotiny o historii jsou chráněny, zatímco přesné opisy archívních dokumentů chráněny nejsou. Takže konec se zveřejňováním výsledků bádání ?

Co je tedy tohle - fantazie či záznam z úřední dokumentace ?
Možná by nám poradil Alf ?

Byla tohle "Výjimka nebo pravidlo" ?
Sobota, 04. března 2017 - 20:31:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6907
Registrován: 9-2003
Zdravím vážení.. :-) co jsem vyčetl ze zbytků dokumentů depa Letohrad a díkybohu zachovaných strojmistrovských strojových grafikonů,tak podobná situace rozhodně (nejen) v Letohradě nebyla výjimečná..potvrzují i pamětníci.Vzhledem k množství výkonů,snaze vytěsnit poslední parní lokomotivy a často poruchovosti "moderních" trakcí často opravdu nebylo s čím jezdit..Zde naznačená situace by se dala dohledat..jen v rychlosti dodám do Letohradu byla často půjčována z HK T444.041,která se svojí spolehlivostí neoslnila.Poslední grafikon s turnusovanou parní trakcí byl 1976/77,ale v únoru 1978 byl z nouze opět postaven TS.26,později č.21,pro jeden stroj na posun a místní výkony.K 354.195 můžu uvést že to byla právě hlavně ona do 17.5.78..(zrušena 15.8.78)dle dokumentů depa..do konce roku dožívaly na tomto výkonu další stroje a co se týká té nouze,několikrát byla použita na obsluhu štítecké lokálky T212.075 jinak stroj topírenského posunu.. [happy]
..pořádná mašina má kotel a komín..
pšm
Sobota, 04. března 2017 - 21:32:57  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Alf - díky za upřesnění situace, tohle bylo 2.3.78, takže zbývaly mašince 354.195 ještě 2 a púl měsíce života.
A dnes už zas jezdí.
Pondělí, 06. března 2017 - 12:43:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 866
Registrován: 1-2010
Zdravím diskutující, chtěl bych se zeptat, je zde zmínka o T444 v Hradci Králové a Kopidlně, je možné že tato řada zajížděla i do Jičína? Předem díky za odpověď.
jagg
Úterý, 07. března 2017 - 22:55:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 413
Registrován: 5-2012
Mám dva dotazy:
jeden je viz příspěvek níže ohledně Vlaku svobody:
Odkaz
a druhý viz toto video v čase 0:34 a taky ve filmu Železný dědek:
Odkaz
To pískání bylo nějakou lokální nepsanou dorozumívací specialitou nebo to bylo něco z předpisových zvukových signálů? Bylo těch hvizdů více druhů a co znamenaly? Vnímám to dobře jako doplnění/alternativu světelných a praporkových a podobných navěstí?
Čtvrtek, 09. března 2017 - 08:44:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4561
Registrován: 9-2005
Jestli jsem dobře pochopil dotaz, tak ti jde o slyšitelné návěsti. To není žádná krojovaná specialita, jsou uvedeny v Předpise D1. Tady je z něj výtah:
application/pdfSlysitelne navesti z D1
Slysitelne navesti.pdf (1276.5 k)

Čtvrtek, 09. března 2017 - 14:46:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 9-2016
Ad Jagg a Plešoun: Jen pro upřesnění - v dobách, kdy ještě jezdily brzdaři na nákladních vlacích se návěst "Zabrzděte mírně, zabrzděte úplně, odbrzděte úplně" vztahovala i na tyto brzdaře. A pokud se nepletu, existovala i návěst "Odbrzděte mírně".
hank
Čtvrtek, 09. března 2017 - 16:02:43  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Makus 129: To "i" není přesné. Kvůli nutnosti předávat pokyny brzdařům v dobách, kdy se jinak než ručně nebrzdilo, ty slyšitelné návěsti původně vznikly.

A z historického hlediska by se mezi ně zřejmě v širším smyslu měly zařadit i zvoncové návěsti (předávané po trati "číňany") a používání třaskavek.

Jestli mě někdo nepředběhne, tak až se k tomu dostanu, podívám se na ně do starých návěstních předpisů.
Čtvrtek, 09. března 2017 - 16:47:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 773
Registrován: 9-2014
Počuteľné návesti sa používali aj pri doprava vlakom s postrkom alebo príprahom, na dorozumievanie medzi rušňovodičmi.
Najdôležitejšia návesť " Stoj, zastavte všetkými prostriedkami, myslím, že nevymizne tak ľahko z predpisu.
Návesť Povoľte brzdy úplne sa používala ešte pred odchodom nákl. vlakov, najmä tam, kde bola doprovodná vl. čata. Zrušila sa koncom 80.rokov 20. st.
Počuteľné návesti sa dávajú ešte pri výprave vlakov, posune, prácach na trati a p.
Čtvrtek, 09. března 2017 - 17:07:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2586
Registrován: 5-2002
Zrušila sa koncom 80.rokov 20. st.
Nezrušila. Viz příspěvek Plešouna.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 09. března 2017 - 17:53:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4563
Registrován: 9-2005
Návěst Povolte brzdy úplně se stále používá. Možná si to ani neuvědomujete, ale když výpravčí dává na elektromechanice s mechanickými návěstidly výpravkou vlaku Průjezd, jak odpoví strojvedoucí jako potvrzení že rozumí? Ano, návěstí -..
Čtvrtek, 09. března 2017 - 18:22:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1419
Registrován: 12-2007
Nepoužíva sa ta návesť zo strany rušňovodiča smerom k vlakovej čate že je už postavené na odchod?
Čtvrtek, 09. března 2017 - 19:56:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 774
Registrován: 9-2014
Johny. Ja som myslel, ako návesť pred odchodom nákl. vlaku bez vlakovej čaty,ťahaný len jedným rušňom, ktorú dával rušňovodič pred uvedením vlaku do pohybu na všetkých druhoch zabezpečenia, pokiaľ sa ešte vozili diaľkové Pn vlaky s čatou 0/1, ktorí boli na konci vlaku. Po zavedení vlakov bez vlakov čaty sa to ešte pár rokov používalo, pokiaľ sa to
predpisom z r. 1987 nezrušilo. Pokiaľ myslíte návesť Pozor, alebo Povoľte brzdy úplne, ako potvrdenie prevzatia návesti dávanej za vchodu vlaku, tak to ešte platí.
Plešoun , ja to poznám z praxe. To platí všeobecne, nie len na elemech.

(Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)
hank
Čtvrtek, 09. března 2017 - 21:50:58  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Předpis D1 z roku 1954.


hank
Čtvrtek, 09. března 2017 - 22:08:09  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Předpis D1 z roku 2002.


Mladějov
Středa, 15. března 2017 - 06:23:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9869
Registrován: 3-2007
Traťovák : Ne. Tam se používá Výzva k pohotovosti : .- Takhle píská také třeba výpravčí tam, kde se "plácačkuje".
Povolte brzdy úplně (zvyšte tažou sílu atd.) je -..

Ono to má prostě víc významů, ale logických.
Nejlepší je se kouknout do toho předpisu.
jagg
Pátek, 17. března 2017 - 21:21:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 417
Registrován: 5-2012
Co tedy pískají za konkrétní návěst v tom videu?
Sobota, 18. března 2017 - 07:18:06  
Neregistrovaný host
94.112.180.38
Sorry, ale v 0:34 tam ten vlak zastavuje a zaskřípají brzdy (pokud máte na mysli film s Pannonií na Masaryčce).
Kolem 1:20 jsou tam návěsti dávané posunovačem píšťalkou, je tam dávána 2x opakovaně stejná, takže žádné "pohvizdování", ale s ohledem na kontext by to měla být návěst "vzad", což potvrzuje i vodorovný pohyb praporku.
Neděle, 19. března 2017 - 10:53:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2235
Registrován: 5-2008
Mám dotaz: Je možný , že za WW II , měly některý voj. útvary "Wehrmachtu " přidělený svý "vlastní" lokomotivy ř. 52 ?
Neděle, 19. března 2017 - 22:03:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2291
Registrován: 7-2005

Zájmy strojvůdce, č.3, vydání 1.2.1921, str.23-24
výtopna Kyšperk měla v 11/1918 ve stavu 11 loko ř.171, 7 loko ř.229 a 3 loko ř.2.
Sice uvádí i 2 loko ř.16 a 1 loko ř.19, ale ty v danou chvíli byly zapůjčeny výtopnám mimo nově vzniklou republiku.
V textu zmiňovaná loko 2.07 byla v 11/1918 jedinou své řady ve výt.Josefov-Jaroměř
Neděle, 19. března 2017 - 22:56:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6918
Registrován: 9-2003
Díky moc,opět střípek..nějaké zmínky o "handrkování" s nadřízenou výtopnou HK v různých záležitostech jsem už vyčetl z kroniky federace strojvůdců v Kyšperku..tam bohužel moc nebývají popsány konkrétní čísla strojů..Osobně by mne zajímalo (kdy?)přidělení strojů 524.1 které byly dlouhá léta v Kyšperku doma..některé zřejmě nedlouho po dodání..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Úterý, 28. března 2017 - 22:08:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 12-2010
Nevíte někdo prosím, jaké stroje byly mimo původních 310.0 nasazovány na Doupovské lokálce kolem let 1932-4? Děkuji moc.
Úterý, 28. března 2017 - 23:37:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2297
Registrován: 7-2005
občas člověk musí hledat mezi řádky i tam kde myslí, že nic není...
Úterý, 28. března 2017 - 23:40:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2298
Registrován: 7-2005
nebo náhodou zakopávat o drobnosti, které se časem mohou hodit...
info
Středa, 29. března 2017 - 09:58:05  
Neregistrovaný host
178.255.168.23
Zdepa:můžu poprosit...odkud data v příspěvku 2297 pocházejí?Děkuji.
Středa, 29. března 2017 - 11:38:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 12-2010
Zdepa: myslím si, že se jedná o stroje na trati Žatec - Plzeň ne přímo na Doupovské dráze. Ale i tak moc děkuji. Zas je to trochu posun.
Středa, 29. března 2017 - 20:34:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2299
Registrován: 7-2005
ad info - pomocný (tématický) rejstřík k hlavní spisové knize oddělení V. (dopravní) Ředitelství státních drah v Plzni pro rok 1928
info
Středa, 29. března 2017 - 23:26:52  
Neregistrovaný host
178.255.168.23
Zdepa:děkuji za odpověď,ještě maličkost je to v NA nebo SOA Praha,popř.číslo kartonu?Děkuji.
Čtvrtek, 30. března 2017 - 23:38:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2300
Registrován: 7-2005
ad info - jako součást písemností někdejšího Ředitelství státních drah Plzeň skončil v podnikovém archivu někdejší Plzeňské dráhy a pak nástupců. Po zrušení uvedeného archivu ČD putoval společně se všemi tam uloženými písemnostmi do SOA Plzeň. Tam jsou dokumenty vedeny jako nezpracované a tudíž badatelsky nepřístupné. A tak tomu má ještě nějakou dobu /několik let/ být....(nejsou lidi)
Neděle, 02. dubna 2017 - 21:45:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41
Registrován: 6-2015
Snažím se dohledat nějaké informace o kontejnerové dopravě v bývalém Československu.
Našel jsem několik informací o kontejnerových překladištích i o vyráběných typech kontejnerů, ale informace, kterou jsem zatím nenašel, je způsob a četnost překládky v obyčejných stanicích.

Prováděla se překládka jeřábem, nebo na to existoval speciální přípravek či jiné zařízení?

Nemáte někdo odkaz nebo fotku takové překládky?
hank
Neděle, 02. dubna 2017 - 23:21:22  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
MarTTy 41: Běžný způsob nakládky/vykládky kontejnerů v místech bez manipulačních prostředků byl ten, že se na vozy Res/Nas ložily 2 kontejnery ISO 20' vraty k sobě a mezi nimi zůstal volný prostor, který se využil pro nakládku nebo vykládku přímo na vagónu.

Ve fabrice, kde jsem v 80. letech dělal zástupce správce vlečky, se kontejnery běžně nakládaly bez manipulace z rampy přímo na silničním kontejnerovém návěsu. Vagónů byl trvalý nedostatek, zatímco Intrans nám kontejnery neustále vnucoval i pro vnitrostátní přepravu. Návěsem se po nakládce zboží odvážely na překladiště (do Modřic u Brna, tj. cca 10 km) a teprve tam se nakádaly na železniční vozy. A zase: Velká většina zákazníků je vykládala přímo z vagónů ve stanicích nebo na svých vlečkách bez složení na zem.

Běžně jsme tehdy na vlečce denně nakládali kolem 20 vozových jednotek a k tomu nízké jednotky (řekněme 1 - 3 ks) kontejnerů.

Podmínky byly samozřejmě dvě: Používat vagóny s podlahou únosnou pro vysokozdvižný nebo aspoň sjízdnou pro nízkozdvižný vozík (většinou šlo vozy Res/Nas) a mít na vagónech dost místa pro ložné manipulace. Velká většina kontejnerů v oběhu ČSKD Intrans tehdy byla 20'.
Pondělí, 03. dubna 2017 - 17:41:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 2-2014
Na hřbitově v Hradišti u Pecerat je náhrobek s textem: Josef Kába - zemřel 17.I.1959 tragickou smrtí při výkonu svého povolání strojvedoucího ČSD. O jakou nehodu se jednalo- nevíte někdo?
Pondělí, 03. dubna 2017 - 18:33:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 42
Registrován: 6-2015
Hanku, moc děkuji.
Já jsem přemýšlel, proč na všech fotkách Res/Nas jsou naložené dva kontejnery. :-)
BmbČ
Pondělí, 03. dubna 2017 - 22:13:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7372
Registrován: 1-2007
MarTTy: ještě ke ke kontejnerům - např. v CB - Nemanicích bylo nové kontejnerové překladiště otevřeno 17. září 1979 a bylo pro manipulaci s kontejnery ISO 1 vybaveno portálovým jeřábem, kolovým jeřábem PD-25 a bočním překladačem KLAUS.
Kupř. v roce 1981 bylo plánováno svést a odvést 10 900 velkých ložených kontejnerů. Stanovený
objem byl splněn již k 16. prosinci. [vypravci]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Středa, 05. dubna 2017 - 22:07:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 43
Registrován: 6-2015
BmbČ:Moc děkuji. Našel jsem si foto toho bočního překladače, o kterém jsem vůbec netušil, že něco takového u nás bylo.

Budu vděčný za jakákoliv fakta, vzpomínky i foto. Nejsem již pamětníkem dob ČSD a důvodem, proč tyto informace hledám, je vlakotvorba Mn v modelářském klubu, kde chceme modelovat reálný provoz na lokálkách. Některé komodity jsou dané realitou naší zvolené trati, ale u jiných je otázkou, zda je šlo/nešlo REÁLNĚ v běžné stanici (ČSD, 50.-80.léta) nakládat a vykládat na daný typ vozu, aby nevznikal provozní paskvil. Mezi takové patří právě ty kontejnery. Postupné studium dostupných historických forografií občas nese ovoce, ale většina z nich má za hlavní motiv lokomotivu, ne to, kvůli čemu vyjela na trať. :-)

U těch kontejnerů jsem zatím čerpal z článků od pana Litomyského a informací od kolegů z klubu, ale nenarazil jsem na žádnou fotku s procesem překládky/vykládky mimo překladiště. Postup popsaný Hankem mi objasnil to jejich rozložení na ploše Res/Nas. Já jsem si původně myslel, že to bude kvůli rozložení hmotnosti.
hank
Středa, 05. dubna 2017 - 22:53:36  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
MarTTy: Ještě bych snad měl dodat, že i když se ISO kontejnery (tehdy označované spíš jako VK = velké kontejnery) používaly i v mezinárodní přepravě, tak převažující využití bylo v přepravě vnitrostátní. Kontejnery nebyly zdaleka tak strakaté jako teď, drtivá většina jich byla v neutrální světle šedé barvě, bez reklam a nápadného označení přepravců/speditérů, s nenápadným označením (československé) CSDU nebo (sovětské) SZDU.

V 80. letech se s velkou slávou u ČSD zaváděly první čistě kontejnerové ucelené rychloběžky. Jedna z nich měla výchozí stanici v Rakovníku na vlečce Rakony.

Jinak zajímavý článek viz tady:
http://litomysky.cz/drahy/kontcs.htm
Středa, 05. dubna 2017 - 22:59:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2335
Registrován: 1-2006
Na lokálce berte provozně vagon s kontejnerem/kontejnery jako variantu krytého vozu - dva 20" dveřmi do prostřední mezery na Nas, jeden uprostřed na Paoj.
Návěsy s bočním překladačem bývaly inventářem překladiště pro silniční rozvoz/svoz 20" kontejnerů k přepravcům, kde se kontejner skládal. Většina kontejnerů ale po silnici jela na návěsech bez mechanizace a bez sundavání při vykládce/nakládce (jako by to byl skříňový návěs).
Ze začátku kontejnerizace byly k vidění i krátké 10" kontejnery, ty se mimo překladiště zvedaly běžnými jeřáby.
Středa, 05. dubna 2017 - 23:04:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2336
Registrován: 1-2006
Jedna z nich měla výchozí stanici v Rakovníku na vlečce Rakony.

Z Rakovníka do Loun křídlo podle potřeby (v úplném začátku = konec 70tých ještě taženo štokrem), odtud KDS-Rn 59121 trs. Kralupy n.Vlt. do Prahy Bubenče (T478.3 Louny), elektrikou do Č.Třebové, Sergejem do Brna a Laminátkou dál do Bratislavy.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.)
Dj_cargo
Čtvrtek, 06. dubna 2017 - 07:44:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1914
Registrován: 11-2005
hank:
"MarTTy 41: Běžný způsob nakládky/vykládky kontejnerů v místech bez manipulačních prostředků byl ten, že se na vozy Res/Nas ložily 2 kontejnery ISO 20' vraty k sobě a mezi nimi zůstal volný prostor, který se využil pro nakládku nebo vykládku přímo na vagónu.

Podmínky byly samozřejmě dvě: Používat vagóny s podlahou únosnou pro vysokozdvižný nebo aspoň sjízdnou pro nízkozdvižný vozík (většinou šlo vozy Res/Nas) a mít na vagónech dost místa pro ložné manipulace. Velká většina kontejnerů v oběhu ČSKD Intrans tehdy byla 20'."

Takhle se to při rozvozech z terminálů na vlečky dělá dodnes.
Neděle, 16. dubna 2017 - 19:53:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1359
Registrován: 8-2006
Dotaz od blbého - netušíte, na jakých lokomotivách sloužil tento brzdič Knorr? Je to evidentně od vlakové tlakové brzdy. Omlouvám se za mobilovou nekvalitu.

Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
jsjs
Pondělí, 17. dubna 2017 - 09:39:37  
Neregistrovaný host
88.102.119.144
Šoupátkový brzdič nepřímočinné /vlakové/brzdy Westinghouse. Od padesátých let údajně nepoužíván / používání omezeno/
K.T.
Pondělí, 17. dubna 2017 - 19:54:03  
Neregistrovaný host
83.208.18.121
ad nakládka/vykládka kontejnerů : TOMA Otrokovice, asi před rokem, vozidla modernější, princip zůstává ...
Dj_cargo
Pondělí, 17. dubna 2017 - 20:01:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1916
Registrován: 11-2005
K.T.:
"vozidla modernější"

Vozidla jsou pořád ta samá.
Středa, 19. dubna 2017 - 15:35:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2316
Registrován: 7-2005
jedna fotka, která by se spíš hodila k sousedům, ale stejně jako tam, tak i zde zůstane bez možné odpovědi. Tak je pro zajímavějšší kulisu....
Neděle, 23. dubna 2017 - 15:07:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 337
Registrován: 6-2009
Ahoj, našel by se nějaký pamětník či znalec, který by mě mohl říct jaká byla trasa rekreačního rychlíku R 11606 "Sněžka" v roce 1981? Byl to vlak "ROH" z Bohumína do Vrchlabí/Svobody n.Úpou. Jednou jsem s ním cestoval jako malé dítě na rekreaci do Krkonoš a z cesty mám opravdu jen velmi mlhavé vzpomínky [happy] Bohumín - Česká Třebová je jasné, ale v Č. T. je na VagonWebu uváděn přepřah E 499.1/T 478.3. Kudy tedy tento vlak pokračoval, jestli na Choceň - Týnište n. Orlicí - Jaroměř - Trutnov nebo s Jaroměře přes Starou Paku...či přes Pardubice... Pokud by někdo věděl potěšilo by mě to, díky [masinka]
Neděle, 23. dubna 2017 - 16:39:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2357
Registrován: 1-2006
Z Č.Třebové skrz Týniště, Václavice, Starkoč do Trutnova, odtud přední kus do Vrchlabí a zadní kus do Svobody.
McBain
Pondělí, 24. dubna 2017 - 07:51:44  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25328
Registrován: 5-2002
Jo, něčím takovým jsem o prázdninách 1982 jel z Prahy do Svobody a po týdnu zpátky. Z Prahy to jelo přes noc, a je možné, že to v celé trase vezl brejlovec? Zpáteční jízda byla přes den.

A taky si pamatuju, že jsme na cestu vyfasovali jakési svačinové balíčky, snad několik konzerv, včetně pití. Je to možné? [happy]
Pondělí, 24. dubna 2017 - 10:46:06  
Neregistrovaný host
88.101.148.169
Ano svačinkové balíčky se dávaly na cestu každému při odjezdu z rekreace ROH, možná i z lázní. Byly to 3 konzervy stejného průměru, tuším že bez etiket. Zabaleno to bylo v celku do papíru a nahoře byl přibalený otvírák. V jedné, té nejvyšší, byl asi fakt nějaký džus, v jedné paštika a v té třetí snad "lanšmít". Vzpomínám, jak jsem se těšil, když to babička s dědou vždycky přivezli. A dávalo se to už snad někdy v 70. létech, možná i dřív, ale tam už mi paměť nesahá.
Pondělí, 24. dubna 2017 - 13:24:26  
Neregistrovaný host
195.113.80.194
Jj, "KDP" neboli "konzervovaná dávka potravy" - paštika, "lanšmít" a maso ve vlastní šťávě. Čas od času se to ve skladech musel obměňovat, takže to šlo z tehdejší obdoby Státních hmotných rezerv do spotřeby. Jednodenní dávka potravin přidělovaná v případě války, živelné katastrofy apod. Na vojně jsme to fasovali do stráže nebo do služeb na odloučených pracovištích, kde se nevařilo nebo nedovážela strava. Na stálých radiových stanicích k tomu bylo ještě 70 g zrnkové kávy na 24 hodin na člověka (10 malých nebo 5 velkých "turků"). [proud]
22michal
Pondělí, 24. dubna 2017 - 14:23:11  
Neregistrovaný host
85.93.96.34
SŽ- já teda na vojně nebyl, ale brácha občas "KáDéčka" vozil (začátek 90-tých let). Ovšem paštiku nikdy. Místo toho si pamatuju lunchmeat, hovězí a vepřové.
Srandovní bylo, že některé konzervy byly vyrobeny dřív, než jsem se já narodil :-)
Pondělí, 24. dubna 2017 - 17:38:38  
Neregistrovaný host
94.112.180.38
Ono toho bylo více, v různých kombinacích.
Viz vzpomínky starých zbrojnošů na http://www.vojensko.cz/zna-nekdo-odpoved-na-tuto-otazku-03
A tomu roku výroby - ano, mělo to velkou trvanlivost a nepamatuji, že bychom někdy otevřeli konzervu a byla zkažená. Potravinářské normy byly tehdy dost přísné (potvrzuje řada dnešních řezníků a uzenářů) a armáda si výrobu pro sebe uměla docela ohlídat.
Pondělí, 24. dubna 2017 - 19:38:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 806
Registrován: 9-2014
Dostali sme raz ako pohraničný prídavok (r.1964 Pohraničná stráž ) 200g konzervu zajačej paštéky. Bola dobrá, v záruke, ale v paštéke boli broky z poľovníckych brokovníc. Nikto nás na to neupozornil, až prví konzumenti zahlásili, že im broky škrípu medzi zubami. Až potom vyvesil službukonajúci kuchár oznámenie, aby sme si dali pozor na broky. Ale vojsko to zjedlo, len museli na to opatrne.
Pondělí, 24. dubna 2017 - 20:15:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 620
Registrován: 6-2016
Já byl na vojně 1974/75 a kádéčka jsme několikrát fasovali. Byly to cca 4 konzervy v plastové "bužírce". Pamatuji lančmít a kompot. Proti některým výtvorům letištní kuchyně to byla pochoutka[lol]
Pondělí, 24. dubna 2017 - 22:22:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2317
Registrován: 7-2005
Sice to sem nepatří, ale v lanšmítu co jsme jednou nafasovali v rámci KDS bylo několik kusů asi 3-4 mm nasekaný modrý bužírky. Protože KDS byl služný doplněk, tak jsme se jen trumfovali, kdo jich našel víc a samozřejmě to snědli. Jen se před použitím musel obsah rozmačkat a bužírka vyjmout. Rekord byla asi 25 kousků na 400 g konzervu. Ještě 3-4 roky po vojně byly části KDS součástí mého batohu při různých výletech.
Ale státní hmotné rezervy to nebyly jen konzervy, ale třeba i máslo. Svého času (před r.1989) nám sousedka (prodavačka) prozradila, že jim do sámošky vozí ve čtvrtek máslo II.kategorie, které oni musí naporcovat a prodává se jako vážené. Ale byť bylo jako horší kategorie, bylo chuťové lepší, protože bylo tučnější a trošku víc solené. A právě že šlo o máslo z hmotných rezerv.
BmbČ
Úterý, 25. dubna 2017 - 20:43:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7392
Registrován: 1-2007
Řekl bych, že současná másla jsou stejná. Při vhodném skladování vydrží měsíce. Máslo s nápisem Čerstvé máslo (s dobou trvanlivosti 20 dnů) jsem v obchodě neviděl ani nepamatuju. [uhoh]
Tím neříkám, že se nevyrábí. [wink]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Úterý, 25. dubna 2017 - 22:39:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2320
Registrován: 7-2005
Od jídla se vrátím zpět k historii železnice, byť se jedná hlavně o parní mašinku.
Měl jsem možnost na Zlíchově nahlédnout do kotle lokomotivy 310.0134, kde probíhá jeho oprava, která pokud budou šahat na vše co mi ukázali, tak se bude mluvit o generálce.
Když jsem dorazil domu, tak mne napadlo dozvědět se něco o provozu této lokomotivy, kterou jsem již párkrát potkal na nostalgických jízdách. Internet samozřejmě zklamal, protože logicky každý opisuje od každého. A ten co to napsal první, použil podklady jedné z knih o lokomotivách řady 310.0 ČSD.
Nakonec jsem zahrabal v šanonech a zaujalo mne, že se všude píše o tom jak byly obě lokomotivy pro lokálku Litovel-Senice vyrobeny v roce 1913, ale oficiální veřejná doprava na lokálce začala až koncem léta 1914.... Podklady výrobce uvádí to, co se objevilo i v knihách o lokomotivách řady 310.0 ČSD, tedy že první tlaková zkouška kotle proběhla 21.7.1913, ale předání objednavateli se konalo až 10.6.1914. Tedy skoro po 11 měsících! Nevím jestli někoho napadlo se nad tímto zastavit.
Z torza zachované korespondence mezi První Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a Obecním úřadem v Cholíně u Litovle se dá dozvědět, že uvedený úřad (pravděpodobně jako koncesionář lokálky) oslovil libeňskou lokomotivku již 27.2.1913. Tímto dopisem si objednal dvě lokomotivy ř.97 pro místní dráhu Litovel-V.Senice. Během dubna 1913 byla podepsána definitivní smlouva a PČM oznámila termín dodání obou lokomotiv do 15.9.1913. Dopis odeslaný z Libně 1.8.1913 oznamuje objednavateli, že výroba lokomotiv probíhá podle plánu a že termín předání bude dodržen. Po 12 dnech odešel od výrobce další dopis, kterým bylo oznámeno že 14.8. a 20.8. budou v továrně provedeny jízdní zkoušky dokončovaných lokomotiv, a že může přijet zástupce objednavatele, aby se zkoušek zúčastnil. V dopise je zajímavé technologické konstatování, že teprve po těchto zkouškách proběhne definitiví prohlídka, nátěr a lak, a potom budou lokomotivy zajížděny ve stanici Nusle k provedení technicko-policejních zkoušek. Z Libně odjely lokomotivy do Nuslí už 28.8. k zajíždění. Dopis z 5.9. oznamuje, že 10.9. o 9 hodině dopolední proběhne technicko-policejní zkouška na nádraží Nuselském a opět jsou vyzváni zástupci objednavatele k účasti. Po provedené TPZ se lokomotivy vrátily k výrobci, protože předávací procedura podle smlouvy měla nastat v Libni. Byť byl termín 15.9. ze strany výrobce dodržen, žádné předání neproběhlo a objedavatel požádal o ponechání obou lokomotiv v Libni. Od 20.9. nejsou dopisy odesílané z Libně do Choliny moc zajímavé. Výrobce dokola požaduje zaplacení 90% splátek za obě lokomotivy ve výši 77.580 K, které stále nepřichází. Původně je žádost o posečkání 6 neděl, ale to se stále prodlužuje, což se v Libi nelíbí. V únoru 1914 se již cena navyšuje o úroky. V dané době dokončil koncesionář jednání s Ústřední bankou českých spořitelen a "ledy se pohnuly". Dne 9.3.1914 obdržel koncesionář stavební koncesi pro zbudování místní dráhy. 19.3.1914 přichází do Libně dopis, kterým jsou slíbeny zaplacení všech závazků a i vícenákladů. Lokomotivy byly sice 10.6.1914 předány koncesionáři a odeslány do Litovle, ale platbu za ně PČM vymáhala ještě v srpnu a září 1914. Mezi tím byla 29.7.1914 lokálka kolaudována a 1.8.1914 předána veřejné dopravě. Finanční náklady stavby likvidoval koncesionář ještě několik let a byl to i jeden z důvodů proč byla k 1.1.1930 zestátněna. Během roku 1930/1 se z lokomotiv č.1 a 2 staly 310.0134 a 0135
hank
Středa, 26. dubna 2017 - 00:48:06  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Zdepa 2320: [rofl] Hanák je velké panák... Neš se roskéve... ale dyš se roskéve...

Tu korespondenci vedla PČM s obecním úřadem v Cholině, protože jedním ze členů 6členného železničního výboru a jedním ze dvou spolukoncesionářů lokálky byl tehdejší starosta Choliny a jeden z nejbohatších sedláků v kraji Kašpar Gallas. (Tím druhým byl Jan Staroštík, také sedlák a jeden ze - dnes bychom řekli - "statutárů" litovelského rolnického akciového pivovaru.) Měl jsem tu korespondenci v archívu také v ruce a důvody neustálých průtahů s platbou mi také nebyly jasné. Jestli jsem to správně pochopil, tak PČM časem došla trpělivost a předala (prodala?) pohledávku někomu k vymáhání. A ta platba byla vymáhána snad ještě začátkem roku 1915. Na druhé straně, "litovelka" byla jednou z mála typicky svépomocných lokálek, které se obešly bez státních a zemských garancí... Nicméně hanáčtí sedláci si zřejmě ukousli větší kus, než byli schopni spolknout, o čemž koneckonců svědčí i různé zastavování dopravy osobní i nákladní už od r. 1916 až do 30. let a pozdější - to už pod křídly ČSD - zavádění náhradní dopravy autobusové.

No ale budiž našim selským předkům vzdán dík za jejich snažení. Dnešní vytížení lokálky nákladní dopravou je nadprůměrné (agropodnik, cukrovar, sladovna, dřevaři...), kromě obligátních manipuláků v režii olomouckých špagetek se tam se separáty z Dusla dokonce občas podívá i herkules a ani osobní doprava, i když na ni stačí opovrhované sólo šukafóny, si nevede nejhůř. Kdyby se takhle dařilo každé lokálce...
Středa, 26. dubna 2017 - 13:49:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 514
Registrován: 7-2014
hladal som niečo v archíve TASR a popri tom som našiel toto: akumulátorová E416.006 v prístave Ba na posune
https://vtedy.tasr.sk/zoom/666853/view?page=1&p=separate&view=224 ,129,1424,691

budova vpredu by malo byť dnešné Ministerstvo vnútra, a kde je rušeň stojí dnes NC Eurovea.......
hank
Středa, 26. dubna 2017 - 14:00:51  
Neregistrovaný host
185.24.68.69
voloda 514: Hele, ona to jede ženská... [ok]
Akumulátor III
Neděle, 30. dubna 2017 - 08:58:17  
Neregistrovaný host
194.228.13.80
Pekné prešpurské kozy:-)) Slovenky jsou hoodně dobré. To je tou maďarskou krví.