| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 21. 02. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 21. 02. 2017dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1385 Registrován: 12-2007 |
 honzaklonfar:"Colonel32: někde mám i leteckou mapu ČSR, sestavenou ze snímků amerických pilotů na konci války. Kvalita snímků proti našim z roku 1953 je znatelně vyšší..." A bola by k dispozícií? Stačí okolie Čelákovic ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4788 Registrován: 5-2007 
|
Nevím,kam to dát.Tak třebas sem. Papíry od lokomotivy to sice nejsou,ale strana 4,myslím leckoho zaujme... ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]") Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 6-2016 |
Tratovak: Zatím jsem našel jen: http://mapy.plzen.eu/aplikace-a-mapy/tematicke-kategorie/ NĚKDE ale je celá republika. Jen vědět kde... |
|
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2450 Registrován: 7-2008 |
Chtěl bych jen připomenout k tomu, co píše McBain, že se jednalo o plán zdvoukolejnit trať z Prahy až do Vraného nad Vltavou, což je i oficiální název celého projektu. Toto bylo zároveň součástí mnohem většího záměru vystavění nových tratí v republice. Např. postavením nové dvoukolejné dráhy podél Sázavy ze Světlé do Dobřichovic, z čehož je zejména velmi detailně vyprojektován úsek Čerčany - Vrané - (Dobřichovice) s triangly u Vraného a u Čerčan. Bohužel přišel Mnichov a pak okupace. Představa byla dále zmodernizovat i dobříšskou větev, prodloužit ji do Příbrami a napojit jí v budoucnu odbočkou na další plánovanou novou dvoukolejnou hlavní dráhu Plzeň - Brno. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 9-2016 |
McBain: "To "narovnání tratě Vršovice - Modřany" je součást stavby dvoukolejky Radotín - Braník - Krč - Vršovice, která byla za války vyprojektována a částečně zahájena (asi jen v úseku Krč - Vršovice)..." * Úprava trati Krč-Braník byla provedena v souvislosti s výstavbou Jižní spojky, která si vyžádala přeložky místních ulic. V místech mezi Braníkem a Kačerovem plánovali němci za války autostrádu (asi nejlepší název, nebyla to dálnice, ale víceproudá silnice). Nedostali se ale ani k výkupu (zabrání) domů v okolí Krče. Jen tam, kde nebyly domy, byla od té doby stavební uzávěra. * Druhá kolej mezi Světlou - Ledečkem - Čerčany - Dobřichovice - Plzeň byla projektována Čechy od roku 1937. V roce 1938 se dokonce proinvestovalo 396 mil. Kčs. Vše mělo být do roku 1942 hotové. Zde byla důvodem snahu o vybudování II. tranzitu západ-východ. * Zdvojkolenění trati z Vršovic do Vraného byl spíš sen nějakého projektanta. Některé úseky budované 1960 - 1970 byly připraveny jako dvojkolejné (např. most přes trať ve Zbraslavi). Jiné budované v téže době byly pouze jednokolejné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 9-2016 |
Ad Simba: Plán zdvoukolejnit trať z Prahy až do Vraného nad Vltavou - existuje někde nějaký podrobnější popis? Já když se dívám co a jak stavěli, tak občas něco bylo na druhou kolej připraveno, ale jiné stavby v téže době postavené s druhou kolejí nepočítaly. Mně to spíš připadá, že jedna "parta" projektantů chtěla mít připravené stavby na dvě koleje, ale jiné "party" nikoliv. | |
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25254 Registrován: 5-2002 
|
Simba, Makus - abychm si rozuměli, tak já nepíšu o zdvojkolejnění pacifiku do Vraného, a tím méně o nové trati kolem Sázavy. Mám na mysli dvojkolejnou trať Radotín - Braník (nádraží v nové poloze, jižněji od dnešního) a pak využití pacifiku až do Nuslí. Přičemž na úseku Krč - Nusle se začalo za války pracovat (o tom snad není spor), ale úsek Radotín - Braník skončil ve fázi projektu. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2270 Registrován: 7-2005 |
Začátky úpravy na pacifiku lze najít již v roce 1926. Například ve zprávě pro Ředitelskou radu u ředitelství státních drah z 8.4.1926 se uvádí, že jsou řešeny dopravní poměry na trati Nusle-Vršovice - Modřany, kde probíhají úpravy trati a je rozšiřováno nádraží Krč. Ono to souviselo s tím, že lokálku do Modřan stavěly "komerciálky" s úlevami dané tehdejšími zákony, byť za monarchie kkStB také trochu investovalo (např. výměna kolejiva za těžší typ, propustky, přejezdy,..). A lokálku Čerčany-Modřany-Dobříš, byť provozovaly státní dráhy, tak teprve v roce 1925 proběhlo zestátnění. Když pak listujeme dalšími zápisy z jarních a podzimních zasedání ŘR, tak se dozvíme i o úpravách oblouků, úpravách náspů, prokopání Bohdalce, výměnách mostních konstrukcí, ale také nevyhovujícím jízdním řádů a přetěžování "Weekendových" vlaků. Když na přelomu roku 1925/6 dostalo ŘSD Praha-Jih první 2 lokomotivy řady 423.0, putovala jedna na pacifik a druhá na lokálku do Vlašimi |
|
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2451 Registrován: 7-2008 |
Zdepa: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") ale také nevyhovujícím jízdním řádů a přetěžování "Weekendových" vlaků I to byl jeden z důvodů zdvoukolejnění. Dnes si jen málokdo dokáže představit, jaký byl na trati tehdy "nátřesk". Ale možná má McBain na mysli toto: (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25256 Registrován: 5-2002
|
Skoro: |
|
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2452 Registrován: 7-2008 |
McBain: jj,vsak to je ono. | |
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 7-2008 |
(Pred)valecna verze premosteni Vltavy,rikejme tomu puvodni idea "jizni" spojky. Ale souvislosti zustavaji,zejmena pak se zdvoukolejnenim do Vraneho. Prvni cast byla celkem slusne projektove zpracovana. V dalsi fazi se resil Jarovsky tunel,co a jak. | |
|
jagg
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 5-2012 |
honzaklonfar: vzpomínejte prosím.... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 468 Registrován: 6-2016 |
jagg: tak jsem paměť přinutil a výsledek je "částečný"... Na http://www.dveprahy.cz/ jsou opravdu snímky z roku 1945. Jejich zdroj je popsán na: http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/308/nalety-na-prahu-1944-1 945#.WKb99W_hAWA Ale pro soukromníka asi celá republika nebude. Omlouvám se za vzbuzené (a nenaplněné) naděje! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7730 Registrován: 5-2002 |
Na geoportálu ČÚZK - geoportal.cuzk.cz je možné najít Archiv LMS Tam je možné dohledat, jaké mapy jsou pro kterou část k dispozici,zda je digitalizovaná a je tam i případý náhled. Ucelené snímkování celého území státu tam z tohoto období není. |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25257 Registrován: 5-2002
|
Což je celkem logoické. Pochybuju, že by to tu amíci na jaře 1945 zvládli celé nafotit. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2271 Registrován: 7-2005 |
Zapomněl jsem napsat, že ve zprávách ředitelských rad ředitelství Praha-Jih se zdvoukolejnění trati do Modřan a Vraného objevuje již na přelomu 20/30.let. Další postup evidentně zastavila krize. Jinak předmostění Vltavy od Radotína/Chuchle do Modřan už řešil Muzika, ale i ÖLEG v roce 1880-81,v době kdy se firmy přetahovaly o koncesi pro trať do Modřan. Škoda že to tenkrát ÖLEG nedostal. Jeho trať měla odbočit z oblasti pozdějšího nádraží Vyšehrad a podél Vltavy, tak jak dnes jezdí tramvaje, se kolem branických lomů mohla dokodrcat až k vratům cukrovaru v Modřanech. Tunel ve vyšehradské skále mohl být o pár let dřív..... ale to jsou jen kdyby....a všechny by jsou chyby.... |
|
|
14km
|
||
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
plánů bylo plno, i do země už kopali... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3590 Registrován: 7-2011 |
Jo, kouzlo nechtěného, ta 14km široká silnice, navíc na účet města Prahy, mě pobavila. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Že by už tenkrát byly pokusy o jakousi tehdejší Blanku? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4530 Registrován: 1-2012 
|
Nemysleli tím nynější ulici U Plynárny? Nynější zářez mezi Bohdalcem a Tyršovým vrchem před ~100 lety ještě neexistoval, v návrší byl tunel - a hned u jeho jižního portálu úrovňový přejezd místní komunikace: to bylo nebezpečné místo. Trať v zářezu nyní vede výše, než byla niveleta tunelu a přes ul. U Plynárny je žel.nadjezd. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3592 Registrován: 7-2011 |
Spíš bych řekl, že mysleli hlavně ulici Nad Vinným potokem, kterou bylo možno postavit díky odhrabání kopce kvůli úpravám tratě. Pak by těch 1,4 km dlouhá silnice spojující přímo Vršovice a Michli i odpovídala. |
|
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2456 Registrován: 7-2008 |
Mohlo by milých anonymních 14km napsati datum vydání oněch novin, ze kterých zde cituje? Jinak se totiž není čeho chytnout Tipuji ale na rok 1928. Co se toho překlepu týče, spíše bude míněna ulice 14m široká (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25259 Registrován: 5-2002
|
Bezpochyby. A když jsme u tohoto tématu - neměl byste někdo fotky zastávky Michle, podkud možno v době po otevření? Moc jsem jich asi zatím neviděl, možná jen v nějaké Zmizelé Praze? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1207 Registrován: 10-2007 |
Pokud zde zveřejníte email, nebo se mi ozvete na můj, tak vám pošlu co jsem sehnal, že existuje. Zveřejňovat to nechci, protože autorská práva na to nemám a skončilo by to malérem. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3596 Registrován: 7-2011 |
Sice tvůj postoj naprosto chápu, nicméně mi "pojetí" autorských práv, které někteří prosazují, přijde naprosto zcestné. Za své dílo to vydávat nebudeš, kšeftovat s tím taky ne, takže obohacování se na cizím díle je vyloučeno a autora fotky, pokud je ti znám, bys jistě uvedl. Takže nevidím jediný důvod, proč bys to sem -zdarma- nemohl dát. Ale nepřemlouvám tě, jak jsem řekl, naprosto tvůj postoj chápu. Jen bych některým paragrafožroutům se zvrácenými názory nejradši dal na budku, protože díky nim my ostatní neuvidíme nic... ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") (a je nesmysl, abys to posílal mejlem půlce fóra /počítám, že nebudu jediný, kdo by to taky chtěl vidět/, to už bys to sem mohl rovnou postnout). To se mi nezdá. Ulice Nad Vinným potokem 14m rozhodně široká není a U Plynárny (resp. Michelská) taky ne. Navíc ul. U Plynárny byla v minulosti mnohem užší, tam co je dnes opěrná zeď svahu stávaly baráky (dodnes k vidění základy u tram zastávy Michelská) (Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 10-2007 |
To co klidně nasdílet můžu je tohle: http://colonel32.rajce.idnes.cz/Po_stopach_Ceske_obchodni_drahy_V rsovice-Modrany%2C_II.dil/ Ale je to jen dokumentace současného stavu. Na fotky, u kterých nejsem autorem a originály nejsou součástí mé sbírky si netroufnu. |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25261 Registrován: 5-2002
|
https://mapy.cz/s/1pP3P |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 9-2016 |
V okolí křížení trati do Modřan resp. ulicí Nad vinným potokem s dnešní ulicí U plynárny byl vývoj: - do roku 1881 byl Bohdalec v celku, na jeho úpatí stály domky. Trať do Modřan neexistovala - od roku 1882 do roku 1927 byl v Bohdalci vykopán tunel jednokolejné trati. Ihned za jeho portálem byl úrovňový přejezd s ulicí U plynárny. Jižně od přejezdu byla zastávka Michle - od 1927 do 1930 byl Bohdalec prokopán zářezem - následně byl jeho název ponechán jen východní části, západní část dostala jiné pojmenování. V zářezu vedla silnice (NVP), koleje vlečky do Michelských pekáren, dvou kolejí do Modřan (podle všeho byla ale postavena pouze jedna kolej) a vlečky do plynáren. Niveleta trati byla zvýšena, proto vznikly i další nové mosty trati směrem do Modřan. Byla snížena niveleta ulice U plynárny - v 60.letech 20. století byla vlečka do pekáren nahrazena vlečkou do ONJ - v roce 1970 byla zrušena zastávka Michle - do roku 1989 (minimálně) v severozápadním sektoru (SZ) stály přízemní domky. Jejich vchod byl asi o 1,2 metrů výše než niveleta ulice U Plynárny. Před vchody byl chodník ve výškové úrovni vchodů, byl dlouhý cca 10 metrů a na konci byly schody na niveletu ulice. Později byly domky zbourány, ale byly vidět "sklepy" zapuštěné do kopce. Po několika letech zde byla vybudována opěrná (správně zárubní) zeď - V roce 1992 byla zbourána budova zastávky Michle, později v jejím prostoru byla vybudovány nové betonové opěry mostu a osa kolejí trati do Modřan byla přesunuta do nové polohy. Původní opěry mostu jsou doposud zachovány Ale zajímalo by mne: - kdy a jak byla vybudována opěrná zeď u domů v severovýchodní části tohoto křížení - zda někdo zná přesná data zbourání domků v SZ části a vybudování zárubní zdi - kdy byly vybetonovány opěry nového mostu a kdy byla přesunuta osa trati do Modřan |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1209 Registrován: 10-2007 |
Pokud na trati probíhala testovací nákladní doprava už od podzimu 1881, očekával bych, že tou dobou už byl tunel proražen. Jinak já v tuhle chvíli stále ještě netuším, kde přesně se nacházelo opakovaně zmiňované řepné nakladiště roztyly. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 9-2016 |
Colonel32: "Pokud na trati probíhala testovací nákladní doprava už od podzimu 1881, očekával bych, že tou dobou už byl tunel proražen." |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bobik: "Colonel32: "Zveřejňovat to nechci, protože autorská práva na to nemám a skončilo by to malérem."Sice tvůj postoj naprosto chápu, nicméně mi "pojetí" autorských práv, které někteří prosazují, přijde naprosto zcestné. Za své dílo to vydávat nebudeš, kšeftovat s tím taky ne, takže obohacování se na cizím díle je vyloučeno a autora fotky, pokud je ti znám, bys jistě uvedl. Takže nevidím jediný důvod, proč bys to sem -zdarma- nemohl dát." Podepisuju oběma rukama. V tzv. sbírkách kolují desítky kopií stejných fotek i jiných dokumentů pořízených v archívech, na burzách i jinde (občas taky "zapomenutých" a nevrácených = ukradených skutečným nositelům autorských práv, ale to je o něčem jiném). Většina si bůhvíproč myslí, že tím, když něco za hříšné prachy koupí na aukru nebo na burze a pak to označí za část své tzv. sbírky, k tomu automaticky získávají autorská práva. Je až komické, když pak vidím stejnou fotku třeba třikrát, pokaždé označenou jako součást tzv. sbírky někoho jiného. Nejvyšší čas, aby si konečně přečetli autorský zákon. Navíc jde často o staré dokumenty, které získávají statut volného díla uplynutím času. A o dokumentech úředního charakteru, kam spadá 99% historických normálií vozidel i staveb, už jsem tu psal víckrát, nechce se mi to opakovat pořád dokolečka. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7734 Registrován: 5-2002 |
hank: souhlas, na druhé straně uplynutí času se špatně určuje u neznámého autora. Ale neznámý autor vás asi těžko zažaluje o únik nějakých hypotetických příjmů. A sbírka autora, tedy to není autorské dílo. A dílo skoro 100 let staré chráněné bude jen při dlouhověkosti domnělého autora. A aby legrace nebylo málo, v každé zemi platí jiné autorské právo a tak z internetu, pokud je "český" něco nelze a z jiného "cizího" lze. Holt mafie všude nelobuje stejně. |
|
|
Vámos
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5772 Registrován: 6-2002 
|
Paveldacicky )4788: Nevím,kam to dát. Nejlépe sem.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 10-2007 |
Není potřeba, aby byl někdo právně v právu. Stačí když ho naštvu. Prostě mám databázi všeho, co vím, že k trati existuje (ať už vydáno nebo nevydáno) a pokud bude někdo chtět problematiku řešit (např. zapracovávat nové poznatky do knihy 140 let trati Vršovice-Modřany), budu mu k dispozici. Stejně jsou ty doposud nevydané věci většinou jen formou fotografie a nikoli skenu, takže pak bude potřeba jít za konkrétními lidmi/institucemi to naskenovat pořádně. | |
|
Vámos
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5777 Registrován: 6-2002
|
K tomu Kraftfahrzeugbriefu od Pavla Dačického: Je to zajímavý studijní materiál ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") Strojvedoucí bytem v Přerově, Brněnská 7, si v květnu 1942 zaregistruje motocykl v Pardubicích, kde má motocykl stanoviště (Nerudova 1570). Z toho se dá usuzovat, že měl povolení "k dalšímu používání", tj. "Potvrzení, že další používání motorového vozidla jest ve veřejném zájmu nutné". Dále z toho dá usuzovat, že ten přerovský strojvedoucí pracoval v Pardubicích a potřeboval někam do práce dojíždět (jiný veřejný zájem mě u strojvedoucího nenapadá) a nemohl tam dojet vlakem. Kam potřeboval jezdit a nešlo to vlakem, si odhadovat netroufám (nic mě nenapadá), ale docela by mě to zajímalo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Vámos: Strojvedoucí bytem v Přerově mohl být jakožto státní zaměstnanec dle služební pragmatiky přeložen do jiného místa služby, kde ho bylo třeba. K tomu nemusel měnit úřední bydliště, tím spíše, že v takovém případě bydlel v podnájmu u jiného ajznboňáka. Nerudova ulice v Pardubicích je vedle nádraží, dost možná nějaké drážní domy nebo kolonie (neznám Pardubice). Pak je však otázkou, kam by jaksi nemohl z Pardubic dojet vlakem, pokud by se jednalo o pracoviště strojvedoucího. Takže muselo jít o zcela jiný "veřejný zájem" třeba obstarávání "aprovisace" u sedláků v okolních vesnicích. Mám pocit, že jsem před časem někde narazil na téma zajišťování surovin pro závodní kuchyně na dráze za války. Anebo jezdil za holkou. Jsme v Čechách, tady se vždycky všechno domluví, vyřeší a "ojebe", takže za pár vajíček dostal potvrzení. |
|
|
Vámos
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5778 Registrován: 6-2002
|
SŽ: Anebo jezdil za holkou. Jsme v Čechách, tady se vždycky všechno domluví, vyřeší a "ojebe", takže za pár vajíček dostal potvrzení. No, takhle bych to asi úplně neviděl. Při jízdě mohl být zastaven a kontrolován, proč a kam jede. A to nejen českými četníky (se kterými by se asi domluvil), ale i policejními orgány německými, u kterých bych to asi už tak jednoduše projít nemuselo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
|
kapa
|
||
|
Neregistrovaný host 91.127.116.201 |
Vamos - "Kam potřeboval jezdit a nešlo to vlakem, si odhadovat netroufám (nic mě nenapadá), ale docela by mě to zajímalo." Do práce. Mohol nastupovať niekde, kde síce vlak chodil, ale nie v dobe, kedy on potreboval, napr. na prvý ranný osobný vlak, manipulák atď. A chodiť do práce napr. o 4 -12 hodín skôr a to iste z práce,(redukovaný cestovný poriadok cez vojnu) je nezmysel. |
|
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Vámos: Ale kdeže. Právě proto, že měl doklady v pořádku, tak by mu to prošlo. Co by mu neprošlo by byla na černo převážená půlka prasete v batohu. Pak by se třeba začalo zkoumat, jak k tomu potvrzení přišel. Ono to s tím běžným životem v protentokrátu (a zejména před heydrichiádou) bylo také trochu jinak než líčí pseudoodbojářské zkazky. kapa: V květnu 1942 to s těmi redukcemi JŘ nebylo nijak divoké. A když nastaly, tak už nebyl ani benzín pro soukromé ježdění na motorce. A s ohledem na zvyklosti ČSD/ČMD bych opravdu nepředpokládal nástupy jinde než v domovském depu. Nehledě na to, že by pak tu motorku vláčel na mašině, v hytláku? Proč? "Směnné obsazení" lokomotiv přišlo až s novými trakcemi a rg jízdy z domovského depa na vlak někde v horoucích peklech také. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2304 Registrován: 1-2006 
|
"Směnné obsazení" lokomotiv přišlo až s novými trakcemi a rg jízdy z domovského depa na vlak někde v horoucích peklech také Dvojí omyl. Faktické "směnné obsazení" (tedy že konkrétní lokomotivu už podle turnusu /natož v reálném provozu/ nemají jen 2-3 čety, ale klidně několik desítek čet a to i z jiných dep) se za válečného provozu uplatňovalo zcela běžně, dlouhé rg jízdy včetně operativního "nahánění" lokomotivy po tratích z toho plynou nevyhnutelně. Na hlavních tratích to pak začasté zůstalo i v provozu poválečném, za "úderničení" let padesátých tuplem. |
|
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Pane kolego. Daná diskuse se týká jara roku 1942. A dále se domnívám (ale mohu se mýlit, nikdy to nebylo předmětem mého zájmu), že za války existovala jistým způsobem dvojí železniční doprava. Teď nevím, jestli se vyjádřím přesně, ale jednak jezdily ČMD (a DR) podle "civilních" JŘ (i když přepravovaly i nebo výhradně vojenské zásilky) a jednak jezdily vojenské transporty vedené náležitostmi armádními. První bylo v postupujícícm průběhu války potlačováno ve prospěch druhého, včetně toho, že náležitosti ČMD byly komandovány k vozbě vojenských transportů a pochopitelně pak byly plánované oběhy a turnusy nahrazovány operativním řízením. Myslím, že tohle je zase jedna etapa železniční historie, která dosud nebyla uceleně zpracována. A těžko kdy ještě bude. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2272 Registrován: 7-2005 |
S BCB do Modřan. Podle Kohna, ale i Centralblattu, se uvádí stavební koncese z 26.8.1881, ale pro km 0,0-0,8 až 11.10.1881. Provozní koncese pro celou trať 27.2.1882, TPZ trati 22.2.1882 a zahájení provozu 1.3.1882 Ale provozní měsíční statistika, která vycházela v Centralblattu původně pro jednotlivé tratě BCB za 11/1881 uvádí délku 2 km, přeprava 45 osob a 40 t nákladu. Za 12/1881 už délku 13 km, 0 osob a 11893 tun nákladu (prostě byla vidět priorita lokálky - cukrovar a právě probíhající kampaň). V 01 a 02/1882 stále osob 0, ale náklad 17821 a 12345 tun. Za 03/1882 už je evidováno 691 osob a 8469 tun nákladu. 04/1882 je poslední měsíc samostatné statistiky a uvádí 739 osob a 3862 tun nákladu. K provozu byla používána lokomotiva MODŘAN, která již 27.10.1881 na úseku Praha-Uhřiněves vykonala policajtku. V půlce prosince dorazila VŠESTAR a policajtku vykonala 17.12.1881 už na trati Nusle-Modřany. A v lednu dorazila loko RADIMA, která policajtku absolvovala 21.1.1882 na téže trati. Docela slušná data jsou i o provozu pod ÖLEG. Z doby po převzetí provozu st.drahami,do zestátnění ÖLEG, než se spojilo účtování samostatné lokálky s účty ředitelství, lze zajímavá data najít i v ročních zprávách o činnosti ředitelství Praha. Např. v roce 1887 po trati projelo 1826 smíšených, 528 nákladních a 2 režijní vlaky. V dalším roce - 1999 / 288 / 15 a pak 1793 / 485 / 15. Čistě osobní vlaky zná až zpráva za rok 1892, byť zpráva za rok 1891 se nedochovala - 67 osobních, 1956 smíšených, 538 nákladních a 2 režjní vlaky. a tak dál ...... |
|
|
Simba
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2459 Registrován: 7-2008 |
Colonel32 takže to mám brát tak, že v té další knize k výročí "modřanky" bude mj. vše o druhé koleji Vršovice - Modřany - (Vrané), i přestože se započatá stavba nedokončila ?? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 12-2007 |
Páni majstri, poraďte prosím, čo znamená skratka VSPV? |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 6-2006 |
Já navrhuji/losuji "Vodárenské sdružení pražské vodárny". :-) | |
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4534 Registrován: 1-2012
|
Nebude to spíš nějaký vojenský orgán? Ve smyslu článku: http://www.vojenskerozhledy.cz/images%5CVojenska_mysl%5C1965%5CVM -1965-PT-2%5CVM-1965-PT-2.06.pdf KSVD byly Krajské správy vojenské dopravy, VSP Vojenské správy přístavů - ale tady je ještě písmeno V navíc. Možná pro "zmatení nepřítele"? |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4535 Registrován: 1-2012
|
Moje hypotéza: VSPV = Velitelský sbor pozemního vojska (nebo něco takového). | |
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Tratovak 1388: Ze kterého roku je ten dokument? Na kterém úřadě jednání proběhlo? Ve kterém archivním fondu se dokument nachází? | |
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
M_g 710: ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Takhle se žádná složka pražských vodáren nikdy nejmenovala... |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 6-2006 |
Já to jen zkoušel. A neprošlo. :-) | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1389 Registrován: 12-2007 |
Z kontextu som to i ja tipoval na vojakov. Zajtra to sem pridám celé, ak je záujem. |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4536 Registrován: 1-2012
|
Kdysi povinnou vojenskou službu jsem sice absolvoval (před >30 lety), ale jak se za rudé totality jmenovala naše obdoba toho, co u nacistů bylo Oberkommando des Heeres (OKH) - to si už fakt nevzpomenu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 591 Registrován: 7-2009 |
VSPV = můj výklad jako Vojenská správa Praha východ | |
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4537 Registrován: 1-2012
|
To je možné. Mířil jsem asi moc vysoko - uvažoval jsem "Velitelství sil pozemního vojska". Když podle analogie https://de.wikipedia.org/wiki/Oberkommando_des_Heeres součástí gen.štábu byly tyto struktury: Chef des Transportwesens, jemuž podléhaly: Feldtransportabteilung Heimattransportabteilung (zeitweise in der Heimatstaffel eingegliedert) Verkehrsabteilung (zeitweise in der Heimatstaffel eingegliedert) Planungsabteilung Personalabteilung für das Transportpersonal Befehlshaber der Eisenbahntruppe (ab 1944 General der Eisenbahntruppe) Vertreter des Reichsverkehrsministeriums beim Chef des Transportwesens - pak podobně někdo z vysokých důstojníků ČSLA se mohl vyjadřovat i k vlečkám a jejich potřebnosti z vojenského hlediska. |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Cogwheel 4536: http://files.kpvd2014.webnode.sk/200004660-eb6bcec64e/Z%20hist%C3 %B3rie%20org%C3%A1nov%20VD.pdf |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Petr165 591: ... a proto to logicky sídlilo v Ústí nad Labem... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4538 Registrován: 1-2012
|
Hank: Díky za odkaz. U Petrova vysvětlení mi také nesedělo VSPV Ústí nad Labem. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1390 Registrován: 12-2007 |
joj, netreba chodiť až do protektorátu, je to z roku 1960 |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4539 Registrován: 1-2012
|
Z vojensko-historického pohledu to může být zajímavý časopis: http://www.vojenskerozhledy.cz/archiv-menu-search/vm#tab ale zkratka VSPV se v něm nevyskytuje. | |
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25269 Registrován: 5-2002
|
To je snad jasné, když se tam objevují pojmy jako "Prefa, n.p.". Cogwheel bezpochyby tu strukturu OKH (která navíc nemá s Protektorátem prakticky nic společného) uvedl jen jako určitou paralelu s organizací pozdější ČSLA. |
|
