| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 07. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5423 Registrován: 8-2012 |
bych to i tady viděl na to "ETCS coming soon" Tak to očividně nevíš, že důvodem byl "převrat", resp. "zmeny na trhu vyvolané otrasmi jednotlivých ekonomík po páde komunistickej totality", kvůli kterým "ekvivalentnú náhradu sa nepodarilo zohnať" (asi se ti ten EBICAB jen zdál) ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") .
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14087 Registrován: 5-2002 
|
TH: asi se ti ten EBICAB jen zdál Nezdál, byl jsem se podívat na zkouškách na okruhu. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7648 Registrován: 5-2007 |
Hajnej: Ja som sa od zúčastnených dozvedel, že sa s tým začalo cca. v 1989 a skončilo to na tom, že Bulharský výrobca sa potácal v ekonomických problémoch a Mattel, ehm Ericsson za tým zaoberať nechcel. Ono je jedno, u T.H. som už asi definitívne zapísaný ako strašidlo. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3480 Registrován: 9-2005 
|
Podroužek: Ing. Poupě. je skôr zlepšovateľom, autorom konkrétnej podoby (zásluhy mu každopádne nemožno uprieť). Princípy LVZ sa ku nám dostali zo ZSSR, kam sa dostali ako licencia z USA a jeho korene siahajú k firme Westinghouse do 30. rokov. Dovolím si to shrnout. Liniový systém je vynález firmy Union Switch & Signal z roku 1923 pro železnici Pennsylvania Railroad (první úsek Sunbury - Lewistown). Historie bodového systému je logicky starší (první zkoušky v roce 1908) a však ve Spojených státech se rozšiřuje až po rozhodnutí Mezinárodní obchodní komise (ICC), které požadovalo zavést vlakové zabezpečovací zařízení a návěstní opakovače u 49. železnic v USA do roku 1925. V Evropě má prvenství švýcarské zařízení Integra-Signum z roku 1933 a samozřejmě německé Indusi z roku 1934. Československé LVZ jako takové, je však vynález, na liniovém principu, který se skutečně dostal z USA přes SSSR (od roku 1936 - předválečné nákupy licencí a válečná výpomoc USA) k nám (od roku 1953), kolektivu kolem Ing. Oldřicha Poupětě z VÚD, zatímco Ing. Jan Suchánek a kolektiv rovněž z VÚD vyvíjel bodový systém s permanentními magnety (zařízení se mimo jiné zkoušelo i v žst. Jablonné nad Orlicí, tj. na parních lokomotivách a motorových vozech depa Letohrad a Hradec Králové - známá třeba lokomotiva 475.1133), který se však rozšíření nedočkal. (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.) (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1899 Registrován: 8-2005 
|
A ty zkoušky bodového systému u nás dopadly jak?
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7649 Registrován: 5-2007 |
Raspi: Vtedy dobre. Každopádne VZ Paspa-Suchánek by sa časom vlastne preukázal ako cca. rovnaký prúser ako poľské SHP. To proste len na stanovenom mieste na fíru zapípalo a vyžadovalo stlačenie gombíka. Keby niekto ten magnet odniesol, nijak by sa nezabezpečovalo. Na podobnom princípe funguje inak načítanie MIBov do AVV, takže by Hajnej mohol napísať, či sa tam nakoniec neinšpirovali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1715 Registrován: 8-2010 |
ad Asdf: Každopádne VZ Paspa-Suchánek by sa časom vlastne preukázal ako cca. rovnaký prúser ako poľské SHP. Nějaký ještě víc ubožejší argument, než je toto v repertoáru nemáte ? I to pitomé polské SHP - mimochodem funkčně svým rozsahem asi stejné jako švýcarské SIGNUM - má Polák na nějakých 60% tratí - my s naším LS-em můžeme jít rovnou do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") - bo v Evropě jsme nejhorší, asi druzí od konce, za náma je tuším Albánie, co se týče rozsahu pokrytí...![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") Liniák alá ČR je bezprecedentně ten nejubožejší z liniáků, co kde v Evropě existuje a byl nasazen, dokonce i blbej Maďar používá kódování normalizovanými telegramy, aby zajistil odolnost příjmu kódu na mašině vůči rušení od 3-fázových pohonů, případně rušení kódu z jiných zdrojů a má provedenou vazbu na tlak v hlavním potrubí a na brzdu... ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") Samozřejmě za 50 let se mohl celý systém rozšířit minimálně o dalších 5 informací skrze druhou nosnou, ale 50 let se tady dovídáme, že to nejde, že bohužel speciálně v České republice kolej není obecně pro přenos informace vhodné médium na přenos čehokoliv jiného než jsou trakční a topné proudy a že síť FS, kde se na liniák jezdí V = 250 km/h a síť MAV, kde se kóduje do telegramů jsou naprosté evropské anomálie, kde už kolej není to, co bývala.. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3326 Registrován: 3-2006 
|
Ono by to umělo, Tak to by mě zajímalo, jak by umělo ohlídat třeba 60 nebo 130 km/h. Posudzovať líniové zabezpečovače podľa LVZ, je ako posudzovať indukčné bodové zabezpečovače podľa SHP. Ale já neposuzuju všechny liniáky (proti LZB a ATB nebo třeba ARS nic nemám). Jenom mi přijde divný tvrdit, že v 50. letech byl LVZ převratný vynález, když ani neuměl ohlídat rychlost, narozdíl od toho amerického originálu. (Příspěvek byl editován uživatelem mikulda.)
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3481 Registrován: 9-2005
|
A ty zkoušky bodového systému u nás dopadly jak? Zkoušky bodového zařízení dopadly velice úspěšně a od roku 1965 se mělo nasazovat právě na trať Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov (snad i Hanušovice), zřejmě aby bylo pod dohledem výrobního závodu zařízení VÚD, tedy Tesly Lanškroun - závodu Jablonné nad Orlicí. Proč nedošlo k nasazení a vůbec rozšíření v rámci ČSSR nevím, na tolik se už o vlaková ZZ nezajímám, mám tu k tomu jen pár skromných výpisků, hlavně tedy ke vztahu k rodnému kraji.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7650 Registrován: 5-2007 |
Paul_red_adair: Čo mne je známe, v Poľsku to pokrytie "graduálne klesá", zvlášť v Sliezsku nie sú PLK schopné nahrádzať krádeže. Druhá vec je, že - SHP keby bolo u nás, by ako také by nezabránilo, žiadnej z nehôd, ktorým nezabránil prítomný LVZ, pretože vo všetkých prípadoch sa jednalo o nehody, kde rušňovodič VZ obsluhoval, obslúžil by teda zrejme aj SHP (pretože na tom dementnom nápade zlúčiť obsluhu bdelosti a obsluhu VZ by to asi nič nezmenilo) - SHP by zrejme z princípu nezabránilo prejedniu stoj na odjazde, pretože obsluha je v ten okamih presvedčená, že môže ísť a SHP vybaví Zvyšok príspevku je už potom snaha o vylomenie otvorených dverí, ak si moje príspevky ešte raz prečítate, netvrdím nič iné. Dokonca som si dovolil určiť vyspelosť LVZ voči ostatným liniákom prirovnaním k vyspelosti SHP voči PZB (príspevok 7646, prvý odstavec). Mikulda: jak by umělo ohlídat třeba 60 nebo 130 km/h Keby boli splnené tie dve uvažované podmienky, systematické kódovanie a neexistencia NZV (a vlastne ešte tretiu - nesmela by sa rozkladať ZV do dvoch oddielov) tak v podstate rovankým spôsobom ako funguje to Indusi, s výhodou okamžitej informácie o zmene znaku na menej povážlivý. Jednu dobu sa dokonca uvažovalo o tom, že sa pred prepadom rýchlosti pred Ústí na Orlicí bude schválne kódovať medzikružie (ale nakoniec skôr zmizol onen prepad rýchlosti). že v 50. letech byl LVZ převratný vynález LVZ tak ako bol vymyslený sa s tým zabezpečením dokázal celkom dobre porátať. Že aplikácia na ČSD nakoniec dopadla ako dopadla (ešte k tomu je nutné dodať tú druhú blbosť a tou je snaha šetriť zlúčením kontroly bdelosti a obsluhy VZ, ktorú sa podarilo napraviť až na LS06 a nepriamo na Mireli, kde tlačítko obsluhy VZ taknejak prebrala voľba Manuál). Tiež netvrdíte, že je mikrovlnka nekvalitná, lebo keď do nej dáte usušiť mačku, tak Vám ju zabije. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14091 Registrován: 5-2002
|
Asdf: Ja som sa od zúčastnených dozvedel, že sa s tým začalo cca. v 1989 Nějaká jednání možná začít mohla, ale protože mám za to, že se to zkoušelo až v době, kdy jsem měl po škole, tak bych gró prací (instalaci na mašinu) viděl na ty devadesátky. Taky tam byla nějaká souvislost s nehodou v Kopistech a ta byla v listopadu 1989. Na podobnom princípe funguje inak načítanie MIBov do AVV, takže by Hajnej mohol napísať, či sa tam nakoniec neinšpirovali. Moji kolegové-předchůdci používali magnety už někdy od 60. let, a to nejspíš proto, že tehdy jen máloco umělo působit na přiměřenou vzdálenost a současně odolávat drážnímu prostředí. Ale jestli se inspirovali tím či oním, to se z toho pozná jen těžko... Navíc MIBy nesou jen a pouze fixní informaci o poloze (čímž mají nejblíž k NID+ID v balíze), kdežto boďáky používají spíš informaci o znaku a mají ji takým či onakým způsobem udělánu proměnnou. Nebo ještě jinak: MIB je EAN (čárkovej kód), kdežto Paspův-Suchánkův magnet je cenovka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7653 Registrován: 5-2007 |
Hajnej: Napr. doc. Konečný v príspevku na seminári v Plzni píše, že v roku 1989 už sa skúšalo a definitívne zastavenie prišlo v roku 1990. Škoda, že som si ho nevyhľadal pred napísaním predošlých príspevkov, bol by som presnejší. Skôr ma zaujal druhý odstavec. Doteraz som mal za to, že VZ Paspa-Suchánek bol len veľmi jednoduchý nepremenný magnetický bod, ktorý v okamihu prejazdu vlaku nad ním vyžiadal po fírovi preukázanie bdelosti. Takže on mal aj nejakú dynamickú informáciu? (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14093 Registrován: 5-2002
|
Asdf: doc. Konečný v príspevku na seminári v Plzni píše, že v roku 1989 už sa skúšalo Když o tom přemýšlím, tak je možné, že to bylo v létě 1989 a že se to trefilo do těch pár týdnů, kdy jsem byl na VÚŽ ještě jako student na prázdninové praxi, takže se mi to s odstupem času plete s regulérním pracovním poměrem tamtéž... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3327 Registrován: 3-2006
|
Keby boli splnené tie dve uvažované podmienky, systematické kódovanie a neexistencia NZV (a vlastne ešte tretiu - nesmela by sa rozkladať ZV do dvoch oddielov) tak v podstate rovankým spôsobom ako funguje to Indusi, Přes Drážďany po nákladních kolejích je 60 km/h a na několika místech je trojice magnetů *), která vlak jedoucí více jak cca 70 km/h zastaví. Zajímalo by mě, jakým rovnakým spôsobom to funguje u toho LVZ. *) Po průjezdu nad prvním magnetem je druhý aktivní přesně stanovenou dobu, pokud tam mašina dorazí dřív, tak jí to"odpálí", třetí magnet vrátí zařízení do základního stavu.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 8-2010 |
ad Asdf: ...neexistencia NZV (a vlastne ešte tretiu - nesmela by sa rozkladať ZV do dvoch oddielov... NZV máte i na bodovém VZ - třeba na OBB tomu říkají "krátká kolej" a návěstí to tak, že dovolují rychlost 20 nebo 30 km/h dle situace s tím, že předvěstní štít má bílé lemování, čili pokud je na vjezdu (nebo obecně kdekoliv) rychlost 20/30 km/h a Výstraha, tak podle toho lemu fíra pozná, že je to "na krátko", předpokládám, že v Alemánii je to némlich to stejné... Jinak ani liniáku NZV nevadí, neboť se už "od dob krále klacka" kóduje povážlivější návěstní znak, jen je tady podmínka, že to musí být nejméně na zábrzdnou vzdálenost. A ta spojitost s tím rozkladem do dvou oddílů už mi nějak úplně uniká..to prosím asi blíže objasnit...dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14106 Registrován: 5-2002
|
Mikulda: Po průjezdu nad prvním magnetem je druhý aktivní přesně stanovenou dobu, pokud tam mašina dorazí dřív, tak jí to"odpálí", třetí magnet vrátí zařízení do základního stavu Checht, vymyslet tohle někdo u nás, tak tomu jistá osoba říká "rovnák na vohejbák" (čímž nepopírám, že to funguje)... Asi se budu opakovat, ale snaha zkombinovat LVZ s bodovými prvky (a nedělat hrůzy typu PAKS nebo jeho reinkarnace Mirel) tu byla už před čtvrt stoletím, leč byla s ohledem na "ETCS coming soon" jistými osobami zmařena. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7657 Registrován: 5-2007 |
Mikulda: Presne tak by na stanovenú dobu mohlo svietiť medzikružie. Ale asi sa zhodneme, že (jak u PZB, tak prípadne u LVZ) je táto funkcionalita vhodná na krytie nejakých špekov a o nejakom sústavnom sledovaní traťovej rýchlosti nemožno hovoriť. P.R.A.: Nejde o to, že by si s tou NZV neporadilo, ostatne aj u nás to funguje, ale nie je to optimálne. U germánov sa vlak vlečie, u nás sa naznalo, že to vlečenie sa (PAKS, prvá verzia Mirelu) je neprijateľné, takže výsledkom je, že sa naopak v podstate nezabezpečuje. Väčšina súčasných problémov s Mirelom a vydaných NZ2 je daná tým, že sa z výstrahy stal reštriktívny znak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14113 Registrován: 5-2002
|
Asdf: Väčšina súčasných problémov s Mirelom a vydaných NZ2 je daná tým, že sa z výstrahy stal reštriktívny znak. Nesouhlas. Většina problémů s NZ2 (a že jsem jich už zažil) se stane na zelené ulici někde na zhlaví, a stanou se jednoduše proto, že Mirel není dostatečně tolerantní k výpadkům kódu, ke kterým zákonitě dochází na hranicích kolejových obvodů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 8-2010 |
Mirel není dostatečně tolerantní k výpadkům kódu, ke kterým zákonitě dochází na hranicích kolejových obvodů. Jako jestli myslíš hranici autoblokových oddílů, kde se ztratí kód z předchozího oddílu a čeká se na náběh kódu nového, tak tam v 99% případů ti zelená na opakovači ani neproblikne, MIREL to dává v pohodě a problém tady fakt není... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Ten vzniká (obvykle) na zhlavích - a nepřijde mi, že doba 5 sec., se kterou MIREL pracuje - a nazývá ji stabilním přenosem - je nějak netolerantní - při 5 sec. ujedeš při V = 160 km/h cirka 222 metrů, což je skoro čtvrtina normové délky autoblokového oddílu (L = 1 000m). Tak kolik bys tam dal (?) když navíc víš, že v případě Výstrahy aspol. se ještě navíc generuje brzdná křivka, jejíž začátek se odvozuje od příjmu toho restriktivního kódu ? Spíš mě hlava nebere, že když se třeba v Poříčanech jede od Pardubek z 2. TK doprava na 2. TK (na návěst 120/T), tak tam je takřka standardem výpadek kódu v době trvání cca. 30 sec. (= fyzicky změřeno), takže VOLNO na opakovači "chytneš" po kilometru někde uprostřed staniční koleje a MIRELu se to nelíbí, a to jedeš V = 120 km/h a teď si vem, že na vjezdu nebude 120/T, ale třeba 120/0..kde pak ta generovaná brzdná křivka vlastně začne a skončí (?)..kdo ví, ať odpoví... ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") Pointa: Byť si o MIRELu myslím svoje, tak problém bohužel pro SŽDC s.o. není v mobilní části VZ-tky... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14119 Registrován: 5-2002
|
PRA: Jako jestli myslíš hranici autoblokových oddílů Když píšu "někde na zhlaví", tak hranici oddílu AB zjevně nemyslím... tak tam v 99% případů ti zelená na opakovači ani neproblikne, MIREL to dává v pohodě a problém tady fakt není Mirel neproblikne proto, že jednoduše lže, což problém naopak je. To neprobliknutí je "díky" velmi svojskému výkladu předpisu pro VZ (tuším T108), který říká, že se znak má objevit do tři sekund, což pachatelé Mirelu vztáhli i na jeho zánik. Výsledkem je, že se po vjezdu do oddílu s jiným (obvykle "horším") kódem ještě nějakou dobu ukazuje předchozí (tedy "lepší") kód. a nepřijde mi, že doba 5 sec., se kterou MIREL pracuje - a nazývá ji stabilním přenosem - je nějak netolerantní Vzhledem k tomu, že to končí NZ2, tak netolerantní evidentně je. když navíc víš, že v případě Výstrahy aspol. se ještě navíc generuje brzdná křivka, jejíž začátek se odvozuje od příjmu toho restriktivního kódu ? Jenže Mirel začne tu křivku generovat, aniž by jakýkoliv žlutý kód přijal, má jenom relativně krátké díry v zelené. Spíš mě hlava nebere, že když se třeba v Poříčanech jede od Pardubek z 2. TK doprava na 2. TK (na návěst 120/T), tak tam je takřka standardem výpadek kódu v době trvání cca. 30 sec. (= fyzicky změřeno) To se divím, že takovej normožrout jako Ty neví, že se za návěstmi typu rychlost/T zelený kód v celém přilehlém výhybkovém úseku nekóduje nikdy (důvodem je, aby to fíru nezmátlo, že jede rovně). takže VOLNO na opakovači "chytneš" po kilometru někde uprostřed staniční koleje Po kilometru ano (je to 1100 metrů), ale není to uprostřed staniční koleje, anóbrž na jejím začátku - pod lávkou se sudými odjezdy. Teda podle toho, čemu říkáš "chytneš" - já tak říkám tomu, že to začneš přijímat cívkama. To, že to Mirel rozsvítí až za několik dalších sekund, je věc jiná... kde pak ta generovaná brzdná křivka vlastně začne a skončí (?).. A co bys od křivky cucané z palce čekal jiného...? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Pointa: Byť si o MIRELu myslím svoje, tak problém bohužel pro SŽDC s.o. není v mobilní části VZ-tky To bohužel není žádná pointa, ale Tvůj tragický omyl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5471 Registrován: 8-2012 |
Pointa: Byť si o MIRELu myslím svoje, tak problém bohužel pro SŽDC s.o. není v mobilní části VZ-tky Problém je právě v mobilní části VZ. Zjednodušeně řečeno, Mirel je pokus uplést z hovna bič, totiž vytvořit nad ukazovátkem barviček (pro tenhle účel skvělá věc), kde stačí mačkat tlačítko a vjede se plnou rychlostí až do rybníka, nějakou opravdu zabezpečující nadstavbu. Jenže to "hovno" mu krom nezabezpečování ničeho v základu ještě pomáhá propady kódu či nekódováním toho či onoho místa (vždy řádně odůvodněno). No a "z hovna bič neupleteš", že...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1720 Registrován: 8-2010 |
ad Hajnej: Hele k tomu NZ2 ještě jedna poznámka: Nevím, co je na tom pravdy, takže to ber s rezervou, ale to "NZ2" není jen překročení maximální rychlosti, jak se píše v návodu na obsluhu, ale i něco jako "vnitřní chyba integrity zařízení" MIREL, co se ke mně tak dostalo. Každopádně NZ2 nastává i v situacích, kdy k žádnému překročení maximální rychlosti nedochází a přenos kódu je stabilní - to pro pořádek (osobně jsem zažil NZ2 v Břeclavi na Panterovi a tuším Velim na 380-ce). Na ty Poříčany se kouknu do nějakýho plánku stanice - to o tom nekódování na "něco/T" ve zhlaví jsem nějako doteď nevěděl, nicméně pokud kód naběhne na začátku staniční koleje, tak by se měl objevit příslušný návěstní znak na opakovači jednoznačně dřív než po cca. 30 sec. - konkrétně v těch Poříčanech. Jinak k té T108 - nemám ji teď po ruce, ale vím, že ty numera času, co tam jsou se často (doteď) diskutují, odkdy platí, jestli od začátku příjmu cívkama nebo od kdy vlastně..je tam třeba nějakých 9,5 sec. od příjmu restriktivního kódu do spuštění rychločinného brzdění a to se měřilo (neofiko) v depu u MIRELu a tuším i u LS90-ky pro porovnání a ty doby spolehlivě vyšly, maximum pod cívkama bylo tuším 7-7,5 sec. nebo kolik, takže tam byla ještě docela slušná "vata". Jinak něco jsem najezdil na 380-ce (MIREL v03) a 1216-kách/Afmpz (Mirel V04) - cca. 8 000 km sumárně - a něco i na Esech s LS90 hlavně (jednou dokonce brněnská 362 030-9 s LS06), takže trochu hrubou představu mám v jakých místech a jak se chová MIREL a jak třeba LS90 a jedno větou shrnuto - mysli si o tom, co chceš - ale kde kód prostě není, tak tam ani nebere a jsou to pro fíry pořád ty samá místa, pořád stejný lokality, výpadky na VZ-tu - ať je jakejkoliv typ - nikam po síti SŽDC s.o. "neputují" (= namátkou pardubický zhlaví Chocně nebo Vlkaneč pražský zhlavý nebo Řečany nad Labem a Záboří), takže mobilkou to asi nebude... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7659 Registrován: 5-2007 |
Hajnej: Jenže Mirel začne tu křivku generovat, aniž by jakýkoliv žlutý kód přijal, má jenom relativně krátké díry v zelené. No ale v tom je (okrem iného) tá pointa. Keby žltá nebola reštriktívnym znakom, mohol by sa Mirel pri zelenej chovať tolerantnejšie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14123 Registrován: 5-2002
|
PRA: ale to "NZ2" není jen překročení maximální rychlosti, jak se píše v návodu na obsluhu, ale i něco jako "vnitřní chyba integrity zařízení" MIREL Ono se dá zpravidla zahlédnout, jak Mirel táhne křivku... je tam třeba nějakých 9,5 sec. od příjmu restriktivního kódu do spuštění rychločinného brzdění Mimo mísu - při typickém NZ2 na zelené ulici se žádný restriktivní kód nepřijímá, ani když za něj prohlásíme žlutou. takže mobilkou to asi nebude Chyba v úsudku. To je jako tvrdit, že když všichni slabí žáci chybují v určitém typu úloh, tak jsou špatně ty úlohy. Prostě jsou v těch stanicích délky kolejových obvodů takové, že se Mirel při své netoleranci dlouho nedočká kódu, který by jeho nereálným nárokům vyhověl. TH: No a "z hovna bič neupleteš", že... ..a upleteš-li, nezapráskáš. A zapráskáš-li ... tak leda šoupátkem VZ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1462 Registrován: 10-2009 |
Přátelé, co se týká SŽDC, ta už problém výpadků kódu VZ s vlivem na vozidla s Mirelem, aspoň pro stanovení rychlosti vlaku, vyřešila! A to Pokynem provozovatele dráhy č. 3/2010, třetí změna byla vydána s platností od 7.6.2016. V místech výpadku kódu V max 120 km/h. Jinak řečeno, kdo jede rychleji a výpadkem kódu je zastaven, je viníkem. Dále se v něm nařizuje strojvedoucímu neprodleně vymáčknout Manuál. Na poradě jistého národního dopravce byla debata o tom, že místa s nekonstantním kódem budou součástí poznání trati. Pak naštěstí bylo toto odsunuto jako blbost a zvítězilo raději neinformování strojního personálu o tomto dokumentu. Ještě by nám hajzlíci jezdili pomalu. O tom, že ostatní konkurenční dopravci, kteří jezdí rychleji než 120, své strojvůdce také informací o uvedeném Pokynu nezatěžovali, nepochybuji. Ze stejného důvodu. Shrnuto, sečteno: Vítejte v Česku! Hezký den plný teplého deště přeje Váš P. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 8-2010 |
ad Podroužek: Jenže v tom aktuálním pokynu je ohledně výpadků kódu jen tato jedna věta: 2.5 Na kódovaných tratích se pro vlaky s vedoucími drážními vozidly se zařízením MIREL VZ1 připouští při výpadku kódu maximální rychlost vyplývající z přenesených návěstních znaků 120 km/h. Jenže už se nikde dál v textu nepíše, která místa to konkrétně jsou, jaké mají kilometrické polohy a že tedy při průjezdu těmito místy platí oněch výše zmíněných Vmax = 120 km/h ? A není tam ani odkaz na TTP ? PS: Trochu mi to připomíná jednu jízdu Railjetem - valíme 140 km/h za Svitavama a najednou volá výpravčí z Opatova: "Hele, někde v mým rajonu viděli teď u kolejí potenciálního sebevraha, tak nějak rozumně zpomal až pojedeš kolem mě jo, ať ho nesrazíš, rozkaz na to dávat nebudu, máš to jako per huba jo jo a PČR je tak do hodiny prej na místě, už jim volali ? Dík. Výpravčí Opatov."... |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1306 Registrován: 10-2012 |
 Paul_red_adair:"mysli si o tom, co chceš - ale kde kód prostě není, tak tam ani nebere a jsou to pro fíry pořád ty samá místa, pořád stejný lokality, výpadky na VZ-tu - ať je jakejkoliv typ - nikam po síti SŽDC s.o. "neputují" (= namátkou pardubický zhlaví Chocně nebo Vlkaneč pražský zhlavý nebo Řečany nad Labem a Záboří), takže mobilkou to asi nebude... " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14126 Registrován: 5-2002
|
Priapos: hodnotu t (pro tolerovaný výpadek) totiž už nelze příliš zvýšit bez dopadu na snížení bezpečnosti Hajnej ovšem nechce zvyšovat dobu trvání tolerovaného výpadku, ale zkrátit dobu zotavení příjmu kódu zeleného světla po krátkém výpadku. Při kódovací frekvenci 5,4 Hz fakt není nutný zkoumat přicházející pulsy bůhvíjak dlouho, těch period pro nabytí jistoty se najde dost i za 2 sekundy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 8-2010 |
ad Hajnej: Hele, nevím jak u MIRELA, co kdo kde stanovil nebo ne, ale třeba u LS90-ky je od dob jejího vývoje na VÚŽ-tu striktně stanoveno přímo v zadání, že doba od počátku příjmu kódu nebo od změny kódu do rozsvícení odpovídajícího světla na návěstním opakovači smí být nejvíce 3 periody kódu ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") . A pokud kód zelené má f = 5,4 Hz a perioda je tudíž převrácená hodnota T=1/f, čili T = 0,185 sec, tak pro extrémní 3 periody je to 3 x 0,185 = 0,55 sec (čili půl vteřiny). K tomu máš ale "zkoumání" VZT-ky, co to vlastně je za kód, to, co přijímáš - musí to být se SIL4 a to si třeba v případě elektronické LS06-ky posílají karty mezi sebou data po nějaké sběrnici, takže tam máš ještě u vyhodnocení kódu dopravní zpoždění na té samotné sběrnici + vlastní čas zpracování informace atd. atd. A navíc třeba modul, co vyhodnocuje to samotné kódování potřebuje hned několik vzorků pro to vyhodnocení, ne jen jeden. Takže čím víc elektroniky, tím delší časy obecně - bohužel. To jen pro ilustraci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14129 Registrován: 5-2002
|
PRA: takže tam máš ještě ... dopravní zpoždění na té samotné sběrnici No tak se vymyslí ta sběrnice tak, aby to zpoždění bylo co nejmenší. My třeba máme u signálů podílejících se na přímém řízení technologie mašiny periodu 20 ms. Takže čím víc elektroniky, tím delší časy obecně - bohužel. To jen pro ilustraci. Děkuji, že jsi mi po čtvrtstoletí aktivního konstruování elektronických řídicích systémů otevřel oči. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1723 Registrován: 8-2010 |
Dopravní zpoždění na vnitřní sběrnici je cirka 450 ms a systémy, které tím propojujeme fungují poněkud asynchronně, takže systém A čeká na systém B, nepracuje to současně.... A to se vším všudy může dělat kliďo 600 ms v tom nejnepříznivějším případě celkem dohromady - holt SIL4. A teď to ještě bezpečně zobrazit..![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . Děkuji, že jsi mi po čtvrtstoletí aktivního konstruování elektronických řídicích systémů otevřel oči. Není zač, musel jsem - třeba už za to čtvrtstoletí co se "hrabeš" v AVV-čku trpíš PROVOZNÍ SLEPOTOU nebo něčím podobným, nebo třeba ti ten čas v milisekundách plyne nějak jinak, co já vím.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7661 Registrován: 5-2007 |
Paul_red_adair: Treba si uvedomiť, kedy ten systém vznikol. Pri 600ms by napr. stavadlá od Starmonu už dávno padali na vnútornú nekomunikáciu. A pritom k nim papier, na ktorom je napísané, že sú SIL4, existuje. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13611 Registrován: 5-2002 
|
v pokynu žádný odkaz na ttp neni. ane se tam neřeší, jak fíra zjistí, že má min odrychlení 0,4. a požadavek na mačkání manuálu jednoznačně ukazuje, že brzd. křivky mirelu sou píčoviny.
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font> jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7662 Registrován: 5-2007 |
Bobo: To nie sú pičoviny, to je len pokus o pletenia biča z hovna. Ale má to jeden pozitívny dôsledok, ony nepriamo viedli k tomu, že sa po desaťročiach konečne rozdelilo vybavovanie kontroly bdelosti a vybavovanie VZ, takže fíra by si mal viac uvedomovať, čo robí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 8-2010 |
ad Asdf: Je to bohužel přesně v praxi obráceně alá Vlkaneč nebo stanice, kde klidně v polovině stanice "padne" kód na hubu a zase se objeví... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Ve Vlkanči na brněnským Esu 362 030-9 na pražským zhlaví na LS06 fíra ztratí kód, VZ si myslí, že vjel na nekódovanou trať (= což je broskvovina samozřejmě), chce potvrdit extra potvrzovacím tlačítkem (PT) a pak normálně dál potvrzovat bdělost (TB), jenže to není tento případ - takže se tam mačká chaoticky oboje, aby se "nerychlobrzdilo"..to samý na staniční koleji jízda ke "Stůj", na vjezdu PT, pak TB..naráz ztráta kódu..VZ si myslí, že se vjelo na nekódovanou trať, zase chce nově PT a pak dál TB. Kde by normálně na LS90 nebo starých LS II,III,IV byla sekvence: TB - TB - TB - TB je nově PT - TB - PT - TB..jako jeden by se z toho zbláznil... . Zlatej MIREL.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 7-2017 |
Jaký je smysl toho, že Metropol a Bohemia nejezdí přes Libeň, ale přes Vršovice a Malešice? A jezdí takhle i nějaké os. vlaky přes den? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14131 Registrován: 5-2002
|
PRA: třeba už za to čtvrtstoletí co se "hrabeš" v AVV-čku trpíš PROVOZNÍ SLEPOTOU nebo něčím podobným Tou bych trpěl v přesně opačném případě - kdybych tvrdil, že těch těch 20 resp. 50 ms, na kterých fungovalo CRV resp. AVV (každé ve své samostatné bedně) před 20 lety, je docela v pohodě a není třeba se pokoušet o jakékoliv zrychlení. Místo toho jsme to sjednotili na jeden procesor a společných 20 ms. A to se vším všudy může dělat kliďo 600 ms v tom nejnepříznivějším případě celkem dohromady - holt SIL4 Tak to je už u nás skoro timeout na výpadek komunikace... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2596 Registrován: 5-2002 |
gloglo17: U Metropolu je to nejspíš kvůli tomu, aby nedělal na Wilsonu úvrať (dodržení řazení vlaku, spokojenost cestujících, kteří si vybírají místa "po směru jízdy"), u Bohemie nejspíš kvůli manipulaci s autovozy.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3332 Registrován: 3-2006
|
Checht, vymyslet tohle někdo u nás, tak tomu jistá osoba říká "rovnák na vohejbák" (čímž nepopírám, že to funguje)... Funguje, namátkou třeba newyorské metro (tam je to i ve spojení s návěstidly). Presne tak by na stanovenú dobu mohlo svietiť medzikružie. Hm, já nějak furt nechápu, co to udělá a jak to ohlídá rychlost a jak to rychlejší vlak odpálí, když to má fungovat rovnakým spôsobom jako ten Prüfabschnitt. U Mirelu je ještě hodně vtipná funkce, že sice zelený kód zobrazí, ale sám mu nevěří a brzdnou křivku generuje dál. Takže vjíždíte kliďánko 55 km/h do stanice na červený kód, na displeji je 80, naskočí zelený, na displeji pokračuje 75-70, pak se kód propadne, znovu naskočí a na displeji pokračuje 65-60-55-NZ2. A chápu dobře, že všude je podmínka pro jízdu nad 100 km/h přítomnost kódu, ale s výjimkou ŽST Poříčany?
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14135 Registrován: 5-2002
|
Mik: U Mirelu je ještě hodně vtipná funkce, že sice zelený kód zobrazí, ale sám mu nevěří a brzdnou křivku generuje dál. Jojo, přesně tuhle funkci mám na mysli. ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") Ale určitě se to dá nějak vysvětlit dopravním zpožděním vnitřní komunikace po sběrnici... Takže vjíždíte kliďánko 55 km/h do stanice na červený kód, na displeji je 80, naskočí zelený, na displeji pokračuje 75-70, pak se kód propadne, znovu naskočí a na displeji pokračuje 65-60-55-NZ2. Já to znám bez předcházejícího červeného kódu a ve zkrácené verzi 155-NZ2... A chápu dobře, že všude je podmínka pro jízdu nad 100 km/h přítomnost kódu, ale s výjimkou ŽST Poříčany? Tam to vzniklo až při dodatečné instalaci té stodvacítkové výhybky. A hlavně se tam tluče podmínka pro kódování tratě s podmínkou pro nekódování zhlaví. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 7-2017 |
Ahoj, snad jsem zvolil správné téma k dotazu: Kam v Praze na pozorování vlaků? Syn se dostává do věku, kdy ho zajímají vlaky. Jsme z Řep, chodíme sice na lávku nad nádražím Zličín, ale tam se "jen" křižují motoráky z Prahy a do Prahy a občas se tam záhadně motá žlutý vlak, než zmizne směrem na Pražský Semering. Já jako kluk rád chodil na lávku z Radlické přes Smíchov, ale přijde mi, že tam dnes chcípl pes. Nemá někdo tip na nějaké pražské nádraží, kde se toho hodně děje, hodně šíbují vlaky (nejlépe nákladní), a je tam bezpečné místo k pozorování? Díky. (Příspěvek byl editován uživatelem Avia_Furgon.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7355 Registrován: 4-2003 |
Avia Furgon:Nemá někdo tip na nějaké pražské nádraží, kde se toho hodně děje, hodně šíbují vlaky (nejlépe nákladní), a je tam bezpečné místo k pozorování? Jediná místo v Praze, kde se šíbuje (tj. seřazují se nákladní vlaky) je Praha Libeň. Horší je to s tím výhledem, chybí tam to podstatné - lávka nad kolejištěm. Ale posun na spádovišti se dá hezky sledovat z prvního nástupiště žst. Libeň, neboť je hned vedle svážného pahrbku: https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=14.5011034&y=50.1 007766&z=18&base=ophoto&rm=9hMv5xYALhWJJM Ale hezké místo k pozorování velkého množství nákladních vlaků je zde: https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=14.5169619&y=50.0 839173&z=18&base=ophoto&rm=9hOi3xXwP6SgMf Je to silniční most přes libeňskoběchovické zhlaví žst. Praha Malešice na Heldově ulici, kde dnes je provoz aut nulový. Vlaky tu jezdí dostatečně pomalu (povětšinou 40 km/h), což je na pozorování ideální. Já jako kluk rád chodil na lávku z Radlické přes Smíchov, ale přijde mi, že tam dnes chcípl pes. Také jsem tam chodil a dnes už se tam nákladní vozy až na výjimky neposunují. Ale zato tam neustále posunuje Regiojet. Jinak to "záhadné motání žlutého vlaku" na Zličíně má smysl - v areálu bývalého ČKD, pak Siemensu a dnes Pražské správy nemovitostí mají svojí základnu pro údržbu vozů i lokomotiv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 7-2017 |
Prima, děkuji za tipy. Příležitostně vyzkoušíme. Je to tedy trochu z ruky, ale budu si to pamatovat a určitě se tam jednou vypravíme. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14149 Registrován: 5-2002
|
AF: docela dobrý místo je na Wilsonu, tam se toho děje fakt hodně, i když náklady tam teda zrovna moc nešíbujou (leda tak vozy k autovlaku). Pozorovací místa jsou v zásadě čtyři: - portály z Vinohradské, odtamtud je hezky vidět pod halu, ale někomu mohou vadit auta za , - o něco dál na rohu Španělské a Mánesovy, vidět je totéž zhlaví, dokonce kousek dovnitř do tunelů, o něco hůř pod halu, aut je míň, ale preventivně bych to očuchal, jestli to není chcací roh, - z Příběnické ulice, kde se dá najít vhodná výška, - vyjít ulicí U Památníku a návaznými cestami až nad ústí vítkovských tunelů, bonusem je výhled i na Masaryčku a někde poblíž by mohla být i lavička. Další místo je lávka v Hostivaři (mezi Hostivařskou a Štěrboholskou), tam je jednak crvkot osobáků, jednak hodně kontejneráků z Metransu (prakticky je tam vidět většina toho, co projede Malešicema a ještě celá S9). Jo a ještě se dá uhnout z Nuselskejch schodů na cestu do Perucký, která vede přes jižní portály vinohradskejch tunelů. Dá se tamtudy dojít až do Grébovky, kde je pěkná grotta (tuším i s cedulí ohledně historie vzniku - má souvislost se železnicí) a od vily je vidět na "Nusle" (Vršovice osobní). Za mého mládí bývalo pěkné pokoukání z Kavčích Hor, ale dnes to zarostlo, takže je vidět prd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1793 Registrován: 12-2009 |
Dobrý den, nevěděl by někdo jaký statut mají bývalé depa, které částečně byly a nebyly zrušeny? Jedná ae mi třeba o Letohrad / Meziměstí / Českou Lípu. Co vím tak stroje tam žádné nejsou (přidělené) statut provozní jednotky to tak mít nebude. Přesto nějaké vybavení je užívané. (zbrojeni, vysavani fekalu atd) majípro to Drahy nějaké označení? A ještě jeden dotaz: Prehistorická čerpačka v Chocni je stále použitelná? Ještě relativně nedávno tam kvůli výlukám zbrojila i 854 od Sp. Teď se ke mě dostalo však info, že už to nebude možné
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14153 Registrován: 5-2002
|
Hierarchie dep "umí" ještě jeden stupeň, a tou je PP, což je tuším provozní pracoviště. Konkrétně ten Kyšperk je PP pod PJ Třebová, Meziměstí je PP pod PJ Trutnov (oboje DKV ČT) a Česká Lípa je PP pod PJ Děčín (DKV Praha). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 2-2009 
|
Honnzok : Čerpačka v Chocni je nejen použitelná, ale i pravidelně používaná a to nejenom při výlukách. A byla vybudována v 80. letech, takže bych ji prehistorickou nenazýval. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1794 Registrován: 12-2009 |
Pedrros: Vůbec netuším jako prehistorickou ji označil strojvedoucí, který tam tehdy zbrojil kvůli výluce právě nějakou 854. Já kolem ni tam maximálně projížděl po hlavní cestě směrem na Pardubice která tam blízko vede jinak ji vůbec neznám. To, že už to nepůjde je z doslechu, doneslo se ke mě, že se nedávno zbrojilo naposled a od teď je kvůli havarijnímu stavů (avšak už nevím čeho) zákaz. Ovšem netuším co na tom bylo pravdy proto jsem to zjišťoval... Děkuji za info... Hajnej: Děkuji! Mám v tom zmatek věděl jsem, že něco takového existuje ale netušil co to je. Tuším že ještě existovala zkrata PS a to by pak dávalo logiku na místo nástupu strojvedoucích, tam kde není ani depo. Tj. kupříkladu Náchod? Ale jestli to existuje to netuším.... Už je to možná 10 let, kdy jsem to někde četl...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 7-2017 |
Díky za nápady. Ale co jsem tak koukal na fotografie ulic na internátu, tak ta místa budu muset nejprve sám proběhnout. A ověřit, zda a odkud vůbec synek uvidí na trať přes zídky a zábradlí, je ještě malý. ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14165 Registrován: 5-2002
|
AF: A ověřit, zda a odkud vůbec synek uvidí na trať přes zídky a zábradlí, je ještě malý. Tak v tom případě bych preferoval U Památníku, Hostivař a možná i ty Nuselský schody. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3969 Registrován: 7-2011 |
Krásný místo bejvalo na - dnes už bývalým - nádraží v Bubenči. Tam jsem svýho času zaparkoval kočár u kolejí, sedl na zahrádku nádražky a spokojenost byla na obou stranách. Oboje je sice už passé, jak nádraží, tak hospoda, ale vlaky tam pořád jezdí (byť nestaví). Akorát už nemám přehled jak moc často. Tenkrát tam něco lítalo prakticky furt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4573 Registrován: 3-2004 |
A byla vybudována v 80. letech, takže bych ji prehistorickou nenazýval. No, potkat dneska u silnice čerpačku v původním stavu, zbudovanou v 80. letech, nazval bych ji prehistorickou. Přece jenom, 30 let provozu se na takovém zařízení podepíše a ekologické standardy jsou dnes jinde a to i na dráze.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3283 Registrován: 11-2008 |
ad Honzasl: Možná by se taková našla, možná by jich bylo i více. Ono vybavit takovou "čerpačku" novýma stojanama a dát novou fasádu, přistavět WC, to zase není tak těžké. A přitom nádrže a vše co není vidět je skoro původní .....![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Šmajchl
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 9-2011 |
Honzasl: Našly by se i různé "venkovské" čerpačky upravené na infrastruktuře např. bývalého JZD s výdejnímí stojany z druhé ruky, postaveným domečkem/buňkou pro obsluhu a střechou nad výdejními místy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4575 Registrován: 3-2004 |
Šmajchl No a prěsne tyhle pumpičky bych klidně nazval prehistorické - když už se přeme o toto slovo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3350 Registrován: 3-2010 
|
Raději si natankuji u prehistorické pumpy kvalitní palivo než u moderní srač.ku pančovanou biosložkou řepkobarona Babiše |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5513 Registrován: 8-2012 |
To spolu nějak souvisí, tzn. u prehistorických mají jen kvalitní (holt dřív bylo líp) a u moderních jen sračku?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3351 Registrován: 3-2010
|
TH,tedy tupé hovado, když nechápeš text, nereaguj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14186 Registrován: 5-2002
|
Když už tu řešíme ty pumpy, tak mám dotaz na znalé: čímpak to, že má Tank ONO tak nízké ceny? Jedou strategii menší marže & větší obrat nebo "točej" srágory pochybného původu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5516 Registrován: 8-2012 |
když nechápeš text, nereaguj Takže jsem ho pochopil velmi dobře, dřívbylolípismus i v pumpách čímpak to, že má Tank ONO tak nízké ceny? Tank Ono jede na výtoč a minimální marži (protože nemá akcionáře očekávající 10% zisku, ale jen dva spolumajitele, kterým stačí "pár korun" ročně) a srágory netočí, to už bych dávno odepsal dvě auta. Ano, s rozsáhlými pomluvami a urban legend se lze setkat na každém rohu.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|