Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 24. 01. 2016

Archiv diskuse 4. koridor do 24. 01. 2016

autor	příspěvek
Mibl	Čtvrtek, 14. ledna 2016 - 20:02:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5219 Registrován: 6-2005	HeisyBordel: A co je na šíření strachu z hluku "eko"? Indivisibiliter ac inseparabiliter
Mirek_Zv.	Čtvrtek, 14. ledna 2016 - 21:11:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 9-2015	@Brr: do Budějic po 200, to mě nikdy nenapadlo. Díky souběhu s Praha-Plzeň a snadnému terénu z Písku dál, to je zajímavé. Možná se taky mohla trať na Plzeň přeložit z Hořovic do Mýta kolem Zaječova a někde u Olešné odbočit na jv okraj Strašic, a dál dvěma 5km tunely a hezkým povrchovým obloučkem východně od Padrťáků (s nějakou cyklo-zastávkou rychlovlaků samozřejmě) jít do údolí Lomnice a do Písku kolem Lnářů. A mezi Prahou a Berounem by asi 4kolej potřeba nebyla, ne? Kromě 171 by stačilo jedno nové dvoukolejné rychlé spojení: 1.tunel 6,5 km z Berouna do Loděnice, tam mírně nad dnešní tratí až před Nučice zast., 2.tunel 5 km k Chýni, 3.tunel 10 km pod letištěm a pak k Lysolajům a provrtanou Babou do Podbaby (možná by ještě kousek za letištěm mohl někde být nahoře, ale asi by to nevycházelo se sklonem). A kdyby nebyla byla Praha-Kralupy-Roudnice již krásná, mohlo se taky třeba za letištěm (ve směru od Prahy) odbočovat přes Středokluky, Dřetovice, Kamenný Most, Velvary, Straškov-Vodochody do Roudnice, pravda první půlka most za mostem. A 4km za Středokluky mohla být odbočka kolem Buštěhradu přes fabriky do Kladna. Jo, hezké pohádky. I když spíš asi blbosti.. - ale proč nepopustit uzdu fantazii?
BmbČ	Čtvrtek, 14. ledna 2016 - 21:56:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6898 Registrován: 1-2007	V Souhrnné zprávě k Technické a ekonomické studii trasy části IV. TŽK Horní Dvořiště, státní hranice - České Budějovice je mj.zobrazena zajímavá tabulka, ve které je uveden českou i rakouskou stranou počet vlaků osobní dopravy překračující denně státní hranici. Pro roky 2015 až 2017 česká strana uvažovala s dvanácti vlaky os. dopravy denně, rakouská strana s osmi. Neméně zajímavé jsou představy zúčastněných stran pro roky 2022 až 2025. Tam po modernizaci trati (v nové trase) česká strana uvažovala s dvaceti vlaky denně (bez tohoto s dvanácti), rakouská strana novou trasu odmítla, protože nebyla zahrnuta do rakouského plánu financování železniční infrastruktury na období do roku 2015. Rakouská strana počítala pouze s vylepšením stávající trati - s dvojkolejnou tratí v úseku Linec – St. Georgen a prodloužení kolejí v několika stanicích, přičemž stále počítala s osmi vlaky os. dopravy denně. V roce 2046 česká strana uvažovala s dvaceti vlaky os. dopravy denně po nové trase (bez tohoto s dvanácti), rakouská strana se tímto nezabývala. Pro nejbližší období mělo platit toto: S ohledem na výsledky studie se nejlepším prvním krokem pro období do roku 2025 zdá být vylepšení stávající trati podle projektového případu Minimum, tedy zdvoukolejnit část trati v úseku Linec – St. Georgen a vybudovat dvoukolejný vjezd do železničního uzlu České Budějovice s dílčím navýšením kapacity tratě s dalším zaměřením pozornosti na úsek Summerau – Horní Dvořiště. Tato opatření jsou pozitivně hodnocena jak na české, tak i na rakouské straně. Avšak v blízké budoucnosti by mělo být zpracováno nové společné česko-rakouské řešení, které by navýšilo kapacitu a také rychlost trati pro období po roce 2025 jako výsledný stav železničního spojení. Toto řešení se musí stát podkladem pro podrobné plánování výše uvedeného prvního kroku, aby bylo možno zajistit využitelnost veškerých staveb i v konečné fázi... (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.) Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
nomen	Čtvrtek, 14. ledna 2016 - 22:47:04
Neregistrovaný host 109.81.208.16	Pro lepší představu: nekvalitní obr.(r.2005) variant vedení trasy ČB-st.hr. zde http://www.ckrumlov.info/img.php?img=2005031001&LANG=cz
Cogwheel	Pátek, 15. ledna 2016 - 09:35:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 1-2012	BmbČ: Na rakouské straně hlavně již před Vánoci 2015 otevřeli významný kus nové dálnice od Lince ve směru na ČR: http://ooe.orf.at/news/stories/2747043/ Dálnice zatím končí na křižovatce Freistadt-Nord, další stavba směrem k naší hranici se ale jaksi zadrhla.
Cogwheel	Pátek, 15. ledna 2016 - 10:16:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3884 Registrován: 1-2012	P.S.: Myslím, že ten již otevřený úsek dálnice bude Rakousku nadlouho stačit - Freistadt je poslední velké město před hranicí s ČR. Dále k severu je na rak.území slušná silnice již s menší frekvencí.
Dusanh	Pátek, 15. ledna 2016 - 10:19:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2212 Registrován: 3-2004	další stavba směrem k naší hranici se ale jaksi zadrhla Zřejmě kvůli finišující stavbě D3 z ČB na hranici...
1510015	Pátek, 15. ledna 2016 - 13:51:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2891 Registrován: 1-2010	Stavba rakouské části bude pokračovat, až se začne kopat u nás. Je zbytečné stavět kus dálnice, který ještě mnoho let bude vcelku zbytečný, a tam si to plně uvědomují. Web - přehledy laků a dislokace některých lokomotivních řad u ČD YouTube - VlakyLesan
Pikehead	Pátek, 15. ledna 2016 - 17:09:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1945 Registrován: 3-2007	1510015: ten kus je stejně "zbytečný" dneska stejně jako v budoucnu. Jediný důvod čekání by byl ten, že se dálnice mají potkat výrazně jinde a napojení na současnou E55 není snadno realizovatelné.
Ajznbony	Pátek, 15. ledna 2016 - 23:34:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 7-2011	Pikehead: Dálnice se potkají přesně tam, kde dneska přechází E55 hranici +/- metry. Výškově nad. Rainbach prý prosazuje co nejdřívější pokračování od Freistadtu směrem na sever, alespoň za obec.
Pikehead	Sobota, 16. ledna 2016 - 19:36:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1946 Registrován: 3-2007	Ajznbony: díky za info, taky by mi dávalo smysl tu stavbu dotáhnout, není to zdaleka tak složitý terén jako dál do vnitrozemí a pořád to pár vesniček zbytečně przní. Co mi přijde neuvěřitelné je, že skokový nárůst dopravy nastal v roce 1989 a i v bohatém Rakousku trvalo neuvěřitelné čtvrtstoletí, než tu strašnou tranzitní zátěž vyhodilo z těch městeček a vesniček. Nepatrně dřív než Freistadt byla dokonce i česká D3 Tábor-Veselí.
Mladějov	Sobota, 16. ledna 2016 - 19:39:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7681 Registrován: 3-2007	i v bohatém Rakousku trvalo neuvěřitelné čtvrtstoletí, než tu strašnou tranzitní zátěž vyhodilo z těch městeček a vesniček. Tak bohaté Rakousko má historicky především těžký socialismus, takže se není čemu divit.
Rakousko	Sobota, 16. ledna 2016 - 22:51:43
Neregistrovaný host 178.255.168.72	Co mi přijde neuvěřitelné je, že skokový nárůst dopravy nastal v roce 1989 a i v bohatém Rakousku trvalo neuvěřitelné čtvrtstoletí, než tu strašnou tranzitní zátěž vyhodilo z těch městeček a vesniček. Nepatrně dřív než Freistadt byla dokonce i česká D3 Tábor-Veselí. V Rakousku byli ve vládě dlouho zelení a ty bránili stavbě nových dálnic, proto je situace taková jaká je.
Čínskej	Sobota, 16. ledna 2016 - 23:34:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1370 Registrován: 3-2012	Kdyz uz se tu nakousla Rakouska dalnice, me spis "zarazi", jak je mozne, ze Freistadt "vygeneruje" dalnicni provoz, kdezto srovnatelne velka Kaplice nikoli. Provoz mezi Lincem a Freistadtem je opravdu nasobne vetsi nez mezi Kaplici a Budejcema a srovnam-li komunikace "preddalnicni", tak z Kaplice do CB je silnice vyrazne lepsi, nez z Freistadtu do Lince. Ono i srovnani Rainbachu (bez obchvatu) a srovnatelne velkeho Dolniho Dvoriste, ktere ten obchvat ma uz pres 20 let mluvi za vse... A to nemluvim o obchvatech Kaplice, Velesina i Kamenneho Ujezda a Vcelne. V Rakousku nic takoveho nebylo!!!
Regent	Neděle, 17. ledna 2016 - 09:50:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3548 Registrován: 3-2005	Čínskej: Kdyz uz se tu nakousla Rakouska dalnice, me spis "zarazi", jak je mozne, ze Freistadt "vygeneruje" dalnicni provoz, kdezto srovnatelne velka Kaplice nikoli. Provoz mezi Lincem a Freistadtem je opravdu nasobne vetsi nez mezi Kaplici a Budejcema Částečně to může být způsobeno tím, že do Freistadtu vede od východu celkem frekventovaná silnice B38.
Pikehead	Neděle, 17. ledna 2016 - 14:30:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1948 Registrován: 3-2007	Čínskej: možná kdyby v Kaplici všichni jezdili do ČB autem (co registruju, busy jsou tam celkem časté), bude to vypadat stejně. Naskáče to hodně rychle, -1 kaštan v buse = +1 plechovka. Taky je možné, že v Kaplici větší část obyvatelstva dojí krávy (nebo co se tam dá dělat) a nemá potřebu dojíždět, zatímco ve Freistadtu táhne Linec mnohem silněji.
Čínskej	Neděle, 17. ledna 2016 - 17:34:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 3-2012	Částečně to může být způsobeno tím, že do Freistadtu vede od východu celkem frekventovaná silnice B38. Tahle silnice sice neni nezanedbatelna, nicmene sectu-li nasi II/163 od Vyssiho Brodu a obe "dvojky" vedouci do Kaplice (od Malont a Benesova), tak to taky neni zrovna malo. Taky je možné, že v Kaplici větší část obyvatelstva dojí krávy (nebo co se tam dá dělat) a nemá potřebu dojíždět, zatímco ve Freistadtu táhne Linec mnohem silněji. Jestli ono to neni lepsi, prace v miste a "nenutit" nikoho se nekam denne "plahocit"... Dukaz, ze ve Freistadtu "chcip pes", kdezto v Kaplici nekolik vyznamnych firem sidli (Engel, D+G elektrik, Aluplast, Hauser a dalsi...). Pak je taky otazka, proc nesidli treba v tom Freistadtu, ale to uz jsme hodne odbocili...
1510015	Neděle, 17. ledna 2016 - 20:35:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2893 Registrován: 1-2010	V Kaplici je pracovních příležitostí tak akorát, jak píše Čínskej, je tu nekolik vyznamnych firem a dost volných pozic by mělo v brzké době i přibýt. Autobusy směr ČB a Krumlov jezdí vcelku často a ve špičku i slušně obsazené, ale ve "školní časy" je zaplňují hlavně žáci, kteří dojíždějí na SŠ právě do těchto dvou měst v hojném počtu, tudíž tam to přemístění do aut nějak nehrozí. Obyvatelé okolních obcí spíše dojíždějí do Kaplice a lidé odsud zase (auty i busy) do ČB/ČK, protože jet třeba z Benešova nebo Malont do ČB už je trochu dál a ti lidé (pokud mají možnost) si hledají práce právě tady, nebo se snaží se přestěhovat práci blíže.. Provoz pouze mezi Kaplicí a Budějcema je menší, než mezi Freistadtem a Lincem, ale bavíme se pouze o provozu mezi dvěma městy. Mnohem více vozidel trasu pouze projíždí, a těm by dálnice velmi pomohla - ulehčilo by se současné (a ve většině trasy nevyhovující) silnici a obcím na ní ležícím, a usnadnilo by se oné dojíždění. Jenže v Rakousku se dálnice stavěla tak, aby život místním usnadnila a dala jim práci. Tudíž kolem ní vznikly "průmyslové zóny", stavěly jí z části místní firmy a kromě pár míst příliš nenarušuje krajinu a život v ní. U nás stavbu vyhraje nějaká firma z daleka, stavba akorát zrychlí odliv místních obyvatel a bude postavena "lowcostově" - aby to moc nestálo a na ostatním nezáleží.. Web - přehledy laků a dislokace některých lokomotivních řad u ČD YouTube - VlakyLesan
Pikehead	Neděle, 17. ledna 2016 - 21:15:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1951 Registrován: 3-2007	Tak ona nenarušuje krajinu díky tomu, že většina nově otevřené S10 vede tunelem. A nevím, jestli tunelové vedení je nezbytností vyplývající z terénu (může být), nebo naopak jejich cílený projev úcty ke krajině.
BmbČ	Neděle, 17. ledna 2016 - 21:17:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6900 Registrován: 1-2007	Jestli ono to neni lepsi, prace v miste a "nenutit" nikoho se nekam denne "plahocit"... Pravda. Práce v místě je práce v místě. 20 let denně dojíždím dvěma spoji a už mne to pomalu přestává bavit. Vůbec se nedivím lidem, a zvlášť těm, kterým je nabídnut v případě zaměstnání mimo bydliště nízký plat, že dojíždět nechtějí, neboť dojíždění přece jen také něco stojí (v mém případě VHD cca 1400 Kč/měsíc + čas 2-2,5 hoďky denně v ). Ale to si musí spočítat každý sám, jestli se mu dojíždění vyplatí, či nikoliv. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Hajnej	Neděle, 17. ledna 2016 - 21:48:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10710 Registrován: 5-2002	Pike: nevím, jestli tunelové vedení je nezbytností vyplývající z terénu (může být), nebo naopak jejich cílený projev úcty ke krajině Část těch tunelů je hloubená, čili ta krajina vezme zasvé a je poté uměle rekonstituována, takže to b) bych příliš neupřednostňoval. Obvykle bývají důvody tunelového řešení dva: převýšení a hluk.
Brr	Pondělí, 18. ledna 2016 - 11:44:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2696 Registrován: 5-2002	Já jsem naopak někde četl (nemůžu to bohužel dohledat), že nejdelší tunel (Götschka, přes 4km) je tak dlouhý právě z ekologických důvodů, jinak mohl být podstatně kratší.
Pikehead	Pondělí, 18. ledna 2016 - 15:04:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1953 Registrován: 3-2007	Brr: Götschka nebyla v srpnu ještě otevřená, u jižního portálu zrovna stará pražská silnice velmi stoupala. Hajnej: Jak to čtu, tak jsou tam i jakési podzemní zahrabané trasy, to myslím bylo už v srpnu okolo Freistadtu. Opět mazec z pohledu přesunu hmot. Čínskej: Teď jsem dohledal, že podle pana rakouskýho ministra dopravy je dálnice super, bo přináší svobodu výběru, kde chcete pracovat nebo studovat. Die Freiheit, sich zu entscheiden, wo man arbeiten will, wo man studieren oder zur Schule gehen möchte und wo man seine Freizeit verbringt. V kontextu toho jsem rád, že tu koňku vůbec provozujou, natož aby do ní lili další prachy.
Bram	Pondělí, 18. ledna 2016 - 15:10:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5295 Registrován: 4-2003	Pikehead:V kontextu toho jsem rád, že tu koňku vůbec provozujou, natož aby do ní lili další prachy. Koňku ale provozuje jen SŽDC .
Pikehead	Pondělí, 18. ledna 2016 - 15:27:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1956 Registrován: 3-2007	Tohle už není koňka? To snad trumfuje i černovický kotel. K dokonalosti tam chybí úvrať, pak by to trumflo i radnickou. :-)
Bram	Úterý, 19. ledna 2016 - 07:59:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5297 Registrován: 4-2003	Pikehead:Tohle už není koňka? To snad trumfuje i černovický kotel. K dokonalosti tam chybí úvrať, pak by to trumflo i radnickou. :-) Hele, ta trať v Rakousku má i tak lepší směrové parametry, než koňka provozovatele dráhy SŽDC . A tahle opičárna je tam ze dvou důvodů: Jednak aby tam nebylo tak brutální stoupání (i na dnešní poměry je tam velké stoupání - třeba Petr Šimral na toto téma tady občas také zaprská) a pak také kvůli tomu, že stanice Gaisbach - Wartberg byla kdysi stanicí odbočnou a kupodivu dnes nemáme zachován hlavní směr, ale odbočku. Ve stanici Gaisbach - Wartberg je i kvůli tomu dodnes skok v kilometráži. "Hlavní" trať z Gaisbach - Wartbergu na St. Valentin je již mnoho let zrušena a není skoro poznat, kam vedla - zářez je zavezen a na jeho místě je pole. (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Cogwheel	Úterý, 19. ledna 2016 - 09:52:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3896 Registrován: 1-2012	Historická trasa koněpsřežky na rakouském území ale vedla jinudy - s ještě horšími směrovými i sklonovými parametry.
Kotec	Úterý, 19. ledna 2016 - 10:16:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 10-2011	Pár oblouků, no bože... na tohle to nemá: https://mapy.cz/zakladni?x=20.1965689&y=48.8532556&z=15&source=pu bt&id=15695539
KPtrain	Úterý, 19. ledna 2016 - 12:10:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 643 Registrován: 1-2012	Kotec - no jistě ! https://mapy.cz/zakladni?x=10.1285054&y=46.2540621&z=18&source=os mm&id=97319
Pikehead	Úterý, 19. ledna 2016 - 13:39:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1959 Registrován: 3-2007	Bram, Cogwheel: No těžko se tomu věří, ale dobrá. A historie lokálek je super, takže koňka byla první, ale pak ji přestavěli a ještě udělali Abzw. do Valentina? Kotec, KPTrain: To vaše je moc umělý.
Bram	Úterý, 19. ledna 2016 - 14:05:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5298 Registrován: 4-2003	Pikehead:A historie lokálek je super, takže koňka byla první, ale pak ji přestavěli a ještě udělali Abzw. do Valentina? Což takhle si přečíst ještě jednou a hlavně pořádně můj příspěvek číslo 5297?
Brr	Úterý, 19. ledna 2016 - 15:34:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2700 Registrován: 5-2002	Já bych řekl, že s tou přestavbou koňky na lokomotivní provoz je to obecně oblíbený omyl. Trasa železnice vede podstatně jinak.
Čínskej	Úterý, 19. ledna 2016 - 16:36:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 3-2012	A historie lokálek je super, takže koňka byla první, ale pak ji přestavěli a ještě udělali Abzw. do Valentina? Ale tohle neni o historii lokalek, ale o historii hlavnich trati! Neber to jako chytani za slovicko. Prioritne slo o spojeni Praha - Terst a jediny mozny spojeni pres Alpy bez tunelu se podarilo postavit v trase St.Valentin - Steyer - Hieflau - Selzthal - Zeltweg - St.Veit - Villach - Tarvisio - Jesenice - Gorizia - Terst. Proto to vedlo mimo Linec. Ve Slovinsku na te trati uz sice tunel je, v Tarvisiu byla dokonce uvrat, ale v Rakousku ne a dodnes takto vede kilometraz (nula v St. Valentinu jak do Tarvisia, tak do CB). Trat Linec - Gaisbach je asi o dva roky mladsi a skutecne stavena jako odbocka z hlavni trati. Já bych řekl, že s tou přestavbou koňky na lokomotivní provoz je to obecně oblíbený omyl. Trasa železnice vede podstatně jinak. To, co postavil Gerstner, bylo pouzito temer cely. Naopak to, co postavil Schonerer nebylo vyuzito temer vubec. Proto ma taky trasa v Rakousku podstatne lepsi parametry nez ta nase. Ono to je videt uz na useku Rybnik - Dvoriste, ktery vypada stavebne uplne jinak, nez zbytek trati do CB. (Příspěvek byl editován uživatelem Čínskej.)
Čínskej	Úterý, 19. ledna 2016 - 16:46:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1375 Registrován: 3-2012	...Provoz pouze mezi Kaplicí a Budějcema je menší, než mezi Freistadtem a Lincem, ale bavíme se pouze o provozu mezi dvěma městy. Mnohem více vozidel trasu pouze projíždí... Ne. Bavime se, proc mezi dvema stejnyma mesty v Rakousku je vyrazne vetsi provoz nez mezi dvema jinyma, ale stejne velkyma mesty v CR. Ze jsou CB mensi nez Linec muzeme pro nasi diskuzi zanedbat. Kolik toho jede z CB az do Lince je videt na preshranicnim useku, kde je provoz opravdu relativne malej...
BmbČ	Úterý, 19. ledna 2016 - 17:35:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6901 Registrován: 1-2007	Čínskej: Je to tak, a přitom i na našem území mohla být trasa parostrojní železnice budována s podstatně lepšími parametry. Inženýři KEB se nechtěli držet trasy koňky jak houno košile. Ovšem zájmy místních vlivných starozatuchlíků zvítězily. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
kuna	Úterý, 19. ledna 2016 - 19:08:33
Neregistrovaný host 147.251.87.77	Gestner budoval trasu s předpokladem pro parostrojní provoz po anglickém vzoru, viz. důkladná a drahá stavba. Koňka byla více méně znouze, proto její přestavba na parostrojní provoz byla výrazně snažší a v té době i logická. Jiná věc je, že se to později označilo jako tranzitní koridor.
Cogwheel	Úterý, 19. ledna 2016 - 20:43:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3898 Registrován: 1-2012	Ke koněspřežce: Kvalitní srovnávací mapka trasy koněspřežky a normálněrozchodné parostrojní železnice na rak. území je zhruba v polovině tohoto obsáhlého materiálu z roku 1951: http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_iafbibliografiedb/hbl1951_ 2_97-181_teil1.pdf Ve 2/3 pak je i podélný profil. Pokud by toto arcidílo (v němčině) někoho zajímalo celé, zde je odkaz na 2. díl: http://www.ooegeschichte.at/uploads/tx_iafbibliografiedb/hbl1951_ 2_97-181_teil2.pdf
Mibl	Úterý, 19. ledna 2016 - 20:57:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5226 Registrován: 6-2005	Cogwheel: Sehr interessant Indivisibiliter ac inseparabiliter
BmbČ	Úterý, 19. ledna 2016 - 21:27:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6902 Registrován: 1-2007	Cogwheel: je zajímavé, že je toto pojednání tak staré. V roce 1982 vyšla kniha Pfeffer, F. – Kleinhanns, G.: BUDWEIS – LINZ – GMUNDEN Pferdeisebahn und Dampfbetrieb auf 1106 mm Spurweite (Verlag Josef Otto Slezak, Wien), kde je o koňce psáno odkazované. Jakoby dali Ctrl+C, Ctrl+V. Předpokládal jsem, že uvedený text je z roku 1982. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Cogwheel	Úterý, 19. ledna 2016 - 22:03:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3900 Registrován: 1-2012	Tu novější knihu mám také - byla to jedna z prvních rakouských knih, kterou jsem si po 1989 ve Vídni u Slezaka koupil. Jde vlastně o reprint výše uvedeného pojednání (plus nějaké fotky+mapky navíc). Že se dá na netu najít sken originálu z Oberösterreichische Heimatblätter 1951, se mi podařilo zjistit teprve nedávno.
Bram	Středa, 20. ledna 2016 - 09:08:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5299 Registrován: 4-2003	A také je pro něvěřící Tomáše (Pikehead) v Cogwheelem odkazované publikaci vidět, že "hlavní" trať na St. Valentin z Gaisbach - Wartbergu vede rovně a tak nějak se tady i kryje kus s koňkou, která byla ale oproti české části koňky naprosto odlišného trasování, než pozdější parostrojní železnice. Ostatně, když se postavíme na linecké zhlaví stanice Gaisbach - Wartberg a budem koukat ve směru na Linec, uvidíme přeci jen pár náznaků, že tato stanice byla skutečně odbočnou - například most přes ulici Untergaisbach je stavěn na dvě koleje. Ale jak jsem již psal, z lineckého zhlaví stanice Gaisbach - Wartberg pokračovala trať na St. Valentin zářezem a ten je již zavezen. Ostatně teta Wiki udává zastavení provozu na této trati v roce 1956 a snesení kolejí o několik let později, ale už bez datace. Na mapách googlu ani není moc zřetelné, že tato trať existovala, ale pár fotek zbytků této trati se přeci jen na mapách googlu vyskytuje.
Pružinskij	Středa, 20. ledna 2016 - 09:32:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 440 Registrován: 4-2015	a tak nějak se tady i kryje kus s koňkou, která byla ale oproti české části koňky naprosto odlišného trasování, než pozdější parostrojní železnice. No to asi nekryje ne, když vedla zcela jinde, více na západněji? Waarschijnlijke Afstanden.
Bram	Středa, 20. ledna 2016 - 09:41:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5300 Registrován: 4-2003	Tak toto ihned napravím: Kryje se tam s Gerstnerem navrhovanou (ale nezrealizovanou) trasou koňky .
Brr	Středa, 20. ledna 2016 - 10:10:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2703 Registrován: 5-2002	Na českém území sice vede stávající trať podél trasy koňky, ale přeci jen se mi zdá, že říct, že vede v původní trase koňky je přehnané. Těch odchylek je i na českém území poměrně hodně.
Bram	Středa, 20. ledna 2016 - 10:53:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5301 Registrován: 4-2003	Brr:Na českém území sice vede stávající trať podél trasy koňky, ale přeci jen se mi zdá, že říct, že vede v původní trase koňky je přehnané. Těch odchylek je i na českém území poměrně hodně. Tak jednak stávající trať nevede podél koňky, ale přímo v trase koňky. A to tak odhadem alespoň ze sedmdesáti procent - míněno v úseku České Budějovice - Rybník.
kuna	Středa, 20. ledna 2016 - 11:56:20
Neregistrovaný host 147.251.87.77	Ano, proto dochovaných památek na koňku na našem území není tak mnoho: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/11713/Chvojka.pdf?s equence=1
Brr	Středa, 20. ledna 2016 - 12:42:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 5-2002	Tak mně se zdálo, že když jedu vlakem z Budějovic na jih, tak každou chvíli spatřím nějaký starý propustek, zbytky náspu nebo něco takového.
BmbČ	Středa, 20. ledna 2016 - 13:29:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6903 Registrován: 1-2007	Ano, jsou to však krátké úseky (třeba z Budějc od oblouku za jižní z. až před Kameňák je současná trať v původní stopě koňky, na dalších poměrně dlouhých úsecích též), takže jak píše Bram, nejméně 70% současné trati v původní stopě na našem území je reálných. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Čínskej	Středa, 20. ledna 2016 - 14:25:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1377 Registrován: 3-2012	Těch odchylek je i na českém území poměrně hodně. Staci kouknout do obycejne turisticke mapy, kde useky, po kterych nevede soucasna trat, jsou vyznaceny, aby clovek zjistil, ze krome useku Velesin mesto - Holkov, kde je opravdu "poctiva" prelozka, se jedna o minimalni narovnani oblouku. Od puvodni trasy se soucasna trat odchyli max na 50m "na delku" a "bokem" tak, ze puvodni most je vedle. "Definitivni" opusteni telesa konky je cca 1km za zastavkou Psenice smer Rybnik. Gestner budoval trasu s předpokladem pro parostrojní provoz po anglickém vzoru A jina "teorie" toto uplne vyvraci. V te dobe neexistovaly ctyrnapravove vozy s otocnymi podvozky, pouze vozy dvounapravove. A Gerstner mel strach, aby se vozy v ostrych obloucich moc "nekrizily", aby to kone utahly. Ze stejneho duvodu stavel i mirna stoupani. Proste kone, podle jeho nazoru, mely horsi adhezi, nez regionova...
kuna	Středa, 20. ledna 2016 - 15:28:08
Neregistrovaný host 147.251.87.77	Ano, mizernou adhezy měly i první parní lokomotivy, proto se vymýšleli bizardnosti typu ozubnice na rovině, odstrkovadel, nebo lanových vrátků na překonání stoupání. Z toho důvodu se i první parosrojní dráhy budovali bez ztracených spádů, jak to dělal Gestner. Také budování nákladného kameného jádra náspů by spíše svědčilo, že počítal s těžšími vozidly, než jen s koňmi (cf. koňka v lánské oboře). Na téma dějin železničního pravěku jsou jiní odborníci než já, mě přijde pozoruhodné, jak tato historická stavba ve své převážné délce v ČR stále slouží železničnímu provozu.
Čínskej	Středa, 20. ledna 2016 - 17:53:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 3-2012	Také budování nákladného kameného jádra náspů by spíše svědčilo, že počítal s těžšími vozidly A tomhle jsem zase cetl, ze mel strach, aby se mu nasep "nerozjel", nikoli, ze by pocital s tezsimi vozidly. Navic se to ve vysledku ukazalo jako kontraproduktivni, fungovalo to jako drenaz a do naspu se stahovala voda, ktera ho narusovala... mě přijde pozoruhodné, jak tato historická stavba ve své převážné délce v ČR stále slouží železničnímu provozu I ja tohle obdivuju. A nutno podotknout, ze porad patri k tomu "lepsimu", co v CR mame. Jeste vic obdivuju, ze dodnes slouzi provozu i vyrazne starsi I/3, ktera byla stavena za Marie Terezie... Pravda, zeleznice dodnes slouzi v "historictejsi" podobe, ale obe stavby maji muj obdiv!
Brr	Středa, 20. ledna 2016 - 21:51:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2705 Registrován: 5-2002	To kamenné jádro v náspech pořád je? (tedy myslím v těch, co po nich vede i dnešní železnice)?
BmbČ	Středa, 20. ledna 2016 - 22:43:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6906 Registrován: 1-2007	Ano, je. Při předelektrizačních úpravách v roce 1998 bylo u Bujanova při bagrování náspu pod současnou železnicí odkryto a nalezeny tam dokonce i kamenné stoličky, které jsou použity na replice trati u bujanovského muzea koňky. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
BmbČ	Středa, 20. ledna 2016 - 22:56:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6907 Registrován: 1-2007	Kamenné jádro pod současnou tratí. Zdroj: Sborník výstavy Železnice přes hranice (OPŘ Plzeň květen 2001) Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Bílý_petr	Sobota, 23. ledna 2016 - 17:17:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 7-2005	Týden staré fotky z trati Horusice - Dynín: - Horusice: - u nadjezdu do Bošilce: - Dynín: Mnohdy je důležitější vědět o čem se mlčí, než to o čem se mluví (Roman Kozel) fotogalerie 4. koridor
Osc	Sobota, 23. ledna 2016 - 17:33:29
Neregistrovaný host 213.19.81.178	K nadpisu fotky štítku agregátu: Trochu soudnosti při opisování hodnot. Výkon bude jen 38,4 kW. Činný výkon nemůže být vyšší než zdánlivý, zde 48 kVA. Zdánlivý výkon 48 kVA krát účiník 0,8 rovná se činný výkon 38,4 kW.
Bílý_petr	Sobota, 23. ledna 2016 - 17:45:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1900 Registrován: 7-2005	To se omlouvám Děkuji za upřesnění a vysvětlení Mnohdy je důležitější vědět o čem se mlčí, než to o čem se mluví (Roman Kozel) fotogalerie 4. koridor
Martin_b	Sobota, 23. ledna 2016 - 19:23:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 12-2007	Agregáty se hromadně likvidují, a když selže napájenî z troleje i z veřejné sítě, tak jsme v hájí, protože baterky vydrží 15 minut.
Rob	Sobota, 23. ledna 2016 - 19:32:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1259 Registrován: 1-2005	Bílý_petr: krásná dokumentace. V Horusicích se to hodně změnilo. PHS před bývalou budovou stanice je trochu absurdní. Jak už jsem psal ve vedlejším vlákně, tak by to chtělo tyto reportáže někde trvalo "ukotvit".
Bílý_petr	Neděle, 24. ledna 2016 - 19:57:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1903 Registrován: 7-2005	Rob - díky za uznání - mě to prostě baví Jak to myslíte s tím "souhrnným uskladněním"? Myslíte třeba na uložto? Mnohdy je důležitější vědět o čem se mlčí, než to o čem se mluví (Roman Kozel) fotogalerie 4. koridor

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru