Zajímavý článek o těchto vozech je v Železničáři číslo 23 ročník 1983.

Zdravím, chci se zeptat, když přebarvujete 2n cisternu od Pika (klasickou, nenýtovanou), tak sundaváte zábradlí z kotle? Ale to se asi spíš musí urvat? Děkuji za odp.

Honza_o: Ahoj Honzo, kolej tam vede. Při troše obrazotvornosti ji uvidíš vlevo od toho otevřeného kombíku. Dle snímku (obr. 1) vede od začátku trávníku až pod pec. A není jediná Za ní je ještě jedna (obr. 2).


Milanklewar: A nebude ten článek v jiném čísle? Ve 23/1983 jsem jej neobjevil

Omlouvám se, je to ročník 81.Dělal jsem teď pořádek se sbírkou ročníků a narazil jsem na něj.Ještě jednou se omlouvám.

Pojízdné mísící vozy.
Třinec.

Košice.

Fotené tuším pri OC II. USSK.

E27 -
Kamaráde, přece znáš jak stavím modely. Vždy stavím od 2 do 5 kusů za jeden typ vozu. Většinou jsou už vždy prodané v průběhu stavby a když zde na zdejším vláknu něco ukážu, tak se někdy dělá pár kousků navíc. Neboj, dám vždy včas vědět.

Němec_z_ova
V knihovně jsem dostal pár knížek, ale jen jedna fotka.

Jinak je to tento vůz na přepravu surového železa.

ad tempotaxi: Dále je zde vůz 539 nebo 639 a Sv 987

Není to spíš Ss, než Sv?

Statistik
Já hlava děravá ... vůz řady Ss.


Němec_z_ova
Další zajímavý pánevní vůz Košice.

Zajímavý vozový park, ... těším se na fotky modelů ! Když už je řeč o vozech, bude i nějaká specialitka v oblasti lokomotiv, něco jako je např. tady
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/726003.jpg
(zdroj : zelpage)

Němec_z_ova, vidím že v tej knihe je záber aj na Martinské pece Vítkovíc. Je patrný aj vozeň na rozchod 800mm okrem ingotov aj struskové vozy, ktoré vyrobil na objednávku Jozef Kiss z Bratislavy na 3D tlačiarni a keď ste to postrehli, je tu aj jeho fotka

E27
Katalog Tatra Poprad - plánek vozu.

Další zajímavé vozy na přepravu rudných nádob.

Podobný vůz byl v Poldi v závodě Koněv. Vůz měl elektrický pojezd. Jezdil sem a tam na krátkou vzdálenost. Proto zde byla na betonové stěně napsána stanice Beřkovice.


Občasný_návštěvník
Modely budou, jen se pomalu dává dohromady dokumentace. Pak připravit potřebný stavební materiál. Lokomotivu znám a možná taky bude. Ale přesto bude lepší vozy táhnou parní lokomotivou, která je určena pro hutní provozy.
Nebo bude i taková ?????
Vítkovice Lokomotiva T211.0894 se sněhovým pluhem

Němec_z_OVA: Pepo nepřeháněj obrazotvornost, kolej je u vysokých pecí ponechána pod veronikami a ještě pár metrů dál, ale napojení na zbytek vlečky nemá.
Natáhni krok a zreviduj to. Jinak obrázky dobrý.

Tempotaxi, tie rudné vozy fungujú aj v Číne do dnes. Namiesto skipových vozíkov sa dvíha k peci tá panvička. Zaujímavá vec..
Občasný_návštěvník, pancierovaná karkulka pre dopravu Ingotov z oceliarní k stripovacej hale je už minulosť. Ingotová dráha bola zrušená. Nová Huť KG.

(Příspěvek byl editován uživatelem E27.)

Zde je pár fotek hutního podniku.


Zde je pár fotek hutních vozů pro inspiraci.







Příště dám svoje hutní vozy.

Občasný_návštěvník
Rok 1915 Witkowice lokomotiva č.6 Krauss D 3714 1898 XVII c Bn2t 1435.

Kniha - Vítkovice vysoké pece 1836 - 2007 - neznámá lokomotiva.

Parní provoz patří k hutím a hlavně ke starším železničním vozům.

Tak na to som zvedavý

E27
Ještě jsem našel krásnou parní lokomotivu jako sázecí stroj do pece. Vítkovice 1903.

Musím spraviť obrázky z dvoch časopisov Eisenbahn Journal Vom Erz zum Stahl, kde sú krásne fotky

Pred Vianocami som na pražskej burze objavil u Pavla Molatu odliatok T449.0. Necelé dva mesiace mi trvalo, kým som to dal do takéhoto stavu tesne pred striekaním. Dúfam, že sa posledný krok podarí :-)



(Příspěvek byl editován uživatelem TiTi.)

TiTi: hezká práce a přeji aby model jezdil lépe nežli jeho předloha.

TiTi
Opravdu krásná práce. Ten rám a bočnice jsou váš produkt?

Ešte pridávam pár fotiek. Celý rám je z Cuproxidu a mosadze postavený cely od základu nový. Pojazd je ROCO,podvozky z loko NS 2400.

Tempotaxi - nejsem v této oblasti erudován, nicméně, ta T211 se mi nějak nezdá, opravdu je to sněžný pluh? Nemůže to bejt, vzhledem k těm rotujícím kartáčům nebo co to je, přijde mi to jako ocelový štětiny, spíš nějaký zametadlo na ocelářskej bordel?
Jen se ptám .

Je to sice mimo, ale pro objasnění:
Tak třeba my na tramvajích k odstranění sněhu používáme stroj RSP-3 a ten má taktéž ocelové kartáče pro odmetání sněhu. Dříve se používal RSP-1 tzv. "Čert"RSP-1 "Čert"


(Příspěvek byl editován uživatelem P_M.)

Poradil by mi prosím někdo znalý správný odstín zelené na rosničku viz. foto
A odstín červené na Brejlovce v unifiku se širokým pruhem. viz. foto.
Červená se mi zdá světlejší než celočervená verze.
Ideálně přímo barvy např. Revell
Děkuji Petr

JXB: Však to bylo myšleno obdobně. Z pod obou vozů vede kolej až pod vysokou pec č. 1. A v sousedním "průjezdu" je druhá.

Tempotaxi: Krásně jsme to tady zaplevelili
A ještě v tom budu krátce pokračovat. Ve své bibliotéce jsem "vygooglil" pár zajímavých fotografií:
kniha Technická práce na Ostravsku rok 1926:


kniha Technická práce na Ostravsku, rok 1936


a ještě nějaké "interiérovky"


A ještě se krátce vrátím k těm popisovým tabulím na Veronikách. Ty tabule budou na vozech, jež byly způsobilé pohybu po kolejích (tehdejších) ČD. Někdejší ISPAT Nová Huť (a nejspíš i Nová Huť) měl několik vozů, které byly uznány schopnými, v případě závady na spojovací koleji mezi Novou Hutí a vítkovickou ocelárnou, projet po "státních" kolejích. Taky sem je do enháčka jezdil přeměřovat. A na cedulích tedy budou obdobné nápisy jako na vozech volného oběhu. Něco málo se dá přeluštit i z té "vypreparované) Veroniky. Na levé tabuli vidím číslo vozu, "obrácené téčko" a nápis "Nejvyšší rychlost xx km". Na té vpravo pak lze vytušit nápis s hmotností vozu (bývá okolo 120 tun) a brzdící hmotnost ruční brzdy). Vlevo dole to bude revize (v tomto případě spíše datum technické prohlídky) a pak by tam mohla být zátěžová tabulka pro různé traťové třídy (ale to berte s rezervou). Zkusím ještě před zavřením vítkovické ocelárny na vozy počíhat. Třeba se mi podaří něco kloudného zachytit.

Němec-z-ova
Pěkné fotky. To není zaplevelení, ale modelařina, převod velkého vzoru do malého prostoru.

Krásně zpracovaný model hutního provozu je zde na stránkách odkaz Zde je malé ochutnávka, ale opravdu to stojí do koukat až do konce.

Na modelování hutního provozu potřebujeme mnohem více místa a jednotlivá pracoviště postavit za sebou, ale před každým provozem je malé nádražíčko pro odstavení soupravy nebo se zde nakládá materiál pro další zpracování.

Třinecké železárny VŘSR.

První fotka – vysoká pec číslo 4 v roce 1923, druhá fotka – koksovna 1925 (kotlový vůz – jeho provedení).

Třinecké železárny – různé druhy kokil a podniková doprava.
Zdroj: Dějiny třineckých železáren VŘSR 1839 - 1979.

Ahojte, slintám, slintám, slintám. Toto je modelárčina a aká. Každý stvárňuje bežné veci, ale toto sú chuťovky. Takže fotiek viac, viac viac.
Němec_z_ova sledujem, že dávaš zábery Siemens-Martinských pecí a teda ingoty a struskové vozy. Tých fotiek by bolo super získať viac, je to zaujímavé..

Tempotaxi, som napätý, s čím v rámci hutného provozu prídeš ako prvé

Ještě Fleischmann páry H0 2015
http://firenet.cz/hobby/modelova-zeleznice/steam-model/2149-prehl ed-modelu-parnich-lokomotiv-z-katalogu-fleischmann-2015-h0

Námět na stavbu hutního provozu.
Vysoké pece je jen jedná část hutního provozu. Většinou jsou postaveny čtyři vysoké pece za sebou.
V přední části pecí je nádraží „A“, kde jsou odstaveny struskové a vozy na surové železo. Z nádraží vede kolej do dalšího nádraží „B“, které slouží jako obsluha koksárny. Vedle koksárny je uhelný důl. Pro potřebu provozu je zde tesárna. Dále sem patří ještě energetické centrum, kde se vyrábí elektrický proud, pára a součástí provozu je vodní hospodářství. Z nádraží „A“ jede ještě strusková kolej na haldu. Dále je zde prostor na granulování strusky. Dále z nádraží „A“ vede kolej do nádraží „C“ ze kterého vedou koleje na centrální šrotiště, k vápenným pecím, k rudným bunkrům a k šamotárně. Ještě sem patří lokomotivní depo a opravna vozů. Vedle vysokých pecí je přípravna pro vsázky do pecí. Součásti provozu je další kotelna, která vyrábí elektrický proud, kompresorovna pro plyn a vzduch a výroba páry. Do provozu patří kyslíkárna a plynárna. Surové železo se dopravuje do ocelárny přes nádraží „D“ . Zde, je kolej, která vede k martinským pecím, thomasovým pecím a elektrickým pecím. Součástí ocelárny je malé pobočné šrotiště, kde se připravuje vsázka. V ocelárně je odlívací prostor, kde se odlívá do kokil, čistí se kokily a ingoty. Odpad se ukládá do bunkrů, které jsou hned vedle ocelárny a vychladnutí se odváží vše na haldu. Hned vedle je sklad ingotů. A ingoty se pak ohřívají v hlubinných pecích a dál už je jen walzwerk nebo kovárna. Zálohu provozu zase tvoří energetické centrum. Vše přepravuje normálně rozchodná dráha a úzká dráha. Vzniká tak zajímavý propletenec drah. Do provozu ještě patří zámečnická dílná, elektrikářská dílna, jeřábnická dílna, instalatérská dílna, výrobna náhradních dílů (soustružna, kovárna, svařovna, atd). Prosím je to jen v kosce a jednotlivé provozy jsou samostatné složité jednotky.

Na model hutního provozu opravdu potřebujeme prostor. Jednotlivé provozy se pak dají postavit na samostatný modul. Jednotlivé moduly pak budeme dávat za sebou nebo vedle sebe. Hlavně potřebujeme dostat, aby jednotlivé provozy byly blízko sebe, aby se teplé vozy měly co nejkratší cestu ke zpracování.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Zabudol si na valcovne za tepla a studena. Z oceliarní by viedla trať pre ingoty, ktoré by sa v druhej hale stripovacím žeriavom vytláčali a ďalej spracovávali. Toto chcem tiež znázorniť.

Kolejová svorka

Při válcování za tepla nebo studena, při kovárnách už jenom se užívá při dopravě úzká dráha. Normální dráha je už jen při expedici výrobků. Jistě sem můžeme zamontovat mostárnu a kotlárnu, popřípadě drátovnu, řetězárnu, nástrojovnu atd. Ale vše už je jen velká zakrytá hala, kam vedou jen koleje do vrat. Nakládka výrobků se také provádí venku, kde jsou mostové jeřáby. Velká hala a velká střecha na modelu nepůsobí dobře. Ano můžeme udělat provoz bez stěn a střech, ale pak musíme ztvárnit celí pracovní proces a ten nám dá opravdu zabrat. Jen válečková trať, chladící rošty, válcovací stolice, ohřívací a žíhací pece, pily, brusky atd. se několikráte opakují v provozu.
Jen postavit takovou koksovnu bude problém. Jsou zde třeba provozy na výrobu dehtu, kyseliny sírové, amoniaku, naftalínu, benzolu a koksového plynu. Jenom provoz na úpravu koksového plynu je vlastně jedna velká samostatná továrna. Součástí provozu může být i výroba svítiplynu pro potřeby hutního provozu. Dále je zde velké uhelné hospodářství (třeba rozmrazovací tunel pro železniční vozy). Dále uhelný důl má vlastní kotelnu, strojovnu, opravnu huntů, třídírnu uhlí, drtičku uhlí a lanové dopravníky ke koksovně a ke kotelnám. Energetické centrum musí mít vodárnu, chladící věže a dostatečnou zásobu uhlí. Další velký provoz je acetylénka a výroba kyslíku. Atd, Atd, Atd…..
Těch provozů je strašně moc a postavit je zabere spoustu času, peněz, nervů a velkého prostoru.
Ale bude to stát pak za to.
Mně opravdu stačí, když budu mít postavené vozy nebo ucelené soupravy.

Koksovna ve stavbě.


Zde je plánek koksovny.

Dále hutní provoz.

Uhelný důl.

Dále na stránkách odkaz, zde je dopodrobna popsán postup prací na hutním kombinátu. Zde je malé ochutnávka. Zde je 101 stránek, tak je na co koukat.

A já bych Tempotaxiho modelové příspěvky vyvážil skutečností
Tady se pokochejte výrobou železa, tatáž tématika v podnikovém videu videu a ze života jedné ostravské Veroniky.
Kouzelné je také toto video z třinecké ocelárny.

E27: Nechystáš se letos do Vratimova? Pokud bys přijel, tak Ti můžu poslat po klucích z OstraMa fotky (videa) co jsem napáchal při loňských exkurzích v ocelárně Evrazu Vítkovice. Něco z nich tu určitě ještě přidám.
Mám i něco z Mittalu, ale to nemůžu šířit dál.

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Také něco přidám POLDI odkaz a další odkaz.
POLDI - koksovna https://www.youtube.com/watch?v=2M-P4TNUqJA
Kladno město uhlí a oceli odkaz
Pár historických filmů, krásné záběry, už se nevrátí...pohádka mládí. Hodně mašinek a vagonků.

Moja úprava struskového vozu Marklin/Trix s podvozkom Diamond a opatinovaný..

Němec_z_ova, do Vratimova by som mal ísť, nechcem dostať absenciu ako ma varoval ferda

Po delší době jsem něco spáchal i v H0 a to úpravu továrního modelu Roco 753 na ČSD T478.3001. Úprava zahrnovala odstranění prolisů, odstranění chladiče, nová síta, úpravu světel, madel a další.

Zde je pak přesný model vysoké pece.
Nejprve výškové rozměry.

Dále denní a noční vysoká pec a provedení odpichu.

Zejmi: Velmi pěkné. Nikdy jsem si nevšiml toho detailu, že 3001 má ty madla pod brejlema kratší.

Vůz Ds, přestavba z AB od Tilliga, nové bočnice z leptu od Modelů mašinek:


Čeká mě ještě úprava přechodu mezi leptem a vozem a pak by to mohlo jít do laku.

Zejmi Na něco podobného jsem měl nějakou dobu spadeno, ale zatím jsem nevyřešil technologii odstranění prolisů tak, aby to bylo dostatečně hladké a zároveň se neprobrousil}, kam nechci....

Rich:
Děkuji.

Vašut:
Což o odstranění prolisů, to bylo během 30 minut hotovo, ale zredukovat počet světel na 2, navíc když mají být přesně mezi těmi bývalými dvěma byl docela, hlavně v přesnosti, problém.

Zejmi: Gratuluji k dokončení. Můj kus je zatím stále v barvě plastu.

Jen bych chtěl upozornit případné následovníky na rozdíly střechy. Prototypy měly:
a) střechu nad motorem spojenu s dílem nad ventilátory v jeden díl. Tím odpadla krycí lišta mezi nimi.
b) s tím souvisí jiné umístění háčků ke zvedání tohoto dílu střechy.
c) prolis ve střeše nad výstupem na střechu byl poprvé až na sériových lokomotivách (z hlavy teď nevím, který stroj to odskákal jako první)
d) výdech odvětrání klikové skříně (malá kostka na středním díle střechy) byla umístěna v jiném místě)
e) lišty na tom zbývajícím krátkém díle střechy byly přes celý díl

Možná by stálo za to, dodatečně dokoupit a nainstalovat nádrž ze Zamračené. Vnitřní písečníky na nádrži také nejsou na fotkách vidět.

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

ale zredukovat počet světel na 2, navíc když mají být přesně mezi těmi bývalými dvěma byl docela, hlavně v přesnosti, problém
Tak zrovna to už jsem před nějakou dobou absolvoval a nebylo to tak hrozné, ale na prolisy jsem si netroufl, takže z toho mám něco mezi 3 - 10

Neměc z Ova:
Nedalo mi to a trochu jsem popátral po tom prolisu.
Tak T478.3135 ho v 74 neměla.
T478.3228 v 75 ano.

Edit: Tak předěl byl někde mezi 137 a 173.

(Příspěvek byl editován uživatelem tridvatri.)

Němec_z_ova:
Vidíte, některé drobnosti mi ulítly, příště se poučím.

Rich:
Až teď jsem si všiml, že máte obráceně střechu na voze Ds. Pět ventilátorů v řadě má být na straně s výhledových oknem vlevo.

S tím žít dokážu, na druhé straně jsou ty ventilátory taky v nesprávných místech.

Tempotaxi: To je úžasné. Jsem zvědavý na vaše celkové kolejiště. To muselo dát hodně práce.

Ross

Asi Vás zklamu, ale příspěvky výše jsou jen odkazy na zahraniční modeláře, jak se staví hutní provoz při dnešních technických podmínkách. Já vlastním také kolejiště a jsem zatím u základní desky, kde jsou 4 skrytá nádraží ve smyčkách a osmičkách. Dál jsem se zatím nedostal. Tohle je, už moje 3 kolejiště. První bylo na velké desce, která byla na stole. Další bylo na půdě, ale kolejivo ještě Piko (plechové), Pilz a Kovoplast Nitra. Jak už jsem zde jednou psal, nové lokomotivy a vozy na těchto kolejích moc jezdit nechtějí (velké odbočení na vyhybkách, přestavníky Pilz, malé oblouky) atd. Tak se vše zbouralo a na stejném rámu vzniklo nové kolejiště. Ale je hlučné. Rám je dřevěný, na něm je přilepený podlahový polystyrén a na něm je přilepený korek. Bohužel starší modely Piko, Kleinbahn a další jsou hlučné (jako na bubnu). Novější stroje jsou daleko tiší. A mám právě takové dilema, když ještě není spodek pořádně dodělán, tak koleje odlepit a přidat další tlumící vrstvu. Modelařina, je vždy pokus + omyl = výsledek. Ale pokud se bude bourat, tak opravdu se pustím do stavby továrního prostředí. Nějako představu mám. Ale vše zase záleží na velikosti prostoru. Půda je velká, ale pro 10 vozový rychlík je malá.
Tovární objekty a ucelené celky nejsou zrovna také nic stavebně malého. Jen na pár příkladů výše jsem to chtěl ukázat. Místo je jedna část a peníze je druhá část.
Stavbu kolejiště už pár let stále odkládám. Pustil jsem se do stavby vozů. Dnes je právě plno odlitků, leptů, obtisků a modelů na přestavbu. Dříve to byl jen sen. A dnes si právě vychutnávám modelařinu ve stavbě železničních vozů. Stavět modely a kolejiště to opravdu nejde. Buď se bude dělat jedno, nebo druhé. Na obě věci nemám čas. Tak zatím dělám železniční vozy a kolejiště někdy asi bude dodělané. Ale to je úděl všech železničních modelářů.
Zde je pár zajímavých stavebnic.


Zdroj: odkaz

Môj pokus o prestavbu T478.3001.Robil som ju pred 4 rokmi.Vtedy ešte MTB nevyrábal T478.1 over.sériu.Tak som si musel vyrobiť nádrž novú.Pridávam foto mojích výtvorov.

Přátelé nevíte kde sehnat když ne stejný tak alespoň přibližný profil U na konstrukci úzké zetky? Litomyský začíná někde od 1.5 mm což je v H0 moc.

Hmm, 1.5mm je začiatok. Menšie sa tuším nerobí. Či je to evergreen alebo niekto iný.

Pepefith: mosazné profily má i menší, koukni na odkaz, dělal jsem z toho tuto vyhlídku v TT,

Novinky ACME: Očakávané sa stalo skutočnosťou, potešitelné sú dve verzie služobáku, ktorý zapasuje ku klasickým ypsilonom... ...5. minúta

https://www.youtube.com/watch?v=JGm5Ii_pxDg

Hutní provoz.
Každá vysoká pec potřebuje k provozu upravený vápenec, který se upravuje ve vápenných pecích. Ke stavbě vápenné peci posloužila stavebnice Vollmer 5725. Německý modelář si stavebnici upravil, doplnil potřebné provozy a dalším strojním zařízením.



Není to přesně podle velkého vzoru, ale dílko je velmi zajímavé. Další zajímavé téma na kolejiště.
Zde si pak můžete porovnat model vápenné pece a vápenné pece v závodě Poldi Kladno (Vojtěšská huť).

Zásobování pecí se provádělo takto.

Krásne fotky, aspoň je vidno, že stavebnice sa dajú pekne upraviť do podoby, ktorá je prijateľná.

E27
Každá stavebnice se může předělat. Zde pominu, že vápenná pec je cihlová. Jen zde na modelu je několik nedodělků. Pod pecí je bouda, která má zelené dveře a vstupní schody tam nejsou. Dále násypky od násypných sil tam nejsou a poměrně je zde moc čisto. Dále pokud fouká vítr, tak se žene vápenný prach přes kolejovou pláň a strojvedoucí pak nic neuvidí. Ale jako celkový pohled opravdu je model vápenné pece dobře zvládnut a obohatí provoz na kolejišti. Každá taková věc působí jako magnet ke koukání.

Zde je pár hutních příkladů: Celkový pohled na vysoké pece v r. 1898 v Poldi. Zajímavé jsou nákladní vozy (KND). Na vozech jsou krásně tvarované čelnice.

Děrování kolejových spojek v POLDI.

Dále pro dopravu koksu je v POLDI upraveno několik vozů řady Vsa, které mají přes dveře přivařené profilem „U“, které zabezpečují stále zavřené dveře. Vůz řady Vsa 216.
Pak ještě v závodě byl stejný vůz, který měl na sobě klasickou plechovou střechu. Tento vůz měl na bočnici napsán text. Vůz je určen na přepravu elektromotorů.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Mezivlečková přeprava Důl Zápotocký - SONP (uhlí do teplárny). Vůz Sa 5.31052.

Jaký je tam prosím podvozek ?

E27 ja už odpadávam, začni pracovať na niečom super, čo sa dá použiť v hutnom alebo koksárenskom alebo banskom priemysle.