jsem viděl v Tišnově 560 taženou laminátkou
Pozor, řeč byla trochu o něčem jiném - když se ve 460/560 nahradila jedna "hlava" lokomotivou, ne že ta jednotka jezdila s přípřeží.
Obdobně to dělají v ex-SSSR s ganzy a sergeji.
Ale opravdu k tomu nedocházelo jen u 460 kolem Žiliny
A to tu snad - někdy - někde - někdo tvrdil?
V Žilině to byl akorát extrém, že tam to bylo na denním pořádku.

T . H .: Kdo psal co o přípřeži? Místo jedné "hlavy" byla lamina.

Kdo psal co o přípřeži?
Nějakej "Honza_-_St.": V létě 1995 jsem viděl v Tišnově 560 taženou laminátkou.
Já za to nemůžu, hoši, že vás nenaučili smysluplně a plnohodnotně se vyjádřit na první pokus.

Já zas nemůžu za to, že někteří zde mají delší vedení

možná by věděl atoris : kam a kdy zde zmizel hostinec ?

a bývalé nádraží ještě existuje ?

1.trida : Neviem, čo myslíš pod pojmom bývalé nádraží. a z ktorej doby je ten plán ? Na tej foto je súčasný stav , stan. budova od r. 1950 doteraz funkčná.
Ten hostinec bol zbúraný v rámci úpravy predstaničného priestoru okolo r. 1965 - 1970. Na tej parcele je autobusové obratisko pre MHD a priľahlý parčík, tak ako je na tej foto.
Naposledy pred likvidáciou tam bola učebňa autoškoly, potom to zlikvidovali.

atoris - děkuji za informace. Ten plánek je z r.1927, plán města zde bude asi stejně starý.
Starou staniční budovu (č.1) jsem našel na fotomapě, ale budovu č.2 asi zbourali, tam jsou jiné stavby ?

1.trída : tá 1. stan. budova, na 3. snímke , ešte existuje. To bola 1 .stan. budova, od r. 1898 do 1910. V súčasnosti je obývaná, snímka znázorňuje súčasný stav. Je prerobená na byty, v súčasnosti ju odpredali do osobného vlastníctva.
2. budova , po výstavbe trate 135 , z NZ do Komáromu, v r. 1910. Bola celá stanica posunutá smerom na sever, ako vyjadruje tá schéma, na tom istom mieste ako je teraz súčasná budova. Bola zbombardovaná v r. 1944 - 1945.
Tú budovu, ktorá je vyznačená ako č. 2 nepoznám, ani som o nej nevedel. Okolie a priestor je zastavaný
obytnými domami a súčasnou obč. vybavenosťou. Ja poznám tento priestor len od r. 1963, a už vtedy tam boli postavené obytné 2-poschodové činžiaky.

Toto foto je súčasné, pred polhodinou spravené.

atoris - tak koukám, že nádraží má dnes jinou fasádu, než nafotil Google minulý rok.
Ta vodárna vlevo, není ta budova u ní(schovaná za stromem) původní fütöház ?
A na posledním snímku stará vlečka do přístavu vypadá, že teprve nedávno tam vytrhali koleje ?, je tam jiný asfalt.

Tá fasáda je taká istá, ja som fotil na príspevku 259 čerstvý stav, Olympus, mne to tak podal. Bolo primračené. Na tvojich ukážkach je tá istá fasada, ale je ožiarená slnkom, takže tá biela to prebíja. Okrem toho na budove je fasáda nad oknami zvlnená, hoci v skutočnosti to nie je, v skutočnosti je rovná. Takže ten street wiev je skreslený.
Vodáreň na druhej snímke je síce vedľa stan. budovy, ale budova vodárne patrí už do depa, sú tam aj služobné miestnosti Carga. Už sa nepoužíva, ale pred 2 rokmi opravovali strechu, tak si ju ešte ponechali. Samotný futóház je ďalej na zhlaví smerom k prístavu a viac na západ.
Ten kúsok koľaje nie je " stará vlečka " , ale je to prístup k čelovej rampe, tú nie je vidieť, je pod tými dvomi el. stožiarmi. Tá kameňom vyložená plocha je nakl. rampa. Vlečka prístavu vedie rovnobežne s ňou a až po 400 m, ktoré má rampa pokračuje ako trať. koľaj do prístavu. Trať. koľaje 135, 131, 136 odbočujú zo stanice za výhybkárskym stanovišťom a budovou futoházu smerom na severozápad. Vlečka prístavu pokračuje zo stan. koľaje 1 rovno priamo ako priama rovná koľaj. A ešte sa používa. Ten asfalt je časť obslužnej cest. komunikácie pre prístup na rampu od cesty.

atoris - na tu fasádu jsem pak taky koukal, že nahoře je oloupaná na obou snímcích, rozdílná barva je způsobena sluncem.
S tou vlečkou odbočující z koleje 4a vedle čelní rampy, jsem to popletl, není do přístavu, ale jinam. Je vidět i na fotomapě.sk, ale podle toho třetího snímku o kus výš, je už u peronu vytrhaná, a proto je tam ta jiná barva asfaltu. Koukni až na pravý okraj snímku. Kde, v které firmě ta vlečka končila ? (je tam číslo 37.)

O té staré stanici, a o vlečce do muniční továrny, se nepíše zde ani slovo (takže dost slabá historie) : http://rail.sk/arp/slovakia/history/h135-2.htm

Tá zrušená vlečková koľaj viedla do plynárne,objekt s č. 37, ktorá je medzi cestou I/63 a Železničnou ulicou . Bola postavená začiatkom min.storočia, výroba svietiplynu zrušená v polovici 60. rokov min. st., odkedy sa rozšíril diaľkový plynovod na zemný plyn. Istý čas tam ešte dochádzali v 80. rokoch cisterny s propán - butánom a v plynárni bola plnička plynových fliaš pre malospotrebiteľov. Koncom 20. stor. bola aj vlečka zrušená. v súčasnosti je zrušená aj pobočka SPP, zostali len budovy a nejaké dielne. O muničnej továrni nič neviem, celý areál pevnosti bol vojenský objekt. Z prístavu viedla okružná koľaj smerom do stanice, k novozámockemu zhlaviu, kde sa teraz časť od cestného vážskeho mosta až po stanicu používa ako vlečka pre Uhoľné sklady a servisnú prevádzku RJ.
Sovietske vojsko použilo nakl. koľaje v pevnosti, obnovili si ich a tam potom naložili aj posledný transport.
Ja som tieto priestory poznal od r. 1963, až doteraz, ale nemám k tomu staré mapy a dokumenty. Históriu dešdukujem podľa zachovaných stôp a zo spomienok starších. Nie som rodák odtiaľto.
Pre mňa je zaujímavé, že pred zbombardovaním sú návestidlá hneď za stan. budovou. Teraz sú až za krajnou výhybkou. A podľa nákresu by tam mal byť aj nadchod. Teraz je tu pod stanicou peší tunel, ale ten sa podarilo postaviť, až po 50. rokoch po vojne, v rámci bytovej výstavby.

atoris – ano, nadchod-lávka tam byl ža časů MÁV, ČSD ho při rožšiřování stanice zlikvidovaly a nový nepostavily, a i když obyvatelé žádali o pomoc prezidenta, tak ani tatíček Masařík jim nepomohl. To Komárno je názornou ukázkou, jak ta první republika fungovala, až se propracovala k Mnichovu. Zapomněli na staré přísloví, že každý chvilku tahá pilku, a 30.9.38 začal tahat pilku někdo jiný.

Státní dráha sem dorazila až o 14 let později než dráha z Bratislavy, přesto zde pak ČSD vládly tvrdou rukou a nechtěly brát na nikoho ohled. „My budem rozšiřovat stanici a zbouráme vám proto výtopnu i s točnou, jejich novostavbu si ale musíte zaplatit“.
Tohle oznámily lokálkám, a ty samozřejmě protestovaly. K čemu by jim byla točna 22m, když jim plně stačí 12m ? Na co platit veliké depo, když jim stačí maličké ?
A nakonec řsd. Brt přiznává, že stanice v dosavadním stavu plně vyhovovala a její rozšíření vůbec není nutné. Základy nikdy nedokončené nové výtopny jsou dobře vidět na snímcích z roku 1950. A stará remíza z roku 1896(?) stojí dodnes.

depo s točnou v roce 2010

Štátna dráha nakoniec postavila dlhšiu točňu, lebo prišli naše najv´äčšie pary, Albatros, Štoker, Šlachtičná, mazutky a p. Takéto rušne nepoužívali súkromníci, najmä Kolárovská trať, ktorá mala osový tlak len 16 t.Keď chceli postaviť trať z N. Zámkov a napojiť ju na štátnu dráhu v Komárome, v tom čase MÁV, museli ju viezť po súčasnej trase, nakoľko v tom čase ešte táto trasa nebola zastavaná.
Samozrejme, že sa všetky plány nesplnili, ale tak to býva aj teraz.

atoris - postavili ten přístav Váhodunaj nebo ne ? Ta vlečka odbočující u mostu přes Váh šla původně do Muniční továrny, pak jak píšeš, do kasáren ? Měl na ni být napojen přístav. Prošel jsem to s Googlem a místo kolejí teď tam je cesta.
Tu továrnu zrušili hned 1919, stejně jako dílny v S.A.Újhely, kvůli blízkosti hranic a tedy v ohroženém pásmu. Stroje se odvezly pryč.

Na poslednej fareb. snímke je čerpacia stanica phm pre lode a člny. V súčasnosti je v prenájme istej súkromnej firmy. Je na špici sútoku Dunaj - Váh.
Ten presun časti prístavu k brehom Dunaj - Váh sa zatiaľ neuskutočnil. Nie sú €. Aj keď plány sú.
Pevnosť bola veľkým vojenským objektom, údajne najväčším v stred. Európe. Takže určite tam c.a k. vojská R - U monarchie mali aj sklady a výrobňu. Ako aj počas posádkovania sov. armády. Niečo sa píše na stránke o histórii pevnosti. http://www.pevnost-komarno.sk/historia_pevnost_v_20_storoci.htm
Podľa tohto hist. prameňa bola v časoch r. 1908 - 1919. Po útoku armády Maď. republiky rád v r. 1919
kedy po zásahu del. granátom munička vybuchla a následne bola zrušená.
Okružná koľaj išla od vážskeho žel. mosta, popri cest. moste cez Váh, muničky, po okraji pevnosti do východnej časti prístavu, odtiaľ už po prístavných koľajách došla od západu do stanice . Zažil som jeden prípad, asi v r. okolo 1970, kedy sme mali ešte jednu parnú zálohu ( 456.0 ), ktorá sa pre nehodu pri bratislavskej bráne nevedela dostať do depa, a tak išla dookola po okružnej koľaji do depa. Trvalo jej to údajne 30 minút. Následne už koľaj prerušili, pri prestavbe vážskeho cestného mosta.
Na mieste bývalej muničky bolo staré koľajisko bývalého výrobného závodu Doprastavu, ktorý sa po zrušení tohto priestoru začiatkom 80. rokoch presťahoval na iné misto.

atoris - když začaly albatrosy chodiť pres Dunajskú Stredu, prý tam jeden někde lehnul na bok. Jel asi 80 do odbočky, snad jednoramenné návěstidlo, tedy v noci 1 zelené světlo. Nevzpomínáš si na to ?

atoris: Jak to bylo s tím pánem pod lavičkou? Píšete, že usmrcen nebyl z důvodu pádu lavičky.

1. trida, na to nepamätám. Medzištátne rychlíky boli presmerované v r. 1967 - 1968, kedy sa na trati 130, 135 robila elektrifikácia. Ale v každom prípade, v tom čase boli na trati stanice s miestne stavanými výhybkami, zamykané na kľúče, takže aj keď bolo na vchodovom, neviem v ktorej stanici , jedno zelené svetlo, bola vchodová rýchlosť obmedzená na 40 km/h, výmeny bez závislosti na návestidlách, označené rýchlostníkmi, proti hrotu 40 , po hrote 60 km. Okrem toho museli mať poznanie. Terajšie DOT, ESA bola spustená až koncom roku 2007.Mimochodom, v našej stanici je tento systém v platnosti doteraz,prinajmenšom 105 rokov.
Mouka, ten cestujúci zomrel na infarkt, na druhý deň to spomínali v rozhlase a v TV. Ale lavičku aj tak odstránili, ešte pred verdiktom.

(Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)

atoris - o tom albatrosu mi to hovoril jeden rušňovodič v Blavě asi 1971, prý to bylo "už dávno".

Tak tady je ten hostinec pred stanicou :

Teď jsem si všiml, že tam je i to odj.návěstidlo - vpravo u vodárny, co je i na plánku o kus výš.

V r. 1971 som už bol v KN, ale nespomínam si. Zrejme to muselo byť ešte niekde v Bratislave. Ani p. Gulík to nespomína vo svojich knihách Žel. nehody.

Navštívil jsem o víkendu poprvé v životě Bratislavu-Hlavnú stanicu...a jediné, co na to můžu říct je "no ty vole". Nevím, jestli mi čas nepřekryl vzpomínky, ale mám pocit, že tak zoufalé to v Praze-Hl.n. nikdy nebylo.

(Příspěvek byl editován uživatelem Herold.)

Herold: Ale bolo. V tých krásnych dobách tých dvoch stánkov s bramborákmi a klobásou s takou tou červenou strieškou a svetelným nápisom. Vtedy to možno bolo ešte aj horšie.

Čo je na tom pravdy, že Pendolino bude jazdiť na Slovensko už len do konca júna ?

Thalys: Ja myslím, že skôr nič. To by sa tu už riešilo a už by bola vyvesená aj mimoriadna zmena GVD. Ledaže by sa jednalo o to, že by na tom spoji začala jazdiť klasická súprava, ale aj to už by bolo podľa mňa zanesené v IDOSe (ak by sa jednalo o trvalú zmenu).

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Pozvánka do Vysokých Tatier.

Funguje něco na Čierny Balog?

Viribus : http://www.chz.sk/

Jak se dělá doprava na Slovensku

https://dennikn.sk/174621/zelezniciam-trvaju-mestske-vlaky-roky-t ak-na-okraji-bratislavy-postavia-vlastny-peron/

„Dá sa to pochopiť. ŽSR majú na starosti železničnú infraštruktúru po celej krajine. Nemajú dôvod dávať prioritu práve Bratislave,“ hovorí Milan Perný zo Združenia pre efektívnu a ekologickú dopravu.

„Žiadne mesto, obec alebo mestská časť si nemôže svojvoľne vybudovať akúkoľvek železničnú stanicu, zastávku a to isté platí pre akúkoľvek inú železničnú stavbu bez predchádzajúcich rokovaní s nami a s ministerstvom dopravy,“ uvádzajú bez ďalšieho komentára ŽSR.

Tohle mluví asi za vše.

Ono by asi bolelo, kdyby se mluvčí Združenia pre efektívnu a ekologickú dopravu vyjádřil třeba tak, že je na ŽSR nutno provést nátlak, protože rozvoj městské železnice by měl být prioritou (viz Praha a vlastně i Česko, kde je příměstská železnice nejvyužívanějším druhem vlaků) a ne ŽSR omlouvat.

A argument ŽSR je taky skvělý, něco ve stylu "Ne že někoho napadne vybudovat zastávku jinde, než kde ji chceme a je vlastně úplně jedno, že nám to trvá x let."

Kolik je tedy na Slovensku vlastně lidí, kteří chtějí, aby něco bylo efektivní a prospěšné pro život? 10?

Když jsem byl jednou dopoledne ve Vrbovcích (Šance), viděl jsem maršrutku jedoucí na trase Vrb. -> Myjava. Myslím, že patřila obci. Neví někdo víc? Na stránkách obce jsem nic nenašel.

ad Vantju : Domnívá se pan Perný, že kdekoli v civilizované Evropě si mohou "místní" samosprávy (obce) postavit železniční stanici nebo zastávku bez toho, že by se k tomu vyjadřoval správce infrastruktury ?

Pochybuji, že to lze i v zemích s volnějšími poměry (Balkán) ...

Bez jednání to prostě nelze ...

MZ - ibaže ŽSR sú tak vysoko progresívna železničná správa, že to, že majú na starosti celé Slovensko je argument jak sviňa... A jednania s nimi budú isto veľmi konštruktívne, plné argumentov, ako/prečo sa to dá urobiť.
Ak by som mal vsadiť, tak na výsledok, že po jednaní so ŽSR do toho radšej hodia vidly...

Tratovak : to je pozůstatek socialistické politiky ČSD ... za bolševika nešlo dělat nové zastávky, pokud mezi existujícími byla vzdálenost - tuším 3 km - čili "obtížný cestující hmyz" to měl na zastávku v průměru 1,5 km, což lze přece dojít po vlastních ... tak nač stavět zastávku ....
ČD měly taky tuhle tendenci, ale byly "dokopány" ke zřizování nových zastávek především krajskými samosprávami, resp. v případě "převeliké Prahy" ROPIDem (Hostivice, Chýně apod.) ... Ono to jde ... například v případě toho Kačerova se to ovšem udělalo se zpožděním více jak 40 let ...

Nová zastávka vs. ŽSR. Asi se bojí, aby to nakonec nedopadlo jako tento český případ: http://ekonomika.idnes.cz/zastavka-varnsdorf-pivovar-kocour-duj-/ eko-doprava.aspx?c=A140124_113936_eko-doprava_neh, nebo-li Public Private Partnerships v praxi. A nejhorší je, že by tam mohly začít jezdit lidi, čím víc cestujících, tím víc starostí a problémů.

MZ: Samozřejmě, projednávat ano, ale myslel jsem to tak, že pokud to nejsou schopny za 10 let postavit ŽSR, tak to vzít do svých rukou a postavit to "sám", viz. starosta BA-Vrakuně.

Diskutující, mam prosbu, neměl by někdo odkaz na stránky se vzorníkem jízdních dokladů ZSSK? Googlil jsem, ale asi málo Děkuji

Tratovak 1078 :
Dobře a přesně napsáno. Dlouho jsem se tak nezasmál...
No s těmi železničními úředníky to je vzdycky zážitek...

Tratovak: Dieter Ludwig, zakladateľ "mačkopsa" v Karlsruhe, píše vo svojich spomienkach: Jednania s DB boli veľmi konštruktívne. Na každý náš návrh, ako niečo spraviť, priniesli páni od DB niekoľko protiargumentov, prečo sa to tak nedá alebo nesmie.

Zahustovanie železničných zástavok v Bratislave dokiaľ nebude prebudovaný celý BA uzol, je blbosť až to bolí, už teraz sú trate preťažené, tak tam naserme ešte viac zástavok pre osobáky... to je skvelá logika, fakt. Ale len do doby pokiaľ nebude výluka na jednej koľaji kedy to celé opäť raz skolabuje. Tam nech radšej konečne dokončia električky a linkové previazanie MHD na existujúce stanice.

Dobrý den měl bych otázečku ohledně Parních vlaků v Úseku Poprad - Svit a Poprad - Kežmarok a zpět.
Potřeboval bych vědět odkud kam pojede Parní lokomotiva čelem tedy komínem a kam pojede uhlákem tedy tendrem.
A kolik budou stát jízdy Parního vlaku.
Předem díky za info s Pozdravem Robin Klucho z Prahy.

Nový perón plánuje starosta budovať ako provizórne riešenie. „Bude tam nástupište dlhé 120 metrov, nejaká búda, kde bude grafikon a osvetlenie. Nič veľkorysé,“ vypočítavá Kuruc
Blahoslavení chudí duchem...
Nebo snad na Slovensku neexistuji tuny razítek na každou blbost? Je si jistý, že tam v tom místě nežije třeba vzácný chrobák vrecko?
Ani busí zastávku nejde udělat tak, že se zapíchne u příkopu tyčka s "grafikonem" a osloví se dopravce.

Neblíží se na Slovensku náhodou komunální volby? Nevím, ptám se, bo podle současných aktivit pana starosty Vrakuně mi připadá, že asi ano...

A pokud ne, a pan starosta to myslí opravdu vážně, tak je sice jeho snaha úctyhodná, ale poněkud naivní. Opravdu se domnívá, že to půjde takhle jednoduše? Vždyť to by si mohl každej strejda z Horní Dolní, kterému vede kolem baráku trať ale není tam zastávka, postavit vlastní perón a chtít, aby tam vlaky zastavovaly....

Papoušek : opýtaj sa na stránke vlaky.net alebo priamo u usporiadateľa, KŽHV Poprad.

http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5761-S-papagajom-na-Europsk e-ludove-remeslo-do-Kezmarku/

Majkl : komunálne voľby boli nedávno. 15.11.2014.

(Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)

atoris: aha, díky za info. Tak v tom případě je asi pan starosta ve své funkci nový a tedy ještě plný elánu. Však ono ho to časem přejde... takových už bylo...

Měl by někdo zájem o jenodsměrnou jízdenku z Budapešti do Štúrova? Platí do 1.8.

4.7.+5.7.porucha TV na modernizovanej trati ŽSR 120 Dol.Hričov-Bytča.Foto zdielané z Fb

Dnes požáry suché trávy v kolejišti na hlavním tahu kolem Kraľovan.Bylo i nějaké omezení provozu?

Tak si tu žijeme, .............

KN 16:54, 7.7.2015.

(Příspěvek byl editován uživatelem atoris.)

Přátelé mám dotaz(y) - železnice SR požadují pro vystavení průkazu na bezplatné jízdné fotografii poněkud nestandardních rozměrů 2(předpokládám, že šířka)x3(předpokládám, že výška)centimetry. Neporadíte mi prosím:
- jak a kde, případně za kolik peněz se lze tohoto rozměru fotky dopídit (jsem z Ostravy)? A nebo stačí klasická průkazková fotka 4x3,5 cm a paní pokladní si ji sama (doufejme, že s úsměvem) upraví na požadovaný rozměr? Fotka musí být opravdu jen a pouze černobílá - s barevnou se nechytám? A nebo snad ano?
Přátelé, znalci slovenských železnic a především slev, předem moc děkuji za jakoukoliv smysluplnou odpověď a přeji spoustu šťastných cest po slovenských kolejích.

Barva fotky: Může být černobílá i barevná. Ozkoušeno.

To intelpetr: Díky za info - kde konkretně jste toleranci color fota "odzkoušel" prosím? Ale můžete se prosím zmínit, jak jste "vyřešil" její požadovanou velikost?

Žlutý pes : Foto som neriešil, ( dôchodca, 70+ )ale miesto na tlačive je vyznačené, šírka 2 cm, výška 3 cm. Predpokladám, že farebnú, ktorá sa robí aj na OP. Zavolaj si na zákaznicke centrum ZSSK.

Atoris: Od prvého apríla sa vydávajú preukazy už len s fotkou pre všetky kategórie cestujúcich, ktorých sa bezplatná preprava týka

Žlutý pes: Fotografia môže byť ako čiernobiela, tak aj farebná, hlavné je, že bude aktuálna a čo sa týka rozmeru, odporúčam fotku upraviť na požadovaný rozmer už dopredu, predtým, ako si pôjdete vybavovať preukaz, postačia na to nožnice a pravítko

Kludne moze byt standardnej velkosti co je na preukazy, pokladnicne maju karton,noznice a lepidlo a oni si to ostrihaju ako potrebuju,vlastna skusenost

Díky všem přátelé, navzdory mému "mládí" (60+), si vážím každé Vaší rady či postřehu - a rozum mi zústává stát nad tím který "*ůl" tento specifický rozměr vymyslel a otravuje s ním nejen zájemce o slevovou průkazku, tak i ženský na pokladnách. No nic.