Sněžný 151.023-9 s Ex148 Kysuca v Dětmarovicích

Kolegové kamarádi,má někdo z Vás v archívu nějaký pěkný snímek nejlépe za tmy s touto řadou?
Chtěl bych to jako obraz na zeď.
Díky moc za jakoukoliv fotografii.

Něco málo z mého šuplíku, jen na podívání, určitě najdeš lepší fotky!

peťik88 - koukám, že jeden můj kousek máš zrovna ve svém profilu
http://www.zelfoto.cz/151-023.htm

Pokud to budeš chtít ve větším formátu na zeď, můžu poslat nezmenšený originál fotky - kontakt pod nickem.

Zdravím Vás kolegovia, nemôžte sem hodiť snímky rady 150.2 z minulého GVD na Šírave, keď zachádzali až na východné Slovensko alebo mi to poslať na maila (djkery@azet.sk). Robím si zbierku a s pracovných dôvodov som sa k trati nedostal často. Vďaka za akúkoľvek fotografiu.

Měl bych dotaz do Bohumína: copak je se 151.007? Už delší dobu se neobjevila na trati...

copak je se 151.007?

V pondělí jsem jí viděl v Přerově DPOV, dnes už byla v Bohumíně.

měnila kola

Rumek, Ohl: Pánové, děkuji Vám za info!

Zdravím,

je tu nějaký pamětník, který by byl schopen říci, v jakých letech jezdily až do Čopu?

Díky.

El_ron_de_cuba : A není náhodou z Čierné nad Tisou do Čopu širokorozchodná železnice ? Už jen díky tomu je tudíž nemožné, aby se až do Čopu E499.2 podívali...

751_364-1: A jak to, že tam běžně jezdí 163 ZSSK? 1435 mm kolej je až do Čopu.

Mám pocit, že tam je jedna kolej širokorozchodná a jedna normálněrozchodná.

Normálněrozchodné koleje (mimo stanice obvykle splítky širokého a normálního rozchodu) mnohde vedou (resp. vedly) dost hluboko na ukrajinské území. V příhraničních oblastech Ukrajinské sovětské socialistické republiky také leckde stály "strategické zásoby" normálněrozchodných lokomotiv (až do konce 80. let minulého století často i parních), připravené pro možnost, že by Sovětská armáda vytáhla na Západ.

Kolej normálního rozchodu tam samozřejmě je a banány tam jezdily. Jelikož nemám pomůcky ze všech let provozu (mám jakž-takž relevantní info jen z let cca 79-95), tak mně zajímalo, jak to bylo přesně. Banány byly psány jen na Dukle. Ale o přeshraniční lokomotivě pomůcky nic neříkaly např. u Slovakie, Vltavy, Dargova, ... U osobáků byly psané bobiny.

Zajímavé info. Ale předpokládám, že normálně rozchodné koleje už tam nevedou v takovém počtu, jako kdysi. Je to tak ?

751_364-1: Normálněrozchodné koleje vedou dále z Čopu až do Halmeu v Rumunsku. Dokonce snad - to někdo určitě upřesní - po nich čas od času jezdí slovenský měřicí vlak s 850.018. Dukla s banánem do Čopu byla někdy do roku 1994, později pak jenom do Čierné.

Osobně jsem viděl v roce 1988 banána v Čopu.Fotit bylo nemožné.Výstup z vozů při převazu podvozků zakázán.No bylo tam víc tajnech než turistů ve vlaku.

150.015-6, R221 "Dukla", Čop, 14.8.1993
}

Pražské banány přestaly navštěvovat Ukrajinu s koncem GVD 1994/95. Od následujícího GVD končily v Čierne. Takže se jim ušetřilo necelých 30km jízdy.

Tajemný_em: Díky, takto hovoří i moje zdroje a od následujícího GVD se přepřahalo na 140. Mašina+hytlák+ubytováky tam stály, až do večera, včetně personál? Normálně rozchodné vozy jezdily do Čopu i na Slovakii, tam předpokládám přepřah na 140 taky (ale minimálně již od GVD 91/92, to byly v úseku Žilina - Čierna psané 163).
U Vltavy jezdil normálněrozchodný vůz až z Čierne, tak je možné že ta se převazovala tam. Matně si vybavuji starou informaci, že se v Čierne převazovalo jen u "posiláků".

Tin: Koukal jsem na Google Maps a u města Korolevo (UA) je tringl o poloměru nějakých 300 či 400 metrů. Na základě Tvých informací se dá očekávat že bude 1435mm. Je to skutečně tak nebo je i 1520mm?
Ještě jsem k tomu hledal na Wiki a zde je zkopírováno: Například po roce 1945 byly na Zakarpatské oblasti přerozchodovány železnice na sovětský rozchod. Výjimkou zůstaly pohraniční úseky Čop–Baťovo–Mukačevo a Baťovo-Korolevo-Ďakovo, tady tratě širokého a normálního rozchodu byly a jsou vedeny souběžně ve směru k překladištím.

nnc: Naposledy jsem byl na Zakarpatí někdy v létě 2006. Tehdy jezdily náklady z Čopu do Rumunska mimo Korolevo, čili přesně po té spojce, jak říkáš. Dá se tedy předpokládat, že to tak funguje dodnes. Docela by mě samotného zajímal současný stav a především vývoj po roce 1945. Do Mukačeva, si myslím, už normální rozchod nevede, snad ještě nějaký čas po válce fungovalo napojení Užhorodu na rozchod 1435 mm, ale tam už je zřejmě taky vytrháno.

S manželkou se chceme v létě podívat na Zakarpandu, potajnu vsunu do plánu cesty i něco železničního

Podle google maps je NR do Mukačeva stále. Je to vidět ve všech stanicích, kde probíhá rozplet. Min. v roce 2011 byla situace následující http://www.bueker.net/trainspotting/map.php?file=maps/ukraine/ukr aine.gif což ovšem nic neříká o reálném využití a jestli NR opravdu všude ještě existoval nejen administrativně.

Pomalej banánek na Galánu:

Nový lak v těchto dnech dostává i 150 205.

tak to zasluhuje

Ad El ron de Cuba a další: Od GVD 1982/1983 se ustálil systém vozby vlaků na přechodu Čierná nad Tisou - Čop následovně: Ex 20/Ex 21 Dukla řadou E 499.2 až do Čopu, mašina zpět Lv jízdou na odstavení do Čierne n.T. Ex 22/23 Slovakia v úseku Čierna n.T. - Čop místní lokomotivou řady E 499.0 s návratem Lv na odstavení do depa, v úseku Čierná n.T. - Púchov dvojice 2 x E 499.0 (později u Ex 23 kombinace E 499.0+E 499.3), jedna bobina pokračovala z Púchova s R 522/523 až do Lysé n.L. (milovický "Buzuluk"), druhá bobina přecházela vždy na nějaký místní osobák do Žilina.
Bobina z PRD Čierná n.T. vždy jela Lv do Čopu, přivezla R 51 Slovakiu, počkala na Duklu a jela na postrku Ex 20 do Košic. Zde odstoupila a jela jako postrk Ex 21 Do Čierné n.T. Zde odstoupila a počkala na dojezd Slovakie, přepřah a R 52 do Čopu a Lv jízdou zpět.
Letní Vltavu vozila košická bobina E 499.0 v celém úseku Čop - Praha hl.n., nájezdy a odjezdy z Čopu vždy Lv jízdou.
Všechny vlaky v Čierné n.T. mění číslo.
V úseku Čierná nad Tisou - ČOp provozovalo ČSD dvě nebo tři přetahové lokomotivy pro nákladní vlaky, většinou řady E 669.2., někdy i E 469.1.
Služební vlaky motorem řady M 131.1., později M 152.0, ještě později 810 v rozsahu dva páry vlaků, podle všeho evidentně na normálním rozchodu.
Do doby dodání E 499.2 a nasazení E 499.1 na Duklu ve dvojici byla situace podobná, přípřežní bobina v Čierné odstoupila a vlaková pokračovala dále.
V době ještě vzdálenější, kdy do Prahy jezdila dvojice moskevských vlaků Dukla a Praga byly tyto vlaky vždy vedeny E 499.1 až do Čopu.
V době ještě vzdálenější jezdila pražská E 499.0 s moskevským rychlíkem do Čopu. I v GVD 1969/1970 zavedený okupační rychlík 15061/51062 jezdil žilinskou bobinou E 499.0 z Čopu do Lysé n.L. bez přepřahu.
V poválečných parních letech vozilo LD Spišská Nová Ves rychlíky do Čierné nad Tisou řadou 475.1, dále vozbu zřejmě zajišťovala sovětská strana.
A v jízdním řádu 1938/1939 vozila rychlovlaky výtopna Spišská Nová Ves řadou 365.3 až do Králova nad Tisou.

David 814-047: Velice zajímavé.

Díky za info, takže Vltava se taky převazovala v Čopu. A co se tedy (pokud vůbec něco) převazovalo v Čierne?
Personál JLV předpokládám zůstával v Čopu (s tam končícími vozy) a byly to spolehlivě prověření pracovníci, kteří byli jinak v turnuse na výkonech do Moskvy? A co vlaková četa, ta byla naše a vracela se na Lv zpět, nebo taky celý den v Čopu?

Ad El ron de Cuba: V Čierné n.T. se evidentně posunovalo, přepřahalo (třeba z bobiny na dvojici bobin), dobíral se/odstavoval se nějaký vůz, ale vozba osobní dopravy patřila ČSD - ono je to svým způsobem logické, když byla převazovna v Čopu, takže si mašina ČSD jezdila již pro převázané vlaky.
V Čopu podle řazení rychlíků obracela i pošta.
U průvodců lůžkových vozů bývá zvykem, že průvodce zůstavá ve stanici obratu i s vozem, je-li doba obratu rozumná - to v Čopu byla.
Předpokládám, že vlaková četa kopírovala lokomotivu, na těchto vlacích se jezdilo zřejmě 1/0 (jenom vlakvedoucí) nebo 1/1 (vlakvedoucí + průvodčí v posledním voze jako návěstník), 2 lidi se na mašinu vejdou. Ale to je opravdu jenom předpoklad, turnusy vlakových čet z té doby zřejmě nikdo mít nebude (ty nejsou vydávané tiskem, ale pouze ručně kreslené v kopii pro SD a PO, některéí možná i pro MD, takže max. v 4-5 ti kopiích). Možná nějaký místní šotouš nějaký takový turnus má, předpokládám, že přes čáru s tím jezdila vlaková četa z SVČ Čierná nad Tisou.
Psal jste tady, že máte nějaké pomůcky z let 1979 až 1994 - můžete prosím upřesnit, o jaké pomůcky se jedná. Díky

Pouze řazení osobky a něco málo z nákladky.

Tak se zeptám jinak (a na posledy, ať to tu neplevelím ). Kdy se naposledy převazovala osobky v Čierne?

Ad El ron de cuba: pravděpoodobně v polovině 60-tých let. V GVD 1964/65 pražské bobiny jezdí jenom do Čierné, v GVD 1965/66 už je tam nakreslený Čop. Tehdy jezdil jenom Ex 31/38 Praga-Expres, vozil dokonce i sedačky a backy do Čopu, WLAB do Moskvy bylo jenom 6 a ještě s nějakým sezónním omezením.
Ale říkám pravděpodobně, všechny oběhy k dispozici nemám.

Každodenním zpestřením pro jednoho z pražských banánů řady 150.2 je rychlík R 955 (Praha - Nymburk - Hradec Králové). Toto vozební rameno zcela ovládá řada 163, a tak je výskyt jiné lokomotivní řady malým zpestřením jinak peršaního stereotypu. Po přenocování v HK se banán vydá na ranním přímém vlaku R 883 Bouzov z (HK - Starého Města u UH).
Dne 21.1. 2015 připadl tento výkon loko 150.209. Snímek ji zachycuje bezprostředně po příjezdu do stanice Hradec Králové hl.n.

Předpokádám, že ráno na R 883 je souprava otočená a jednička je opět za loko.

Super, díky za vyčerpávající info.

Ad čelakovičan:Samozřejmě !

Díky.

Kdo tenhle výkon veze? Třebovák (PJ Hradec), nebo Pražák? Vím, že pár let zpátky, vozily část hradeckých rychlíků Vršovice s třebovskými 163, a byl to víceméně "elitní" výkon vršovického depa. Potom se to celé předalo pod Třebovou. Ale nemyslím, že by se Třebováci kvůli tomuhle jednomu výkonu učili s Banány...? Nebo snad dokonce Bohumín to vozí?

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Ml636: Úplně vedle, vozí to olomoučák.

čelakovičan: Ano, soupruvu ihned po příjezdu celou rozšibovala 714. Celou ji přestaví a připraví na ráno.
Johnson: Olomoučák? No v tom aby se jeden vyznal...

Přestaví soupravu? Já myslel, že se ze soupravou otočí na Plačické spojce.

Ml636: Ano. Hradec vozí Olomoučaci. Nástup je v Olomouci 887 a konči druhý den na 888 ze Starého města u Uherského Hradiště...

Děkuju za info. No, je to zajímavé, kam všude se různá depa podívají na vozbě. Přitom logičtější by bylo, aby ten Hradec vezl Pražák na "své" vršovické mašině, potom přespal a ráno vezl první ranní Prahu s Peršingem, nebo pokračoval na tu Olomouc a předal to tam. Ale když ty výkony Praha nechtěla...

Ml636: Olomouc už tento výkon vozí několik let ...

Ono totiž z Prahy do Hradce jede víc vlaků, než zpět :-)

Přestaví soupravu? Já myslel, že se ze soupravou otočí na Plačické spojce.
A neprojde ta souprava i nějakou údržbou?Myslím,že už jsem o tom někde četl.

150 210 Záboří n.L. 25.1.2015

Ano, soupruvu ihned po příjezdu celou rozšibovala 714. Celou ji přestaví a připraví na ráno.
Takže A a BDs se přesunou dopředu a ty 3 béčka asi nechávají pohromadě, co? Nebo i s nima dělají v Hradci šachy?

Martin96: A víš že ani nevím, nevěnoval jsem tomu pozornost. Byl jsem v Hradci jen na otočku,a chtěl jsem toho stihnout víc.
Vím že s tím A a BDs šibovali samostatně(myslím co si tak matně z toho pobíhání po nádru pamatuju) a ty ostatní béčka asi nechali u sebe...ikdyž aby se z toho kráva nezadýchala, 3xB to už je na hranici

3xB to už je na hranici
Hradecká kráva má sílu jako býk.

A jedna starší

R 884 "Galán" se dvěma posilovými vozy Bdmtee, veden lokomotivou 150 210-3

popisuju starý fota a mam dotaz: co je tohle za šmouhu? vyluští někdo? dík. žilina 10/91

Pravděpodobně 150 016-4, ale jistý si nejsem

děkuji.

Sobotní banáni u Lhoty pod Přeloučí

Máš to pěkný.
Jen ta přezdívka "Banán"...Nemůžu tomu přijít na chuť.Od malička jsem slýchával spíš krysa nebo dvojka.

U nás je to naopak. Jako děcka jsme tomu nadávali banán a Esem byl i Peršing, hlavně, že to mělo hranatou kastli. O napěťových soustavách nikdo nevěděl a v útrobách mašiny byla podle tehdejších pověr hromada tužkových baterek, aby mohla jezdit i se stáhnutým sběračem. Nyní tomu také říkám Krysa.