Colonel32 1028: Tenhle už z výroby není, už má číslo podle systému zaváděného od roku 1913. Tzn. že jestli přešel k ČSD, nosil ho nejméně až do roku 1921. Ale tohle je asi fotka ještě z dob císařpána a zdá se, že ho přečíslovali mimo řádný termín obnovy nátěru.

hank, Colonel: tohle z výroby je:

(Ringhoffer 1899)

ale byla ta fotografie pořízena ještě za R-U? Protože pokud ano, pak buď se nějaký světlík/budka sundával ještě za rakouska (což tvrdíte že až ve 20. letech se začalo), a nebo je z výroby neměl (což je to co od začátku tvrdím, že existovala alespoň jedna ABa, která z výroby neměla ani jedno, a co p. Mahel teďka nepopiratelně potvrdil svojí fotkou)

Colonel32: Ano, sice jsem nenapsal, že se mohu mýlit, ale přesto to samozřejmě platí obecně... Jeden z důvodů, proč sem chodím, je ten, že se snažím něco nového dozvědět a opravit si svoje zažité omyly. Čehož v tomto případě bylo dosaženo.

Nástavbu měly vozy postavené do roku 1897, s výjimkou většiny přestaveb z Aa (tj. do čísla ABa 2162). Vůz na fotografii je z roku 1900.

Při hledání něčeho úplně jiného, (jak to bývá) na mě vypadla fotka tohohle "vozejku"

K té otázce, zda první podvozkové vozy kkStB mohly mít brzdařskou budku či ne, se kloním k tomu, že alespoň některé ano. Opuštění brzdařských budek u rakouských osobních vozů souviselo se zaváděním automatické sací brzdy, do té doby se u "lepších" vozů vždy aspoň část vozů budkou vybavovala. Znalci asi budou vědět, odkdy podvozkové vozy byly dodávány s automatickou brzdou (já mám jenom seznam z r. 1904, a to již byla automatická brzda u všech doplněna). Myslím, že to bylo asi od r. 1898, takže ty nejstarší jistě automatickou brzdu z výroby neměly a byla tu pravděpodobnost, že aspoň část měla tu budku.

Zajímavý inzerát o brzdách z r.1930
http://aukro.cz/show_item.php?item=5416268434

Zajímavý inzerát... Co Vás na něm tak zaujalo, když jste prodejce?

Tak to je celkem jasné: je potřeba si udělat co největší reklamu, aby to prodal Na tom ale koneckonců není nic neobvyklého, ani špatného, i když je to tak průhledné.

Laik:
Budky u průchozích vozů kkStB byly spíše výjimkou. Vybavuji si je u dvou typů. Jednak vozy objednané na počátku pro Arlbergbahn a později je dostaly některé třínápravové vozy s rozvorem 7,5m. A pak se právě objevily až tady. Vozy Aa je měly na začátku (6ks 2071,2076-80), u vozů 2099 a 2100 z roku 1896 to není jisté a poslední 4ks Aa 2141-44 z roku 1897 ji nemají. Tyto poslední vozy byly v roce 1903 přestavěny na ABa, ale světlík snad zůstal.

U vozů ABa to malinko jinak. První 4 vozy byly v roce 1894 zadány u Ringhoffera ve dvou provedeních - s nástavbou a bez nástavby na střeše. Ringhoffer je vyrobil tedy ve dvou zakázkách, jedna zahrnovala vozy 2072 a 2073 (bez nástavby, s budkou), druhá vozy 2074 a 2075 (s nástavbou, s budkou). Výroba pokračovala jen vozy s nástavbou a s budkou, zřejmě do roku 1896 . Podle fotografií se zdá, že poslední provedení s nástavbou (ABa 2145 - 2162) z roku 1897 už budku nemá. Po roce 1897 končí i nástavby.

Podobné otázky zřejmě budou brzo zodpovězené v knize "die kkStB Reisezugwagen, Wagengruppe Ia" panů Hermanna Helesse a Johanna Bliebergera. Plánováno bylo na konci letošního roku, ale uvidíme jak se to povede.

Ad drake:
Děkuji za upřesnění, vidím že to odpovídá mým poznatkům. Ale přesná čísla podle provedení jsem neznal.
Mám poměrně podrobně prozkoumánu otázku zavádění průběžné brzdy v Rakousku, jejich variant a přechodu na automatickou. Kdyby něco z toho někoho zajímalo, mohl bych snad poskytnout nějaké informace.

Dovoluji si pokračovat. Malý počet vozů s budkou u kkStB byl způsoben tím, že kkStB se až do r. 1895 zaměřovala na vozy s otevřenými plošinami, u kterých budky nestavěla. Zcela jiná situace byla u soukromých drah. Např. StEG v r. 1882 začala dostávat v mnoha ohledech pozoruhodný typ vozu pro rychlíky a později zmodernizované verze až do r. 1897. Situace ohledně budek byla následující (neuvažuji salonní, polosalonní a lokálkové vozy, ale ano 16 třínápravových vozů z let 1892 až 1896):
Vozy s budkou 135 kusů, vozy bez budky 53 kusů.
K tomu poznamenávám, že všechny tyto vozy měly jednoduchou sací brzdu, ale jen některé brzdu vřetenovou - ty pak měly vždy budku. Ze 46 vozů dodaných r. 1891 až 1897 měly budku všechny.
Podobná situace byla zřejmě u ÖNWB. Na rozdíl od StEG se zde opatřovaly vozy 3. třídy i pro hlavní trati otevřenými plošinami a budky se na rozdíl od jiných drah stavěly i na nich. Na mnohých starých fotografiích jsou vidět ve velkém počtu.
BEB si až do roku 1891 opatřovala vozy typu StEG, takže tu situace byla obdobná.
Ve všech případech je vidět zlom v souvislosti se zaváděním automatické sací brzdy po roce 1897.
Pokud by někdo dokázal upřesnit situaci u ÖNWB, bylo by to jistě věci na prospěch.

"die kkStB Reisezugwagen, Wagengruppe Ia" panů Hermanna Helesse a Johanna Bliebergera

Tak na to se docela těším.

Budky u průchozích vozů kkStB byly spíše výjimkou. Vybavuji si je u dvou typů.

V Rabl-Stockklausner jsou na straně 114 fotky Ce 8378 (Graz 1895) a Be 4131 (Královopolská 1895) s budkou.
A pak (na jiné straně) jetam samozřejmě fotka ABa 2074 s budkou a světlíkem.

Do detailu jsem nehledal všchny vozy s budkou. U vozů z fotek v Personenwagen se zdá, že to byla jen jedna velmi malá série. Vůz II.třídy není z Královopolské, ale z Kopřivnice. V roce 1895 ještě Králopolská osobní vozy nedělala.

V každém případě je situace u kkStB zcela nesrovnatelná s ÖNWB/SNDVB, kde všechny dvounápravové vozy s uzavřenými nastupními plošinami byly s budkou, dokonce i některé s plošinami. Hodně typů mělo budku i u KFNB, tam lze také najít budku u vozů s oběma typy plošin. Myslím, že to byla dokonce KFNB, která měla vozy s budkou zakončené na každé straně jinak.

Jestli se dá u některých drah doložit souvislost mezi budkami na osobních vozech a zaváděním automatcké brzdy, nevím. Na první pohled to nemělo vliv u ÖNWB/SNDVB. Ani u BEB to není vidět, tam přišla v roce 1881 jednoduchá Hardyho brzda a automatická v roce 1896. Pokud vím, to už se vozy s budkou nedodávaly. Ale je možné, že jinde to bude zřetelné.

drake:
Vůz II.třídy není z Královopolské, ale z Kopřivnice. V roce 1895 ještě Králopolská osobní vozy nedělala.
Díky. Mě to sice trochu zarazilo, ale zas takové znalosti nemám, tak jsem tomu Brünn-Königsfeld věřil.

A když už jsem nakousl ty pány Rabla a Stockklausnera, tak v té knize Österreichische Personenwaggons mě zaujala i tahle fotka (jejíž popis není zcela přesný).



Podle popisu je na fotce „Der Schnellzug Prag—Brünn, aufgenommen 1913, mit fünf StEG-Zweiachsern hinter einem Vierachser und dem zweiachsigen Gepäckwaggon. Dieser Zug hat nur 16 Achsen und 135 Tonnen, wahrlich eine Spielerei für die 2C-Heißdampfmaschine der StEG, die damals schon Serie 211 der kkStB hieß.“

Zaujal mě ten i nerakousky vypadající druhý vůz a to, že poměr délky mi na Vierachser/Zweiachser nepřipadal – rozdíl délek by musel být větší.
Místo se dá poznat, je to stoupání z Prahy do Libně, v Karlíně poblíž Invalidovny, přibližně na souřadnicích 50°5'45.992"N 14°28'19.484"E. Vypadá to na zimní období, čas jsem odhadl okolo jedenácté hodiny. Jízdní řád 1913 sice nemám, ale k dispozici mám letní jízdní řády 1912 i 1914. V obou jede v rozmezí mezi 10 a 12 hodinou z Praha jen jeden vlak. V roce 1912 odjíždí ze státního nádraží v 11:25 (S204), v roce 1914 o minutu později (S304). Přímé vozy veze ve stejných relacích v obou letech: Karlovy Vary – Praha – Vídeň, Drážďany – Praha – Vídeň, Cheb – Praha – Česká Třebová – Přerov, vše ve všech třech vozových třídách (1914 v KV-Vídeň jen 1. a 2.), v roce 1914 navíc jídelní vůz Praha – Bohumín (ten na fotce ale zjevně není). Z té relace Dresden – Wien i vyplývá, kde ten cizí vůz hledat. Je to saský vůz AB3ü (tj. třínápravový, nikoliv čtyř) – tento http://www.modellbahnfrokler.de/umbau/ab3.html ze strany oddílů.
Ty další vozy už nejsou moc dobře rozlišitelné, vypadají rakousky. Ex-StEG asi budou, ale spíš mi připadá, že jsou taky třínápravové (u StEG byly celkem krátké). Připadá mi, že za saským vozem je Cey a pak StEGovský ABey (161-171, Ringhoffer 1896, s budkou).

Zkusil jsem i vydedukovat, jak jsou řazeny jednotlivé skupiny. Je jasné, že za služebním vozem je Dresden-Wien. Na konci by logicky měla být skupina Cheb-Bohumín, protože se odvěšovala v Třebové během 9 minut pobytu (2:24-2:33). Jenže to má jeden háček: v Ústí nad Orlicí vlak přibíral skupinu Breslau-Wien a měl na to jen 6 minut (2:05-2:11)! Za tak krátkou dobu se dá zavěsit jen na konec, když už bude připravena na zhlaví (přijela v 1:44).

Existují nějaké informace ohledně řazení vlaků z té doby? A taky by mě zajímaly ty manipulace se soupravami, kde se přehazovaly skupiny vozů mezi různými vlaky. Při pohledu do jízdního řádu to totiž vypadá dost často nestihnutelně.

Když ještě v 80-tejch šlo přepřahnout v Benešově osobák směr Praha za 3-4 minuty a podobný časy bejvaly tuším i na Smíchově z elektriky na páru za první republiky tak se asi dalo stíhat ledacos.

Pokud jste z Prahy - máte to jednoduché - zajděte do UTKD-ČD Praha-Žižkov - tam si nechte předložit třeba: Úřední list / Amtsblatt pro tratě ředitelství Praha (nebo jiné dráhy jakou potřebujete, ročníky do roku 1918) a tam v každém roce je zveřejněno při změně grafikonu i řazení rychlíků, počty vozů, relace a to i podrobně (dnes se tomu říká Rozkaz o zavedení grafikonu).

Bw_Ig:
Díky. Tam se chci vypravit už delší dobu a pořád se mi to nějak nedaří.

Můžu poprosit o identifikaci tohoto vozu?

Jedná se o vagon v depozitu plzeňského depa, asi Ci, ovšem s devíti okny...

Další foto téhož.

modutop - to bude Maďar z Györu http://www.mdc.sk/katalog-predmet/333/

A ještě jednou...díky moc za jakoukoliv pomoc...

Mathulo, díky moc, věděl jsem, že je to nějakej Maďar, ale nebyl jsem schopen ho zaboha nikde vypátrat, takže díky za vytržení trnu:-)

Myslím "to samé" (typ)před pár lety stávalo u depa v Tišnově..fotil jsem ale po ruce nemám..

Ad drake:
Vidím, že jsme v podstatě ve shodě. Jen malá poznámka: Různé typy plošin byly typické pro ÖNWB, ne Pro KFNB. Já se přiznal, že o vozech ÖNWB nemám dokonalý přehled, ale ty vozy pro hlavní trati, které znám, tomu pravidlu, že do r. 1897 měly aspoň zčásti budky a po roce 1899 nikoliv, odpovídají. Stejně tak vozy BEB (publikaci o nich nemám po ruce, ale v 80. a začátku 90. let šlo o typy StEG, takže zde musela být situace obdobná). Z čeho vycházíte, že to u BEB nebylo vidět?

ad Vámos:
V podstatě s Vámi souhlasím. V r. 1913 je již málo pravděpodobné užívání dvounápravových vozů u "lepších" rychlíků. Vůz Cey se 7 okny je buď č. 1121 až 1128 z r. 1904 ze strany chodby, nebo č. 1129 až 1137 z r. 1908 z kterékoliv strany. Ten ABey považuji spíše za č. 167 až 176 z r. 1896, nevidím tam nástřešek.
V muzeu Česká Třebová jsou nějaké materiály z té doby. Možná by se tam něco našlo, já jsem to řazení vlaků nesledoval. K třínápravovým vozům StEG doplňuji, že řadové označení měly pouze s indexem i (Intercommunication), poloha chodby ani třínápravost se u StEG neoznačovala.

Závěrem k mým počtům vozů StEG doplňuji,
že jde o rok 1909. Chybí zde vozy předané r. 1892 MÁV, ty však na poměru vozů s budkou a bez budky měly jen malý vliv.

Laik : již málo pravděpodobné užívání dvounápravových vozů u "lepších" rychlíků.

A že z Práglu do Krkonoš počátkem 50.tých let bývaly na R Rybáky, o tom víte ?
Konec konců, vždyť to je podvozkový vůz.

Pánové prosím, vlak na této fotce je složen z vozů na přepravu zvířat?

Jedna skříň, sloužící jako kabiny (štítek tam je, ale tak zaplácaný barvou, že jsem z něj nic nevyčetl).

rampa: kvalita hodně mizerná ale dovolil bych si s tou hypotézou souhlasit

michal: škoda že není vidět délka skříně, takhle to může být naprosto cokoli

Colonel32- podle fotomap to má asi 17 metrů. Víc jsem na snímek nedostal, ten stín v pozadí je od náklaďáku, který před ní stál.

pak bych tipoval na Golsdorfák

Laik: Omlouvám se za úplnou záměnu ÖNWB za KFNB. Byly to samozřejmě vozy ÖNWB řady BC, které měly na straně III.třídy plošinku a na straně II.třídy uzavřený vstup.

U BEB došlo rokem 1898 k velice radikální změně v konstrukci osobních vozů, místo dvounápravových vozů s 6m rozvorem jsou tu najednou třínápravové s rozvorem 9,25m. K tomu nutně přispělo mnoho vlivů a do jaké míry to byla automatická ssací brzda nedokážu posoudit. A to i s ohledem na to, že průchozí vozy s budkou někde existovaly stále bez ohledu na brzdu, jinde už před jejím zavedení byly vyjímkou. Chybí mi zřetelnější důkaz.

Ke značení vozů StEG. Právě předpis StEG uvádí pro osobní vozy dva indexy. "i" pro vozy "mit Übergang", proto zbytky čtyřnápravových vozů původní N.St.B. (v roce 1909 by je jich ještě 22) nemají index "i". Druhý index "l" byl pro lokálkové vozy.

Ad 1.trida:
Nejen to vím, ale jako bývalý hradečák i to, že s Rybáky po válce jezdily i rychlíky Pardubice - Liberec. Ty Rybáky se objevily konečně už za Rakouska. Ještě by bylo možno se zmínit o dvounápravových vozech BEB s dvojitým vypružením. Já se vyjádřil k době okolo r. 1913, tak byste mi mohl vyčíst jen ty buštěhradáky. Možná je chyba, že jsem použil toho nepřesného pojmu "lepší" rychlíky. Za ně jistě nebudeme považovat rychlíky BNB, která jiné vozy než dvounápravové neměla.

Ad drake:
Děkuji za doplnění k označení vozů StEG. K tomu indexu l poznamenávám, že ho samozřejmě znám, ale k pojmu "Locakverkehr" poznamenávám, že jde o dopravu na krátké vzdálenosti i na hlavních tratích (vozy Cil s velkým rozvorem).
Souhlasím, že brzdařské budky se mohly ojediněle vyskytnout i po r. 1900, znám vůz z r. 1901, ovšem nevím, jakou měl brzdu.

Laik 197 - 198: Ty rakouské Rybáky jezdily na rychlících i "za republiky", známé je nasazování jejich souprav na rychlících Brno - Plzeň na transverzále ve 20. letech.

Laik - vzhledem k tomu, že 1913 už BNB nebyla, a že v jejích topírnách v té době už bylo hodně mašin původu kkStB, nedivil bych se, kdyby za sebou tahaly i vozy ex kkStB.

Buštěhraďák stál kdysi u peronu v Čelákovicích pro uložení do haly NTM, ale je zachován ?

Buštěhradů je celkem 5 (známých)

ČD DHV
http://colonel32.rajce.idnes.cz/Luzna_-_Setkani_kkStB_2013/#Luzna 303.jpg

AJAX
http://colonel32.rajce.idnes.cz/Hradec_Kralove_-_Projekt_R148/#XY 010.jpg

NTM Čelákovice
prý jen podvozek, foto k dispozici nemám

MDC:
http://www.mdc.sk/stranka/rekonstrukcia-osobneho-vozna-ce-463-beb --ce-3---6818-csd-/

http://www.mdc.sk/katalog-predmet/337/

a

http://www.mdc.sk/katalog-predmet/336/

Hlásím redislokaci

1. trida: nedivil bych se, kdyby za sebou tahaly i vozy ex kkStB.

To je prakticky jisté, jen bych tomu neříkal ex kkStB. Vozová oblast vytvořená pro tratě spadající pod ředitelství BNB byla zachována i po reorganizaci v roce 1910, kdy byly přeorganizovány nadřazené celky, tzv. Linien. Pro oblasti byly přidělovány nové vozy objednávané ministerstvem. Například v roce 1911 byly bývalým tratím BNB přiděleny vozy ABe 2955, BCe 5352 a 5353 (7m rozvor), k tomu další Ce i De. Samozřejmě tam mohly být předirigovány i starší vozy kkStB a naopak vozy BNB mohly odejít na potřebnější místa. Ale to zase zase tak často neměnilo, navíc přišla válka nastalo míchání jiného kalibru.

Colonel32: díky za potvrzení.

Žmz > Vašnosto, voni jedou jak dráha
Se těším, co máš v plánu dál a neříkej, že nic

před 10 dny zde byla debata o 4osácích,
ale není 4osák jako 4osák, viz zde :

Pavel_reiser: No přece tu transformaci na z.s. - už 1/4 roku mám adresu sídla bez právního důvodu

Dobry den,
nasel jsem w polskich statnich archivach informace o revindikace pivakov nebo dalsich chladicich vozu
s Polska do Československa - č 511113, číslo 510194 a 510203. Hledam informace, kto byl jich majitelem do II svetove valky

511113 patřil Měšťanskému pivovaru "Prazdroj" Plzeň, 510194 a 510203 Českému akciovému pivovaru v Českých Budějovicích.

Neviete ako vyzerala táto cisterna za prevádzky? Ďakujem

Diky moc! 510194 Polsko vratilo na CSD 5.06.1948, a 510203 2.02.1948. 511113 byl hledan w 1948 r.

Ls40: Lp 511113 buď nalezen nebyl (pravděpodobnější varianta) nebo byl v takovém stavu, že se ho nevyplatilo opravit.

drake: V Varsavskem Archiwum Akt Nowych (Narodni Archiv) jsem nasel len informace o poptavke o tento vuz. Situace poskozeni je take velmi pravdopodobni - nas pivak s vytopny Skierniewice ex CSD 510554 byl pro plzenskeho Prazdroje ztraceny pravdopodbne s dovodu velkheho poskozeni, ale ok 1955 r. byl rekonstruovan i PKP obnoven k provozou...

Alumin: cisterna Schichtových závodů v Ústí nad Labem na Střekově - později SETUZA. Kde se tenhle vůz dochoval? Nějaké číslo by nebylo?

Ďakujem za info, cisterna je vo Vrútkach, na ráme je vyrazené číslo 865105, snáď sa z toho dá niečo zistiť. Nejaká fotografia by sa nenašla?

Pěkně tam prosvítá GEORG SCHICHT AUSSIG

Snad by to měl být původní R 556188, Královopolská 15350/1930 pro Naftaspol a.s., od roku 1932 Holásek Jan a spol., Mezinárodní doprava, Bratislava, Dunajská 2, v roce 1948 jako zařaditel udávány Severočeské tukové závody, dříve J. Schicht, n.p., Ústí n.L, dom. st. Královo Pole, dílny Ostrava

Po dokončení přepravy vozů pomalu přichází čas na jejich opravu. A taky by se hodilo mít na nich kopie výrobních štítků. Takže jsem koupil jeden z roku 1919, který se vcelku hodí na uhlák U 7-22165 (výrobní číslo nevím, ale rok souhlasí), a nejsem si jist, zda ho lze použít na Ddk 6-3470 (samozřejmě s číslem 1516 a rokem 1904). Předem děkuji za případnou odbornou radu
P.S. Ten druhý štítek netuším, z čeho je - byla to součást nákupního košíku

Žmz 3656: Zkus se dotázat dr. Šmídy ve Vagónářském muzeu ve Studénce.

Studénka měla v roce 1904 oválný litinový štítek, typově stejný jako ten na obrázku níže.
K přechodu na tento typ štítku došlo zřejmě s čtyřciferným výrobním číslem (odhaduju kolem roku 1903). Předcházející typ štítku byl rovněž litinový oválný, jen použité písmo bylo jiné, tenčí, a nápis byl po ploše štítku víc "roztáhlý", taky za Nro byla dvojtečka.

Děkuji vám, pánové

U 7-22165 (Ke 493-944) byl vyroben u Ringhoffera vyroben spíše v roce 1920. Pokud nebyla přeházená výrobní čísla, tak měl vč. 110715.