22m: dokud nedojde k přeskoku, neteče žádnej proud, takže je celkem dost jedno, jak je kterej odpor velkej.
Pro vznik blesku je důležitá ionizace vzduchu a pro ni zas intenzita elektrického pole, takže není nic neobvyklého, že tříská do nízkého ježatého stromu (nebo chlapa s kosou či hráběma) schovaného mezi mnohem vyššími oblými objekty.
Proto taky jsou bleskosvody špičatý.

A jejich špičky se dříve u těch "vymakanějších" pozlacovaly.

K čemu sloužilo toto? Je to mezi Starou Boulí a Otradovicemi ale bylo (nebo možná ještě je)i na trati Lysá-Nymburk. Po odemknutí se to dá vyklopit nahoru a opět zamknout nebo jen zajistit šroubem s matkou, uvnitř jsou nějaké papíry či co.

To bude značka, která se podle potřeby "aktivuje". Možná pomalá?

Kůň: Když by se to vyklopilo, bude to hodně protáhlý obdélník. Pomalá tak výrazně protáhlá není. A osazuje se podle potřeby. Toto je umístěné napevno. Zámek který tam je se používá na součástech zabezpečovacího zařízení, nemá to nějakou souvislost s autoblokem? Vybavuje se mi, když jsem jezdil do Nymburka do školy, tak to tam bylo taky někde u té trati.

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Nebude to nejaká premenná návesť návestidlo na opačnej strane? Pre tie rôzne POABy a pod.?

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Na druhé straně návěstidlo není, a tam jsou návěstidla AB jen jednosměrná.

Podle hektometru 346,7 stojí ta značka 300 m před návěstidlem 1-3464. Dále pak je ve schémaťáku kreslena v Otradovicích bouda s pultíkem označená "hláska k návěstidlu 3444".

Lze se tedy domnívat, že jde o třípruhové předvěstní upozorňovadlo používané v případech, kdy byla návěstidla u 1.TK používána jako návěstidla hlásek platných pro 2.TK - pak byly z návěstidel 3444 a 3410 hlásky a z návěstidel 3464 a 3430 jejich předvěsti.

BmbČ: A jejich špičky se dříve u těch "vymakanějších" pozlacovaly.
Já dokonce četl cosi o plnění slabými RA materiály, jejichž záření mělo ionizovat vzduch...

Jj. A dneska se to prodává také a říká se tomu aktivní jímač. Účinek neprokázán.

Hajnej: Jo, vzdálenost asi odpovídá, návěstidlo AB pro tuto kolej je o kus dál a další náv. AB je pak hned za přejezdem za zastávkou. V opačném směru je náv. AB u boudičky mezi zastávkou Otrad. a "ruským" přejezdem, další je pak " s terčem" v lese - a pak už je vjezdové do St.Bol.
Ale další tato čuda jsem tam neviděl.
Prosím vás, můžete sem dát nějaký výřez toho schéma, nejak jsem se v tom číslování zamotal.....

ASDF: Možná že tam náv. AB je, nemůžu si vzpomenout, ale určitě by nebylo v protisměru.

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Prosím co znamená tohle ve staničním řádu žst. Stará Boleslav a proč to je?

12. Místa v přilehlých mezistaničních úsecích která jsou nevhodná pro zastavení vlaků el. trakce

Pro nákladní vlaky lichého směru musí být postaven vjezd do stanice natolik včas, aby nedošlo k zastavení vlaku u vjezdového návěstidla, z tohoto důvodu mají liché vlaky přednost před sudými vlaky.
V případě nutnosti zastavení lichého vlaku v mezistaničním oddíle Dřísy - Stará Boleslav je nutné zpravit vlak tak, aby zastavil nejdále v km 351,2.

K6S310DR: Tam je to od Dřís dost do stoupání a ložený uhlí rozjíždět za děště na nějaký mašině baletce bych tam fakt nechtěl...
Když jsem tam před x lety jezdil poznání, staří zkušení jezdci mi rovnou říkali, že když toho budu mít balík a nebude postaveno mám zastavit ještě daleko před posledním oddílovým (předvěstí) a prostě počkat.

Jo, už to chápu. Díky.

Už se někdy stalo, že tam vlak uvázl?

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

K6S: to zrovna není moc schéma ke kopírování...
Ale je to jednoduché: prostě se to oddíl po oddílu střídá předvěst - HL - předvěst - HL - předvěst - vjezd do Lysé.

Hollywood: jenom doplním, že je to 5 promile a pro těžkej uhlák to v lese opravdu není kdoví co...

Vidím že je to ve stan. řádu st. Dřísy:

12. Místa v přilehlých mezistaničních úsecích. která jsou nevhodná pro zastavení vlaků el. trakce

Mezistaniční úsek Dřísy - Stará Boleslav km 351,200 - 349,450

Takže vlak musí zastavit mašinou buď ještě před stoupáním (351,2) nebo až na konci stoupání (349,45)?

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

To já tam už párkrát zastavil a to stoupání není nic tak hrozného. Rozjezd i za deště bez problémů Tím chci říct, že tam výpravky zastavení u vjezdu natož zavolání nijak neřeší..
Pravda, nemám k dispozici ústeckého tauruse a přes 2000tun..

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_ct.)

Ústecký taurus je 121-123?

Staniční řády někdy kážou bludy. Ten náš taky najednou tvrdí,  že v sousedním mezistaničním úseku hrozí v zimě závěje. Za 36 let služby jsem je nezažil a nejednou je to ve stanicnim řádu napsané . A další bludy tam máme

K6S31ODR : já bych řekl , je to toto:když se tam něco dělalo tak se to zvedlo

Parmezano: jestli je/bylo to k předvěsti ještě dvakrát, tak ne...

Ve starém staničním řádu (teď nevím, zda Neza či Prostějov) bylo psáno o elektrickém ohřevu, kdy ho pouštět, atd.
Škoda, že ho tam žádný vexl neměl a doteď nemá. xD

ad Výpravčíxy : skutečnost, že vy jste závěje za 36 let služby nezažil, není důkazem, že nehrozí ...
Já jsem za 25 let cestování do Švýcarska nikdy nezažil v září sníh až letos 23. září (začátek podzimu) jsem "jásal" nad fujavicí na Alp Grüm, v Pontresině bylo nějakých 20 cm sněhu ...
Kolikrát jste za 36 let jel na povolenku, vlak vám nedojel celý ...
Já bych spíše řekl, že bludy jsou v základních provozních předpisech dlouhá léta (někdy od roku 1987) a "staničně řádové bludy" jsou pouze důsledkem těchto bludů ...

Hajnej: Ne, je to tady samotné, pouze jeden exemplář. Je to před tímto návěstidlem


(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

K6S: tak je to asi poslední přeživší kousek. Ale ten formát a prakticky přesně 300 m vzdálenost jsou dost výmluvné...

Řeším teď jednu otázku - dá se trať 083 považovat po dostavbě propojení mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz za peážní trať?

Valdav: Myslím, že řešíte otázku zcela bezvýznamnou. Pojem "peážní" trati ztratil svůj původní význam tím, že oba správci infrastruktury /český i německý/ jsou dle předpisů EU povinni pustit na trať kteréhokoli v příslušné zemi licencovaného dopravce, který o to projeví zájem a má k dispozici odpovídající vozidla. Financování provozu je dáno vztahem mezi plátcem dopravy a přepravcem, ať jím je kdokoli.

Lze požadovat vrácení peněz za neuplatněné místenky? Cestoval jsem z Popradu přes Bratislavu do Brna. Rychlík do Bratislavy měl 35 minut zpoždění, takže EC do Brna ujel. To, že jsme čekali v Bratislavě na další vlak 1,5 hodiny a do vozu první třídy se kvůli přeplněnosti ani nedostali a strávili cestu ve vyjedném jídelňáku, pominu

Valdav: Nedá, protože není uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě jako trať s tímto režimem.

Rudolf33: To ano, ale smysl peážní trati je v tom, že v dnešních poměrech nepotřebuje dopravce na cizím území tamní licenci apod., ČD přece jezdí pořád přes Žitavu nebo Polsko na svojí licenci na základě mezinárodní smlouvy.

VlastaZ: Hlavně jste si měli v Bratislavě nechat potvrdit jejich nevyužití z důvodu ujetí přípoje... Pokud toto máte (ne, neumíme jen tak zjistit zpoždění vlaku zpětně několik dní, ještě v SK), není problém rezervaci na mezinárodní pokladně vrátit. Jinak by to ještě pokladní mohla odeslat na OPT.

Mám z Bratislavy potvrzení o zpoždění vlaku, jízdenky a místenky byly zakoupeny přes e-shop.

Vlasto, a to se vám vyplatí kvůli pár Euro podstupovat takové martýrium a věnovat tomu tolik času a energie ?

To je otázka principu. Jde celkem o 166 Kč. Místo cca sedmi hodin jsme cestovali hodin jedenáct, samozřejmě i přeplněný EC z Bratislavy měl zpoždění a ujel nám přípoj z Brna

To jste ještě neviděli boj o návratek rezervace pro kolo za 35,- Kč, když milé ČD vyfakovali substráta náhradní přepravou :-)))

Pružinskij: K vnitrozemské jízdence mám přes e-shop místenku zdarma, ale pokud si ČD nechají za místenku zaplatit, tak očekávám adekvátní službu. Onehdá nebyla v EC řazena 1. třída, dostal jsem lísteček na kompenzaci 30 Kč, přitom příplatek do jedničky byl 150 Kč.

Wono teda to ujetí v Bratislavě určitě nezavinily ČD, ale bojujte

166.- Kč = jeden lepší oběd v restauraci.
Kolenovrtům zdar !

Mladějov: To není o kolenovrtání. V jídeláku z Bratislavy jsem nechal pětikilo. Je to o principu. Pokud by byla místenka zdarma, ani neceknu.

Tak klidně reklamujte a dopisujte si "z principu" až do alelujá.
Já docela dost pracuju a mám málo času a zabývat se složitě nějakým dopisováním, dotazováním a zjišťováním, aby vám pak poslali nějaký voucher nebo složenku..když vás to baví.

Aspoň už víte pro příště, že nechávat si pod půl hodiny na přestup v Bratislavě je hloupost.

Mladějov: Já už nepracuju, mám všechno hotový. Přes Bratislavu jsem jel do Popradu poprvé a vím, že takhle už opravdu ne.

ad Rudolf_33 : principem "peážní dopravy" byla jízda přes území cizího státu bez možnosti nástupu a výstupu cestujících (privilegovaná průvozní doprava) ... Takovou dopravou byla třeba spojení Innsbruck - Lienz, z / do rakouského vlaku na italském území nebyl možný nástup a výstup, před odjezdem z Breneru nebo Innichen se souprava zamkla, podobný charakter měly kdysi vlaky z Innsbrucku do Reute in Tirol přes GAPA. V GAPA se nedalo vystupovat ... pro mezistátní přepravu byl vyhrazen jeden vůz jehož cestující byli pasově a případně celně kontrolováni... u klasiky byly dveře zamčeny, u 4010 zablokovány ...
V tuzemsku to byly třeba vlaky přes Gluchołazy.
V okamžiku, kdy vznikl "schengenský" prostor, padly tyhle "peáže" protože překračovat lze hranice kdekoli ...
Švýcar měl peáž z Bülachu do Schaffhausenu, pro cestující z Německa do Švýcarska tam jezdil vagon označený tabulkou "pro zahraniční cestující" - formálně fungující jako pojízdná celnice, nicméně tehdy jsem měl na "švýcarské celníky" smůlu.
Jiné to může být z hlediska přepravních pravidel, pokud jedete z Česka do Česka přes Německo, jedete za vnitrostátní jízdné ČD, na německém území platí německé jízdné, resp. tarif dopravního svazu Oberelbe, při nástupu v Německu a jízdě do Česka platí "jízdné dle pravidel Mezistátní přeprava MPS Sebnitz" ...

K6S31ODR + Hollywood
Místa v přilehlých mezistaničních úsecích která jsou nevhodná pro zastavení vlaků el. trakce
Tam je to od Dřís dost do stoupání a ložený uhlí rozjíždět za děště na nějaký mašině baletce bych tam fakt nechtěl
Naftová lokomotiva s nákladem tam nemůže uváznout?

Leinad: U naftových lokomotív spravidla nebýva taký nepomer výkonu a adhézie ako u elektrických.

M.Zikmund: Souhlas, ale proč mi to píšete, když já jen odpověděl na otázku jiného.

ASDF : Chtěl jste říci tažné síly. S výkonem to nemá co dělat.
Ale on se vás Lejnad bude ptát pořád dál, aby dokázal, jací jsou u té dráhy blbci.

Mladějov: Áno, samozrejme.

S výkonem to nemá co dělat.

No já bych řek,že to má s výkonem co dělat.Protože i dízlové lok. mají tažnou sílu závislou na adhezní hmotnosti.Ovšem el.lokomotivy s vyšším výkonem vlak rozjedou na vyšší rychlost a pak na taková krátká stoupání využívají náběh.Další omezení pro rozjezd starých el.lok. byly rozjezdové odpory,na kterých se dalo jet jen omezenou dobu.

která jsou nevhodná pro zastavení vlaků el. trakce
A není tam třeba dělení?

MZ: V okamžiku, kdy vznikl "schengenský" prostor, padly tyhle "peáže" protože překračovat lze hranice kdekoli ...
Řekl bych, že se mýlíte. V Žitavě se dalo normálně vy/nastupovat (sám jsem v r. 1988 vyzkoušel).
Peáž znamená, že vlak jede po území cizího státu, ale za "vnitrostátních" tarifních podmínek (alespoň pro část cestujících).
Tzn. tenkrát z Primerosova do Žitavy na (drahou) mezinárodní jízdenku, ale do Varnsdorfu na normální vnitro (dneska tam jezdí fujfuj soukromník, kterýmu jsou hranice u ). Obdobně ty Hluché Lazy - z Mikulovic do Jindřichova peáží za vnitrotariff (42 Kč), ale do HL pěkně mezinárodně za 248 Kč. No nekupte to za tu cenu!

Leinad: Naftová lokomotiva s nákladem tam nemůže uváznout?
Může, ale při pokusu o srdceryvný rozjezd tak snadno nepřepálí trolej...

AL: A není tam třeba dělení?
Dělení je 347,700-347,820, tedy o skoro 2 km jinde.

> V Žitavě se dalo normálně vy/nastupovat

..teprve někdy od 1985 a to s následnou pasovou a celní kontrolou, "vtip" peáže byl, že u peážní vlaků se kontrola cestujících neprováděla, pokud nechtěli vystoupit.
Jinak bylo běžné si koupit z Primerosova ten levný Varnsdf a v Ž. vystoupit.

Ovšem dnes je to opravdu zbytečná diskuse.

Apollo17: Ovšem el.lokomotivy s vyšším výkonem vlak rozjedou na vyšší rychlost a pak na taková krátká stoupání využívají náběh.Další omezení pro rozjezd starých el.lok. byly rozjezdové odpory,na kterých se dalo jet jen omezenou dobu. - díky

Ale ono v těch peážních smlouvách nešlo jen o cestující a náklady.
Šlo také o technické podmínky, personál a jeho znalosti, pojištění.

Ano, v Žitavě, kde dnes jezdí dopravce s oboustrannou licencí, je to dnes jedno.

V Glucholazech to má svůj význam do dneška, do Vojtanova by se bez příslušných smluv nedalo z českého vnitrozemí dojet na českou licenci a pod.

ad Aleš_Liesk. : no v Žitavě se dalo normálně nastupovat a vystupovat až poté, co byl otevřen hraniční přechod ... tedy ten buňkostav na prvním peroně s oplocením a závorou (viz níže).

ad Mladějov : určitě dříve, už GVD 1979/80. Byl jsem začátkem roku 1980 v Liberci a o víkendu jsem se rozhodl k projetí německé trati do jede přes české (tehdy československé) území a jel jsem do Žitavy z Liberce a pak do Wilthenu a zpátky ...
Jednu dobu byla Žitava za Vanďák + příplatek ...

ad Tomášk : oblast Vojtanova podrobně řešila někdejší mezistátní smlouva ohledně překračování státních hranice mezi NDR a ČSSR, tam je těch "peáží" několik, včetně té u Bad Brambach, kde německé vlaky jedou cca 300 metrů po území cizího státu. Podobně těch několik set metrů u bývalé obce Fukov ...
i z hlediska údržby trati na cizím území ...
Jak si s těmi smlouvami poradily nástupnické státy z hlediska novelizované legislativy v oblasti zliberalizované dopravy nevím, to jsem ve sbírce zákonů nebo mezistátní smluv nedohledal ...

@Aleš_Liesk.: Głuchołazy jsou vnitrostátní tarifní bod, takže NRT by si tam kupoval jen tarifní masochista.

Bugear: no vidíte. Časy se mění. Polské GL (zdravím Z.H. ) jsou vnitro tarifní bod, zatímco český Primerosov už tarifně "neexistuje"
(teda aspoň z jizdenky.cz jsem ho nedostal)

Jak si s těmi smlouvami poradily nástupnické státy z hlediska novelizované legislativy v oblasti zliberalizované dopravy nevím, to jsem ve sbírce zákonů nebo mezistátní smluv nedohledal ...

Pořád platí, jak jinak by byl řešený třeba průjezd přes fukovský výběžek a naopak jízda do Vojtanova? Tohle je nejpraktičtější řešení...

Z Františkových Lázní do Vojtanova se jede výhradně přes české území, vjet tam by problém nebyl. Státní hranice ČR-SRN vede přes zhlaví směr Bad Brambach.

Ano, pardon, upřesňuji, jízda do Vojtanova od Bad Brambachu, kde trať několikrát překračuje státní hranici.

Quex : jádro pudla je takříkajíc v tom, že ty smlouvy byly psány pro jednoho "státního dopravce" ... konkrétní podmínky se pak upřesňovaly prováděcími smlouvami mezi příslušnými železnicemi (ČSD, PKP, DB, DR, ÖBB)
kupříkladu nikde není ve vztahu k Polsku řešen mezistátní smlouvou hraniční přechod Harrachov - Szklarska Poreba, pochopitelně tehdy neexistující ...

Situace u Vojtanova :

Podle dodatku z roku 1957 to byla až do Vojtanova dvoukolejka a nyní jsou všechna PZZ mezi Vojtanovem a Bad Brambachem německého typu a udržuje je DB i na našem území