2002: Nejsem odborník!
Aleš_Liesk: Tohle mě vůbec nenapadlo, je to tak - vlak fakt vyjíždí pozdě večír a stanicí, kde připojuje pk, projíždí až druhej den.

Díky všem za vysvětlení.

Ach jo Jiříku, Jiříku - zase zvítězila fachidiocie nad funkční gramotností...?
=====================================
Pardon, Ivošku, já zapoměl, že na poučování ostatních zde máš monopol pouze ty....

Jiříku, kdybys to chtěl docela normálně doplnit, tak bys to jistě dokázal i bez těch odkazů a hodnocení (ne)obecnosti pojmů a zadávání domácích úkolů z doplňování jednotek, viď...?

Ivošku, kdybys chtěl, možná bys své příspěvky zvládl psát i česky, bez montáží jako " fachidiocie" . Tvůj omezený rozhled ti to ale nedovoluje, jsi asi opravdu omezen rozhledem pouze na svůj obor,tedy fachidiotivní,

Jirkaxxxl: Jsi si jistý, že zrovna ty bys měl mluvit o omezeném rozhledu?

JxxxL: zajímavá koncovka, tos odvodil od "radioaktivní"...?

Nene, nejsem tak остроумный Qětomluv jako ty...

Jsou někde v ČR (SK) trojcestné výhybky?
A které jsou dodnes v provozu?

Ja viem o výhybke v Žst. Uhřice u Kyjova (t.č. zrušená, výhybka asi ešte existuje), Nový Jičín h.n. (t.č. takisto zrušená, výhybka taktiež) a na vlečke Palma Tumys v Bratislave (odstránená pred pár rokmi pri jej rekonštrukcii) a v Zubrnicích (zachovaná muzeálne, pôvodom snáď z Českej Lípy).

Takže v prevádzke (muzeálnej) asi len tie Zubrnice.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Ross:
Napadá mě Lužná u Rakovníka a Jablonné v Podještědí. Oboje sice manipulační koleje, ale pravděpodobně v provozu.

Ross:
Zastávka,nákladiště Žalany na trati 097-v přímém směru pojížděná každým vlakem.

Ross: Stará Paka, u depa. Jestli přežila nedávnou modernizaci.

Ešte by ma zaujímalo, ako je označený ten tretí smer na trojcestnej výhybke ? + - a ?

To co je v žst. Skovice jsou taky trojcestné nebo ne? Tam jsou z nich tvořena obě zhlaví.

Prosím o upřesnění: Co je to vlastně trojcestná výhybka na železnici? Ani v pláncích výše zmiňovaných stanic, ani v předpise Z 1 jsem nic takového nenašel. Viděl jsem ji pouze na tramvajové trati v Praze, a i to je dost dlouho.

Starý vlk: No ty výhybky co ještě existují jsou jakoby dvě klasické výhybky umístěné za sebou, ale jazyky té druhé výhybky jsou mezi srdcovkou a jazykem první výhybky. Vidět je to na letecké mapě u těch Skovic (http://mapy.cz/zakladni?x=15.4626305&y=49.9054738&z=20&base=ophot o&source=pubt&id=15212814).
Tyhle výhybky se pro ZZ tváří jako dvě normální výhybky, takže na pláncích se to nepozná.

Sice ne od nás,ale pro ilustraci stačí.
Kudowa Zdrój.
http://www.vlaky.net/servis/galeria.asp?id=5593

Ještě je jedna v České Lípě.

Děkuji za vysvětlení. Pak je také jasné, že každý "díl" takové výhybky má své číslo a tím je také dáno, že každý má svou polohu + nebo -. Je to rozdíl od tramvajové, kde byly dva jazyky vedle sebe.

Mikulda:
Kde konkrétně tam je?

Starý vlk: Takéto výhybky sa vyskytujú aj na železnici, aj keď zrejme nie v ČR.

Martin_zlivský: V tej vlečke.

Trojcestaky se zhusta stale vyskytuji v Nemecku. Do cz vetsinou "zabloudily" tam, kde provozovaly streku nemecky spolecnosti (viz napriklad Reichenberg - Zittau) a dalsi. Vyjimky ale asi existuji.

Asdf:
Tj. výhybky č. 501 a 502? Toho jsem si tam nějak nevšiml...
A i v plánku stanice jsou v tom případě blbosti, hrot 501 a 502 je od sebe vzdálen 36 metrů - to by ta výhybka musela bejt docela dost štíhlá.

Jo, 501-502.

Ross: Někde na disku jsem měl video, pravda je sice z japonska, ale byla tam krásně vidět funkce opravdové tří cestné výhyby na spádovišti. Pohledám a pak sem dám odkaz

ale byla tam krásně vidět funkce opravdové tří cestné výhyby na spádovišti.

Na trajektech se nejdou i vícecestné.

Je to rozdíl od tramvajové, kde byly dva jazyky vedle sebe.
Bať bať, pamatuju sjezdové výhybky na Karláku. Rozjezdové ale tuším (servo na pohyb hlavy na to ale nedám) byly spíš toho "železničního" typu, tj. jednoduché jazyky 2. výhybky byly posunuté někam mezi jazyky a srdcovku první výhybky (což se u tram. používá docela běžně).

PŠ: Na trajektech se nejdou i vícecestné
Nevím jak jinde, ale na trajktu Sassnitz - Trelleborg ty vícecestné výhybky nemají jazyky, ale šoupací desku (připomíná to "rozdělovač" u vstřikovacího čerpadla na Golfu).
Příležitostně sem plácnu foto.

Vzpomínám (matně) na tramvajovou rozjezdovou trojcestnou výhybku v Praze, bohužel jako ne-Pražák nevím, kde to bylo. Ale měla dva jazyky vedle sebe a ovládala se táhly z budky.

Hajnej > takova jakoby presuvna s delkou jazyka vyhybky? Je to ono?

S trochou nadsazky cosi jako tohle, ale v linearnim provedeni.

Sim: anebo bez nadsázky prostě tohle:

Vlečka TSS Hradec Králové http://mapy.cz/letecka?x=15.8107142&y=50.2233163&z=20&l=0

Aleš Liesk, Starý vlk - ty byly skoro všude, sjezdový i rozjezdový (Těšnov, Karlák, IPP, Nár.Dvadlo...) Dvounápravový tramvaje totiž nenadbíhaly v obloucích, tak nebyl důvod vexle šoupat za sebe, jako dneska. Pro zájemce více tady

Jinak k těm železničním trojcestnejm vexlím - já jsem si vždycky myslel, že se jedná o výhybku, ovládanou "jednou pákou" (s jedním návěstidlem) - tedy něco na způsob např. agličana. To co tu bylo prezentovaný, jsem vždycky považoval za dvě samostaný vexle, akorát např. z prostorovejch důvodů šouplý "do sebe", tedy že jazyky druhý začínaj ještě před srdcovkou první. Zajímavý.



(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Bobik: V nejakej literatúre som k tomu videl označenie symetrická a asymetrická trojcestná výhybka. Že sa taknejak jedná o 2 samostatné výhybky, je zrejmé.

Bobik: "angličák má dvě stavěcí páky

Ad Hajnej: V r.1990 jsem byl v Linci, tam jezdí tramvaj na horu Pöstlingberg. Tam jezdila tramvaj, staré dvounápravové vozy s tyčovým sběračem, rozchod 1435 mm. (Městské tramvaje jezdí na 900 mm). A výměny na té normálněrozcodné trati neměly jazyky, ale konce koleje, která se měla rozdvojovat, se posouvaly na stoličkách a v koncových polohách směrovaly na jednu ze dvou kolejí (s malou vůlí). Srdcovky byly normální. Co jsem stačil zjistit, tak se tomu říkalo tupé nebo také vlečné výhybky a velice podobné se používaly v hodně raných dobách kolejové dopravy. Podle Vašeho snímku je to na tom trajektu principielně stejné, jen těch kolejí je tam asi víc.

Starý vlk: Bejvávalo. Před několika lety byla trať přerozchodována na 900 mm. Tramvaje tak mohou jet až na náměstí.

Stary vlk: Stara Pöstlingerbahn mela rozchod 1000 mm. Mimochodem, kousek zustal - par koleji v remize a puvodni linecke konecne zastavce. Tam je take videt duvod pouziti vlecnych vyhybek - celistova brzda pusobici na boky hlav kolejnic (se specialnim klinovitym profilem). Srdcovky nebyly normalni, ale pokud vim otocne. Urcite se daji dohledat fotky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Raquac.)

Ahoj, jaké jsou prosím podmínky pro získání licence? Je jedno jaká maturita - jakého zaměření?

Děkuji za odpověď

Parmezano 1746 - někdy má i 4.
A tady je ta trojcestná "symetrická", a má normální jazyky :

FS: no, to jsou spíš tramvajácké jazyky, drážní jazykový profil by takhle vícenásobně přikládat nešel...

Taky jedna - první vlevo, druhá vpravo

začátkem 20.tých let tam ještě nebyla.

Majster: Je to jedno, prý je vhodnější elektro

Kdyz si tak prohlizim to kolejovy vetveni na fotkach z Bobikova odkazu ... ty dva jazyky vedle sebe mi paradoxne neprijdou nijak echt divoky. Ale rikam si, jestli nemohlo v provozu delat nejaky problemy krizeni tri kolejnic v jednom miste, jakasi trojsmerna srdcovka - k videni treba na tomhle snimku na vnitrnich primych kolejnicich.

Sim: tramvajovej jazyk má obdélníkovej průřez a dá se proto kumulovat. Drážní jazyk má průřez úplně jinej, pročež se kumulovat nedá.

Hajnej > jazyk jasny, ale co ta srdcovka tvaru ruskyho Zˇ?

Sim - tříkolejnicová srdcovka bordel nedělá, bo dvojkolí je vedený druhým kolem, kde vnitřní strana žlábku funguje jako přídržnice (ostatně obecně žlábkový tram koleje maj z toho důvodu vnitřní stranu žlábku o pár mm vyšší než hlavu kolejnice). A vzhledem k tomu, že valná většina tram. srdcovek je stejně mělká, tzn. konkrétní kolo má v dané chvíli minimální vedení, je jedno, jestli je srdcovka ze dvou, nebo tří kolejnic (a proto je Vmax na křížení 15km/h). Mimoto na některých křižovatkách to stejně vyšlo tak, že se tříkolejnicové srdcovky nechají vidět i dnes (namátkou Palačák, Tylák, Palmovka...)
Edit - a byť to na fotce skoro tak vypadá, tak ty srdcovky nejsou i u přímé koleje přesně naproti sobě, že by jedna náprava měla v jeden okamžik obě kola zrovna na středu tříkolejnicových srdcovek. A i kdyby, tak přímá + beztak omezená rychlost stačí, aby to nevyskočilo.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Jinak, ač jsem hledal výkresy šoupátka, našel jsem onen odkaz o kterém jsem mluvil. Třícestná výhybka v čase 3:30 https://www.youtube.com/watch?v=KpjSeJdAKtE.

Bobik > geometricky zakonitosti rikaj, ze to bude o neco malo posunuty ... ale jestli to pro jistotu projeti spravnym smerem staci, to posoudit nedokazu.
U vaseho prispevku me ale trochu zarazila jina vec - selsky rozum rika, ze kde hrozi nejakej pruser, radsi zpomalim; potud je omezeni na 15km/h logicke. Ale zase si dovedu predstavit, ze minimalne v primem smeru by mohl mit gyroskopicky efekt rychleji se otacejiciho kola pozitivni vliv na udrzeni spravneho smeru. Takze s trochou nadsazky, cim rychleji, tim lepe ...

Sim - Takze s trochou nadsazky, cim rychleji, tim lepe ...
Jó, já to taky řikám, ale nadřízený se tvářej kysele....
Tak ne, vážně. Problém je v tomhle případě v tom mělkém žlábku křížení. Kolo (*) jede po okolku a je minimálně vedeno. Pak při vyšší rychlosti stačí málo (nečistota, kamínek) a místo toho, aby to díky vlastní váze mělo tendenci skočit zpátky, to letí ven.

(*) resp. náprava, dneska se používá mělký žlábek po celé délce křížení a ne jen v místě samotné srdcovky. Jednak to tak nedrncá, jako když to skáče přes mělký samotný srdcovky, navíc každý kolo jinak a pak to taky dělá menší kravál a míň se to opotřebovává.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Zdravím, neměl byste někdo seznam vlaků doprovázených v tomto GVD minibarem?

Jak se spočítá spotřeba lokomotivy l/hrtkm?

řepa: Jak se spočítá spotřeba lokomotivy l/hrtkm?
A posteriori celkem snadno: podělej se litry tunokilometrama.
A priori to už zas tak sranda není - je dobrý k tomu vědět takový "maličkosti", jako co ta mašina potáhne, kudy po potáhne, kolik na to bude mít času (třeba takovejch 7% vaty dovede ušetřit 30% paliva)...

tunokilometr spočítám jak?
ono to toiž sranda vypočítat je a není...

řepa: tunokilometr spočítám jak?
To se pro změnu vynásoběj tuny kilometrama...
U nákladu se to zjistí celkem přesně z papírů, u osobky je to krapet horší.

Hajnej: Zákazníci dost často spolíhají na to, že se vůz nebude vážit a něco tam plácnou. Říká se tomu minimalizace nákladů.

Zeptám se, po uplatnění reklamace jízdenky z eshopu, z důvodu jejího nevyužití. A požadavku an vrácení peněz na Inkartu, jak dlouho trvá převod peněz? Když jsem raklamaci poslal dnes, budou peníze na inkartě, zítra ráno? DÍky moc za odpověď, reklamaci používám poprvé

Podle mých reklamací peníze dříve jak za 7-10 pracovních dnů na účtu nejsou. Troufám si tvrdit, že na rychlost reklamace nemá cílový účet/EPIK apod. žádný vliv.
Nedávno dokonce nebyly uvolněny s předstihem k dalšímu prodeji ani místenky Business do RJ. Takže dopravci propadly a daná místa si už nikdo koupit nemohl. Tam jsem to čekal operativnější, když do odjezdu byl ještě týden.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pajas2.)

Pendular > pocital bych v radu tydnu, nikoliv hodin