nevlastní někdo tuto fotku? Kdysi jsem ji viděl na Aukru a utekla mi - potřeboval bych vědět, co je napsáno na dveřích.
Předem děkuji

Našel jsem starý kalendář A4 2001. Autor nějaký F.B., ani nevím, od koho jsem ho tenkrát dostal. Chybí tři měsíce, tedy není kompletní, ale nechce ho někdo? Pošta za obálku mne nezabije a je mi zrovna toto líto vyhazovat.



(Příspěvek byl editován uživatelem Longermann.)

Ad longermann-já jsi ten kalendář vemu-předem moc děkuji.

RDLOKO: Poslána SZ, díky za reakci. Jsem rád, že někomu nějak poslouží.

Ad longermann:napište my na tento email:romanmasinka@seznam.cz a já vám napíši mou adresu,předem děkuji za vaši ochotu.

Sháním fotografie z trati Kadan-Vilémov-Kaštice, Vilémov Doupov. Stačí i scany.
Děkuji.

Frýdlant v č. v nelehkých dobách....

Nepozná někdo,kde a kdy byla provedena tato výměna mostních konstukcí s jeřáby EDK 1000?Dík

Simba 1866: Na dobře vedeném hřbitově bývá taky pořádek... A co teprve ten boží klid... Mrtví většinou nezlobí.

je to sice mimo téma - ale frýdlantsku bylo v době pořízení fotografie skutečně "hej"...
musíte si uvědomit, že v době těsně před Mnichovem (= 20 let po vzniku ČSR) zde byly obce s převážně německým obyvytelstvem...
někde bych našel průvodce z roku 1936, ve kterém je uvedena národnostní skladba obyvatel - z hlavy dám například Buschullersdorf (dnes Oldřichov), kde z cca 1600 obyvatel bylo 5 /slovy pět/ Čechů
některé vesnice používaly pouze německý název; český jaksi neměly - on i ten Frýdlant (Friedland) nám Němci jaksi "vnutili" - počeštěný "Mírov" se fakt neujal

Pánové jsem rád, že se rozjela diskuze nad pohledem ze severu čech, a dnes něco z jiného soudku: stará nádražní budova v Hrobcích i s mašinkou.

V takovém Hrobu (na moldavské trati) také bývalo fajn: http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Bahnhof_Klostergrab.jpg
Kolej, stoupající vpravo okolo budov depa, je dávno zaniklá odvratná kusá kolej do protisvahu.

malý bobeš: Pokud se bavíme jen o Němcích, tak někomu skutečně bylo "hej", ale někomu setsakra "ouvej". Zajímalo mě, jak se žilo po podzimu 38 v zabraném pohraničí "obyčejným" Němcům. Časem jsem narazil na tlustou knihu něm. historika Volkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě s podtitulem Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945), vydáno v českém překladu 2001 ve spolupráci nakladatelství Prostor a Arge. Pokud máte zájem rozšířit si obzor a možná poupravit své názory, vřele doporučuji.

Co jsem si z toho odnesl (zde jenom malá část, vytrženo z kontextu a bez záruky, lovím v hlavě a možná to mám již "poupravené"): velké mocenské boje na vedoucích místech, nárůst zaměstnanosti, ve vesnicích chybí mládež (jsou v pracovních táborech), omezení svobody projevu, slučování či likvidace spolků (a to i těch s velkou tradicí, v Sudetech bylo více spolků než v "ánšluslém" Rakousku), vše na základě vůdcovského principu, perzekuce (mírně řečeno) nepohodlných, odpor sudetských Němců proti Čechům paradoxně větší než ve staré říši (něco ve smyslu "My víme, co jsou ti Češi zač"), počet Čechů se začíná za války razantně zvětšovat (práce v průmyslu ...), sudetští Němci loajálnější k režimu než ve staré říši, i když už nacistický režim odhalil svou pravou tvář a mnohem, mnohem více, vše s poznámkovým aparátem. Ještě jednou doporučuji.

ad Cogwheel: hezká foto z wiki, nějak mě minula, děkuji. Odvrat - Chytací kolej měla 224 m. Viz letitý staniční plán (cca 20.léta)

ad Hrobce - fotka musela vzniknout někdy po roce 1898, protože byť má na boku tabulku c.k. státních drah a číslo 83.02, už byla majetkem Lobkovického cukrovaru Židovice. Jeho vlečka o délce cca 2 km se ve stanici Hrobce připojovala na síť StEGu v km 481,637. Mašinka je Krauss München č.577 dodaná na přelomu roku 1877/78 na loketskou lokálku. Při TBZ, která proběhla 29.1.1878 v úseku Loket-Nové Sedlo, měla na boku štítek se jménem HAINL (pozor v literatuře opisováno špatně Kainl), což byl starosta, a Nr.2. V rámci ÖLEG obdržela označení B 102 a po zestátnění, pod kkStB, 8302 / 83.02. Byť v roce 1891 osadily plzeňské díny na lokomotivu nový kotel, byla tato v roce 1897 u kkStB vyřazena. Následně byla prodaná do Židovic. Po zrušení Židovic v roce 1932, již jako součást firmy Ústecká rafinérie cukru, se přesunula do Doksan, kde sloužila určitě v roce 1936.

Jeřábník. Připadá mě to jako výměna mostu Děčín východ směr Benešov nad Ploučnící,starý most použit jako silniční o 30 metrů vedle.

Zdepa: jako vždy, naprosto vyčerpávající popis
A zase něco pro radost...

Pánové,prosím neměl by někdo snímek stanice Velešín stáří alespoň třiceti let?Byl-li by i starší,též bych uvítal.Já prostě nemůžu nikde sehnat a místní nemají.Jen bych rád viděl,jak to tu před těmi lety vypadalo.Díky předem.

Snad budu na tomto vlákně úspěšnější.

Chlapi, mám na Vás prosbu.
Pro modelové kolejiště si chci postavit nádražní budovu a výtopnu Zlatých Hor (pro mne srdeční záležitost). A tak sháním fotografie z rozmezí let 1940 až 1980. Pomůžete prosím ?
Předem díky.

Pár fotografií z února loňského roku.

V některém čísle Světa železnice byl článek o motorovém provozu mimo jiné i na této trati..Tuším tam byl výkres remízy a snad i nějaké to foto.Jinak foto budovy nádraží(historické) je v jednom kalendáři s párou..z nedávných let..Musel bych to obojí najít..

Alf: Díky za odpověď, rád počkám.
Domnívám se, že na staniční budově, přesněji na střeše, byl původně eternit. Stejně, jak na remíze.
Ale to nemám zatím potvrzeno.
Těch otázek je však více, věřím, že článek z časopisu mnohé vysvětlí.

Eternit se používal až od počátku 20. století, viz např.: http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1004.pdf (od strany 2). Před ním na střechách mohla být pokrývačská břidlice - ta je na Jesenicku na historických stavbách obvyklá.

neboli šífr

Aby to nepůsobilo zašifrovaně, odkaz na malé vysvětlení: http://www.trampsky-magazin.cz/blog/trampska-teritoria-sifry-149. html

Cogwheel - dobrej odkaz, je to tam pěkně popsaný.

Cogwheel: díky za dobré odkazy.

(Příspěvek byl editován uživatelem Macek48.)

Ad Hrob: až na točnu a přilehlé koleje, po kterých není ani památky, je nádraží stále zajímavé a podobné pohlednici z příspěvku od Coghwheela 3073. Ta odvratná - chytací kolej je ve svahu za výtopnou stále zřetelná. Jen je vše notně zarostlé, takže fotka z mostku nad tratí už není tak pěkně přehledná.

Přátelé, nevím zda to sem patří, ale sháním někoho, kdo sbírá směrové tabule na vagony stačí mi 80-90 léta. Jen fotografie, potřebuji udělat repliku.

Klokan: cedule sice nesbírám, ale foto by bylo, pokud je to tedy co potřebuješ...

A zpět k tématu.... tuhle foto-pohlednici jsem objevil kdesi na netu, bylo to popsané jako Kyselka (s otazníkem) a tak se ptám, jest to pravda???

V Kyselce trať pokračovala jako vlečka společně se silnicí přes jeden most..jako vlečka k stáčírně..A budova byla tuším typu 16h..

Quadrophonia: Romane, to na Kyselku moc nevypadá. Tam byla opravdu budova 16/H.

Lázeňské místo to asi je, ale Kyselka to nebude. Na budově za komínem lokomotivy vykukuje část nápisu, který by se při troše dobré vůle dal přečíst jako ...DORF - STADT.

kyselinka byla taková:

Cogwheel: Mašina vypadá jako buštěhradské třiáčko, tj. 324.3 ČSD. Budova s tím "alpským" štítem ale moc "buštěhradsky" nevypadá. To by mohla být některá z budov podle normálií kkStB - třeba 18/H, které byly na trati z Mariánek do Varů. Jenže tam zas nebyl žádný "...dorf" ani "...stadt".

asi by chtělo líp naskenovat tu tabuli s nápisem, a pak teprve hledat. Hledat něco, co nevím ani jak se jmenuje, to jde dost těžko. I když jsou machři, co mají velice bujnou fantazii.....

U58: Souhlas. Proběhl jsem si německé názvy všech stanic v síti BEB a žádný takový název jsem nenašel. Ale mohu se mýlit i s tou 324.3. A taky třeba ta fotka není z dob císaře pána, ale řekl bych, že podle oblečení spíš jo a tím pádem pak nehrozí, aby IIIa BEB byla vyfocená jinde než na své domovské síti, protože odcházet mimo ni začala až po zestátnění za I. republiky.

Zkrátka zatím nemám řešení. Některý z předpokladů je zřejmě špatně.

Nejspíš jde o zastávku Berndorf-Stadt v Rakousku, v údolí řeky Triesting. Jede se tam z Vídně přes Baden a Bad Vöslau. Srovnávací foto z nedávné doby: http://www.bahnbilder.de/bild/oesterreich~triebzuege~br-5047/7606 85/bei-km-121-an-der-leobersdorferbahn.html nebo http://www.vef.at/216.Sonderfahrt/Berndorf.jpg

hank - IIIa už za války, u SB. Čili celej jih monarchie je Ti k dispozici. A vrátily se hodně dlouho.

ale může to být řada 59 - a ty byly opravdu všude. Chtělo by to využít pro skenování ten prostor 1280 DPi.

Jde určitě o zastávku Berndorf-Stadt v Rakousku. Pohled z opačné strany je takovýto:
(silniční most je v tomto případě bohužel z větší části zakryt lokomotivou).

Cogwheel - bezva trefa !
Je to tak.
Mě se nechtělo jen tak naslepo prohledávat seznam stanic monarchie s nejistou koncovkou ...dorf-Stadt.

Pánové díky, bezva práce. Já ten snímek bohužel nevlastním. Dříve než jsem stihl napsat, že Vám tudíž lepší sken nemůžu poslat tak jste to vyřešili sami A nakonec něco pro zasmání....

U58: Ano, 59 by to mohla být - ten buštěhradský holubník na IIIa přece jen vypadal trochu jinak a písečník vypadá kulatý, IIIa měla hranatý...

a další prosba o identifikaci nádraží, v tomto případě zjevně německého....

Quadrophonia : Děkuji. Tohle bude stačit

Spoustu fotek Těšnova je možné vidět u Muzea hl. m. Prahy a také na jejich webu tady:

http://muzeumprahy.cz/2062-tesnovske-nadrazi-tricet-let-od-demoli ce-sto-ctyricet-let-od-otevreni/

Prosil bych o identifikaci následujícího místa.

V klasické knize Jana Kaplického "Železnice ve fotografii" je otištěna též tato fotka:



Nejdříve jsem si myslel, že je to jen nějaká šotomontáž a že takováto situace nikde nastat nemohla, ale pak jsem to přehodnotil a teď už mi to připadá reálné . Poznáte místo na fotce?

McBain:
nepochybně Hradec Králové, rampa stojí doposud, budova za lokomotivou také a nad budkou je dokonce vidět věž vodárny budovy hlavního nádraží. Jen odjezdy jsou trošku rozházené (světelné) a místo kopule je autobusák.
Podle toho, že mají postaveno na všech návěstidlech, jede vlak do Jičína

Copak asi byla ta budova s kopulí v HK? Myslel jsem, že synagoga, ale ta dosud stojí. Byla z ní později knihovna - nyní asi není moc využita: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Synagoga_-_b%C3%BDval%C3%A 1_%28Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9%29.jpg

Šmajchl - nepochybně Hradec Králové

No jasně, jsem věděl, že to nebude těžké . Akorát si říkám, jak to, že ta návěstidla jsou ex-dvouramenná a ne ex-trojramenná (aspoň třeba to prostřední)?

Akorát si říkám, jak to, že ta návěstidla jsou ex-dvouramenná a ne ex-trojramenná (aspoň třeba to prostřední)?

Z fotografie je patrné, že původně trojramenné návěstidlo bylo akorát to ve směru Všestary. Neznám uspořádání kolejiště Hradce té doby, ale třeba kolejiště, či zabezpečovací zařízení jízdu od/do Všestar z předních kolejí neumožňovalo. Bývalo zvykem, že každý směr měl svoje neměnné nástupiště (jako například v České Třebové) atd...

Ta kopule bude nejspíš původní Hotel Holub, který stál na rohu ulic v místě kruhového objezdu u terminálu HD.

Z fotografie je patrné, že původně trojramenné návěstidlo bylo akorát to ve směru Všestary.

No možné to je, na dómem nějaký mechanismus vidět asi je. To muselo být stejně pěkné, když ta návěstidla byla v "plné výbavě".

Mimochodem na těch krajních je vidět, že jedno dává do odbočky a druhé do přímé.

časy se mění, a návěstidla s nimi,

asi to bude jak píše Pepa

asi to bude jak píše Pepa

No to právě asi nebude...

s těmi perony.....

No to právě asi nebude...

Nemusí to tak být. Usuzoval jsem dle fotografie a na fotografii jsou jasně patrná dvě původně dvouramenná návěstidla. Pokud je vám známa konstrukce trojramenného návěstidla, pak takové návěstidlo by mělo pozůstatek po mechanismu třetího ramene (ukončení drátovodu na nejdůležitějším prvku, kterým je pojistné zařízení), tři clony a zvláštní rumpál svítilnového výtahu. Nic takového tam nevidím. Můžete namítat, že to vše mohlo být odstraněno. Ano mohlo, ale návěstidlo by za prvé nefungovalo a za druhé, proč by na svítilnovém výtahu nechávali dvě clony, které už se tenkrát k ničemu nehodily?

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)