Omh:
Díky za parádní fotoreport, myslím tím samozřejmě ten na webu, a doufám, že se tady občas pochlubíš úlovky ze svých cest i v novém roce.

Wang: Děkuji za pochvalu a jsem rád, že se reporty líbí
Věřím, že letošní první report, konkrétně z Charkova, by mohl široce zaujmout.


KHARKIV
Je 2. největší město Ukrajiny, s 1,4 mil. obyvatel a známější se stalo především poté, co z Prahy odkoupili několik tramvají T3. Ty jsou vypravovány na místní linky 5, 8 a 20, vozům ponechali původní pražská evidenční čísla. Fotografie a videa pocházejí ze srpna 2013, kdy jsem cestoval po Ukrajině.



FOTO: http://omh86.cz/mesta/kharkiv_13/index.html
VIDEO 60sec: http://youtu.be/084348KQzD8
VIDEO TRAM: http://youtu.be/0lhksq48rR4
VIDEO METRO: http://youtu.be/wDvTSuiDsq4

Proč mají expražské 8070 a 8073 zalepená okna?

A ještě se dokumentačně vrátím k prodloužení vídeňského metra a stanici An den alten Schanzen


(omluvte prosím kvalitu, foceno mobilem, navíc počasí vůbec nepřálo, ale byla to jediná přiležitost, kdy jsem měl čas se tam podívat)

A ještě ukázka toho, že asi ani v dopravním podniku sami nevědí, kde že bude ten přestup na S-Bahn:

B01: Protože jsou satndardně po pražsku poškrábaná a to se u "nových" vozů nesluší.

A je přes ten polep vůbec vidět?

Zvenku to každopádně vypadá jak sanitní tramvaj někdy za Světové války...

Jef: Je z toho vidět stejně, jako když má tramvaj reklamu přes okna.

Omh: Fotky jsou fajnový, ale dovolim si jazykový rejpnutí. Proč tam člověče nenapíšeš normálně Charkiv míst Kharkiv? My přece známe CH, a neni tak důvod používat tyhle anglicismy, ne?
Jinak bych ještě u těch fotek uvítal nějake stručnej popis, jako co to je a kde to je. Jinak v reportážích určitě pokračuj, vždycky se na zajímavý fotky rád kouknu :-)

Krom toho má to město i český název http://cs.wikipedia.org/wiki/Charkov

Jiří_T: Jména měst používám vždy v místním názvu (jak je možné zjistit u minulých fotogalerií). U Ukrajiny jsem řešil problematiku s azbukou, která sice vypadá hezky, ale v běžném psaní, na běžné klávesnici se hůře pravidelně používá. Navíc v azbuce názvy měst většině lidí nic neřeknou. Proto jsem přistoupil k nejrozšířenější verze a to poanglické... Kharkiv, Zhytomyr, apod. (podobně jako Google mapy).
České názvy zahraničních měst na webu zásadně nepoužívám - je to nepřehledné i pro návštěvníky webu ze zahraničí.
K popiskům: U posledních videí (Kassel, Kraków,...) jsem začal přidávat do videa popisky. V této snaze je snaha pokračovat, pravda - u těchto 20-30 minutových videí na to nebyla síla a čas (zkusím ještě doplnit). Jinak děkuju za chválu.

Omh - Charkov: Jak jezdí ty tramvaje, tak je slyšet takový zvuk, jako když se sypou matice a šrouby nebo jako když řinčí příbory v příborníku. To dělají ty vozy nebo koleje?

Omh: "Český" přepis azbuky se nejen učil v ČSSR na školách, ale používal se i ve východní části Evropy. Mám třeba maďarský autoatlas se stejnými pravidly přepisu (tedy je tam Charkov). Vagóny v Bulharsku nesly nápis BDŽ. "Český" přepis používalo i Lotyšsko a Litva. Poangličtění azbuky přišlo do Moskvy až s olympiádou 1980.

Borovička: to je sice možné, ale pro mě bezpředmětné - již z dříve uvedených důvodů (mj. nejvíc návštěv na YT profilu je z Německa).

Jarmil: kravál dělá tramvaj při jízdě po kolejích. Takže se dá říct, že zvuky dělá tramvaj. Koleje bez průjezdu tramvají jsou potichu
(Zkrátka: stav tramvají + stav kolejí = zvuky na videu).

Kolik zahraničních návštěvníků (kteří nerozumí češtině) má prosím tento web (k-report)?

Mimochodem i ti němečtí návštěvníci mají Ch, které se čte jako naše Ch - viz http://de.wikipedia.org/wiki/Charkiw
Shodou okolností zrovna o tomto městě jsem se nedávno bavil s jedním rakouským a jedním ukrajinským známým, a Rakušák měl problém pochopit, o které město se jedná, protože Ukrajinec používal anglickou variantu, až jsem mu to musel vysvětlit.

A to nemluvíme o Němcích z NDR .-)

Mimochodem i ti němečtí návštěvníci mají Ch, které se čte jako naše Ch...

Kolega je hned zpoza hranic. Nejbližší větší město má na české straně... Čeb. Švagr zase cestou do Šlébského rád zastavuje v Čodové Plané v pivních lázních.

Jinými slovy, nejsem si jistý, kolik Němců by CH bez dodatečného vysvětlování sami od sebe přečetli jako aspirované "k" (tedy kʰ nebo po česku "ch").

Jiří_T: Zájem o report a popisky mě popohnal videa v krátkém čase dopoposkovat. Díky

VIDEO KHARKIV TRAM: http://youtu.be/0lhksq48rR4
(doplněny popisky)
VIDEO KHARKIV METRO: http://youtu.be/wDvTSuiDsq4
(doplněny popisky)

Hnidopich: A říká taky třeba Čemnic nebo Mynčen?

[kemnic], [münšen]... místní vlivy od příslušných zdrojů předpokládám. Na rozdíl od něčeho, co je pro něj česká vesnice si s tím nemusí lámat hlavu, existuje domácí precedent a není třeba popustit uzdu vlastní tvořivosti.

ono taky záleží, k jaké dialektické skupině dotyčný Němec patří - Bavoráci čtou "Cheb" jako "Čeb", Sasíci jako "Šep" a my Sudeťáci jako "Eger".

Omh: když máš na YT nejvíc návštěv z Německa, tak je anglickou transliterací moc neoslníš Anglická transliterace je jen jedna z mnoha a v Evropě ani není nejrozšířenější. Němčina má jiný systém, francouzština taky, slovanské jazyky pochopitelně zase jiný atd..

Když používat názvy měst v místním jazyce, pak u jiných abeced je tomu ekvivalentní transliterace do latinky podle tamní normy (tzn. tak jak by si to přáli přepisovat tam). Na Ukrajině, jakož i v dalších postsovětských státech, platí pro transliteraci místních názvů norma GOST 7.79 A. A podle ní je Harkìv ("i" s obrácenou čárkou) nebo Žitomir.
Je teda fakt, že zvlášť u té Ukrajinštiny některé přepisy mohou vypadat nezvykle, ale to je dané i tím, že dosud nejsou zažité některé ukrajinské názvy měst.

Hnidopich, Petr_k - ad "Čeb": by mě zajímalo, jak na to Bavoráci přišli, když snad všechny místní názvy v Bavorsku začínající na "Ch" čtou jako "K" (Cham, Chimsee)...

Hnidopich: Pak přijde nějaký frikulín, jako u nás v práci, začne tomu říkat "pazlt" a všichni čučí jak z jara, protože naprosto netuší, která bije.

WIEN

V prosinci jsem po 6-ti letech navštívil hlavní město Rakouska. Zaměřil jsme se hlavně na nové úseky metra U1 a U2, a nové tramvajové tratě linek 25 a 26. Jak už tady dříve padlo, nové úseky na U1 a U2 jsou vedeny především na estakádách.
Narazit o víkendu v provozu na "staré" tramvaje E1 je čím dál těžší... je třeba si vytipovat konkrétní linky.
První fotografie zachycuje vůz E1 na lince 37 v zastávce Schottentor. Druhá fotografie zachycuje linku U2 přes Dunaj. Třetí fotka je z nové tramvajové trati linku 26, kde část úseku jezdí tramvaje v levostranném provozu vč. jedné zastávky s nástupištěm uprostřed.



FOTO: http://omh86.cz/mesta/wien_13/index.html
VIDEO: http://www.youtube.com/watch?v=bPwTBGVlDZs

Nemáte někdo polský film "Trudności obiektywne" dokumentující špatnou situaci ve varšavské MHD? Pochází z konce 60. let a svého času byl na YouTube, bohužel už ale není.

Přesně se to jmenovalo "Trudności bardzo obiektywne" a na youtube to bylo na dva díly. Taky bych to rád někde sehnal. Jak říká Boris, z youtube to zmizelo.

Je to možné, mám dojem, že tam snad byl ustřihnutý začátek a konec. Někdo v Polsku to má na VHS, ale šílený problém to z té VHS dostat do něčeho pro přenos stravitelnějšího, booooooo.....trudności obiektywne

(Příspěvek byl editován uživatelem boris.)

Google mi vyhodil odkaz aspoň na 2. díl ve flashi:

http://chomikuj.pl/magrajg/FILM++DOKUMENTALNY/WFDiF+-+Warszawa/*7 elata+70-te/1972.Trudno*c5*9bci+bardzo+obiektywne

Mám to uložené na starom PC doma ako flv. Ale asi to bude malé.

Malá fotoreportáž z jedné služby na lince 94. Na večerní zatažení do vozovny mi už bohužel nestačily baterky. Snad příště.














Popisky k obrázkům:
Obr.01+02: Tramvaje Variobahn v Potsdami nemají zpětná zrcátka, ale kamery.

Obr.03+04: Vůz má jen čtvery dveře, ale zato široké. Kamery nade dveřmi umožňují perfektní obraz situace v prostoru dveří a umožňují tak rychlejší zavírání bez zbytečného čekání. Velkou výhodou pro řidiče je i kompletní prosklení všech dveří, protože je tak i vnitřní kamerou vidět ven, což v kombinaci s vnější kamerou umožňuje lepší vyhodnocení situace u dveří.

Obr.05: Umístění monitorů. Zejména děti, stojící u dveří kabiny, mívají radost, když se na monitoru spatří.

Obr.06: Terminál, něco jako Apex, ovšem od firmy Siemens. Zde jsme na konečné Fontanestraße a zbývá cca 6 minut do odjezdu (+5:50). Údaj o zpoždění či jetí napřed se zobrazuje a počítá nikoliv jen pro každou zastávku, ale pro každé místo na trati. Pokud se jede přesně, ukazuje displej +0:00.
L/K 0094/42 je linka 94, kurs 42. Pokud s vozem jezdíte během dne víc linek, stačí to nakódovat jen jednou a při přejezdu na jinou linku se to automaticky samo překóduje.
Vůz je sledován pomocí GPS a nemůže se proto stát, že by se zastávky hlásily třeba posunuté o jednu stanici. Hlášení zastávek je automatické.
Zelené tlačítko umožňuje navolení signálu "volno".
Tlačítko Meld jako Meldung (=hlášení) umožňuje neústní komunikaci s dispečinkem. Co si tak vybavuju, obsahuje hlášení např. Nález, Dochází písek, Porucha, Velké vytížení, Vůz přeplněn, Zácpa, Zdržení stavbou a nevím teď z hlavy, jaké další. Tyto volby umožňují dispečerovi zhodnotit naléhavost. Když jsem třeba našel v tramvaji něco zapomenutého, tak kvůli tomu nepotřebuju hned mluvit s dispečerem. Dispečer třeba může mít ve frontě hovory, které jsou důležitější. Stisknu proto jen volbu Nález a dispečer se sám rozhodne, kdy mi zavolá, aby se zeptal, co jsem našel. Když zvolím volbu Dochází písek, tak dispečer zajistí někde na konečné výměnu vlaku. Další volby slouží pro sdělení o vytíženosti vozidla a o zdržení. Tyto volby se ukládají a pomáhají vpodstatě jako dopravní průzkumy.
Tlačítko s přeškrtnutým H vypne hlášení zastávek a automatické stavění výhybek. Slouží to pro případ, kdy se jede odklonem. Oranžové tlačítko slouží pro spojení s dispečinkem.
Terminál umí také zobrazovat textové zprávy posílané dispečinkem. Méně důležité zprávy dispečink místo hlášení může poslat textovou formou řidiči na displej. Důležité zprávy se vždy hlásí a ještě se navíc pošlou v textové formě na displej, aby zprávu dostali i ti, kteří jsou třeba na záchodě.

dokončení popisků

Terminál má v sobě i SIM-kartu a v případě špatného signálu umožňuje volání přes síť GSM.
Pod symbolem s notou může řidič volit různá hlášení pro cestující, např. "Uvolněte prostor dveří a postupte do vozu", "Omluvte prosím zpoždění z důvodu technické závady", "Z důvodu vozidla zaparkovaného v prostoru koleje nemůžeme zatím pokračovat v jízdě" apod.
Symbol papíru umožňuje zvolit relativní jízdní řád. To se používá v případě, že se kvůli mimořádné události jezdí na interval.
Terminál také ví, kde se z kterého směru blíží jaký vůz jaké linky, a občas vyhodí na displej, třeba že do jedné nebo dvou minut dorazí vůz té a té linky. Řidič se pak může rozhodnout, zda na tu linku vyčká a umožní přestup.

Obr.07: Je signalizován odjezd

Obr.08: Prostorný interiér nabízí mnoho místa pro invalidní vozíky a kočárky. Obojího jezdí v Potsdami dost. V drtivé většině zvládne vozíčkář nástup bez pomoci, a to jak na elektrickém vozíku, tak na mechanickém. Hrana nástupiště a podlaha vozu jsou ve stejné výšce s nepatrnou mezírkou.

Obr.09: V každé tramvaji i autobusu je automat na jízdenky, který bere mince, bankovky i platební karty.

Obr.10: Myslím, že design téhle tramvaje je opravdu vydařený.

Obr.11+12: Vnější kamery místo zrcátek. Přesto je ve voze ukryto náhradní zrcátko, které se v případě výpadku kamery přicucne přícuckama vně vozidla. Zatím jsem ho však použít nemusel.

Obr.13: Většina tratí je stavebně oddělena od zbytku komunikace nebo je vedena zcela odděleně.

Obr.14+15: Zastávky jsou vybaveny ukazateli odjezdu. Díky GPS je známo momentální zpoždění každého vozu, které se přičte k plánovanému odjezdu a tak je zobrazen vždy čas skutečného odjezdu. Na méně frekventovných zastávkách je ukazatel dvouřádkový, na více frekventovaných čtyř- a víceřádkový. Tyto ukazatele pomáhají i řidiči, protože vidí, za jak dlouho ho následuje další tramvaj a jestli tudíž má cenu čekat na opozdilce nebo nemá.

Obr.16: Rathaus Babelsberg. Svítící trojúhelník je ekvivalent zelené pro auta. Tzn. můžu jet rovně a když chci odbočit, tak musím pustit všechno co jde nebo jede souběžně. Tramvaj zde má koleje jen rovně, ale do této zastávky zajíždějí i autobusy a ty zde odbočují. Proto je zde místo signálu ve tvaru I použit tento signál, protože jinak by ten autobus směl jet jen rovně.

Obr.17: Burgstraße/Klinikum. Tato zastávka má oficiální východ vzadu, proto se zde zastavuje v zadní části.

Obr.18: V minulosti vedla trať vpravo, jak jezdí auta, v ose komunikace. Trať se přesunula bokem, oddělená od ostatní dopravy. Po trati kromě tramvají jezdí i autobusy, proto to vydláždění. Společných zastávek pro tramvaje a autobusy je v Potsdami více.

Obr.19: Mezi zastávkami Auf dem Kiewitt a Kastanienalle vede trať v jednom směru touto ulicí a v opačném souběžnou ulicí.

Obr.20: Tam, kde není semafor pro tramvaje, se tramvaj řídí semaforem pro auta. V Německu se smí tramvaj zleva předjíždět, ovšem ne všude a jen za určitých podmínek.

Obr.21: Dvoukolejná zastávka Schloß Charlottenhof. Linka 94 tu končí, čeká 3 minuty (vyrovnávací čas zpoždění) a jede zpět druhou souběžnou ulicí. Ostatní linky, které jedou dál, používají druhou kolej. Toto je opět jedna ze zastávek společně používaná tramvajemi i autobusy.

Obr.22: V "zrcátku" vidím, že u vedlejšího nástupiště stanicuje autobus, tak ještě chvíli počkám a umožním přestup.

Obr.23: "K" znamená, že když se v tuto chvíli rozjedu, tak mi hezky vyjde průjezd na volno.

Obr.24: Zastávka Platz der Einheit/West je vybavena zrcadly, přestože není v oblouku. Bývá ale frekventovaná. V pozadí je vidět vysoký hotel a vlevo vedle něj je patrné růžové stavení. To je zámek, který nedávno postavili. A tam, co stojí ta dodávka s plošinou, stávala centrála DP s dispečinkem. Byl to takový úzký vysoký panelák. Centrála je dnes ve vozovně a panelák zbourali. A zhruba tam, jak je vedle toho vysokého hotelu vpravo ten cihlově červený nízký dům, bývala velká administrativní budova z let NDR. Tu taky zbourali. Pak ještě zbourali stadion, který stál přímo u toho hotelu, a taky jednu administrativní budovu v nedaleké ulici vlevo. Teď jsou žhavé diskuze, jestli zbourat i ten hotel, ale určitě se bude bourat ještě jedno stavení z dob NDR, které je mezi tím novým zámkem a tím bílým stavením vlevo a není vidět.

Obr.25: Zrcadlo zblízka a tam, co stojí bílá dodávka, stával dopravní dispečink.

Obr.26: Touto ulicí při pravém okraji a tou ulicí rovně vedl v minulosti vodní kanál. Jsou úvahy o tom ho obnovit. Vlevo zakrývá stěrač zbytek brány Berliner Tor, která byla poničena válkou a v roce 1952 zbořena. U toho zbytku se nacházela vozovna Holzmarktstraße. Ta je už minulostí. Byla nahrazena novou vozovnou a zbořena.

Obr.27: Alt-Nowawes. V případě výpadku semaforů zde má tramvaj zajištěnu přednost přejezdovými kříži.

Obr.28: Přejezdové kříže u zastávky Alt-Nowawes. To "E" nahoře na troleji znamená Ende jako konec omezené rychlosti. Zde je omezená rychlost (30 km/h) kvůli ostrým obloukům, nikoliv kvůli stavu tratě. V Potsdami neexistuje jediná omezená rychlost kvůli stavu tratě. Všechny defekty se opravují ještě týž den, kdy jsou zjištěny.

Obr.29: Vstup do stanice S-Bahnu u zastávky tramvaje. Podél této ulice vede v délce asi 2 km tramvaj, S-Bahn a železnice.

Obr.30: Návěstidlo tramvaje a S-Bahnu.

Obr.31: Vysoká nástupiště a nájezdové rampy k nástupištím umožňují nástup vozíčkářů bez pomoci

Obr.32: Pohled z tramvaje na S-Bahn. Konečná Fontanestraße.

Obr.33: W jako Weiche tj. výhybka. T by znamenalo Trenner, což je dělič. Asi polovina úsekových děličů v Potsdami umožňuje pojíždění pod proudem. A písmeno S by znamenalo "Signalkontakt", což je trolejový kontakt pro přihlášení do světelné signalizace. Kde ten kontakt je je důležité vědět hlavně u jednokolejných úseků.

Obr.34: Z konečné Fontanestraße právě odjíždí vlak 2xKT4DMC

Obr.35: Pohled na stanoviště vozu Variobahn s monitorem diagnostiky vlevo. Mikrofon je nastavitelný a umožňuje hlášení cestujícím či dispečinku za jízdy, aniž by řidič musel držet nějaké hovorové zařízení v ruce. Tu páku řadiče je nutné tržet stisknutou, jinak vůz nejede (mrtvý muž). Ekvivalent je též tlačítko na opěrce. Pokud jedno nebo druhé nedržíte, vůz začne pískat a po asi 4 sekundách zastaví. Nikoliv až po dvou minutách jako 14T.

Obr.36: Nouzová brzda s kladívkem. Kladívko se uvolní až po zatažení nouzové brzdy. Nouzová brzda aktivuje maximální provozní (elektrodynamické) brzdění.

Našel jsem i 1. díl filmu Trudności bardzo obiektywne na stejném webu.

Straßenbahnfahrer: Jaká je denní vypravenost tramvají v Postupimi? A stejný palubní počítač mají i vozy KT4?

B01: Vypravení znamená, kolik vozů jezdí venku? Jestli jo, tak tady je přehled:

Ranní špička: 33 vlaků
Sedlo: 24 vlaků
Odpolední špička: 33 vlaků
Noc: 13 vlaků

Poslední tramvaj zatahuje myslím 1:49 a první vyjíždí asi ve 3:30

V Potsdami je 17 vozů Siemens Combino (včetně obousměrného prototypu č.400), momentálně 14 vozů Stadler Variobahn (mají přijít ještě čtyři) a napočítal jsem 7 provozních souprav KT4.

TADY je kolejové a linkové schéma. V noci jezdí linky 91,92 a 99. Linka 92 jezdí v noci ve směru z centra na konečnou Kirschallee přes konečnou Viereckremise, takže vlastně jezdí i za linku 96. K tomu je poblíž zastávky Campus Fachhochschule zřízena jednosměrná kolejová spojka. Linka 99 jezdí v noci jen mezi Fontanestraße a Hauptbahnhof. Linku 93 nahrazuje v noci autobus N16, který jede mezi Hauptbahnhof a Glienicker Brücke ve stejné trase jako linka 93 a pokračuje až do Berlína. Tak je obsloužena celá síť i v noci.

Palubní počítač:
Ten palubní počítač z předchozího příspěvku, mají nízkopodlažky a pak taky všechny autobusy. Vozy KT4 mají jiný, starší, taky od firmy Siemens. Vozy KT4 nemají GPS, jejich poloha se sleduje pomocí infračervených čidel rozmístěných po trati. V Potsdami ovšem čidla neslouží pro buzeraci řidičů, nýbrž k tomu, aby se vědělo, kde se vlak nachází. Proto ta čidla narozdíl od Prahy nejsou nalepena na zastávkovém sloupku, ale jsou umístěna různě, většinou mezi zastávkami. V Potsdami se navíc ani u zastávkového sloupku čelem nezastavuje. Sloupek neboli označník je většinou umístěn někde uprostřed, aby byl dobře čitelný pro všechny lidi po celé délce nástupiště a slouží k informaci, že tam je zastávka a jaké linky jí obsluhují. Nikoliv k tomu, aby bylo zřejmé, kde vlak zastaví čelem. Starý terminál ve vozech KT4 umí většinu z toho, co umí ten nový. Zobrazuje odchylku v každém místě tratě, umí přijímat textové zprávy z dispečinku, odesílat přednastavená hlášení na dispečink, sám se překódovává a signalizuje přestupy. Vozy KT4 nemají GPS, ale pro hlášení zastávek a pro zobrazování odchylky od JŘ je i tady potřeba vědět, kde přesně vlak je. To je řešeno pomocí čidel, zavírání dveří a počítání dráhy. Když se třeba stane, že musím otevřít a zavřít dveře vícekrát, tak to nemá za následek vícenásobné ohlášení zastávky. Ani když otevřu a zavřu dveře ve smyčce nebo z důvodu mimořádnosti někde na trati mezi zastávkami. Protože ten systém ví, kde jsem, i díky čidlům a počítání ujeté dráhy.



Příklady textových zpráv (viz obrázky), poslaných dispečinkem řidiči na nový a starý terminál:
"VU PLK vor der Post" = nehoda (Verkehrsunfall) u zastávky PLK (Platz der Einheit / Am Kanal) před poštou
"LSA HB gestört" = porucha signalizačního zařízení (tj.semaforu, LSA = Lichtsignalanlage) u Hauptbahnhof
"Weiche 38 Defekt" = porucha výhybky č.38

Obr. 17: I Maxipes když brigádničí v Praze zastavuje na některých zastávkách, kde je přístup jen zezadu takto
Systémové to však u DPP není..
Pěkná reportáž

Maxipes_Fík: Díky. V Potsdami většinou není předepsáno, kde má tramvaj u nástupiště zastavit. Tam, kde je z nějakého důvodu potřeba to stanovit, je umístěna tato návěst:




Například ve výstupní zastávce Glienicker Brücke (tam je obratový trojúhelník) je to takto odstupňováno podle typů a když řidič s příslušným typem vozu zastaví čelem u správné Haltetafel, má zadní čelo přímo u výhybky a u spínače přestavníku výhybky, který se ovládá trojhranem. U zastávky Lange Brücke (obrázek s historickou tramvají) je pomocí Haltetafel stanoveno, že se má zastavovat až úplně vepředu, i když východ je vzadu. To je proto, aby se do zastávky vešly i další tramvaje a autobusy, protože ty by jinak zůstaly stát před zastávkou na semaforech. Haltetafel se používá taky v obvodu depa pro posun. Když se posunuje a řidič zastaví čelem u Haltetafel, tak ví, že už je celý za výhybkou a nemusí odhadovat, jak daleko má zastavit.



Jak už jsem psal, pokud není návěst Haltetafel, můžu zastavit u nástupiště kdekoliv. Můžu tak reagovat na to, kde čekají lidé a ušetřit tak čas. Nebo když vidím, že někdo zezadu dobíhá a vpředu nikdo nečeká, zastavím až vzadu. V Praze jsem občas zastavil vzadu, když jsem měl noční linku a někdo dobíhal zezadu. Nebo v zastávce Nový Hloubětin z centra se vždy kolegiálně zastavovalo vzadu, aby to řidiči měli blíž k vrátnici. Na téhle zastávce stejně skoro nikdo jiný nikdy nestál, a když už u sloupku někdo stál, tak jsem mu ukázal, ať tam počká, že zastavím ještě jednou (aby nemusel běhat, protože v Praze oprávněně předpokládal, že zastavím vpředu). A když třeba zastavily dvě tramvaje v zastávce za sebou a já jsem byl ta druhá, tak se mi osvědčilo jak v Praze, tak v Potsdami ukázat těm lidem rukou, ať počkají vpředu, že zastavím ještě jednou. Rozhodně je to rychlejší než čekat, až všichni zepředu dojdou.

A když jsem u té Prahy, tak bych zmínil ještě jednu příhodičku, která se mi stala v Praze. Na Koh-i-Nooru jsem asi o půl metru nebo o metr přejel nebo nedojel sloupek. Nikoliv úmyslně, ale prostě jsem to neodhadl. To se občas stane, když člověk zastavuje denně několik set krát. Lepší trochu přejet, když vpředu nikdo není, než to dobrzďovat magnetama. Zrovna ale u sloupku stál dispečer a rozhazoval rukama nebo dělal takovou gestikulaci, co to má jako znamenat. Tak jsem se na něj usmíval a v duchu jsem si říkal "Ty čuráku s bílým límečkem, ty budeš kritizovat moji práci, když si za to sám sedneš jednou za měsíc".

Ano, Nový Hloubětín, to samé... Dobíhající maminka s kočárkem, klidně v polovině ostrůvku.
A zastavování kvůli výhybkám a couvání. Sám to jistě znáš, podle čar, kanálů, sloupů, prostě co si pamatuješ

Ad sloupky: Praha město sloupkařů, německé sloupky uprostřed, někde i dva, to se mě vždycky líbilo. A teď co vymysleli ty oslňující LEDky na některých sloupcích, zastavuju 5 m před nima zcela záměrně, ať se sloupkaři projdou. Pochopím starého člověka, toho naopak potřebuju vidět, ale že nastupuje předníma dveřma 30% cestujících je u dvojice špatně. U 14T je to obzvlášť pikantní, kde až to má dveře. A s 15T už jsem se také vytrestal, zastavíš u slupku jako s T3 a navolíš si světla u P.Modřany, do jednokolejky na Malostranském n. atd. Asi bude chvilku trvat, než SE zjistí, že po Praze už nejezdí jenom T3.

Ví někdo, jak to nyní vypadá v Záhřebu? Dle transphoto je tam 65 T4YU a stejný počet B4YU, ale slyšel jsem, že T4 je tam už minimum a jezdí téměř výhradně jen na lince 15... Kdyby bylo info i o KT4YU, bylo by to super. Předem díky.

LáďaH: Aktualní stav je takový, že existuje stále hromada T4+B4, část z vozového parku TMK 201 "bik" a prakticky všechny KT4. K tomu klobáky TMK 2100 z poloviny 90. let a nové nízkopodlažky Crotram. Provoz je takový, že během mimoletních měsíců je možné se setkat na většině linek s novými nízkopodlažkami, přičemž pár pořadí je obsazeno soupravami T4+B4 a TMK 201. KT4 jezdí v hojném počtu a TMK 2100 hlavně na lince č. 5. Tož asi tak.

A ještě malá fotodokumentace z minulého února.

Linku 15 určitě nevynechat! Jediná linka, kde jezdí sóla T4. V září 2012 jezdily v Záhřebu jen dvě soupravy TMK 201, a to na lince 12, tak nevím, jestli stále jezdí.

V rámci výletu do Lucemburska jsem navštívil i kousek Francie:

Strasbourg

Toto nádherné historické město má v současnosti cca 270 000 obyvatel. První úsek současné sítě tramvají byl otevřen v roce 1994. Jezdí zde 6 linek, které jsou označeny písmeny. Vozový park tvoří vozy Eurotram a Citadis. V současné době je mimo jiné ve výstavbě mezinárodní trať do německého Kehlu.



Nancy

„Tramvaj“ v Nancy je spíše trolejbus, který je v centru města (nejenom) veden kolejnicí. V okrajových úsecích se jezdí často bez vodící kolejnice. Vozidla mají i dieselový agregát, ale ten se v současnosti nepoužívá. Od původních plánů na rozšiřování sítě se opustilo, protože se tento systém neosvědčil. Vozový park tvoří 25 dvoukloubových vozidel od Bombardieru.

dieselový agregát, ale ten se v současnosti nepoužívá

A jak se ty tram-T-busy "v současnosti" dostávají do vozovny? Pro linkový provoz se diesel nepoužíval nikdy, ale vozovna dráty napojena není.

Linku 15 určitě nevynechat!
A nahoře mají slušnou nálevnu s relativně drahým pivem.

ZHYTOMYR

Dalším z navštívených měst na Ukrajině byl Zhytomyr. Město ležící cca 150 km západně od Kieva s 270 tis. obyvateli.
Ve městě jezdí jediná tramvajová linka měřící necelých 7 km. Vypravovány jsou vozy KT4SU a T4SU.



FOTO: http://omh86.cz/mesta/zhytomyr_13/index.html
VIDEO: http://youtu.be/swN8jt17bFM

Zhitomyr ...Krista Pána, jste Čech, nebo Tatar ?
Snad Žitomyr, rusky,ukrajinsky jako česky,proč všude cpete jako negramot anglickou transkripci ???

S dovolením plně podporuji názor Mladějova. Fakt to přímo řve :-(

Mladějov má pravdu, ale taky tam udělal chybičku - je to Žytomyr nebo počeštěně Žitomír, nikoliv Žitomyr. (Jen tak pro upřesnění.)

Vím.

Taky bych se rád podíval na Ukrajinu. I když teď tam asi není zrovna dvakrát bezpečno.
Na názvu nesejde, fotky jsou pěkné.

10 miliónu Čechu jsou jediní, kdo to umí přepsat do latinky. Zbytek jsou negramoti, no výborně.

Onehdy jsem četl výborný komentář o českém provincialismus a jak se mj. i unikátními přepisy azbuky nebo čínštiny komplikuje mezinárodní vědecký práce. Prostě zbytečná nekompatibilita.

Koneckonců je mi vždy jasné, o které město jde...
Těším se, až sem (a na své stránky) dáš Kyjev a Vinnycju. (Ať už jakkoliv napsané :-).)

Já teda většinou znám originální názvy měst, proto když čtu nějakou českou nebo anglickou verzi toho jména města, tak si to musím najít na google mapy. Tam se dá naštěstí hledat i podle jiných názvů než originálních.

Hnidopichu, když už jste v opozici vůči českému přepisu čínštiny, ovládáte pinyin? Většina Čechů, dovolím si říct, nikoli, a vtip českého přepisu je v tom, že většina čtenářů ho aspoň dokáže přečíst a výsledek se aspoň trochu blíží originální výslovnosti. Samozřejmě vše má své výhody a nevýhody: je lepší mít napsáno "Čchü-čou" a vědět, jak to číst, ale mít problém to najít na gůglovských mapách, nebo je lepší mít to podle mapy "Quzhou" a myslet si, že mám vyslovovat [kužu]? Jako hnidopich byste měl mít smysl pro nuance a vědět, že volba vhodného přepisu dost závisí na kontextu, a není to jen otázka nějakého hloupého provincialismu.

Jinak doufám, že navzdory tvrzení ve vašem komentáři jste si vědom toho, že nejen čeština má svůj vlastní přepis azbuky; doporučuji se podívat na wikipedijní stránku o Žytomyru a prolistovat různé jazykové verze; najdete nejen Zhytomyr, ale i Jytomyr, Zjytomyr, Schytomyr, Jitomir, Jîtomîr, Zsitomir a jiné.

A co se mezinárodních věděckých prací týče, bývá v nich spíše zvykem užívat vědecký přepis, což v případě zmíněného města vede na, překvapivě, Žytomyr.

Milý 邓小平-u, když moudře zmiňujete nutnost vnímání kontextu, přečte si příspěvek, na který jsem reagoval (Mladějov, 4881, kdyby Vám to dělalo problémy identifikovat), pak si znovu přečtěte, co jsem napsal. A pak klidně odpovězte.

Zmínka o Nancy mě po dlouhé době inspiruje napsat sem příspěvek. Dieselagregát se samozřejmě používá na cesty do vozovny a z vozovny a na manipulaci po vozovně, kde je tuším jen jedna zkušební stopa kolem baráku. Systém Bombardier Guided Light Transit je neskutečný průser a s každým najetým kilometrem se do něj sypou nenávratně prachy, pročež mají v plánu to předělat na trolejbus. Problém ovšem je, že na stávající tratě GLT nelze jen tak nasadit trolejbusy, protože tam nejsou dodržené bezpečnostní odstupy pevných překážek resp. šířky pruhů pro provoz trolejbusů a sebelepší řidič by to s konvenčním trolejbusem neprojel. Plán je tedy takový, že se postaví druhá trolejbusová linka, jenž povede v relativně přímé trase s širokými jízdními pruhy a se značnými rozšířeními v obloucích a na tuto linku se nasadí GLT vozidla v režimu trolejbus. Následně se v opuštěné trase stávající GLT linky provede úprava pro provoz trolejbusů (zejména odstranění stožárů v ose, rozšíření v obloucích atp.) a na tuto linku se pak nasadí nové dvoučlánkové trolejbusy. Tento postup nám líčili v místním DP v roce 2012, otázkou je, zda na tu prvotní investici k zastavení ztrát provozu budou peníze. Jen ilustračně k ekonomické otázce GLT - pod první nápravou je podvozeček, který se značně ojíždí a je nutné jej měnit každých 30 000 km, jinak hrozí sankce od úřadů a vykolejení vozidla. Cena tohoto náhradního dílu je 27 000 EUR. Pouze tento jeden náhradní díl tedy vykazuje v provozu cenu skoro 1 EUR na kilometr. A to je jen kapka v moři. Perlička na závěr - vzhledem k plánované přestavbě, nízké spolehlivosti systému a velmi špatným vzpomínkám na období vynucené mnohaměsíční výluky systému drží DP v Nancy brutální zálohu autobusů starších typů, které už do města vyjíždějí jen občas, ale kdyby začala přestavba systému, tak se jistě objeví na náhradní dopravě. Jeden snímek za všechny - tohoto se jim válí ve vozovně ještě docela dost kusů, zatímco ve městě jezdí kloubová Citara...

Přeji dobrý den, obracím se na vás s jedním dotazem. Možná mi poradíte.

Zajímá mne, zda nevíte o existenci profesních sdružení přátel dopravy nebo o něčem podobném, jako je Společnost pro veřejnou dopravu, a to v Polsku, Rakousku, Maďarsku či jiných státech.

Předem moc děkuji za přečtení a případnou odpověď. S přátelským pozdravem Klára K.

Těší mě zájem o moji fotogalerii. Děkuji.

Kiev a Vinnytsia se už řadí do fronty

Je již znám termín otevření linky M4 v Budapešti? Všude se uvádí "na jaře", pak se mi podařilo najít, že do konce března má být předaná stavba (pokud se to dobře přeložilo).

Díky za info.

Snad 31.3.

Už jsem to psal jednou, a nedostalo se mi odpovědi. Ale chodí sem na k-report Češi, nebo ti cizinci, kteří potřebují anglickou transkripci?

Proč je pak ve stejném příspěvku Ukrajina, a ne Ukrayina (anglická transkripce)?

A neměl jsem tento příspěvek napsat in English, abyste mu rozuměli? A bude i reportáž z Prague?