Zatím jsem po válce napočítal 24 vytápěcích vozů (téměř všechny německého původu). Další dvě čísla 623 a 632 nemůžu zjistit. Některé z těchto německých vytápěcích vozů ještě tou dobou nebyly zařazeny do trvalého užívání u ČSD. Jeden olomoucký vytápěcí vůz byl tou dobou kořistí Sovětského svazu. Je i znám způsob jak ty vozy byly zařazeny do číselné řady 600 a výše.

Není zahrnuta část slovenské části ČSD. Slovenské železnice si po válce nadále úřadovaly částečně odděleně od české části ČSD.

Můžu se mýlit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)

Větší skupina vytápěcích vozů vznikla fakticky po 2. světové válce. V roce 1914 je podle statistiky kkStB následující stav (oblast/počet)
West/1,Nordost/30,Nord/6. Jediný kus ze západní části je původní vůz BWB, který byl zřejmě ještě během války zrušen. Vozy Nordost zůstaly zřejmě u PKP a zbývajících 6 vozů Nord se rozdělilo. Byly dodány ze Sanoku v roce 1913 už pod novými čísly, Gz 131 až 136. Stav po roce 1918 výše uvádí Zdepa, mě je jen známo, že ředitelství v Plzni nežádalo ministerstvo o žádné číslo pro vytápěcí vůz.

Mořepetr: Tahle ne, byla to nějaká stanicovka a byl vidět sergej, vytápěcí vůz a část služebního. Ale ten vůz vypadal taky takto.

Dvounápravový vytápěcí vůz vypadal asi takto u KkStB ?
Plánek kbaystb 1864.

XA: Kdysi jsem zde se po tomto pídil. Jedním uživatelem (Johny11?) bylo přislíbeno, že se po tomto podívá v archivu armády. Ale nějak to usnulo....
Můj táta mi vyprávěl, že krev zraněných byla vidět až v řece Lužnici. Myslím ale, že povídal, že fíra byl z ČB a protože předpokládal (bylo mu řečeno?) že pojede do osobního. Byl vzat do ranžíru a z (neznalosti?) pokračoval do osobního a práskl do odvratu. Protože byly osobní vozy za lokomotivou, tak ty tanky za nimi se pohly a rozmašírovaly ty os (vůz?) vozy?.
To je tak vše, co o tom vím. Jestli byste mohl mi poslat také případné doplnění byl bych rád. Děkuji. oldcerry@seznam.cz

Tempotaxi,mooc hezký..předpokládám ve zbytku vozu byla nádrž na vodu a nějak uhlí..Si tak říkám,že na takový "vagonek" to musela být docela zátěž na nápravu,když vidím kde je kotel..Fakt pěkné!

vytápěcí vozy řsd Hradec Králové vzaté do stavu po r.1945
číslo - původní DR - rok výroby - počet náprav - výrobce kotle - číslo kotle/rok - výhřevná plocha kotle
630 - 700.260 - 1941 - ? - MBA - 13681/1941 - 40,8 m2
631 - 700.871 - 1943 - 4/ - Krupp - 1178/1944 - 40,8 m2
632 - 719.078 - 1923 - ? - Zielensky - ??/1923 - 18,9 m2
633 - 701.329 - 19?? - 2/ - Taun - 1021/1943 - 40,84 m2
634 - 737.571 - 1930 - 2/ - LHW - 3154/1929 - 45,1 m2
635 - 737.588 - 1943 - 2/ - Krupp - 4157/1943 - 37,3 m2

Alf
Podle mě to bylo asi tak, že jedné větší půlce bylo v putnách uhlí, v druhé menší půlce je kotel a vstup do brzdařské budky pod kterou je nádrž na vodu. Jsou zde schody a vyvýšená podlaha pro brzdaře nebo vlastně pro obsluhu kotle.
Někde na internetu jsem viděl podobný vůz, který měl v bočnici pár oken, ale nějak to nemohu najít.
Proto se ptám, jak uvedené vozy jsou postavené.
Určitě i lazaretní soupravy mají podobné vozy v soupravě.

Číslování vytápěcích vozů po r.1945 začínalo číslem 6, druhé číslo označovalo ředitelství a třetí číslo bylo pořadové. Každé ředitelství tak mohlo mít maximálně 10 vozů. Tohle platí pro "české země", o slovenských vozech mi není nic známo.
60x - tři původní vozy (600-601/602), 61x - řsd Plzeň (610-612), 62x - řsd Praha (620-625), 63x - řsd Hradec Králové (630-635), 64x - řsd Brno (640-642), 65x - řsd Olomouc (650-654), 66x - řsd Ústí n.L.(660-662)

Již v období 1946-48 se začalo s vozama přesunovat podle potřeby mezi řsd. V letech 1949-53 byly první dva vedeny i u řsd/oř Košice - 652 a 653.

Ještě v r.1956 bylo v Brně a v Č.Budějovicích po dvou vozech s původními německými čísly. Takový 700.510 v plzeňském ředitelství byl dokonce třínápravový a v r.1954 byl evidován ve Strakonicích

Mě se nedávno dostala do ruky fotka vraku vytápěcího vozu 701616 (typ z válečného období), pořízená s tímto číslem pravděpodobně v roce 1961.

Trochu upřesním drakeho: většina z těch vytápěcích vozů, které ČSD měly, pochází z Německa a z nich byla většina vyrobena během 2. světové války, kdy sloužily např. pro lazaretní vlaky; byly však mezi nimi i vozy třínápravové, jejichž vznik souvisel s počátky elektrizace hlavních tratí v Německu ještě před 1. světovou válkou.

Mahel - v těch letech jich asi bylo víc :

Vytápěcí třínápravový vůz - zdroj:odkaz

Vytápěcí dvounápravový vůz SBB-CFF.

Náčrtek vytápěcího vozu.

Plánky vytápěcích vozů.

Strejda google více neporadí.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Zdepa: Děkuji.
U58: Ten "717 419" je ten kořistní SSSR z Olomouce. To číslo v tom Vašem dokumentu je nepatrně jiné "417 419".

"717 419" Kotel: "R. Wolf a. s. Magdeburg-Buckau 18272 1914".

Mahel: Omlouvám se za nepřesnou formulaci, vypadlo mi "Větší skupina vytápěcích vozů u ČSD vznikla fakticky po 2. světové válce." Samozřejmě souhlasím s vámi. Mě šlo o ten nepoměr mezi předválečnou a poválečnou dobou.
Jinak je opravdu zajímavé, kde se v monarchii tyto vozy vyskytovaly. V Haliči byly už od dob CLB, kkStB jich převzala minimálně 15ks. Proč zrovna tam na rozdíl od zbytku Předlitavska jich bylo tolik potřeba? Klima? Způsob vytápění? Na území dnešního Rakouska prakticky nebyly, BBÖ si v roce 1924 nechala postavit 5ks v Simmeringu, o dva roky později sérii 10ks. To už zřejmě v souvislosti s elektrizací a motorizací.

Neměla jejich vyšší koncentrace na východě mocnářství nějakou souvislost s lazaretními vlaky a bojišti 1. světové války v Haliči?
(Aby u lazaretního vlaku nemusela být nepřetržitě připojená lokomotiva.)

Kuřil_p : možná to s tím číslem bude jako s tou naší literaturou. Jeden trouba něco špatně opíše a nezkontroluje si, zda to má správně, a další stovky pak ten jeho blábol opisují. Včera, dnes i zítra.

Fucida: nebylo to tohle ?:"Železničář " 1979 č. 21 strana 329, je to přefocený.

Zde je další model vytápěcího vozu PKP odkaz
Je možné, aby podobný vytápěcí vůz byl u KkStB nebo u ČSD.
Děkuji.

tovární foto vytápěcího vozu KKStB

rkwa - děkují za fotku vytápěcího vozu , tři listová péra a tendřík na uhlí. Pěkné moc pěkné.

Tempotaxi - z čeho pochází ten obrázek vytápěcího vozu K.W.St.E. ?

Děkuji

Nejsem si úplně jistý, ale nějakou fotku vytápěcího vozu, ještě s popiskami kkStB jsem kdysi viděl mezi továrními fotografiemi z KrPole.

K problému vytápěcího vozu 717.419 / 417.419. Znám info z 31.12.1948 kdy je u vozu T 717.419 s kotlem Wolf 18272 vedeného v Olomouci uvedena poznámka "pro SSSR". Evidenční hlášení z let 1946-1960 uvádí u řsd/oř Olomouc i vůz dvounápravový vůz 417.419. S tím že ani předpis D125 a ani stavy výtopen k 12/1948 a 12/1950 ani jeden z vozů neuvádí.

Rudolf - zdroj:odkaz

Parmezano: s největší pravděpodobností ano. Dík, že to nemusím hledat.

Zdepa: Našel jsem ještě tuto



pochází z Královopolské z dodávek roku 1917. V letech 1917-18 se vyrobilo dalších 30 ks vytápěcích vozů.

Zdepa - přesně tak, v D125 od 1.1.49 jsou zase jiné Hajcvágny, je v tom typický český chaos.
Možná úmyslně, aby se v tom imperialisti nedokázali orientovat, kdyby jim nějaký zrádce tento důležitý předpis ofotil a předal.

A podobným způsobem položil nový stát na lopatky všechny soukromé železnice, aby je pak mohl zestátnit :

U58: Nahlédnutím do pramenů mocnářství lze zjistit, že hospodaření soukromých lokálek v Království českém bylo ztrátové již před Světovou válkou...
Zdrojem budiž třeba Zákonník říšský pro království a země v řísšské radě zastoupené... /http://alex.onb.ac.at/
Vznik lokálek byl v dané době asi nutností, jejich udržování za každou cenu v době poválečné je velmi sporné. Stálo by za to zpracovat jejich ekonomickou historii.

Že byl "brajgl" i za první republiky je nesporné (Práškova aféra měla v těchto dnech 90. výročí, "cinknuté" oferty na uhlí pro ČSD je budu mít zanedlouho). Ale že musíte neustále kopat do vlastní země... no, Váš problém. Stejným způsobem se kradlo a krade i jinde, dokonce i za Hitlera v Německu. Ne, že bych to omlouval, ale tohle sebemrskačství je na dvě věci. Mrskat je třeba ty zlodějíčky.

SŽ - většina lidi se nerada dívá pravdě do očí a raději vymýšlí pohádky, že ?
Ani ty lokálky nelze neházet všechny do jednoho pytle. Byly lokálky docela aktivní, ale nebylo jich moc. Ale tady mne zarazilo to, že nový stát po tom starém "převzal" jen ty výhody, a odmítal i povinnosti. Vy když budete dědit, tak s majetkem dědíte i dluhy, a tady si paragrafy zakroutili tak, že jinak než Supervyčůranost se to nazvat nedá. Stát nejen starý, ale i ten nový sebral=ukradl, lokálkám mašiny pro válečné dobrodružství na Slovensku a pokud jim tam zapůjčil mašinu jinou, tak za ni ještě vymáhal nájem. Takže i tohle bylo pro lokálky likvidační. No a takovou UTD vyhladověl tím, že měla prachy v bance ve Vídni a kvůli kolkování je nesměla dovézt a použít na mzdy. Stát jí pak milostivě půjčil okolkované, ale za jidášský úrok. Účel světí prostředky - to platilo vždy.
Skutečná historie je trochu jiná, než píšou v pohádkách.

a tady si paragrafy zakroutili tak, že jinak než Supervyčůranost se to nazvat nedá.

Podle mě většina majitelů lokálek v té době už "supervyčůranost" (= zestátnění) od nového státu očekávala jako boží smilování (v podstatě jak píše kolega SŽ) a dokonce mám pocit, že řada lokálek i některých společností okolo hlavních tratí ani s jiným úmyslem, než se nechat výhodně zestátnit ani nevznikla. Takže vlastně máte pravdu, historie je trochu jiná, než píšou v pohádkách.

U58: A co se na to podívat z tehdejšího pohledu a ne dnešního? Opravdu by bylo rozumné si nechat působit na svém území železniční společnosti řízené odjinud, ne zrovna z přátelské ciziny? Vždyť ty dráhy byly jediná kapacitní doprava v té době - Evropa rozvrácená po válce, problémy, kam se člověk podíval... Ono to fakt není černobílé.
A co se týká těch garantovaných lokálek, vždyť to byl takový "pretunel" na státní finance. A nebyl poslední. Ale to je spíš na nějakou diskusi, než na tohle zkratkovité psaní.

McBain – máte pravdu, ale jen maličkou, částečnou. Byly lokálky, které, jak píšete „zestátnění očekávala jako boží smilování“ – ale právě o tyhle, ve špatném stavu, stát neměl zájem. Třeba Morkovička – dočkala se až po roce 45, i když o to žadonila hned od vzniku republiky. Zkuste se trochu pohrabat v archvech, možná pak změníte názor.

U58: Pokud jde o ÚTD, tak ve hře byl i německý nacionalismus. Při projednávání jejího zestátnění v červnu 1922 se v čs. parlamentě odehrála pravděpodobně největší rvačka mezi českými a německými poslanci. (Vyprovokovali ji Němci.) O její intenzitě svědčí fakt, že při ní bylo zraněno 13 členů parlamentní stráže... Ale ÚTD byla (pochopitelně) slepice nesoucí zlatá vejce (i když těsně po WWI byla schodková, ale to mělo příčiny v obecném vývoji po válce...), což pro většinu lokálek neplatilo. BTW, zestátnění ÚTD a BD se chystalo už za císařpána, příslušné lokomotivní řady kkStB pro lokomotivy obou společností byly připraveny už v r. 1914 a zdržela to jen válka. Kromě toho v r. 1922 1. republika měla ještě v paměti nedávné ustavení Deutschböhmen a o loajalitě akcionářů ÚTD k novému čs. státu se dalo úspěšně pochybovat.

Něco o lokálkách je až dole, ale zajímavé je to celé :
http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/174schuz/s174006.htm

aférky byly stále....

Ještě doplním sám sebe: Zestátnění ÚTD i BD bylo připraveno dokonce už před r. 1908 v předlohách zákonů, kterými se zestátňovaly StEG, KFNB a ÖNWB, ale akcionáři především ÚTD lobovali ve vídeňském parlamentě tak mohutně, že zestátnění s poukazem na luxusní hospodářské výsledky úspěšně odsunovali až do doby vypuknutí WWI, a pak už měla monarchie jiné starosti... Jestli je to stálo i něco do ka(p)siček říšských poslanců, to se dnes dá už jen domýšlet, ale v utápění výnosů do megainvestic spolehlivě snižujících daňový základ limitně téměř až k nule byli ústecko-tepličtí cifršpióni přeborníci (viz transversála), tak by bylo spíš divné, kdyby neměli v zájmu optimalizace tohoto druhu obšlápnutý i říšský sněm.

To co tady píše SŽ: A co se týká těch garantovaných lokálek, vždyť to byl takový "pretunel" na státní finance.
- je podle mne blbost.
Tunely na státní finance jsou kolem nás dnes. Tehdy stát ušetřil, protože nemusel pro "povznesení venkova" stavět železnici. Byla postavena ze soukromých peněz, za ty prodané akcie. Někdo si koupil jednu akcii, někdo 5, a jiný třeba 500. Stát jen vyplácel slíbený úrok toho vkladu a dorovnával ztrátu z provozu, pokud byla. Ale železnice sloužila veřejnosti, přinášela užitek všem. A je důležité připomenout, že na těchto drahách stát vedl provoz, tedy měl možnost ho ovlivnit, aby byl co nejúspornější, aby musel co nejméně doplácet.
Loni stát za miliardy prodal kalouskovy dluhopisy, a co za ně vybudoval ? Zaplatil z nich zlaté padáky, nebo odtekly na Kajmanské ostrovy, a tam čekají až bude vhodný čas ? A občanům slíbený výnos z dluhopisů hned sebral tou devalvací koruny v den výročí VŘSR.

U58: Úplná blbost to není. Budování českých lokálek se odehrávalo převážně v režii českého zemského sněmu a některé postupy "prosazování" investic financovaných nebo garantovaných erárem byly o 100 let později jednoduše jen oprášeny po restauraci kapitalismu. Zas tak inovativní český Honza není...

Zajímavé však je i srovnání s Moravou a Rakouským Slezskem - tam bylo takových případů zřejmě méně než v Čechách. Relativně více lokálek tam bylo stavěno zcela svépomocí, častěji se zapojením státu spíše než země, častější byly i vícezdrojové financování a garance a když už se angažovala země, tak obvykle v menší míře než v Čechách.

Na druhé straně je pravda, že se to netýkalo zdaleka všech lokálek. Ale přinejmenším některé ekonomické rozvahy, které měly dokazovat budoucí prosperitu českých místních drah, byly v závislosti na dosahu vlivu a míře invence regionálních politiků a jiných vlivných osobností namalovány narůžovo. Nutno podotknout, že ne všechny. A spravedlivě je nutno konstatovat, že občas do toho s patřičnými důsledky vrtal i rakouský erár, především vojenští páni.

hank - nejen rakouský erár, ale i český. Čs ministerstvo války rozhodovalo o železnici daleko víc, než MŽ. To nebyly pouze délky ramp pro nakládání vojska, ale i počty kolejí ve stanici, místa kde má být výtopna a jak velká, kde bude vodní krán.... prostě úplně o všem.
A tady jsem narazil na pány ve Vídeňském MŽ : samej Němec jak poleno, že ?!

Tehdy stát ušetřil, protože nemusel pro "povznesení venkova" stavět železnici. Byla postavena ze soukromých peněz, za ty prodané akcie. Někdo si koupil jednu akcii, někdo 5, a jiný třeba 500.

To je stejná pohádka jako ta o tom, jak si Národní divadlo postavil chudý český lid střádáním krejcaru ke krejcaru.

Masivní finanční příspěvek na to divadlo věnoval např. osobně císař František Josef I.

Cogwheel - a na svatýho Víta. Nebejt Františka, tak tam je dodnes jen kůlnička.

U58: Takových Karásků a Skálů byla Vídeň plná, nejen na ministerstvech, ale i na stavbách, vrátnicích a v panských kuchyních... Dodnes je ve vídeňském telefonním seznamu nejčastější příjmení Swoboda...

Ani ten poslední válečný rok nedopadl špatně, až pak po válce se většina drah propadla do mínusu. Asi to začali řídit jiní "odborníci".
A ta dividenda 4% má do "tunelu" moc a moc daleko.

U58: Vy prostě máte svůj světový názor :-).
Bylo by korektní (ne politicky, ale argumentačně) uvést zdroj. Abychom viděli, které jediné lokálky se to v tomto konkrétním případě týká.
A ještě korektnější by bylo uvést tyhle zprávy u všech lokálek nebo alespoň u dostatečně reprezentativního vzorku. Vaše argumentace je v úrovni "já nejím koprovku, čili nikdo nejí koprovku". A tím končím tuhle diskusi o ničem.

SŽ - doporučím vám zdroj těchto informací - Národní archiv, a tam si to všechno vyhledáte, přečtete a sepíšete, já bych to třeba spočítal špatně, že ?

U58, SŽ: Ale no tak pánové...

Že tady nick U58 občas trolluje, to už jsem si zvykl, občas je to k smíchu, jindy k naštvání, ale víceméně to patří ke zdejšímu folklóru. Občas je ale užitečné třeba i expresivně podané a z kontextu vytržené sdělení, které poukáže na to, že některé obecně oblíbené omyly nebo přímo nepravdy se ve skutečně mají zcela jinak. Takže ne všechny lokálky byly ztrátové a nevýkonné, ale byly i takové. Ne všechny lokálky byly tunelem nebo přímo podvodem proti eráru, ale byly i takové. A v době jejich vzniku měly mimoekonomické argumenty pro jejich vznik jistě zcela jinou váhu než dnes. Jenže jestli U58 chce, abychom ho aspoň občas brali vážně, mohl by se aspoň snažit dávat věci do souvislostí. Ofocená nudlička s pěti řádky z nějakého dokumentu skutečně neříká vůbec nic.

BTW, podobné bourání mýtů provozuje K. Zeithammer ve své poslední knize. Ani zdaleka jsem netušil, že oslava prvorepublikových lokomotivek i ČSD v prvním atlasu J. Beka z r. 1969 je z velké části taky takový mýtus. Teď už jsem jen zvědav, jestli Zeithammerovo hodnocení poválečného vývoje ve Škodovce i Kolbence bude pokračovat v podobně kritickém duchu jako první dva díly. Přece jen - ještě žije dost pamětníků a pro řadu z nich to zřejmě bude dost háklivé téma, které možná leckdo bude chápat jako snahu o znevážení jeho celoživotní práce.

hank - jsou v té nové knize taky popsány tyto problémy s loko ?


S těmi lokálkami to asi bylo podobně jako napsal SŽ 03. února 2014 :
U58, ZČ... víte, před 100 lety byl padesátiletý člověk velebný kmet :-). Takže před 80 lety mohl být padesátník klidně důchodce....

Třeba jako tento „důchodce“ –
Jan Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče *2. listopadu 1766, zámek Třebnice, – +5. ledna 1858, Milán, byl český šlechtic a rakouský maršál (od 1836), považovaný za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století, příslušník rodu Radeckých z Radče.
Aktivní vojenskou kariéru ukončil po 72 letech.
Radecký se stal jako vojevůdce legendou, ale nezemřel na válečném poli. Uklouzl na navoskované podlaze v pokoji své rezidence v Miláně. Pádem si zlomil krček stehenní kosti a zemřel na následky zranění na počátku roku 1858 v Miláně v požehnaném věku dvaadevadesáti let.

U58: Vaše metoda vykousnout jednotlivost a dělat z toho obecné závěry je na úrovni mateřské školy. Stačí se podívat na demografické statistiky (czso.cz) a najít si vývoj průměrné délky života, vy Václave Radecký z Radče...
Stále jste mi neodpověděl na ten zdroj - Národní archiv je veliký. Fond, karton...?
Ale nemusíte se namáhat. Diskutovat s vámi je ztráta času.

Fungoval tento výsypník někde u nás? Fotky ze zkoušek musely vzniknout někdy mezi zestátněním KFNB (viz popisek vozu Kes) a vznikem ČSR.

ad SŽ - myslím, že zbytečně (tak jak to poznal hank) ztrácíte čas. Jsou to fotografie se spisů MŽ, spisových knih MŽ a výročních zpráv místních drah (ty jsou často přílohou spisů MŽ, jako součást zpráv z valných hromad a pod.). Kdybych sem měl "sypat" všechny ty "výkřiky" z písemností MŽ a MD, které jsem za posledních 20 let viděl, tak je to zahlcený nafurt...
Pro případné řešení problému garantovaných lokálek (ať zemí či státem)v Čechách, jsou v NA dva archivní fondy (ZV-ŽO, SRMD). Jejich součástí jsou výroční zprávy a hlavně účetní dokumenty. Každoročně vycházela tiskem zpráva o takových lokálkách. Tam bylo vše do halíře uvedeno. Stačí si je nafotit a doma z toho vytvořit elaborát o tom jak to fungovalo. Osobně by mne takový "sčot" zajímal, ale nemám na to čas.

Toto je z první výroční zprávy Plzeňsko-březeňské dráhy (EPPK) aneb nebylo postaveno...

Cifry účetnictví za jeden rok toho moc neřeknou, to chce znát situaci komplexně, v posledním roce války mohli akcionáři dostat dividenda, ale to nevypovídá nic o tom, v jakém stavu byla dráha. Když nebyli lidi a ani nebyl materiál, tak se nic neopravovalo, výdělek byl rozdělen beze zbytku akcionářům, místo uložení jako rezerva na opravy a údržbu na dobu, kdy už bude možno toto provádět. A pak najednou zanedbané za dobu války je nutno opravit, jinak hrozí zastavení, nebo omezení, provozu. To se mohou pak akcionáři divit, když místo dividend se dozví, že hrozí bankrot

http://www.youtube.com/watch?v=bHHWv5YsJ9g

Tak kam? Asi sem to nejlépe zapadne...

Colonel32 - nějak to odborný poradce popletl :

Pánové, prosím o radu kam juknout.
Potřebuji pro zhotovení repliky prvorepublikové železničářské uniformy vyobrazení hodností a jejich
umístnění. Strýček Google neporadil.
Za odpověď i na e-mail předem díky.

Macek : http://www.uniforminsignia.org/index.php/component/insigniasearch /?view=insigniasearch, zadat Czechoslovakia 1918-1939 (Republic) potom Československé státní dráhy - ČSD - 1934-38, sú aj na Facebooko