No vidíte za co všechno může železnice - třeba za šíření AIDS .

http://zpravy.idnes.cz/hiv-se-rozsiril-do-sveta-v-20-letech-z-kin shasy-fa5-/zahranicni.aspx?c=A141003_101054_zahranicni_bse

Ahoj Hanku.soukromých domků v mém okolí není zas tolik a jsou logicky obydlené,uržované a prakticky neprodejné.Navíc často přestavěné k nepoznání..což logicky majitelům co nemají zájem o historii nevadí,mají potřebu bydlet.Zatímco opuštěný objekt v relativně původní dispozici ležící v místě je pro mne daleko zajímavější ,též cenou která díky poloze a stavu objektu bývá příznivá..Leč když není zájem..Ještě zkusím přímý tel.rozhovor na patřičný odbor do Prahy..a pak ten pověstný šmytec..
Jak dopadl případ jisté nádražní budovy o kterou měla zájem obec je tuším v tématu v novinách psali, v tv říkali...

A nezkoušeli jste využít možnost něchat domek prohlásit kulturní památkou? Je-li podnět z vnějšku a majitel se "bouří", pak někdy úřady jednají docela rychle.

Holt asi koupit celou trať i s domkem a trať pak zase prodat :-)

Pánové, narazil jsem na youtube na video o generálních opravách parních lokomotiv v Británii u společnosti LMS ještě před válkou a mám dotaz k tomu, co je prezentováno.
Link:
https://www.youtube.com/watch?v=HzybtS56l6A
Reportáž mi připadá velmi optimistická až propagační, věděl by někdo, jak moc v byl v Británii standardní postup, o kterém je video ? Jednalo se o takový stupeň standardizace oprav většiny typů lokomotiv nebo je tento racionalizovaný postup aplikovaný jen na malé procento lokomotivního parku?
Pro srovnání, jak dlouho vlastně trvala generální oprava nejrošířenějších (typických) parních řad u nás ve stejné době?

nehoda u Převýšova - nemám potřebu řešit nehodu vypadnutých "wapek", na to máme jiné odborníky, ale narazil jsem na pár drobností kolem.
Již v roce 1919 vznesli dva členové Národního shromáždění dotaz na možnost přeložení trati ze severního na jižní břeh Žehuňského rybníka. Informace od "traťovky" pro ŘSD Hradec Králové a následně pro ministra železnic konstatovala sesedání svahu a nařízení snížené rychlosti. Materiál zkusím dohledat a naskenovat.
O to větší zajímavost je spis řd HK čj.413-III-1940, který řeší zvýšení rychlosti na větší než 100 km v úseku Velký Osek-Hradec Králové. Již 6.12.1939 proběhlo první šetření a pak další, a další, a další,... a protože nakonec nebyly lokomotivy (386.0, 486.0,..) tak to celé zapadlo. Součást materiálu je i "psaný" profil trati, z které vyplývá že úsek Libněves-Žiželice (dnes Převýšov) (km 7 - km 18) měl v roce 1940 kolejivo vzoru A z roku 1926 dodané železárnami z Třince. Musím se podívat, jestli nemám novější "psaný" profil, protože si myslím, že při elektrifikaci (kabelizaci) v 60.letech proběhla i výměna svršku za silnější. Elektrické mašiny to prostě potřebují... A pak jezdily tu hromady uhlí...
A když už jsme na trati do "Hradce", tak jenom drobnou historickou poznámky. Kdyby nebyla hospodářská krize 30.let, tak se mohlo minimálně z Chlumce do HK jezdit dvoukolejně. Tato záležitost se začala řešit před 90 lety ! Plány schválilo ministerstvo v roce 1925.

Stále obdivuji předvídavost našich předků..Já jsem při pátrání v historii Rakouské severozápadní narazil na zmínku, že výstavba druhé koleje myšleno zřejmě V.Osek - HK,příp.dál k Lichkovu byla možná až po tuším minimálně dvouletém stanoveném výnosu z dopravy,který musel dosahovat určité výše aby se to vyplatilo...jen už netuším kolik, to bylo..Někdo znalejší by mě zde asi doplnil..byly to obecné informace..
Jinak ještě k drobný dodatek k domkůmNa rozdíl od stále mlčícího GŘ SŽDC,má oblastní ředitelství v HK alespoň na svých stránkách možnost stáhnout a odeslat žádost o odkup či pronájem nemovitosti..Ovšem stejně je to schvalováno z Prahy a kruh se uzavírá

Zdepa- na některé z fotografií zde na Káčku byla vidět R65.

ad Alf - ano, máte pravdu. Stavba druhých kolejí, a nejen u ÖNWB, byla dána už v koncesi. Souviselo to opravdu s výnosem dané železniční společnosti v několika za sobě jdoucích letech. Určitě to doma taky někdě mám přesněji, ale myslím že to není potřeba hledat. A jak je to v civilizovaném světě normální, tak některé společnosti s výnosy fixlovaly, aby nic nemusely stavět.
ad VENDA - děkuji. On stav některých dřevěných pražců u 2.nástupiště ve stanici Hradec Králové taky stojí za to. Při dnešním čekání na zpožděné večerní rychlíky byl čas koukat z perónu. "Víc otvorů, víc adidas".

slíbený text nalezen

Zajímavé, že v tom dobovém dokumentu není vůbec zmíneno, že jižně od Žehuňského rybníka tehdy již vedla řepařská úzkokolejka - viz schématický plánek na: http://zrus-zan-zel.blog.cz/0707/libneveska-uzkokolejna-zeleznice Určitě fungovala již před rokem 1925 (jako koněspřežka), letopočet 1925 na těch www stránkách by se mohl vztahovat k její pozdější důkladnější přestavbě pro lokomotivní provoz.

Simba dnes vydal druhý díl plánovaných železničních dílen v Praze rozuzlení tajemství nedokončených mostů u Měcholup):
Zapomenuté železniční projekty II. – nové dílny budou v Uhříněvsi

Mosty u Měcholup

K.A.F.: děkuju, no náhoda jako , ale tipnul jste tuhle jako první správnou verzi

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Předpokládám, že už všichni znáte české stránky kontaminace. Včera jsem náhodou narazil na jejich slovenskou obdobu. Můžete tak svá historická bádání (rok 1950) přesunout i poněkud na východ
Ať slouží.

Netuší někdo, od kdy (případně zda vůbec) začalo KPEV natírat střechy vozů na šedo? Jestli tenhle set http://www.tillig.com/Produkte/produktinfo-01682.html čistě náhodou není úplně mimo realitu? Nemluvě o tom, že se to příliš nehodí ke čtyřosákům KPEV, které mají střechu ještě bílou...

Němec z Ova : díky moc. To zas dnes udělám v robotě kulové, protože přeložky na KBD jsou důležitější

Colonel 32:
Netuší někdo, od kdy (případně zda vůbec) začalo KPEV natírat střechy vozů na šedo?

Podle mě střechy vozů KPEV byly vždycky natírány světle (=bíle). Mimo realitu to ale není, protože se střechy rychle špinily od sazí a většinou byly v provozu tmavé. Z toho asi vycházel Tillig u barvy střech těch modelů.

Ale podobné je to i u nás, až do roku 1937 byly taky všechny střechy osobních vozů ČSD "bílé" - doopravdy ale jen čerstvě po dílnách.

Jediná barva, která se v souvislosti se střechami vozů KPEV uvádí je bílá. Ale vidět je pouze na dobře nasvícených výrobních fotkách. Souhlasím s Vámosem, že změna na šedivo černou byla otázka několika jízd.

Ne, Tillig bohužel v první řadě vycházel z toho, že jsou to lemplové líní, a když udělaj střechu šedou, můžou to nechat jeden díl v barvě plastu. Zatímco ty čtyřosáky mají novější a vícedílnou formu, tak tam to udělali poctivě - bíle střechy, barevné boky, průhledná okénka:

http://www.itvlaky.cz/pkcomputers/eshop/36-1-ARCHIV-vyprodano/0/5 /11272-TT-set-tri-osobnich-oddilovych-vozu-KPEV-Tillig-01647

Pánové,pořídil jsem si od PECO pár anglických vozů.
Zeptal bych se na výskyt pákových brzd na síti ČSD cca v 60´letech a na možný pohyb britských vozů.

eNko: vozy s pákovou brzdou byly v provozu ještě v sedmdesátých letech , byly to kryté vozy řady Zt , dodané po válce v akci UNRA , proto se jim říkalo "Unry"a měli menší "britský" profil a byly vyrobené v Brittánii.

UNNRA vozy znám,mě spíše jde o poválečné vozy.
(Podobná zetka,jako na obrázku,stála ve Vrškách na správkárně v 80´letech.)
Jde mi čistě o britské vozy.

eNko: Poslední pákové brzdy na vozech ČSD/ČD dojezdily s vozy Ztff/Hbfs do roku 2000. Po nějakém úraze bylo u nás zakázáno tyto brzdy používat.
O zajíždění vozů GB k nám silně pochybuji.

Jenki: Rádo se stalo, jen doufám, že jsem zveřejněním odkazu nijak neohrozil tramvajové provozy u nás a ve světě

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Němec_z_ova : Díky za snahu,taky jsem je nikdy neviděl.

Zetka Unrra se dochovala v České Třebové kde je postupně jako historické vozidlo renovována.Bohužel brzdové tyčoví bylo částečně rozkradeno,ale pákovku měla..

Britské vozy neodpovídají kontinentálním normám a naopak. Proto tady můžeme vidět vagóny z téměř celé Evropy, ale z UK kde nic tu nic. Je jen několik málo typů určených pro cesty z kontinentu na ostrovy. Ty to mají na sobě patřičně vyznačeno, protože samotný malý průjezdný profil ještě nestačí. Jak to bylo s vozy UNRRA nevím, ale mám dojem, že série dodávané na kontinent měly vybavení podle kontinentálních předpisů a snad ani neměly přechodnost zpět na ostrovy. Pokud vím, tak odchylky snad jsou mimo jiné ve tvaru jízdní plochy kol nebo v systému průběžné brzdy, ale podrobnosti neznám.

Ok,díky,takže sem nejezdily.Rozdíl v brzdě bude určitě,kola mne nenapadla.

O zajíždění vozů GB k nám silně pochybuji.

Já mám v Nymburce focený obilák s číslem UIC a kódem a popisem BR (byť to je samo o sobě diskutabilní a netvrdím ,že to je vyloženě britský vůz) a stavěný minimálně do britského obrysu. A nebyl jediný takový, jezdí jich tu víc kusů, akorát už jsou zařazené někde ve Francii.

To by mohl byt některý z tech speciálních typu s prechodnosti pres Kanál. Ja znám takové u DB, ale logicky musejí byt i u BR a všude okolo Kanálu.

Prvý železničný cestovný poriadok sa objavil pred 175 rokmi v Anglicku

http://www.dobrenoviny.sk/c/37600/prvy-zeleznicny-cestovny-poriad ok-sa-objavil-pred-175-rokmi-v-anglicku

(Příspěvek byl editován uživatelem jregent.)

čsd měli nějaký zetky, co mohly za kanál. něco se mi vybavuje ze školení v r.92.
nějakou cizí zetku s průběžným potrubím sací brzdy sem v tý době na ranžíru potkal....

Bobo: Vámi vzpomínané "zakánalové" Zetky najdete v odkazech mého předchozího příspěvku Já ještě potkal 2 až 3 kusy naživo.

Statistik: Ruku do ohně za své silné pochybnosti nedám, ale za 12 let vláčení kladívka kolejištěm jsem nic britského nepotkal. Nejexotičtějším byl asi dvojnásobný průjezd řecké soupravy zvláštních "Easů" Ostravou.

Někdy okolo roku 1975 jsem spatřil asi 2x krytý vůz BR, na posuvných vratech nějaký velký nápis v angličtině a logo Britských železnic. Ale detaily už si nepamatuji, je to mnoho let, v té době jsem ještě nefotil. Jen mě upoutala úžší skříň.Od té doby jsem snad již britský vůz žádný neviděl (vyjma návštěvy VB). ČSD / ČD měly kryté vozy za kanál. Byly užší (jak bylo uvedeno) a navíc byl na nich symbol kotvy v rámečku.

Přátelé, nemáte někdo ucelený přehled o zavádění elektřiny z veřejné rozvodné sítě do staničních budov a veřejných prostorů pro cestující u ČSD? Jedná se mi hlavně o období po r. 1945. Které stanice byly elektrifikovány až po válce a kdy? Nahrazovala v nich elektřina petrolejové osvětlení nebo tam byly rozvody acetylénu z vlastních acetylénových stanic nebo jiné druhy osvětlení - třeba z veřejného rozvodu svítiplynem? Případně které stanice a do kdy byly osvětleny elektřinou z neveřejných zdrojů - třeba z elektráren přilehlých podniků nebo z vlastních elektráren ČSD? A z jakých pramenů (kromě staničních kronik) se k tématu dá čerpat?

Snad ještě poznámku - nejedná se mi o "technologickou" elektrifikaci, tj. např. návěstního zařízení, pohonu výhybek nebo čerpání vody pro parní lokomotivy.

Zatím nejpozději elektrifikovaná stanice, o které vím, jsou Střížovice (dnes na JHMD), kde byla elektřina zavedena v roce 1956. Byla někde elektřina zavedena ještě později?

Tak přátelé,kdyby někdo z vás zešílel a chtěl koupit-zachránit nějakou nemovitost od SŽDC,přeji mnoho úspěchů a jiný dopis než jsem dostal já..Prostě když se nechce..

Alf: 6191: A tohle si platíme z daní... Nechceš to rozmáznout v nějakém mainstreamovém médiu, ať mají ostudu? Taková televize Nova, jakkoli ji jinak nemůžu, by z toho určitě udělala trhák...

hank: Ono to bude možná trochu jinak. Když SŽDC odprodává pozemky, tak požaduje, aby hranice odděleného pozemku šla 6 m od osy krajní koleje (nevím, jestli to je dané nějakou normou nebo vnitřním rozhodnutím). Neznám poměry v konkrétním Alfově případě, ale většina vechtrů na Českomoravské transverzální dráze by tomu nevyhověla. Naštěstí byly rozprodány už na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. I když je v některých případech nejbližší stěna domku kolem tří metrů od osy koleje a plot jde po okraji pláně.

SŽ: těch 6 metrů je kvůli kabelům? Pakliže ano, tak by to snad šlo řešit nějakým věcným břemenem.

HK: Není. Kabely vedou všude možně a řeší se to věcnými břemeny (za nekřesťanské peníze, pokud ho chce zřídit "obecenstvo" a zadarmo, pokud SŽDC). Na důvod jsem nepřišel, ale těch 6 metrů jsem viděl v několika vyjádřeních k odkupu pozemků. Napadá mě jedině manipulační prostor pro sypání bordelu při čištění štreky. Ale to už dneska snad ani nejde, sypat to jen tak na pešuňky...

SŽ: dík za odpověď! Pravda asi bude v §1 "vždycky se to tak dělalo". Aneb proč něco dělat jednoduše (prodat šotoušovi za opravdické peníze), když to jde složitě (zbourat po řádném výběrovém řízení a sutiny ekologicky zlikvidovat, o5 za opravdické peníze, tentokrát daňových poplatníků).
Proč mi to připomíná konání "zelené" armády???

HK: Nedělalo. V oblasti bývalé JhZD byly všechny vechtry prodány do konce sedmdesátých let. Jak je to v plzeňském obvodu SŽDC s dalšími zbytnými objekty v současnosti netuším. Také nevím, co je SŽDC a co ČD (viz hospoda v nádražním skladišti někde v Nižboru...).
Nechci nikoho omlouvat, ale na druhou stranu - pokud tvoří pozemky na kterých je dráha souvislý pás nějaké šířky, tak bych také nebyl pro to, aby tam byly "vkousnuté" pozemky až k tělesu dráhy. Nikdy nevíte, co za problém to přinese za pár let (viz Úvaly - byť to není případ dříve drážního pozemku).

SŽ: Systémově to vypadá dobře. Ale já "su sviňa realistická" a tak se zeptám, jak by se ta situace řešila např. ve starém závorářském domku na 49°35'5.172"N, 13°58'40.228"E (Zdice - Protivín, je tam jakýsi pneuservis)? Už dlouho kolem toho jezdím na kole...

HK: Jasně, o tom přeci píšu. Prodáno před dávnými lety (tahle trať patřila JhZD). V případě potřeby složitá vyjednávání (viz Havránková a další) a odkládání potřebných prací o dlouhá léta.

Díky za reakce.6m to asi nesplňuje.ale třeba ty kabely bych chápal..domluva se mnou by nebyl problém,v drážním prostředí se pohybuju přes 20let..ale jak píše honza..Jak jsem už psal..v telefonátu mi vysvĕtlováno proč to nejde..Radeji

Vysoutĕžíme demoliční firmu..SžDC nemá zájem o nové sousedy..no tak nic..Jinak pardon píšu z mobilu..

raději vysoutěžíme demoliční firmu

No jistě, však to tak u SŽDC chodí. Potká se Franta s Tondou a dohodnou se, že je nutné utratit nějaký balík peněz (rámcově daleko větší, bez ohledu na skutečné ceny), tudíž se „vysoutěží” nějaká nejlépe spřátelená firma která to za tento balík udělá a ta si formou outsourcingu (jaké to lahodné slovo) najme malé firmičky, které to za skutečný peníz nějak ušmudlají. Kdo nevěří ať tam běží...

Hmm, tak neochotu sždc prodávat strážní domky podél tratí si způsobili kupující sami. Ono se dával do kupní smlouvy závazek kupujícímu strpění provozu dráhy hlukem, otřesy a prachem, avšak prvním přeprodáním dalšímu tento závazek zaniká a nový majitel požaduje protihlukové stěny, sanaci po otřesech atd., na což už sždc párkrát dojela. Pak vyzískaná kupní cena + následná opatření významně převyšují náklady na demolici. Strpění provozu dráhy jako věcné břemeno uvalit nelze. Neboť - kdo způsobuje ty negativní vlivy železničního provozu - správce a majitel infrastruktury nebo naopak každý z železničních dopravců? Kdo by tu byl oprávněným z věcného břemene??

Když SŽDC odprodává pozemky

SŽDC odprodává nějaké pozemky? To jsou věci....

Ale jo,i pozemky,jenže ne většinou soukr. osobám ale jen obcím a pod.. a to ještě většinou po martýriu,kdy je často nejdřív požadován pouze nájem za "výhodnou" cenu a pak možná teprve kýžená cena a prodej..Většinou se vše dotlačí k prodeji,pokud je ve veřejném zájmu třeba postavit u nádraží parkoviště a pod..často na místě zdemolovaných objektů..

"avšak prvním přeprodáním dalšímu tento závazek zaniká" nezlobte se, ale to se mi nezdá. Jak to řeší energetici s ochranným pásmem?

Na jednom modelářském fóru padl dotaz, proč se u nás - na rozdíl od Německa - nenahrazovaly výhybky ve zhlavích koncových stanic točnami - klasickými nebo segmentovými. Historickými znalostmi a provozní zkušeností, natožpak předpisy nezatížený modelářský mlaďoch tam neustále dorážel: Proč se nepoužívají? Nějaký předpis přece není argument. Takže jsem si dovolil přenést ten dotaz sem a rád bych slyšel názory zdejších autorit, nejlépe podložené logickými a historickými důvody, které ke vzniku takových zvyklostí a případně předpisů (existují-li) vedly.

Děkuji předem, budu se těšit.

ochraný pásma sou v zákoně.
viz Úvaly - co tam bylo?

Majitel pozemku přiléhajícího k trati nechtěl protihlukovou stěnu a tím blokoval celou byrokracii související s korytorizací úseku Běchovice - Úvaly :-)

Ani se mu nedivím..čumět do betonové hradby..když se ví,že to jde i jinak..ale jsme v Čechách..Nic,vážení ,raději téma historické..to alespoň mě téměř vždy pohladí,narozdíl od odlidštěné železnice dneška..

hank - místo breptů si raději prohlédni předválečný Svinov,Rohatec,Vrskmaň a další...

K těm strážním domům - domky u přejezdů odepište rovnou, neb zpravidla překáží rozhledovým poměrům na přejezdu a velmi často se po prodeji zápasí s vysázenými tůjemi, vysokým plotem či v horším případě načerno zbudovanou příjezdovkou pro auto - původní obyvatelé domků auto nepoužívali, neb při výstavbě nebylo ani vynalezeno. V řadě případů nemají drážní stavby štěstí na nájemníky, takže se často domek ztrácí v kůlnách či jiné směsi odpadků. No a samozřejmě že by v normální zemi mohl stát domek či jiná nevyužitá drážní stavba i řadu let, jenže v ČR se v takovém objektu zpravidla etabluje místní omladina, bezdomovci a pod., místní starosta pak neopomene vlastníka uhánět, aby to nějak zabezpečil. Po dvacáté vařit mříže či zazdívat dveře nemá perspektivu. Řada staveb slouží i jako základna sběračů kovů, kde zpracovávají svůj lup - zpravidla zpracovávají nařezané kabely.
Takže ono to není zas tak černobílé.
Osobně jsem měl v pronájmu 4 nemovitosti od ČD (SŽDC), kupodivu se vždy podařilo dohodnout na podmínkách užívání a platit únosný nájem.
Strážní domek je analogie reléové skříně autobloku vzoru SSSR a když se nahradí autoblokem soustředěným, tak se bez zardění likvidují desítky letitých reléových skříní typu ŠM2 nebo ŠM3. Rozdíl to samozřejmě je, v reléové skříni se nedá rekreovat. Dá se konstatovat, že velká část dochovaných drážních staveb svůj původní účel ztratila, nemusí se nalézt nějakou vhodnou alternativu, která by neomezovala provoz dráhy, konzervace takové stavby v podmínkách ČR je téměř vyloučena, a proto je v některých případech řešením i demolice.

Martin_kašpar : domky u přejezdů odepište rovnou, neb zpravidla překáží rozhledovým poměrům na přejezdu

a co když to je jinak ?
Tahle "ruina" focená 8.4.t.r., je dnes skoro o metr vyšší, a má novou střechu, je nově oplocena, jen nemám čas to tam nyní nafotit.

M.Kašpar.ano v několika bodech máte jistě pravdu..bordel..omladina,takže taky bordel..Je mi jasné,že majitel je majitel,tak nemůžu nějak tlačit když si holt stojí za svým..neprodám..ALE.. když je leckde vidět,že by se jen muselo chtít..Nechtěl jsem to tu pitvat,protože mě do docela štve..ale k tomu rozhledu přikládám reálné fotky..Z jedné strany přejezdu není co řešit..debilní betonová hradba je opodál a jediné co překáží je paradoxně nový domek zab.zař. k přilehlému přejezdu..Na straně kde stojí domek jsou výstražníky ještě o kus dál(možná i ty zde citované míry 6m by vyhověly..)takže domek samotný nevadí..Co vadí je roští které SŽDC občas odsekne a jinak se zde nic neudržuje neb je domek léta prázdný,ale není v obchodním zájmu ho prodat,že, aby si majitel sám udržoval roští které zde plevelí..navíc na straně kde svítí slunce skoro celý den..Nic,prostě mě to štve ..

To jen k těm rozhledovým poměrům..předpokládám,že to zde čte leckdo a domek bude přednostně srovnán se zemí..


(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)

Mám dotaz, zda někdo neví o zachované drezíně typu Dlm2, nebo Dlm4 (Autoavia Praha, 1948). Dle mě dostupných informací vím pouze o vraku patřícímu MDC Bratislava. Děkuji.