Už si to opravuju - Ullersdorf na ATE je Oldřichov u Duchcova

ještě k tomu Ullersdorfu : Seznam obcí Republiky Československé třicátá léta

Ad Zdepa: alespoň vidíš, že nemá cenu pouštět informace tímto způsobem ven. Některé věci prostě laická veřejnost neztráví. Minimálně jí nedojde, že jde o výpisky a ještě z němčiny. Samozřejmě, že se používá Český Těšín (převod na dnešní názvy - pokud by se to navíc týkalo polské části, bude celý spis ve Vídni). A kdo trochu něco tuší o železničním zeměpisu, tomu dojde co je ATE/Ullersdorf i bez lexikonu.

Samozřejmě, že se používá Český Těšín (převod na dnešní názvy - pokud by se to navíc týkalo polské části, bude celý spis ve Vídni).

Pane Xichte, já myslím, že používat název Český Těšín v citacích z dokumentů vydaných před rokem 1918 je nesprávné nejen jazykově, ale především historicky.

A kdo trochu něco tuší o železničním zeměpisu, tomu dojde co je ATE/Ullersdorf i bez lexikonu.

Ano, to je dnešní (a i svým způsobem tehdejší) Oldřichov. Ale opravdu nevím, co bylo myšleno tou stanicí Oldříš? Jestli to byla též jen jiná česká varianta pro Oldřichov/Ullersdorf? Na což jsem se ale již ptal...

Takže Xichte opravdu nechápu, co jste tímhle příspěvkem chtěl sdělit.

ad McBain - v pohodě. Já to chápu. Na to existuje jedno pořekadlo českého železničního badatele s německým jménem, které říká něco o perlách a sviních...
Já na poznámkách z bádání nesedím a když někdo slušné požádá, tak se snažím vyhovět. Netvrdím, že znám vše (opět by tu bylo přirovnání o exkrementu a Šalamounovi) a když nevím, tak se nestydím to říct.

Podmoklí i Podmokly, obojí je správně, v různé době.

Zdepa - Já na poznámkách z bádání nesedím a když někdo slušné požádá, tak se snažím vyhovět. Netvrdím, že znám vše (opět by tu bylo přirovnání o exkrementu a Šalamounovi) a když nevím, tak se nestydím to říct.

no dyť jo. A od toho je snad diskuze, aby se případné nesrovnalosti vyjasnily. I ty, které na první pohled vypadají jako slovní hříčka. Protože jak známo ďábel se skrývá v detailu - když už tu chceme operovat pomocí přísloví .

A z trochu jiného (ale zároveň podobného) soudku - v aktuální Dráze jsem se dočetl, že Nové Zámky připadly k Maďarsku se vznikem Slovenského štátu v březnu 1939. To podle mě ale není pravda.

K slovensko-maďarské problematice doporučuji tuto obsáhlou knihu (v pdf - lze stáhnout): http://www.oslovma.hu/XXX/HeteMart.pdf
Je v ní mnoho zajímavého i o dění na železnici v té době.

Na straně 38 je mapa a podle ní Nové Zámky byly v Maďarsku.

Mc Bain : Ale je to pravda, hranica bola až medzi V. Kýrom - Brančom - Komjaticami. 18 - 25 km na sever od N. Zámkov.
Aj to bol jeden z dôvodov, prečo Anglo - američania bombarovali 3 krát stanicu a mesto.

Na podzim 1938 odstoupeno magyáru z prievidzské tratě: Nové Zámky, Bánovská Kesa (Bánov), Šurany, Ondrochov, Komjatice a Veľký Kýr (Milanovce). Slovensko začínalo až v Branči.

O uplynulém víkendu se uskutečnil jeden návrat kusu naší historie zpět.Po krádeži pamětní desky z portálu pěčínského tunelu na trati Doudleby - Rokytnice v O.h.málokdo věřil,že se kdy vrátí..Díky aktivitě města Rokytnice a spousty drobných dárců,podpořených později Správou železniční dopravní cesty se dobrá věc podařila a nově vyrobená replika desky je znovu na svém místě.Dále byla vyrobena ještě jedna kopie a umístěna v Muzeu lokálky v Rokytnici,kde si je možno v klidu a bezpečně tento unikát prohlédnout.Muzeum samotné též poprvé tento víkend prodávalo svou turistickou známka a nálepku..je k mání v infocentru na náměstí.

Alf: ta kopie je zase a) z bronzu, nebo z b) plastové náhražky? Možnost b) se mi jeví býti lepší, protože nebude lákat Cikány všech barev pleti!

H.K.: je to na předposlední fotce v tom článku z novin: "...replik desek z probarvené pryskyřice."

Ad Ullersdorf:

Pro názvy obcí v dnešním Ústeckém a Libereckém kraji je perfektní pomůcka tahle stránka SOA Litoměřice.

Po zadání Ullersdorf (ve druhém sloupci) to najde tohle. Zde by teoreticky mohla být řeč o prvním a třetím z nich, tj. o Oldřichově a (dnes již zaniklé) Oldříši.

Oldříš je na "zaniklých obcích", podle jiné mapy cca na souřadnicích 50°42.56713'N, 13°39.97697'E (odkaz)

Tato Oldříš ale neleží na ATE (nejbližší dráhu má PD). A další Ullersdorfy v oblasti už nejsou.

Ad.deska , ano,jak bylo psáno,kopie jsou z něčeho připomínající laminát..je to odolné,patinované a snad se to žádné hovado nepokusí ukrást..V úvaze je tabulka u tunelu upozorňující čmoudy všeho druhu že to fakt není kov..Reálný vzhled je naprosto super..kdo to neví nepozná..

Pěkný pamětní nápis býval také u tunelu pod Vyšehradskou skálou v Praze, který byl postaven přibližně v téže době. Už tam není - skládal se z jednotlivých asi mosazných písmen. Na wiki je fotka z rekonstrukce tramvajové trati r. 2008 - písmena tam už nejsou: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_tune l,_rekonstrukce_trati_(02).jpg

Alf > Něco jako na plastových okapových rourách cedulky, tohle není měď ?
Ale určití IQuáci jsou schopni to přinést do sběrny s tím, že to při sešlapávání tak nějak divně praskalo...

Něco z JHMD.

V posledním ČD pro vás je článek o železničním vojsku. Neměl jsem čas jej dočíst do konce, ale nevypadal zas tak špatně. Nemáte jej někdo naskenovaný?

Dotaz:
Múj dedecek byl na dráze vrchním inspektorem, jeste s rakouskou uniformou a se savlí. 1. manzelka (moje pravá babicka) mu umrela v sestinedelí. Proto dával privezt v bandasce kazdý den cerstvé mléko mé mamince z Horátve (u Nymburka ci C. Brodu) do Prahy na dnesní Masarykovo nádr. od nemeckého velkostatkáre Manderscheidta. Na bandasce stálo vyrazeno mj. Horátev - Prag-Steg. O jakou lokalitu (nádrazí ci co) se u jména Prag-Steg jedná (jednalo)? Mohla by to být evt. v cestine Hrabovka? Dekuji predem za odpoved.

Prag-StEG je "masaryčka"

Zdepa:
Díky za pohotovou odpoved. Ale co me presto zarází, je skutecnost, ze (der) Steg znamená v nemcine vlastne mústek, lávka ap. a Masarycka se tehdy jeste jmenovala oficiálne nádr. císare Ferdinanda nebo podobne. Myslím toho, co abdikoval ve prospech svého synovce Franze Josepha 1848.
Ostatne píse historik a literát Jirí Grusa, posledne pred smrtí reditel mezinárodní diplomatické skoly ve Vídni, v knize "Benes jako Rakusan" - a dokládá ci pokousí se dokládat -, ze T. G. Masaryk, nar. 1850, byl osmým nemanzelským synem Franze Josepha (nar. 1830). Kdyby na tom neco bylo, tak by nebylo od veci pojmenovat Prag-Steg práve po Masarykovi jako príbuznému onoho Ferdinanda Dobrotivého. No, kazdopádne nebyl oficiální otec TGM, moravský Slovák ci slovenský Moravák Masaryk, jeho pravým otcem, i kdyz je o tom nekolik teorií, kdo skutecným otcem TGM byl. Kdyby mel být pravým otcem opravdu Franz Joseph, tak by zalození Ceskoslovenska byla hezká pomsta na otci, který se nechtel hlásit k synovi. Dle Grusy prý Habsburkové odmítají provedení genetického testu.

Rejpal: ať se příště kouknou do knížky nebo potrápěj strýčka googla sami

Kdyby byl otcem TGM císař FJI, tak by byl tatíček Masaryk asi o 60 cm menší a na oficiálních fotografiích by nebyl tak pěknej státník... na "theorie" pozor... moje prababička sloužila u dětí následníka trůnu na Konopišti a pak se najednou rychle vdala a ještě rychleji porodila - u části rodiny proto vládne hlavovrtání, jestli náhodou.... no naštěstí nejsme tak krásní jako poslední Habsburkové.....

Ale co me presto zarází, je skutecnost, ze (der) Steg znamená v nemcine vlastne mústek, lávka ap. a Masarycka se tehdy jeste jmenovala oficiálne nádr. císare Ferdinanda nebo podobne. Myslím toho, co abdikoval ve prospech svého synovce Franze Josepha 1848.
Ostatne píse historik a literát Jirí Grusa, posledne pred smrtí reditel mezinárodní diplomatické skoly ve Vídni, v knize "Benes jako Rakusan" - a dokládá ci pokousí se dokládat -, ze T. G. Masaryk, nar. 1850, byl osmým nemanzelským synem Franze Josepha

Žádný Steg, ale StEG. Masaryčka se určitě nádraží císaře Ferdinanda nikdy nejmenovala a císař František Josef se německy (rakousky) jmenoval Franz Josef. I ten po něm pojmenovaný ledovec na Novém Zélandě se tak píše. No a ta teorie o Masarykově původu, to je taky něco...

Jo, tyhle teorie, jestli von Přemysl nebyl taky vysokej blonďák a modrookej, když byl ze Sudet.

Našel jsem ve svém archivu. Ještě někde snad najdu "Průkaz cti strojvedoucího"

Mělo to býti do zimy, pak do jara, a nakonec na to přeci došlo. V pondělí 18.8. má být zbourána budova bývalé výpravní budovy v Předměřicích nad Labem.

ach, ta mládež...

Pro Mariana P.: Jasně Mariane, souhlas, můj dědeček byl taky Gottfried

Z místní dráhy Votice (dnes Olbramovice) - Sedlčany.
Součástí článku jsou i skeny plánků budov, stanic, zastávek a dalších objektů: Drobné příběhy z historie místní dráhy voticko – sedlčanské.

Zajímavý inzerát, čtení o historii železnice v
roce 1945
http://aukro.cz/show_item.php?item=4524015073

Hledám pamětníky parního provozu v 60. letech v Břeclavi a Veselí na Moravě. Prosím, ozvete se na můj mail. Díky.

Oprava: - Veselí nad Moravou

Zajímavý souhrnný rozhovor o historii železnic Rakouska-Uherska

Milan Hlavačka: Žádné velké soukromé dráhy nefungovaly bez dotací
http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/milan-hlavacka-zadne-velke-so ukrome-drahy-nefungovaly-bez-dotaci-1114232#utm_source=hp&utm_med ium=selfpromo&utm_campaign=e15rss&utm_reader=feedly

jregent: velmi dobré čtení! Zejména "Vidíte, že se tehdy udála spousta věcí, ze kterých bychom se mohli dnes učit. Pro dnešní neoliberály je ale historie zbytečná."

Tak tolik blábolů pohromadě jsem už dlouho nečetl. V tom textu není pravda snad vůbec nic.

McBain 23315: Opravdu zasvěcená a důkladná analýza textu...

Opravdu zasvěcená a důkladná analýza textu...

Co na takové slátanině chcete analyzoavt?

Já naopak myslím, že na novinovej rozhovor je to dobrý.

Já naopak myslím, že na novinovej rozhovor je to dobrý.

To asi jo. Ale neměl by se pod to podepisovat člověk, který se vydává za profesionálního historika s titulem CSc.

Pan "historik" si především plete dvě období - počátek stavby železnic v Rakousku a léta kolem krachu na vídeňské burze a krátce po něm.

Soukromé společnosti, vzniklé (a to buď přímo soukromými akcionáři, nebo privatizací jako je ta zmiňovaná StEG) v prvním období byly v naprosté většině velmi životaschopné a dožily se v soukromých rukou dlouhého věku. Buď aspoň počátku 20. století jako KFNB nebo StEG, nebo i let po první světové válce (Jižní dráha, což je ta, co jí "došly peníze 60 km za Vídní u Gloggnitz" pod Semeringem), u nás třeba ÚTD nebo Buštěhradka. Nebo se dokonce dožily až bolševismu, jako třeba Košicko-bohumínská.

Ani v druhé vlně po roce 1866, kdy vznikla například Rakouská severozápadní dráha nebo Česká severní dráha ještě problémy moc nebyly a společnosti fungovaly opět až do dvacátého století (1908/1909).

Problémy začaly až u společností, které vznikly v konjunktuře před krachem na vídeňské burze. Ty byly prodělečné od začátku a ty stát musel rychle sanovat a zestátňovat. Viz osudy Pražsko-duchcovské, Duchcovsko-podmokelské, Rakovnicko-protivínské, Plzeňsko-březenské, KFJB... Tam to většinou bylo rychlé.

Pak je do textu zamotáno něco o "uhelných" drahách, aniž by bylo objasněno, co je tím myšleno. Asi ta ÚTD? Ale například Pražsko-duchcovská, Duchcovsko-podmokelská nebo Plzeňsko-březenská taky byl uhelné, a jak dopadly. Pak taky to garantovaném výnosu 5,2 % pro všechny soukromé společnosti, to je co? Nebo to označení Rakousko(-Uherské) státní dráhy . Slyšel pan "historik" někdy něco o rakousko-uherském vyrovnání?

A tak dále. Já rozhodně žádný historik (natož otitulovaný) nejsem, ale tohle mě teda zaujalo. Opět jsem se vyděsil z toho, že zřejmě stejné nesmysly čtu v jiných "populárně-naučných" textech o věcech, kterým až tak nerozumím.



Samozřejmě je jasné, že i já se teď dopouštím některých zkratek a zjednodušení (téma je pochopitelně mnohem komplikovanější), nicméně určitě ne tak primitivních až vulgárních jako pan "vedoucí oddělení dějin 19. století Historického ústavu Akademie věd ČR".

McBain: No, jestli se za projev životaschopnosti dá považovat žití z podstaty v zájmu ždímání zisků... Např. KFNB byla těsně před zestátněním právem těžce kritizována za nízkou propustnost hlavní tratě i za nevyhovující hnací vozidla. První dvě věci, které tam erár po zestátnění udělal, byla urychlená výstavba nových dopraven i rozšiřování stávajících a dodávka nových hnacích vozidel (329, 170). Osobní vozy se dodávaly především s ohledem na repre rychlíky z Ruska na Riviéru, zatímco cestující v osobácích si hodně dlouho museli vystačit s archaickými kupáky. O potlačování slabší konkurence ze strany silných hráčů i o vražedných bojích mezi srovnatelně silnými hráči (viz např. KFNB versus StEG v Brně) se taky napsalo dost. Ale to je věčný spor, jestli má dráha být spíš veřejnou službou nebo raději vytvářet zisk vlastníkům. Velké společnosti postupovaly vždy v zájmu co nejvyšších dividend akcionářů, na veřejnou službu většinou zvysoka kašlaly a občas se k ní milostivě uvolily až po tvrdém nátlaku eráru. Pořadí důležitosti pak bylo 1. úplatky úředníkům ve Vídni, 2. plnění příkazů vojenského eráru, pak dlouho-dlouho nic, pak přepravy uhlí a dalších lukrativních komodit a teprve až nakonec zájmy cestující veřejnosti. A třeba taková ÚTD stavěla kolem roku 1900 severočeskou transversálu jen proto, aby v ní utopila pohádkové zisky z přeprav uhlí. Kdyby byla transversála posuzována zvlášť, nikdy by si na sebe nevydělala. Např. do Liberce, který měl být hlavním cílem přeprav z pánve, po ní po jejím vybudování docházely v průměry tři vagóny uhlí denně... Ale ani malé soukromé společnosti nebyly nijak svaté, zvlášť v Čechách. Tam se zase zájmem veřejné služby leckdy zakrývalo, proč se staví i tam, kde se to ničím - ani tou veřejnou službou - nemohlo poctivě zdůvodnit. Pravým důvodem v pozadí bylo, že zemí garantované výnosy končily v soukromých rukách. A tak se už tehdy při předkládání žádostí o zemské garance všelijakými tvůrčím způsoby v nejlepších tradicích našich furiantů "upravovaly" předběžné kalkulace výnosů. Zemský výbor tomu udělal konec až v roce 1905, kdy po vyhodnocení ziskovosti lokálek zarazil další zemské garance rozdávané štědrou rukou otevřenou zákonem z roku 1893.

Ale o tom by se dalo psát hodiny a hodiny. A ona je taky otázka, co z původního sdělení historika udělal novinář. Mám s tím osobní zkušenost a nemám důvod myslet si, že je historik blbej. Spíš bych to tipoval na toho novináře.

McBain, hank: no s konkrétními připomínkami je to hned lepší. Je pravda, že ty uhelné dráhy mě taky zarazily. A to s těmi (-Uherské) může znamenat poněkud nešikovný odkaz na tehdy již existující MÁV, ne? A jak píše hank, leccos mohlo vzniknout rukou novinářovou.

Hezká tabulka nebo spíš časová osa k tomu zestátňování je tady.

hank - to všechno je pravda, ale srovnej si to cos napsal s těmi bláboly pana "historika".

No, jestli se za projev životaschopnosti dá považovat žití z podstaty v zájmu ždímání zisků...

Tohle je problém rakousko-české železnice celých 175 let. Viz dnešní zpáva v tomtéž deníku, že ČD i ČD Cargo jsou letos zase v zisku. Co to reálně znamená?

Mám s tím osobní zkušenost a nemám důvod myslet si, že je historik blbej. Spíš bych to tipoval na toho novináře.

Tak se pod takový canc nemá podepisovat. Novinář si rozhodně některé nesmysly nemohl vymyslet.

Walbrzych - A to s těmi (-Uherské) může znamenat poněkud nešikovný odkaz na tehdy již existující MÁV

Ano, hodně nešikovný. Protože jestli je na něčem zvlášť dobře vidět, že Rakousko-Uhersko byly dva státy je právě železnice.

McBain 23318: "Tak se pod takový canc nemá podepisovat." Slyšels někdy o autorizaci novinových rozhovorů? Čeští "novináři" tématům většinou nerozumějí, interviewovaným vkládají do úst zkreslené výroky, věty vytrhané z kontextu a občas i to, co dotyční nikdy neřekli/nenapsali, natož aby se pod to podepsali. Suma sumárum se od nich dá čekat úplně cokoli, zkus si vymyslet to nejhorší, co tvoje fantazie dokáže, a vsadím se, že dřív nebo později to nějaký novinář ještě překoná. Obrana je skoro nemožná, výsledkem bývá nanejvýš tisková oprava někde pod čarou na předposlední straně tiskoviny a většina postižených na ni nakonec rezignuje, protože domoci se jí bývá neskutečné martyrium.

Slyšels někdy o autorizaci novinových rozhovorů?

Spoustu těch blábolů si novinář prostě nemohl vymyslet. A i kdyby, tak co? Ten "historik" se v mých očích naprosto zdiskreditoval. Na to snad mám právo, nebo ne?

Celé to na mě dělá dojem, že to bylo sepsáno na nějakou protijančurovskou nebo protileošskou objednávku. I když mi to nějak moc nezapadá do kontextu doby. Ale to je jedno.

Wałbrzych – moc „Hezká tabulka“ ,
tak třeba do Liberce se začalo jezdit 1.5.1859, v tabulce ale tu časovou osu vidím až asi o 10 let později.
Podobnou kvalitu dnes předvádí možná 99% autorů ve svých textech o historii.

Třeba zde – pokud mašinka 664 měla v březnu 1908 účast na nehodě , kdo asi se tou nehodou a odškodněním úrazů zabýval ? Dle té ukázky je každému jasné, že přeci kkStB.
Já si to nemyslím.

Apropó Hanku, když se toho otitulovaného profesionálního vykladače dějin tak zatáváte, nemáte na něho kontakt? Docela rád bych se s ním spojil. Třeba se nedorozumění vysvětlí .

Od pana Hlavačky je to místy opravdu svérázný výklad dějin železnic.

Walbrych: Tabulka na wiki je založena na tabulce z předsádky knihy "Dampfbetrieb in Alt-Österreich". Tam je obrovská spousta chyb, některé jsou na wiki opravené, jiné perly bohužel autor přidal, viz zmíněná SNDVB & ÖNWB.

Bohužel v literatuře občas zpracování a výklad některých faktů pokulhává. Trochu mě dostal autor dílka o žatecké výtopně. Na str. 10 píše "V té době sem zajížděly kromě strojů z jiných výtopen i plzeňské stroje řady 73 a údajně (dle dobových spisů) i lokomotivy řady 75". Odstavec se týká roku 1901. Přitom tato řada je krásným příkladem číslování lokomotiv v systému von Littrow platným do roku 1904, takže by nikoho nemělo zajíždění lokomotiv řady 75 do Žatce překvapit.

McBain: zkuste strýčka Googla... nebude vám to trvat ani 60 fteřin...
o historikově práci nevypovídají novinové rozhovory ale publikované články a monografie... ano já pana profesora znám osobně, mohu mít a mám k některým jeho postřehům a názorům výhrady, ale jestli v někom vzbudí rozhovor v E15 takový emotivní vodotrysk tak mě to připadá úsměvné... no co čekat od tak aktivního účastníka kolektivní terapie zvané k-report :-)

drake - .... a že od těch 73 byly k nerozeznání.

Mnohý spisovatel by si je spletl.

Bramac - o historikově práci nevypovídají novinové rozhovory ale publikované články a monografie... ano já pana profesora znám osobně, mohu mít a mám k některým jeho postřehům a názorům výhrady, ale jestli v někom vzbudí rozhovor v E15 takový emotivní vodotrysk tak mě to připadá úsměvné...

No jasně, kdo nepatří mezi nás "odborníky", je pro nás úsměvný.

Mi něco odborného odkažte, ať si udělám ten "správný" úsudek na tuto historicko-badatelskou kapacitu i z něčeho jiného než z novinového rozhovoru .

McBain: A on vám Bramac nedal tip na odkaz? Nebo neumíte(spí nechcete) číst? Řekl bych, že vy budete ten typ, který musí mít vždycky a za každých okolností pravdu a jenom pravdu a názor jiných nikdy nepřiznáte, ač je podložen třeba několikanásobně názory jiných. A tak potom napadáte všechny za cokoliv.

McBain: Zkuste stránky Akademie věd, není problém tam najít kontakt a publikace. I když se neubráním podezření, že to moc dobře víte.

Mně se ten rozhovor s profesorem Hlavačkou i přes některá (i zde zmiňovaná) diskutabilní fakta docela zamlouvá. Tím spíše, že mám vlastní skromné zkušenosti o obvyklém "scénáři", jak články tohoto typu vznikají.
1. Navzdory vašemu odmítání vás novinář ukecá, že by si čtenářové rádi něco hezkého přečetli o trati X-Y, a kdo jiný než vy by to přeci měl napsat.
2. Když se zeptáte, jací čtenářové to jsou (abyste tomu uzpůsobil vaše snažení), dozvíte se, že "no - tak nějak různí".
3. Zjistíte, že nevíte, od čeho se odpíchnout.
4. Novinář vám doručí deset otázek, na které buďtež prosím krátké odpovědi tak nejvýš o třech, vyjímečně čtyřech větách.
5. osm z deseti otázek s tratí X-Y vůbec nesouvisí.
6. Abyste se hnuli z místa, vytvoříte si otázky a nástin odpovědí na ně sám.
7. Novinář řekne, že je to strašně dlouhý a že to máte zkrátit o dvě třetiny.
8. Když to uděláte, zjistíte, že to vaše plácání vůbec nedává smysl a jste nucen vymyslet otázky a dopovědi jiné.
9. Novinář vám řekne, že první třetina textu musí být taková, aby "tak nějak různého" čtenáře upoutala a tudíž je nutno ji zcela přepracovat.
10. V okamžiku, kdy ve dvou větách máte vyjevit osmdesátileté dějiny tratě X-Y s tím, že to musí "tak nějak různý" čtenář pochopit, máte chuť se na to vykašlat.
11. Novinář odborně podotkne, že když už je řeč o trati X-Y, mohla by tam být také zmínka o trati Z-Ž, která je přece hned vedle.
12. Ze zoufalství sepíšete článek o něčem úplně jiném, než jsou tratě X-Y a Z-Ž.
13. Novinář to odnese do štábu.
14. Po týdnu vám novinář pošle definitivní text k autorizaci s tím, ať do toho "moc nešaháte", neboť "grafik už to má tak nějak rozhozený".
15. Opravíte 35 faktických chyb, které se v textu ocitly neznámo jak, a text autorizujete.
16. V novinách vyjde váš článek v rozsahu 1/2 vámi autorizovaného textu, kromě obnovených faktických chyb, které jste při autorizaci opravil, je tam deset dalších faktických chyb, a věty, s nimiž jste si dal práci, aby podchytily podstatu věci, tam zcela chybějí. Třetinu plochy článku zabírá fotografie, o které jste netušil že tam bude, a která s článkem vůbec nesouvisí.
17. Slíbíte si, že už nikdy do novin nic nenapíšete.
18. viz bod 1.
Tudíž, shrnuto, ona to zase taková sranda není. Podotýkám, že je řeč o novinách šířeji zaměřených, nikoli o odborně specializovaných, které obvykle mívají zřetelnou cílovou skupinu "tak nějak různých" čtenářů a nemusíte třeba všechno vysvětlovat tak říkaje od Adama. Je strašně těžké dodržet bod 17. Zdravím, ZdŠ.

Zdeněk_Šindlauer:
Moje skromné zkušenosti s tiskovinami jen firemního formátu jsou prakticky totožné...

Zdeněk Šindlauer 29: Jste vůči novinářům příliš shovívavý. Dnešní novináři jsou (čest výjimkám) v drtivé většině nekvalifikovaní, ustrašení před věrchuškou, agresivní vůči objektům svého zájmu a líní zvednout zadek od internetu. Věcně problematice nerozumějí skoro nikdy, řemeslo se pořádně nenaučili a protože splácejí hypotéky, odezírají z očí a rtů přání svých šéfů, majitelů a inzerentů ještě dřív, než jsou formulována. Ale to je způsobeno tím, že jediným smyslem existence dnešních médií je přinést čtenářům reklamu až pod nos a tím vydělat peníze majitelům. Všechno ostatní se tomu musí podřídit.