Také přidám něco ze světa: kdysi centrální nádraží opravdu velké železnice - Buenos Aires Retiro. Úplně v levém dolním rohu nikdy nedokončené kolejiště širokorozchodné FC San Martín (do Mendozy), uprostřed úhlové střechy úzkorozchodných nástupišť FC Belgrano - jihozápad, západ, severozápad - Bolivie, Chile, Paraguay a nejdále dvě vznosné obloukové haly širokorozchodné FC Mitre - Rosario - Cordoba - Tucumán.

Foceno na jaře z A320 po startu z vnitroměstského letiště Aeroparque na lince do Puerta Iguazú.

A typická "bitrocha" - splítka1000/1676 prolínající skoro celý nábřežní prostor od Palerma (Retiro) až do Bocy - fotka je kousek od proslulého caminita.

Jedna zajímavá nabídka...http://www.jaknaletenky.cz/megabus-evropa-zdarma.html

Tady jsem nasel dokonce trojsplitku: http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=570899&page=13

Něco podobného bývalo i v řeckém Volosu, viz: http://www.steane.com/photos/phgroup.php?g=10 (10-12. fotka shora).

kwasi:

To je spíš něco jako zkušební trať v podniku Materfer v Cordobě s jednotkou vyrobenou na normální rozchod. Reálná trojsplítka těchto rozchodů v Argentině není, protože síť normálního rozchodu na FC Urquiza tvořila relativně samostanou síť na severovýchodě, zajímavou však jinak - trajekty tzv. železničních parníků přes řeku Paraná s důmyslným systémem vyvažování houpání relativně malých lodí na hladině řeky. Kvůli tomu vyrobil Ganz pro tuto železnici speciální jednotky, které se mohly mezi vozy "lámat" o 8°. Celé je to vidět zde. Zaniklo to v druhé polovině 70. let po dobudování mostních komplexů Zarate - Brazo Largo a Posadas - Encarnacion. Nikdy jsem neměl prostor něco z toho navštívit, ale v Posadas jsou dva parníčky uchovány.

Historicky trojsplítka byla v Cordobě 750/1000/1676 v délce asi 40 km, ale to někdy dávno v minulosti než si ujasnili, že bude lepší zjednodušit situaci jen na dva rozchody

Disp011: Ono to s autobusy snad ani jinak než v v akci nejde... Tuhle jsem pár večerů testoval různé druhy dopravy na jih od Alp (Lombardie, Ticino, Veneto, apod.), Francii a podobné destinace, které se dají udělat busem ve formě nočního skoku. Necelý měsíc před odjezdem prakticky nebyla relace (netvrdím, že neexistovala), kde by nebylo letadlo levnější. 1600 - 2000 Kč za OW normálka.

22michal: Ideální místo pro výlet - pivovar "Steam Whistle" a železniční muzeum. Dva nebo spíše tři cíle v jednom. V pozadí je vidět CN tower (neboli věž kanadské národní dráhy), jedna z nejvyšších rozhleden na světě.
Pivo z výtopny je pitelné, sládek je (nebo v době mojí návštěvy byl) z Čech.
www.steamwhistle.ca

Viajero: Díky za fotky z B.A.
A320 říkáš? Já letěl před téměř 10ti lety (toto letí, viď, mám pocit, jako bychom si psali tady přes K-report z jedné strany městečka Briloche na druhou před pár dny) stejnou linku strojem B737.200. To bylo snad naposled, kdy mě vezla opravdová "roura" z dřevních dob létání.

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.)

Ahoj Petře, díky za hezkou připomínku na pro mně úžasný pobyt v Bariloche s jeho švýcarským nádechem, nádhernou přírodou, prima školou, provozní párou, pravidelnými vlaky do Viedmy

a 200km na jih El Maitén s opravdovým parním parním depem.

Krásnej čas tenkrát.
To byla bezva náhoda, jak jsme si tehdy uvědomili, že dva český vlakofilové ve stejný den očumují argentinskou páru
Jo, letí to, nejlíp k tomu sedí tohle.


A ještě k těm uzkejm rourám, tu 737 ti závidím, myslím, že jsem tehdy letěl v Argošce jen MDčkama. Ale z návazné cesty mám opravdovou perličku
Rok výroby 1970.
Naposledy jsem se s úzkejma rourama setkal v roce 2010. To už LAB nebyl, ale ještě poctivě sloužily u Aerosuru.


Dneska už je to všechno pryč. V Argošce jsme letěli docela novou 737 a Iguazů 2x A320 LAN Argentina.

Kapitán byl asi půl roku před tím v Praze a moc se mu u nás líbilo.
Celkově se to tam dost co se týče vozového a leteckého parku dost změnilo. Byl jsem překvapenej. Bohužel nikoli na dráze. Aspoň jsem se sešel s jedním z největším argentinských vlakofilů, což bylo moc fajn setkání.

Pěkné roury, Dalibore.

Tady je ta prehistorická 737-ma, co nás vezla z Aeroparque na Iguazu:



Dva roky před tím jsem letěl v TU-134 A s proskleným čumákem ze 60-tých let.

Xext, mlaďoši, prej dřevní doby. Myslím, že jen relativně nedávno se překlopil poměr, kdy jsem měl více majlí ve svém životě nalítáno v B 707, B 727, Il-18, Tu-104 než v nějakých moderních všechnonajednobrdo lítadlech. Jediný, co lituju, že jsem nedal Tu-114.

Ještě můžeš zkusit Tu-134, lítá s ním Katekavia z Krasnojarsku do nějaké jiné CCCP prdele, tuším Tomsku. Nejspíš (mimo KLDR) poslední dva nebo tři kousky v pravidelném civilním provozu.
A s Il-18 si můžeš přijít zalítat na R10 k Bakovu nad Jizerou

Ještě můžeš zkusit Tu-134, lítá s ním Katekavia z Krasnojarsku do nějaké jiné CCCP prdele, tuším Tomsku. Nejspíš (mimo KLDR) poslední dva nebo tři kousky v pravidelném civilním provozu.

TU3 ještě ALROSA 3x týdně Mirnyj-Irkutsk a 1x týdně Mirnyj-Jakutsk.

Kromě toho ještě do konce roku pár letů CENTR-JUG Samara-Novyj Urengoj.

Vše ideální místa pro zimní dovolenou...

Trochu odbočím od letecké diskuze: http://www.novinky.cz/cestovani/354048-levitujici-rychlovlak-popr ve-svezl-cestujici-rychlosti-pres-500-km-h.html

Příspěvky velebných kmetů, co proháněli laminátky s nevykastrovanými převodovkami se nekomentují, to se jen tiše závidí. Kdybys tam připsal ještě DC8, tak snad sežeru ten uchovávaný palubní lístek z lítající babičky

Tys fakt letěl i s Tu 104?

Na uzavření leteckého okénka mé oblíbené nevšechnonajednobrdo lítadlo. Bohužel od 25.10. také již minulost.

Bouřkový podvečer 12.11.2011, Tocumen(PTY)

A abych to vrátil zpět k vláčkům, ještě pár obrázku z podvečerního čekání na odjezd ze San Antonia Oeste do Bariloche.

Viajero: Letěl. Pokud se po těch letech nepletu, Praha - Frankfurt. Ať Tě utěší to, že si z věku nějakých 7-8 let pamatuji akorát to, že jsem letěl letadlem, které mělo proudové motory v křídlech u trupu a kulatá okénka a dělalo hrozný rámus. Bohužel, žádným DC ani MD jsem nikdy naletěl.

ad Viajero : tož taky zajímavá byla An 24 z Taškentu do Buchary i nazad v barvách Aeroflotu, o několik dní později pak aeroflotí TU 154 místo porouchané IL62 ČSA z Leningradského Pulkova do Prahy ...

Milá laminátko, nedalo mi to a jestli to byl FRA, tak to byla zřejmě Tu 124, což je ještě větší rána, než Tu104.

To je jako bys napsal, že jsi letěl Convairem Coronado, nebo jel M290.0

Měj pěkný den.

Zdravím, ví někdo, jestli ve Švýcarsku u dopravců SOB a THURBO platí FIP? Předem děkuji za rychlou odpověď.

Ano, platí.

Ještě jsem se zapomněl zeptat která? SBB nebo SP?

Ještě k těm rourám:

Zcela náhodou mi dnes přistálo v počítači video, jak se na Sibiři dodnes "provozuje" typ TU134A

https://www.youtube.com/watch?v=k0kSMnG6Lik

SP.

Barch: No to je právě ta Katekavia, co o ní píšu výše (i když éro má ještě "nátěr" UTair - ono přelakování stojí peníze, že). Ту-134АК, reg. RA-65977, linka Igarka-Krasnojarsk.

Za Stalina vězňové Gulagu do Igarky stavěli i železnici, viz např.: http://www.lideazeme.cz/clanek/draha-mezi-gulagy
Diktátor ale zemřel a trať nebyla dokončena.

Kdysi na Spektru běžel dokumentární seriál o této trati. Vzhledem k tomu, kolik se toho podařilo postavit, tak mě dostala poslední slova hlasatelky: "Celkem zde zemřelo xy lidí, jeden mrtvý na každý pražec."

Tak tohle jsou jiní tuneláři, než ta klausova partička :

druhý odstavec od Gůgly do "normálního"(?) jazyka:
PROJEKT
Dohoda mezi Itálií a Francií v lednu 2012, definuje řez přeshraničního tunelu okolo 57 km mezi Saint Jean de Maurienne a Susa / Bussoleno v Itálii (včetně tří bezpečnostních v prostorech La Praz a Modane Clarea) a venkovní částí v Itálii, v Susa, asi 3 kilometry.Závěrečný projekt, technicky a finančně uzavřen, je v šetření o povolení CIPE, v souladu s postupem vyžadovaným zákonem. V současné době jsou práce průzkumné na tunelu ve Francii a Itálii (Chiomonte / La Maddalena).

Viajero: Já jsem taky gůglil a bylo by to tak 50/50 - na Frankfurty ČSA nasazovaly do 1972 Tu-124 a pak Tu-104. No a my jsme lítali tuhle relaci 1970 - 1974. A já bych tenkrát 104 od 124 nepoznal. Mmch., hen ta lítadla, cos zmiňoval, jsou pro mne zcela neznámá.

Já jsem taky gůglil a bylo by to tak 50/50 - na Frankfurty ČSA nasazovaly do 1972 Tu-124 a pak Tu-104. No a my jsme lítali tuhle relaci 1970 - 1974. A já bych tenkrát 104 od 124 nepoznal. Mmch., hen ta lítadla, cos zmiňoval, jsou pro mne zcela neznámá.

Prolistoval jsem zběžně letové řády ČSA od roku 1969 do 1974 a ty Tu-124 jsou tam na Frankfurt jen v některých obdobích a max. 2x týdně. Vše ostatní je Tu-104. Plánované nasazování na Frankfurt končí s druhou změnou LŘ zima 71-72, kdy byl koncem listopadu 1971 dodán první Tu-134A a do poloviny roku 1972 pak dalších pět. Samozřejmě byly i změny typu, nebyly ale tak časté. A pokud ano, spíše místo tůček letěl IL-18. Poslední Tu-104 byly vyřazeny v roce 1974, když jejich poslední plánované nasazení bylo v zimě 73/74 jednou týdně do Freetownu a jednou týdně do Bagdádu. Myslím, že se jich ČSA docela rády zbavily.

Mně se podařilo letět jak s Tu-104 v roce 1970, tak i s Tu-124 o rok později, oboje z Bratislavy do Prahy. To Coronado už jsem nezvládl - poslední kousky dolétaly v Evropě uprostřed 80.let u Spantaxu a pak už snad zbyl jen jeden u NASA. Jeden Ex-Swissair je vystaven v dopravním muzeu v Luzernu.

Tunel,tunel,všude bude samej tunel,a když ne tunel, tak 5 metrů vysoká zeď - to se nám to bude z vlaků hezky koukat :

U Andory, tam co v lednu ujel břeh na koleje, schovají trať do tunelu - z 32 km bude 25km v díře.

A tenhle dávají do provozu dnes u Modeny, ten má jen 2 km !
E’ stato questo lo scenario – naturalmente solo simulato – dell’esercitazione di emergenza che si è svolta la notte scorsa tra le 21:50 e le 23:55, all’interno della nuova galleria GA21di Modena.
La galleria - lunga 1947 metri - è posta fra le stazioni di Modena e Rubiera, sul tratto di linea convenzionale che da domenica 30 novembre sostituirà gli attuali binari.
. . . (Gůgla cosi přeložil...):
A "To byl scénář - samozřejmě pouze simulovat - havarijní cvičení, které se konalo včera v noci mezi 21:50 a 23:55, v nové galerii GA21di Modena.
Galerie - 1947 m dlouhý - je umístěn mezi stanicemi Modena a Rubiera, na úseku konvenční linky, která neděle 30.listopadu nahradí aktuální skladby.

SNCF už mají na webu u většiny tratí JŘ na 2015.

Díky ta info. Zrovna dneska jsem si říkal, že by bylo načase začít plánovat příští rok.

Když už se tu o tom poblíž bavíte, existuje ještě v úseku Canfranc-Zaragoza nějaká nákladní doprava, nebo jen sezónně?

ivy: Tak takové štěstí jsem neměl, mezi Bratislavou a Prahou vždycky jen stereotypně Il-18 (co bych za to dneska dal ) a z Prahy do Frankfurtu zase nikdy Il-18, vždycky jen nějakej turbojet. Neletěli jsme vždycky jen ČSA, někdy i LH a to byly většinou 727.

Canfranc: Nenašel jste něco zajímavého? Já zatím prolétl jižní Francii, tak kde už jsou tabulky a vše zůstává +- jako letos.

to byly většinou 727
Jojo, tu jsem zase v Evropě nezvládl já a musel jsem za ní až do La Pazu, kde ji jako jednu z posledních provozoval Aerosur (a dříve LAB). BTW.: letos jsem "ulovil" v Uzbekistánu IL-114. To už je fakt pro fajnšmekry

ivy a laminátka: Teda pánové, já před vámi smekám. To jsou pamětihodnosti Já co by přece jen mladší ročník prvně letící až v ´97 jsem se musel spokojit ze starých kousků jen s těmi B727. Ale aspoň těch jsem si docela užil, pokud dobře počítám, tak celkem desetkrát u LAB a Aerosuru, z toho jednou skoro celý let v kokpitu. Taky už je odvál čas, ale byly to prímový lítadla.

Mmch, laminátko nemáš jako dobový Lufthansí expert ve sbírce také ET 403, když jsme u té dráhy?

Hledal jsem někde na netu film s autentickou nahrávkou zvuku Tu 104/124, ale to je asi marné. Na tytrubce je kokpit ČSA při startu z Prahy, ale bez zvukové kulisy.

Dotaz pro FS. Co se týče tunelu F/I, je zmiňovaný Saint Jean de Maurienne tou obcí v údolí řeky Arc, odkud vede údolní lanovka propojená až na hřeben nad Val Thorens ve Třech údolích? Často jsme tam zajížděli, tak mne zaujalo, že by to mělo být místo portálu.

W: Já to zatím neměl čas všechno prohlížet, jednak nám nešel dva dny internet a jednak můj "záběr" i záměr je už poměrně "úzký" - pár tratí na sever od Paříže, Apach, Bitche, Quiberon, Porte Dauphiné, dvě tratě ve Vogézách a dva nově oteřené úseky TGV.

Bitche - někde jsem četl, že to zkrachovalo (ale NJ není zrovna můj oblíbený jazyk, musel bych se podívat zpětně).
Quiberon - tam jsem byl už dokonce autem, ale bohužel mimo sezónu, kdy je dráha v provozu. Ze silnice trať vypadala na rozpadnutí, vmax 40, tak nějak odhadem.... Kdyby vám tam vyšel někam nocleh, tak Divoké pobřeží je úchvatné, bez turistů a příliv proklatě rychlý.

k TGV: Prý se nějak měnily podmínky rezervací - k IR snad už jen off-peak nejlevnější od 9 eur, většinou mnohem více...

Viajero: Ahoj, bohužel nemám, ač jsem strávil v dětství v Německu 4 roky, neujel jsem tam vlakem, ba ani tramvají ani metr (a že je co litovat, kolem tramvaje Bad Godesberg - Mehlem mě rok vozili denně do školy). Maminka (protože se dostala v tom 1970 poprvé k autu) veřejnou dopravou pohrdala a všude nás vozila.
Zvuk Tu-104/124: Ten by se měl asi dost lišit, protože 104 měla čistě proudové motory, 124 pak už turbofany. Já si z toho pamatuji akorát neuvěřitelně hlasité pískavé svištění. Takže to asi byly 104.

ivy: Jo, raritka, ale jinak celkem nezajímavé moderní letadlo .

Jo, raritka, ale jinak celkem nezajímavé moderní letadlo [happy]

To jo. Já bych řekl, že je nejzajímavější právě tím, že na rozdíl od většiny ruských letadel právě ničím zvláštním zajímavé není. Ani vysokou spotřebou, ani vysokou hlučností, potřebnou délkou dráhy ani nízkým resursem, ani psími zuby, vodními vyrovnávacími nádržemi, různou výší podlahy u vstupních dveří atd., atd. Řekl bych, že se v tomto případě podařilo to BAe ATP okopírovat téměř dokonale... Může být zajímavé snad jedině tím, že většina sériových kusů byla vyrobena v TAPO Taškent a kromě Uzbekistánu a dříve dvou exemplářů v Rusku s tím nebylo možné nikde jinde letět.

Zvuk Tu-104/124: Ten by se měl asi dost lišit, protože 104 měla čistě proudové motory, 124 pak už turbofany. Já si z toho pamatuji akorát neuvěřitelně hlasité pískavé svištění. Takže to asi byly 104

Já se na to moc nepamatuji, jen mám pocit, že u té 104 byl ten kravál mnohem větší. Myslím, že ten hluk u turbofanů/turbojetů u stejného výrobce (např. PW) se zase tak moc nelišil. Řekl bych, že více se hlukově lišil třeba klasický jednoproudový PW-JT3C na 707 od Avonu na Cometu nebo Caravelle 3. Ale mohu se mýlit, už je to dávno...

Viajero - ano, to bude asi ono. Na těch 57 km by to odpovídalo, dost se to zkrátí proti dnešku, jízd.doba ze 152 na 73 minut, a váha vlaku se zvýší z 1050 na 2050 t.

mezzamento dei tempi di percorrenza per i passeggeri (da Torino a Chambery si passa da 152 a 73 minuti)
•Incremento della capacità nel trasporto merci (portata da 1.050 a 2.050 tonnellate e lunghezza fino a 750 metri per treno, con costi di esercizio quasi dimezzati)

ivy: Ano, ten kravál u 104 byl skutečně pozoruhodný. Právě proto lituji, že jsem nikdy neměl do činění s Tu-114.
Mmch., nedávno jsem někde narazil na rusofilní stránku o letadlech, kde autor tvrdí, že sovětské zázraky zase tolik nežraly :-).

kde autor tvrdí, že sovětské zázraky zase tolik nežraly

Ano, to někteří autoři tvrdí.

Myslím, že nejlepší odpovědí jsou dobové letové řády, které uvádějí u letů prováděných ruskými letadly řadu technických mezipřistání, zatímco západní letadla to zvládla nonstop. Např. Aeroflot létal s novými IL-86 v osmdesátých letech na lince Moskva-Havana se dvěma technickými mezipřistáními (obvykle Shannon a Gander). V té době těch cca 9500 km běžná stará 747 uletěla nonstop s plným užitečným zatížením. No a fatálně se to projevilo třeba u TU-144, která létala v roce 1977 cca půl roku na lince Moskva-Almaty, což je cca 3 300 km a pro tento nadzvukový stroj to bylo v podstatě na hranici doletu. Při tom Concorde dělal s předepsanými rezervami těch cca 6.000+ Km z Paříže/Londýna do New Yorku i proti větru na západ.

Já už jsem tady jednou otravoval s tím, že ruský problém byly motory a tento problém s časem narůstal. Nejvíce se to právě projevilo v Brežněvově éře stagnace SU...

V případě hlubšího zájmu doporučují slušné monografie ruských dopravních letadel od autorů Rigmanta, Gordona a Komissarova, vydávané v Anglii. Tam je spousta technických údajů, ze kterých je vše patrné. Btw, je tam i monografie Vašeho oblíbeného Tu-114 a je velmi zajímavá.

Tak právě padl další modrý mýtus – že prý soukromník bez dotací nemůže provozovat místní vlakovou dopravu. Navíc na soukromé nedotované infrastruktuře a v zemi, kde na auto mají i ti největší chudáci.
http://www.railwaygazette.com/news/single-view/view/privately-fun ded-us-commuter-service-planned.html

ivy: Že Il-86 byl motorově zoufalost, přiznávají i ty nejrusofilnější stránky. Ovšem ohánějí se zase tím, že ruská letadla létala rychleji .

Ovšem ohánějí se zase tím, že ruská letadla létala rychleji

Ano, a sovětská kukuřice byla jako telegrafní sloupy. Myslím, že to bylo hlavně tím, že ruská propaganda tehdejší doby uváděla hlavně maximální rychlost a nikoliv cestovní. Z toho vyplývá běžně tradovaný omyl (například), že Tu-154 byl/je jeden z nejrychlejších letadel, protože může letět cca 1000 km/h. To sice může, ale to může letět dalších x dopravních letadel s proudovými motory. Obvykle ale všechny létají mimo jiné kvůli nižší spotřebě těch plus mínus 850-900. Ona ta fyzika platila překvapivě i v CCCP a stranická propaganda ji nedokázala zviklat

Jinak děkuji za doporučení, monografii Tu-114 jsem si objednal. Jsou to ale pekelného pálky, co za to chtěj.}

od čtvrtka je v prodeji jízd.řád TI, ale na webu ještě ne. Takže zatím jen pár soukromníků ho předvedlo, kromě SudTirol i SFM. A podle té hádanky co vytvořil gůgla, by tam měly platit i jízdenky TI, a tedy snad i FIP.

http://www.sfmtorino.it/orari/

K těm ruským avionetám bych kromě jiného ještě přidal i četnost letových posádek, tam už chyběl jen příslovečný palubní klempíř. Obdivuji, že např. s Tu 104 létali do Jakarty, to muselo být malé dobrodružství.

I., myslím, že ještě nemusíš házet flintu do žita, až se uklidní současné turbulence, třeba si budeš moci koupit zážitkový let s Tu 95 Když to šlo na MiG 25...

Léta cca 1965 - 1980 vůbec musela být pro železniční a letecké šotouše obdobím v dnešní unifikaci nepředstavitelné hojnosti, v obou případech výměna trakcí, množství výrobců, co chtěli promluvit, těch slepých uliček, originálních nápadů... SNCF CC70000, ETG, DB 218 (nebo kolik měla ta řada s turbínovým boosterem), ET 403, původní T478.4, Ganz Mávag TDEAM, Setebella, Trident, Tristar, Aérotrain, Alweg atd.

No, ale konec snění, stejně bych se za DeBiLních časů dostal tak maximálně na Rujánu...

fyzika platila překvapivě i v CCCP
Mám dojem, že tenhle suchý komentář musel od Kurčatova skousnout i vrchní poserionovič, když se dožadoval atomové bomby.

Obdivuji, že např. s Tu 104 létali do Jakarty, to muselo být malé dobrodružství.

To určitě bylo. Třeba přistání na krátké dráze na letišti v Rangoonu v období monzunů s padákem. Jenže tehdy to létání asi bylo více srdeční záležitost a také jedna z mála možností se dostat ven z klece. Ovšem málokdo si také uvědomuje, kolik osádek ČSA v těch letech zahynulo při leteckých katastrofách.

Léta cca 1965 - 1980 vůbec musela být pro železniční a letecké šotouše obdobím v dnešní unifikaci nepředstavitelné hojnosti
Železnice mne tehdy zase tak moc nezajímala, ovšem u letadel to na 100% to potvrzuji. Start Cometu 4C od Egyptairu nebo Dan-Airu byl opravdu kulervoucí. Hlavně s perspektivou, že jako tehdejší adolescent v tom komunismu také chcípnu a že s ním nikdy nepoletím. Ovšem na druhou stranu, když jsem v Berlíně oblbnul nezkušenou pracovnici Interflugu u šaltru a ona mně vyměnila let do Prahy s ČSA za DC-9-14 Finnairu, dostavil se parádní orgasmus. To už dneska není - je to jen o penězích.

Btw. C-46D Lineas Aereas Canedo v Cochabambě - skončil definitivně nebo je ještě nějaká naděje na restart? Ten Curtiss mně také chybí.

Nevi zde někdo zcestovaly, jak je to s platnosti FIPek (a kolik se doplaci) na nocni vlaky Paris-Perpignan/Irun, a Madrid-Lisboa? :-)

ivy: Tak monografie o Tu-114 bohužel zatím nebude, Psiąk, co to měl na webu asi za 180 zlotůvek odpověděl, že kniha není a 250 - 500 doláčů přes Amazon nedám.

ivy: Ovšem málokdo si také uvědomuje, kolik osádek ČSA v těch letech zahynulo při leteckých katastrofách. I když poctivě bychom měli uznat, že ruská letecká technika za to nemohla. Ten Tripolis je docela příznačný.

C-46D Lineas Aereas Canedo v Cochabambě - skončil definitivně nebo je ještě nějaká naděje na restart? Ten Curtiss mně také chybí.

Abych pravdu řekl, Cochabambu prakticky neznám, neboť jsem tam pouze jednou přespal při výměně busů cestou z Potosí do La Pazu. Takže také nic nevím o jejím letišti a jeho zajímavostech. Podle netu to je rodinná firma, která se dostala do potíží v roce 2010. Nic aktuálního není ani v tamních novinách. Pokud by Vás to skutečně zajímalo, někde na netu jsem četl článek o belgickém vědci (pan Svoboda???), který je českého původu, je aktivním pilotem a fanouškem letadel a v Cochabambě dlouhodobě působí na univerzitě. Toho byste mohl kontaktovat a bylo by to možná přímo od pramene.

I když poctivě bychom měli uznat, že ruská letecká technika za to nemohla. Ten Tripolis je docela příznačný.

Ruská technika za to opravdu v převážné většině případů nemohla. Mohl za to ale do značné míry tehdejší výběr pilotů a jejich školení a příprava, což bylo dáno společenským systémem. Naprostá většina pilotů pocházela z armády a byla školena ve smyslu "priorita je splnění úkolu", zatímco jinde ve světě se už dříve postupně přecházelo na filosofii "priorita je bezpečnost". Při tom je nesmírně zajímavé, že ten důraz na bezpečnost nakonec v ČSA v druhé polovině sedmdesátých let po té neťastné sérii 3 katastrof za sebou prosadili právě vojáci, kteří nahradili předchozí civilní vedení. Před tím byly fatální katastrofy prakticky každý druhý rok, od té doby téměř 40 let ani jedna.

C-46:
Pan Svoboda bohužel zřejmě v březnu své působení na UMSS v Cochabambě ukončil a je asi zpět v Bruselu. Ten článek psal těsně před ukončením svého kontraktu. Nicméně kontakty mu určitě zůstaly, takže to asi zkusím, je to dobrý nápad.

S4991023
Tak monografie o Tu-114 bohužel zatím nebude, Psiąk, co to měl na webu asi za 180 zlotůvek odpověděl, že kniha není a 250 - 500 doláčů přes Amazon nedám.

Musite tu monografii vlastnit? Nebylo by lepsi pujcit si ji z knihovny prostrednictvim meziknihovni site ILL (Interlibrary loan)?

Ne, chci ji vlastnit. Kdybych si ji chtěl půjčit, šlo by to i bez ILL. Naštěstí se mi ji povedlo s pomocí pana ivyho objednat na německém Amazonu asi za 28 éček včetně daně velvyslanectví pekla, zvané poštovné.