Snad to bude pro dotyčného řidiče důrazné varování.

Radec5: Nebude, dotyčný řidič dle informací na různých serverech střet nepřežil. Nechť je to ale varování pro ty ostatní.

Aha.Z té zprávy od hasičů to nebylo poznat

No jinak ho sejmul náklad do Otrokovic 750.277+750.1xx+cca 1600t zdali bylo něco vzadu nevím.
277čka měla hlavně akorát slušně zohlý pluh, ale zůstala pojízdná, neboť ten vlak dovezla do Kyjova a zpátky jeli oba brejlovci činní

Pokerna- Ta druhá lok. byla 750 103 a hmotnost vlaku byla necelých 1300 tun, včetně 750 dvojčete.Bylo to bez postrku.

(Příspěvek byl editován uživatelem novotny.)

minulost, a součastnost...

Tak aspoň že v té strojovce přece něco přespává

ano, to je velká pravda a jsem za to nejen já velmi rád

matijoso : Tak proč neudělat z 044 leštěnku? pamatuju si, když ještě jakž takž zářila trochu tou novotou

matijoso:už jsem tam viděl i MUVku v té druhé "garáži"

Od začátku GVD jezdí manipuláky z Veselí n. M. do Bojkovic pouze v 1-3-5, tak aspoň dokumentačně z návštěvy modré 742.141-5

Javorina: Vzhledem k jejich vytíženosti to určitě stačí. Podle fotky moc vozů kocour netáhne. Nebo jsou ještě nějaké vozy v oblouku a nejsou vidět?

Jo, nějaké vozy jsou ještě schovány v oblouku. Sice nákladní doprava na Horní Vláře není žádné terno, ale omezení jízdy určitě přepravce nepotěší a zcela jistě žádného nepřiláká. Takže železniční doprava se stala opět jen pomalejší a za pár let budou Mn vlaky možná jen podle potřeby...pokud vůbec.

Javorina: Došlo i k nějaké úpravě časů?

Haribo - stojí tam jen na víkendy a svátky a navíc není turnusový, ikdyž je pravda, mám pocit že jiný čmelák tam ještě nebyl, možná jednou 742 100, ale když se na něm vystřídá tolik lidí před všední dny, nemá cenu cokoliv dělat... ale i tak když se to fotilo, tak jsm pak vzal hadr a utřel aspon motor, minule sme ho utřeli taky a od té doby nikdo, než dojel do Kyjova zase...
Radec5 pšt to je taková veřejné tajemství, že to využívají SŽDC k údržbě a opravě svchc vozidel, stávají tam docela často, ovšem kvůli krádežím nafty v minulosti byly přechody mezi prvním a druhým kanálem zajištěné... a stejně to nakonec dělal někdo uplně jiný...

Tom754:
Časy manipuláků jsou téměř stejné - po 8. hodině z Veselí, během dopoledne příjezd do Uherského Brodu a kolem 12. hodiny odjezd do Bojkovic. V průběhu odpoledne návrat do Veselí.

Když se tak dívám na ty vydařené fota je mi trošku divné že je nyní v oblibě zavěsit na vlak dvě mašiny ? ! je snad jedna vlaková a druhá náhradní pro případ poruchy ? ! Já sám jsem někdy kolem roku 1985 vezl z Veselí vl.Mn.82343 se strojem 742 339-5 zátěž 1860t po Kunovice a z Kunovic do Brodu 1580t. Bylo to o vánocích konkretně na Štěpána (na takové věci se nedá zapomenout ani po létech). Je pravdou že rychlostní rekord jsem tehdy netrhl ale nedovedu si představit kolik mašin by nyní na takový vlak zavěsili ? !

A propos>>>Bez jakéhokoli machrování pro představu co jsem za svou kariéru fíry zažil ,se strojem T6791099 na Trati Žilina-Blava 2297t. na téže trati po Trenč. Teplou se strojem T478 3 zátěž 1860t na trati Velké Kostolany-Blava vlak dlouhý 888m>>>Tak tehdy jsem pěkně zasekal rychlík díky tomu že mě nemohl nikde až po Blavu předjet protože jsem se do žádné stanice nevešel,tož tak to bývaly časy ? !

fíra: Kolik byl tehdy normativ na 742?

Normativy hmotnosti v tabulce 4 SJŘ nejsou maximální přípustné hmotnosti. Ovšem pokud dopravce poveze víc než je v tabulce 4 SJŘ a zpozdí tím vlak jiného dopravce, měl by to pěkně zacvakat. Jinak každé malé dítě ví, že mezi Slavkovem a Blažovicemi je to docela do kopce. Některé "taléřkové" fíry na postrkových sergejích museli výpravčí ve Slavkově budit, aby nespali a začali tlačit, že....

No mám jen "trofejní" SJŘ z r.1993 a tehdy byla norma na 742 v úseky Veselí n/Mor.-Újezdec u Luh.1200t ! ? A to jsem si tehdy myslel že pojedu z Veselí až do Teplé Lv. protože jsou vánoce. Bohužel jak mi tehdy řekl tranzitér ve Veselí>>>p.mistr máte dnes smůlu jde uhlé do Brodu !

ree Starý Hanák: Ze Slakova se to rozjíždělo a z Křenovic dolního je to už do řádného "kopce" 14 - 15 promile, nejhorší byl poslední oblouk tam se daly počítat pražce . A když se podařilo na vjezdu stůj a k tomu ranní námraza tak skluzové relé jen troubily. Mimořádně se podařilo i blažovickou zálohu volat o pomoc. Ale že by někdy výpravčí ve Slavkově budil postrk ????? Tak to za ty léta co jsem tam na serejích byl více než doma , nepamatuji.

A když se podařilo na vjezdu stůj a k tomu ranní námraza tak skluzové relé jen troubily.

Tak tohle vám nezávidím. Ten rozjezd si nedokážu ani představit.

Na Slovensku vyšla tuším ve dvou dílech kniha "Železničné nehody na Slovensku",jen tak mě napadlo že by možná stálo za to stvořit knihu či kroniku? Vlárské trati. Už jen těch nehod co tu za dobu jejího trvání bylo a byly to nehody velmi kruté. Ve Veselí n/Moravou je na hřbitově na náhrobku nápis "Zahynul při velkém žel.neštěstí v Popovicích tuším v r.1920?Kdo z Vás o té nehodě dnes něco ví? A nebo Hradčovice,srážka dvou vlaků při které zemřel/uhořel můj spolužák,později v téže stanici srážka ruského kamionu s rychlíkem při které vzala za své i část nádr.budovy.V r.1918 sražka vojenských vlaků na Pitíně který dnes už bohužel žádným nádražím není,těch nehod bylo neskutečně mnoho dá se říct že v každé stanici.A ví vůbec někdo z Vás že kdysi v prvopočátcích této dráhy stávalo na dolním zhlaví v Boh.n/Vlárou depo zřejmě pro postrkovou službu jehož základy jsou tam patrné dodnes? Je to už historie této tratě a vypadá to že tak jak zaniklo pitínské nádraží zapadnou v zapomnění i události na ní ? !

fíra:
v říjnu 1989 byla, tuším, ta tragédie (ruský kamion s rychlíkem) v Hradčovicích? Na školení (tehdy ČSD) se to probíralo..
Pamatujete i Zv Šumice (poslední Zv na Moravě), Záhorovice? Otevíraly se všechny závory za každým vlakem? Děkuji za INFO

Ozvěte se třeba na e-mail, děkuji

Tak na této štrece jsem jezdil od r.1975 až do r.1996, na závory si nepamatuji ale to neznamená že už tam tehdy nebyly. Naštěstí však poznám jednu paní která v Šumicích odsloužila snad celý svůj produktivní věk ,bydlí v Bojkovicích v drážním domku u dolních výhybek,ta bude jistě velký znalec tehdejších poměrů. Jinak je to přesně to co jsem výše vzpomínal pamětníci se pomalu vytrácejí a nějaká nynější "sledovačka" oběhu lokomotiv se mi zdá být o ničem,zvlášť když je mění jak ponožky . Legendy jako Berouskova "Bardotka 1103" či "1181?" zmizely v nenávratnu a ty které se tu na pár měsíců jen mihnou tak to je o ničem ? !

fíra - nepamatuji, že by se říkalo Berouskova "Bardotka". Veselí mělo vždycky "cecule" a konkrétně nul trojce se říkalo "Krasomila"

No jak kde,že ?

ree Fany: v Šumících se samozřejmě otvíraly závory po každém vlaku, ostatně byly přímo v obci a hodně frekventované. Jen dvoje závory směrem k Ujezdci / ten poslední přejezd je již zrušená a druhý je chráněn je výstražnými přejezdovými kříži/ se v zimě a v noci ne vždy po každém vlaku otvíraly.

ree fíra a Milhous : Cecule 1103 se běžně říkalo Berouskova , protože na ni turnusově jezdil a udržoval ji /ale i ostatní turnusáci/ v neustálém naleštěném stavu JAROŠ. Ale to se tak běžně pojmenovávaly turnusové lokomotivy po řekněme vůdčím strojvedoucím

Když jste to nakously , co víte o dřívějších nehodách 1918,1920 .......pozdější Hradčovice ...jsou v celku známé.

Loko: Tu historku o buzení jsem skutečně slyšel, jen v kontextu předchozích příspěvků jsem v momentálním rozohnění přidal množné číslo....

Staré Hanák: ale ano, množné číslo bude na místě. Nejednou jsem slyšel vzpomínky fírů z čela nákladu, když cestou od Slavkova k Blažovicím rapidně klesala rychlost vlaku, zato rafika ampérmetru šla nahoru do červeného políčka. Makala jen vlaková mašina, protože na postrkové nebylo od Brankovic co dělat. A když se tam živák předpisově přepl do polohy "Postrk" a na mašince bylo teploučko a motor za dvěma stěnami, to se to dobře usínalo. Nic lidské nám není cizí ;-)
Fíra: Ivane, na jihovýchodě Moravy se skutečně terminus technicus BARDOTKA nikdy nijak široce nepoužíval. Ten pasuje někam do Jihozápadní dráhy. Spojení pana "Berouska" a jeho T 478.1103 však ano. Ostatně jste bývalí spolužáci, tak to víš velmi dobře :-)

"Re Loko" Co vím o nehodách v r.1919 a 192O? Nic víc než to že se staly protože i když už mám nějaký ten pátek za sebou těžko bych mohl být přímým účastníkem či pamětníkem alespoň jedné z nich. Tu první, zřejmě srážku vlaků v Popovicích jsem vydedukoval z nápisu na náhrobku na hřbitově ve Veselí n/Mor. a tu druhou? Před léty vyšla v časopise "Dráha" fotka právě té srážky voj.Vlaků na Pitíně.Psal jsem to jen proto že jsme zahleděni snad až moc do přítomnosti,přitom minulost této tratě se pomalu z paměti všech vytrácí stejně tak jako se pomalu vytrácí všichni Ti co by nám mohli ještě něco o její historii říct! ?
A ohledně "Bardotky" či "Krasomily", snad jsem nikoho neurazil a jistě všichni víme o co se jedná,já sám mám "skladem" ve skladech "Ponorku" ale 850-to není!
Upřímný dík Lajo za reakci na můj příspěvek.

Problematika GVD https://www.facebook.com/media/set/?set=a.575617499199672.1073741 932.406880656073358 + https://www.facebook.com/photo.php?fbid=579100585518030

re lajos : Prakticky všechny Pn vlaky směrem na Majlont byly minimálně mezi Nemoticemi - Slatinou vedeny sergeji dvojmo s hmotností 1700-2200 t /po Nemotice norma 1700 a zpravidla postrk /přípřež/ se dával až tady/ a dostat 2000 t do Blažovic pokud by netlačil postrk bylo nemožné /norma max 1100t /.I když rychlost klesla do hodinového popř. minutového proudu, k tomu naklopení v oblouku, tak se kroutící moment dostal mimo adhezi , došlo k prokluzu, zareagování skluzového relé , následného odbuzení generátoru a bylo dojeté. Musely být na těchto stoupáních činné obě lokomotivy.
Pokud byly zhoršené adhezní podmínky a nebyl písek, k tomu nákladní vlak se zátěží typu S, už to někdy stačilo na problémy na stoupání jak do Brankovic tak i do Blažovic. Sergej neměl na ampermetru žádné červené políčka.

Loko: ad červená - pravda, to mi nedošlo, spíše jsem to myslel obrazně. Ale zbytek platí - prostě když se na nějaké podařené noční směně zadařilo, tak četa na postrku (nebo vlakové - podle řazení) uměla vytvrdnout. Pak ta druhá už činná nebyla, protože motor se válel na volnoběhu, linkáče a budicí stykače byly rozeplé a vlak měl tak o 116 tun větší hmotnost.
Ještě dnes je ve veselském depu dost účastníků někdejší živé nákladní dopravy, takže o historky není nouze. A jak rádo se vzpomíná.

Sp Vlára 754.013

V r.1967-1968.jsem byl na praxi ve Veselském depu,v tu dobu tam přicházely první "Sergeje" a vůbec ten první byl asi 1039?,Tyto stroje postupně nahrazovaly mazutky,byly beztlumičové takže zdaleka o sobě dávali vědět.Už jen jejich vůbec první startování v depu byla kapitola sama o sobě ale to je na delší vyprávění. Vzpomínané mazutky byly hororové lokomotivy,pokud přijela do depa ihned od vlaku na běžnou opravu měla zpravidla doběla rozpálené šamotové obložení topeniště a nebyl to vůbec příjemný pocit na tom nevyzpytatelném stroji něco dělat. No a když už se tu vzpomněla postrková služba na brněnské štrece za zmínku by snad stála i "Myjafská" štreka což je její odnož. Pamatuji si ještě dobu kda tam jezdily parní mašinky a lokomotivní čety měly v povinné "výbavě" plynové masky. Později byly páry nahrazeny "Sergeji" a běžný vlak sestával z jednoho "Sergeje" vpředu a dvou vzadu? Možná že to bylo naopak,přeci už je to jen 45let.

Tom754, uz ta 4013 vyjela z Veseli?

paprna: Asi před půl hodinou.

paprna: Stačí se podívat do jízdního řádu

intelpetr: v JŘ píšou Lv 70293 z Veselí do Bylnice ?

Myslel jsem, že chytal spěšňáka, sorry

Sp 1733 patrně zdechl ve Slavkově

Pepík: Prokletý spěšňák

Z Veselí na přípřeži byla pak 754.062.

Ve Veselí stál dalších půlhodiny.Zajímavé že pokaždé byl na Petrušce brňák kdyš měla problémy.

re fíra: Jak se jezdilo na Myjavsků ? Bylo zvykem s 1 postrkem do Čachtic, dvojitý postrk snad ani nepamatuji. Pokud byl zpáteční Pn jen na jednoducho, postrk se odvěsil v Poradi, nebo v Myjavě a tlačil do kilometra jako nezavěšený.
Když se nahromadily vlaky zpět, tak postrk tlačil po Vrbovce a vracel se ještě jednou do Čachtic.
Mašina chodila na přípřež jen u Oslan /keramický písek z Oslan obvykle do Kyjova s hmotností cca 1500 t/.
Když naopak vlak zpět postrk nepotřeboval, lokomotivní četa se vrátila reži, sergej zůstal v Čachticích, pamatiji i 5 takto čekajících sergejů pod čachtickým hradem. Tamní výpravčí pak vtipkoval, tady depo Čachtice. Vlak sestavený na tři sergeje na vlaku ,2 v předu a postrk, byl jen vyjímečně, dopravní koleje nebyly tak dlouhé. Jen několikrát jsem to zažil, např vlak s cukrovkou,někdy v hluboké noci, aby se omezilo křižování a když jsem se odpojoval z postrku na Poradí ,konec vlaku byl u vjezdového návěstidla. Váhu nebo počet náprav už si nepamatuji.

Sp 1722 + 70 min, nejspíš stojí v bojkovicich, a uz večer na 1733 jeli 2x754

Sp 1722 dnes s 742.320 a 3x Bmx s cca +15 ve Slavkově. Takže asi náhradní souprava.

(Příspěvek byl editován uživatelem ramon.)

Nejpíš porucha lokomotivy. Nemá někdo info jak to bylo s náhradní dopravou, popř. z kama jela náhradní souprava? Hodně lidí říkalo, že ten spoj mezi Bojkovicema a Brodem vůbec nejel a museli jet až Os 4302, takže je dost možné, že ho třeba v úseku Bojkovice - Kunovice úplně odřekli, ale nevím. Jinak ráno po sedmé stála skutečná souprava Sp stále v Bojkovicích. Podle Babitronu Sp stále ještě stojí v Bojkovicích, takže je tam nejpíš i ta souprava. Kdo máte nějaké další info dejte vědět

Dnes oba dva odpolední Sp s perlami 1729 zazáří 754.013, a na 1731 742.320 s vozy Bmx a možná ještě něco ji do Veselí pomůže.........

Eber: Náhradní souprava jela z Veselí nad Moravou podle Isoře.

Eber, Pietro: Ano, to je bohužel zvykem. Když se porouchá na 1722 na horní Vláře lokomotiva, posílají náhradní soupravu jen z Veselí do Brna. Lidé, co cestují na Brno od Bylnice, Bojkovic, Uh. Brodu nechť si trhnout... Ještě, že jsem jím dnes nejel...

Nevíte někdo, zda nebyl na dnešním Sp 1722 (kmenové soupravě) stejný strojvedoucí, který včera "oddělal" Petrušku ve Slavkově? Oběh vychází lokomotivně, nevím, zda i personálně. Zneprovoznit 2 lokomotivy ve 2 dnech to by byl od něj opravdu výkon.

Petruška se projevuje, protože nechce stát přes víkend na IDS.

Honzaub: V neděli se na 1733 střídají strojvedoucí ve Veselí. Do Veselí veze 1733 strojvedoucí maloměřického depa a z Veselí strojvedoucí veselského depa, resp. PP Veselí nad Moravou. Pokud tomu tak není, tak mě prosím opravte

yxcvbnm - jestli myslíte toho "Brňáka" co mu chcípla v Bojkovicích, tak buďte opatrný, je to jeden z těch co tomu opravdu rozumí, navíc jezdí v jejich turnuse od Plecháčů přes Brejlovce po Esa snad všechno, takže bych byl opatrný s tím že by za to nějak mohl...
honzaub - to by byl opravdu "borec"
+ Strojvedoucí který veze 1722 (z Veselí) jede LV do Maloměřic, potom zpátky a jede 1731, pak jede 4343 do Bojkovic a zpátky ráno 1720, z Brna pak jede 4117 do Veselí kde končí. Docela náročná směna...
+ jedna Petruška... tentokrát bez úprav...

K 754.067: Příčinou bylo ukopnuté čidlo tlaku oleje ve strojovně, po dotažení soupravy a obou neschopných strojů kolem oběda byla Petruška uschopněna a nasazena i se soupravou na 1731 z Veselí dále. Co se týče druhé nešťastné, ta byla bez vody (prasklé koleno), taktéž je hotová a stojí ve Veselí. Mezitím poslali zpátky z Brna na 1729 754.013, takže momentálně jsou ve Veselí dvě provozní zálohy. Teď krátce šichtám, co se tady řešily...v neděli veze 1733 strojvedoucí PJ Maloměřice po Veselí a hned zpátky točí 1736 do Brna. Od Veselí pak jede Veselák se spaním v Bylnici, ráno končí ve Veselí.

Dnes Sp 1722 754.062 + 754.075