Jo, ještě k těm proběhům: nevím jak 753.6, ale 750.7 se nulkují po 2500km. Donedávna měly stejný proběh i původní ČKD škopky a v pohodě to stačilo. Pak jim byl ale proběh do M0 snížen na 1500km, asi proto, aby mohly být katry lepší

Souhlas, akorát tě teď asi ukamenují

Mně nejvíc vadí HJP a ta přímočinná brzda, pak bych uvítal klasický rychloměr místo tohodle digitálního čísla, ale to stačí jen změna grafiky, detail.

Ale opravdu se musím zastat perfektního řídícího systému, před tím smekám. Jen jiné ovládání, HJP mě vážně ničí.

Sapér_vodička: Nulkují už po 2500km? To bude nějakých 50-100 motohodin ne? To se mají jak prasata v žitě...

Maršál: Ty si koukám z těch soukromníků úplně vyhulenej,abych tak použil zde poslední dobou oblíbený termín. Kdyby ti tak chtěla ta řachnout pod když jí rveš na 100 %. Nebo lépe se s tímjdi pochlubit do Trmic či na Švermu,že jim s tím jezdíš jak Dílna z tebe bude mít "radost".
Nadáváš na xichtosvítiče a na soukromnickejch Catrech si v ,když se ti tam na diagnostice rozsvítí kod poruchy,tak pěkně šmátráš po deskách a hledáš cože to čísílko znamená.. Pro neznalé: Na loko 753.7 ČDC se to pěkně napíše na panel a fíra je hned v obraze.
Já nejsem z depa CB,ale několik známých tam mám a od nich jsem se právě dozvěděl že tvá zářná kariéra na Bardotkach nebyla buhvíjaká. Nikdy bych to sem nepsal a ani s tím nezačínal,kdyby sis sám neustále nenabíhal na "smeč" hloupým vychvalováním ř.749,která teda nesahá lok.753 ani pod kolena. Ale myslel jsem,že si na nich jezdil výhradně a proto je tak chválíš a ono nakonec vylezlo z kolegů v CB ouplně něco jiného.Ž e prý si nechtěl jezdit zadarmo pár km za prací a nyní klidně cestuješ gratis po celé síti a s pochybným seznáním.
Howgh!

Bulhare z CB: Tak takový blby nereg. jako si ty mam úplně nejradši. Chlístáš tu na mě kidy a máš to při tom z JPP. Kolik si toho najezdil ty a na čem? Jel si se mnou někdy na lokomotivě? Víš, kolik mi lokomotiv umřelo pod rukama? Víš leda tak kulový. Tak zavři hubu a šoupej nohama. A dál šiř nereg. posránku, co JPP.

Sapére: super pane kolego. Alespoň jeden člověk, co dokáže říci svůj názor na ty superstroje.

Tý voeeé,Lubo. Nerozčiluj se nebo tě z toho klepne .Vždyť to jsou eném stroje železné.Udělej si zase výlet k nám na Šumavu (hezký report ze staré štreky) a zastav se na jedno ve Volařích. Což bych měl říkat já-před 6 lety nám tu řádilo 6 prsatic na Kyrillu a nyní zde jedna mrdka zelená bručivá tranzistorová fujtabl z Liberce či z kterých kotárů

(Pro)Saper Vodička:Mně nejvíc vadí HJP a ta přímočinna brzda

Chlapi zvykejte si,může být hůř,dostanete li se na nové stroje(Partnery,Pesy).Tam budete mít jen tu HJP a přídavná brzda tam není.

Osahal jsem si HJP a i Tauruse a není o čem diskutovat. HJP jako český výmysl u mě propadá. HOdí se tak na motoráky a ne na tyhle velký loko. To, že je vše na jedny páce mi prostě nevyhovuje. Nezbyde než si zvyknout

Pesa má HJP???

Bulhar z CB: a do řiti na co těch 100 procent PT je? S mašinama maximálně na 80 se jezdí jenom u ČD a taky to tak vypadá.

Maršál: Škoda, že 753.7 AWT a 753.7 CD mají ten samý regulátor .

Sapér_vodička: Jo jo, HJP je k hovnu , ale alespoň že na tom jezdíte tak se to dá započítat jako hlas proti. Jiným co na ní jezdí zas vyhovuje.

Sapér_vodička:
plnohodnotná sedačka pro "pomocníka" V některých depech nahrazena neplnohodnotnou (myslím, že normální židlí).
drnčící a hrkající pulty Mě to nějak nepřijde, zkusím se na to někdy zaměřit.
okolo čehokoliv ... Původní kabina.

Presne tak, Ostadiku. Jen at jezdi, co masina umi. Berete si vlaky nad normu, nikomu to nereknete, a prodluzujete JD. Jen vic plnych knedliku!

Nevsiml jsem si, ze by nekdo becal, ze u nas motory letaji na 100PT. Jednou jsou na to stavene JD, tak je dodrzuju a jedu, ne?

Berete si vlaky nad normu, nikomu to nereknete, a prodluzujete JD. Jen vic plnych knedliku!

Šari, to bude trošku jinak. Jak Awt, tak Unido jezdí na plný knedlík a pokud to jde, tak opravdu stanovenou rychlostí.

A vlaky nad normu? Kde to proboha sloužíš? Někde mezi Kralupy a Kladnem? A čemu říkáš norma? Podle čeho se řídíš?

Jedou - li ale ad - hoc a dostanou číslo elektrického vlaku, tak logicky do kopce musí prodlužovat.

Doporučuji místo používání tupého sledování jízdní doby daného vlaku spíše zapojit mozek a podívat se, co ten vlak veze.

Ne, že bych se s tím už mockrát nesetkal.
I s přístupem: jste soukromník, tak nemůžu tušit, že krátíte jízdní dobu rychlíku.

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.)

maršál - vedeš nerovný boj Lubo a myslím, že i zbytečný.... Někdo má rád holky, jiný vdolky, mě se třeba Bizon docela líbí, na rozdíl od Herkula. Ten se mi,stejně jako Taurus, nelíbí vůbec. Proč, to nevím a nepátrám po tom.
Co je kde špatně, že reka mají kratší proběh než Herkulové nevím. Jen si myslím, že motorem to nebude. Mám za to, že CAT má parametry stejné jako MTU, jinak by se asi v Evropě hojně neprodával.
A když se tady někdo prsí kolik toho měl na háku- 556.0 vozívaly údolím Labe i Vltavy / až po okraj Prahy/ 4000 tun na jeden kotel slušnou padesátkou při indikovaném výkonu 2000 - 2200 koní. Dokážou to dnešní stroje ? 121 - 123 to neuměly.

A prosím teoretiky a dříve narozené aby mi nepředkládali krávoviny o tom, že za to Štokři platili daň zničením a předčasným vyřazením. Je to blábol, neboť solidní množství rekordmanů končilo mezi posledními a zbytek normálně, obdobně jako jiné stroje této řady. Chtělo to ovšem FÍRU nikoli řidiče a měl k ruce jedno plus - žádná automatika jen umění....

Ono vyhoda dvojcete 753.6 a celkove vsech brejli oproti Herkulovi bude i adheze. Coz zrovna na sutrech bude dost znat.
Mohu dat k dobru svoji zkusenost v porovnani 162 vs 1216 ( na herkulovi mam minimum, tak nechci placat chujoviny). 162 at silove cca polovicni, motory predpotopni tak diky pomerne solidni skluzovce a tim ze ma spalky je v celku v pohode. 1216 se mnohdy bez pisku nechyta. A i tam, kde se tahle solo masinka trapila, sla dvojicka brejli v naprostem klidu, bez skluzu a nebo jen minimalni.
Neni toto taky dobry duvod proc po obloukovite lokalce tahat 8slabsich tm nez 4 ukrutne smekave? Plus dvojce ma tu vyhodu ze vam aspon jedna vetsinou tahne.

Marsal...Ty mas ego jako Mont Everest...umis jen nadavat...z toho maesala by ses mel dobrovolne degradovat tak na čatára...

belka6v: tak to mě špatně znáš. Když tu někdo neoprávněně a s nesnyslama napadá mojí osobu, musím se bránit. Kdo mě zná osobně, ví.

Filipe: já vím. Máš pravdu. Pozvání přijímám a určitě se někdy stavím. Na Šumavě je opravdu nádherně.

Ivánku: ale já žádný boj nevedu. Jen zde říkám svůj názor, že je to Hnusovec a nikomu to nevnucuji. Když se ti to líbí, no tak líbí. Belka6v tady nad tou nádherou neustále cáká a myslí si, že když se to líbí jemu mne musí taky!

Mourku: si mne zase pobavil. A co to má společného s tím, co jsem tady vypsal? Se ti nějak zaviroval softwer? Jo, podvozky to má taky stejné.

Marš: Co to má společnýho s tím co jste napsal?
Mourek tím asi reagoval na váš příspěvek
"Zadal jsem maximální výkon 100% a Brejlí jsem si nevšímal. Když šli do skluzu, mašinky si ubrali výkon a po té, co skluz pominul, výkon se sám automaticky zvednul. To u Cargo 753.7, je to vo ničem jiném že. Mašinka jde do skluzu, začne to na mě bláznivě blikat a pípat, blik, píp a pořád dokola. Mašinka mi nejede, jelikož jsem blbý strojvedoucí a musím si přečíst porucha skluz. Potom to třikrát vykvitovat a než toto vše udělám a jsem-li s vlakem ve stoupání co: no stojím přece Uďo.".
Jinými slovy, 753.7 AWT i ČDC mají stejný řídicí systém, jen ty ČDC mají navíc displej a NVL-ku. Ale vlastní řídicí počítač je tentýž (Nippon Electronic Society ;-) a tudíž i na ten skluz reaguje na vobou mašinách stejně. To, že jste jednou zastavil a jednou ne, bylo vlivem jiných okolností.

Sapér: dementní ovládání přímočinné brzdy
No jo, no... chtěli jsme po Japoncích lokální řízení tlaku přídavné, ale byli jsme odesláni do
().
Na prototypech (cedníky) se do dodrátovalo individuálně mimo NVL-ku.

Pánové kolik vás z Bizonem jelo že tady vedete zasvěcený řeči? Jste směšný.

Co je kde špatně, že reka mají kratší proběh než Herkulové nevím. Jen si myslím, že motorem to nebude.
Vyšší počet mazných míst a především kluzná ložiska tlap u brejlí včetně většiny jejich starších rekonstrukcí (všechny pro ČDC třeba). Ty jsou velmi náročná na mazání a proto se musí přistavovat na promazání co cca 2500 km. Bizoni už mají ložiska valivá. Ale všechny ty reko mají zdrže, to je proti kotoučům z hlediska údržby náročnější uzel.

Mám za to, že CAT má parametry stejné jako MTU, jinak by se asi v Evropě hojně neprodával.
Jak které, u těch starších se musí olej vyměnit po 250-400 mth, u MTU standardně 1000 mth. Ty novější jsou s MTU srovnané. Problém Catu je v konstrukci motoru v amerických měrných jednotkách, takže si k němu musíte pořídit extra vercajk. Nemyslím si ale, že by ty motory byly špatné, jinak by si je skutečně zákazníci nekupovali.

162 at silove cca polovicni, motory predpotopni tak diky pomerne solidni skluzovce a tim ze ma spalky je v celku v pohode. 1216 se mnohdy bez pisku nechyta.
Což je u moderních mašinek normální, prostě se za mokra sype a sype. Je třeba si zvykat, moderní mašiny už zdrže ze šedý litiny už mít nebudou, jen kotouče. To je kvůli omezení hluku, předepisuje to TSI Noise. Ani nevím, jak mohla projít u 380 čistící zdrž (z čeho je?). Jinak samozřejmě proti 163 utáhne 186 nebo 1216 výrazně víc.

Otázka: Šutry jezdí na dva Bizony bez postrku? 32 vozů jako za časů ČDC?

(Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.)

Ne, s jednim postrkem.

Herkulové by to odtáhli dva. Úspora.

Jakto, že to ČDC dokázalo na dva kotle a teď se to musí na tři? Co se změnilo? Případně, co tehdy nevadilo?

Vždyť za ČDC to ale v části trasy taky jezdilo na tři kotle.

Ano, za časů ČDC 2x751 a 742/751pk Kladno - Milostín, později byly Bardoty nahrazeny modernizovanými brejlemi.

Desiro:Ano utáhli, ale taky by třeba stáli jak cca 3-4 kusy Bizona...Myslím, že hodně je to o prvotních pořizovacích nákladech.A co uspoří Herkul na "mazání" za 20 let (což je přibližně životnost reko stroje)? Zdrže vydrží díky EDB taky o něco déle a pokud mají trakčáky lepší izolaci, tak taky budou o něco odolnější, takže by to zase až tak hrozná prohra být nemusela...

ER20 stála svého času zhruba dvojnásobek rekobrejlí. No a ten zbytek si musí každý dopravce spočítat a podle toho se rozhodnout:-)

Desiro - dík za rozšíření vědomostí.

AL: jestli on těm Brejlema, co jim narval 100% a ony se s tím popraly samy, nemyslel ještě původní brejle...
On je totiž DC/DC přenos podstatně míň náchylnej ke skluzu, než AC/DC. Není to však rozdílností regulace, jak se Frajtr mylně domnívá, anóbrž vlastností regulované soustavy. Pořádně zatíženej alternátor se prostě na rozdíl od dynama chová jako zdroj proudu a "přebytečnej proud nasype do ostatních trakčáků (čímž utrhne celou mašinu).
Je to holt daň za to, že se nemusím starat o uhlíky na dynamu (a že dynamo odpovídajícího výkonu na 1800 rpm jaksi neseženu).

Ad Desiro:

Ani nevím, jak mohla projít u 380 čistící zdrž...

No a to si představ, že se dnes vyrábí v Evropě (pravda, není to v EU, ale ve Švajcu) lokomotivy, které jsou (kromě EDB samozřejmě) vybaveny pouze špalíkovou brzdou... ;-) Ee 922 a Eem 923 pro SBB. A ten čistící špalík bych rozhodně nezavrhoval, jelikož je to z hlediska adheze celkem účinný a zároveň velmi jednoduchý pomocník. A zrovna na lokomotivě najdeme vícero významnějších zdrojů hluku, takže proč si komplikovat situaci, zbytečně se dostávat na mez adheze, vysvětlovat potom na EBA protočená kola na nápravě a tak... :-)

Hajnej - to by němej neřek.....

TSI Noise vysloveně nepovolují špalkovou brzdu? Ani čisticí špalky? Nebo jen kecáte? Čisticí špalky na ešusech a 380kách slýchám denně, ale neskřípe to. Jen to jemňounce šustí, rozhodně tiššeji, než moderní kompozitní "šeptající" špalky třeba na kontejnerákách MTR.

Dnešní vápenec do Března 753.602+603 a vzadu 741.703 Unhošť

A ještě postrk 741.703 Hostivice

Pardon, ta "vosa" patří jinam - omlouvám se. Dnes to fotilo více lidí...

lokomotivy, které jsou (kromě EDB samozřejmě) vybaveny pouze špalíkovou brzdou... ;-) Ee 922 a Eem 923 pro SBB.
Nevíš, z jakého jsou materiálu?

ten čistící špalík bych rozhodně nezavrhoval
To já taky ne; ale má jen čistit jízdní plochu, nebo jí i trochu našmirglovat? Ale to druhý je spojený s hlukovou produkcí ... a to je oč tu běží;-)

TSI Noise vysloveně nepovolují špalkovou brzdu? Ani čisticí špalky? Nebo jen kecáte?
Můžete mi bez těch invektiv napsat, kde jsem tohle tvrdil? A pokud to nenajdete, očekávám omluvu.

Mad Noodle: Není zač, rád pomohu ;-)

Desiro: Můžete mi bez těch invektiv napsat, kde jsem tohle tvrdil?
No, to "ani nevím, jak mohla projít" taky není zrovna formulace podle Gutha-Jarkovského...

Určitej rozdíl mezi čisticím špalíkem a klasickou špalíkovou brzdou je zjednodušeně řečeno v tom, že:
1) se používá jenom při intenzívním brzdění, tedy po ještě víc omezenou dobu, než je každé brzdění,
2) u čisticího špalíku není kritická doba náběhu a tudíž nepotřebuje stavěč odlehlosti, takže v neaktivním stavu nešustí po kole.

Ad Qěcy:
TSI Noise vysloveně nepovolují špalkovou brzdu?
Samozřejmě, že TSI NOI špalíkovou brzdu nezakazuje vysloveně. Avšak nastavené limity hlučnosti vozidel jsou takové, že vejít se do nich s litinovými brzdovými špalíky je mimo realitu a nekovové špalíky jsou tak nějak na hraně. U těch čistících špalků, tam jde "pouze" o to očistění jízdní plochy (mám takovej velmi matnej dojem, že třeba na té 380 při běžném provozním brzdění čistící špalíky naskočí na začátku brzdění a po chvíli se odvětrají), takže - jak píše Hajnej - nedochází k "šoupání" špalíku po kole pořád a navíc se to nevyužívá po celou dobu brzdění...


Ad Desiro:
Nevíš, z jakého jsou materiálu?
Tak to bohužel netuším, ale předpokládal bych nějakej kompozit, nebo něco spečeného... :-)

...ale má jen čistit jízdní plochu, nebo jí i trochu našmirglovat?
Když ono "očistit" a "šmirglovat" je ve své podstatě jedno a to samé.*) Ale jak bylo řečeno, pokud je to čistě čistící špalík, dochází k tomu "šmirglování" v podstatně menší míře. Nehledě na to, že jízdou (bez brzdění) se ta jízdní plocha zase vyhlazuje...

Ale to druhý je spojený s hlukovou produkcí ... a to je oč tu běží
No, můžeme být rádi, že neprošly původní limity v TSI, protože jinak by kotoučovku musely mít i nákladní vozy. Takhle je to na hraně a pokud je třeba běžný nákladní vagón čerstvě po soustružení, tak prvních pár set kilometrů ty limity taky obvykle neplní. Můj názor je takový, že u lokomotiv (a zejména těch, které v naprosté většině případů brzdí EDB), kde je tolik jiných zdrojů hluku, je trochu luxus hrát si s hlukem vznikajícím nějakým zdrsňováním jízdní plochy při brzdění špalíkovou brzdou, když se pak stejně musíme škrábat levou rukou za pravým uchem a vymejšlet, jak tu plochu zdrsnit, abychom měli nějakou rozumnou adhezi. Ono to u moderních lokomotiv "nepostradatelné" pískování (které bysme tak nutně nepotřebovali, nemít pouze kotoučovou brzdu) je totiž taky pěkná prasárna, a to ve vícero ohledech...

*) Historka z natáčení: Tohle mi trochu připomíná jednu památnou diskuzi u státních závěrečných zkoušek, kde měl student vysvětlit, jaký je rozdíl mezi abrazivním opotřebením a právě tím šmirglováním. Když správně odpověděl, že je to v podstatě totéž, ale to opotřebení je - narozdíl od šmirglování - jev nežádoucí, položil pan ing. Z. M. zákeřný dotaz, jak to tedy bude, pokud budu např. nějaký vagón šmirglovat jakožto terorista... :-)

...zdrsňováním jízdní plochy při brzdění špalíkovou brzdou

Vím, že se o tomto tématu hodně napsalo i nažvanilo, ale může mi někdo vysvětlit, jak může měkčí litinový špalek nějak výrazně poškrábat tvrdší povrch ocelového kola?

jinak by kotoučovku musely mít i nákladní vozy.

Kdysi, je to tak 20 let zurück, zkoušeli tuším soudruzi z Velké Británie a z Německa takovou vyfikundaci, že na podvozky nákl. vozů dávali aerodynamické kryty. Snahou bylo snížení vnějšího emitovaného hluku, hlavně ale toho aerodynamického. Popradské čtyřnápravové 80' Sggnss s podélníky, které výrazně zvenku zakrývají podvozky, jsou taky navenek o dost tišší (pokud je to tedy tím). A taková M152.0 při prvních hlukových zkouškách na VÚŽ neprošla kvůli nadlimitnímu hluku motoru. Vyřešilo se to úpravou sacího filtru a instalací odklopných bočních "sukní", které kravál motoru prostě měly utlumit (snad to tak bylo - budu-li věřit dobové literatuře. Je možné, že řešení problému bylo podpořeno i předáním nějakého "tekutého kalendáře" nebo "krabice od bot", či jiného očního přimhuřovače...).

YT: mám takovej velmi matnej dojem, že třeba na té 380 při běžném provozním brzdění čistící špalíky naskočí na začátku brzdění a po chvíli se odvětrají
Dojem je opravdu matnej, špalíky čistí po celou dobu intenzívního brzdění. Mimo jiné jde i o stírání vody/svinstva a tak podobně...

Ad Statistik:
...může mi někdo vysvětlit, jak může měkčí litinový špalek nějak výrazně poškrábat tvrdší povrch ocelového kola?
Ono to nemusí být výrazné, stačí trochu. :-) Stačí si poslechnout od perónu odjíždějící "Béčko" vs. něco s kotoučema. Na projíždějících (jinak stejných) kontejnerácích je rozdíl mezi vozy s nekovovými (LL) špalky a s litinou taky krásně slyšet; "ježky" s K-špalkama ponechme stranou, to je - jak ostatně zmiňuješ dále - někde úplně jinde, asi nejspíš i díky těm podélníkům (vycházím z toho, že třeba stejné Wapky s podvozky 26-2.8 a Y25 vycházejí z hlediska hluku lépe právě v případě těch podvozků 26-2.8, které toho zakrývají trochu víc). Jinak to ale taky vypadá, že třeba u těch kontejneráků by ty litinové/nekovové špalíky mohly dělat nějakých 20 až 30 procent na valivém odporu ve prospěch špalíků nekovových...

Ad Hajnej:
...špalíky čistí po celou dobu intenzívního brzdění.
A jak je definováno ono "intenzívní brzdění", mohu-li se optat?

jak může měkčí litinový špalek nějak výrazně poškrábat tvrdší povrch ocelového kola?

Když jede vůz například zabržděn (Po špalcích po dojetí do určené stanice zbydou pouze botky, přinejlepším šavle), tak se vyhřejí kola (monobloky i obručáky). Na třecí ploše kola jsou viditelné trhliny, póry i špony (špony nejsou ze špalků, ale z kol) Viděl jsem i roztopené špalky, to pak podvozek vypadá jako když se na něm pálilo autogénem

Řekl bych, že v případě čisticích špalíků nejde o nějaké broušení jízdní plochy, jako spíš Hajným uvedené odstranění slizu z vody a nečistot a eventuální koroze, které snižují adhezi kol.

Zajímavé informace, díky.

Jinak ti ježci (popradské 80´pro MT) mají K špalky, takže největší podíl na snížení hlučnosti mají ony. Je možné to pozorovat u poslední série Sggrss, které jsou také s K špalky a jsou výrazně tišší, než předchozí série se šedou litinou.

Jinak boční zakrytí pojezdové části se, pokud vím, právě z důvodu snížení hlučnosti praktikovalo u posledních sérií rekonstrukcí resp. novostaveb T3 na starých papírech pro Prahu. Ta tramvaj má subjektivně elegantnější vzhled a sníží hlučnost o (mám pocit, že bylo tehdy prezentováno) 2 dB. Běžely tehdy polemiky, jestli to stojí za tu instalaci při nehodách často poškozovaného dílu, který pak překáží při údržbě.

YT: A jak je definováno ono "intenzívní brzdění", mohu-li se optat?
Moheš. Víc jak 50% Fbmax nebo rychlobrzda.

Desiro: Ta tramvaj má subjektivně elegantnější vzhled
To slovo "subjektivně" je na místě - mně se to naopak vůbec nelíbí, vypadá to jako pratank na Sommě...

V depu Trutnov pravděpodobně řádí šotek, ráno lehla v Týništi 750.702 na Kyšperku, do HK to dotáhnul osobák, takže si vlak do Prahy přivezl jenom nějakých +13 . Porouchanou 702 vzala do Trauče 754.030, která včera spadla do oběhu místo 701 a nocovala tak v HK. Aby toho nebylo málo, tak současně se 702 lehla ráno v HK 854.014 na Sp do Doudleb, vlak byl kompletně odřeknut. Odpoledne již 702 pravděpodobně znovu jezdí.

Neví někdo jestli už 753.776 je v Nymburce ? Měla jít do Nymburka místo 750.013 (která díky malé nádrži byla vhodný adept na pozici nařízeného přesunu 1x750 do Brna)
- info strojmistr Nymburk

Neví: 750.013 ale nemá zmenšenou nádrž, jako třeba 750.222, ne?

Emppu: Ale 222 je hradecká ne ? a pryč měla jít nymburská, takto mi to strojmistr řekl a také říkal že je rád, že 753.7 jsou lepší...

753.7 je dobrá co se týče brzdy a obsluhy, ale na údržbu je nulka většinou jednodušší... 013 už v Brně je, prý snad za ní půjde ještě další...

K nedávné debatě hafo Bizonů nebo míň Herkulů - včera jsem na "šutrech" koukal, jak je Buštěhradka pěkně zrzavá, čili adhezní podmínky nic moc.
Nemělo by se tedy zapomínat na to, kudy se s tím chce jezdit - koridor a oranice mohou dávat drsně odlišné výsledky...

koridor a oranice mohou dávat drsně odlišné výsledky...

Na to je sice potřeba myslet, ale...

Asi před čtyřmi lety jsem vezl vyrovnávku cisteren z Leopoldova do Furthu. S Herkulem, vážilo to asi 300 tun. Od Pasečnice byla mašina v luftě, ale tak nějak to šedesátkou jelo. V Kubici vypadla EDB už na deseti procentech a při brzdění na 4,5 baru šla celá souprava po smyku. Dolů z kopce jsem jel 25, 30 km/h, už jenom pohled na EDB znamenal její výpadek. Dole ve Furthu nadskakující Brejlovec (vletěl na to osmdesát a šáhl na brzdu). Celou dobu jsem přemýšlel, jak nahoru vyvezu vlak, který na mě čekal. 20 cisteren, 1550 tun. A hele, do kopce přes písek naprosto bez problému, 32 - 34 km/h. V tunelu 30.

A teď babo raď.

Neví: Jasně, dával jsem jen příklad loko 750 se zmenšenou nádrží. Pokud vím tak 013 má "klasickou", tak se mi nezdál ten argument o menší nádrži.