Jakou hodnotu mohou mít pozemky pod vytrhanou železniční vlečkou? Většina jich je pořád vedena jako dráha, pouze dva mají v katastru napsáno jiný způsob využívání.

Otázka je položena opravdu hodně ze široka. Na to lze jen těžko najít odpověď. Asi hodně záleží na lokalitě a záměru kupujícího. Pak stejný pozemek může mít pro dva zájemce velice odlišnou hodnotu. A do budoucnosti bych raději vycházel např. z územního plánu obce.

MK: A co zjistit v katastru komu pozemek pod vlečkou patří a zeptat se přímo jeho?

Kpy: Děkuji. Urpín: Chtěl jsem jen takový rozstřel ale prvnímu majiteli jsem již napsal.

MK..
Majitel pokud je mu dráha (vlečka) už v podstatě k ničemu, chce zlikvidovat to, za co mnohdy platí nehorázný peníze. Je to u cca 60-70% vlečkařů, kteří chtějí vlečku pryč. Pak se to dělí na dvě skupiny. Jedna je: Už nikdy "dráze" neplatit nic (neberte mi za slovo, je jedno s kým styk dráhy je, ale pořád to něco stojí a majitel se v tom v 80% nevyzná, tak má pro něj všechno pojem dráha, popř. ajzboňáci) a ta druhá: že zvětšují svůj např. skladovací prostor. Tak chtějí mít vlečku smazanou z katastru a postavit tam další sklad. Popř. jiné využití. (Na jedné vlečce chtěli po nás zbudovat parkoviště). Třetí varianta likvidace nastává ve chvíli, kdy se objeví DÚ na kontrolu, přijde vlečkaři zápis odstranění závad. Majitel dostává záhy infarktový stav a jde se okamžitě rušit a snášet. Mj. tento stav proběhl na Mayrau, kdy firma PVKTŽ Benešov, prováděla přes 5let údržbu vlečky. Záhy přišla kontrola po pěti letech a zjistili, že v ruce drží protokoly od měření vlečky, na které ale nebylo možno co změřit, protože se ke kolejím nebylo přes křoví a nálety jak dostat. O tom, že na přejezdech nebyly ani prořezaný žlábky, naopak cca před dvěma roky je silničáři zalili asfaltem, to nelze ani psát, co to s p. Švermovou dělalo... No přišel na kraj dopis, o odstranění závad a nebo tučné pokutě. Středočeský JUDr. si lehce ověřil, že za vlečku i když jí někdo spravuje, za ní odpovídá stále vlastník. A věř nebo nevěř, málem se trhalo. Kdo měl o vlečku zájem byla KDS...Ale... Nebudu psát co a jak je ted. Je to nepodstatné. Ale mohlo být s vlečkou ámen. A to je jeden z dalšího příkladu, proč majitel je ochotný rušit vlečku. I když u případu Mayrau - nakonec nerušil. Nejen pozemek je mnohdy směrodatný. Mnohdy situace.

a to nejde vlečku prohlásit za neprovozovanou a tim mít možnost absolutní neúdržby?
něco jako když u auta dám SPZ do depozitu...

Bobo: přečti si zákon o drahách a budeš mít jasno...

BoBo...Jde tzv. "zamrazit" vlečku. Ale stále se pohybujete v tom že pokud máte někde styk s dráhou. Nejčastější výskyt je SŽDC. Pokud je výhybka Vaše, prostě za údržbu platíte poplatek, který máte stanovený ve smlouvě. "Zamrazení" vlečky Vás ale neamnestuje od ÚP, a dalších úkonů s tím spojených. Samozřejmě, můžete mít určité slevy, ale to ještě neznamená že nic firma neplatí. To je bohužel mylná informace, která se mnohdy dává v plénům a pak se majitel diví, když mu donese správce vlečky mandátní - dnes již Příkazní smlouvu - že bude bohužel i přes zamrazení vlečky dál "cálovat".

Další věc. "Zamrazit" vlečky nejde, pokud na Váš úsek je napojená jiná vlečka/dráha. V tu chvíli jste povinen vlečku udržovat provozuschopnou. Jistě, můžete si účtovat nějaký poplatek, popř. spolu-podíl na úpravě Vaši vlečky, protože můžete dát najevo, že vlečku jako majitel nechce používat. Ale opět. Pak je nasnadě i vlečku prodat danému zájemci a jako majitel Vaší části máte klid. Zažil jsem i spor "Kočkopes" kdy si majitel účtoval za přejezd přes jeho cca 70m vlečku cca 120tis za vlak. Bylo pak velmi krásné sledovat jak majitel skákal do vejšky když mu po jeho části vesele projela bangle a pustit jí zkrátka musel. Ted se snaží vysoudit z jalové krávy tele. Ale Zákon o drahách v tomhle ohledu zní jasně a striktně. Další věc, je že jste povinnen i hlásit údržbu Vaší vlečky případné odstavení. Ve většině podniků to ale funguje v symbióze a tak si nehází klacky pod nohy Je to většinou dáno i tím že úseky spravuje stejný "příkazce", který na sebe má i stejné ÚP. Když ne, většinou se konkurence mezi sebou zná a tak si prostě naschvály nedělají. Bývá problém u SŽDC.

Vlečka která nemá ÚP ani další leg. náležitosti je podstatě "stavbou". A po ní v podstatě žádný vlak projet nemůže. Jsou výjimky u vlaků stavebních pracovních atd.

Jsou ještě koleje technologické. Jsou většinou např. u jeřábových drah. Lze udělat i techn. kolej na klasické vlečce. Ale jde pak jen o to, jakým způsobem hodlá majitel s vlečkou dál nakládat. Opět se ale nevyhne platit za výhybku. Tento systém je např. na šíré trati mezi Ruzyně - Hostivice. Proto je i možné, že z vlaku vidíte Unimo-buňky položené na kolejích. Z hlediska toho, kdyby byla tato vlečka provozní, to nepřipadá v úvahu. Dle legislativy. Samozřejmě. Takto je to ale v podstatě "jedno"...

Jen ze zájímavosti o problématiku. Při likvidaci asi majitel požádá a dostane nějaký "demoliční výměr"? Nebo DÚ bere likvidaci jen vrácením železa hutím a zbytek se neřeší? Narážím na několik nedávno "zdevastovaných" vleček, kde je železo pryč, ale ekologická zátěž (pražce či štěrk) zvostala o umělých stavbách či zásazích do krajiny nemluvě. Tohle je pak věc místního stavebního úřadu?

Bobo : vlečka Jitona v Komořanech je už skoro deset let v klidu vlečková a připojová smlouva platí a Jitona platí taky

Jde o to, zda jste likvidoval na černo nebo ne. Takhle má p.Vagonet tady nafoceno mnoho fotek. Kde po stavbě zbyla hromada pražců a nikde nic. Funguje to takto.

Nejdřív Majitel vlečky podá žádost na DÚ žádost o zrušení vlečky. DÚ napíše co všechno je třeba vykonat před tímto krokem. Zrušit Příkazci ÚP, obeznámit SŽDC a dalším účastníkům co máte za záměr. Každý k tomu má lhůtu na vyjádření. Jako celek toto zasíláte na DÚ. V případě nějakého zamítnutí se řeší proč a co dál. V případě, že nikdo námitek nemá, vydá DÚ rozhodnutí o zrušení ÚP, a o zrušení titulu tratě Vlečka - na Stavba. To ovšem je první krok. Pokud se nikdo ve lhůtě neodvolá a rozhodnutí DÚ tak nabude právní moci, pak lze bývalou vlečku prohlásit za "stavbu"... Na DÚ si stáhnete protokol se žádostí, kde vyplňujete přesně co dál se "stavbou" bude a jakým způsobem bude dále se stavbou > potažmo materiálem > nakládáno. Na příslušný stavební úřad dodáváte harmonogram prací, včetně toho, kde a jak budou uloženy pražce, popř štěrkové lože a další věci. Místní stavební úřad Vám vrátí tento dokument. Tento dokument dostává DÚ. DÚ dále vydá rozhodnutí o snesení stavby. Většinou jsem viděl na tři roky. další věc, jsou podmínky a co všechno se musí dodržet. Např. výstavba zarážedla, jakým způsobem bude řešen styl s další dráhou atd. Toje tzv. "fér hra"...

Ve většině případů, je to moloch. 70% vleček i podle seznamů, má jiného majitele. Vlečky nemají z 90% splněné co mají mít. Je spousta vleček, kde se někdo v areálu rozhodl, že koupil areál, vlečka automaticky je jeho, vlečku vytrhá a je to tak jak píšete. Z toho co jsem mnohdy kdo napíše jako majitele, dávno není pravda. Setkal jsem se s tím několikrát. A hlavně, nejvíce vleček "zařvalo" rozpadem podniku, a podnik přebral správce konkurzní podstaty. Je k neuvěření to, že nikdo neřeší žádný smluvní vztah. Správce má areál 5let, za výhybku nikdo neplatí, ÚP je v "luftě", majitele nelze dohledat... a když se zeptáte co drážní zákon. Nic. Každý kouká do země..Přijedete za rok. A vlečka vytrhaná. Jen těleso s pražcema. Dojdete a ptáte se, kdo vydal povolení. Nikdo. prostě přijela firma a likvidovala. Na DÚ na Vás koukaj jak na pitomce. Cože to chcete..Sedí nás tady 10 na celou ČR a pane víte kolik je v republice vleček. A opravdu. Nejtěžší je dohledat majitele.

Příklad. Hledal jsem majitele Textilky v Brněnci. Vlečka tam existuje ještě stále. Má to správce konkurzní podstaty a k tomu se prostě nedovoláte. Není nikde kontakt. Nic. A když už jsem se přes dalších deset kontaktů a známých dostal?! Odpověd. drážní úřad mě nezajímá, jestli něco chcete, napište mi co za to dáte. Papírování si strčte někam. Zajímá mě cena. A tak to je všude. Když už se někam dostanete. A nebo odpoví. Znáte to, než se něco rozhodne, tak to někdo vytrhá...

A to je prostě realita.

A jen pro zajímavost. Velveta Varnsdorf bude i přes nákladnou další opravu kolejiště, používat vlečku dál. Tamější T334.0 bude příští týden opět jezdit s Wapkama. Pokud by někdo chtěl dohodit exkurzy na mašinku, ať mi napíše email > pod nikem. Dodám kontakt.

Vlečka v Adamově jede, momentálně je na ní 9 vozů.

Vagonet Bohužel foto nemám ale brácha tam byl jako vlakvedoucí manipuláku a prý hrůza. Díky krátkýmu šturcu to dělal přes hodinu.....

Vlečka Kovohutě Čelákovice: http://www.itok.cz/clanky/krimi/zlodeji-kovu-v-celakovicich-ukrad li-celkem-6-tun-k/e:

Odkaz nefunguje...

Pražce se uložily do areálu a bude se z nich vyndavat železo. O ekonomické smysluplnosti této akce mám silné pochybnosti

Herkules: tak aspoň si pořádně zašoupal (zaposunoval) i když v zimě asi nic moc

Bývalá vlečka thunovské porcelánky v Klášterci nad Ohří (poněkud ukrytá v letní džungli):

Jak často se jezdí po vlečce v Brně na ulici Pořičí?

A k čemu slouží kolejová spojka z tramvajové tratě na ulici Křížová?

(Příspěvek byl editován uživatelem Ross.)

Ross: Spojka na Poříčí slouží k propojení tramvajové a železniční sítě. Dříve tak bylo možné na tramvajovou síť dovézt nákladní vozy (když fungovala i pouliční nákladní doprava), dneska slouží spíš jako záloha, když je potřeba přejet z jedné sítě na druhou. Mám tušení, že se tudy relativně nedávno přetahovaly nějaké tramvaje na výstaviště (třeba 13T v září 2008:http://foto.bmhd.cz/foto.php?12930).
Druhá podobná spojka je na nádraží v Králově Poli (kolej odbočuje ze smyčky pod mostem) a dříve se na ní překládaly nové tramvaje z železničních vozů (fotky třeba http://foto.bmhd.cz/foto.php?18341 a http://foto.bmhd.cz/foto.php?18342). Ani tato spojka už se pravidelně nevyužívá, nové tramvaje bývají přivezeny po silnici na trajlerech.

Dotaz: Slysel jsem, ze nelze jezdit zeleznicnimi vozidly po Brnenske tramvaji, protoze trate byly prestaveny na uzky typ zlabku, ale jak mohla po tramvajove siti jezdit lokomotiva Eg5, rekonstruovana pro Mariazellske muzeum? http://www.drah-servis.cz/detail.php?typ=mhd_eg5 Jinak jsem slysel, ze v dobe druhe svetove vlaky byly do pisarecke vozovny vezeny osobni zeleznicni vozy lisenske drahy, a pobliz bylo staceno vino do nakladnich cisteren? Elektricke lokomotivy nakladni tramvaje bohuzel znicila organizace Reflektzor Mladych, sbirajici srot :-( Nyni zrusena spojka byla na brnenske Hlavnim nadrazi. Zpravy jsou neoverene. Diky Kwasi

Ross, J.U.Ray - ta královopolská vlečka dopravního podniku se používala nejenom pro dodávky nových šalin, ale také se tu nakládaly ty šaliny určené na generální opravy, či rekontruce tuším do Ostravy nebo do Šumperka.

Přihazuju pár fotek poršáka 1902 z vlečky na Výstaviště na ul. Poříčí ze dne 31.3.2008:

TOS-MET Čelákovice - 15. 2. 2014:

kwasi: Podrobnější údaje neznám, ale až do 60. let fungovala na brněnské tramvajové síti nákladní doprava. Vlečka na výstaviště byla původně vlečkou do Bauerova cukrovaru na místě dnešního výstaviště. Po Poříčí vedla jen po křižovatku s Vídeňskou/Křížovou a napojovala se na tramvajovou trať v prostoru dnešní zastávky Poříčí. V plánech z let 1897 a 1909 je trasa kreslená zhruba takto: http://www.mapy.cz/s/9gyh Je možné, že napojení propojení železnice a tramvaje v těchto místech zůstalo zachováno z těchto historických důvodů.

Kromě hlavního nádraží bylo propojení vlak-tram ještě na křížení vlečky do vojenského skladiště oděvů (dnešní vojenské velitelství na Šumavské) s tratí na Semilasso (v prostoru zastávky Kartouzská). Vlečka vycházela ze starého královopolského nádraží a přepravovaly se tudy mj. nové tramvaje 4MT z Královopolské strojírny na tramvajovou síť.

T444: dle stavu už výtopna je asi mimo provoz a ten Tos je ještě v provozu?

Tchytil: Bývalý TOS je "rozparcelován" - TOS-MET je slévárna, za ní jsou Slovácké strojírny, z modelárny je Demoplast a původní Volmanka je určena asi k demolici, neboť je totálně vyklizena.

Zdravím nemáte prosím někdo informace jestli příští týden bude jezdit a kdy bardotka na kyselce?Díky moc za radu.

Preprava tramvaji parni lokomotivou

Ross, J.U.Ray - Spojka na Poříčí slouží k propojení tramvajové sítě a vlečky výstaviště, nemá nic společného s nákladní dopravou. V době výstavby vlečky na výstaviště nebyla již provozována nákladní doprava po ulici Poříčí, ale koleje zde byly. Byly používány pro čistící vůz (čistič kolejových žlábku), aby se dostal k tzv kalné jámě. Při výstavbě vlečky tato zrušena a tak si musel DP pořídit novou na ulici Masná na bývalé vlečkové koleji do ČSAD. Náhradou za zrušenou kolej pravděpodobně DP získal náhradní napojení na dráhu. Brünner Dampftramway (předchůdce DP) neměla přímé napojení na dráhu (jen křížení s vojenskou vlečkou z královopolského nádraží), to získala až v roce 1889 propojením na nákladové nádraží StEG, v roce 1906 propojením na Ameriku (KFNB) u 5. peronu. Připojením dráhy BLD, pak napojení v Černovicích. Postupně s rušením nákladní dopravy a přestavbou ŽUB o všechny přišla, tak nové napojení na novém královopolském nádraží v roce 1970, které už nákladní dopravě nesloužilo. Propojení s vojenskou vlečkou ze starého nádraží Královo pole je jen předpokládáno, výkresově, ani fotograficky nedoloženo, ale muselo existovat (existuje oprávněný předpoklad, že motorové vozy vyrobené Královopolskou byly osazovány el.výzbrojí v Pisárkách - snímek neznámého vozu taženého brněnským vozem v Brně). Doloženo až za pravosměrného provozu.

kwasi - lokomotiva Eg5 opravdu po kolejích DP v Brně jezdila, otázkou je ovšem profil kola u lokomotivy. To by mohl osvětlit jen ing.R.Š. z Drah-servisu.

Tratě vzniklé za parní trakce byly sjízdné i pro nákladní dopravu (profil kola parních lokomotiv byl drážní). Svršek nově vzniklých trati pro elektrický provoz již nebyl určen pro drážní profil kola. Postupně tento svršek zaváděn všude, kde nebyla provozována nákl. doprava. Manipulačně se dalo použít např. Caroline s drážním profilem kola (vůz s velmi malým rozvorem) na celé síti, dostatečně těžké vozidlo si kolejnice s vysokou stojnou dovedlo přizpůsobit tak, že ač se okolky téměř do žlábku nevešly, tak provizorně se dalo projet. Trochu studia tvarů žlábkových kolejnic a profilů kol by neuškodilo (a není toto nabádání poprvé, pane kolego).

v dobe druhe svetove vlaky byly do pisarecke vozovny vezeny osobni zeleznicni vozy lisenske drahy, a pobliz bylo staceno vino do nakladnich cisteren - je to tak, jak už jsem psal trasa Hlavní nádraž - Pisárky za nákladní dopravy pro vagony sjízdná, takže no problem. Jen ty líšeňské vagony absolovovaly tu cestu mezi Černovicemi a Hl.nádražím po státní dráze

mezi Černovicemi a Hl.nádražím po státní

já nevím, jen mám z dětství vzpomínku, že někdy 67-71 jsem viděl do areálu skladů zeleniny zajíždět něco, co se vůbec nepodobalo tramvaji, ale E225 nebo Eg5.

(Příspěvek byl editován uživatelem M_G.)

M_g - vzpomínka asi dobrá, ale z doby před datem 31.3.1967, kdy zrušena nákladní doprava, provozovaná před tímto datem jen v úseku nádraží Černovice - vlečka n.p. Bituma (dnes cca zastávka Krásného), nádraží Černovice odpojeno zanedlouho z důvodu rekonstrukce trati. Od ledna 1970 trasa rychlodráhy již vedena ulicí Nezamyslovou. Nákladní doprava mezi Černovicemi a Hlavním nádražím nemožná kvůli viaduktu

Edit: snímek nákladního provozu mezi Černovicemi a Zetorem viz příspěvek kwasiho

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

datum vůbec nevím, může být i nabídnutý.
Ale ten stroj přijížděl od města, ne od Turgeněvovy.

Bylo-li to od města, tak to mohlo být i později - do začátku 1970 (do rekonstrukce křižovatky Životského - Olomoucká, kdy odpojeno černovické nádraží - 1970-1) - a nebyla to lokomotiva, ale asi kropící tramvaj stejného vzhledu. Lokomotivy pamatuji, že poslední 3 roky provozu stávaly většinou odstavené za branou na vlečce v Bitumě. Byla-li nutná prohlídka ve vozovně (nebo ÚD), tak přeprava nejspíš v noci, aby nějakým vykolejením nepřerušily provoz

Jmb: Děkuju za vyčerpávající a velice zajímavou odpověď. S tím napojením na Kartouzské - není to z mojí hlavy. Někde jsem četl (pravděpodobně publikace o tramvajích v Brně, ale možná taky jinde), že takto byly přepravovány vozy z Královopolské na síť. Ale pokud o tom neexistují doklady, tak to bude těžké. Současně jsem netušil o napojení na novém královopolském nádraží až v roce 1970. Měl jsem za to, že je staré jako nádraží samo (resp. jako tramvaj ke královopolskému nádraží).

Oravská strela a vlečky: Kraľovany, býv. kamenolom

Také přidám něco drážní historie z území Ostravy
Jde o pozůstatky vlečky dolu Oskar v Heřmanicích a památky po budované spojce mezi touto vlečkou a stanicí Josefova jáma na Báňské dráze. Zdá se, že spojka nebyla nikdy zprovozněna. Mám k tomu svou teorii (zatím nikde neověřenou), že byla stavěna v době války, kdy chtěla Severní dráha Ferdinandova vytvořit z dolu Oskar (odkoupeného roku 1942 od Zbrojovky Brno) velkodůl. Což se ovšem nikdy nerealizovalo.






PS: Tětiva oblouku k dolu Oskar v mapě je jen "technologickým skokem" zpět k rozvětvení abych nemusel jít po vlastních stopách zpět

Ano ano, záhadná vlečka Josefova jáma - Oskar. Nečekal jsem, že mechanika stále stojí.

Orava 2: vlečka Párnica - OFZ Istebné

Orava 2 II



Šotomoment z kralovanského zhlaví žst. Párnica

Němec_z_ova: Výborná reportáž. Co se týče spojky okolo Zoo, jednou jsem se tama flák, jestli se nedá jít do Zoo jinak, no a jak tam měli ještě betonový plot, tak tam byly pražce a pak velký val. Takže část spojky musela stát, a sloužit jako kusá kolej pro podnik za Zoo. Máte ještě více fotek z této vlečky?

Počátkem května tam bude "terénní exkurze", viz: http://www.drahari.info/2013/12/ctyrdenni-akce-na-ostravsku/ Můžete se také připojit.

Nebyla zde prosím někde fotozmínka o tomto areálu a jeho vlečce:
http://www.mapy.cz/#!d=muni_2631_1&x=15.194524&y=50.954499&z=16&t=s

Asi poslední vlak na vlečce Bastro.


Malý článek a několik dalších fotek z této akce.

Ross: Samotného by mě zajímalo, kdy naposled po vlečce do dnešního Caterpillaru projel vlak. Vlečka vypadá v celkem dobrém stavu.

Na Bastro se jelo naposled v září 2013 a už se asi nikdy nepojede, neboť není s čím (a vzhledem k neobjednaným vylehčovacím pracem už místy ani po čem).

místní: Zajímavá informace. Koleje už jsou v nějakých místech už ukradené?

Orava 3: Dolný Kubín - vše zrušeno:

Orava 4: vlečka Medzibrodie nad Oravou - OFZ Široká

Orava 4 II

Vlečky Ostrava - Třebovice. Autorem textu i fotek je zde se vyskytující kolega Ross. Jelikož pro nás jako Pardubáky jsou přece jen Ostravské reálie poněkud vzdálené, tak prosím znalejší aby na to koukli, jestli jsem třeba něco nepřehodil při dávání na web. Dík.
http://www.pshzd.cz/vlecky-trebovice.html

EDIT - neděláme si patent na nějakou zásadní databázi vleček, ale už jich mám na stránkách opravdu dost. Kdyby měl zájem přispět, bude jen vítán. Nechci zase odtud bez svolení stahovat cizí fotky, i když např. ty od kolegy Vagoneta by si to opravdu zasloužily.


(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

353: Snímky z vleček v Třebovicích jsou zde.

To Ross:
kolejnice zrovna ne (zatím, snad...), ale ostatní drobný materiál "zachránili pro společnost" sociální spoluobčané..., jestli a jakou za to dostali odměnu, netuším. Pokud by si někdo dělal pochůzku, pak doporučuju jen se zbrojním průkazem (pro případ sebeobrany)!

místní:v lednu jsem jel přes přejezd do caterpillaru a traťovka tam něco spravovala u přejezdu.

Orava 5: Oravský Podzámok

Orava 6: Podbiel

353: Jsem rád za spolupráci. Je to všechno v pořádku. Na nic jsem nezapomněl Hledal jsem fotky z provozu, a podařilo se mi zkontaktovat člověka, který tam v sedmdesatých a osmdesatých letech fotil. Ale z vleček nemá nic. Z provozu osobáku mezi Ovou a Opovau ale hodně

A nejen to. I třetí kolej ze Svinova do Polanky a provoz kolem ní.

Jak tak sleduju Třebovice, škoda, že zmizely ty dvě váhy a stavědno ua Svinovském zhlaví. To stavědlo bylo hodně zajímavé, cesta kněmu vedla po železném mostě z provozní ulice Bylo strženo během modernizace.

V Březové nad Svitavou se likviduje vlečka kotelny firmy Vlněna. Vlečka byla 2 kolejná s kusými kolejemi a částečně zastřešena a nachází se na letovickém zhlaví. Sloužila pro cisternové vozy s topným olejem pro kotelnu. Zajímavostí je, že poslední obsluha, která na této vlečce byla, (rok si nepamatuji, ale dal by se dohledat, cca 10 let koncem prosince) vykolejila. Zřejmě vidlicová jízda s plnou cisternou. Cisterna byla po nakolejení odvezena do České Třebové dispečerkou 363.005 a čmelákem, který odstavený vůz vytáhl z manipulační koleje, kde jej odstavil nehoďák.

Orava 7: Nižná a závod Tesla Orava (později OTF). Jak dopadla její vlečka?

Orava 8: Tvrdošín