Ad Adul a Nyplzet:
Ale chlapci no tak. Hlavně že je zachráněná. Hlavně že má dostatečnou dráhu kde může jezdit, která je přístupná veřejnosti. Jsem rád, že jsi jí Abdule pořídil a mašina perfektně obohatí portfólio pojízdných loko v našem muzeu. díky

Nyplzet: Mám takový pocit, že podle tebe máš na všechny mašinky nárok jen a jen ty. Napřed si tvrdil jak máš rozjednanej Hrabčuk a nikdo tam nesmí jednat, teď tohle. Kdo ti bránil, aby jsi se v Turnově dohodl ty? Co jsi udělal pro to aby jsi ji získal? Víš o té lokomotivě léta. Nazýváš mne lhářem, ale obávám se že z tebe mluví jen závist. To mne u tebe docela dost mrzí. To že vám ji nechám jsem nikdy neřekl.

Nyplzet: A kdykoliv přijedeš k nám do lomu, jsi samozřejmě vždy vítán, můžeš jezdit do libosti.
Rád ti ji půjčím

To víte Nyplzet nám Dušanuje:-)

Ad Abdul a Nyplzet: Napsal jsi to hezky, je to tak. Nyplzet u nás byl vždy srdečně vítán a zajisté to tak bude i v budoucnu. Docela mě mrzí takový útok a zvláště od někoho jako je Nyplzet. Dušanovatění není nic pěkného, snad se z tak zhoubného stavu brzo dostane.

Ještě mnohem zhoubnější je, když někdo ztomanovatí. To už se asi vyléčit nedá.

pěkná modrá barevná značka tě stále sleduje Čapkovo útočné prase.

A věř tomu že už tě srovná ...

Abdul_z_sb: Nikdy jsem netvrdil o tom, že mám v Hrabčuku něco zamluvené, pouze jsem odháněl jednu jedinou dotyčnou osobu tehdy. U Hrabčuku tě vždy ujistí že mašinky má zamluvené někdo jiný (již několik let) a protože jsou páni Hrabčuci opravdu poctivci, tak své slovo drží a nikomu jinému je nepustí. Ten dotyčný by si tam měl zajet něž je sešrotují. Na tom o čem sme mluvili si trvám, že si to nepamatuješ to neni moje věc. Další narážky na mou osobu nebudu vůbec brát v potaz. Nehodlám to tu dál rozpitvávat.

Jirsuv parni Mikulas: Přinášíme Vám pár fotografií z povedené akce Mikuláš pod parou. Viz https://www.facebook.com/zelezniceplnapary?fref=ts

kwasi: Jů, to už vypadá jako důstojná lokomotiva Je to ta konstrukce co jezdila ve Zbýšově?

Jdu si takhle v Pocinovicích a narazím nejdřív na tohle:


a o necelých 100 metrů dál na tohle:

Aktualizace Dacickych stranek 5.12.2014 https://www.facebook.com/zelezniceplnapary

Aby řeč nestála, naváži na své série snímků vystavované zde letos z jara. Mezi tématy, která jsem tehdy slíbil, je také železnice v La Pazu.

Nejdříve trochu historie. Do La Pazu jako první přišla železnice FGC, která si cestu usnadnila trajektem přes jezero Titicata. V okolí La Pazu se nachází plochá krajina ve výšce asi 4 tisíce. V ní je hluboké údolí se strmými svahy na jehož dne vzniklo město. Pro sestup do hluboké rokle si stavitelé pomohli tehdy moderní novinkou. Zatímco až na hranu rokle do stanice El Alto vybudovali klasickou parostrojní železnici. Sestup do hlubiny la Pazu zajistila železnice elektrická se sklonem přes sedmdesát promile a ostrými oblouky. Cestující přestoupili a dolů pokračovali v elektrický motorácích tramvajového typu. Nákladní vlaky byly rozděleny na části a každou část dolů opatrně dovezlo spřežení dvou až tří malých elektrických lokomotiv.

Jako druhá se do La Pazu dostala železnice FCAB. Ta se s tratí FGC potkala už ve stanici Viacha před La Pazem. Odtud vedla nová trať souběžně se starší tratí FGC až do El Alto. Ale pro sestup zvolila FCAB vlastní trasu stavěnou velkoryseji, takže byla vhodná i pro velké parní lokomotivy. dole v La Pazu tak vznikla dvě samostatná nádraží. FGC měla nádraží Challapampa, zatímco FCAB si postavila nádraží Chijini. Hezky je to zakresleno na mapě zde kde jsou i trasy tramvají navazujících na elektrickou železnici.

Jako třetí k La Pazu dorazila trať společnosti FCALP. S předchozími se setkala také ve stanici Viacha, odtud vedla zase souběžně do El Alto. Ale pro sestup dolů už pro ni v roklích nebylo místo a tak v El Alto skončila a pro cestu dál bylo nutné používat prostředky některého z konkurentů.

Po zestátnění byl souběh několika tratí postupně odstraňován. V provozu zůstala trať FCAB, zatímco z trati FGC zůstal jen elektrifikovaný vlečkový areál v blízkosti koncové stanice, ale už napojený na stanici Chijini. Původní stanici Challapampa využily autobusy a dnes se zde nachází hlavní autobusové nádraží.

Během devadesátých let dojezdil i úsek FCAB mezi El Altem a Chijini. Na trati se sice dosud z větší části nacházeji koleje, jsou však nesouvislé a pod nánosem hlíny. Ve stanici Chijini je kolejiště odstraněno a úplně odstraněn je i navazující úsek trati v centru města. Jako nejnovější dopravní novinka zde vznikla visutá lanovka, která začína v místě kolejiště Chijini a končí v El Altu nedaleko původní stanice. Zprovozněna byla v letošním roce jako součást většího projektu stavby městských lanovek v La Pazu. Součástí její stavby je oprava budovy stanice v Chijini včetně hezké konstrukce zastřešení nástupiště. Zároveň má být v bývalém depu vytvořena železniční expozice z dochovaných elektrických lokomotiv FGC, které se v depu dosud nacházejí. My jsme kromě těchto lokomotiv navštívili i další elektrická vozidla FGC, která osud zavál do jiných míst v Bolívii.

Z osobních elektrických vozů se dochovaly dva. Oba již bez elektrické výzbroje, ale ve slušném stavu.

Vyslovená lahůdka jsou elektrické lokomotivy. Dnes existuje dohromady pět kusů od tří typů.





Při pohledu na historickou trolejovou věž jsem se neubránil vzpomínce na jedinečnou památku slovenské železniční historie, která pod odborným muzejním dohledem hnije na Tanečníku a rychle se mění v beztvarou hromadu dřeva.



Výborný text o elektrických železnicích v La Pazu je na stránkách A. Morrisona:
http://www.tramz.com/bo/lp/lp.html

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

- při putování po speciálkách Čech, jsem na mapové listu Jindřichův Hradec nedaleko obce Radouňka, narazil na zakreslenou mě neznámou úzk. drážku. Od křižovatky hlavní silnice J.Hradec-Lodňov a silnice vedoucí kolem rybníka Rochuský(dnes Velký Hroch) do obce Drahýška, je od křižovatky podél silnice značená úzk. drážka vedoucí do zemědělského dvora v Drahúžce a dále je vedená nad rybníkem Fejrar podél cesty do zemědělkého dvora mezi lesem a dnešním rybníkem Hrdlička. Její délku odhaduji na 3 km. Mě je tato úzk. drážka neznámá a vycházím jenom ze zakreslení ve speciálce. Předpokládám, že by se mohlo jednat o agrární drážku. Byl bych rád, máli někdo další informace.

Ahoj, z webu p. Bobka (ZOO Praha) pridavam dve fotky, snad tady jeste nebyly.
1 - "Od paní K.J. jsem dostal tento příspěvek k historii Zoo Praha. Týká se roku 1952. Děkuji!"
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/t31.0-8/10845836 _10202025017385785_3135164310820561447_o.jpg

2 - https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpf1/v/t1.0-9/1 0419527_10202035979379828_5009785287183621808_n.jpg?oh=91f20258cd d6a588008f4e0a1af7c8c7&oe=55121D5C&__gda__=1427688739_7cd1709b383 0c2006dfa0775dd0ef438

ad BSDKučerapavel - taky na to koukám a je zajímavé, že na mapě je tebou uvedená úzká, ale úzká do Lovětína tam není. Byť mapový list je datován rokem 1947.

Chtěl bych se zeptat jestli existuje nebo existoval nějaký průjezdný průřez a předepsaný obrys vozidel pro rozchod 600 - 700 mm na lesní či polní železnici.
V tuto chvíli nic nestavíme, ale chtěli bychom také někdy začít a toto by se nám hodilo vědět.

Někde mám xerokopii staré normy, zobrazující průjezdný profil pro 600 mm průmyslové drážky. Během Vánoc to zkusím vyhledat.
Rozchod 700 mm v novějších čs.normách zachycen určitě není - byl obvyklý někdy za Rakousko-Uherska (např. pro vojenské polní dráhy).

BOHOUŠ_-_434.2186: Nejsem si jist (spíše to nevím) na kolik se to nechalo univerzálně používat, protože co železnice, to jiné podmínky. Nic méně jsem nalezl aspoň tuto německou normu. Někde mám i něco lepšího, jen v tom mám čurbes

a zkoušel jsi spřátelený stránky?

http://www.feldbahn.de/tabellev/v-lirm.html

Ještě jedna drobná poznámka k bývalé úzké v Černé v Pošumaví. K historii do 2.války se toho napsalo docela dost, ale informací o provozu v 50.letech je pomálu. Něco málo už jsem tady napsal, ale po průzkumu dalších historických dokumentů někdejšich hornických podniků musím konstatovat toto: těžba rašeliny a těžba grafitu (tuhy) pokračovala po roce 1948, ale díky znárodnění průmyslu jí provozovaly dva národní podniky. Takže dráhu do rašeliniště po roce 1950 provozovaly Rašelinové závody Č.Budějovice a dráhu k dolu Nová jáma zase Tuhové závody Netolice. Na rašelině se objevila mašinka již v roce 1950 (BNE25), ale u sousedů až v létě následujícího roku. Šlo o starši "orenštajnku" od Jáchymovských dolů, kterou bylo potřeba přerozchodovat z 450 na 600 mm. Protože bylo potřeba rezervu, tak v rámci plánu si v roce 1951 objednali dvě lokomotivy s termínem dodání rok 1953. Provoz však vyžadoval druhou lokomotivu a tu Tuhové závody získali začátkem roku 1953 ze Slovenska. Šlo o 40 let starou loko Deutz. Ale v té skoro samé chvíli se začal plnit plán výroby pro rok 1953 a do Černé dorazila nejprve lokomotiva BN 15 a následně i BNE 50. V roce 1953 se začalo končit s těžbou rašeliny. Rašelinové závody nabídly Tuhovým závodůkoncem roku 1953 vybavení - lokomotivu, vozíky, koleje. Lokomotiv bylo najednou moc a tak BN 15 a BNE 50 z Černé zmizely. V roce 1954-55 vykazujé Tuhové závody jen loko O&K, Deutz a BNE 25. V roce 1955 praskla lokomotivě Deutz hlava a tak byla odstavené, následně dána do šrotu. Místo ní se podařilo koupit novou lokomotivu BN 30. Když se v roce 1956 začala řešit likvidace dolu a úpravny grafitu, bylo nejprve určeno že loko O&K se zruší a BNE 25 s BN 30 se předají jiným podnikům. Předání proběhlo postupně (BN 30 do železáren v Králově Dvoře u Berouna), ale šrotace loko O&K byla "zezhora" zakázána. Ještě při obhlídce deponovaného materiálu v roce 1957 z provozu Černá, který byl uložen na nádvořích podniku JITONA, je loko O&K evidována.

Děkuji pánové za vaši snahu. Znalost průjezdného průřezu a toho jak by měl vypadat železniční svršek a spodek na rozchodu 600 mm se mi určitě hodí. Zase jsem díky tomu o malý krůček dál ke stavbě či opravě naší zrušené trati.
Ještě by se my hodil nějaký předpis tohoto typu, který platil na našem území.

Průzkum zájmu: Důlní lokomotiva DH 30, 10 kiplór, plošiňáček, ohýbačka kolejí na podvozku, 3 výhybky, 300 m kolejí ( 600m kolejnic), některé jako celá kolejová pole, spojky a náhradní dvojkolí. Tedy vše 600mm . A vše vytěženo a připraveno k odvozu...lokalita střední čechy. Nabídněte...

Nemáte někdo nějaké zkušenosti s výrobou a následnou výměnou spojkových obložení na převodovkách BN30?

Nyplzet: S výměnou již zkušenosti máme ale s výrobou zatím ne - pořád máme ještě zásoby. Ale p. Kamenský z Velkého meziříčí nám nabízel že by uměl takovéto obložení vyrobit. Údajně by to slepoval z několika segmentů. Navíc kuželové spojky se používají na jeřábech tak třeba něco bude sedět průměrem. Skus jej oslovit, třeba ti pomůže. http://www.firmy.cz/detail/292659-dusan-kamensky-velke-mezirici.h tml

Fichtelbergbahn 28.10.2014
https://www.youtube.com/watch?v=hqb5P4xoaG0&feature=youtu.be

Chtěl bych se zeptat jestli se něco dochovalo z el. drážky ve Spolchemii v Ústí. Za druhé je dostupné nějaké schéma původní dráhy. A ještě je pravda že v minulosti se po drážce rozváželi i obědy a podniková pošta.

Vyšlo něco v časopise, tuším Dráha nebo Železnice. Pokusím se zapátrat.

Filipes: príma, zkusím se mu ozvat. Ještě bych poprosil, jestli by případně bylo možné oměřit Vaše skladové kusy . Tloušťka a jednotlivé průměry. Moc děkuji

Ad Josef Železný výše: Vámi popisovaný materiál jsem letos "přes plot" fotil v areálu bývalého nádraží Dolní Cetno. Tam tedy soukromá zahradní železnice nakonec nevznikne?

Elektricka jednotka tahnouci vagony ve Svycarsku
Asi na stejne trati jsem na fotkach videl, jak za sunuty vlak zaprahli sypaky :-) Nekdo se ptal, zda by Pendolino utahlo autovuz :-)? Jinak elektrickou jednotku tahnouci vagony jsem ve Svycarsku videl na fotkach vickrat. Diky Kwasi
Akce v Trencianske Teple 20.12.2014: http://www.veterany.eu/2014/12/12/tip-na-advent-predvianocna-elek tricka-2014/#more-71577

O úzké ve Spolchemii vyšla v polovině 90.let i brožura a k ní videokazeta. Článek byl v časopisu Železnice a kapitola je i v Bauerovi. Žádný z materiálů však nelze považovat za vyčerpávající.

Byl jsem ve Spolchemii naposledy loni na jaře a to tam kousek úzké byl zachován, včetně několika vozů a prověšené troleje, snad to používali k převozu přepravek s odpadem, každopádně vagónky tahal nějaký gumokolní stroj, v akci jsem to neviděl.Koleje vypadali jako používané.

Shanim masinku nejlepe na rozhod 450. Napada vas neco?

vrata
Dělám rochod 450 a mašinku si stavím, sám sháním zkušenosti. Můžete napsat o co jde?

Mam dul. Je tam vsechno na rozchodu 450 akorat tam jaksi chybi lokomotiva a vagony. Tak s tim chci neco udelat. Ale nejak se nedari sehnat nejaky zdroj lokomotiv a vagonu. Idealni by byla BND15 nebo 30 a nejake kyplory.

Aha, tak to nepomůžu, protože to, co stavím je sice 450tka,ale dělám to čistě v "drážním" stylu, mašinka bude akumulátorka, volnou předlohou je Ringhofferka, koleje klasika ve štěrku, dvě staničky "proti sobě". Vše pidi.
To Vaše bude přístupné veřejnosti?

Uvidime. Jestli to bude znamenat nechat se prudit od nejakejch ouřadů tak jen verejnosti ktera nebude uplne verejna :-)

Přesně tak to vidím i já. Hodně štěstí.

Jeste v roce 2007 tam delali prelozku trati: http://www.raeder-falge.cz/nase-stavby/nase-stavby/kolejove-stavb y/prelozka-uzkorozchodne-koleje-ve-spolchemii-as-usti-nad-labem/ Na podrobnosti se samozrejme tesim :-) Jednu lokomotivu a cisternu odtud upravili na rozchod 600 mm a zprovoznili na agregat ve Zbysove https://www.facebook.com/mpz.zbysov Diky Kwasi

CZ Brno lomove tunely, cementarna : http://www.jza.smerem.cz/index.php?stranka=podniky.php&podnik=Pod niky/2007KOM/text.php&title=Kom%C3%ADn ; http://spravnym.smerem.cz/Tema/Tunely%20na%20Hádech
V prvnim odkazu se pise o nejakem vraku parni lokomotivy: Hned za plotem jsme spatřili něco, co jsem sice znal z vyprávění, přesto mě to ohromilo svojí prostou neuvěřitelností. Na slepé koleji spočívala pod komínem ohromná parní lokomotiva, nejspíše tak, jak ji sem kdysi na sklonku stoletého věku těchto úžasných srojů, odstavili a nechali navždy stát. Nebyl to muzejní exponát, turistická atrakce, pomník nebo okrasa, byla to skutečná parní lokomotiva, používaná až do konce svého »života«. Nyní ztichlá, rezavá, ale přesto neopakovatlně opravdová.
Kdo vi vice? Diky Kwasi

Ad: Kwasi. Pravděpodobně se tam mluví o 475.194 viz http://vojtak20.rajce.idnes.cz/DOD_Teplarny_Brno_2011/

Toto mi doslo ze Spolchemie: úzkokolejka v našem podniku již není v provozu. Čtyři elektrické lokomotivy, jedna báňská lokomotiva DH 30 D.0, několik málo vagónků a poslední část trati v západní částí areálu je to jediné co po ní zbylo.

Magazin Pozor vlak:
https://www.youtube.com/watch?v=LlsaQ3_W67A
Reportaz z Rajnochovic, replika lokomotivy O&K apod.

Muzeum průmyslových železnic přeje všem svým příznivců mnoho štěstí v novém roce.

Potkan: do Solvayových lomů občas zavítám (naposled letos s vnoučaty) a líbí se mi tam. Proto si dovolím jemně upozornit na chybu v letáku/poutači na vánoční jízdy. Opravte si to...

Všem příznivcům úzkých rozchodů přeju pohodové a klidné Svátky a hodně zdraví, štěstí, sluníčka a úspěchů do dalšího roku

-- Erik a Pavel s Bedřichovské soukromé dráhy, přejí všem kamarádům s úzkého rozchodu příjemné prožití Vánočních svátků a mnoho pěkných žážitků v roce 2015 na úzkých kolejích.

To už je definitivní konečná?

Definitivní konečná

Mixmouses:
Koukám, že se Kačena do šturcu sotva vejde. No jo, když ono to dál stavět už nešlo. A koukám, že do objízdné (?) koleje je vložená výhybka.

To je základ budoucí úvrati a hurá na Dymokury !

Jardadr : to máš recht, a hlavně to "podloží" konce šturcu je jako dělaný pro těžkou mašinu. Tam až to někdo neubrzdí... A ta veksl je s největší pravděpodobností ta, která původně byla před Černým Mostem pro uvažovanou ovčáreckou odbočku.

Pavel reiser : to by se dymokurským muzejníkům asi moc nelíbilo...

Opět se zde na Vás všechny zkusím obrátit s dotazem a prosbou. Je to sice, jak již u nás bývá zvykem, trošku naivní, ale zkusím to. Nemá někdo z Vás navíc, nebo nevíte o dílech do převodovky podle fotografie? Popřípadě i něco ve špatném stavu, ale pokud možno kompletní aby bylo kdyžtak co opravovat. Nebo v té poslední možnosti. Výkresy na převodovku by někdo neměl, v případě, že by se to dělalo komplet nově?


(Příspěvek byl editován uživatelem Nyplzet.)

Myšu, není, tam byla ( je? ) levá, tohle je pravá.