Navíc je otázka, komu v době nehody patřil ten vůz "MÁV"...

Vůz Grn 125131 vyrobil Ganz nejpozději v roce 1902, takže byl součástí dělení majetku monarchie a v době nehody zřejmě "ničí". Nakonec se stal majetkem ČSD jako Z 1-67896.

přemalování vlastnické značky a přečíslování taky nemuselo proběhnout současně

V případě vozů z děleného majetku to tak bývalo, protože vozy byly nástupnickým železnicím přidělovány postupně v přídělech. Ale u vozů KsOD šlo o zcela jinou záležitost, o vlastnictví nebylo sporu, protože KsOD byla soukromou železnicí jejíž tratě se nacházely na území jediného nástupnického státu. Třeba porcování parku Südbahn bylo zajímavější.

KsOD/KBD byla i po převzetí provozu (v tomoto případě hodně politicky motivovaném) soukromou železnicí, až teprve roku 1925 se stát dostal k akciím KBD a mohl začít řešit majetek.

drake a Bouřka – dakujem, budem informovat personal.

Most inteligence v roce 1964...
http://praha.idnes.cz/foto.aspx?r=praha-zpravy&c=A140527_120238_p raha-zpravy_bur&foto=JB537c36_F201208020637001.jpg

Zdravím. Chtěl bych se optat, jestli by měl někdo fotografie z žatecké a domažlické trati v období 70. - 90. let? Díky

Porovnání z Horního Dvořiště.

Zdravím pánové, sháníme fotografie z traťového úseku Děčín - Varnsdorf ze 70 let motorového rychlíku Plzeň - Varnsdorf, nenašel by se někdo, kdo by mohl svou fotografií či sbírkou obohatit připravovanou publikaci díky

Pozná někdo o stavbu jakého tunelu se jedná?
Zřejmě Slovensko nebo Čechy?

hádanka:
Ahoj, zkusím Pěčín trať Doudleby nad Orlicí-Rokytnice v Orlických Horách.

Radek: Ahoj, chtěl jsem ti prvně gratulovat k bingu.
Opěrná zeď pěčínského tunelu by velikostí přibližně odpovídala - pokud ovšem by byl kus opěrné zdi v pozadí později obezděn portálem a část nad portálem tím pádem zpětně dosypána. Místo s ukradenou pamětní deskou by bylo tím pádem vlevo nahoře od pána v klobouku (nebo těsně mimo záběr fotografie ze stavby - vlevo). Současná opěrná zeď pěčínského tunelu je na konci zešikmená (a musela by tedy být tato část na snímku ze stavby vpravo - mimo záběr).

To ovšem popírají fotografie zde: http://www.nadraziletohrad.wz.cz/galerie/Stavba.htm
Pokud jsou fotografie zde zveřejněné skutečně ze stavby pěčínského tunelu, tak zde už je portál a chybí opěrná zeď ..........

Takže hádejme dál ....

Oprava: Současná opěrná zeď pěčínského tunelu je na konci zešikmena (a musela by tedy být tato část na snímku ze stavby rovněž vlevo - mimo záběr). Opěrná zeď před současným pěčínským tunelem je tudíž kratší, než ta na fotografii ze stavby. Vysvětlilo by to pouze posunutí portálu a tím pádem zkrácení opěrné zdi.

Což ovšem popírají fotografie z odkazu ze stavby v předešlém příspěvku.


Pro porovnání pěčínský tunel - současný stav - třetí foto odshora:
http://www.rokytnice.cz/pametni-deska-1-000-kilometru-lokalnich-d rah

Fotodokumentace nadraziletohrad je super
Takových fotek kdyby bylo z "dráhy" víc...

hádanka : nebude to iba stavba oporného múru ?

Rk_kn: Stavba oporného múru to naozaj něbude....

Oporný múr už na fotografii prozatím ze stále neznámé stavby tunelu už totiž stojí...

Pokud by se jednalo o stavbu pěčínského tunelu jak na této fotografii z jeho stavby: http://www.nadraziletohrad.wz.cz/galerie/stavba/s11.jpg - tak na tomto snímku už je obezděn portál, kdežto na hádané fotografii je pouze dřevěné stavební obložení a i nižší stavební výška portálu.
Logicky by to vysvětlilo pouze pozdější zřícení portálu na fotografii stavby ze stránek nadraziletohrad (třeba díky uvedeným bočním tlakům z odkazu níže).
Na http://www.xn--orlick-gza.net/index.php?id_zpravy=116195589212845 48892 se uvádí: V kronice obce Slatina nad Zdobicí se dočteme, že tzv. pěčínský tunel musel být prodloužen z plánovaných 74 m na 102 m a u severního portálu musela být vybudována 30metrová opěrná zeď, aby bránila silným bočním tlakům hornin.
To by možná potvrdilo hypotézu v příspěvku z 29.6. - 23.38, ale nejednalo by se o zkrácení opěrné zdi a tím pádem prodloužení tunelu o 30m - ale méně (odhadem tak 10-15m).
V toku času by musela být tedy tato fotografie: http://www.nadraziletohrad.wz.cz/galerie/stavba/s11.jpg starší než fotografie prozatím z neznámého místa.

Obě místa si jsou dosti podobná - podobný úklon svahu. Jenže na hádané fotografii, která budeme-li brát v úvahu, že je to stejné místo musí být tím pádem logicky mladší (kvůli opěrné zdi), než ta z odkazu - jsou v pozadí na svahu dosti vzrostlé stromy, kdežto stromy na foto z odkazu téměř nejsou .....


Zřejmě je to prostě jiné místo ??

Pokud se jedná o stavbu pěčínského tunelu, tak "něco" stále uniká a stavba musela být tím pádem i velmi zajímavá a dobrodružná (ne ovšem pro ty co ji prováděli..) ......

Rk_kn: Ještě se tu zamýšlím nad tvojí odpovědí.
Možná myslíš, jestli to není pouze stavba jen opěrné zdi kdesi bez tunelu.

Nejsem odborník přes stavby, ale na to se zdá svah v pozadí už příliš velký ....

Navíc dost z těch dělníků drží v rukou lampy - prostě lezli kdesi, kdysi do nějaké díry ....

Ale do jaké to tedy dírky ???

A co když je to původní opěrná zeď (tunel se zatím rubal jen na malý průřez), která někdy v době stavby tunelu na plný průřez ujela (následující "holá" fotka), aby později byla opět a rozšířená postavena.
A holé svahy na fotce s portálem bez opěrné zdi jsou z doby, kdy se pokoušeli svah "odhrabat" dál.

Vše jsou jen smyšlenly nikde neověřované.

M_g: To by sice bylo taky možné, ale ze stavebního hlediska už dost brutální...
Logičtější by samozřejmě bylo, že je hádaná fotka starší než ta z odkazu. Tedy pokud je to stejné místo. Ale ten portál tam "hapruje".
Foto na odkazu navíc není kvalitní a tak se špatně porovnává. Neznám ani místní podmínky a může být i trochu jinak místo nafoceno (což někdy klame i v případě pár metrů).
Pokud by se ovšem opěrná zeď na hádané fotografii později provalila, někde by se na té z odkazu válely ty kameny ..........
Na hádané fotce je neskutečný "bordel". U fota z odkazu se zdá místo trochu "čístější". Vypadá to i na jinou horninu - i v tomto nejsem odborník a opět toto může změnit i posun o několik metrů....

Na hádané fotografii by mělo jít určitě o stavbu tunelu (i když překvapení není vyloučeno).....


Doufám, že už to někdo konečně objasní ...
Se snažte

Prosba o pomoc : pro kamaráda hledám fotky Náchodského nádraží 1930-1945 pro inspiraci při tvorbě dioramatu.
Na netu jsem nalezl pouhé 2(!!!).
Ochotné prosím sem nebo na mail.
Moc děkuji.

Poslal mi kamarád pár starých obrázků Plzně

A ještě Březenská a Jižní:

Nemá prosím někdo lepší fotky.
Děkuji.

Tempotaxi: k měnírně něco posílám e-mailem

Kolský: fotky jsou zajímavé, jenom mi není jasné, kde se nachází (nebo spíš nacházela) Březenská. Zřejmě nekde dál, když tam jezdila tramvaj.
Předem díky za určení polohy Březenské.

JAROSLAVE T : Já to taky nevím, ale ve vyhledávači jsem získal informaci že dráha Plzeňsko-březenská měla vlastní nádraží. Jedná se o to dráhu směr Žatec. Musíme se zeptat odborníků na historii.

Nádraží Plzeňsko-březenské dráhy bylo v severní částí kolejiště dnešního hlavního nádraží, krátká tramvajová trať, obsluhující v letech 1900 - 1908 zároveň původní nádraží České západní dráhy, odbočovala z Nádražní ulice. V roce 1908 byla nahrazena odbočkou k nové (dnešní) výpravní budově.

Zde: http://gis.plzen.eu/staremapy/

Krásná lokomotiva 498 a služební vůz Da.



Zdroj: antikvariát Karlín

Pánové, díky za informaci i za odkaz.

Tempotaxi 2266: Někdo by si tu snad ještě mohl pamatovat, která plzeňská četa a ve kterém zhruba roce se to zubí na fotografa z kuchyně albatrosa čtrnáctky...

Pánové, díky za info k Březenské.

Malý pohled do historie.
stroj pravděpodobně 400.102(ČSD) , někde kolem Kolína ??? , ale kdy a kde to bylo foceno , to nevím pomůže někdo ???. Zapůjčeno od známého.
Jinak drezína je taky pěkná , že ???
Fotograf. atelier B.Rafael Kolín

kráásná fotka,s dvourychlostním Plankem.

ad Sehule - hezké. Určitě foceno ještě koncem 19.století. Popis mašiny je správný - výroba StEG č.1836, rok 1885, označení z výroby 1362. Po prvním přeznačení u StEGu 40002 (po r.1899), pod kkStB 478.02, za ČSD 400.102.
V létě 1914 sloužila v Praze, v 11/1918 v Pardubicích.
Po r.1945 sloužila Pečky, ale i Brandýs n.L.

Tempotaxi: Všechny prezentované fotografie jsou z archivu Jaroslava Kocourka, který si vedl podrobné údaje o pořízení snímku a i o lidech případně zobrazovaných.

Nejedná se sice o lokomotivu, ale uměl by někdo identifikovat o co se jedná? Díky

Bewek 293: Silniční parní válec.

Jde o silniční parní válec ČKD typu V o základní váze 15 tun, která mohla být zvýšena na 18 tun montáží litinových přitěžovacích vložek do kol, což je také případ zobrazeného válce. Jistá souvislost s lokomotivami tu přece je: Typ byl vyráběn ve stejné hale jako lokomotivy, tedy v libeňské lokomotivce, a sice mezi lety 1924 a 1952 v celkovém počtu cca 250 kusů. Ve své době šlo o velmi moderní stroj na přehřátou páru s pístovými šoupátky a dvojčitým parním strojem. Bohužel fotografie neposkytuje příliš mnoho viditelných detailů a tak mohu jen dodat, že válec na obrázku byl vyroben někdy mezi lety 1927 až 1938.

Jan Palas: Děkuju moc za vyčerpávající informace. Určení datace je pro mě hodně přínosné.

Do nedávno vydané knihy "Fenomén ČKD" napsal J. Palas ještě mnohem obsáhlejší pojednání o těchto parních silničních válcích.

já pamatuju někdy z roku 1960 (+/-) dláždění Kodaňské ulice od třídy SNB nahoru ke staré zástavbě a činnost parních válců tamtéž! Jako malý kluk jsem na "čuměl jak tele na nový vrata". Dodnes vím, že válec se řídil pomocí řetězového kola!
Proti zobrazenému kusu ale byly výrazně modernější konstrukce.

Ještě při stavbě národního shromáždění vedle muzea v době kdy na lince č. 20 jezdily ponorky nebo mevra(tranvajáci omyl odpostí) pracoval jeden ve Washingtonově ulici, hned u známé pečkárny.

Naposledy jsem parní válec v práci viděl v letech 1969 a 1970 při opravách ulice Solidarity ve Strašnicích. Opravy této ulice se prováděly vždy poté, co tam byla převedena autobusová linka 111 kvůli prasklému horkovodu pod Úvalskou ulicí. Myslím, že válec patřil Pražským silničním a vodohospodářským stavbám.

Tak, tak Jaromíre souhlasím, osobně jako školák jsem ve stejném období parní válec v akci viděl při opravě na Praze 10. Na začátku ulice V korytech v místech konečné tramvaje č. 26, před podjezdem benešovské dráhy. Ale tenkrát mě zajímalo úúúplně něco jiného. Parní válec byl barvy zelené, možná šedivé, ale ostatní dopravní prostředky měla ona firma natřený modře/žlutě, tedy modrým spodek a žlutý vršek.

Dnes existující a funkční Mamut, který je deponovaný (garážovaný)ve výtopně Zlíchov, by měl být poslední pražský parní válec. Naposledy snad sloužil v r.1972 na Letné. Jeho spolumajitel o něm psal před skoro 20 lety do časopisu Železnice.

Jeden parní válec i s vlekem je k volné prohlídce
u silnice hned za Soběslaví směrem na Veselí a ČB. (nikoliv po nové dálnici)

Další válec je tady: 49.1297867N, 16.6783914E
Nevím jak moc je přístupný (je v areálu Strabag, ale i z cesty vedle na něj jde vidět).

Další válec, který je vidět ze silnice stojí zde. Na "fofografické" mapě je i jeho fotka.

Nevěděl by někdo prosím, kde se udála tato nehoda???

V Liticích taky stojí jeden krasavec.

Bechyňka

odkaz

odkaz

krásné snímky!!

Čo je to tam za konštrukciu, vyzerá ako divný koľajnicový styk, počítač náprav...???
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/desky/deska2135.html

Tratovak: PN asi ne, ale je zajímavé, že tam nejsou vidět pražce...

Tak to mi je jasné, že PN nie, len som nevedel, k čomu to prirovnať

Jedná se o historický izolovaný kolejový styk, pod tím plechem pod kolejnicí je souběžně s kolejnicí pražec (trám), protože izolační spojky byly ze dřeva. Vlastní pražce jsou až pod těmi zpevňujícími trámy.

Ještě k parním válcům. Vzpomínám si, že při rekonstrukci ulice Obránců míru (dnes Horáková) v Praze 7 došlo k mimořádné události. Parní válec byl "zaparkován" poblíž hotelu Belvedere a náhle se samovolně rozjel neřízen z kopce směrem ke Strossmayerovému náměstí. Tam naštěstí nedojel a zastavil se o ulici výše najetím do domu respektive do prodejny Sport. Nikdo nebyl zraněn. Stroj měl kola i válec natřen červenou barvou. Stalo se buď v roce 1969 nebo počátkem 70. let. Ono je to přece jenom dávno a tak mě paměť při dataci nehody trochu klame.

U37002 - ďakujem! A ako to vlastne izolovalo, ak pod koľajnicami bol plech? Zrejme na tom plechu neležali...

U37002: taky se zeptám - k čemu ten styk sloužil? Na KO to nevypadá...

Dík!

Nepozná někdo místo kde se v roce 1970 měnili mostní konstrukce?Mělo by to být někde na bývalé Jiho-západní dráze,snad na trati Cheb- Chomutov?Dík
Vím,že most u Dalovic to není!

Izolované styky v příručce "Stavba a udržování železničního svršku" z roku 1924:

K._A._F. - takže sériový kolejový obvod na DC proud.
Dík!