Wang: U vzoru hrad existuje i podvzor les, takže o hradu, ale o lese, obě koncovky se užívají.

KS:
Ale každá v jiném případě, to je to, co tady někteří nechápou.

Ono to není takhle jednoduché, ale tady to nemá smysl dál rozebírat.

Sorry za OT.

Ještě zpátky k těm garantovaným přípojům. Zajímalo by mě, jak je to řešeno v provoze. Jak dlouho musí čekat daný spoj na přípoj? Je nějaký časový limit nebo o tom rozhoduje dispečink? Díky za odpověď.

Kdysi jsem četl, že LF má nejsilnější motory. Zajímalo by mě kolik max. km/h by vůz jel, kdyby se odstranily různá omezení? A druhý dotaz. Jaká je min. délka ostrůvku pro 2 soupravy?

Ad Sirius: Nevím to na 100%, bo nejsem z oboru, ale někde jsem slyšel (nebo četl), že je tam nějaký časový limit, jak dlouho se má čekat (3 nebo 5 min) a pokud přípoj nepřijede, tak má ten čekající volat dispečink a ten rozhodne, co dál.

Dotaz:to záleží na převodovém poměru
a ostrůvky?U vás v Ově 2x LF3 cca 65 metrů?

k přípojům: Musím čekat 3 minuty, poté vysílačkou kontaktuji dispečink a ten mi sdělí co dál.

To "dotaz": Pro nová kola (700 mm) a odblokovaná úplně všechna omezení by vůz jel (pod vlastním tahem, nikoli na skopci) cca 104,7 km/h. Tolik pohled regulace...

Go go:to je slušnej fičák na

To skoro dokázaly (cca jen o 10km/h méně) i staré šunky, zrychlovačové T3, než jím to mechoši omezili

Z kopce jede všechno.

T3M 109 km/h. Jak můžou "mechoši" omezit maximálku zrychlovačové tramvaje?

Mnoho Ostravských ,se kolem 60 km/h nepříjemně rozkmitá!

S4991023 - a co třeba odpojením shuntů

Otázka rovnovážné rychlosti je dost ošidná. Za prvé mezi jednotlivými motory a dalšími součástmi hnacího ústrojí jsou rozdíly a za druhé i napájecí napětí dosahuje různých hodnot s odpovídajícími důsledky. U PCC v USA uváděli rovnovážnou rychlost na rovině zpravidla s určitým obsazením vozidla a při napětí 550 V; udávaná hodnota byla obvykle 41 až 42 mil za hodinu. To bylo s obvyklým odbuzením na 50 %, ovšem byly i vozy PCC, kde bylo odbuzení na 33 %, kde však bylo zároveň použito relé omezující nejvyšší rychlost.
Žádná detailní výpočty vozů T jsem nikdy neviděl, takže jaký je průběh jízdních odporů a přesná teoretická hodnota rovnovážné rychlosti, netuším. Každopádně často udávaná hodnota 65 km/h u různých typů vozidel je vzhledem k řadě ne nepodstatných odlišností mezi jednotlivými typy spíše alibistické číslo než věrohodný údaj.
Kmitání vozů: V některých případech postačí udržovat řádně předepnuté pryžové bloky vedení kolébky a vůz jede klidně, pokud ovšem nejde o nějaký jiný druh kmitání např. u podvozků s dvojím vypružením, kde je problematika tlumení příčných kmitů podstatně složitější.

Jmb: Odpojením shuntů se dostáváme na rychlost někde v rozmezí 40 až 50 km/h, samozřejmě v závislosti na napájecím napětí. Povolení pedálu jízdy a přechod na "výběh" bez shuntů, pokud by se tak stalo, by byl i v takové rychlosti dost nepříjemný.

Boris - Tehdy nastal problém s nedostatkem zdravých motorů, odcházela izolace vinutí, bylo to prý vytáčením motorů do vysokých otáček, problém tedy vyřešili omezením max ryclosti. Nevím, jaké všechny úpravy tehdy udělali, ale mluvilo se shuntech, snad snížili počet shuntovacích stupňů a tím počet shuntovacích odporů

Boris-Kmitání vozů:Pěkně vysvětleno

Jmb: Jako že by se jelo třeba jenom na sepnuté F4 a F1? Na jakých vozech ten problém byl?
Něco podobného je trať s provozem PCC v Bostonu (Ashmont - Mattapan), kde jsou taky shuntovací stykače odpojené a víc než asi 45 km/h to nedá. Je to prý z důvodu špatného stavu trati, ale podle toho, co jsem viděl, to je spíš léta omýlaná výmluva, které časem všichni neznalí začli věřit.
Ještě k tomu kmitání vozů, konkrétně T6. Podovzek s dvojím vypružením byl navržen staticky, ale dynamickými výpočty ani nějakými laboratorními zkouškami se nikdo nezabýval, a tak se stalo, že k rezonanci bohužel dochází v pásmu běžných provozních rychlostí. Běžně se totiž podvozky konstruují buď jako nadrezonanční, to znamená k rezonanci dochází při určitém pásmu nízkých rychlostí, kterými se běžně nejezdí, a ve vyšších rychlostech se pak vozidlo chová klidně (jsou to spíše železniční aplikace, neboť u MHD lze předpokládat dlouhodobou jízdu v podstatě jakoukoliv rychlostí), nebo jsou podvozky podrezonanční, což znamená, že rezonanční rychlosti v provozu není nikdy dosaženo a vozidlo se chová klidně v celém rozsahu rychlostí. U t6 se bohužel nejedná ani o jeden případ a proto to dělá to, co to dělá.

Boris - popsal jsem stav cca před 30 lety a jednalo se o vozy T3 všech zrychlovačových typů tehdy provozovaných
Ke kmitání vozů - dvojkolí s kuželovými koly se pohybuje v koleji po sinusovce (podobný pohyb i u válcových kol), rozvor podvozku, vzdálenost otočných čepů a rezonance při určité rychlosti způsobí rozkmitání vozu s jakýmkoliv podvozkem

Jmb: Docházelo k poruchám při eldyn. brzdě?

Boris - nevzpomínám si, že by po úpravách vzrostl počet výpadků EDB oproti předchozímu stavu, nebo že by byly nějaké nové problémy

Jmb: Šlo mi spíš o to, jestli před úpravou odcházely motory při rozjezdu při vyšší rychlosti, nepři při EDB z vyšší rychlosti. To druhé by bylo vcelku logické. Předpokládám, že příčinou problémů byly mezizávitové zkraty v kotvách.

Boris - tak tohle nevím, pamatuji se jen, že se mluvilo o "trhání" se izolace způsobené velkými otáčkami

Jmb: To už bych věřil spíš destrukci uvolněných bandáží vinutí, ale že by se něco dělo s izolací, která je zaimpregnovaná lakem v zaklínovaných drážkách, to zní divně.

ještě mohli měnit odpor bočníků

Brejšín: Jo, mohli cívky přepojit do série, ale tím by moc neprospěli buzení při doběhu, které by bylo moc silné.

A neslo o ty slavny seriparalely ?

Pvvs: No to bylo taky dílo. U nás se po vzoru Ing. Vykoupila rekonstruovaly na sérioparalel při GO některé K2 a jediným výsledkem byla totální neobliba těchto vozů u řidičů. Sérioparalelní rozjezd zvažovali už u PCC, ale pro rychlejší a plynulejší rozjezd i za cenu větších ztrát dali nakonec přednost tradičnímu trvalému spojení motorových skupin paralelně.

Pvvs - nešlo

Boris - máte asi pravdu, "trhaly" se pravděpodobně bandáže

copak nám to staví za specialní zastávku v Zábřehu na konečné?

Dobrý večer.

Výborně...

Obyvatelům Slezské Ostravy se díky novému terminálu podle starosty Antonína Maštalíře výrazně uleví. „Linkové autobusy parkovaly u krajnic a ve špičce zbytečně zpomalovaly dopravu. Určitě to pro nás bude lepší a věříme, že to pomůže také ovzduší v našem obvodě," uvedl starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.


Když jsem se pana starosty na terminál Hranečník na posledním zastupitelstvu městského obvodu Slezská Ostrava (vyslověně jeho) zeptal, jak vidí koncepci terminálu Hranečník, zablekotal a zcela se vyhnul odpovědi...

Žádali jsme jako zastupitelé podle zákona 128/2000 Sb. radu městského obvodu Slezská Ostrava na sklonku roku 2012, aby rada milostivě sdělila svou vizi stran koncepce MHD pro rok 2013...

Kecy, plky, žvásty, že oni nic neví, že KODIS jim ani neposkytl informace o změnách připravovaných od 3.03.2013.

A bylo vymalováno.

Hezký večer.

Rekonstrukce zastávky Zábřeh

Když už se zrušila místním třináctka, tak si vylobovali ostrůvek, a nebo to je začátek revitalizace Bělského lesa?Investor DPO jelikož jsem marně hledal na stránkách města něco o této akci.Peněz je dost, na tomto místě je nebezpečný provoz tisíce aut a vystupují zde stovky vozičkářů denně.Je to dobře, že v této době, kdy se hledá každá koruna na zachování dopravní obslužnosti se realizují podobné akce.A na podzim i druhá strana?

Madusan :
Mluvíš mi z duše, zřejmě někdo neví co s penězma. Vždyť přece všude jinde v Ostravě je už všechno v nejlepším pořádku.

mistní občané Zábřehu s Vámi nesouhlasí a jsou radi že se ze zastávkou něco dělá.

xzy:
jsem taky místní ze Zábřehu a tak by se spíš hodilo napsat.... místní občan ze Zábřehu s vámi nesouhlasí.

ad Pavlusha: trošku koukni kdo žije na Zábřehu. Lidé co se tam nastěhovali po výstavbě sídliště mají momentálně tak 60+ let. Je sice krásné, že tam jezdí jedna wana za druhou ale nastupovat z vozovky není pro starší občany snadné. Takže vyvýšená nastupní hrana bude velkým přínosem.

Ale vy to nechápete! Teď už to tam nebude vypadat jako před padesáti léty :-)

Dneska ráno jsem jel šestkou a docela jsem koukal, že dvouvozová demoverze šestky skončila a místo ní jezdí zase klasické sólo a to přitom si ta šestka už začala získávat nové cestující...

Jojo, 6ka se nám po slíbeném zesílení opět zeslabila. Ale je pravda, že někdy to jezdilo fakt úplně prázdné.

No vzhledem k tomu, že u nás v práci opět citelně přibylo dojíždějících autem (dneska se pomalu nedalo ani zaparkovat) a další o tom nahlas uvažují, tak se městu daří vyhánět lidi z MHD úspěšně. Až se oteplí, přidají se i cyklisti a motorkáři.

Mě fascinuje třeba kapacita 11ky, dneska v 11 dopoledne směr Hlučínská narvaná, jak to asi pak vypadá ve špičce... (když sem ji viděl naposledy, tak se všichni nevlezli)

Ad 11: Jak jinak může dopadnout linka, která jezdí v sólech skoro přes celou 28. října a celou Nádražní? Vždycky, co s ní jedu, je narvaná. A to je skoro vždy mimo špičku.

tak já nevím no 1,5T by se tam asi sešlo ale je to solidní zameták

Dotaz por ostatní proč má garant přípoje v jř pouze d7 na d-12 ale d-12 na d- 7 ne přitom ty spoje na sebe logicky čekat přece mají když čká 7na 12 tak 12 přece neodjede ikdyž teď by i mohla

xyz:Ad Zábřeh, většinou úprava zastávky bývá nějaké zlepšení, a když už jsme tam místní nasrali zrušením třináctky, tak jim vylepšíme alespoň zastávku.Toť názor co jsem slyšel já od lidí co podepsali petici proti rušení.A že u Kotvy jsou nehody na denním pořádku a lidi doslova vypadávají z tramvaje na kapotu auta se zatím neřeší.Když šla posunout celá tramvajová trať u Fukušimy, tak proč by nešla o potřebný kus u Kotvy posunout cesta.

K 11. Houby narvaná, je prostě lépe obsazená. Jedu s ní semtam v sedle, i ve špičku a zatím vždy relativní pohoda. To, že se do ní narvou někdy všichni studenti OU na Stodolní ještě neznamená, že jezdí narvaná.

Silesia: Protože je tady představa, že by nikdo nejel 7 a přestupoval na 12? Nevím.

Která 7 má garant a která 12 ho nemá? Prosím o nějaký důkaz.

Dobrý den.Mám dotaz,jaká maximální výška troleje je na Ostravských tramvajových tratích?Díky

ad Madusan: U Kotvy jsou nehody na denním pořádku? Tak to asi bydlím u jiné Kotvy, než jakou máte na mysli vy. Nehody tam sice občas jsou, ale jde spíše o kolize dopravních prostředků na křižovatce. Já tímto netvrdím, že tamější řešení je šťastné a bezpečné, ale kam by se měla ta cesta posunout? Směrem k obchodům, aby pod kola vbíhali zákazníci z obchodů? Na Fukušimě prostor k rozšíření byl, ale u Kotvy situace, zdá se, dobré řešení nemá.

ad Tonda: ale místa tam je habaděj jak u obchodů tak směrem do zastávky v opačném směru. Ovšem v obou případech by nejspíš vzniklo esíčko ať už na ceste něbo na kolejích.

ad Mayg: Nesouhlasím. Pokud to posunete směrem k obchodům, tvrdě snížíte bezpečnost těm, kteří se tam pohybují. A je jich mnohem více, než vystupujících z tramvaje. Pokud směrem do zastávky v opačném směru, posunete silnici lidem pod okna. Za to by vám asi nakopali

Tonda: když to tam tak znáte, tak jak můžete říci takové věci? Rozšiřujeme-li refiž o cca 1-1,5m, tak vaše katastrofické scénáře nemají důvod nastat. Vše je to "jen" o penězích - přeložky sítí, V.O. a tak dále.

Hlavně nechápu, proč za zastávkou Zábřeh vodárna je esíčko, kde se cesta přiblíží ke kolejím, když na druhé straně je spoustu místa. Architekt co to tak projektoval už asi nežije, takže důvod se už nedozvíme.
U obchodů u Kotvy je tolik místa, že by se tam možná vešel ještě jeden pruh a pořád by tam byl široký chodník.

No podle mě byl na Zábřehu vodárně kdysi stejně "úzký" ostrůvek jako na Kotvě, takže došlo dodatečně k jeho rozšíření.

ad Ostravák: popravdě neznám moc historii budování Výškovické ulice, ale dle toho že alej stromů je pouze v jednom jízdním pruhu bych si skoro dovolil odhadovat, že původně byly koleje po straně komunikace a druhý pruh se dostavěl. Ono moc fotek z dob kdy byla smyčka na Kotvě není.

ad Tonda: jak říká Norton, trochu jsi vedle. Při posunutí kolejí k pruhu směr centrum by se silnice posunout nemusela, je tam nastupiště jak sviňa (neznam ale normy šířky) a při posunutí cesty směrek k obchodům v Kotvě by se nikomu nic nestalo je tam místo na další pruh jak píše Marťas

stromy jsou asi puvodní z 1949 aspoň to ta vypadá podle historickych leteckych snímku
http://kontaminace.cenia.cz/ zapněte si prolinaní

K tématu Kotva:

Ano, jak poznamenal xzy - alej stromů od Kotvy k vodárně existovala ještě před počátkem tamní sídlištní výstavby, lemovala původní silnici do starých Výškovic...

Co se týče problematiky úzkých zastávek, nutno říct, že problém se netýká jen zastávky Kotva, stejně úzký ostrůvek je i na zastávce Kino Luna (a tedy i tam člověk při výstupu z tramvaje "skáče" přímo pod auta).
Můj názor je, že problém (ne)bezpečnosti by mohl být vyřešen i za použití nižších finančních prostředků - a to snížením počtu pruhů pro přímý směr v prostoru zastávek.

Na křižovatce u Kotvy stejně řidiči jedoucí od vodárny z levého pruhu většinou odbočují směr Náměstí SNP a těch pár jedinců, co ne, tak pak valí nebezpečně kolem zastávek na Výškovice... Proto by pro přímý směr úplně stačil pravý pruh a dosáhlo by se tak zvýšení bezpečnosti u zastávky Kotva - viz. obrázek 1:


Prostor u zastávky Kino Luna by pak mohl být řešen podobně jako tomu je u následující zastávky 29.dubna - tedy nejprve zúžení do jednoho pruhu (před přechodem) a následně (za přechodem) opětovné rozšíření na dvě pruhy, z čehož opět je jen jeden pro přímý směr (+doprava) a druhý pouze pro odbočení doleva - viz. obrázek 2:


Domnívám se, že toto zúžení by nemělo za následek výraznější zhuštění provozu, je zde sice ve špičce docela silný provoz, ale i jeden pruh by to, si myslím, zvládnul, a hlavně by tato úprava vedla ke snížení rychlosti aut těmito místy projíždějících (neboť jak u Kotvy, tak u Luny mnoho řidičů v levém pruhu vysoko překračuje povolenou rychlost a přechody pro chodce jim nic neříkají), tak ke kýženému zvýšení bezpečnosti...

Samozřejmě nákladnější variantou řešení situace by bylo zde uvažované posunutí celé vozovky o něco dále od kolejiště, čímž by byly jednak rozšířeny ostrůvky, jednak by zůstala zachována dopravní propustnost sítě v daném místě.
V případě Kotvy by se nějaké místo na straně u obchodů určitě našlo, a u Luny je místa habaděj...

Tož tolik názor z mé strany.