WOW! Našel jsem to! Tady, uplně na konci časopisu:
http://www.dpp.cz/download-file/260/03-brezen-2005.pdf
1) o historii překryvných linek
2)zejména poučné pro dnešní linkotvůrce

Zajímavé bylo, když někdy o dva roky později (+-)kleklo z nějaké příčiny napájení skoro v celé Praze a z překryvných linek se na jeden den staly linky kmenové.

Jsme dnes dopoledne zažil dost slušně zasekané Mariánské hradby a úsek Střešovická vozovna - Hradčanská. Řekl bych, že šlo o výsledek volantového referenda o dalším zkvalitňování pražské MHD.

Já se včera nevešel do sóla 54. Řekl bych že je to výsledek rostoucí popularity MHD mezi obyvatelstvem.

to je ten boj mezi ekouvědomělostí a svobodou pohybu...

Mcbain - to bude tou železniční výlukou mezi Masaryčkou a Hostivicema. A tak nám další a další přesedli do aut .-) a byli poslední kapkou do ucpaných trubek tedy ulic na P6.

Já se včera nevešel do sóla 54. Řekl bych že je to výsledek rostoucí popularity MHD mezi obyvatelstvem.

Já bych zase řek, že je to výsledek toho průvanu na Smíchově a bordelu z něj plynoucího.

Taky by mě zajímalo, co znamenají ty šílený kolony u Tržnice směr Argentinská.

ještě k lince 132: Ono to s těmi tzv. překryvnými linkami (v oficiálních i neoficiálních materiálech označovaných jako rychlíkové linky) nebylo úplně jednoznačné. Některé linky byly "jasně" překryvné (jedoucí z jednoho sídliště přes centrum do jiného v převážné části v souběhu s tramvajovou či základní autobusovou sítí, tedy jakýsi bonus k základní síti), jiné byly překryvné jen v části trasy, v jiné části plnily úkoly základní sítě. A to je i příklad 132 v oblasti Ořechovky - první poválečná zdejší dopravní obsluha (trolejbus K byl zrušen v úseku Bořislavka-Vozovna Střešovice dříve). Společným znakem tzv. překryvných linek byl nepřestupní tarif. Některé linky byly zařazeny do tzv. překryvné sítě dodatečně právě z tarifních důvodů, i když vlastně nic moc "nepřekrývaly". A ani s tou "rychlíkovitostí" to nebylo vždy jednoznačné. Právě tam, kde plnily základní obsluhu, měly zastávky relativně hustěji. Jinde zase ve společném úseku jedna rychlíková linka stavěla častěji než druhá.

Rychlíkovost takové 134 z Petřin, kde ji bylo poprvé možno dohonit tramvají na Prašném mostě (to byl přestupní bod do mnoha směrů) a podruhé na Staroměstký, lze dost zpochybnit. Překryvnost byla. Ale nezdá se mi ta pohádka o kubáncích a rumunech. Ty na linkách samozřejmě jezdily i s vozy ŠM 11, které taky tou dobou začínaly. Podle mne šlo o dlouhodobější záměr a evropský trend odlehčit tramvajové síti, což se třeba při 4 minutovém intervalu docela podařilo. Ambice byly dokonce tramvaje nahradit úplně. Ale už tehdy se projevovala nespolehlivost takových metrolinek přes celou Prahu a často se čekalo třeba 20 a více minut a pak přijelo 5 až 7 autobusů najednou a vyjelo to pak tak i z konečné.

a často se čekalo třeba 20 a více minut a pak přijelo 5 až 7 autobusů

Skoro jako dnešní 22ka...

NSČ: To je pravda, klasickým příkladem byla i 225/125, 156/256 nebo 144/244 byly zse spíš napaječe

=> McBain
Taky by mě zajímalo, co znamenají ty šílený kolony u Tržnice směr Argentinská.
Zřejmě porouchaný semafor. Dvakrát jsem teď jel autem od Vltavské směr Most Barikádníků. Padla mi červená, nikde žádná tramvaj. A hle, člověk nenapočítá ani rychle do pěti a už má zase zelenou. A auta od Tržnice stojí a stojí...

a často se čekalo třeba 20 a více minut a pak přijelo 5 až 7 autobusů

Skoro jako dnešní 22ka...

Jakže to bylo, ten slavnej citát? Něco o tom, že národ, kterej se nedokáže poučit z historie, je souzen si ji zopakovat, nebo tak něco.....

Rychlíkové linky - překryvná síť:
do překryvné sítě nebyly zařazeny (i když by tam určitě patřily, ale zřejmě proto, že vznikly dříve než v 1964)) i tehdejší
126 - Nusle, Kloboučnická - Nový Hloubětín (tím Novým Hloubětínem si nejsem na 100 % jistý),
127 - Čechovo náměstí - Nový Hloubětín (špičková),
128 - Vysočany, U Moraviny (oficiální název zastávky, pozdější Vysočany OÚNZ) - Prosek - Střížkov - Kobyliské náměstí.
Je pravda, že 128 toho moc nepřekrývala, ale bylo to jediné spojení Střížkova (tehdejšího), na všech třech linkách byl nepřestupný tarif, platilo se do pokladny a jízdenky se nevydávaly.

126+127 nebyl ani tak překryv jako spíš návoz do ČKD. Mám nějak dojem že v Hloupětíně končily až posléze co tam byl vybudován autobusák. Předtím to myslím končilo jako 140 "po trolejbusovsku" objezdem z Milicí.

Jinam překryvná byla i 120 z Petřin na Jarov nebo 155 (šmarjá odkud? Já tím jezdil z Letný...) do Male Shits.

155 se stala přes Letnou překryvnou až v roce 1974, kdy ji dotáhli na Petřiny ve veledlouhém souběhu se 134 Petřiny - Jiráskáč O proklad v té metrolinkové době se nikdo nesnažil, nebyly ani jizdní řády pro špičku na zastávkách, jen interval. A v téže relaci jinudy a rychleji jela i překryvná 220/120. A taky v tom roce 74 ztratily ty linky výsadu exkluzivity (rychlíku či překryvu či co) a tarifně zapadly mezi zbytek.

Nelze na rychlíkové linky hledět jako na jednu skupinu linek majících stejný účel a nakonec i historii. První "nepřestupní" linky z pozdější sítě rychlíků byly skutečně 126, 127 (rok 1960) a později 128 (ta relativně brzo zanikla). Pak postupně vznikaly ty známé stotřicítkové linky (132-136) v rámci akce umístění neočekávaného kontingentu busů. Zde nemůžeme brát překryvnost jako dogma. Byl to návrh linek pro odlehčení přetížené tram sítě. Původně např. 132 neměla mít nepřestupný tarif (částečně základní obsluha), ale tramvajím odlehčovala (rychlejší spojení Praha 6 - Praha 5).
Oproti původnímu plánu nebyla otevřena linka Žižkov-Jinonice, teprve až v roce 1967 byla pod číslem 120 v upravené trase otevřena linka Žižkov-Petřiny. V oficiálních pramenech je skupina těchto linek označována jako rychlíkové autobusové linky překryvné sítě (tarif nepřestupný). Od 9.5.1974 byl sjednocen tarif MHD a označení rychlíkové či překryvné linky se už více nepoužíval, přestože většina původních rychlíkových linek existovala i nadále.

Linka 155 (255) jezdila od roku 1968 v trase Krč, MBÚ (dnešní konečná 114) - Sídliště Malešice, po otevření metra odkloněna z Malešic na Petřiny. V letech 1971 až 1974 měla posilu 271 v trase Krč, Tempo - Náměstí Míru.

Mezi síť rychlíků patřily do roku 1974 tyto linky (stav 1971): 219, 220, 225, 226, 227, 232, 233, 234, 235, 236, 244, 245, 249, 255, 256, 271, 274, 275. Dvoustovkové označení je od roku 1971. Také vystihuje jízdné 2 Kč. Noční linky byly třístovkové (jízdné 3 Kč).

ještě k rychlíkovým linkám: Tarif byl nepřestupný, původně 60 h. Protože ale linky byly pro svoji atraktivitu (nové přímé relace, rychlost) přetěžovány, tak bylo později jízdné zvýšeno na 1 Kčs (základní linky měly stále 60 h přestupní) a od roku 1970 2 Kčs (základní linky 1 Kčs přestupní).

Petr_vlček: Ano, 126 a 127 končily původně s trolejbusy objezdem ve Vysočanech. Původně měla 127 jezdit již od Jawy (u dnešního metra Pankrác) přes Michelskou. Nakonec ale do Kloboučnické protáhly 118 a 124.

Pokud si mlhavě vybavuji, tak překryvné autobusové linky byly následující /cca 1975-1978/:
120 Petřiny - Žižkov, Jarov
128 Jinonice - Sídl Skalka, Hájecká
132 Bořislavka - Sídl. Pankrác II
134 Petřiny - Krč, Tempo
135 Červený Vrch - Sídl. Spořilov
137 Jinonice, Motorlet - Sídl. Zahradní město západ
155 Petřiny - Sídl. Malešice
176 Stadion Jih - Sídl. Rybníčky
197 Prosek Průjezdní - Novodvorská

Pokud něco z toho nesedí, uvítám přpomímku!

128,137 i 176 byly "klasický vymetáky" v trase i zastávkách trolejbusů a jediná obsluha území (Jinonice, Hřebenka). 120 pokud mám v paměti některý zastávky vynechávala. 155 si myslím že taky.

: 179: No, jde o to, jak budeme definovat překryvnou linku. Ve Vámi popisovaném období již oficiální kategorie překryvných linek nebyla. Ku příkladu linky 128 (ne v původní trase), 137 a 176 před rokem 1974 v kategorii rychlíkových překryvných linek nebyly. Byly to obyčejné zastávkové linky za základní tarif (náhrada za trolejbusy v základním tarifu, pro nebyly přiřazeny do překryvných linek), přestože překryvnost tu do jisté míry byla. A, Petr Vlček mě předběhl.
Myslím, že po roce 1974 nemá cenu hledat překryvné linky. Pokud kategorizovat, tak třeba diametrální (z jednoho okraje přes centrum na druhý okraj), radiální (z okraje do centra), tangenciální (spojené okrajů mimo centrum) nebo napaječe tramvají (z okraje města na okrajovou konečnou tram) atd. Ale i tak myslím nemá cenu rozpitvávat uměle síť do nějakých kategorií.

179-upřesnění
120-souhlas
128-souhlas
132-9.5.74-Dejvice,Bořislavka-Smíchov,Anděl
134-souhlas
135-Vokovice,Aritma-Sídliště Spořilov
137-souhlas
155-souhlas
176-souhlas
197-souhlas
126-3.10.60-Vysočany,Zákostelní-Vršovice,Čecháč
31.1.71-změna označení-226
127-3.10.60-Vysočany,Zákostelní-Vršovice,Čecháč
31.1.71-změna označení-227-změna/prodloužení trasy-Nový Hloubětín-Nusle,Kloboučnická

Jinak staré linkové vedení je v knize Od koňky k metru vydal Nadas l.p.1975-je tam docela zajímavé počteníčko.

(Příspěvek byl editován uživatelem Masinatmi.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Masinatmi.)

126 byla v trase Sídl.Ďábl.-Kloboučnická, 127 N.Hl.-Kloboučnická, a pak byly taky překryvný (226,227).
Po roce 1974 překryvné linky (jiný tarif) nebyly.

Jaroslav T: 126 nekončila na Novém Hloubětíně, ale končila na Sídlišti Ďáblice.

Cosem asitak psal nad tebou Jonáši???

Káem: Stejnou informaci. Ale já čtu postupně a reaguji postupně. Nemůžu celý den viset na diskusním fóru a číst po každém přidaném příspěvku. Vidím, žes změnil podpis, takže předpokládám, že nejde o konfrontaci se mnou, abych přišel. Ale neboj, já přijdu!

J.: To se nebojim Podpis jsem změnil, protože jsem si uvědomil, že ta kon.st. 23 je zajímavá lokalita, běžně nevídaná a spoustou lidí netušená. Navíc na 23 jsou tady všichni háklivý

Káem: I já jsem zvědav, protože má paměť sahá pouze na Podbabu, Záběhlice, Vypich, Špejchar, Kubánské náměstí, Malovanku.

Na iHNed.cz se objevila zajímavá aplikace porovnávající izochrony dostupnosti MHD v pěti vybraných obdobích. Jako proměnné jsou k dispozici všechny zastávky PID, pět časů odjezdu, doba jízdy a bezbariérovost. Období jsou bohužel nastavena fixně na PD 7:45 a Ne 13:00 v letech 2012 a 2013. Posledním časem je blíže neurčený čas v letoších prázdninách, zřejmě jde o PD 7:45. Doba jízdy se dá nastavit od 10 do 120 minut.

Podle tohoto článku na iDNES.cz by Blankou měla jezdit 180 ze Zličína přes Hradčanskou a Prosek do Letňan. Dále se tam dočteme, že příští rok se má otevřít výtah ve stanici I. P. Pavlova. Následně by se měly výtahy objevit na Můstku a Andělu. Informace pocházejí od radního pro dopravu Jiřího Pařízka. Vyjádření dalších institucí chybí.

Nakonec ještě jedna zajímavost: Praha plánuje postavit eskalátor z Nuslí k metru Vyšehrad. Nápad bohulibý, leč nepoužitelný pro invalidní vozíky a nebezpečný pro kočárky.

15.ledna 1962
126: Vysočany, Zákostelní - Vršovice, Čechovo nám.¨
(provoz pdš 4:54-7:44, pouze pro přímé jízdy, neplatí jízdenky z ostatních dopravních prostředků)
127: Vysočany, Zákostelní - Michle, Kloboučnická
(provoz Pdšr i=6 min., Pds i=14 min., Pdšo i=4 min., Pdv i=8-45 min., v pracovní sobotu končí provoz v 19 hod.; pouze pro přímé jízdy ...)
128: Kobylisy, Kobyliské nám. - Prosek - Vysočany, Moravina
(provoz Pdš i=9 min., Pds=20 min., Pdv=20 min., ve dnech klidu provoz omezen zvětšením int. /asi celodenně 20 min./; pouze pro přímé jízdy ...)

Do kategorie "jen pro přímé jízdy" byla začleněna ještě trolejbusová linka 62 Průběžná - Karlovo nám. (provoz Pdš i=8 min.).

1.června 1973
226: Sídliště Ďáblice - Nusle, Kloboučnická (provoz v prac. dny do cca 23:30)
227: Nový Hloubětín - Nusle, Kloboučnická
128: Skalka, Hájecká - Jinonice (tedy již nejezdila na Prosek)
232: Dejvice, Bořislavka - Sídliště Pankrác I. (poslední odj. v cca 23:00)

1974: 226 -> 126, 227 -> 127 (obě beze změny tras), 232 -> 132 (trasa jen Dejvice, Bořislavka - Smíchov, Anděl).

Ještě doplnění:
rok 1966:
126: Vysočany, Zákostelní - Vršovice, Čechovo nám. (provoz Pdšr)
127: Vysočany, Zákostelní - Nusle, Kloboučnická (provoz jen Pd)
128: není v seznamu
132: Dejvice, Bořislavka - Klamovka (dále v jednom směru Anděl, ve druhém směru Vrchlického, Blanické strojírny, ZJŠ Motorlet) /tohle je přesný opis ze seznamu linek/

(Příspěvek byl editován uživatelem 5735.)

http://praha.idnes.cz/na-zastavkach-mhd-mizi-cisla-linek-i-jizdni -rady-fry-/praha-zpravy.aspx?c=A130808_1961859_praha-zpravy_bur



V takových případech většinou nejde primárně o vandalismus, jehož cílem je věc poškodit, ale o podivné "sběratelství".

"Znal jsem nějakou partu, která kradla cedule z tramvají T3. V zásadě šlo o takzvané fandy do dopravy. Byli v deváté třídě základní školy," popisuje starší případy technický ředitel DP Jan Šurovský.



Aby to šotoušci furt nekradli, když je to každý týdne jinak. A sbírka musí být kompletní...

...zejména šotoušci z Rytířské 10.

McB - jo, tahle parta, to byl trošku extrém. Když si policajti přišli k jednomu domů, měl tam toho pomalu víc jak v depu. Střílel to totiž na Aukru (holt zajímavá forma studentský brigády).

...zejména šotoušci z Rytířské 10.

Ti to nekradou, ti si to vytisknou sami v CHAPSu...

JAntar: Tvoje přiznání beru jako polehčující okolnost :]
Ale mrzí mě, že platím z daní tvůj papír...

Ad McBain, 9.8., 21:52 "Na zastávkách mizí čísla"

Cestující (+ šotouši) kradou čísla linek, ale ROPID a DP kradou ty linky.
Viz předvčerejší scéna ze zast. Čechovo nám, kdy jedna potenciální cestující položila do prostoru otázku: "Nevíte, jestli tu jezdí 124?" Na to několik lidí na ostrůvku reagovalo "Měla by".
Za chvíli přijela X-22 (bohdalecká), tak se ta slečna obrátila přímo na řidiče. Jeho odpověď zněla: "Včera jsem ji měl a tady zastavoval ... jo počkejte, voni už jezdí auta na Kodaňskou od Tesca, tak už asi tamtudy pustili provoz".



Takže
1. cestující JŘ a tabulky kradou, ale nezačali si. A ukradení linky je větší zločin než ukradení tabulky.
2. informaci o změně trasy 101 a 124 nebyla na zastávce vyvěšena ani ji nemůžu najít na www.dpp
3. pokud chtějí dopravce a dez-organizátor argumentovat, že se vrátily do pravidelných tras, mám dotaz "pravidelných ke kterému datu?"
4. jak jsou dnes o změně trasy informování řidiči? Za starých časů by ve vršovických garážích byl obří nápis na tabuli "101 a 124 jezdí takhle ..."

Arj - k bodu 4.) Jak busáci nevím, ale mělo by to být stejné. ŘED zpravidla formou oběžníku k podpisu (u větších změn) pár dní předem, nejpozději vlepkou v notách a upozornění od výpravčího. Ostatní vylepšení formou cedulí někde na nástšnce zpravidla závisí na konkrétní dobré vůli výpravčích. Ale nám obvykle koleje nepřestěhujou ze dne na den. Na druhou stranu oběžníku je obvykle hafo a válej se někde po výpravně, stejně tak hafo vlepek, takže zpravidla se to dozvíš na poslední chvíli na něčí upozornění. Takže pokud danou linku delší dobu nemáš, můžeš zjistit že už pár dní jezdí jinak, aniž bys to věděl.

Ještě dokumentace k mému předchozímu bodu 3). Jsou to fotky mapy sítě, pořízené na nástupišti stanice Dejvická večer dne 23.7.



Ať to nemusíte hledat: "stav červenec 2013" - "Linka č.4 je provozována jen ve špičkách pracovních dní"
To, že z Vinohrad do Vršovic linka 4 (ani 22) v červenci nejezdila, je zřejmě "případná tisková chyba"

Arj: a co takhle že by to byl pravidelný stav?

Nojo, jenže se jedná o trvalý, základní, bezvýlukový stav. Stejně tak byla k 1.7. prezentovaná změna linky 2. To že dřív jak v listopadu nevyjede, pokud se do tý doby nezruší a že to mate lidi (báby na Kulaťáku se jí dožadovaly, když je to uvedený), to je věc druhá.

Káeme, ale tam je napsáno "Stav červenec 2013 (uzávěrka dat 17.6.)". O "pravidelném stavu" nebo "jiném stavu" se tam nic nepíše - na rozdíl od webové mapy (stav k 29.6.2013) , na které je napsáno "bezvýlukový stav".

A když se vrátím ke svému příspěvku v 15:45 - narážím na "pravidelný stav" trasy 101 ve Vršovicích, která se za poslední 2 roky změnila tolikrát, že už jen oběžník může znát pravdu. Navíc nikde nebyla vyvěšena vývěska, že se zastávka 101+124 přesunuje jinam nebo vrací na své pravidelné místo.

Bacha, Bobiku, s timhle jsem přišel první já CIT:" To že dřív jak v listopadu nevyjede, pokud se do tý doby nezruší"
arj: OK, o kousek vedle jistě visel menšší leták s aktuálním výlukovým vedením tramvají...

Arj: No, že je bez jakýkoliv výluk tato mapa, o tom jsem psal již poměrně podrobně i na pražských tramvajích v roce 2007 (před šesti lety). Holt, tahle velká mapa je tak nákladná na tisk, že se tiskne téměř vždy jen po větších změnách v síti, většinou to bývalo jednou ročně, v poslední době to vinou Ropidu je i třikrát ročně, byť míra přesnosti mapy se tím nezlepšila, protože po měsíci často už neplatila.

Horší je, že letos se kvůli pitomému výběru termínu trvalých změn vytiskla tato mapa právě k začátku července. Ale navíc se vytiskly v tomto "trvalém" stavu i jezevčíky na zastávky, do tramvají a aby bylo nejhůř, i jezevčíky a skládačky pro turisty s mapami v cizích jazycích, co se dávají v infocentrech a na letišti. Přestože jsem nabízel mapu s výlukami Letné i Francouzské, tak nebyl zájem a turisté dostávají celé prázdniny mapy neplatné. To považuji za hrozný výsledek, zejména proto, že počet vytištěných trhacích bloků map třeba pro dozorčí vystačí stejně tak možná do září, takže nebyl žádný důvod to nevytisknut s těmi výlukami...

KM: Ta zjednodušená mapa tram. výluk je tak pro šotouše. Kromě konečných tam nejsou skoro žádné zastávky a není tam ani náznak nějakých vysvětlivek v anglině. Pro někoho, kdo město ezná, je poměrně dost složité se v tom vyznat. Ale je to nový styl a volba nového ředitele...

Kromě podobné mapy, kterou s anglinou přikládám, mohl být k dispozici i ten jezevčík s výlukami a stejný mohl být i na zastávkách a vevozech...Jen nebyl zájem.

16_tram+metro_denni_bez_zastavek_A3_13.cervenec_2013-AKTUALNI STAV.pdf (740.3 k)

Maxipes_Fík: Ty bezduché poznámky bych si vyprosil. Na www.ropid.cz jsou všechny platné zastávkáče volně ke stažení, takže stačí mít doma tiskárnu (a vlastně není třeba vůbec nic tisknout, natož krást, stačí to uložit)

Voni jsou i na dpp.cz
tim jaxi ztratilo kradení ze zastávek kouzlo, že

A my starší jsme kupovali JŘ, které byly na výšku na informacích za 3 Kč

Je zajímavé, že bude přímá autobusová linka tunelem Blanka, ale přímá autobusová linka Anděl-Dejvická byla zrušena, natož aby vznikla Strahovským tunelem.

Bude asi tak stejně jako ty jezdící schody na Vyšehrad.

293 je tragédie, co jsem jí viděl na JM, tak její využití se takřka vždy rovnalo nule. Vzornými reprezntanty úspěšnosti posledních změn v této oblasti jsou také až příliš prázdné vyhlídkové klouby 197, především v okrajových obdobích a vlastně také celý víkend. Večerních nanejvýš několik klientů ve 170 nepřekvapí. Jaká změna se v podstatě neodrazila je sloučení 122 do 181, neb to pro klienty na JM toužící po prostém odvozu z/na metro zůstalo jen formalitkou (a ten raní špičkový interval, který se na této lince vytvořit bohužel žádný nepovedl, mě také pobavil). Změní něco konec prázdnin?..

Svobodnik18: Já jsem jen u 197 nepochopil, proč nejsou vložáky ukončené na KJM a musela se za drahé peníze a v jízdním pruhu dělat manipulační zastávka. Kdyby 197 jezdila přes KJM a část tam byla ukončena, nemusela by tam zajíždět 193 a mohlo se ušetřit za manipulační Na Jelenách a také zrušit manipulační/výstupní Volha, která je v současnosti k ničemu.

Jonášek : Obratiště KJM se muselo opustit, proto takové řešení jaké je.

Peter_m: Opustit proč? Vlastník hlavní město Praha jej chce někomu prodat? Ale i tak se dá najít rozumnější řešení: třeba obnovení nějaké 252, prodloužení 181 na Chodov apod. Postávání 197 v jízdním pruhu na Roztylské vhodné není.

A okružní linka Chodov-Petýrkova-U Kunratického Lesa-Volha-Na Jelenách-Jarníkova-Chodov by to nevyřešila? viz Orkyho 252... (Interval dejme tomu 6/15/6/20, o víkendu celej den 15? Případně nějak vhodně ohnout linku 115, by možná bylo taky řešení... (Proti je ale její dlouhej interval)
Asi by byl problém, co s linkama 193,197... (193 zkrátit na Šeberák, 197 nějak ukončit v téhle oblasti taky....

Adalbertinum: V této lokalitě je ještě jeden problém, a to kapacita obratišť. O to víc mě překvapuje snaha o opuštění obratiště u kolejí.
Tahle 252 je jedna z možností, nejsem si však jist, že úplně ideální (nejlepší by bylo aby nástup na Chodově i na Volze byl u jedné hrany.

Taky bych rád věděl důvod opuštění KJM. Co tam chce město zřídit? Farmářské trhy?

Manipulační zastávka Na Jelenách je velice vtipná, když byla výluk metra, řepskej řidič na X-C se divil, co tam ta 197 v pruhu dělá

197 prostě ukončit na Sídl. Pís., max. něco ve špičce dál, obnovit 154 i přes ROPID v trase Chodov - Volha - Petýrkova - Benkova a dále po své staré trase přes Sídl. Na Groši na Skalku, zajistilo by to všechna, uklidnilo by to MČ a obsloužlo Koleje JM. 175 bych převedl na Sídl. Skalka, 138 jsem stejně vždycky viděl jako vzduchovozič (zrušit). 193 Šeberák, hadr...

Orky: do úvahy ještě připadá úvaha linka
Chodov-Volha-Chodov s otáčením na Kruháči (tady by asi byl problém s obratištěm Chodov), nebo ji vést v trase Roztyly-Dědinova-CHodov-Jarníkova-Na jelenách-Volha- U K.lesa-Petýrkova-Dědinova-Roztyly

6285: A jak se ta linka 154 bude na tom Chodově otáčet? A lidi ve vztahu Chodov-Benkova budou s objezdu přes Volhu skutečně "nadšeni". Tohle je asi nejméně vhodné řešení.
Pokud se má skutečně obratiště KJM zrušit, tak se buď měly odstavy řešit prodloužením zálivů u Volhy a Na Jelenách, případně řešit linkové vedení jinak (třeba něco ukončit na Roztylech).

to by ale zase řvali študáci, kdyby se ve směru z Volhy jelo z Petýrkovy na ROztyly... A co zrušit linku 115, a propojit to nějak s Volhou, do jedný linky?

A co zrušit linku 115, a propojit to nějak s Volhou, do jedný linky?
Jak?