22Michal: Nejde to ve stanicích, kde jsou zakázany současné vjezdy.

Nejde to ve stanicích, kde jsou zakázany současné vjezdy.

Proč by to nešlo?
Dlouhý vlak vjede a zastaví.Pak vjede krátký vlak a po odjezdu dlouhého pokračuje v jízdě.Nebo varianta naopak,nebo varianta s posunem dlouhého vlaku.
Kdysi se takové akce děly v některých stanicích denně.

Apollo:

Děly se i takové věci, že aby bylo lze v Čížkovicích vykřižovat 50 wapek s Barčou s flamendráky od a do Lovo, vytáhl to kralupák Barčou do třebívlické k označníku posledním vozem za první přechod před dopravou, tam počkal, až motory vykřižují, pak s pomocí signalistů sjel pozadu zpět (že čuměl zase prdelí k označníku směr Lovosice), postavily se vexle a jelo se na odhlášku směr Liboch, Louny, pánev. Občas jsem ho strkal.

Podobné šachy se děly v Žalhosticích, když se s dlouhým tkalounem do Žernosek jezdilo sem a tam po stanici, aby mohl projet motor z Ltm do Lovosic. Aspoň byla sranda.

A17: Proč by to nešlo?
Možná proto, že není dostatečně blbuvzdorně definováno místo zastavení (v takových stanicích jsou odjezdová návěstidla skupinová nebo žádná).

Apollo: Nemusíš mi vysvětlovat, jak se to dělá, já to znám. Pravda, měl jsem tam napsat : kde zabezpečovací zařízení nedovoluje současné vjezdy. Viz přímo skupinové návěstidla.

Dá se to, ale je to zakázaný způsob obsluhy SZZ.

Šari: jde to i tam , první vlak (dlouhý) vjede , vybaví hr. zarážku , ale nejde za ním zavřít(hr.relé je červený), řekneš signalistovi aby si vybavíl relé a zavřel. a můžeš postavit doprotivky , druhé vlak je krátké a normálně odjedeš s prvním, pak odjede druhé a signalista si "zašije" to hr. relé

Čímž jsi právě popsal ten zakázaný způsob

Šari: přesně tak , ale občas nutný

Ahoj prosím vás co potřebuji kromě OP, fotky a potvrzení o studiu k vyřízení ISIC u přepážky ČD? Děkuji

ISIC: Potvrzení o studiu nestačí jen tak ledajaké, ale to musí to být přímo příslušný formulář na vystavení ISIC potvrzený ve škole.
Pak jsou samozřejmě potřeba peníze a to je všechno.

Parmezano Legálně to přetáhnu (třeba na koule) přes druhé stavědlo, na prvním zavře a zpátky vysune, aby na dvojce měl hranice. Dále pak dle popisu...

ŠARI
Legálně "na koule" i ve stanici bez odjezdového návěstidla? To bude spíš ilegálně

To nikde nepíšu, bavíme se například u stanice se [/]

Šari: A kdo bude vzadu při tom sunutí?

V jakém předpisu je uvedeno, že četa může odblokovat dveře pro nástup až 15 minut před odjezdem vlaku?

Ahojte, náhodou nikto nevie kedy sa približne uskutoční odvoz Bagety 813.110 z Brnenského výstaviska? Išiel by som si to odfotiť ale čakať tam celý deň sa mi fakt nechce :D Díky

Pěkné odpoledne všem.

Mám jednoduchý dotaz. Ve všední dny (po-pá) cestuji do školy v relaci Turnov-Jičín a zpět. V současné době k dojíždění využívám měsíční jízdenky Českých drah.

Chci se zeptat, zda-li neexistuje nějaká možnost cestování mezi těmito dvěma městy na JEDNU jízdenku bez ohledu na to, zda pojedu vlakem nebo autobusem. Trochu o tom pochybuji, protože jde o mezikrajské cestování, ale kdyby přeci jenom někdo měl nějaký tip, budu rád.
Napadlo mě koupit IDOL z Turnova do poslední zóny LK (Ktová (3036)/Rovensko pod Troskami (3022)), přejezd mezi LK a HK klasicky zaplatit a zbytek cesty do Jičína IREDO. To mi ale přijde zbytečně komplikované.

Díky.

Marek 3: v žádném

Zdravím , otázka pro znalce 163wtb a sysla , budu mit tuto soupravu a mel bych s ni byt na postrku , pak ve stanici xy se cast vlaku odpoji a zustanu tam jen se soupravou 163wtb+sysel , nasledne na ni najede nova souprava a s tou pojedu uz jako vakova souprava , vsechno bych ridil jen ze stanoviste sysla at budu na postrku nebo vlakova co navolit za svetla na 163wtb aby to jezdilo , tak abych si jen prehazoval svetla na syslovi z cervenych na zacatek vlaku , jak to udelat abych se moc nenabehal diky za kazdou radu.

Jo, s tímhle asi "soudruzi z NDR" nepočíali.... A tak se často jezdí s tím, že se dost zásadně porušuje předpis D1, co se označení konce vlaku týče ........ Názorný příklad toho, když se automatizuje i to, co není zase tak moc potřeba .....

VýpravčíXY: s tímhle asi "soudruzi z NDR" nepočíali
To jde o to kteří soudruzi a s čím nepočítali.
Hlavní potíž bych viděl ve vymezení zelené linky dveří, neb se předpokládá, že tam, kde se to řídí, svítí tři bílý (čelo vlaku), kdežto na druhým konci jsou tři červený.
Protože z různých důvodů není vhodné sedět uprostřed a svítit na předchozí vagón, tak se asi bude muset vyřadit blokování jízdy od kontroly dveří.

Jeste jsem nezkousel co kdyz na 163wtb zhasnu pozicni svetla uplne a budu mit zapnuty svetlay jen na konci na syslovi , bude to jezdit nebo ne ?

U starého SW není problém, tam ZL světla na mašině nehlídá, takže mohou být zhasnutá. U novějšího bych vyzkoušel polohy přep. ZL ze salonu. Zvážil bych ale, jestli takovou obsluhu ze sysla na postrku, pokud skutečně strkáš, umožňuje předpis.

Dobré odpoledne,

měl bych prosbu, není někdo znalý technického provedení hydrodynamické převodovky u voith maxima cc 40. Někde její popis nemůžu najít. Zajímalo by mě jak funguje. Jeli měničová kolik měničů vlastní. Není-li měničová jak vůbec funguje

tohle se řešilo, tušim v 842 něgdy před prázdninama. je tam i odkaz na vojtu...

Honnzok
Maxima 40 má asi převodovku LS640reU2, ta má čtyři měniče, po dvou pro každý podvozek.

JIrkaxxl, Bobo: Díky.

Jirkaxxxl: Ten poslední dodatek o těch podvozcích nějak nechápu. To znamená: Že každý podvozek má svoje dva měniče, který mění? To jest nad každým podvozkem dvouměničový systém přenosu? Reálně to znamená že Voith mění jen dvakrát? Nebo mění 4x ovšem hnán je vždy jen jeden podvozek?

Znamená to, že v této převodovce, která je vyvinuta především pro šestinápravové mašinky. Dalo by se napsat, že jsou to vlastně dvě převodovky v jedné bedně.Ale ne,měniče jsou vedle sebe na dvou hřídelích,první je rozjezdový, druhý provozní. Ty hřídele jsou poháněny jedním zubatým kolem. Reverzuje se směrovými válci, opět jsou dva, bez tlaku tam oleje se zařadí neutrál, retardér opět dvojitý. No, kdyby ještě něco, tak později, teď musím jít krouhat zelí...

Jo, to jsem nenapsal, ano, každý podvozek má své dva měniče.

Jirkaxxxl: Děkuji ještě jednou. Teď už mi je to jasný. Jen jsem tedy překvapen, že Voith volí jen dva měniče. Někteří jazykové totiž tvrdily, že tři na rychlost 120 málo. Tenhle verk jezdí stejně rychle a má jen dva, musí se to asi umět.

Tak mám nakrouháno.
No, dva měniče asi stačí, i když hydrodynamické převodovky se dělají i MMM, tedy tříměničové. Pak jsou , jak známo,převodovky hydromechanické, jeden měnič a mechanická převodovka(třeba Praga 2M70 u 810 nebo vojtky DIWA u 814,840,841).Ale u vysokého výkonu, který Maxima má, by asi mechanika moc dlouho nefungovala. Je to prosté a geniální řešení. Dva a dva identické měniče a jedem .

Je to jeste jednodussi, nez si myslite, alespon pokud ja jsem to spravne pochopil.

Menice jsou ctyri, dva pro jeden podvozek. Jeden menic je pro smer tam a druhy pro smer zpet.

A docela se mi to zamlouvalo, az na tu spotrebu. Ohrat prevodovku pres 60 stupnu neslo a rozjizdelo se to tak rychle, ze tech 408 kN jsem na budiku nikdy nevidel :-)

Honnzok: ono jde taky o to, že se dvouměničová převodovka staví snáz než tříměničová, u té je už moc zubatejch koleček.
U menších výkonů se zas používá uspořádání M+S (do 120 km/h) nebo M+S+S (do 160 km/h). Výhodou je větší účinnost spojky oproti měniči, navíc dnešní diesely mají ve vyšších otáčkách momentovou charakteristiku blížící se konstantnímu výkonu (neboť si ten výkon uměle omezují), takže toho tvaru už není potřeba tvarovat měničem.

Petr_Šimral : Jeden menic je pro smer tam a druhy pro smer zpet.


To nemyslíš vážně, že?

PŠ: Zdá se, že mícháš dvě různé převodovky - jednu, která má měniče dvakrát kvůli reverzu (typicky posunka, co často reverzuje), a druhou, která je má dvakrát kvůli nezávislým podvozkům (ale ta taky podporuje hydraulicke reverz, akorát na polovičním výkonu - reverzy se pak otočej proti sobě).
U těch posunek se ten hydrulickej reverz využívá i k hydraulickýmu brzdění až do nuly, kde už nebere retardér - kontra jako zubačka. Ale to už mi přijde trochu úchylný, neb to leze do nafty...

JxxxL: myslí - viz zde: http://voith.com/en/1960_d_-g_2281_d_hydrodynamische_getriebe_201 2-10_screen.pdf

• Transport schwerer Güterzüge bei hoher Anfahrzugkraft im Langsamgang und leichter Güterzüge mit hohen Geschwindigkeiten im Schnellgang möglich
• Hydrodynamischer Fahrtrichtungswechsel schnell und verschleißfrei. Daher besonders geeignet für Rangierlokomotiven mit hohen Wendefrequenzen
• Konstantgeschwindigkeitsregelung bei kleinen Fahrgeschwindigkeiten bei Be- und Entladevorgängen und am Ablaufberg
• Hydrodynamisches Bremsen bis Stillstand bzw. Turbowenden ohne Stillstandszeit durch Füllen des Gegenwandlers während der Fahrt

Myslim.

Nezapominej, ze v prevodovkach je VOITH, pak dlouho nic, pak ti, kteri rozumne kopiruji, pak zase dlouho nic a pak CKD.

Hajnej
No, já myslel, že tady probíráme "turbo splitku" LS640reU2, kterou jsem se snažil Honzokovi přiblížit. Ta má reverz mechanický a pro každý podvozek zvlášť...
Petr Š.
Já Vojtu beru jako jedničku v hydropřevodovkách, nevím ale, jak to souvisí s tím, žes napsal nesmysl?

Ad JirkaXXL: proc si myslis, ze je to nesmysl?

Takže musím vzít zpět, už si toho moc nepamatuji.

Převodovka má čtyři měniče a mechanický reverz. Dva rozjezdové a dva jízdní, každý podvozek je poháněn samostatně.


Zdroj: manuál k lokomotivě Legios General

PŠ No vidíš, že se dohodneme.Takhle je to správně

PŠ: v prevodovkach je VOITH, pak dlouho nic
V hydrodynamice ano, ale v hydromechanikách mi přijde být ZF mnohem lepší.
Zajímavé je, že při velikosti Německa jsou Heidenheim i Friedrichshafen kousek od sebe.

V každém případě ale moderní HD a HM převodovky ukazují, co dokáže s kusem železa udělat šikovná procesorová regulace. Třeba zrovna ve srovnání s převodovkami ČKD, kde byl vývoj před 40 lety opuštěn u bum-bác dvoupolohových šoupátek (míněno z pohledu ovládaného měniče, aby zas někdo chytrej nerypákoval, že společné šoupě pro dva měniče je třípolohové), tedy u toho "poctivýho železa".
To zas až tu bude někdo vykládat moudra, jak jsou ty počítače na mašinách na hovno.

JxxxL: já myslel, že tady probíráme "turbo splitku" LS640reU2
Vzhledem k tomu, že i ta LS640 umožňuje (byť s polovičním výkonem) to co plně obousměrné převodovky nižších výkonů, je celkem omluvitelné, že se to Potrovi smotalo dohromady. Rozhodně si za to tu záplavu smajlíků nezasloužil.

Ta má reverz mechanický a pro každý podvozek zvlášť
A protože jsou tím pádem reverzy nezávislé, tak by se bývalo stačilo trochu zamyslet, jestli taky nejdou záměrně otočit proti sobě.
Jenomže než přemýšlet je jednodušší někoho zesměšňovat smajlíkama. Takže v konečném výsledku je Petr za zmýleného, ale za rohaté zvíře tu jsi Ty.


(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Hajnej: Proč se nechyt Voith z Loun?

Dle mého soukromého názoru tuto lokomotivu ve střední Evropě nikdo nepotřebuje a jinam nemají platnou licenci.

PŠ: Ďýk.

m.J.: proč zrovna tenhle netuším, ale obecně mám za to, že velké hydrodynamiky nemají budoucnost.
U velkých výkonů sázím na AC/AC přenosy, protože možnost rekuperace do pomocných pohonů.

Nekde jsme tady o ty hruze z Legiosu debatovali relativne nedavno a dosli jsme k zaveru, ze ta jejich masina ma obludnou spotrebu. No a jeste taky doslo cca pred rokem k nejakymu pozaru v Legiosu, mozna i to na to mohlo mit nejakej vliv. Dokonce jsem se i dival, zda nekde nejakej vyrobce ma v nabidce dieselovy sestikolaky a moc toho taky nebylo: Zminena "hruza z Legiosu," Bluetiger (ADtranz,) Asia Runner (Siemens,) HXD2 (Alstom) a TEM TMX (CZ loko.) Dalsi uz jsem nehledal. Otazka asi je, co z toho este je v nabidce. Pojizdna prevodovka tak ma odbyt ztizenej hned dvakrat, protoze vsechny vyse uvedeny masiny maji el. prenos vykonu. Je zajimavy, ze v dobe, kdy uz se od takovejch veci, jako je V 200 DB nebo 118 ex DR (pripadne v cz dozivajici 854) upustilo, mj. pote, co se ukazalo, ze to zrovna neni nejlepsi reseni - at uz kvuli spotrebe paliva nebo narocnosti udrzby, tak prijde nekdo, ze to zkusi znova. Stejne zadnou masinu neprodali, jen si ten vynalez odzkouseli a konec. Ja bych to ani nechtel.

Jeste jsem koknul na wikipedii, tam pisou cosi o 17 vyrobenejch kusech (r. 2011.) To neni zrovna moc.

Agent: Dokonce jsem se i dival, zda nekde nejakej vyrobce ma v nabidce dieselovy sestikolaky a moc toho taky nebylo
A co třeba tohle:

Pravda, není to šestikolák, ale dvanáctikolák, a přes web to asi taky nenabízej...

ta fotka ve mě vzbuzuje otázku - za kolik ta samotná dvojmašina udělá "z 0 na 100" ?

Hajnej: Tohle asi ma casem nahradit TE10 a Sergeje ? Hezka masinka, ale do EU asi trochu tezka: 24 tun na napravu asi na vetsine zmineneho uzemi dovoleno neni.

Rusky vyrobce jsem nekonzultoval pri sestavovani predchozi seznamu. Ted to asi teda mame komplet, ale i 2TE25 ma elektrickej prenos.

Hajnej:

Tak u tohoto stroje bych svou averzi k dieselům asi potlačil. A docela by mne zajímalo, jestli tam mají i WC.

Petr Šimra: Děkuji i Vám. No čtyřměničová. To už vypadá lépe.

Ostatní: Důvod proč té mašiny moc není je jednoduchý podle mne. Není je potřeba. Je to údajně vysoce spolehlivá mašinka, s obrovskými schopnostmi, ale v Evropě je jaksi nikdo nevyužije, tak aby mu kompenzoval vysokou spotřebu tohoto stoje. Když tu ČD Cargo vozí největší vlaky lehké auta z Mladé Boleslavi a to většinou uveze brejlák sám nebo ve dvojci. Na to se nevyplatí. Němci mají na ty svoje Ludmilu. A ostatní velké nafotvé vlaky asi moc nevozí. Jedině v Rusku a tam se ještě asi Voith neprodral na trh.

Honnzok: hydrodynamika má dnes oprávnění tam, kde se dá použít převodovka M-S nebo M-S-S (protože spojka má přece jen znatelně vyšší účinnost, než měnič), popřípadě u malých výkonů hydromechanika.
IMHO jde o pokus Voitha nabídnout "startovací mašinu" pro začínající dopravce, kde jsou rozhodující nízké pořizovací náklady a vysoká spotřeba jde stranou. U větších a déle existujících firem se už víc hledí na provozní náklady a tam už se výhody elektrického přenosu projevují.

Když tu ČD Cargo vozí největší vlaky lehké auta z Mladé Boleslavi a to většinou uveze brejlák sám nebo ve dvojci.

Písky Libuň - Řetenice tě asi minuly, viď?

Můžu se zeptat nějakého odborníka, jestli jde najít aktuální dokument "Čekací doby a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy" ? Stejně tak jestli jde zjistit u různých stanic intervaly křižování, vjezdů, odjezdů atd...prostě provozní intervaly.

"Cekaci doby" jsou nově společné opatření ČD a SŽDC pod názvem "Přípoje mezi vlaky osobní dopravy", uložené na Portále provozování dráhy (potřeba login a heslo).
Provozní intervaly souhrně nikde uvedené nejsou.

Jo jeste jeden silenej sestikolak: http://www.ferropedia.es/mediawiki/images/0/03/Bitrac_601006_Coms a_Rail_-_Estacion_Ponferrada_-_Fernisanta.jpg

2900 kW a ma dva diesely. Y 3000 V mu chutnaji, tam ale da vyssi vykon.

Nechic, Amper:
A v platné verzi provozní intervaly snad ani neexistujou.

Díky za info, takže prostě vysledovat + babitron a jiné statistiky a bude se to asi co nejvíc blížit realitě, dík

Anebo si to spočítat a potvrdit/upravit dle reality, výpočet zas tak těžký není.